Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o silničním provozu, přijaté ve Vídni dne 8. listopadu 1968

Statut dopravních značek a signalizace

1. 1. Uživatelé silnice se musí řídit pokyny, které sdělují dopravní značky, světelné signály pro řízení provozu a silniční značení, a to i v případě, že se zdá, že odporují jiným předpisům o provozu.
2. 2. Pokyny, dávané světelnými zařízeními pro řízení provozu, mají prioritu před pokyny silničních značek upravujících přednost.

Pokyny orgánů oprávněných k řízení provozu

1. 1. Oprávněný orgán, který řídí dopravu, musí být v noci i ve dne na dálku snadno viditelný a rozeznatelný.
2. 2. Uživatelé silnice musí ihned uposlechnout všechny pokyny orgánu, který řídí provoz.
3. 3. Doporučuje se⁵, aby vnitrostátní legislativa stanovila, že pokyny orgánů, kteří řídí provoz, obsahují následující:
   1. a) paže vztyčená nahoru; toto gesto znamená „pozor, stůj“ pro všechny uživatele silnice kromě těch řidičů, kteří by nemohli zastavit dostatečně bezpečně; dále, jestliže se pokyn tímto gestem dává na křižovatce, nemusí zastavit ti řidiči, kteří již do křižovatky vjeli;
   2. b) jedna nebo obě paže upaženy; toto gesto je signálem stůj pro všechny uživatele silnice blížící se z kteréhokoli směru, kteří by překřížili směr označovaný upaženou paží nebo pažemi; po provedení tohoto gesta může orgán, který řídí provoz, paži nebo paže připažit; toto gesto je rovněž signálem k zastavení pro řidiče před nebo za orgánem;
   3. c) kývání červeným světlo; toto gesto je signálem k zastavení pro uživatele silnice, k nimž světlo směřuje.

1. 4. Pokyny, které vydává oprávněný orgán, který řídí provoz, mají přednost před pokyny sdělovanými dopravními značkami, dopravní světelnou signalizací a silničním značením a před pravidly silničního provozu.

Všeobecná pravidla

1. 1. Uživatelé silnice se zdrží jakéhokoli chování, které by mohlo ohrozit provoz nebo mu bránit, ohrozit osoby nebo způsobit škodu na veřejném nebo soukromém majetku.
2. 2. Doporučuje se, aby vnitrostátní legislativa stanovila, že uživatelé silnice nesmí bránit provozu nebo jej ohrožovat odhozením, umístěním nebo ponecháním jakéhokoli předmětu nebo látky na silnici, nebo vytvořením jakékoliv jiné překážky na silnici. Jestliže se uživatelé silnice nemohou vyvarovat vytvoření takovéto překážky nebo ohrožení, musí učinit nezbytné kroky k jejich co nejrychlejšímu odstranění; a v případě, že překážky nebo ohrožení není možné okamžitě odstranit, varovat před nimi ostatní uživatele silnice.⁶
3. 3. Řidiči musí projevovat mimořádnou opatrnost ve vztahu k nejzranitelnějším uživatelům silnice, jako jsou chodci, cyklisté, a zejména děti, starší osoby a tělesně postižené osoby.
4. 4. Řidiči musí dbát na to, aby jejich vozidla neobtěžovala uživatele silnice nebo obyvatele přilehlých nemovitostí, např. hlukem, kouřem nebo vířením prachu, jestliže se tomu mohou vyhnout.
5. 5. Upoutání se bezpečnostními pásy je povinné pro řidiče motorových vozidel i cestující, jestliže jsou jejich sedadla těmito pásy vybavena, kromě výjimek stanovených vnitrostátní legislativou.

Řidiči

1. 1. Každé pohybující se vozidlo nebo souprava vozidel musí mít řidiče.
2. 2. Doporučuje se, aby vnitrostátní legislativa stanovila, že soumaři, potah nebo jezdecká zvířata a, vyjma speciálních prostorů označených u jejich vchodu, dobytek jednotlivě nebo ve stádech, nebo stáda menších zvířat, musí být vedeny osobou, která je řídí.⁸
3. 3. Každý řidič musí mít nezbytné fyzické i psychické schopnosti k řízení a při řízení musí být v dobrém fyzickém i psychickém stavu.
4. 4. Každý řidič vozidla s motorovým pohonem musí mít znalosti a dovednosti nezbytné pro řízení vozidla; avšak tyto požadavky nebrání žákům autoškol v cvičných jízdách v souladu s vnitrostátní legislativou.
5. 5. Každý řidič musí být vždy schopen řídit své vozidlo nebo vést svá zvířata.⁹
6. ¹⁰ Viz poznámku pod čarou.

