Vyhláška ministerstva vnitra o provozu na silnicích.

§ 7.

účinné od 1. 9. 1956Základní ustanovení.

účinné od 1. 9. 1956(1) Provoz na silnicích vyžaduje bezpodmínečnou a uvědomělou kázeň všech jejích uživatelů. Každý musí při užívání silnice dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu. Musí rovněž dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost osob a nepoškozoval majetek, zejména také silnici a aby nerušil na ní pořádek.

účinné od 1. 9. 1956(2) Užívání silnice se řídí všeobecnými pravidly silničního provozu nebo místní úpravou anebo pokyny dopravních orgánů.

účinné od 1. 9. 1956(3) Silnicemi se podle této vyhlášky rozumějí i ostatní prostranství obecně nebo omezeně přístupná pro silniční provoz nebo pro některý jeho druh.

§ 8.

účinné od 1. 9. 1956Obecné užívání silnice.

účinné od 1. 9. 1956(1) V mezích předpisů o provozu na silnicích smí každý bezplatně užívat silnic obvyklým způsobem k účelům, k nimž jsou určeny. Při tom se musí uživatel přizpůsobit stavu a povaze silnice.

účinné od 1. 9. 1956(2) Osoby, které by pro svůj věk nebo pro tělesnou nebo duševní vadu mohly ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu či bezpečnost osob nebo majetku anebo pořádek na silnici, mohou užívat silnice, jen je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo.

účinné od 1. 9. 1956(3) Podmínka stanovená v odstavci 2 je splněna zejména, jsou-li takové osoby doprovázeny průvodcem nebo cvičeným psem anebo lze-li jejich vadu poznat podle bílé hole, které používají. Bílou hůl smějí používat jen osoby s tělesnou vadou, kterým to bylo povoleno výkonným orgánem místního národního výboru v místě jejich pobytu nebo pracoviště.

§ 9.

účinné od 1. 9. 1956Kdo může řídit vozidlo.

účinné od 1. 9. 1956(1) Na silnici musí každé vozidlo nebo soupravu vozidel řídit osoba, která je k tomu způsobilá a je obeznámena s předpisy o provozu na silnicích.

účinné od 1. 9. 1956(2) Nemůže-li vozidlo (soupravu vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů nebo dalších osob.

§ 10.

účinné od 1. 9. 1956Povinnosti řidiče.

účinné od 1. 9. 1956(1) Za jízdy je řidič odpovědný za řádný stav vozidla i za dodržení všech předpisů o silničním provozu. Zejména musí dbát toho, aby vozidlo stále ovládal, a musí včas učinit všechna opatření, aby provozem svého vozidla neohrožoval bezpečnost ostatních uživatelů silnice.

účinné od 1. 9. 1956(2) Řidič je zejména povinen

1. účinné od 1. 9. 1956a) před započetím jízdy pečlivě prohlédnout vozidlo, jeho výstroj i způsob uložení nákladu, zda odpovídají předpisům,
2. účinné od 1. 9. 1956b) za jízdy se věnovat cele řízení vozidla a zdržet se všeho, co by odvádělo jeho pozornost,
3. účinné od 1. 9. 1956c) mít u sebe doklady předepsané pro provoz jeho vozidla,
4. účinné od 1. 9. 1956d) uposlechnout pokynů dopravních orgánů a v blízkosti dráhy též drážních orgánů, dbát dopravních značek a světelných znamení,
5. účinné od 1. 9. 1956e) okamžitě zastavit, došlo-li k nehodě, na níž měl účast,
6. účinné od 1. 9. 1956f) odevzdat řízení vozidla osobě určené dopravním orgánem, bylo-li mu další řízení orgánem zakázáno,
7. účinné od 1. 9. 1956g) v blízkosti obydlí, zvláště v uzavřených osadách, jet co nejtišeji.

účinné od 1. 9. 1956(3) Řidiči je zakázáno:

1. účinné od 1. 9. 1956a) použít k jízdě vadného vozidla nebo vozidla poškozujícího silnici,
2. účinné od 1. 9. 1956b) odevzdat řízení vozidla osobě, která nemá potřebnou způsobilost k řízení,
3. účinné od 1. 9. 1956c) řídit vozidlo, je-li schopnost řidiče k řízení snížena, zejména po požití alkoholického nápoje nebo únavou,
4. účinné od 1. 9. 1956d) připustit jízdu na stupátkách a na karoserii,
5. účinné od 1. 9. 1956e) přepravovat v kabině a ve voze více osob, než je dovoleno.

účinné od 1. 9. 1956(4) Řidiči vozidla pro hromadnou dopravu osob je zakázáno za jízdy se bavit s cestujícími, jíst a kouřit, otvírat dveře před úplným zastavením vozidla a vpouštět cestující do kabiny řidiče nebo do prostoru vyhrazeného pro řidiče.

účinné od 1. 9. 1956(5) Zjistí-li řidič na vozidle nebo nákladu závadu, která může ohrozit bezpečnost další jízdy nebo vést ke znečištění nebo poškození silnice, smí v jízdě pokračovat nejkratším směrem jen do místa, kde lze závadu odstranit. Neprodleně musí však učinit vše, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu, osob, silnice nebo jiného majetku a aby provoz byl co nejméně rušen.

účinné od 1. 9. 1956(6) Při řízení vozidla musí řidič zaujmout takové místo, aby mohl vozidlo bezpečně ovládat a aby dobře viděl na silnici, nepřekážel ostatním uživatelům silnice a nebyl sám ohrožen. Vedle potahu smí jít pouze po pravé straně ve směru jízdy.

§ 11.

účinné od 1. 9. 1956Zvláštní povinnosti při provozu.

účinné od 1. 9. 1956(1) Řidič a držitel vozidla je povinen za náhradu poskytnout vozidlo pro nezbytnou dobu orgánům ministerstva vnitra, vyžaduje-li to obecný zájem, zejména při stíhání podezřelých osob, k dopravě osob zraněných nebo k jízdě na místo dopravní nehody, požáru nebo jiné živelní pohromy.

účinné od 1. 9. 1956(2) K účelům podle odstavce 1 nesmějí být požadována vozidla označená značkou CD, vozidla ozbrojených sborů, plní-li zvláštní úkoly, a vozidla určená k přepravě potravin a k plnění zvláštních naléhavých úkolů.

účinné od 1. 9. 1956(3) Pro stanovení výše náhrady se použije obdobně ustanovení předpisů o náhradách za používání vlastních motorových vozidel při pracovních cestách; výše náhrady ušlého výdělku, po případě náhrady za poškození vozidla se stanoví podle obecných předpisů.

účinné od 1. 9. 1956(4) Náhradu nákladů spojených s dopravou osob zraněných hradí ten, v jehož zájmu bylo vozidla použito.

účinné od 1. 9. 1956(5) Pokud tomu nebrání vážné důvody, řídí vozidlo řidič, který je k účelům uvedeným v odstavci 1 poskytl.

§ 12.

účinné od 1. 9. 1956Povinnosti držitele vozidla.

účinné od 1. 9. 1956(1) Držitel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném stavu a nesmí dovolit ani přikázat, aby ho bylo použito k jízdě, neodpovídá-li vozidlo nebo jeho výstroj nebo způsob uložení nákladu platným předpisům.

