Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o vyhlášení přijetí změn a doplňků Přílohy A – Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů a Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

vyhlášené znění

Pokud je označení látky na cisterně nebo štítku cisterny odstraněno, musí být provedena magnetická prášková inspekce a tato činnost zaznamenána ve zkušebním protokolu připojeným ke složce dokladů cisterny.

Takové práškové magnetické inspekce musí být prováděny kompetentní osobou kvalifikovanou pro tuto metodu podle EN 473 (Nedestruktivní zkoušení - Kvalifikace a osvědčení personálu NDT - Všeobecné zásady).

TT9 Pro inspekce a zkoušky (včetně dohledu výrobce) postupy oddílu 1.8.7 musí být použity příslušným orgánem, jeho zástupcem nebo inspekční organizací odpovídajícím 1.8.6.2, 1.8.6.4, 1.8.6.5 a 1.8.6.8 a pověřeným podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A.

TT10 Periodické inspekce podle 6.8.2.4.2 se musí provádět

nejméně každé tři roky.nejméně každého dva a půl roku

(e) Značení (TM)

  • POZNÁMKA: Nápisy a bezpečnostní značky musí být v úředním jazyce země registrace a, není-li tímto jazykem angličtina, francouzština ani němčina, rovněž v angličtině francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi státy zúčastněnými na přepravě nestanoví jinak.

    • TM1 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Náchylné k samozapálení“ (viz též Poznámka výše).

    TM2 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Vyvíjí hořlavé plyny při styku s vodou“ (viz též Poznámka výše).

    TM3 Cisterny musí být též opatřeny na štítku předepsaném v 6.8.2.5.1 oficiálními pojmenováními pro přepravu schválených látek a nejvyšší dovolenou užitečnou hmotností cisterny v kg.

    TM 4 U cisteren musí být uvedeny následující doplňkové údaje vyražením nebo jiným podobným způsobem na štítku předepsaném v 6.8.2.5.2 nebo přímo na nádrži samé, pokud stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena: chemický název se schválenou koncentrací příslušné látky.

    TM5 Cisterny musí být opatřeny, kromě údajů uvedených v 6.8.2.5.1, datem (měsíc, rok) poslední inspekce vnitřku cisterny.

    TM6 (Vyhrazeno)

    TM7 Stylizovaný trojlístek uvedený v 5.2.1.7.6 musí být vyznačen vyražením nebo jiným rovnocenným způsobem na štítku předepsaném v 6.8.2.5.1. Tento trojlístek může být vyryt přímo na stěně nádoby samé, jestliže stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena.

    1. 6.8.5 Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 barů) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
      1. 6.8.5.1 Materiály a nádrže
        1. 6.8.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
          1. - stlačených, zkapalněných plynů nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
          2. - UN 1380, 2845, 2870, 3194, 3391 až 3394 třídy 4.2; a
          3. - UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s více než 85 % fluorovodíku třídy 8

          musí být vyrobeny z oceli.

          (b) Nádrže vyrobené z jemnozrnné oceli určené pro přepravu:

          1. - žíravých plynů třídy 2 a UN 2073 čpavek, roztok; a
          2. - UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s více než 85 % fluorovodíku třídy 8

          musí být podrobeny tepelnému zpracování k odstranění tepelných napětí.

          (c) Nádrže určené pro přepravu hluboko zchlazených zkapalněných plynů třídy 2 musí být vyrobeny z oceli, hliníku, slitiny hliníku, mědi nebo slitiny mědi (např. mosazi). Nádrže vyrobené z mědi nebo slitiny mědi jsou však dovoleny jen pro plyny, které neobsahují acetylen; ethylen, smí však obsahovat nanejvýše 0,005 % acetylenu.

          (d) Je dovoleno použít pouze materiálů vhodných pro nejnižší a nejvyšší provozní teplotu nádrží a jejich příslušenství.

        1. 6.8.5.1.2 Pro výrobu nádrží jsou dovoleny tyto materiály:

          (a) oceli, které nejsou náchylné ke křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě (viz 6.8.5.2.1):

          1. - měkké oceli (kromě pro hluboce zkapalněné plyny třídy 2);
          2. - jemnozrnné nelegované oceli do teploty - 60 °C;
          3. - legované niklové oceli (s obsahem niklu 0,5 až 9 %) do teploty – 196 °C v závislosti na obsahu niklu;
          4. - austenitické chromniklové oceli do teploty - 270 °C;

          (b) hliník čistoty nejméně 99,5 % nebo hliníková slitina (viz 6.8.5.2.2);

          (c) dezoxidovaná měď čistoty nejméně 99,9 % nebo slitiny mědi s obsahem mědi nad 56 % (viz 6.8.5.2.3).

        1. 6.8.5.1.3 (a) Nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo slitin hliníku musí být buď bezešvé, nebo svařované.

          (b) Nádrže vyrobené z austenitické oceli, z mědi nebo ze slitiny mědi smějí být natvrdo spájené.

        1. 6.8.5.1.4 Příslušenství může být k nádržím přišroubováno, nebo připevněno takto:

          (a) nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo hliníkové slitiny: svařením;

          (b) nádrže z austenitické oceli, mědi nebo slitiny mědi:svařením nebo spájením natvrdo.

