Vyhláška ministerstva financí o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev

§ 1

účinné od 1. 1. 1959Dobudování socialistických výrobních vztahů a rozvoj socialistické družstevní zemědělské velkovýroby na vesnici předpokládá nejširší rozvinutí iniciativy pracujících a jejich zvýšenou účast na řízení a kontrole hospodářství. Stejně jako pracovníci v průmyslu a v jiných úsecích národního hospodářství, tak i členové jednotných zemědělských družstev zvyšují svou účast na řízení a kontrole hospodaření družstev, neboť dobré výsledky jejich hospodaření přinášejí prospěch jim i celé společnosti a prohlubují jednotu zájmů mezi jednotlivci a společnosti. Družstevníci jako občané a společenští vlastníci všeho národního bohatství spojují své úsilí o rozvoj a upevnění družstevního hospodářství s úsilím všech pracujících o rozvoj celého národního hospodářství a za vybudování svého socialistického státu.

účinné od 1. 1. 1959Jedním z významných nástrojů družstevníků při jejich účasti na řízení a kontrole hospodaření je účelní evidence družstev. Účetní evidence se stává přímo záležitostí každého člena družstva, protože mu poskytuje přehled o tom, z nebo se tvoří jeho příjmy, jak se vytvářejí a použiv i vlastní zdroje družstva, jak družstvo plní své úkoly; vůči společnosti, jak plní dodávkové úkoly a jak se družstvo a jeho hospodaření rozvíjí v souladu se zájmy společnosti. Takto každý družstevník jako hospodář a vlastník se stává současně i účetním v zájmu vlastním i celé společnosti.

účinné od 1. 1. 1959Účetní evidenci je třeba přizpůsobit úspěšnému, rozvoji JZD, aby tak byla dobrým pomocníkem pří dalším rozvoji zemědělské výroby a zvyšování její hospodárnosti.

§ 2

účinné od 1. 1. 1959(1) Účetní evidenci je třeba organizovat tak, aby umožnila tvořivou účast všech družstevníků na hospodářském rozvoji družstva, na hodnocení jejich práce i práce celého družstva a tím na jeho řízení, účetní evidence má odpovídat hospodářským potřebám a organizačnímu stavu družstva. Proto formy a techniku účetní evidence si volí družstvo z typových forem doporučených ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství (§ 23). Při úpravách typové formy nutno dbát o to, aby se získávaly potřebné údaje nejjednodušší a nejhospodárnější cestou. Tomu poslouží i mechanizace účetních prací.

účinné od 1. 1. 1959(2) Účetní evidence má být vzájemně zladěna s operativně technickou evidencí a statistikou, aby v evidenci družstva nevznikaly zbytečné duplicity.

§ 3

účinné od 1. 1. 1959Účetní evidenci je nutno vést dochvilně, aby družstevníci mohli její údaje plně využít pro řízení, plánování a kontrolu hospodaření svého družstva a aby současně se těchto údajů mohlo využít i pro řízení zemědělské výroby v rámci okresu, kraje a celého státu.

§ 4

účinné od 1. 1. 1959Účetní zápisy v běžné účetní evidenci, účetní výkazy, účetní doklady a ostatní písemnosti účetní evidence musí být úplné, pravdivé, srozumitelné, přehledné a snadno kontrolovatelné.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1959Hospodářské a účetní operace (účetní případy) se v účetní evidenci třídí a zaznamenávají podle jejich

1. účinné od 1. 1. 1959a) věcného uspořádání (soustavné neboli systematické zápisy) a
2. účinné od 1. 1. 1959b) časového uspořádání (časové neboli chronologické zápisy).

§ 6

účinné od 1. 1. 1959(1) Soustavné zápisy se provádějí na účtech, přičemž se účetní případy třídí a seskupují

1. účinné od 1. 1. 1959a) v syntetické evidenci souhrnně na syntetických účtech stanovených účtovou osnovou,*)
2. účinné od 1. 1. 1959b) v analytické evidenci, ve které se zapisují podrobněji rozvedené nebo doplněné údaje zápisů na jednotlivých syntetických účtech, a to nejméně v rozsahu stanoveném směrnicemi k účtové osnově.**)

účinné od 1. 1. 1959(2) Peněžní částky vyplývající ze zápisů analytické evidence musí odpovídat příslušným peněžním částkám na syntetickém účte, pro který se analytické evidence vede.***)

účinné od 1. 1. 1959(3) Zápisy stejnorodých účetních případů lze sbírat (sborníkovat) v obdobích nejdéle měsíčních (např. v prodloužené části deníku při propisovací formě) a pak účtovat jejich údaje soustavnými zápisy hromadně.

§ 7

účinné od 1. 1. 1959(1) Syntetická evidence se vede jen v peněžních jednotkách.

účinné od 1. 1. 1959(2) Analytická evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství (kg, litry, kusy)

účinné od 1. 1. 1959(3) Evidence práce členů se vede v pracovních jednotkách tak, aby umožňovala spravedlivé odměňování podle množství a jakosti vykonané práce, popřípadě dosažených hektarových výnosů a užitkovosti zvířat a umožňovala soustavnou kontrolu vykonané práce.

§ 8

účinné od 1. 1. 1959(1) Družstvo musí vést všechny účty stanovené účtovou osnovou, pokud jsou pro ně dány účetní případy.

účinné od 1. 1. 1959(2) Seznam účtů vedených podle odstavce 1 tvoří účtový rozvrh. Účtový rozvrh je spojen s knihou použitých listů k syntetickým účtům (§ 13 odst. 2) nebo se seznamem otevřených účtů ve vázané knize (§ 26 odst. 3), v nichž se uvádějí i názvy a číselná označení účtů podle účtové osnovy.

§ 9

účinné od 1. 1. 1959(1) Časové zápisy se provádějí v denících (sbornících) podle jednotlivých účetních případů. Je však dovoleno jedním zápisem zaznamenávat více jednotlivých stejnorodých účetních případů, jsou-li zahrnuty v jednom původním účetním dokladu nebo vyhotoví-li se na ně sběrný účetní doklad (§ 19).

účinné od 1. 1. 1959(2) Při vedení deníků (sborníků) lze postupovat i tak, že účetní doklady za určité časové období kratší než měsíc (např. za 10 dní) se napřed roztřídí na skupiny podle věcného uspořádání a teprve účetní doklady každé skupiny se zaúčtují podle jejich časového uspořádání. Zápisů ve sbornících je třeba využívat pro podrobnější členění hospodářských operací podle potřeb operativního řízení výroby.

§ 10

účinné od 1. 1. 1959Na účty syntetické a analytické evidence se musí zapsat stavy aktiv a pasív (majetku a jeho zdrojů) ke dni otevření účtů.

účinné od 1. 1. 1959Tyto zápisy se musí provést

1. účinné od 1. 1. 1959a) ke dni, k němuž se v družstvech sestaví zahajovací rozvaha (např. přechod družstva z nižšího typu na vyšší),
2. účinné od 1. 1. 1959b) k začátku následujícího dne, k němuž se účty uzavírají podle § 11 odst. 1. Stavy aktiv a pasív, jimiž se účty otevírají, musí navazovat na stavy aktiv a pasív, jimiž byly účty uzavřeny.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1959(1) Účty syntetické a analytické evidence se musí po vyúčtování všech účetních případů roku řádně uzavřít (účetní uzávěrka) ke konci posledního dne roku (roční rozvahový neboli bilanční den).

účinné od 1. 1. 1959(2) Účetní uzávěrku je nutno provést také ke dní zániku družstva (např. při splynutí s jiným družstvem).

účinné od 1. 1. 1959(3) Účty analytické evidence základních prostředků podle inventárních předmětů se neuzavírají; po zúčtování vyřazeného předmětu se příslušný účtový list připojí k účetnímu dokladu o vyřazení.

účinné od 1. 1. 1959(4) Při účetní uzávěrce je třeba na účtě uvést jeho zůstatek. Pokračuje-li se v analytické evidenci na témže účtovém listě v příštím roce, je třeba nové zápisy označit nadepsáním příslušného roku a vynecháním volných řádek oddělit je od zápisů předchozího roku.

§ 12

účinné od 1. 1. 1959Účetní zápisy se provádějí v účetních knihách. Účetní knihy se mohou vést jako volné listy nebo jako vázané knihy.

§ 13

účinné od 1. 1. 1959(1) Při používání volných listů je nutno

1. účinné od 1. 1. 1959a) opatřit účtové listy pro každý účet, deníkové a sborníkové listy pro každý deník (sborník) přeci započetím účtování pořadovými čísly stránek (listů), počínajíc číslem 1 od nového založení,
2. účinné od 1. 1. 1959b) sečíst účtované peněžní částky a účtovaná množství na konci každé stránky (listu) a součty převést s odvoláním na další stránku (list),
3. účinné od 1. 1. 1959c) udržovat listy tvořící účetní knihu v určitém souboru (např. v lístkovnici, v pořadačích) podle předem stanoveného pořádku,
4. účinné od 1. 1. 1959d) nově zakládat knihu syntetické evidence (hlavní knihu) na volných listech pro každý rok.

účinné od 1. 1. 1959(2) Každé družstvo musí vést seznam účtů zvlášť podle jednotlivých účetních knih, pro které používá volných účtových listů, v knize použitých listů tak, aby na jejím podkladě mohla být bezpečně prokázána úplnost účetní knihy. Kniha použitých listů musí být vázaná a platí pro ni přiměřeně ustanovení o vázaných účetních knihách.

účinné od 1. 1. 1959(3) Kniha použitých listů pro syntetickou evidenci je současně účtovým rozvrhem (§ 8 odst. 2).

§ 14

účinné od 1. 1. 1959V každé vázané účetní knize se před započetím účtování pořadově očíslují stránky nebo listy (folia) počínajíc číslem 1 a počet očíslovaných stránek (listů) se uvede v poznámce na začátku nebo na konci knihy.

§ 15

účinné od 1. 1. 1959Účetní zápisy musí být doloženy řádnými účetními doklady původními nebo sběrnými.

§ 16

účinné od 1. 1. 1959Původními účetními doklady se ověřuje provedení

1. účinné od 1. 1. 1959a) jednotlivých hospodářských operací v nich zachycených (např. výdej zásob),
2. účinné od 1. 1. 1959b) jednotlivých účetních operací v nich zachycených (např. převod nákladů na generální opravy koncem roku na vrub účtu nedělitelného fondu, opravy účetních zápisů).

§ 17

účinné od 1. 1. 1959(1) Původní účetní doklady ověřující provedení hospodářských operací, jsou

1. účinné od 1. 1. 1959a) vnější, jestliže vyplývají ze styku družstva s vnějškem (např. vydané a přijaté faktury, doklady o příjmu a výdaji peněžních prostředků na účtech u peněžních ústavů, doklady pokladní),
2. účinné od 1. 1. 1959b) vnitřní, jestliže vyplývají z vnitřní činnosti družstva (např. doklady o sklizni).

účinné od 1. 1. 1959(2) Původní účetní doklady ověřující provedení hospodářských operací musí mít alespoň tyto náležitosti:

1. účinné od 1. 1. 1959a) název účetního dokladu, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo,
2. účinné od 1. 1. 1959b) označení účastníků hospodářské operace,
3. účinné od 1. 1. 1959c) datum vyhotovení účetního dokladu (popřípadě v něm obsaženého příkazu k provedení hospodářské operace), a jde-li o vnější účetní doklady došlé, také datum jejich doručení,
4. účinné od 1. 1. 1959d) popis obsahu hospodářské operace a datum nebo období jejího provedení, neshoduje-li se s datem vyhotovení účetního dokladu nebo nevyplývá-li z účetního dokladu alespoň nepřímo,
5. účinné od 1. 1. 1959e) peněžní částku nebo údaj o množství, popřípadě obojí, podle povahy hospodářské operace,
6. účinné od 1. 1. 1959f) podpisy osob odpovědných za provedení hospodářské operace.

účinné od 1. 1. 1959(3) Původní účetní doklady ověřující provedení hospodářských operací musí být vyhotoveny ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy (např. vyhláškou o fakturování a placení dodávek zboží a prací uskutečněných jednotnými zemědělskými družstvy), a není-li takových lhůt, neprodleně po dokončení ověřované hospodářské operace.

§ 18

účinné od 1. 1. 1959Původní účetní doklady o účetních operacích jsou doklady vnitřními a musí obsahovat údaje uvedené v § 17 odst. 2, pokud přicházejí v úvahu.

§ 19

účinné od 1. 1. 1959(1) Pro účetní zápis může být místo jednotlivých původních účetních dokladů o stejnorodých hospodářských nebo účetních operacích vyhotoven sběrný účetní doklad. Do jednoho sběrného účetního dokladu se však mohou shrnout nejvýše údaje původních účetních dokladů

1. účinné od 1. 1. 1959a) vnějších, které téhož dne došlý, byly odeslány, vyhotoveny, proplaceny nebo pod.,
2. účinné od 1. 1. 1959b) vnitřních za jedno měsíční období.

účinné od 1. 1. 1959(2) Sběrný účetní doklad musí obsahovat alespoň

1. účinné od 1. 1. 1959a) název vyjadřující, že jde o sběrný účetní doklad,
2. účinné od 1. 1. 1959b) datum vyhotovení a období, za které jsou v něm shrnuty údaje původních účetních dokladů,
3. účinné od 1. 1. 1959c) označení hospodářských nebo účetních operací v něm zachycených, nevyplývá-li již z názvu,
4. účinné od 1. 1. 1959d) úhrn peněžních částek nebo též údajů o množství buď rozepsaný podle jednotlivých původních účetních dokladů s odvoláním na ně, nebo původními účetními doklady jinak snadno prokazatelný,
5. účinné od 1. 1. 1959e) podpis vyhotovitele.

účinné od 1. 1. 1959(3) Je nutno zajistit, aby bylo možné snadno vyhledat jednotlivé původní účetní doklady podle jednotlivých položek sběrného účetního dokladu a naopak.

§ 20

účinné od 1. 1. 1959(1) Každý družstevník se aktivně účastní a napomáhá k řádnému vedení účetní evidence svého družstva tím, že dbá o dochvilné vyhotovování a odevzdávání potřebných účetních dokladů na svém pracovním úseku, zabezpečuje pravdivost jejich údajů a pečlivě dbá, aby nikdo nezneužil této důležité záruky přesného vykazování rozvoje celého družstva a podílu jednotlivých družstevníků na výsledcích hospodaření družstva

účinné od 1. 1. 1959(2) Účetní družstva musí původní účetní doklady před jejich zaúčtováním přezkoušet, pokud jde o úplnost předepsaných náležitostí a o oprávněnost funkcionářů, kteří nařídili, schválili nebo provedli hospodářské nebo účetní operace, které jsou doklady ověřovány. Kromě toho musí přezkoušet početní správnost číselných údajů v dokladech obsažených a spolu s příslušnými odpovědnými funkcionáři družstva i přípustnost ověřovaných operací. Tím se neomezuje pravomoc revizní komise družstva ve věcech ověřování hospodářských a účetních operací.

účinné od 1. 1. 1959(3) Obdobně musí účetní družstva přezkoušet i původní účetní doklady shrnuté do sběrného účetního dokladu a sběrné účetní doklady před jejich zaúčtováním.

§ 21

účinné od 1. 1. 1959(1) U vnějších účetních dokladů nejsou dovoleny dodatečné opravy.

účinné od 1. 1. 1959(2) U vnitřních účetních dokladů je dovoleno provést opravy tak, že se opravovaná část původního zápisu přeškrtne tenkou čarou, aby zůstala čitelná, a nad ni, popřípadě na jiné místo se napíše nový zápis. K opravovanému zápisu se připojí datovaná poznámka o provedení opravy, podepsaná osobou odpovědnou za správnost opravovaného údaje.

§ 22

účinné od 1. 1. 1959V každém družstvu musí být vypracován plán oběhu dokladů prvotní evidence a jiných písemností potřebných k vedení účetní evidence. V tomto plánu musí být stanoveny lhůty a určeny osoby odpovědné za odevzdání dokladů účetnímu tak, aby byla zajištěna dochvilnost vedení účetní evidence.

§ 23

účinné od 1. 1. 1959(1) Formu a techniku běžné účetní evidence si volí družstvo (pokud nepoužívá mechanizované evidence) z typových forem doporučených ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství. Jsou to: sborníková forma a propisovací forma.*)

účinné od 1. 1. 1959(2) Družstvo používá typovou formu buď bez změn nebo ji upravuje podle svých potřeb a podmínek vyplývajících zejména z organizace výroby, výrobního zaměření a velikosti družstva. Úpravy forem však nesmí narušit správné vedení účetní evidence, možnost použití jejích údajů pro potřeby celostátního řízení (dodržení alespoň minimálního členění účtů a jejich vzájemných souvztažností) a musí být v souladu s ustanoveními této vyhlášky.

účinné od 1. 1. 1959(3) Při propisovací formě vznikají časové zápisy v deníku a soustavné zápisy na účtech hlavní knihy současně propisem.

účinné od 1. 1. 1959(4) Při sborníkové formě vznikají časové zápisy a soustavné zápisy rozčleněné podle potřeb analytické evidence ve sbornících. Měsíční součty stejnorodých účetních případů se převádějí na účty hlavní knihy. Účetní případy vyžadující oboustranný zápis na účtech analytické evidence (např. při nákupu zásob: Má dáti analytický účet zásob a Dal analytický účet odběratele) a účetní případy, které se často neopakují (např. změny investičních úvěrů) se účtují přímo na příslušné účty s časovým zápisem v registračním deníku, v němž se zjišťuje i celkový deníkový obrat.

účinné od 1. 1. 1959(5) Účetní knihy obou doporučených forem jsou vedeny s výjimkou pokladní knihy na volných účtových listech.

§ 24

účinné od 1. 1. 1959(1) Účetní evidence musí být účinným nástrojem družstevníků k zlepšování výsledků společného hospodaření. Běžnou účetní evidenci a zápisy v ní je proto třeba uspořádat tak, aby umožňovaly snadnou orientaci všem družstevníkům o činnosti družstva a aby se také družstevníci mohli přesvědčovat o jejich správnosti.

účinné od 1. 1. 1959(2) Účetní družstva je povinen pravidelně informovat představenstvo a členy družstva o výsledcích a stavu jeho hospodaření, a to na schůzích představenstva a na každé členské schůzi.

§ 25

účinné od 1. 1. 1959Účetní knihy a ostatní písemnosti běžné účetní evidence je nutno vést tak, aby se zabránilo dodatečnému měnění nebo doplňování (falšování) účetních zápisů v účetních knihách a jiných zápisů v ostatních písemnostech běžné účetní evidence. Volné řádky nebo prázdné plochy mezi jednotlivými účetními zápisy lze vynechat jen tehdy, je-li to odůvodněno účetní technikou (např. ve sbornících pro peněžní operace); volná místa je nutno jinak proškrtnout, nejde-li o volné řádky nebo o prázdné plochy mezi formálně uzavřenými částmi účetních zápisů (např. mezi jednotlivými účty).

§ 26

účinné od 1. 1. 1959(1) Družstvo, které si upravilo typovou formu tím, že změnilo počet knih podle svých potřeb, musí mít a udržovat v běžném stavu také seznam všech účetních knih, obsahující pro každou z nich alespoň název odpovídající jejímu obsahu a poznámku o tom, kterou knihu typové formy nahrazuje.

účinné od 1. 1. 1959(2) Z jednotlivých volných listů účetní knihy musí být patrno, ke které účetní knize patří a kterého období se týkají. Volné listy knihy analytické evidence musí být označeny také číselným znakem syntetického účtu, k němuž se kniha vede.

účinné od 1. 1. 1959(3) Každá vázaná účetní kniha musí být označena názvem a obdobím, kterého se týká. Ve vázané účetní knize pro soustavné zápisy musí být veden a běžně doplňován seznam v ní otevřených účtů s uvedením stránky (listu), na které každý z nich začíná. Účtované peněžní částky a účtovaná množství musí být na konci každé stránky sečteny a součty převedeny s odvoláním na další stránku. Seznam účtů ve vázané hlavní knize je současně účtovým rozvrhem (§ 8 odst. 2).

účinné od 1. 1. 1959(4) Jednotlivé účty musí být v záhlaví označeny názvem odpovídajícím jejich obsahu a číselným znakem podle účtové osnovy.

účinné od 1. 1. 1959(5) Ostatní písemnosti běžné účetní evidence musí být označeny názvem odpovídajícím jejich obsahu a dále obdobím, kterého se týkají, popřípadě dnem, k němuž byly sestaveny, nevyplývá-li to z jejich obsahu. Skládá-li se písemnost z více částí (listů, příloh), které spolu nejsou pevně spojeny, musí být jednotlivé části označeny tak, aby nemohly vznikat pochybnosti, ke které písemnosti patří.

účinné od 1. 1. 1959(6) Vydávají-li se písemnosti běžné účetní evidence z družstva, musí být opatřeny jeho razítkem.

§ 27

účinné od 1. 1. 1959(1) Spojitost mezi účetními doklady, podle nichž se účtuje a účetními zápisy musí být vyjádřena

1. účinné od 1. 1. 1959a) účtovacím předpisem, jímž se stanoví účty a jejich strany, na které se účetní doklad zaúčtuje, a jde-li o složitý účetní zápis, též rozpis příslušných peněžních částek; u sborníkové formy se v účtovacím předpisu uvádějí i čísla příslušných karet (čísla volných účtových listů),
2. účinné od 1. 1. 1959b) poznámkou o zaúčtování a
3. účinné od 1. 1. 1959c) číslováním účetních dokladů.

účinné od 1. 1. 1959(2) V účtovacím předpisu lze stanovit složité účetní zápisy, při nichž

1. účinné od 1. 1. 1959a) účetní zápis na straně Má dáti (Dal) jednoho syntetického účtu má souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více syntetických účtů (např. několik různých úhrad z bankovního účtu),
2. účinné od 1. 1. 1959b) účetní zápis na stráně Má dáti (Dal) několika syntetických účtů má souvztažné zápisy na straně Dal (Má dáti) více syntetických účtů, jen tehdy jsou-li podmíněny povahou hospodářské operace zachycené v původním účetním dokladu (např. zúčtování odpočtu mlékárny).

§ 28

účinné od 1. 1. 1959(1) Účetní zápisy je nutno provádět perem nebo strojem. Při ručním propisování účetních zápisů a v analytické evidenci je dovoleno používat inkoustové tužky. Účetní zápisy se nesmějí provádět tzv. věčným perem.

účinné od 1. 1. 1959(2) Účetní zápisy není dovoleno provádět těsnopisem.

účinné od 1. 1. 1959(3) Účetní zápisy je nutno provádět pečlivě a čitelně.

účinné od 1. 1. 1959(4) Účetní zápisy se nesmějí opravovat přepisováním, vymazávat, vyškrabovat ani jiným způsobem činit zcela nebo zčásti nečitelnými.

§ 29

účinné od 1. 1. 1959Ustanovení o trvanlivosti, pečlivosti, čitelnosti a ostatní formální úpravě účetních zápisů (§ 28) platí přiměřeně též o zápisech v účetních dokladech, v účetních výkazech, v archívní knize a v ostatních písemnostech účetní evidence. V účetních dokladech je dovoleno používat inkoustové tužky.

§ 30

účinné od 1. 1. 1959V účetních knihách se opravy peněžních částek a jejich zaúčtování provádějí

1. účinné od 1. 1. 1959a) doplňkovým zápisem, byla-li na správné účty a na jejich správné strany zapsána nižší peněžní částka,
2. účinné od 1. 1. 1959b) částečným červeným stornem, byla-li na správně účty a na jejich správné strany zapsána vyšší peněžní částka; při propisovací formě se červené storno vyznačí na deníku tak, že se dá peněžní částka do rámečku nebo označí znaménkem minus (—),
3. účinné od 1. 1. 1959c) úplným červeným stornem a podle potřeby novým účetním zápisem v ostatních případech; takto je dovoleno postupovat i při opravách peněžních částek a jejich zaúčtování v případech uvedených pod písm. a) a b),
4. účinné od 1. 1. 1959d) zápisem chybně zaúčtovaných peněžních částek na opačné strany účtů a podle potřeby novým účetním zápisem, nezkreslují-li se tím obraty účtů potřebné jako ukazatele v účetních výkazech.

§ 31

účinné od 1. 1. 1959(1) V účetních knihách je dovoleno provést opravy peněžních částek a jejich zaúčtování i tak, že se opravovaná část původního zápisu přeškrtne tenkou čarou, aby zůstala čitelná, a nad ni, popřípadě na jiné místo (např. na druhou stranu účtu, na jiný účet, na jiný řádek deníku) se napíše nový zápis. Tohoto způsobu se smí použít jen do té doby, dokud nebyly ještě předloženy účetní výkazy za období, jehož se oprava týká.

účinné od 1. 1. 1959(2) K opravovanému zápisu se připojí datovaná poznámka o provedení opravy podepsaná účetním družstva, pokud povaha opravy nevyžaduje zvláštního dokladu.

§ 32

účinné od 1. 1. 1959Ustanovení o opravách v účetních knihách §§ 30 a 31 platí přiměřeně také o provádění jiných oprav (např. textu, údajů o množství), popřípadě o provádění doplňků v účetních knihách a oprav v ostatních písemnostech účetní evidence. Poznámka o provedení opravy v podepsaném účetním výkazu musí být podepsána předsedou a účetním družstva.

§ 33

účinné od 1. 1. 1959(1) Formální správnost údajů běžné účetní evidence se musí kontrolovat alespoň k poslednímu dni měsíce, a to přezkoušením podvojnosti zápisů syntetické a analytické evidence, číselné shody údajů soustavných a časových zápisů a číselné shody údajů syntetické a analytické evidence za uplynulé období. Shodu údajů syntetické evidence základních prostředků a jejich analytické evidence podle inventárních předmětů však stačí přezkoušet alespoň jednou ročně ke dni inventarizace základních prostředků.

účinné od 1. 1. 1959(2) Podvojnost zápisů syntetické a analytické evidence a číselná shoda jejich údajů s údaji časových zápisů se přezkušuje na podkladě předvahy, která musí pro jednotlivé syntetické (analytické) účty obsahovat alespoň

1. účinné od 1. 1. 1959a) jejich číselná označení,
2. účinné od 1. 1. 1959b) jejich zůstatky k začátku prvního dne roku rozvedené na aktivní a pasivní,
3. účinné od 1. 1. 1959c) jejich obraty od začátku roku do konce sledovaného měsíce, včetně zůstatku k začátku prvního dne roku,
4. účinné od 1. 1. 1959d) jejich zůstatky ke konci posledního dne měsíce rozvedené na aktivní a pasívní.

účinné od 1. 1. 1959(3) Číselná shoda údajů syntetické a analytické evidence se přezkušuje podle obratů nebo zůstatků příslušných účtů. Nevyplývá-li tato číselná shoda přímo z účtových listů, musí se jako podklad k jejímu přezkoušení sestavit ke každému syntetickému účtu kontrolní soupiska z obratů nebo zůstatků příslušných analytických účtů. Jako kontrolní soupisky je dovoleno použít pásky sčítacího stroje, která se označí číslem příslušného syntetického účtu a příslušným obdobím; částky musí být na ní uvedeny v pořadí odpovídajícím seskupení analytických účtů v lístkovnici. Kontrolní soupisky musí být uspořádaně uloženy.

§ 34

účinné od 1. 1. 1959(1) Věcnou správnost údajů běžné účetní evidence je nutno zabezpečovat soustavou organizačních a kontrolních opatření, aby byly všechny doklady zaúčtovány správnými částkami do patřičného období a na správné účty.

účinné od 1. 1. 1959(2) Věcná správnost údajů běžné účetní evidence se kontroluje periodicky inventarizací hospodářských prostředků.

§ 35

účinné od 1. 1. 1959Je v zájmu rozvoje družstva, aby družstevníci sami běžně kontrolovali hospodaření družstva, zejména kontrolovali správnost zaúčtování pracovních jednotek, výrobních nákladů, sklizených výrobků, dodávek, použitých peněžních prostředků a ostatního majetku družstva a tak napomáhali k řádnému vedení účetní evidence v družstvu.

§ 36

účinné od 1. 1. 1959(1) Z údajů běžné účetní evidence nebo z účetních dokladů, popřípadě s využitím údajů operativně technické evidence a statistiky mohou družstva sestavovat výsledné kalkulace vlastních nákladů kalkulačních jednic.

účinné od 1. 1. 1959(2) Kalkulační jednicí se rozumějí výrobky a výkony, popřípadě jejich skupiny, vymezené množstvím nebo jiným způsobem (např. 1 q pšenice, 1 vejce, 1 q luštěnin, tunokilometr).

§ 37

účinné od 1. 1. 1959(1) Účetní výkazy družstev jsou součástí jednotného výkaznictví a jejich základní obsah je určen jednotnou soustavou národohospodářských ukazatelů.

účinné od 1. 1. 1959(2) Družstva sestavují měsíční a roční účetní výkazy, které slouží nejen pro kontrolu plnění celoročního výrobního plánu, pro řízení výroby a rozbor hospodaření v rámci družstev, ale i pro řízení zemědělské výroby v rámci okresu, kraje a celého státu.

§ 38

účinné od 1. 1. 1959Měsíční účetní výkaz obsahuje zejména přehled o vytvořených příjmech, vynaložených nákladech a spotřebovaných pracovních jednotkách.

§ 39

účinné od 1. 1. 1959(1) Roční účetní výkazy zahrnují zejména roční rozvahu a výkaz peněžních příjmů a jejich rozdělení.

účinné od 1. 1. 1959(2) Roční účetní výkazy schvaluje členská schůze a po prověření je potvrzuje odbor zemědělství a lesního hospodářství rady okresního národního výboru.

§ 40

účinné od 1. 1. 1959(1) Údajů účetní evidence je třeba pravidelně využívat k rozborům hospodaření. Projednávání jejich výsledků je příležitostí k uplatňování iniciativních návrhů a připomínek družstevníků na neustálé zlepšování společného hospodaření družstva.

účinné od 1. 1. 1959(2) Vyvrcholením rozborové činnosti je roční rozbor hospodaření, v němž členové družstva zhodnotí svou celoroční práci a jak plnili své úkoly vůči společnosti.

§ 41

účinné od 1. 1. 1959(1) Účelem rozborů hospodaření je hledat za účasti všech družstevníků cesty k rozvoji výroby a k zvětšování vlastních zdrojů za účelem upevňování družstevního hospodářství.

účinné od 1. 1. 1959(2) Při rozborech hospodaření se zkoumají dílčí i celkové údaje o vykonané práci, o nákladech na výrobu, o vývoji naturálních a peněžních příjmů a o jiných důležitých úsecích činnosti družstva. Je třeba v nich zkoumat, jak byly splněny plánované úkoly, co bylo příčinou dobrého nebo neuspokojivého jejich plnění a zaměřit iniciativu všech družstevníků na stálé zlepšování výsledků hospodaření družstva.

§ 42

účinné od 1. 1. 1959(1) Základní prostředky se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci skutečnou pořizovací hodnotou s výjimkami podle odstavců 2 až 5.

účinné od 1. 1. 1959(2) Základní prostředky, které byly převzaty od členů při jejich vstupu do družstva, se oceňují cenou podle zápisu o převzetí sepsaného podle stanov družstva.

účinné od 1. 1. 1959(3) Budovy a stavby pořizované svépomocí členů jako adaptace nebo novostavby se oceňují cenou podle odbytové kalkulace pro stavební a montážní práce; trvalé porosty (sady, vinice, chmelnice apod.) pořizované svépomocí členů podle rozpočtu.