1. 6. Řidič vozidla musí vždy snížit na minimum jakoukoliv jinou činnost kromě řízení. Vnitrostátní legislativa by měla stanovit pravidla o používání telefonů řidiči vozidel. V každém případě by měla legislativa zakázat řidičům motorových vozidel nebo mopedů používání telefonů držených rukou, jestliže je vozidlo v pohybu.

Stáda menších nebo větších zvířat

Doporučuje se, aby v zájmu plynulosti provozu vnitrostátní legislativa stanovila, že stáda menších nebo větších zvířat by měla být rozdělena na části přiměřené délky a dostatečně od sebe vzdálené, kromě výjimek udělených v zájmu usnadnění jejich hromadného přesunu.¹¹

Poloha na vozovce¹²

1. 1. Směr provozu musí být stejný na všech silnicích daného státu, vyjma, tam kde je to vhodné, na silnicích sloužících výhradně nebo především k průjezdu mezi dvěma státy.
2. ¹³ Viz poznámku pod čarou

1. 2. Zvířata, která se pohybují po vozovce, by měla být vedena co nejblíže okraji vozovky, odpovídajícímu směru provozu.
2. 3. Aniž by byla dotčena ustanovení opačná, než jsou stanovena v odstavci 1 článku 7, odstavci 6 článku 11 a v dalších ustanoveních této Úmluvy, musí každý řidič udržovat své vozidlo, tak jak to okolnosti dovolí, co nejblíže okraji vozovky v příslušném směru provozu. Avšak smluvní strany nebo jejich části mohou stanovit přesnější pravidla týkající se polohy nákladních vozidel na vozovce.
3. 4. Tam, kde silnici tvoří dvě nebo tři vozovky, žádný řidič nesmí použít vozovku na opačné straně, než odpovídá směru provozu.
4. 5. a) U obousměrných vozovek, které mají čtyři nebo více jízdních pruhů, nesmí žádný řidič použít jízdní pruhy, které se nacházejí zcela na polovině vozovky opačné, než je strana odpovídající směru provozu.
   1. b) U obousměrných vozovek, které mají tři jízdní pruhy, nesmí žádný řidič použít jízdní pruh, který se nachází na kraji vozovky s opačným směrem provozu.

1. 6. Aniž by byla dotčena opatření článku 11, jestliže je dopravním značením vyznačen další jízdní pruh, musí řidiči pomalu se pohybujících vozidel použít tento jízdní pruh.

Předjíždění a provoz proudů vozidel

1. 1. a) Řidiči, kteří předjíždějí, učiní tak na straně opačné, než je strana odpovídající směru provozu.
   1. b) Avšak řidiči musí předjíždět na straně odpovídající směru provozu v případě, že řidič, který má být předjet, signalizoval svůj úmysl odbočit na stranu vozovky opačnou, než odpovídá směru provozu, a jeho vozidlo nebo zvířata se pohybují k této straně, za účelem odbočení na jinou silnici, do vjezdu na pozemek přilehlý k silnici, nebo k zastavení na této straně.
   2. c) Vnitrostátní legislativa může oprávnit cyklisty a řidiče mopedů k předjetí stojících nebo pomalu se pohybujících vozidel jiných než jízdní kola nebo mopedy na straně odpovídající směru provozu za podmínky, že k tomu mají dostatek místa.

1. 2. Aniž by byla dotčena ustanovení odstavce 1 článku 7 nebo ustanovení článku 14 této Úmluvy, musí se každý řidič před předjížděním ujistit:
   1. a) že jej žádný řidič jedoucí za ním nezačal předjíždět;
   2. b) že řidič, který jede před ním v tomtéž jízdním pruhu, nesignalizuje úmysl předjet jiného řidiče;
   3. c) že může předjet, aniž by ohrozil nebo narušil provoz vozidel blížících se v protisměru, a zejména se ujistil o tom, že jízdní pruh, do kterého se chystá přejet, je volný na dostatečnou vzdálenost, a že relativní rychlost obou vozidel umožňuje předjetí v dostatečně krátké době; a že
   4. d) kromě případů využití jízdního pruhu zakázaného pro provoz v protisměru, bude schopen zaujmout polohu předepsanou odstavcem 3 článku 10 této Úmluvy, aniž by obtěžoval jednoho nebo více předjížděných uživatelů silnice.

