Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o vyhlášení úplného znění Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), se změnami platnými od 7. listopadu 2003

1. c) U dopravních a přepravních prostředků vybavených systémem chlazení zkapalněným plynem je nutno dodržet tento zkušební postup: jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne hodnoty střední vnější teploty (+ 30°C), naplní se nádrže určené pro zkapalněný plyn do úrovně předepsané výrobcem. Potom se dveře, příklopy a ostatní otvory zakryjí jako v podmínkách normálního provozu a zařízení k vnitřnímu větrání dopravního nebo přepravního prostředku, pokud je, se zapne na maximální výkon. Termostat se seřídí na teplotu, která je nejvýše o 2 °C nižší než mezní teplota stanovená pro danou třídu dopravních nebo přepravních prostředků. Potom se začne s ochlazováním skříně se současným doplňováním spotřebovaného zkapalněného plynu. Tento proces probíhá po dobu, která je rovna kratšímu z těchto dvou časových úseků:
   1. buď době mezi začátkem ochlazování a okamžikem, kdy bylo poprvé dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků,
   2. nebo době tří hodin od počátku ochlazování.

   V dalším průběhu zkoušky se uvedené nádrže už nedoplňují.

   U nových dopravních a přepravních prostředků se po dosažení teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu.

1. 35. Střední vnější teplotu, jakož i střední vnitřní teplotu skříně, je třeba měřit nejméně každých 30 minut.
2. 36. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla dolní meze předepsané pro třídu, do níž má dopravní nebo přepravní prostředek náležet (A = + 7 °C; B = - 10 °C; C = - 20 °C; D = 0 °C), u dopravních a přepravních prostředků s nesnímatelnými eutektickými deskami od okamžiku vypnutí vychlazovacího zařízení. Výsledek zkoušky se považuje za uspokojivý, jestliže střední vnitřní teplota nepřesáhne v průběhu těchto 12 hodin uvedenou dolní mez.

Chladicí a mrazící dopravní a přepravní prostředky

1. 37. Zkouška se provádí za podmínek uvedených v odstavcích 32 a 33 tohoto dodatku.
2. 38. Jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne vnější teploty (+ 30 °C), dveře, příklopy a ostatní otvory se uzavřou a chladicí zařízení včetně vnitřní ventilace (pokud je) se uvede v činnost s maximálním výkonem. Kromě toho se u nových dopravních a přepravních prostředků uvede ve skříni v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků.
3. 39. Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut.
4. 40. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla:
   1. buď spodní meze stanovené pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, jedná-li se o třídy A, B a C (A = 0 °C; B = - 10 °C; C = - 20 °C); nebo
   2. nejméně horní meze stanovené pro danou třídu, jedná-li se o třídy D, E a F (D = 0°C; E = - 10 °C; F = - 20 °C).

   Výsledek zkoušky se pokládá za uspokojivý, jestliže je chladicí zařízení schopno udržet předepsané teplotní podmínky po dobu těchto 12 hodin, přičemž se intervaly automatického odtávání chladicí jednotky neberou v úvahu.

1. 41. Jestliže chladicí zařízení s veškerým svým vybavením prošlo samostatnou zkouškou pro určení svého užitečného chladicího výkonu za předepsané teploty a bylo příslušným orgánem shledáno vyhovujícím, může být tento dopravní nebo přepravní prostředek uznán za chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek bez jakékoli zkoušky účinnosti, jestliže chladicí výkon zařízení za setrvalého teplotního režimu je vyšší než tepelné ztráty prostupem stěnami skříně příslušné třídy dopravních a přepravních prostředků znásobené součinitelem 1,75.
2. 42. Jestliže se strojní chladicí jednotka nahradí jednotkou jiného typu, může příslušný orgán:

   (a) požadovat, aby dopravní nebo přepravní prostředek byl podroben měření a kontrole, předepsaným v bodech 37 až 40; nebo

   (b) se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nové chladicí jednotky za teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků je stejný nebo vyšší než užitečný chladicí výkon původní jednotky; nebo

   (c) se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nové jednotky vyhovuje ustanovením bodu 41.

Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky

1. 43. Prázdný dopravní nebo přepravní prostředek se umístí v izotermické komoře, ve které se udržuje rovnoměrná a stálá teplota na nejnižší možné úrovni. Vzduch v komoře se uvádí do pohybu za podmínek stanovených v odstavci 9 tohoto dodatku.
2. 44. Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí vně i uvnitř skříně v místech určených v odstavcích 3 a 4 tohoto dodatku.
3. 45. Dveře, příklopy a jiné otvory se uzavřou a vytápěcí zařízení včetně vnitřní ventilace (je-li instalována) se uvede v činnost s maximálním výkonem.
4. 46. Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut.
5. 47. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy rozdíl mezi střední vnitřní teplotou skříně a střední vnější teplotou skříně dosáhl hodnoty odpovídající podmínkám stanoveným pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, přičemž se tato hodnota zvyšuje o 35 % u nových dopravních a přepravních prostředků. Výsledky zkoušky se považují za vyhovující, jestliže je vytápěcí zařízení schopno udržet předepsaný rozdíl teplot po dobu těchto 12 hodin.

Protokoly o zkouškách

1. 48. Protokol sestávající z
   1. Části 1 odpovídající dále uvedenému vzoru č.1 A nebo 1 B, pokud nebyla zpracována již pro protokol o zkoušce podle odstavce bodu 28; a
   2. Části 3 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 4 A, 4 B, 4 C, 5 nebo 6 musí být sepsán o každé zkoušce dopravního nebo přepravního prostředku.

Kontrola účinnosti tepelných zařízení dopravních a přepravních prostředků v provozu

1. 49. Pro kontrolu účinnosti tepelného zařízení každého chlazeného, chladicího a mrazicího nebo vyhřívacího dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedenou v bodě 1 (b) a 1(c) dodatku 1 této přílohy, mohou příslušné orgány:

   Buď se rozhodnout pro metody popsané v odstavcích 32 až 47 tohoto dodatku; nebo

   Jmenovat znalce a zplnomocnit je k použití následujících ustanovení:

   (a) Chlazené dopravní a přepravní prostředky jiné než s eutektickými deskami

   Ověřuje se, zda je možno vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, nejprve vyrovnanou s vnější teplotou, přivést na mezní teplotu předepsanou touto přílohou pro třídu, do níž tento dopravní nebo přepravní prostředek náleží, a udržet ji pod zmíněnou mezní teplotou po dobu "t",

   tak aby kde

   1. ΔΘ představuje rozdíl mezi + 30 °C a zmíněnou mezní teplotou, a
   2. ΔΘ' rozdíl mezi střední vnější teplotou během zkoušky a zmíněnou mezní teplotou, při vnější teplotě nejméně + 15 °C.

   Jsou-li výsledky vyhovující, může tento dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako chlazený dopravní nebo přepravní prostředek v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.

   (b) Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky

   Ověřuje se, zda je možno při vnější teplotě nejméně + 15 °C vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, který byl předtím vyhřát nebo ochlazen na teplotu rovnou vnější teplotě, upravit za dobu nejvýše 6 hodin takto:

   Ve třídách A, B nebo C na minimální teplotu předepsanou pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků touto přílohou;

   Ve třídách D, E nebo F na mezní teplotu předepsanou pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků touto přílohou.

   Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.

   (c) Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky

   Ověřuje se, zda lze dosáhnout a po dobu nejméně 12 hodin udržet rozdíl mezi vnitřní teplotou dopravního nebo přepravního prostředku a vnější teplotou, předepsaný v této příloze, který určuje třídu, do které dopravní nebo přepravní prostředek náleží (rozdíl 22 °C pro třídu A a 32 °C pro třídu B). Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu jako vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let.

   (d) Společná ustanovení pro chlazené, chladicí a mrazicí a vyhřívací dopravní a přepravní prostředky

   (i) Nejsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě pouze za podmínky, že úspěšně projdou zkouškami ve zkušební stanici podle bodů 32 až 47 této přílohy; v tomto případě mohou zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.

   (ii) Jedná-li se o chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní a přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, odpovídající ustanovením odstavce 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), pak kromě kontroly tepelných zařízení provedené za účelem zjištění, zda jejich povšechný stav je uspokojivý, lze provést ve zkušební stanici kontrolu funkční účinnosti chladicích nebo vytápěcích zařízení nejméně u 1 % těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle ustanovení odstavců 32 až 47 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, mohou všechny uvedené dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let.

   (e) Protokoly o zkouškách

   1. Protokol sestávající z
      1. Části 1 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 1 A, pokud nebyla zpracována již pro protokol o zkoušce podle bodu 29(d); a
      2. Části 3 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 7, 8 nebo 9 musí být sepsán o každé zkoušce dopravního nebo přepravního prostředku znalcem.