        1. 6.8.5.1.5 Konstrukce nádrží a jejich upevnění na vozidlo, na podvozek nebo do kontejnerového rámu musí být takové, aby se bezpečně zamezilo snížení teploty nosných konstrukčních částí, které by mohlo způsobit jejich zkřehnutí. Upevňovací prvky nádrží musí být samy konstruovány tak, aby si zachovaly potřebné mechanické vlastnosti, i když nádrž dosáhne své nejnižší provozní teploty.
      1. 6.8.5.2 Zkušební požadavky
        1. 6.8.5.2.1 Ocelové nádrže

          Materiály použité k výrobě nádrží a svarové housenky musí při své nejnižší provozní teplotě, avšak nejméně při - 20 °C, splňovat z hlediska vrubové houževnatosti nejméně dále uvedené požadavky:

          1. - Zkoušky se provádějí na zkušebních vzorcích s vrubem tvaru V.
          2. - Nejnižší vrubová houževnatost (viz 6.8.5.3.1 až 6.8.5.3.3) zkušebních vzorků, jejichž podélná osa je kolmá ke směru válcování a které mají vrub tvaru V (v souladu s ISO R 148) kolmý k povrchu plechu, musí mít minimální hodnotu 34 J/cm2 pro měkkou ocel (přitom zkoušky mohou být provedeny na základě existujících norem ISO se zkušebními vzorky, jejichž podélná osa je ve směru válcování); jemnozrnnou ocel; feritickou legovanou ocel (Ni < 5 %); feritickou legovanou ocel (5 % ≤ Ni ≤ 9 %) nebo austenitickou Cr-Ni ocel;
          3. - U austenitických ocelí se podrobí zkoušce vrubové houževnatosti pouze svarová housenka.
          4. - Pro provozní teploty nižší než -196 °C se zkouška vrubové houževnatosti neprovádí při nejnižší provozní teplotě, nýbrž při teplotě - 196 °C.
        1. 6.8.5.2.2 Nádrže z hliníku nebo hliníkové slitiny

          Spoje nádrží musí vyhovět podmínkám stanoveným příslušným orgánem.

        1. 6.8.5.2.3 Nádrže z mědi nebo slitiny mědi

          Není nutné provádět zkoušky ke zjištění, zda je vrubová houževnatost dostatečná.

      1. 6.8.5.3 Zkoušky vrubové houževnatosti
        1. 6.8.5.3.1 U plechů tloušťky menší než 10 mm, avšak alespoň 5 mm, se použije zkušebních vzorků o příčném průřezu 10 mm x e mm, přičemž „e“ je tloušťka plechu. Je-li to potřebné, je dovoleno předválcování na 7,5 mm nebo 5 mm. Nejmenší hodnota 34 J/cm2 musí být ve všech případech dodržena.
        2. POZNÁMKA: Zkouška vrubové houževnatosti se neprovádí u plechů tloušťky menší než 5 mm ani u jejich spojů.
        1. 6.8.5.3.2 (a) U plechů se vrubová houževnatost zjišťuje na třech zkušebních vzorcích. Zkušební vzorky se odebírají ve směru příčném ke směru válcování; jedná-li se však o měkkou ocel, mohou se odebírat ve směru válcování.

          (b) Pro zkoušení svarových spojů se zkušební vzorky odebírají takto:

          když e ≤ 10 mm

          tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;

          tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);

          Obrázek

          když 10 mm < e ≤ 20 mm

          tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;

          tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);

          Obrázek

          když e > 20 mm

          dvě sady po třech zkušebních vzorcích, jedna sada na horní straně, jedna sada na dolní straně v každém z dále uvedených míst (u zkušebních vzorků odebraných v zóně tepelně ovlivněné svarem musí vrub tvaru V procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku).

          Obrázek
        1. 6.8.5.3.3 (a) U plechů musí průměr ze tří zkoušek vyhovovat minimální hodnotě 34 J/cm2 uvedené v 6.8.5.2.1; nejvýše jedna z hodnota smí být nižší než udaná minimální hodnota, avšak ne nižší než 24 J/cm2.

          (b) U svarů průměrná hodnota získaná ze 3 zkušebních vzorků odebraných ze středu svaru nesmí být nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udané minimum, avšak ne nižší než 24 J/cm2.

          (c) Pro zónu tepelně ovlivněnou svarem (přičemž vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku) smí být hodnota získaná nejvýše u jednoho ze tří zkušebních vzorků nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.

        1. 6.8.5.3.4 Nejsou-li požadavky předepsané v 6.8.5.3.3 splněny, může se provést jedna nová zkouška jestliže:

          (a) průměrná hodnota vycházející ze tří prvních zkoušek je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2; nebo

          (b) více než jedna z jednotlivých hodnot je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.

        1. 6.8.5.3.5 Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti u plechů nebo svarů nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2. Průměrná hodnota ze všech výsledků původní zkoušky a opakované zkoušky musí být rovná minimu 34 J/cm2 nebo vyšší.

          Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti zóny tepelně ovlivněné svarem nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2.

      1. 6.8.5.4 Odvolávka na normy
        1. Požadavky pododdílů 6.8.5.2 a 6.8.5.3 se považují za splněné, pokud byly uplatněny dále uvedené příslušné normy:

          EN 1252-1:1998 Kryogenní nádoby - Materiály - část 1: Pevnostní požadavky pro teplotu pod -80 °C

          EN 1252-2:2001 Kryogenní nádoby - Materiály - část 1: Pevnostní požadavky pro teplotu mezi -80 °C a - 20 °C.