účinné od 1. 9. 1956(2) Držitel smí svěřit řízení vozidla na silnici jen osobě, která je k tomu způsobilá. Odpovídá také za to, že vozidlo (souprava vozidel) má potřebný počet řidičů.

účinné od 1. 9. 1956(3) Za splnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 odpovídá u právnických osob osoba odpovědná za provoz vozidla.

§ 13.

účinné od 1. 9. 1956Plynulost provozu.

účinné od 1. 9. 1956Řidiči vozidel musí dbát, aby provoz na silnicích byl nejen bezpečný, ale i rychlý a plynulý. Zejména řidiči těžkých a rozměrných vozidel musí řídit vozidla tak, aby tato vozidla nepřekážela v jízdě vozidlům rychlejším a menším; musí proto také sledovat provoz za vozidlem.

§ 14.

účinné od 1. 9. 1956Směr a způsob jízdy.

účinné od 1. 9. 1956(1) Na silnicích se jezdí vpravo. Na jednosměrné silnici lze použít k jízdě celé šíře vozovky. Pomalu jedoucí vozidla a na nepřehledných místech všechna vozidla musí jet při pravém okraji vozovky; to neplatí pro vozidla, hodlající odbočit doleva (§ 18 odst. 3).

účinné od 1. 9. 1956(2) Levé poloviny vozovky smí se použít jen, pokud je to nutné k předjíždění nebo je-li třeba se vyhnout překážce nebo brání-li jízdě v pravé polovině vozovky zvláštní okolnosti (náledí, propadliny, výtluky a pod.).

účinné od 1. 9. 1956(3) Na silnicích s vozovkou o dvou nebo více dopravních pruzích oddělených pásy nebo jinak vyznačených je každý z těchto pruhů v určeném směru jednosměrný. Není-li u vozovek o třech dopravních pruzích určen směr provozu prostředního pruhu, slouží tento pruh k předjíždění.

účinné od 1. 9. 1956(4) Na silnicích o třech nebo více dopravních pruzích smějí vnitřních pruhů používat jen motorová vozidla.

účinné od 1. 9. 1956(5) Motorová vozidla a povozy smějí vjet na krajnici jen při vyhýbání, předjíždění nebo zastavování.

účinné od 1. 9. 1956(6) Kolejová vozidla jezdí na dvoukolejných tratích vpravo.

účinné od 1. 9. 1956(7) Náměstí objíždějí vozidla vpravo. To neplatí, projíždí-li vozidlo náměstím po průběžné vozovce.

účinné od 1. 9. 1956(8) Řidič je povinen zachovávat při jízdě bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním.

účinné od 1. 9. 1956(9) Motorová vozidla o celkové váze větší než 12 tun musí zachovávat na mostech, na nichž je jejich provoz dovolen dopravní značkou obr. 25, vzdálenost nejméně 10 m od vozidla jedoucího vpředu.

§ 15.

účinné od 1. 9. 1956Jízda podél nástupních ostrůvků.

účinné od 1. 9. 1956(1) Podél nástupních ostrůvků jezdí nemotorová vozidla vpravo. Výjimečně mohou podél nich jet vlevo, jde-li o vozidlo, které pro své rozměry nebo náklad projede bezpečněji vlevo od ostrůvku anebo je-li prostor mezi ostrůvkem a chodníkem ucpán. Motorová vozidla mohou objíždět ostrůvky vlevo, zůstanou-li při tom ještě v pravé polovině vozovky a nebrání-li v provozu kolejovým vozidlům.

účinné od 1. 9. 1956(2) Tam, kde musí všechna vozidla jezdit výlučně vpravo od nástupních ostrůvků, musí to být vyznačeno příslušnou dopravní značkou.

§ 16.

účinné od 1. 9. 1956Vyhýbání.

účinné od 1. 9. 1956(1) Vyhýbá se vpravo. Každý musí vyhnout včas a v takové míře, aby míjení bylo bezpečné.

účinné od 1. 9. 1956(2) Kde se nelze bezpečně minout, musí ten, kdo by takového místa dosáhl později nebo kdo jede s příkrého svahu, uvolnit cestu. Není-li možno vyhnout, musí se vrátit ten, pro něhož je to snažší nebo méně nebezpečné.

účinné od 1. 9. 1956(3) Nepřipouští-li prostor mezi kolejovým vozidlem a krajem vozovky vyhnutí vpravo, vyhýbá se vlevo.

§ 17.

účinné od 1. 9. 1956Předjíždění.

účinné od 1. 9. 1956(1) Předjíždí se zásadně vlevo. Předjíždět lze jen tehdy, má-li řidič náležitý rozhled a nepřekáží-li předjížděním ani protijedoucím vozidlům ani ostatním uživatelům silnice. Po předjetí smí se řidič vrátit na pravou stranu vozovky teprve tehdy, když již nemůže ohrozit ty, které předjel.

účinné od 1. 9. 1956(2) Řidič je povinen včas znamením pro změnu směru upozornit vozidla jedoucí za ním, že bude předjíždět a že proto vybočí do levé poloviny vozovky. Znamení pro změnu směru musí řidič ponechat po celou dobu předjíždění; to neplatí pro vozidla, pro která není ukazatel předepsán. Předjížděné vozidlo může řidič upozornit výstražným znamením.

účinné od 1. 9. 1956(3) Řidič předjížděného vozidla musí uhnout co nejvíce doprava, nesmí zvyšovat rychlost a nesmí ani jinak překážet předjíždění.

účinné od 1. 9. 1956(4) Předjíždění je zakázáno zejména:

1. účinné od 1. 9. 1956a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech (na př. v nepřehledných zatáčkách, před vrcholem stoupání, na nebezpečných svazích), na železničních přejezdech, na křižovatkách, v tunelech, v podjezdech a v těsné blízkosti těchto míst,
2. účinné od 1. 9. 1956b) má-li být předjeto vozidlo, které samo předjíždí (dvojí předjíždění),
3. účinné od 1. 9. 1956c) dává-li řidič vozidla jedoucího vpředu znamení, že hodlá odbočit doleva.

účinné od 1. 9. 1956(5) Vozidla odbočující doleva lze předjíždět vpravo, jestliže není již pochybnosti o směru jejich jízdy (§ 18 odst. 3).

účinné od 1. 9. 1956(6) Motorová vozidla nesmějí podél nástupních ostrůvků předjíždět motorová vozidla jedoucí po druhé straně ostrůvku.

účinné od 1. 9. 1956(7) Kolejová vozidla třeba předjíždět vpravo. Jedoucí kolejová vozidla lze předjíždět vlevo, není-li mezi kolejemi a okrajem vozovky pro průjezd dostatek místa. Motorová vozidla, která pro své rozměry nemohou předjet jedoucí kolejové vozidlo vpravo, musí v případech, kdy nelze předjet ani vlevo, jet za kolejovým vozidlem v takové vzdálenosti, aby nebránila v předjíždění rychlejším a menším vozidlům.

účinné od 1. 9. 1956(8) Na zastávkách kolejových vozidel lze předjíždět stojící kolejové vozidlo jen tehdy, nejsou-li tím cestující ohrožování. Jinak musí řidič zastavit.