účinné od 1. 1. 1959(4) Zvířata základního stáda a dospělá tažná zvířata, převedená z mladých zvířat, se oceňují státními výkupními cenami s přihlédnutím k jejich chovným vlastnostem. Jejich ocenění od doby zařazení do základního stáda nebo do dospělých tažných zvířat není dovoleno měnit.

účinné od 1. 1. 1959(5) Základní prostředky, které družstvo nabylo bezplatně, se oceňují reprodukční pořizovací hodnotou ke dni nabytí. Obdobně se oceňují i nově zjištěné, avšak v účetní evidenci nezúčtované základní prostředky, nedá-li se zjistit jejich skutečná pořizovací hodnota.

§ 43

účinné od 1. 1. 1959Pozemky sdružené členy ke společnému hospodaření, jakož i pozemky přikázané trvale družstvu do používání, se neoceňují a evidují se pouze v operativně technické evidenci.

§ 44

účinné od 1. 1. 1959(1) Skutečná pořizovací hodnota základních prostředků zahrnuje skutečné vlastní náklady jejich pořízení, počítajíc v to i náklady na jejich projekt (pokud je družstvo platí), dopravu na místo určení a montáž. Do této hodnoty se však nezapočítávají náklady spojené

1. účinné od 1. 1. 1959a) s převzetím základních prostředků, včetně jejich komplexního vyzkoušení, se zkušebním provozem, s povolením k uvedení do trvalého provozu (užívání) a s jejich záběhem,
2. účinné od 1. 1. 1959b) s přemístěním základních prostředků uvnitř družstva, pokud k přemístění nedochází v rámci výstavby.

účinné od 1. 1. 1959(2) Reprodukční pořizovací hodnota odpovídá skutečné pořizovací hodnotě, kterou by ke dni pořízení měl oceňovaný základní prostředek, kdyby byl pořízen jako nový. Zjišťuje se na podkladě stanovených cen předmětů tuzemské výroby stejných, popřípadě srovnatelných s oceňovaným základním prostředkem.*)

§ 45

účinné od 1. 1. 1959Základní prostředky se v družstvech neodpisují.

§ 46

účinné od 1. 1. 1959(1) Nedokončené investice a generální opravy se v rozvaze a v běžné účetní evidenci oceňují skutečnými vlastními náklady jejich pořízení.

účinné od 1. 1. 1959(2) U nedokončených investic pořizovaných svépomocí členů se skutečně vynaložené náklady zvyšují koncem roku o hodnotu práce vykonané členy, a to v souladu s příslušným rozpočtem.

§ 47

účinné od 1. 1. 1959(1) Jako základní prostředky se vyúčtují

1. účinné od 1. 1. 1959a) stavby a budovy, adaptace zvyšující jejich pořizovací hodnotu a zařízení vyžadující montáž, po jejich dokončení a převzetí,
2. účinné od 1. 1. 1959b) jiné předměty patřící do základních prostředků a nakupovaná a od členů převzatá zvířata patřící do základních prostředků po jejich převzetí,
3. účinné od 1. 1. 1959c) zvířata vlastního chovu patřící do základních prostředků, jakmile nabudou znalců dospělých chovných nebo tažných zvířat,
4. účinné od 1. 1. 1959d) základní prostředky v účetní evidenci dosud nezachycené po jejich zjištění a ověření (§ 61).

účinné od 1. 1. 1959(2) Investiční náklady spojené se zakládáním dlouhodobých porostů a s investičními pracemi na pozemcích, na lesních a vodních plochách (meliorační, vysušovací, zavlažovací a podobné práce) se vyúčtují jako základní prostředky koncem každého roku ve vynaložené částce bez zřetele k tomu, zda byly nebo nebyly dokončeny všechny práce. Do této částky se zahrnuje hodnota práce, kterou vykonali členové družstva, a to v souladu s příslušným rozpočtem.

účinné od 1. 1. 1959(3) Do základních prostředků se vyúčtují skutečnou pořizovací hodnotou radiopřijímače, televizory a jiné základní prostředky pro kulturní účely pořízené z prostředků kulturního fondu.

účinné od 1. 1. 1959(4) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 platí obdobně i o investičních pracích v cizích základních prostředcích.

§ 48

účinné od 1. 1. 1959Ze základních prostředků se odpíší opotřebené, prodané a bezplatně předané základní prostředky po jejich fyzickém vyřazení. Rovněž se odpíší chybějící nebo zničené základní prostředky po zjištění a ověření těchto skutečností (§ 60). Odepsání základních prostředků může být provedeno až po schválení členskou schůzí.

§ 49

účinné od 1. 1. 1959(1) Nakupovaná osiva, krmiva, hnojiva, pohonné látky, náhradní součástky a ostatní materiál, obchodní zboží a drobné a krátkodobé předměty se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci skutečnými vlastními náklady jejich pořízení.

účinné od 1. 1. 1959(2) Osiva, krmiva a steliva převzatá jako povinné přínosy od členů při jejich vstupu do družstva se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci cenou uvedenou v zápise o převzetí, sepsaném podle stanov družstva.

účinné od 1. 1. 1959(3) Výrobky vlastní výroby se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci v cenách stanovených ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství.*)

§ 50

účinné od 1. 1. 1959Mladá zvířata a zvířata ve výkrmu se oceňují v rozvaze a v běžné účetní evidenci

1. účinné od 1. 1. 1959a) skutečnými vlastními náklady jejich pořízení, pokud jde o nakupovaná zvířata,
2. účinné od 1. 1. 1959b) cenou uvedenou v zápise o převzetí, sepsaném podle stanov družstva, pokud jde o zvířata převzatá od členů při jejich vstupu do družstva a
3. účinné od 1. 1. 1959c) cenou podle ceníku ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, pokud jde o kusové, vzrůstové a váhové přírůstky.*)

§ 51

účinné od 1. 1. 1959Nedokončená výroba (rostlinná a přidružená) se oceňuje v rozvaze a v běžné účetní evidenci náklady skutečně na ni vynaloženými. Do těchto nákladů se nezahrnuje hodnota práce členů.

§ 52

účinné od 1. 1. 1959(1) Skutečné vlastní náklady pořízení nakupovaných zásob zahrnují skutečnou nákupní cenu a družstvem placené náklady na dopravu dopravním organizacím, nikoliv však zdržné a jiné neproduktivní náklady.

účinné od 1. 1. 1959(2) Jsou-li družstvem placené náklady na dopravu nepatrné, pokládá se skutečná nákupní cena za skutečné vlastní náklady pořízení.

§ 53

účinné od 1. 1. 1959Peněžní prostředky v hotovosti, ceniny, pohledávky, dluhy a ostatní aktiva a pasíva, jejichž oceňování není upraveno v §§ 42 až 52, popřípadě směrnicemi k účtové osnově, se v účetní evidenci uvádějí jmenovitou částkou.

§ 54

účinné od 1. 1. 1959Pohledávky a dluhy uvádí družstvo v účetní evidenci částkami podle příslušných vnějších účetních dokladů.

§ 55

účinné od 1. 1. 1959Nároky (závazky) z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů a dále nároky na náhradu škody (včetně náhrad škod předepsaných členům) vyúčtuje družstvo jako pohledávku nebo dluh nejpozději ke dni, kdy s nimi dlužník projeví souhlas, popřípadě je uhradí, nebo — neučiní-li to tak — ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o těchto nárocích. Za souhlas se pro účely účetní evidence pokládá také. jestliže dlužník nevznese proti nároku námitky ve lhůtě k tomu stanovené zvláštními předpisy (např. vyhláškou o fakturování a placení dodávek zboží a prací uskutečněných jednotnými zemědělskými družstvy).

§ 56

účinné od 1. 1. 1959(1) Pohledávky a dluhy se smějí odepsat jen tehdy, došlo-li

1. účinné od 1. 1. 1959a) k prominutí dluhu,
2. účinné od 1. 1. 1959b) k pravomocnému rozhodnutí příslušného orgánu o zamítnutí uplatňované pohledávky,
3. účinné od 1. 1. 1959c) k promlčení pohledávky,
4. účinné od 1. 1. 1959d) k zániku pohledávky uplynutím doby,
5. účinné od 1. 1. 1959e) k zrušení pohledávky úředním opatřením.

účinné od 1. 1. 1959(2) Pohledávky lze též odepsat, bylo-li upuštěno od jejich vymáhání pro jejich nepatrnost, nedobytnost, nebo neprůkaznost.

účinné od 1. 1. 1959(3) Pohledávky odepsané jen pro přechodnou nedobytnost nebo neprůkaznost se musí evidovat na podrozvahovém účtě po dobu, dokud se nedobytnost nebo neprůkaznost nestane trvalou nebo dokud nenastane některá ze skutečností uvedených v odstavci 1.

účinné od 1. 1. 1959(4) Pohledávky podle bodů c) a d) odstavce 1 smějí být odepsány nebo vypuštěny z evidence na podrozvahovém účtě až po schválení (podle návrhu revizní komise) členskou schůzí.

§ 57

účinné od 1. 1. 1959Zůstatky zúčtování s peněžními ústavy se musí běžně sesouhlasovat podle docházejících výpisů z účtů a rozdíly musí být odstraněny nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy byl rozdíl zjištěn.

§ 58

účinné od 1. 1. 1959Jako peníze na cestě se smějí v rozvaze uvést

1. účinné od 1. 1. 1959a) vklady družstva v hotovosti na účty u peněžního ústavu nebo výběry hotovostí z nich,
2. účinné od 1. 1. 1959b) převody mezi účty družstva u peněžních ústavů, jestliže jde o účetní případy různých období.

§ 59

účinné od 1. 1. 1959Zakládací náklady, náklady na rekultivaci pozemků a náklady nekryté příjmy běžného roku odpisuje družstvo na vrub peněžních příjmů družstva ve výši splátek úvěrů poskytnutých na krytí těchto nákladů.

§ 60

účinné od 1. 1. 1959(1) Chybějící hospodářské prostředky (manka) a zničené hospodářské prostředky se v účetní evidenci po zjištění a ověření skutečnosti, jakož i po zdůvodnění příčin vzniku mank odpíší a vyúčtují způsobem určeným ve směrnicích k účtové osnově.

účinné od 1. 1. 1959(2) Družstevníci jako hospodáři budou ve vlastním zájmu dbát o správné nakládání se svěřenými hospodářskými prostředky a tím předcházet vzniku mank.

§ 61

účinné od 1. 1. 1959Hospodářské prostředky, které měly být, avšak nejsou zúčtovány v účetní evidenci, se po jejich zjištění a ověření musí řádně vyúčtovat jako přebytky.

§ 62

účinné od 1. 1. 1959Měnovou jednotkou pro oceňování hospodářských prostředků v účetní evidenci je koruna československá.