1. 3. Návazně na ustanovení uvedená v odstavci 2 tohoto článku, je předjíždění na vozovkách s obousměrným provozem zakázáno zejména při přibližování se k vrcholu stoupání, při snížené viditelnosti a v zatáčkách, kromě případů, kdy jsou jízdní pruhy v těchto místech určeny vodorovným značením a předjíždění se uskuteční bez opuštění jízdních pruhů s označením zákazu provozu v protisměru.
2. 4. Řidič musí při předjíždění předjížděnému nebo předjížděným uživatelům silnice ponechat dostatečně široký boční prostor.
3. 5. a) Na vozovkách, které mají alespoň dva jízdní pruhy určené pro provoz ve směru jeho jízdy, řidič, který by měl po povinném návratu do polohy předepsané odstavcem 3 článku 10 této Úmluvy okamžitě nebo krátce nato opětovně předjíždět, může za účelem tohoto manévru, a za podmínky, že tak může učinit, aniž by obtěžoval řidiče rychlejších vozidel, kteří se přibližují zezadu, zůstat v jízdním pruhu, na který vjel po prvním předjíždění.
   1. b) Avšak smluvní strany nebo jejich části se mohou rozhodnout, že se ustanovení tohoto odstavce nebudou vztahovat na řidiče jízdních kol, mopedů, motocyklů a vozidel, která nejsou ve smyslu této Úmluvy motorovými vozidly, nebo na řidiče motorových vozidel, jejichž maximální povolená hmotnost je vyšší než 3 500 kg, nebo jejichž maximální konstrukční rychlost nepřekračuje 40 km (25 mil) za hodinu.¹⁴

1. 6. Tam, kde je možné použít ustanovení pododstavce 5 a) tohoto článku a hustota provozuje taková, že vozidla zabírají nejen celou šířku vozovky určenou pro provoz v daném směru, ale současně se také pohybují pouze rychlostí danou rychlostí vozidla jedoucího v proudu vozidel před nimi:
   1. a) aniž by byla dotčena ustanovení odstavce 9 tohoto článku, rychlejší pohyb vozidel v jednom proudu vozidel, než je pohyb v jiném proudu, neznamená předjíždění ve smyslu tohoto článku;
   2. b) řidič, který se nenalézá v jízdním pruhu nejbližším k okraji vozovky odpovídajícímu směru provozu, může změnit jízdní pruh pouze k tomu, aby se připravil na odbočení doprava nebo doleva, nebo ke stání; avšak, tento požadavek se nevztahuje na změny jízdního pruhu provedené řidiči podle vnitrostátní legislativy vycházející z použití odstavce 5 b) tohoto článku.¹⁵

1. 7. Při pohybu v proudech vozidel tak, jak uvádí odstavec 5 a 6 tohoto článku, nesmí řidiči tam, kde jsou pruhy na vozovce vymezeny vodorovným značením, toto značení překračovat.
2. 8. Aniž by byla dotčena ustanovení odstavce 2 tohoto článku a ostatní omezení, která mohou pro předjíždění na křižovatkách a úrovňových přejezdech zavést smluvní strany nebo jejich části, žádný řidič vozidla nesmí předjíždět vozidlo jiné, než dvoukolové jízdní kolo, dvoukolový moped, nebo dvoukolový motocykl bez postranního vozíku:
   1. a) bezprostředně před křižovatkou nebo v křižovatce jiného druhu než kruhový objezd, vyjma:
      1. i) případů podle odstavce 1 b) tohoto článku;
      2. ii) silnice, na níž se předjíždění děje, má na křižovatce přednost v jízdě;
      3. iii) tam, kde je provoz na křižovatce řízen oprávněným orgánem nebo světelnou signalizací;
   1. b) bezprostředně před úrovňovým přejezdem nebo na tomto přejezdu, který není vybaven závorami nebo polovičními závorami, avšak smluvní strany nebo jejich části mohou povolit takové předjíždění na úrovňovém přejezdu tam, kde je silniční provoz řízen světelnou signalizací s jednoznačným signálem povolujícím vozidlům pokračovat v jízdě.¹⁶