Přechodná ustanovení pro nové dopravní a přepravní prostředky

1. 50. Po dobu čtyř let ode dne vstupu této Dohody v platnost podle ustanovení odstavce 1 článku 11, není možno vzhledem k nedostatečnému počtu zkušebních stanic stanovit účinnost tepelných zařízení dopravních nebo přepravních prostředků metodami popsanými v odstavcích 32 až 47 tohoto dodatku, může být kontrola, zda nové chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky odpovídají normám předepsaným v této příloze, provedena podle ustanovení bodu 49 tohoto dodatku.

1. D. MĚŘENÍ SKUTEČNÉHO CHLADICÍHO VÝKONU W_o CHLADICÍ JEDNOTKY PŘI ODMRAŽENÉM VÝPARNÍKU
   1. 51. Při vyrovnané teplotě se tento výkon rovná součtu tepelného toku U.ΔΘ procházejícího stěnami kalorimetrické skříně nebo dopravním nebo přepravním prostředkem, k němuž je chladicí jednotka připojena, a tepla W_j, které je absorbováno vnitřkem skříně, dodávaného tepelným dmychadlem

   1. 52. Chladicí jednotka je připojena buď ke kalorimetrické skříni nebo k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku.

      V každém případě celkový prostup tepla je měřen při střední teplotě stěny před měřením kapacity. Aritmetický korekční faktor založený na zkušenostech zkušební stanice se volí takový, aby byla vzata v úvahu průměrná teplota stěn při každé vyrovnané teplotě během zjišťování skutečné chladící kapacity.

      Pro získání maximální přesnosti se doporučuje přednostně používat cejchovanou kalorimetrickou skříň.

      Musí se používat měření a postupy uvedené v předchozích odstavcích 1 až 15; je však dostačující měřit U přímo, hodnota tohoto koeficientu se pak určí podle vztahu:

      kde

      W = tepelná energie (ve wattech) spotřebovaná na vnitřní ohřev dmychadly;

      ΔΘ_m = rozdíl mezi střední vnitřní teplotou Θ_i a střední vnější teplotou Θ_e;

      U = tepelný tok na stupeň rozdílu mezi teplotou vzduchu vně a uvnitř kalorimetrické skříně nebo přepravního prostředku měřený při namontované chladící jednotce.

      Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku se umístí do zkušební komory. Jestliže se použije kalorimetrická skříň, U.ΔΘ nesmí být větší než 35 % celkového tepelného toku W_o.

      Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku musí být se zesílenou izolací.

   1. 53. Dále uvedená metoda smí být v případě nezbytnosti použita pro zkušební vzorek a pro zkoušení sériově vyráběných dopravních a přepravních prostředků. V tomto případě skutečná chladicí kapacita se určuje násobením hmotnostního toku (m) chladicí kapaliny rozdílem entalpie mezi párou chladicí kapaliny vycházející z chladicí jednotky (h_o) a kapalinou vstupující do chladicí jednotky (h_i).

      Pro zjištění skutečné chladicí kapacity se odečítá tepelný tok dodávaný dmychadly pro cirkulaci vzduchu (W_f). Je obtížné měřit W_f, jestliže dmychadla pro cirkulaci vzduchu jsou poháněna vnějším motorem: v tomto případě se metoda entalpie nedoporučuje. Jestliže jsou dmychadla poháněna elektrickými motory, elektrická energie se měří vhodnými přístroji s přesností ± 3%.

      Tepelná bilance se určuje podle vzorce:

      Vhodné metody jsou uvedeny v normách ISO 971, BS 3122, DIN, NEN atd. Elektrický ohřívač je umístěn uvnitř dopravního nebo přepravního prostředku pro zajištění tepelné rovnováhy.

   1. 54. Měřící přístroje

      Zkušební stanice musí být vybaveny přístroji pro měření hodnoty koeficientu U s přesností ± 5 %. Tepelná ztráta únikem vzduchu nesmí být větší než 5 %z celkového prostupu tepla stěnami kalorimetrické skříně nebo dopravních nebo přepravních prostředků. Průtok chladicí kapaliny musí být měřen s přesností ± 5 %. Chladicí kapacita musí být stanovena s přesností ± 10 %.

      Měřící přístroje kalorimetrické skříně nebo chladicí jednotky dopravního nebo přepravního prostředku musí odpovídat přístrojům uvedeným v předchozích odstavcích 3 a 4. Musí být měřeny:

      (a) Teploty vzduchu: Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěny ve vstupu výparníku;

      Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve výstupu výparníku;

      Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve vstupu(ech) vzduchu do chladicí jednotky;

      Teploměry musí být chráněny proti radiaci (radiačnímu teplu).