§ 18.

účinné od 1. 9. 1956Odbočování.

účinné od 1. 9. 1956(1) Při odbočování musí řidič vozidla dbát zvýšené opatrnosti a ohledu na chodce i na ostatní silniční provoz; musí zejména přizpůsobit rychlost vozidla provozu a nesmí rušit provoz v protisměru ani provoz kolejových vozidel. Úmysl odbočit musí dát řidič včas najevo znamením.

účinné od 1. 9. 1956(2) Před odbočováním vpravo musí řidič předem zajet k pravému okraji vozovky a odbočení provést tak, aby vozidlo jelo při pravém okraji vozovky. Při přepravě dlouhých nákladů (dřeva a pod.), musí řidič podle potřeby zajistit bezpečné odbočení osobou, která náklad doprovází.

účinné od 1. 9. 1956(3) Před odbočováním vlevo musí řidič předem zajet co nejdále doleva v pravé polovině vozovky. Odbočení lze dokončit v plynulé jízdě jen tehdy, není-li tím rušen provoz protijedoucích vozidel všeho druhu a vozidel kolejových v obou směrech; jinak musí odbočující vozidlo zůstat stát uvnitř křižovatky tak, aby přímý směr zůstal volný a odbočení dokončí až po uvolnění vozovky. Uvnitř křižovatky musí řidič zastavit vozidlo nejméně jeden metr od nejbližší koleje téhož směru a tam, kde koleje nejsou, metr od čáry, která prochází středem vozovky. Střed křižovatky při odbočování vlevo se objíždí zprava.

účinné od 1. 9. 1956(4) Na křižovatkách, kde není dostatek místa pro zastavení uvnitř křižovatky, nadjíždějí vozidla odbočující vlevo k čelu vozidel přijíždějících na křižovatku zprava a tam zastavují tak, aby provoz v původním přímém směru byl volný; odbočení dokončí až po uvolnění křižovatky.

účinné od 1. 9. 1956(5) Cyklisté a vozidla tažená zvířaty nezajíždějí při odbočování vlevo do středu křižovatky, ale zůstávají v pravé krajní řadě před čelem vozidel, která přijíždějí na křižovatku zprava.

účinné od 1. 9. 1956(6) Jestliže kolejová vozidla při odbočování vpravo křižují přímý směr jiných vozidel, mají přednost v jízdě, bylo-li ukazatelem předem dáno znamení pro změnu směru jízdy kolejového vozidla; tuto přednost nemají, odbočují-li vlevo.

§ 19.

účinné od 1. 9. 1956Řazení vozidel před křižovatkou.

účinné od 1. 9. 1956(1) Na silnicích, jejichž šířka vozovky dovoluje jízdu v jednom směru v několika proudech, jsou řidiči povinni ještě před příjezdem ke křižovatce zařadit se včas do jednotlivých proudů podle směru, v jakém budou za křižovatkou pokračovat v jízdě.

účinné od 1. 9. 1956(2) Při provozu ve dvou proudech zaujmou vozidla odbočující vpravo místo v pravém proudu, vozidla odbočující vlevo a vozidla jedoucí přímo v levém proudu, není-li místní úpravou stanoveno jinak.

účinné od 1. 9. 1956(3) Při provozu ve třech proudech se vozidla odbočující vpravo zařadí do pravého proudu, vozidla jedoucí přímo do středního proudu a vozidla odbočující vlevo do levého proudu.

účinné od 1. 9. 1956(4) Při odbočování vlevo podle § 18 odst. 4 zaujímají vozidla hodlající odbočit vlevo vždy místo v pravém proudu.

účinné od 1. 9. 1956(5) Na křižovatkách, kde není odbočování vpravo dovoleno, zaujímají vozidla jedoucí přímo místo v pravém proudu.

účinné od 1. 9. 1956(6) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jeho zařazení v proudu vozidel.

§ 20.

účinné od 1. 9. 1956Pravidla pro přejezd křižovatky.

účinné od 1. 9. 1956(1) Při vjezdu na křižovatku jsou řidiči vozidel povinni:

1. účinné od 1. 9. 1956a) přijíždějí-li po vedlejší silnici, dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po hlavní silnici,
2. účinné od 1. 9. 1956b) dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po silnici (ať hlavní nebo vedlejší), je-li příjezd na ni opatřen značkou „Dej přednost jízdě na hlavní silnici!” nebo „Stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici!”; stejnou povinnost má řidič, přijíždí-li po polní nebo lesní cestě,
3. účinné od 1. 9. 1956c) přijíždějí-li na křižovatku silnic vedlejších nebo silnic hlavních (silnice téhož řádu) nerozlišených dopravní značkou
   1. účinné od 1. 9. 1956— řidiči nemotorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým a motorovým,
   2. účinné od 1. 9. 1956— řidiči motorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým,

1. účinné od 1. 9. 1956d) přijíždějí-li na křižovatku silnic téhož řádu nerozlišených dopravní značkou jen vozidla téhož druhu (nemotorová nebo motorová nebo kolejová), dát přednost v jízdě vozidlu přijíždějícímu zprava (pravidlo pravé ruky).

účinné od 1. 9. 1956Pravidla uvedená pod písm. c) a d) platí jen tehdy, přijela-li vozidla na hranici křižovatky současně.

účinné od 1. 9. 1956(2) Ustanovení o přednosti v jízdě podle odstavce 1 neplatí, je-li provoz na křižovatce řízen dopravním orgánem nebo světelnými znameními.

účinné od 1. 9. 1956(3) Při odbočování do leva způsobem uvedeným v § 18 odst. 3 musí řidič dát přednost protijedoucím vozidlům všeho druhu a kolejovým vozidlům jedoucím přímo v obou směrech (pravidlo přímého směru).

účinné od 1. 9. 1956(4) Jsou-li řidiči povinni zastavit vozidlo před křižovatkou, musí vozidlo zastavit před její hranicí. Hranici křižovatky tvoří příčná čára vyznačená na vozovce (stopčára); kde této čáry není, tvoří hranici vnější vyznačení přechodu pro chodce, a kde ani toho není, spojnice nároží domů na hranici křižovatky nebo spojnice vnitřních rohů chodníků pro pěší.

účinné od 1. 9. 1956(5) Pro přednost v jízdě se pokládají za hlavní silnice silnice označené značkami obr. 50 a 53 a silnice označené jednomístnými nebo dvoumístnými čísly obr. 54, 57, 61 a 62a) podle přílohy.

§ 21.

účinné od 1. 9. 1956Přednostní právo některých vozidel.

účinné od 1. 9. 1956(1) Dávají-li vozidla ozbrojených sborů a vozidla záchranné služby a požární ochrany zvláštní výstražná znamení, musí jim všechna ostatní vozidla uvolnit cestu. Jde-li o vozidla požární ochrany, jsou řidiči všech vozidel povinni zajet k pravému okraji silnice a zastavit.

účinné od 1. 9. 1956(2) Vozidla uvedená v odstavci 1 mohou jet přes křižovatku bez ohledu na světelná znamení, mají-li volnou dráhu. Před příjezdem ke křižovatce jsou řidiči těchto vozidel povinni dávat zvláštní výstražné znamení a snížit rychlost vozidla na míru odpovídající bezpečnosti provozu; vztahují se na ně přiměřeně pravidla silničního provozu.

§ 22.

účinné od 1. 9. 1956Otáčení a couvání, vjíždění na silnici a vyjíždění s ní.

účinné od 1. 9. 1956(1) Otáčet a couvat na silnici a vjíždět na silnici s míst nesloužících veřejnému provozu smí řidič jen tehdy, neruší-li tím provoz ostatních vozidel. Při tom musí dát řidič přednost v jízdě všem vozidlům v obou směrech, dbát náležité opatrnosti a jet zvláště mírnou rychlostí. Vyjíždět se silnice na taková místa lze jen tehdy, není-li tím rušen provoz protijedoucích vozidel všeho druhu a kolejových vozidel v obou směrech.

účinné od 1. 9. 1956(2) Silniční příkopy a svahy se smějí přejíždět jen přes můstky nebo rampy. Otáčet při polních pracích zemědělské stroje nebo nářadí na vozovce, krajnicích a v příkopech je zakázáno.

účinné od 1. 9. 1956(3) Na nepřehledných místech, na křižovatkách s řízeným provozem a v jejich bezprostřední blízkosti nebo na křižovatkách s provozem kolejových vozidel je otáčení a couvání zakázáno.

účinné od 1. 9. 1956(4) Při couvání na silnici a při vjíždění na ni musí si řidič, nemá-li dostatečný přehled, zajistit pozorování pomocí další osoby.

účinné od 1. 9. 1956(5) Jinak platí pro vjíždění na silnici a vyjíždění s ní obdobně ustanovení o odbočování (§ 18).

§ 23.

účinné od 1. 9. 1956Zastavování a stání vozidel.

účinné od 1. 9. 1956(1) Na silnici lze bez naléhavého důvodu zastavit nebo stát s vozidly jen na místech, kde to nepřekáží silničnímu provozu nebo neohrožuje jeho bezpečnost. Vozidla mohou na silnici zastavovat nebo stát jen v jednom proudu, a to těsně při pravém okraji silnice ve směru jízdy. Zastavit lze jen tehdy, není-li tím rušen provoz kolejových vozidel. Předchozí ustanovení platí i pro jednosměrné silnice; pokud to vyžaduje potřeba skládání a nakládání, mohou v jednosměrných ulicích zastavovat vozidla také na levé straně. Jsou-li koleje po obou stranách vozovky, lze zastavit nebo stát uprostřed silnice, pokud to nepřekáží provozu.

účinné od 1. 9. 1956(2) Je zakázáno s vozidlem zastavit:

1. účinné od 1. 9. 1956a) na úzkých nebo nepřehledných místech, zejména také těsně před vrcholem stoupání, na něm a za ním,
2. účinné od 1. 9. 1956b) v ostrých nebo nepřehledných zatáčkách nebo v jejich těsné blízkosti,
3. účinné od 1. 9. 1956c) na železničních přejezdech,
4. účinné od 1. 9. 1956d) ve vzdálenosti kratší než 10 m od křižovatky, nástupního ostrůvku nebo podjezdu a ve vzdálenosti kratší než 20 m od označené zastávky hromadného dopravního prostředku, u níž není nástupní ostrůvek, není-li ovšem zastavení pravidly předepsáno,
5. účinné od 1. 9. 1956e) na vyznačeném přechodu pro chodce,
6. účinné od 1. 9. 1956f) na mostech s šíří vozovky jen pro jeden proud nekolejových vozidel v každém směru,
7. účinné od 1. 9. 1956g) ve všech podjezdech,
8. účinné od 1. 9. 1956h) na prostředních dopravních pruzích silnic s více než dvěma dopravními pruhy,
9. účinné od 1. 9. 1956ch) v místech, kde na protější straně úzké vozovky již stojí jiné vozidlo.

účinné od 1. 9. 1956(3) Každé zastavení vozidla na místě na dobu delší než 5 minut je stáním.

účinné od 1. 9. 1956(4) Stání vozidel je zakázáno všude tam, kde není dovoleno zastavení, a kromě toho:

1. účinné od 1. 9. 1956a) blíže než 30 m od železničního přejezdu,
2. účinné od 1. 9. 1956b) před vjezdy nebo výjezdy z domů nebo pozemků,
3. účinné od 1. 9. 1956c) na mostech.
4. účinné od 1. 9. 1956d) na ulicích s provozem kolejové dráhy, pokud šířka vozovky postačuje jen pro jeden proud nekolejových vozidel v jednom směru.

účinné od 1. 9. 1956(5) Při zastavení a stání vozidel musí být zachována mezi vozidly vzdálenost nejméně 1 m.

§ 24.

účinné od 1. 9. 1956Opuštění vozidla.

účinné od 1. 9. 1956(1) Řidič smí opustit vozidlo teprve tehdy, když učinil vše, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost provozu, bezpečnost osob nebo majetku a pořádek na silnici.

účinné od 1. 9. 1956(2) U motorových vozidel musí řidič před opuštěním vozidla zastavit motor, odejmout klíček zapalování, zabrzdit a vozidlo uzamknout, anebo není-li to možné, zajistit jinak před zneužitím; stojí-li vozidlo na svahu, též zasunout patřičný rychlostní stupeň. Stojí-li na svahu nákladní vozidlo vlastní váhy přes 3.500 kg nebo autobus, musí řidič použít zařízení, které zajišťuje vozidlo před sjetím se svahu. Učinit potřebná opatření proti zneužití jízdních kol jsou povinni též cyklisté.

účinné od 1. 9. 1956(3) U zvířecích potahů musí být před opuštěním vozidla uvolněny vnitřní postraňky. Vozidlo musí být zabrzděno a na svahu kola podložena.

účinné od 1. 9. 1956(4) Za snížené viditelnosti nesmějí být ponechávány na silnici povozy bez přípřeže a přívěsné vozy. Ve výjimečných případech, kdy jejich odstranění není možné, musí být označeny červeným světlem jako překážka silničního provozu, pokud nejsou dostatečně osvětleny odjinud; u povozu musí být oj vyňata nebo zdvižena. Pokud jde o motorová vozidla, platí ustanovení § 32 odst. 8.

§ 25.

účinné od 1. 9. 1956Rychlost jízdy.

účinné od 1. 9. 1956(1) Rychlost jízdy nutno přizpůsobit okolnostem, zejména provoznímu ruchu, viditelnosti, stavu vozidla, jakož i stavu a povaze silnice. Při tom musí řidič vozidlo stále ovládat a musí včas zvolnit jízdu, po případě zastavit vždy, kdy to okolnosti vyvolané provozem vyžadují.

účinné od 1. 9. 1956(2) Řidiči jsou povinni jet zvláště mírnou rychlostí, po případě i zastavit za okolností, které vyžadují zvláštní opatrnosti, na př. při jízdě podél průvodů, při vjíždění na hlavní silnici, při průjezdu mimo stojící hromadné dopravní prostředky, a to na vozovkách jen o jednom dopravním pruhu pro každý směr jízdy vždy, na vozovkách o dvou nebo více dopravních pruzích pro každý směr jízdy jen tehdy, jedou-li týmž směrem jako hromadný dopravní prostředek, v místě, kde se provádějí práce na silnici, na kluzké nebo zvláště poškozené vozovce, při jízdě s poškozeným vozidlem a všude tam, kde je zvýšený provoz chodců.

účinné od 1. 9. 1956(3) V uzavřených osadách nesmějí jet nákladní motorová vozidla o celkové váze vyšší než 3.500 kg a autobusy rychleji než 40 km za hodinu, ostatní motorová vozidla rychleji než 50 km za hodinu.

účinné od 1. 9. 1956(4) Mimo uzavřené osady nesmějí jet motorová vozidla o celkové váze vyšší než 3.500 kg a autobusy rychleji než 60 km za hodinu.

účinné od 1. 9. 1956(5) Neodpovídá-li únosnost obručí stanoveným podmínkám, je třeba rychlost vozidla snížit na míru stanovenou pro danou únosnost obručí.

účinné od 1. 9. 1956(6) Kde se ve vyhlášce předepisuje zvláště mírná rychlost, rozumí se tím rychlost do 15 km v hodině, kde mírná rychlost, rychlost do 25 km v hodině.

účinné od 1. 9. 1956(7) Při jízdě v uzavřených osadách jsou řidiči vozidel povinni jet tak, aby chodci nebyli znečištěni rozstřikovanými kalužemi nebo blátem.

§ 26.

účinné od 1. 9. 1956Jízda za husté mlhy.

účinné od 1. 9. 1956(1) Motorová vozidla musí mít za husté mlhy vždy rozsvícena předepsaná světla (§ 32) a řidiči jsou za jízdy povinni občas dát zvukové výstražné znamení.

účinné od 1. 9. 1956(2) Za husté mlhy jsou řidiči povinni jet mírnou rychlostí. Vzájemné předjíždění motorových vozidel v husté mlze je zakázáno.

§ 27.

účinné od 1. 9. 1956Jízda se svahu.

účinné od 1. 9. 1956Řidiči autobusů, nákladních automobilů a traktorů jsou povinni při jízdě se svahu brzdit také motorem vozidla.

§ 28.

účinné od 1. 9. 1956Znamení pro zastavení a změnu směru.

účinné od 1. 9. 1956(1) Řidič je povinen dát včas a zřetelně najevo všem uživatelům silnice, že chce zastavit nebo změnit směr jízdy. Zastavení oznámí brzdovým světlem, umístěným vzadu na vozidle, změnu směru ukazatelem.

účinné od 1. 9. 1956(2) Není-li brzdové světlo nebo ukazatel směru u vozidla předepsán nebo při poruše těchto zařízení, je řidič povinen dát znamení paží. Znamení pro změnu směru dává řidič upažením, znamení pro zastavení několika pohyby vysunutou paží nahoru a dolů. Řidiči motorových vozidel, která mají řízení na opačné straně, než je zamýšlený směr, dávají znamení pro změnu směru vysunutou paží, ohnutou v lokti nahoru.

účinné od 1. 9. 1956(3) Povinnost dát znamení paží se nevztahuje na řidiče motocyklů a jízdních kol, musí-li náhle pro dopravní překážku zastavit.

účinné od 1. 9. 1956(4) Znamením předepsaným pro změnu směru je třeba dát najevo také úmysl zařadit se do proudu vozidel s místa stání nebo pomalé jízdy při kraji vozovky, při čemž je třeba dát přednost v jízdě všem vozidlům, jedoucím týmž směrem. To platí i pro řidiče motocyklů a cyklisty.

účinné od 1. 9. 1956(5) Pokud ukazatel směru není viditelný pro šířku přívěsu, musí být znamení pro změnu směru dáno vozidlům jedoucím vzadu jiným viditelným způsobem, na př. znamením dávaným průvodcem. Jinak může řidič odbočit teprve, nebrání-li tím provozu na silnici.

účinné od 1. 9. 1956(6) Ustanovení odstavce 1 o znamení brzdovým světlem se vztahuje na kolejová vozidla jen tehdy, byla-li vyrobena po 1. lednu 1956. Řidiči ostatních kolejových vozidel nejsou povinni dávat znamení, že chtějí zastavit.

§ 29.

účinné od 1. 9. 1956Výstražná znamení.

účinné od 1. 9. 1956(1) Výstražná znamení lze dávat, pokud je toho třeba pro bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, a to včas a ne déle, než je nezbytně nutné. Není dovoleno dávat výstražná znamení k jiným účelům, zvláště má-li se jimi někdo přivolávat nebo umožnit vlastní bezohledná jízda.

účinné od 1. 9. 1956(2) V uzavřených osadách nesmí být používáno příliš pronikavě znějících zvukových zařízení.

účinné od 1. 9. 1956(3) Zvukové výstražné znamení může být za tmy nahrazeno střídavým zapínáním dálkových a tlumených světel, nezpůsobí-li oslnění (§ 32 odst. 7). Tomuto způsobu je třeba dát přednost zejména uvnitř uzavřených osad.

účinné od 1. 9. 1956(4) Dávání výstražného znamení nezprošťuje řidiče povinnosti zachovávat potřebnou opatrnost.

účinné od 1. 9. 1956(5) Od výstražných znamení je třeba upustit, byla-li by tím zneklidněna zvířata.

§ 30.

účinné od 1. 9. 1956Zvláštní výstražná znamení.

účinné od 1. 9. 1956(1) Pohotovostním vozidlům ozbrojených sborů, záchranné služby a požární ochrany jsou vyhrazena zvláštní výstražná znamení; jejich druhy stanoví hlavní dopravní inspektorát.

účinné od 1. 9. 1956(2) Pro vozidla požární ochrany se stanoví jako výstražné znamení zvukové znamení „Hoří”, doplněné trvalým červeným světlem.

účinné od 1. 9. 1956(3) Pro vozidla ozbrojených sborů a zdravotnické a důlní záchranné služby se stanoví zvukové znamení s táhlým pronikavým tónem (sirénou), doplněné trvalým modrým světlem.

účinné od 1. 9. 1956(4) Modré světlo, uvedené v odstavci 3, nesmí být umístěno níže, než předepsané osvětlení motorového vozidla. Zpravidla se umístí nad předním ochranným sklem vozidla. Tato modrá světla mohou být nejvýše dvě.

účinné od 1. 9. 1956(5) Povolení pro jednotlivá motorová vozidla vydává v řádně odůvodněných případech krajský dopravní inspektorát a zaznamená je v technickém průkazu motorového vozidla a v osvědčení o technickém průkazu.

účinné od 1. 9. 1956(6) Zvláštního výstražného znamení se nesmí zneužívat.

§ 31.

účinné od 1. 9. 1956Náklad a jeho úprava.

účinné od 1. 9. 1956(1) Váha nákladu nesmí přesahovat dovolené zatížení vozidla. Náklad musí být řádně umístěn a upevněn tak, aby nebyla ohrožována provozní bezpečnost vozidla ani bezpečnost, plynulost nebo pořádek v silničním provozu nebo bezpečnost osob a majetku. To platí přiměřeně také při dopravě osob, zejména pro jejich umístění a chování za jízdy. Náklad musí být uložen tak, aby nezpůsoboval při dopravě nadměrný hluk, aby neznečišťoval a nepoškozoval silnici a aby nikoho nadmíru neomezoval nebo neobtěžoval.

účinné od 1. 9. 1956(2) Přečnívá-li náklad vozidlo vzadu více než o 1 m, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem rozměrů nejméně 20 cm × 20 cm, za snížené viditelnosti červenou svítilnou nebo červeným odrazovým sklem. Tato označení nesmí být výše než 125 cm nad zemí. Přečnívá-li náklad šířku vozidla o více než 40 cm, musí být za snížené viditelnosti označen zpředu bílými a zezadu červenými světly nebo odrazovými skly. Předměty, které lze snadno přehlédnout, jako na př. jednotlivé tyče, kůly, roury, kosy, desky a jiné, nesmějí po straně vyčnívat.

účinné od 1. 9. 1956(3) Délka vozidel (i s přívěsy) určených k provozu na silnicích nesmí i s nákladem přesahovat 22 m, výška 4 m a šířka 2,50 m. Toto ustanovení neplatí pro vozidla dopravující zemědělské a lesní výrobky, pro vozidla se zvláštním určením a pro městská kolejová vozidla.

účinné od 1. 9. 1956(4) V motorových vozidlech určených k dopravě osob smějí se dopravovat osoby až do váhy dovoleného zatížení. Při tom počet osob starších 15 let nesmí převyšovat počet povolených míst.

účinné od 1. 9. 1956(5) U nákladních motorových vozidel nesmí být v kabině pro řidiče více osob starších 15 let, než je počet povolených míst. O dopravě osob na nákladních automobilech a přívěsech traktorů platí ustanovení §§ 36 a 37.

účinné od 1. 9. 1956(6) Na motocyklu solo může být dopravována další osoba starší 8 let, jen je-li motocykl dvoumístný a opatřen zvláštním sedadlem a stupačkami. Dopravovat osoby na nádrži na palivo nebo mezi řidičem a tandemistou je zakázáno.

účinné od 1. 9. 1956(7) Řidič vozidla odpovídá za chování osob dopravovaných ve vozidle; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly vystaveny zvýšenému ohrožení. U vozidel pro hromadnou dopravu osob, která doprovází průvodčí, odpovídá za chování dopravovaných osob průvodčí.

účinné od 1. 9. 1956(8) Nakládání a skládání nákladů na silnici lze provádět jen tehdy, nelze-li to bez zvláštních obtíží provést jinde (ve dvoře, průjezdu a pod.). Složení a naložení nákladu musí být však v takovém případě provedeno co nejrychleji. Dopravní značkou může být stanovena doba, po kterou je skládání a nakládání zakázáno (obr. 35).

§ 32.

účinné od 1. 9. 1956Osvětlení vozidel.

účinné od 1. 9. 1956(1) Za snížené viditelnosti musí být vozidla na silnici osvětlena alespoň jedním bílým nebo slabě žlutým světlem viditelným zpředu i zezadu. Toto ustanovení se nevztahuje na vozidla tažená vozidlem řádně osvětleným, pokud jeho světlo je zezadu viditelné.

účinné od 1. 9. 1956(2) Osvětlena nemusí být vozidla tažená, vedená nebo tlačená chodci, nejsou-li i s nákladem širší než 1 m, a vozidla stojící na silnici, jsou-li dostatečně osvětlena odjinud.

účinné od 1. 9. 1956(3) Motorová vozidla musí mít za snížené viditelnosti rozsvícena světla určená k osvětlení vozovky, světla koncová, světlo zadní státní poznávací značky a předepsaná obrysová světla. Jsou-li obrysová světla vestavěna do světlometu pro osvětlení vozovky, je povinnost současného rozsvícení světel obrysových a světel pro osvětlení vozovky splněna rozsvícením světel určených pro osvětlení vozovky.

účinné od 1. 9. 1956(4) Motorová vozidla mohou používat kromě předepsaných světlometů ještě světlometů pomocných (svítilny do mlhy, zatáčky, široko zářící světlomety), vždy však zároveň s předepsaným osvětlením.

účinné od 1. 9. 1956(5) Hledacích a zpětných světlometů smí být používáno jen přechodně k nutné orientaci a vždy zároveň s předepsaným osvětlením vozidla, zpětných světlometů jen při couvání.

účinné od 1. 9. 1956(6) Není dovoleno používat barevných světel vyhrazených pro zvláštní vozidla ozbrojených sborů, vozidla požární ochrany a záchranné služby a pod.

účinné od 1. 9. 1956(7) Motorová vozidla, která používají světel, jež svou intensitou jsou s to oslnit ostatní účastníky silničního provozu, musí včas před setkáním s protijedoucími vozidly ztlumit světla a snížit rychlost tak, aby jízda byla bezpečná. Je-li řidič oslněn, musí zastavit. Světla musí být ztlumena také před setkáním s protijdoucím průvodem nebo pochodujícím útvarem, při zastavení před železničním přejezdem, dále mohl-li by být oslněn řidič jedoucího železničního vlaku, jakož i tehdy, je-li vozovka dostatečně osvětlena odjinud.

účinné od 1. 9. 1956(8) Je-li vozovka dostatečně osvětlena, mohou motorová vozidla jet pouze s obrysovými světly. Není-li vozovka dostatečně osvětlena, musí být stojící motorová vozidla osvětlena obrysovými světly. V obou těchto případech musí však být osvětlena zadní část vozidla a zadní státní poznávací značka.

účinné od 1. 9. 1956(9) Pro kolejová vozidla platí zvláštní předpisy.

§ 33.

účinné od 1. 9. 1956Vlek vozidel.

účinné od 1. 9. 1956(1) Při dopravě vozidla ve vleku je nutno dbát zvýšené opatrnosti a jet mírnou rychlostí.

účinné od 1. 9. 1956(2) Vlečená vozidla, která nejsou upravena pro trvalé a pevné spojení s tažným vozidlem, nesmějí být přivěšena na laně, na řetězu nebo na tyči kratší než 2.50 m a delší než 6 m. Lano (řetěz, tyč) musí být označeno tak, aby bylo každému viditelné (na př. červenou látkou), za snížené viditelnosti pak červeným světlem nebo nejméně dvěma červenými odrazovými skly, po případě osvětleno světlomety vlečeného vozidla.

účinné od 1. 9. 1956(3) U vlečených vozidel, která jsou pevně spojena s tažným vozidlem, může být délka spojovacího článku i kratší než 2.50 m.

účinné od 1. 9. 1956(4) Motorová vozidla mohou být vlečena pouze tehdy, mají-li v pořádku řízení a jsou-li obsazena řidičem. Vozidlo vlečené na laně (řetězu) musí mít kromě toho účinné brzdy. Vlečení více než jednoho vozidla není dovoleno. Je zakázáno vlečení motocyklů solo.

účinné od 1. 9. 1956(5) Při jízdě s vlečeným vozidlem ve městech je třeba se vyhýbat ulicím s velkým provozem.

§ 34.

účinné od 1. 9. 1956Kolony vozidel.

účinné od 1. 9. 1956(1) Proud vozidel k sobě patřících (kolona) musí být tak uspořádán, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněn v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.

účinné od 1. 9. 1956(2) Délka jednotlivých skupin kolony motorových vozidel nemá přesahovat 100 m, délka skupiny kolony povozů 50 m. Nejméně takovou vzdálenost mají skupiny udržovat mezi sebou.

§ 35.

účinné od 1. 9. 1956Hromadné dopravní prostředky.

účinné od 1. 9. 1956(1) Do hromadných dopravních prostředků lze nastupovat a z nich vystupovat jen na zastávkách. Osoby čekající na dopravní prostředek smějí používat jen nástupiště, nástupního ostrůvku, chodníku nebo krajnice vozovky. Za nástupiště nebo nástupní ostrůvek se považuje také část vozovky ohraničená zřetelně čarami.

účinné od 1. 9. 1956(2) Cestující jsou povinni chovat se při čekání na dopravní prostředek, při nastupování, za jízdy i při vystupování tak, aby neohrožovali bezpečnost a pořádek provozu. Zejména je zakázáno za jízdy naskakovat a vyskakovat, stát na stupátku, naklánět se z vozu, vyhazovat předměty, jakož i nastupovat do vozu, který je plně obsazen. Cestující jsou povinni při dopravě hromadnými dopravními prostředky dbát pokynů orgánů dopravního podniku.

účinné od 1. 9. 1956(3) Vozidla pro hromadnou dopravu osob smějí opustit zastávku teprve tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost vystupujících a nastupujících osob. Před odjezdem musí dát řidič výstražné znamení.

účinné od 1. 9. 1956(4) Zastávky hromadných dopravních prostředku mohou být zřízeny jen na místech, kde to připouští bezpečnost a plynulost provozu. Umístění zastávek schvaluje okresní dopravní inspektorát.

účinné od 1. 9. 1956(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně i na nepravidelnou dopravu hromadnými dopravními prostředky.

§ 36.

účinné od 1. 9. 1956Doprava osob na nákladních automobilech.

účinné od 1. 9. 1956(1) Dopravovat na nákladních automobilech více než 6 osob (mimo řidiče) je dovoleno, jen

1. účinné od 1. 9. 1956a) je-li to nezbytně třeba k splnění úkolů daných státním plánem rozvoje národního hospodářství a nelze-li použít vozidla určeného pro dopravu osob, nebo
2. účinné od 1. 9. 1956b) vyžaduje-li to zvládnutí masové dopravy osob při slavnostech nebo kulturních podnicích mimořádného významu anebo
3. účinné od 1. 9. 1956c) je-li to třeba v jiném odůvodněném zájmu pracujících a nelze-li použít vozidla určeného pro dopravu osob.

účinné od 1. 9. 1956(2) K dopravě osob na nákladních automobilech k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) není třeba povolení. Řidič vozidla se však musí prokázat potvrzením osoby odpovědné za provoz vozidla, že vozidlo je k přepravě osob způsobilé a že k použití vozidla dala souhlas. V potvrzení, které je zapsáno v příkazu k jízdě, musí být uveden počet dopravovaných osob. K dopravě osob na nákladních automobilech k jiným účelům je třeba povolení okresního dopravního inspektorátu.

účinné od 1. 9. 1956(3) Krajský dopravní inspektorát může stanovit, že povolení je třeba ve všech případech, ukáže-li se, že v jeho obvodu je nákladních automobilů používáno k dopravě osob nadměrně nebo vznikají-li tím hospodářské škody.

účinné od 1. 9. 1956(4) K dopravě osob smí být používáno jen nákladních automobilů, jejichž technická způsobilost byla přezkoušena a neuplynulo-li od přezkoušení déle než půl roku. Nákladní automobily musí být opatřeny sedadly s opěradlem připevněnými k vozidlu a umístěnými ve směru bočných stěn. Kromě toho musí být vybaveny plachtou.

účinné od 1. 9. 1956(5) Přípustný počet dopravovaných osob musí být vyznačen na pravých dveřích kabiny pro řidiče. Počet dopravovaných osob nesmí překročit u nákladního automobilu o nosnosti

účinné od 1. 9. 1956u vozidel o nosnosti větší než 7 t zvyšuje se přípustný počet osob na 40, připouští-li to konstrukce vozidla.

účinné od 1. 9. 1956(6) Dopravované osoby nesmějí za jízdy stát, vyklánět se a vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z motorového vozidla; za to odpovídá vedoucí ustanovený z dopravovaných osob vedoucím provozu.

účinné od 1. 9. 1956(7) Nákladní automobil dopravující osoby musí řídit řidič I. nebo II. třídy. Není-li takový řidič v závodě, může vozidlo řídit řidič III. třídy, který v této třídě pracuje nejméně 2 roky. Rychlost vozidla nesmí překročit 40 km za hodinu.

účinné od 1. 9. 1956(8) S nákladem mohou být v kabině dopravováni jen nakladači a průvodci, na ložné ploše jen tehdy, není-li ohrožena jejich bezpečnost, zejména dopravovaným nákladem; jejich jména je třeba uvést v příkazu k jízdě. Doprava více než 6 osob současně s nákladem je zakázána.

účinné od 1. 9. 1956(9) Na nákladních automobilech se sklápěcí karoserií lze dopravovat jen osoby doprovázející náklad na ložné ploše.

účinné od 1. 9. 1956(10) Hromadná doprava osob na přívěsech a na návěsech nákladních automobilů je zakázána.

§ 37.

účinné od 1. 9. 1956Doprava osob na nákladních přívěsech traktorů.

účinné od 1. 9. 1956(1) Na nákladních přívěsech traktorů lze dopravovat osoby výlučně na pracoviště a zpět a jen je-li to nezbytně třeba k splnění státního plánu rozvoje národního hospodářství. Při tom musí být zachovány tyto podmínky:

1. účinné od 1. 9. 1956a) rychlost jízdy nesmí překročit 20 km za hodinu,
2. účinné od 1. 9. 1956b) přívěs musí být opatřen brzdou buď samostatnou obsluhovanou brzdařem nebo průběžnou obsluhovanou řidičem,
3. účinné od 1. 9. 1956c) dopravované osoby musí sedět buď na sedadlech pevně připevněných, při čemž stěny přívěsu musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly, nebo musí sedět na podlaze přívěsu a mít možnost držet se jeho pevných částí,
4. účinné od 1. 9. 1956d) počet dopravovaných osob nesmí být větší než 15; děti do 15 let lze dopravovat jen tehdy, jsou-li doprovázeny dostatečným počtem dospělých osob.

účinné od 1. 9. 1956(2) Traktor dopravující osoby smí mít jen jeden nákladní přívěs a musí být řízen řidičem nejméně jednadvacetiletým.

§ 38.

účinné od 1. 9. 1956Ustanovení §§ 36 a 37 se nevztahují na dopravu osob prováděnou vozidly ozbrojených sborů a civilní obrany, vozidly požární ochrany a na dopravu prováděnou při odstraňování následků živelních pohrom.

§ 39.

účinné od 1. 9. 1956Ustanovení pro chodce.