1. 9. Vozidlo nesmí předjíždět jiné vozidlo, které se přibližuje k přechodu pro chodce vyznačenému na vozovce nebo příslušnou dopravní značkou, nebo to, které stojí bezprostředně před přechodem, jinak než dostatečně nízkou rychlostí umožňující mu okamžitě zastavit v případě, že na přechodu je chodec. Žádné ustanovení tohoto odstavce nebrání tomu, aby smluvní strany nebo jejich části zakázaly předjíždění od určité vzdálenosti před přechodem pro chodce, nebo zavedly přísnější požadavky na řidiče vozidel, kteří mají záměr předjíždět vozidlo zastavené bezprostředně před takovýmto přechodem.
2. 10. Řidič, který zjistí, že řidič vozidla, které jede za ním, si jej přeje předjet, se bude držet, vyjma případů uvedených v odstavci 1 b) článku 16 této Úmluvy, blízko okraje vozovky odpovídajícího směru provozu a nebude zvyšovat rychlost. Jestliže malá šířka vozovky, její profil nebo stav společně s hustotou provozu v protisměru nedovolují snadné a bezpečné předjetí vozidla, které je pomalé nebo rozměrné nebo musí dodržovat rychlostní limit, musí řidič tohoto vozidla zpomalit, a v nezbytném případě co nejdříve uhnout ke straně, aby umožnil vozidlům, jedoucím za ním, předjet.
3. 11.¹⁷ a) Smluvní strany nebo jejich části mohou na jednosměrných nebo obousměrných vozovkách, kde jsou alespoň dva jízdní pruhy v zastavěných oblastech a tři jízdní pruhy mimo zastavěné oblasti určeny pro provoz ve stejném směru a jsou vyznačeny vodorovným značením:
   1. i) povolit vozidlům v jednom jízdním pruhu předjíždět na straně odpovídající směru provozu vozidla jedoucí v jiném jízdním pruhu; a
   2. ii) nepoužít ustanovení odstavce 3, článku 10 této Úmluvy;
   3. za podmínky, že existují vhodná omezení týkající se možnosti měnit jízdní pruhy;
   4. b) V případě, na který se vztahuje pododstavec a) tohoto odstavce, aniž by byla dotčena opatření odstavce 9 tohoto článku, se dotyčný způsob jízdy nepokládá za předjíždění ve smyslu této Úmluvy.

Míjení provozu v protisměru

1. 1. Při míjení provozu v protisměru musí řidič ponechat dostatečný boční prostor, a jestliže je to nezbytné, zajet ke straně vozovky odpovídající směru provozu. Jestliže při tom zjistí, že jeho další jízdě brání překážka nebo přítomnost dalších uživatelů silnice, musí zpomalit, a v nezbytných případech zastavit, aby umožnil protijedoucímu uživateli silnice nebo protijedoucím uživatelům silnice projet.
2. 2. Na horských silnicích a na silnicích s velkým sklonem, které mají charakteristiky podobné horským, kde je míjení vozidel přijíždějících v protisměru nemožné nebo obtížné, musí řidič vozidla, které jede po sklonu dolů, uhnout ke straně silnice, aby umožnil všem vozidlům, která jedou nahoru, projet, kromě případů, kdy uspořádání odpočívadel u silnice je takové, že s ohledem na rychlost a polohu protijedoucích vozidel, má vozidlo jedoucí nahoru odpočívadlo před sebou, a je možné se vyhnout couvání jednoho z vozidel tím, že vozidlo jedoucí nahoru vjede na toto odpočívadlo. Jestliže by muselo jedno z obou vozidel, která se mají míjet, couvat, aby umožnilo vozidlu v protisměru projet, provede tento manévr řidič vozidla jedoucího dolů, pokud není zcela zřejmé, že tento manévr může snadněji provést řidič jedoucí nahoru. Avšak smluvní strany nebo jejich části mohou stanovit pro určitá vozidla nebo určité silnice nebo jejich části zvláštní pravidla, odlišná od pravidel uvedených v tomto odstavci. ¹⁸