      (b) Spotřeba energie: Přístroje musí zajistit měření elektrické energie nebo spotřeby paliva chladicí jednotky.

      (c) Rychlost obrátek: Přístroje musí zajistit měření rychlosti obrátek kompresorů a dmychadel nebo jejich záznam pro výpočet, pokud její přímé měření není možné.

      (d) Tlak: Tlakoměry s vysokou přesností (± 1 %) musí být umístěny do kondenzátoru a výparníku a do vstupu kompresoru, jestliže výparník je vybaven regulátorem tlaku.

      (e) Množství tepla: Tepelný tok vháněný dmychadly pro vnitřní ohřev vybavenými elektrickými reostaty nesmí přesáhnout 1 W/cm² a ohřívací jednotky musí být chráněny obaly s nízkým vyzařováním tepla.

   1. 55. Zkušební podmínky

      (i) Průměrná teplota vzduchu ve vstupu(ech) do chladicí jednotky musí být udržována na úrovni 30 °C ± 0,5 K.

      Maximální rozdíl mezi teplotami v nejteplejších a nejchladnějších bodech nesmí přesáhnout 2 K.

      (ii) Vnitřní prostor kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku (ve vstupu vzduchu do výparníku): musí být tři úrovně teploty mezi - 25 °C a + 12 °C v závislosti na charakteristikách chladicí jednotky, jedna úroveň teploty musí odpovídat minimu předepsanému pro třídu požadovanou výrobcem s tolerancí ± 1 °C.

      Střední vnitřní teplota musí být udržována s tolerancí ± 0,5 °C. Během měření chladicí kapacity tepelné ztráty kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí být udržovány na konstantní úrovni s tolerancí ± 1 %.

      Při předávání chladicí jednotky ke zkouškám musí jeho výrobce současně předložit:

      1. - dokumentaci popisující jednotku, která má být zkoušena;
      2. - technickou dokumentaci obsahující parametry, které jsou nejdůležitější pro činnost jednotky, a specifikující přípustný rozsah;
      3. - charakteristiky série zkoušeného zařízení; a
      4. - druh(y) energie, který(é) musí být použita(y) při zkoušce.
   1. 56. Metody zkoušek

      Zkouška musí být rozdělena do dvou hlavních částí, chladicí fáze a měření skutečné chladicí kapacity při třech zvyšujících se úrovních teploty.

      (a) Chladící fáze; počáteční teplota kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí být v rozmezí ± 3 °C předepsané vnější teploty a potom snížena na - 25 °C (nebo na minimální teplotu předepsanou pro danou třídu).

      (b) Měření skutečné chladicí kapacity při každé úrovni vnitřní teploty..

      První zkouška musí být prováděna při každé teplotě nejméně po dobu čtyř hodin řízené termostatem (chladicí jednotky) pro vyrovnání přestupu tepla mezi vnitřkem a vnějškem kalorimetrické skříně nebo jednotkou dopravního nebo přepravního prostředku.

      Druhá zkouška musí být prováděna s vypnutým termostatem pro stanovení maximálního tepelného výkonu chladicí jednotky, při kterém tepelný výkon zařízení pro vnitřní ohřev udržuje rovnovážnou podmínku při každé úrovni teploty podle ustanovení v odstavci 55.

      Trvání druhé zkoušky nesmí být kratší než čtyři hodiny.

      Před změnou jedné úrovně teploty za jinou se musí skříň nebo dopravní nebo přepravní prostředek ručně odmrazit.

      Jestliže chladicí jednotka může být poháněna více než jednou formou energie, pak se musí zkoušky opakovat s každým zdrojem energie.

      Jestliže je kompresor poháněn motorem vozidla, pak musí být zkouška provedena jak při minimálních, tak při nominálních otáčkách kompresoru udaných výrobcem.

      Jestliže je kompresor poháněn od pohybu vozidla, pak musí být zkouška provedena při jmenovitých otáčkách kompresoru udaných výrobcem.

      Stejný postup musí být dodržen při metodě entalpie uvedené v odstavci 53, avšak v tomto případě musí být též měřena ztráta tepla dmychadlem výparníku při každé úrovni teploty.