účinné od 1. 9. 1956(1) Na silnici jsou chodci povinni chodit po chodnících, a to vpravo; tam, kde není chodník nebo cesta pro pěší, jsou chodci povinni chodit po levém okraji vozovky (krajnici). Stejná ustanovení platí i pro osoby, které na silnici tlačí kočárek nebo táhnou sáňky s dítětem nebo používají ručního vozíku pro tělesně vadné. Zastavovat se na rozích ulic, je-li tím provoz rušen nebo ohrožován, je zakázáno.

účinné od 1. 9. 1956(2) Chodci, kteří nesou předměty, jimiž by mohli ohrožovat nebo omezovat pěší provoz na chodnících jsou povinni jít po levém okraji vozovky. Mohou však jít nejvýše dva vedle sebe a jsou povinni přihlížet k potřebám ostatního provozu na silnici.

účinné od 1. 9. 1956(3) Vozovku smějí chodci přecházet jen kolmo ke směru silničního provozu. Musí se rozhlédnutím přesvědčit, že lze bezpečně přejít, a nesmějí na vozovce zbytečně prodlévat. Je zakázáno vstupovat na vozovku v místech, kde brání rozhledu stojící nebo jedoucí vozidlo, či jiné překážky. Po vystoupení z hromadného dopravního prostředku smějí chodci přecházet na druhou stranu ulice až po odjezdu vozidla.

účinné od 1. 9. 1956(4) V úsecích, kde to vyžaduje provoz, může okresní dopravní inspektorát stanovit, že přecházet vozovku lze jen na vyznačených přechodech. Tam, kde jsou vyznačeny přechody pro pěší, jsou chodci povinni přecházet v pravé polovině vyznačeného přechodu.

účinné od 1. 9. 1956(5) Na křižovatkách s řízeným provozem smějí chodci přecházet vozovku jen na zelené světlo nebo jemu odpovídající znamení dopravního orgánu. Musí si při tom počínat opatrně s ohledem na odbočující vozidla.

účinné od 1. 9. 1956(6) Hry a sport na silnicích nejsou dovoleny. Sportovní lyžování, jízda na bruslích nebo sáňkách na silnicích v uzavřených osadách jsou dovoleny jen na vyhrazených místech.

§ 40.

účinné od 1. 9. 1956Pochodující útvary a průvody.

účinné od 1. 9. 1956(1) Pochodující útvary nebo průvody se musí pohybovat po pravé straně vozovky a učinit místo předjíždějícím i protijedoucím vozidlům. Delší pochodující útvary nebo průvody musí být rozčleněny v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené, aby nebylo zabraňováno ostatnímu provozu.

účinné od 1. 9. 1956(2) Uzavřené útvary ozbrojených sborů, jakož i průvody při státních oslavách nesmějí být přerušovány nebo zdržovány vozidly. To však neplatí, přejíždějí-li vozidla orgánů ministerstva vnitra a vozidla požární ochrany nebo záchranné služby a dávají-li zvláštní výstražná znamení.

účinné od 1. 9. 1956(3) Na křižovatkách s řízeným provozem jsou vedoucí útvarů a průvodů povinni ukázat rukou další směr a uposlechnout světelných znamení a pokynů dopravních orgánů. Tam, kde provoz není řízen, musí vedoucí dát znamení vozidlům, aby zastavila, pokud útvar (průvod) nepřejde.

účinné od 1. 9. 1956(4) Školní mládež pochodující ve skupinách smí používat vozovky jen tehdy, nemůže-li jít po chodníku. Musí-li použít vozovky, řídí se ustanoveními platnými pro průvody.

účinné od 1. 9. 1956(5) Za špatné viditelnosti musí být pochodující útvary a průvody označeny vpředu po obou stranách svítilnou s bílým nebo žlutým světlem a vzadu rovněž po obou stranách svítilnou s červeným světlem. Pochoduje-li útvar nebo průvod v oddělených skupinách, musí být označena světly každá skupina.

účinné od 1. 9. 1956(6) Pochodující útvary nebo průvody nesmějí přecházet mosty stejným krokem. Na mostech není také dovoleno hraní do pochodu.

účinné od 1. 9. 1956(7) Za dodržování těchto předpisů odpovídá vedoucí útvaru nebo průvodu.

§ 41.

účinné od 1. 9. 1956Jízda na kole.

účinné od 1. 9. 1956(1) Cyklisté jsou povinni jet těsně při pravém okraji vozovky. Při jízdě mimo uzavřené osady smějí užívat také pravé krajnice. Je-li pro cyklisty určena zvláštní stezka, smějí používat pro jízdu na kole jen této stezky. Vést kolo smějí cyklisté s levé nebo pravé strany.

účinné od 1. 9. 1956(2) K jízdě smí být užíváno jen kol, která jsou řádně vybavena.

účinné od 1. 9. 1956(3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. V nejméně patnáctičlenných skupinách pod jednotným vedením mohou cyklisté jet po dvou vedle sebe.

účinné od 1. 9. 1956(4) Cyklista nesmí jet bez držení řidítek, držet se vozidla, jet v těsné blízkosti za rychle jedoucím vozidlem, vozit předměty, které by mu znesnadňovaly řízení nebo ohrožovaly jiné osoby. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Na jednomístném kole není dovoleno jezdit ve dvou, dospělá osoba může však vézt dítě mladší 7 let, je-li kolo pro ně vybaveno stupačkami a sedadlem.

účinné od 1. 9. 1956(5) U jízdních kol lze používat přívěsného vozíku, jen je-li vozík spojen pevným táhlem s kolem. Za snížené viditelnosti musí být vozík osvětlen červeným koncovým světlem nebo opatřen odrazovým sklem.

§ 42.

účinné od 1. 9. 1956Jízda na zvířatech. Hnaní a vedení zvířat.

účinné od 1. 9. 1956(1) Při jízdě na zvířatech nutno používat cest k tomu určených, a není-li jich, vozovky. Jezdec smí současně vést jen dvě zvířata. Vedle sebe mohou jet nejvýše dva jezdci; vedení zvířat není však v takovém případě dovoleno. Není-li za snížené viditelnosti vozovka dostatečně osvětlena, musí jezdci, pokud nejde o uzavřené útvary, jet za sebou.

účinné od 1. 9. 1956(2) Po silnici smějí být zvířata hnána jen tak, aby provoz byl co nejméně rušen. Zvířata musí být doprovázena potřebným počtem způsobilých průvodců.

účinné od 1. 9. 1956(3) Koně a skot mohou být vedeni, jen jsou-li k sobě spřeženi, a to nejvíce po čtyřech zvířatech. Každé spřežení musí mít průvodce, který může vést zvířata s levé nebo s pravé strany. Nebezpečná zvířata musí být vedena jednotlivě. Za jedoucím povozem mohou být přivázána nejvýše tři zvířata.

účinné od 1. 9. 1956(4) Jsou-li zvířata vedena nebo hnána za snížené viditelnosti, musí průvodce mít svítilnu s bílým nebo žlutým světlem.

účinné od 1. 9. 1956(5) V silničním provozu lze užívat jen zvířat, která jsou k tomu způsobilá. Kousavá zvířata musí být opatřena náhubkem; jsou-li zvířata plachá, je vozka nebo honec povinen dát řidičům vozidel znamení vztyčením paže.

účinné od 1. 9. 1956(6) Nechat pobíhat zvířata bez dozoru na silnici je zakázáno.