Rychlost a vzdálenost mezi vozidly

1. 1. Každý řidič vozidla musí za všech okolností ovládat své vozidlo tak, aby byl schopen věnovat náležitou péči a pozornost řízení a byl za všech okolností schopen provádět všechny potřebné manévry. Při přizpůsobování rychlosti jízdy svého vozidla musí stále věnovat pozornost okolnostem, zejména terénu, stavu silnice, stavu a nákladu svého vozidla, povětrnostním podmínkám a hustotě provozu tak, aby mohl vozidlo zastavit na vzdálenosti, na kterou dohlédne a krátce před jakoukoli předvídatelnou překážkou. Je povinen zpomalit a případně zastavit, kdykoliv to situace vyžaduje, zejména za snížené viditelnosti. ¹⁹
2. 2. Vnitrostátní legislativa musí pro všechny silnice stanovit limity maximální rychlosti. Rovněž musí stanovit zvláštní limity maximální rychlosti pro určité kategorie vozidel, která představují zvláštní nebezpečí, zejména vzhledem ke své hmotnosti nebo nákladu. Podobná ustanovení mohou zavést pro určité kategorie řidičů, zejména začátečníků.
3. 3. Ustanovení, která obsahuje první věta odstavce 2, se nemusí vztahovat na řidiče vozidel s předností v jízdě, kterých se týká odstavec 2 článku 34, nebo vozidla pokládaná vnitrostátní legislativou za jim rovnocenná.
4. 4. Žádný řidič nesmí zdržovat normální jízdu ostatních vozidel pomalou jízdou bez náležité příčiny.
5. 5. Řidič vozidla, které jede za jiným vozidlem, musí udržovat od tohoto vozidla dostatečný odstup, tak aby nedošlo ke střetu v případě, že by vozidlo před ním náhle zpomalilo nebo zastavilo.

   [ex odstavec 5 vypuštěn]

1. 6. ²⁰ Mimo zastavěné oblasti, aby se usnadnilo předjíždění, řidiči vozidel nebo souprav vozidel o maximální povolené hmotnosti přesahující 3500 kg nebo o celkové délce přesahující 10 m, musí, kromě toho, kdy předjíždějí nebo se chystají předjíždět, udržovat takovou vzdálenost od vozidel s motorovým pohonem jedoucích před nimi, tak aby ostatní vozidla, která je předjíždějí, se mohla bez ohrožení zařadit před předjížděné vozidlo. Toto ustanovení se však nevztahuje na velmi hustý provoz nebo na okolnosti, kdy je předjíždění zakázáno. Kromě toho:
   1. a) příslušné orgány mohou určité kolony vozidel vyjmout z této povinnosti, nebo toto ustanovení nepoužít také na silnice, kde jsou pro provoz v dotyčném směru vyhrazeny dva jízdní pruhy;
   2. b) smluvní strany nebo jejich části mohou s ohledem na charakteristiky dotyčných vozidel stanovit hodnoty jiné, než jsou uvedeny v tomto odstavci.

Všeobecné požadavky týkající se manévrování

1. 1. Každý řidič, který se chystá provést jízdní manévr, jako zajet nebo vyjet z řady stojících vozidel, zajet na vozovce vpravo nebo vlevo, nebo zabočit doleva nebo doprava na jinou silnici nebo na pozemek přilehlý k silnici, se musí nejprve ujistit, že tak může učinit, aniž by ohrozil ostatní uživatele silnice, kteří jedou za ním nebo před ním, nebo se ho chystají předjet, a vzít v úvahu jejich polohu, směr a rychlost. ²¹
2. 2. Každý řidič, který si přeje vykonat s vozidlem poloviční otáčku nebo couvat, se musí nejprve ujistit, že tak může učinit, aniž by ohrozil nebo omezil ostatní uživatele silnice.
3. 3. Před tím, než začne řidič zatáčet nebo vykonávat manévr, který zahrnuje pohyb do strany, musí dát včas zřetelný a dostatečný varovný signál o svém záměru buď pomocí ukazatele směru nebo ukazatelů směru na svém vozidle, nebo, při jejich selhání, vhodným znamením paží, pokud je to možné. Varovný signál dávaný ukazatelem směru nebo ukazateli směru musí trvat po dobu provádění celého manévru a přestat ihned po jeho dokončení.