   1. 57. Bezpečnostní opatření

      Jsou-li zkoušky skutečného chladicího výkonu prováděny s odpojeným termostatem chladicí jednotky, musí být dodržena tato bezpečnostní opatření:

      1. jestliže je dopravní nebo přepravní prostředek vybaven vstřikovacím systémem horkého plynu, pak musí být během zkoušky vypnut;
      2. jestliže je chladicí jednotka vybavena automatickým řízením, které odpojuje jednotlivé válce (pro přizpůsobení chladicího výkonu chladicí jednotky příkonu od motoru), pak zkouška musí být provedena s počtem válců vhodným pro danou teplotu.
   1. 58. Kontroly

      Musí být ověřeno, zda byly použity metody uvedené ve zkušebním protokolu, a dále:

      (i) zda odmrazovací systém a termostat správně fungují;

      (ii) zda rychlost cirkulace vzduchu odpovídá údajům výrobce.

      Jestliže se má měřit průtok vzduchu chladicí jednotky, musí být použity metody vhodné pro měření celkového průtoku. Doporučuje se použití jedné z relevantních stávajících norem, např. BS 848, ISO 5801, AMCA 210-85, DIN 24163, NFE 36101, NF X10.102, DIN 4796.

      (iii) zda chladicí látka (chladivo) použitá při zkouškách odpovídá údajům výrobce.

   1. 59. Chladicí výkon pro účely ATP je takový, který zabezpečuje střední vnitřní teplotu a který byl stanoven přístroji pro měření teploty popsanými v dříve uvedeném odstavci 3, a nikoli který byl stanoven pomocí teploměrů umístěných do vstupu nebo do výstupu výparníku.
   2. 60. Protokoly o zkoušce

      Protokol o zkoušce vhodného typu musí být vystaven podle dále uvedeného vzoru č. 10.

VZOR č. 1 A

Protokol o zkoušce

sestavený podle ustanovení Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP)

VZOR č. 1 B

Protokol o zkoušce

sestavený podle ustanovení Dohody o mezinárodních přepravách potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP)

VZOR č. 2 A

Část 2

Měření celkového prostupu tepla dopravních nebo přepravních prostředků, kromě cisteren určených k přepravě kapalných potravin, podle odstavců 7 až 15 dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 2 B

Část 2

Měření celkového prostupu tepla cisternových dopravních nebo přepravních prostředků určených k přepravě kapalných potravin podle odstavců 16 až 25 dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 3

Část 2

Kontrola izolačních vlastností dopravních a přepravních prostředků v provozu provedená znalci mimo zkušební stanici podle odstavce 29 dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 4 A

Část 3

Určení účinnosti chladicího zařízení chlazených dopravních a přepravních prostředků s přírodním ledem nebo suchým ledem schválenou zkušební stanicí podle odstavců 32 až 36, mimo odstavce 34(b) a 34(c), dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 4 B

Část 3

Určení účinnosti chladicího zařízení chlazených dopravních a přepravních prostředků s eutektickými deskami schválenou zkušební stanicí podle odstavců 32 až 36, mimo odstavce 34(a) a 34(c), dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 4 C

Část 3

Určení účinnosti chladicího zařízení chlazených dopravních a přepravních prostředků se systémem chlazení zkapalněnými plyny schválenou zkušební stanicí podle odstavců 32 až 36, mimo odstavce 34(a) a 34(b), dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 5

Část 3

Určení účinnosti chladicího zařízení chladicích a mrazicích dopravních a přepravních prostředků schválenou zkušební stanicí podle odstavců 37 až 40 dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 6

Část 3

Určení účinnosti vytápěcího zařízení chladicích a mrazicích dopravních a přepravních prostředků schválenou zkušební stanicí podle bodů 43 až 47 dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 7

Část 3

Kontrola účinnosti chladicího zařízení chlazených dopravních a přepravních prostředků v provozu provedená znalci mimo zkušební stanicí podle odstavce 49(a) dodatku 2 k příloze 1

VZOR č. 8

Část 3

Kontrola účinnosti chladicího zařízení chladicích a mrazicích dopravních a přepravních prostředků v provozu provedená znalci mimo zkušební stanicí podle odstavce 49(b) dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 9

Část 3

Kontrola účinnosti vytápěcího zařízení vyhřívacích dopravních a přepravních prostředků v provozu provedená znalci mimo zkušební stanicí podle bodu 49(c) dodatku 2 k příloze 1 ATP

VZOR č. 10

PROTOKOL O ZKOUŠCE

sestavený podle ustanovení Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP)