Vyhláška státní mzdové komise o náhradách cestovních a jiných výdajů zaměstnancům vysílaným v tuzemsku na montážní, instalační, opravné, udržovací a některé jiné práce.

§ 1.

účinné od 1. 9. 1954Rozsah platnosti.

účinné od 1. 9. 1954(1) Vyhláška se vztahuje na zaměstnance (včetně technických i administrativních) všech oborů, kteří jsou vysílání na montážní, instalační, opravné, udržovací a podobné práce.

účinné od 1. 9. 1954(2) Vyhláška se dále vztahuje na zaměstnance při pracích zeměvrtných včetně veškerého geologického průzkumu a výzkumu, při vrtbě a těžbě nafty, při pracích zeměměřických a při taxaci lesů.

účinné od 1. 9. 1954(3) Vyhláška neplatí pro zaměstnance pracující v hlavní stavební výrobě; vztahuje se však na odborné zaměstnance při zazdívkách kotlů pro průmyslová zařízení, při stavbě průmyslových pecí, při pracích žárotechnických, při stavbě továrních komínů, při rekonstrukcích a opravách na uvedených zařízeních a při pracích studnařských.

účinné od 1. 9. 1954(4) V pochybnosti o rozsahu platnosti vyhlášky rozhodne příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí, se sekretariátem státní mzdové komise a s jednotnou odborovou organisací; ústřední úřad v dohodě s těmito orgány může také rozšířit platnost této vyhlášky i na jiné zaměstnance konající práce obdobné povahy.

účinné od 1. 9. 1954(5) O náhradách cestovních a jiných výdajů zaměstnancům vysílaným na montážní práce do zahraničí platí zvláštní předpisy.

§ 2.

účinné od 1. 9. 1954Hospodárnost a úspornost.

účinné od 1. 9. 1954Zaměstnavatel i zaměstnanec jsou povinni při všech svých opatřeních, z nichž vyplývají nároky na náhrady podle této vyhlášky, postupovat s největší hospodárností a úsporností.

§ 3.

účinné od 1. 9. 1954Odpovědnost a povinnost k náhradě škody.

účinné od 1. 9. 1954Porušení povinností uložených touto vyhláškou je trestné podle obecných předpisů; podle obecných předpisů se řídí i povinnost k náhradě škody.

§ 4.

účinné od 1. 9. 1954Druhy náhrad.

účinné od 1. 9. 1954(1) Zaměstnancům vysílaným na práci mimo obec jejich pravidelného pracovního místa a mimo obec jejich bydliště (dále jen „přechodné pracovní místo“) se poskytují tyto náhrady:

1. účinné od 1. 9. 19541. náhrady jízdních výdajů (§ 5),
2. účinné od 1. 9. 19542. náhrada mzdy za dobu strávenou na cestě v pracovní době (§ 6),
3. účinné od 1. 9. 19543. náhrada za čas strávený na cestě mimo pracovní dobu (§ 7),
4. účinné od 1. 9. 19544. náhrada zvýšených výdajů za stravu po dobu cesty (§ 9),
5. účinné od 1. 9. 19545. náhrada zvýšených výdajů za stravu po dobu pobytu na přechodném pracovním místě (§ 10),
6. účinné od 1. 9. 19546. nocležné (nebo přídavek při cestě v noci, jestliže se zaměstnanec neubytuje) (§ 11),
7. účinné od 1. 9. 19547. náhrady nutných vedlejších výdajů (§ 12),
8. účinné od 1. 9. 19548. náhrady při návštěvě rodiny (§ 13),
9. účinné od 1. 9. 19549. náhrady po dobu nemoci a jiných překážek v práci (§ 14).

účinné od 1. 9. 1954(2) Pro poskytnutí jednotlivých druhů náhrad je rozhodné, jde-li o

1. účinné od 1. 9. 1954a) vícedenní práce bez možnosti denního návratu (oddíl I),
2. účinné od 1. 9. 1954b) vícedenní práce s možností denního návratu (oddíl II),
3. účinné od 1. 9. 1954c) jednodenní práce (včetně cesty) (oddíl III),
4. účinné od 1. 9. 1954d) vnější pracovní výkony v obci pravidelného pracovního místa nebo v obci bydliště (oddíl IV).

§ 5.

účinné od 1. 9. 1954Náhrady jízdních výdajů.

účinné od 1. 9. 1954(1) Zaměstnanec, který je vyslán na přechodné pracovní místo, má nárok na náhradu prokázaného jízdného za cestu tam a zpět za třetí třídu veřejného hromadného dopravního prostředku. Vyžadují-li okolnosti případu, aby cesta na přechodné pracovní místo byla vykonána jinak než veřejným hromadným dopravním prostředkem a je-li toto místo vzdáleno více než 3 km, poskytne se zaměstnanci při cestě (tam i zpět)

1. účinné od 1. 9. 1954c) vlastním motorovým vozidlem náhrada podle předpisů o náhradách za používání vlastních osobních motorových vozidel při pracovních cestách a vnějším řízení,*)
2. účinné od 1. 9. 1954d) zcela výjimečně náhrada výdajů v obvyklé výši za jiný dopravní prostředek.

účinné od 1. 9. 1954Náhrady podle písm c) a d) se poskytnou jen, dal-li odpovědný vedoucí vysílajícího závodu z naléhavých důvodů předem výslovný souhlas k použití takového dopravního prostředku.

účinné od 1. 9. 1954(2) Stejné náhrady se poskytnou

1. účinné od 1. 9. 1954a) je-li zaměstnanec z přechodného pracovního místa vyslán dočasně do jiné obce,
2. účinné od 1. 9. 1954b) je-li zaměstnanec po dobu práce na přechodném pracovním místě prokazatelně nucen se ubytovat ve vzdálenosti větší než 3 km od pracoviště pro nedostatek jiného bližšího ubytování.

účinné od 1. 9. 1954(3) Má-li zaměstnanec možnost použít slevy jízdného, přísluší mu jen náhrada za zlevněné jízdné; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného mu nepřísluší.

§ 6.

účinné od 1. 9. 1954Náhrada mzdy za čas strávený na cestě v pracovní době.

účinné od 1. 9. 1954Za každou hodinu strávenou na cestě v obvyklé pracovní době zaměstnancově přísluší za ušlý výdělek náhrada, a to

1. účinné od 1. 9. 1954a) zaměstnancům pracujícím v časové mzdě nebo v časové mzdě s prémií ve výši jejich časového tarifu,
2. účinné od 1. 9. 1954b) zaměstnancům pracujícím v úkolu ve výši jejich úkolového tarifu.

§ 7.

účinné od 1. 9. 1954Náhrada za čas strávený na cestě mimo pracovní dobu.

účinné od 1. 9. 1954Za čas strávený na cestě mimo pracovní dobu stanovenou pro zaměstnance přísluší zaměstnancům všech kategorií náhrada ve výši 1,60 Kčs za každou celou hodinu cesty, nejvýše však 8 Kčs v jednom kalendářním dnu.

§ 8.

účinné od 1. 9. 1954Čas strávený na cestě.

účinné od 1. 9. 1954Za čas strávený na cestě se považuje čas, kterého je nutně třeba, aby se zaměstnanec dostal ze závodu (po případě z bytu) na přechodné pracovní místo nebo zpět.

§ 9.

účinné od 1. 9. 1954Náhrada zvýšených výdajů za stravu po dobu cesty.

účinné od 1. 9. 1954V den, kdy byla nastoupena cesta na přechodné pracovní místo a v den, kdy byla skončena cesta zpět, přísluší zaměstnanci náhrada zvýšených výdajů za stravu ve výši

1. účinné od 1. 9. 1954a) 5 Kčs, trvá-li cesta tam nebo zpět včetně doby strávené v témže dni na přechodném pracovním místě 6 až 10 hodin.
2. účinné od 1. 9. 1954b) 8 Kčs. trvá-li více než 10 hodin.

účinné od 1. 9. 1954Při cestě konané ve dnech pracovního klidu zvyšují se tyto částky o 50%. Stejně se zvyšují uvedené částky při vzdálenosti větší než 300 km, jestliže zaměstnanec nepřeruší cestu vlakem, aby se ubytoval.

§ 10.

účinné od 1. 9. 1954Náhrada zvýšených výdajů za stravu po dobu pobytu na přechodném pracovním místě.

účinné od 1. 9. 1954(1) Denní náhrada zvýšených výdajů za stravu po dobu pobytu na přechodném pracovním místě (dále jen „stravné“) činí za každý odpracovaný den 20% z průměrného denního hrubého výdělku dosaženého na přechodném pracovním místě, avšak zásadně nejméně 10 Kčs a nejvýše 17 Kčs.

účinné od 1. 9. 1954(2) Za dny cesty přísluší zaměstnanci náhrada zvýšených výdajů za stravu jen podle § 9, avšak dosažený výdělek — pokud zaměstnanec ještě v den cesty na přechodném pracovním místě pracoval — se včítá do hrubého výdělku pro výpočet stravného podle odstavce 1.

účinné od 1. 9. 1954(3) Stravné v téže výši jako ve dnech pracovních (odstavec 1) přísluší zaměstnanci za neděle a dny pracovního klidu, které spadají do období prací vykonávaných na přechodném pracovním místě. Za dny, kdy zaměstnanci je poskytována náhrada za cesty k návštěvě rodiny, stravné nepřísluší (§ 13 odst. 8).

účinné od 1. 9. 1954(4) U zaměstnanců s měsíčním platem se za průměrný denní výdělek dosažený za dny odpracované na přechodném pracovním místě považuje ¹/₂₅ základního platu za měsíc, v němž zaměstnanec na přechodném pracovním místě pracoval a ¹/₂₅ všech příplatků za práci (prémie a pod.), které byly zaměstnanci zároveň se základním platem vyplaceny.

§ 11.

účinné od 1. 9. 1954Nocležné (nebo přídavek při cestě v noci, jestliže se zaměstnanec neubytuje).

účinné od 1. 9. 1954(1) Nocležné se poskytuje ve výši prokázaného výdaje, nejvýše však 14 Kčs za jednu noc. Nestačí-li nocležné v prvých 3 dnech pobytu k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané výši, nejvýše však částkou 20 Kčs za jednu noc. Neprokáže-li zaměstnanec výdaj za ubytování účtem veřejného ubytovacího podniku, poskytne se mu náhrada v částce 8 Kčs za jednu noc.

účinné od 1. 9. 1954(2) Poskytne-li závod zaměstnanci bezplatně závodní ubytování, nocležné zaměstnanci nepřísluší.

účinné od 1. 9. 1954(3) Jestliže zaměstnanec cestuje na přechodné pracovní místo nebo zpět v noci a neubytuje se, dostane (vedle náhrady podle § 7) za každou hodinu cesty mezi 22. hodinou a 5. hodinou přídavek ve výši 2 Kčs.

účinné od 1. 9. 1954(4) Nárok na nocležné nepřísluší zaměstnanci za dny, v nichž zameškal práci bez řádné omluvy.

§ 12.

účinné od 1. 9. 1954Náhrady nutných vedlejších výdajů.

účinné od 1. 9. 1954(1) Jiné výdaje, které zaměstnanec musí nutně vynaložit v souvislosti s prací na přechodném pracovním místě, se hradí v prokázané výši jako vedlejší výdaje.

účinné od 1. 9. 1954(2) K vedlejším výdajům patří zejména výdaje za přepravu, po případě úschovu nutných zavazadel a nářadí a za poplatky poštovní, telegrafní a telefonní. Výdaje za přepravu, po případě úschovu se však nehradí, jde-li o zavazadla, která smí vzít cestující bezplatně s sebou jako ruční zavazadlo.

§ 13.

účinné od 1. 9. 1954Náhrady při návštěvě rodiny.

účinné od 1. 9. 1954(1) Ženatým a na roveň jim postaveným zaměstnancům se poskytne jednou v každých 6 týdnech jejich zaměstnání na přechodném pracovním místě náhrada prokázaného jízdného za třetí třídu veřejného hromadného dopravního prostředku za cestu k návštěvě rodiny a zpět; při vzdálenosti přes 100 km hradí se i příplatek na rychlík. První cestu k návštěvě rodiny lze uskutečnit až po 4 týdnech zaměstnání na přechodném pracovním místě.

účinné od 1. 9. 1954(2) Vedle náhrady uvedené v předchozím odstavci lze poskytnout náhradu prokázaného jízdného za cestu k návštěvě rodiny vyvolanou zvlášť závažnými důvody (na př. těžkým onemocněním rodinného příslušníka); tyto důvody je nutno prokázat.

účinné od 1. 9. 1954(3) Brání-li zaměstnanci pracovní nebo osobní důvody (na př. nemoc), aby sám vykonal cestu k návštěvě rodiny a navštíví-li ho proto jeho rodinný příslušník, poskytne se zaměstnanci náhrada prokázaného jízdného za cestu rodinného příslušníka za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2.

účinné od 1. 9. 1954(4) Náhrada jízdného podle předchozích odstavců nesmí přesáhnout jízdné z obce přechodného pracovního místa do obce trvalého bydliště a zpět.

účinné od 1. 9. 1954(5) Má-li zaměstnanec (rodinný příslušník) možnost použít slevy jízdného, přísluší mu toliko náhrada za zlevněné jízdné; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného mu nepřísluší.

účinné od 1. 9. 1954(6) Vedlejší výdaje (na př. výdaje za přepravu zavazadel) se nehradí.

účinné od 1. 9. 1954(7) Zamešká-li zaměstnanec bezprostředně před dobou určenou k návštěvě rodiny nebo bezprostředně po ní práci bez řádné omluvy, náhrada se mu neposkytne.

účinné od 1. 9. 1954(8) Při návštěvě rodiny se stravné podle § 10 poskytuje za dny odjezdu a návratu, ne však za ostatní dny návštěvy rodiny.

účinné od 1. 9. 1954(9) Ženatým zaměstnancům (vdaným zaměstnankyním) jsou postaveni na roveň zaměstnanci (zaměstnankyně), kteří poskytují ve společné domácnosti zcela nebo z převážné části byt a zaopatření družce (druhovi), vlastním nebo nevlastním rodičům anebo vlastním nebo nevlastním dětem.

účinné od 1. 9. 1954(10) Rodinnými příslušníky se pro účely této vyhlášky rozumějí manželka (manžel), družka (druh), vlastní i nevlastní rodiče a děti zaměstnancovy.

§ 14.

účinné od 1. 9. 1954Náhrady po dobu nemoci a jiných překážek v práci na přechodném pracovním místě.

účinné od 1. 9. 1954(1) Stravné podle § 10 dostane zaměstnanec i za dny pracovní nezpůsobilosti strávené v obci přechodného pracovního místa z důvodu nemoci, a to nejdéle po dobu 14 dnů. Stravné se nevyplácí za dny, ve kterých byl zaměstnanec v ústavním ošetřování.

účinné od 1. 9. 1954(2) Po dobu nemoci v obci přechodného pracovního místa podrží zaměstnanec nocležné. Byl-li však přijat do ústavního ošetřování, poskytne se mu nocležné zpravidla jen po dobu 14 dnů, je-li nutné nebo účelné, aby si po tuto dobu podržel ubytování v obci přechodného pracovního místa.

účinné od 1. 9. 1954(3) Je-li zaměstnanec povolán z přechodného pracovního místa k pracovnímu výkonu do obce svého pravidelného pracovního místa nebo do obce svého bydliště nebo přechodně vyslán na jiné pracoviště, a je-li nutné nebo účelné, aby si podržel ubytování v obci přechodného pracovního místa, hradí se mu prokázaný výdaj za toto ubytování, nejvýše však 14 Kčs za jednu noc. Totéž platí, je-li zaměstnanec nucen z jiného důvodu (návštěva rodiny a pod.) přerušit pobyt v obci přechodného pracovního místa.

účinné od 1. 9. 1954(4) Náhrady podle předchozích odstavců se poskytnou také v případech, kdy zaměstnanec nepracoval, protože vykonával občanské povinnosti ve veřejném zájmu mimo obec svého trvalého bydliště.

účinné od 1. 9. 1954(5) V ostatních případech, kdy zaměstnanec nekonal práci z jakýchkoliv osobních důvodů, stravné zaměstnanci nepřísluší.

§ 15.

účinné od 1. 9. 1954(1) Lze-li při vícedenní práci na přechodném pracovním místě na zaměstnanci spravedlivě požadovat, aby se denně vracel do obce svého bydliště nebo do obce svého pravidelného pracovního místa, poskytne se mu

1. účinné od 1. 9. 1954a) náhrada jízdních výdajů za cesty do obce přechodného pracovního místa a zpět podle § 5,
2. účinné od 1. 9. 1954b) příplatek na stravu, vyžaduje-li práce na přechodném pracovním místě včetně doby cesty tam a zpět
   1. účinné od 1. 9. 19546 až 10 hodin, v částce 4 Kčs,
   2. účinné od 1. 9. 1954více než 10 hodin, v částce 6 Kčs.

účinné od 1. 9. 1954(2) Náhrada za čas strávený na cestě mimo pracovní dobu (§ 7) se poskytne zaměstnanci jen za druhou a po případě další třetí celou hodinu cesty, a to jen, činí-li doba strávená cestou tam i zpět alespoň 2 hodiny.

účinné od 1. 9. 1954(3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 lze poskytnout, jsou-li nižší než náhrady, které by zaměstnanci příslušely kdyby zůstal v obci přechodného pracovního místa; jsou-li vyšší, poskytnou se mu jen do výše náhrad stanovených v oddílu I.

účinné od 1. 9. 1954(4) Náhrady nutných vedlejších výdajů se poskytnou podle § 12.

§ 16.

účinné od 1. 9. 1954(1) Je-li zaměstnanec vyslán na přechodné pracovní místo na práci, která nevyžaduje včetně cesty delší doby než 24 hodin, poskytnou se mu

1. účinné od 1. 9. 1954a) náhrady jízdních výdajů podle § 5,
2. účinné od 1. 9. 1954b) náhrada mzdy za čas strávený na cestě v pracovní době podle § 6,
3. účinné od 1. 9. 1954c) náhrada za čas strávený na cestě mimo pracovní dobu podle § 7,
4. účinné od 1. 9. 1954d) příplatek na stravu, trvá-li práce na přechodném pracovním místě včetně doby cesty tam a zpět
   1. účinné od 1. 9. 19546 až 10 hodin 4 Kčs,
   2. účinné od 1. 9. 1954více než 10 hodin 6 Kčs.

1. účinné od 1. 9. 1954e) náhrady nutných vedlejších výdajů podle § 12.

účinné od 1. 9. 1954(2) Příplatek na stravu podle odstavce 1 písm. d) se poskytne podle počtu hodin, bez ohledu na to, zda spadaly v rozmezí 24 hodin do jednoho nebo do dvou kalendářních dnů. Jestliže je zaměstnanec při pracích spadajících včetně cesty do dvou kalendářních dnů nucen se ubytovat, přísluší mu nocležné ve výši a za podmínek stanovených v § 11 odst. 1 a 2; neubytuje-li se, přísluší mu za každou hodinu mezi 22. hodinou a 5. hodinou přídavek ve výši 2 Kčs.

§ 17.

účinné od 1. 9. 1954Při vnějších pracovních výkonech v obci pravidelného pracovního místa nebo v obci bydliště přísluší zaměstnanci pouze náhrada výdajů za pracovně nutné a prokázané použití veřejného hromadného dopravního prostředku.

§ 18.

účinné od 1. 9. 1954Závěrečná ustanovení.

účinné od 1. 9. 1954(1) Příslušný ústřední úřad může v dohodě s ministerstvem financí, se sekretariátem státní mzdové komise a s jednotnou odborovou organisací vydat podrobné prováděcí předpisy, a po případě, jsou-li pro to vážné ekonomické a administrativní důvody, paušalovat náhrady uvedené v §§ 5, 7, 9, 10, 15 a 16. Paušální náhrady nesmí přitom přesáhnout rozsah jednotlivých náhrad stanovených touto vyhláškou.

účinné od 1. 9. 1954(2) Zrušují se všechny dosavadní předpisy o náhradách cestovních a jiných výdajů zaměstnancům vysílaným na práce uvedené v § 1. Zejména se zrušuje vyhláška č. 1130/1946 Ú. l. I, o úpravě pracovních a mzdových podmínek montážních dělníků v kovodělných závodech, a vyhláška č. 254/1951 Ú. l. I, kterou se vydávají předpisy o náhradách cestovních a jiných výdajů pro zaměstnance v pomocné stavební výrobě a ve výrobě stavebních dílců a polotovarů. Nedotčeny však zůstávají předpisy o náhradách cestovních a jiných výdajů vydané jednotlivými ústředními úřady v dohodě s ministerstvem financí podle § 35 vyhlášky č. 486/1950 Ú. l. I, po případě podle § 39 vyhlášky č. 480/1950 Ú. l. I.

účinné od 1. 9. 1954(3) Jde-li o práce uvedené v § 1, nelze použít vyhlášek č. 486/1950 Ú. l. I a č. 480/1950 Ú. l. I ve znění vyhlášky č. 72/1952 Ú. l.

§ 19.

účinné od 1. 9. 1954Přechodné ustanovení.

účinné od 1. 9. 1954Pro zaměstnance, kteří v den počátku účinnosti této vyhlášky pracují na přechodném pracovním místě, platí dosavadní předpisy o náhradách cestovních a jiných výdajů, a to až do doby skončení jejich práce na tomto pracovním místě, nejdéle však do 30. listopadu 1954.

§ 20.

účinné od 1. 9. 1954Účinnost.

účinné od 1. 9. 1954Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1954.