Zvláštní předpisy pro vozidla pravidelné veřejné dopravy

Doporučuje se ²², aby pro usnadnění jízdy vozidel pravidelné veřejné dopravy vnitrostátní legislativa stanovila, že v zastavěných oblastech řidiči jiných vozidel musí, na základě ustanovení článku 17, odstavce 1 této Úmluvy, zpomalit, a jestliže je to nezbytné zastavit a umožnit vozidlům veřejné dopravy provést manévr nutný k výjezdu ze zastávek, které jsou jako takové označeny. Opatření, která k tomu zavedou smluvní strany nebo jejich části, nesmí mít v žádném případě vliv na povinnost řidičů vozidel veřejné dopravy, aby po vydání varovného signálu pomocí ukazatelů směru, oznamujícího, že budou vyjíždět, jednat s opatrností nezbytnou k vyloučení jakéhokoli rizika nehody.

Změna směru

1. 1. Před odbočením doprava nebo doleva za účelem vjezdu na jinou silnici nebo na pozemek sousedící se silnicí, musí řidič, aniž by byla dotčena ustanovení odstavce 1 článku 7 a článek 14 této Úmluvy:
   1. a) jestliže zamýšlí odbočit na straně odpovídající směru provozu, pojede co nejblíže u okraje vozovky příslušné tomuto směru a odbočí v co nejmenším prostoru;
   2. b) jestliže zamýšlí odbočit na druhou stranu, a v souladu s dalšími ustanoveními, která mohou smluvní strany nebo jejich části zavést pro jízdní kola a mopedy a umožňující jim změnu směru, např. přejet křižovatku ve dvou oddělených fázích, musí se na obousměrné vozovce zařadit co nejblíže ke střední čáře, nebo na jednosměrné vozovce k okraji na straně opačné ke směru provozu, a jestliže zamýšlí vjet na jinou obousměrnou silnici, musí odbočit tak, aby vjel na vozovku této jiné silnice na straně odpovídající směru provozu.

1. 2. Při změně směru musí řidič, aniž by byla dotčena ustanovení článku 21 této Úmluvy, která se vztahují na chodce, umožnit uživatelům silnice projet po vozovce nebo jiných částech téže silnice, kterou se připravuje opustit.

Snížení rychlosti

1. 1. Žádný řidič vozidla nesmí prudce brzdit, pokud to není nezbytné z důvodů bezpečnosti.
2. 2. Každý řidič, který zamýšlí výrazně snížit rychlost, se musí, kromě těch případů, kdy je zpomalení reakcí na bezprostřední nebezpečí, nejprve ujistit, že může zpomalit bez ohrožení nebo nadměrného obtěžování ostatních řidičů. Musí také, kromě případů, kdy se přesvědčil, že za ním nejede žádné vozidlo nebo že vozidlo jedoucí za ním je dostatečně daleko, dát o svém úmyslu zřetelně a dostatečně předem znamení svou paží. Toto ustanovení se však nepoužije v případech, kdy je zpomalení signalizováno brzdovými světly, uvedenými v příloze 5, odstavci 31 této Úmluvy.

Křižovatky a povinnost dát přednost v jízdě

1. 1. Každý řidič, který se přibližuje ke křižovatce, musí náležitě zvýšit pozornost s ohledem na místní podmínky. Řidiči vozidel musí zejména jet takovou rychlostí, aby byli schopni zastavit a dát přednost vozidlům, která mají přednost v jízdě.
2. 2. Každý řidič, který vjíždí ze stezky nebo z nezpevněné cesty na silnici, která není ani stezkou ani nezpevněnou cestou, musí dát přednost vozidlům na této silnici. Pro účely tohoto článku mohou být termíny „stezka“ a „nezpevněná cesta“ definovány vnitrostátní legislativou.
3. 3. Každý řidič, který vjíždí na silnici z přilehlého pozemku, musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po této silnici. ²³
4. 4. S výhradou ustanovení odstavce 7 tohoto článku:
   1. a) ve státech s pravostranným provozem musí dát řidič vozidla na křižovatkách jiných, než specifikovaných v odstavci 2 tohoto článku a článku 25, odstavcích 2 a 4 této Úmluvy, přednost vozidlům přijíždějícím z jeho pravé strany;
   2. b) smluvní strany nebo jejich části, na jejichž území je levosměrný provoz, mohou stanovit pravidla pro přednost v jízdě na křižovatkách podle svého uvážení.²⁴

1. 5. I když má řidič, podle světelných signálů, oprávnění vjet do křižovatky, nesmí tak učinit v případě, kdy je provoz na křižovatce tak hustý, že by pravděpodobně musel v křižovatce zastavit, a tím omezil nebo znemožnil provoz v příčném směru.
2. 6. Řidič, který vjel do křižovatky řízené světelnými signály, může křižovatku opustit, aniž by čekal na povolení k jízdě ve směru, v němž si přeje pokračovat, jestliže tím nepřekáží v provozu ostatním uživatelům silnice, kteří se pohybují ve směru majícím signál „volno“.
3. 7. [Slova odstraněna] Řidiči vozidel, která se nepohybují po kolejích, musí dát přednost v jízdě kolejovým vozidlům.
4. ²⁵ Viz poznámku pod čarou

Úrovňové přejezdy

Uživatelé silnic musí věnovat zvýšenou pozornost při příjezdu k úrovňovým přejezdům a při jejich přejíždění, zejména:

1. a) každý řidič vozidla musí jet mírnou rychlostí;
2. b) aniž je dotčena povinnost uposlechnout pokyn stůj dávaný světelným nebo zvukovým signálem, nesmí žádný uživatel silnice vjet na železniční přejezd, na němž jsou přes silnici spuštěny nebo se spouštějí závory nebo poloviční závory, nebo se otevírají poloviční závory;
3. c) jestliže není úrovňový přejezd opatřen závorami, polovičními závorami nebo světelnou signalizací, nesmí na něj žádný uživatel silnice vjet nebo vstoupit, aniž by se ujistil, že se neblíží žádné kolejové vozidlo;
4. d) žádný řidič nesmí vjet na úrovňový přejezd, aniž by se před tím ujistil, že na něm nebude muset zastavit;
5. e) žádný uživatel silnice nesmí při překračování úrovňového přejezdu na něm prodlévat; jestliže je vozidlo nuceno zastavit, jeho řidič musí usilovat o to, aby jej odstranil mimo trať, a jestliže tak nemůže učinit, okamžitě musí udělat vše, co může, aby zajistil, že řidiči kolejových vozidel budou před nebezpečím včas varováni.

Pravidla pro chodce

1. 1. Smluvní strany nebo jejich části se mohou rozhodnout, že nebudou aplikovat ustanovení tohoto článku, vyjma případů, kdy pohyb chodců na vozovce by byl nebezpečný nebo by překážel provozu vozidel. ²⁶
2. 2. Jestliže na straně vozovky jsou chodníky nebo krajnice vhodné pro chodce, musí je chodci užít. Nicméně, s nezbytnou opatrností:
   1. a) chodci, kteří tlačí nebo nesou objemné předměty, mohou použít vozovku v případě, že by chůzí po chodníku nebo po příslušné krajnici působili vážné obtíže jiným chodcům;
   2. b) skupiny chodců, které vede k tomu určená osoba, nebo skupiny, které tvoří průvod, mohou kráčet po vozovce,
3. ²⁷ Viz poznámku pod čarou

1. 3. Jestliže není možné použít chodníky nebo příslušné krajnice, nebo jestliže nejsou k dispozici, mohou chodci kráčet po vozovce; tam, kde je cyklostezka a hustota provozu to dovoluje, mohou kráčet po cyklostezce, ale nesmí tím překážet provozu jízdních kol a mopedů.
2. 4. Chodci, kteří kráčejí po vozovce, podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, se musí držet co možná nejblíže okraje vozovky. ²⁸
3. 5. Doporučuje se, aby vnitrostátní legislativa přijala následující ustanovení: Chodci, kteří kráčejí po vozovce, se budou držet na straně opačné, než odpovídá směru provozu, kromě případů, kdy by to pro ně bylo nebezpečné. Avšak osoby, které tlačí jízdní kolo, moped nebo motocykl, a skupiny chodců vedené pověřenou osobou nebo průvod, se musí v každém případě držet na straně vozovky odpovídající směru provozu. V případě, že netvoří průvod, musí chodci kráčející po vozovce v noci nebo za špatné viditelnosti, a ve dne tehdy, kdy to vyžaduje hustota provozu, kráčet, pokud je to pro ně možné, jednotlivě za sebou. ²⁹
4. 6. a) Chodci, kteří se chystají přejít přes vozovku, na ni nesmí vkročit bez náležité opatrnosti; tam, kde je poblíž přechod pro chodce, musí použít tento přechod;
   1. b) Při přechodu vozovky po přechodu, který je k tomu určen buď značkou, nebo označením na vozovce:
      1. i) tam, kde je přechod vybaven světelnou signalizací pro chodce, musí chodci uposlechnout pokyny světelné signalizace;
      2. ii) jestliže přechod není vybaven takovou světelnou signalizací, avšak provoz vozidel je řízen světelnými signály nebo pověřeným orgánem, nesmí chodci vstoupit na vozovku, pokud světelný signál nebo pověřený orgán ukazují, že vozidla mohou pokračovat v jízdě po vozovce;
      3. iii) na ostatních přechodech pro chodce nesmí chodci vstoupit na vozovku, aniž by vzali v úvahu vzdálenost a rychlost blížících se vozidel.
   1. c) Za účelem přecházení vozovky někde jinde, než na přechodu pro chodce vyznačeném dopravní značkou nebo značením na vozovce, nesmí chodci vstoupit na vozovku, aniž by se nejprve ujistili, že tím nebudou překážet provozu vozidel.³⁰
   2. d) Jakmile již chodci začnou vozovku přecházet, nesmí tak činit zbytečně dlouhou trasou a nesmí se zbytečně zastavovat nebo setrvávat na vozovce.

1. 7. Avšak smluvní strany nebo jejich části mohou zavést přísnější požadavky na přecházení vozovky chodci.

Chování řidičů k chodcům

1. 1. Každý řidič se musí chovat tak, aby neohrozil chodce.
2. 2. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 7 odstavce 1, článku 11 odstavce 9 a článku 13 odstavce 1 této Úmluvy, tam, kde je na vozovce přechod pro chodce označen buď dopravní značkou, nebo značením na vozovce:
   1. a) jestliže je provoz na takovém přechodu řízen světelnými signály nebo oprávněným orgánem, pak řidiči, kteří nemají dovoleno pokračovat v jízdě, zastaví krátce před přechodem nebo před příčným značením, které je před přechodem, a jestliže mají dovoleno pokračovat v jízdě, nesmí omezit ani bránit v chůzi chodcům, kteří již na přechod vstoupili; řidiči, kteří odbočují na jinou silnici, s přechodem pro chodce u vjezdu na ni, jsou povinni jet pomalu a dát přednost chodcům, kteří již na přechod vstoupili, nebo se k tomu chystají, a v nezbytných případech musí z tohoto důvodu zastavit;
   2. b) jestliže provoz vozidel není na dotyčném přechodu pro chodce regulován světelnou signalizací nebo oprávněným orgánem, musí se řidiči blížit k přechodu pouze takovou rychlostí, aby neohrozili chodce, kteří již na přechodu jsou nebo se na něj chystají vstoupit, a je-li to potřebné, musí zastavit, aby těmto chodcům umožnili přejít.

1. 3. Žádné ustanovení tohoto článku nesmí být interpretováno jako bránící smluvním stranám nebo jejich částem, aby: ³¹

   požadovaly, aby řidiči vozidel zastavili ve všech případech, kdy chodci již na přechod pro chodce, označený dopravní značkou nebo značením na vozovce podle podmínek uvedených v článku 20 této Úmluvy, vstoupili, nebo se k tomu chystají, nebo

   zakázaly řidičům chodce omezit nebo jim zabránit v přecházení vozovky na křižovatce, nebo velmi blízko ní, i když se v daném místě není žádný přechod pro chodce, takto označený dopravní značkou nebo značením na vozovce.

1. 4. Řidiči, kteří se na straně odpovídající směru provozu chystají předjíždět vozidla veřejné dopravy na zastávkách, které jsou jako takové označeny, musí zpomalit, a v případě nutnosti zastavit, aby umožnili cestujícím nastoupit nebo vystoupit z tohoto vozidla.
2. ³² Viz poznámku pod čarou