Vyhláška ministra financí o vkladních knížkách.

§ 1.

účinné od 1. 1. 1958Vkladní knížky a vkladní listy (dále jen „vkladní knížky”) o peněžních vkladech vydávají a vklady na vkladních knížkách (dále jen „vklady”) spravují státní spořitelny.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1958(1) U státních spořitelen lze ukládat úspory:

1. účinné od 1. 1. 1958a) na obyčejné vkladní knížky;
2. účinné od 1. 1. 1958b) na výherní vkladní knížky;
3. účinné od 1. 1. 1958c) na cestovní vkladní knížky.

účinné od 1. 1. 1958(2) Podle druhu (odstavec 1) mají vkladní knížky označení „vkladní knížka”, „výherní vkladní knížka“, „cestovní vkladní knížka”.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1958(1) Obyčejné vkladní knížky a výherní vkladní knížky mohou být vystaveny na doručitele nebo na jméno; jsou-li vystaveny na jméno, musí to být ve vkladní knížce výslovné vyznačeno.

účinné od 1. 1. 1958(2) Cestovní vkladní knížky jsou vkladními knížkami na jméno.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1958Vkladní knížka musí obsahovat:

1. účinné od 1. 1. 1958a) označení druhu vkladní knížky;
2. účinné od 1. 1. 1958b) číslo vkladového účtu;
3. účinné od 1. 1. 1958c) u vkladních knížek na doručitele název a u vkladních knížek na jméno příjmení, jméno a adresu vlastníka vkladu;
4. účinné od 1. 1. 1958d) označení státní spořitelny vydávající vkladní knížku;
5. účinné od 1. 1. 1958e) případnou výpovědní lhůtu;
6. účinné od 1. 1. 1958f) zápisy o výši vkladu, jeho změnách a konečném stavu;
7. účinné od 1. 1. 1958g) výňatek ze základních ustanovení o vkladních knížkách.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1958(1) Vydávat vkladní knížky bez skutečného vkladu je zakázáno.

účinné od 1. 1. 1958(2) Základní vklad činí u obyčejných vkladních knížek a u cestovních vkladních knížek 4 Kčs a u výherních vkladních knížek 20 Kčs; pod tyto částky nesmí zůstatek vkladu klesnout. Výše vkladu je jinak neomezená.

účinné od 1. 1. 1958(3) Základní vklad se vyplatí jen při zrušení vkladní knížky.

účinné od 1. 1. 1958(4) Každý může mít více vkladních knížek u jedné nebo u několika státních spořitelen.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1958(1) U vkladních knížek na doručitele nezjišťuje státní spořitelna při vystavení knížky totožnost vkladatele ani při ukládání a vybírání totožnost osoby, která knížku předkládá.

účinné od 1. 1. 1958(2) Každému, kdo předloží vkladní knížku na doručitele, se vyplatí požadovaná částka, nebrání-li výplatě zvláštní ustanovení této vyhlášky (§ 15 odst. 3), vinkulace, umořovací řízení, soudní nebo jiný úřední zákaz vydaný na základě zákona nebo nemá-li státní spořitelna důvodné podezření, že vkladní knížka byla získána trestným činem nebo že zápisy v ní byly padělány.

§ 7.

účinné od 1. 1. 1958(1) Vkladní knížka na jméno se vystaví, jestliže vkladatel prvého vkladu o to výslovně požádá a prokáže svou totožnost. Na žádost ukládajícího lze vystavit vkladní knížku na jméno pro jinou osobu, jestliže ukládající uvede její příjmení, jméno a adresu a prokáže svou totožnost; vkladní knížka se vydá ukládajícímu nebo na jeho příkaz osobě, na jejíž jméno knížka zní.

účinné od 1. 1. 1958(2) Výplaty z vkladní knížky na jméno smí státní spořitelna provést jen tomu, kdo předloží vkladní knížku a prokáže, že je osobou, na jejíž jméno knížka zní, nebo jejím zmocněncem. Hlavní správa státních spořitelen stanoví, za jakých podmínek nemusí osoba předkládající vkladní knížku na jméno prokazovat při výběru svou totožnost. Jinak platí obdobně ustanovení § 6 odst. 2.

účinné od 1. 1. 1958(3) Při převodu vlastnictví ke vkladní knížce na jméno mezi živými předloží původní vlastník státní spořitelně vkladní knížku a požádá o vyznačení příjmení, jména a adresy nového vlastníka. Při nabytí vkladní knížky na jméno dědictvím se provede změna vlastníka jen tehdy, prokáže-li nabyvatel, že jí nabyl tímto způsobem.

§ 8.

účinné od 1. 1. 1958Přijímat vklady na vkladní knížky a provádět výplaty z vkladních knížek může i jiná státní spořitelna, než která spravuje vklad. Jiná státní spořitelna může odepřít výplatu z vkladní knížky, jestliže ten, kdo o výplatu žádá, nepředloží průkaz totožnosti nebo nesvolí k tomu, aby si na jeho náklad ověřila zůstatek vkladu, po případě z provozních důvodů.

§ 9.

účinné od 1. 1. 1958Při zrušení vkladu se vkladní knížka vkladateli nevrací; státní spořitelna účtuje při tom přiměřenou náhradu za vkladní knížku.

§ 10.

účinné od 1. 1. 1958(1) Výplata z vkladní knížky může být vázána (vinkulována) na heslo, přivolení třetí osoby, předem určenou dobu nebo skutečnost, o níž je jisto, že nastane. Výplatu lze takto vázat při prvém vkladu nebo kdykoli později při předložení vkladní knížky.

účinné od 1. 1. 1958(2) Výplata z cestovních vkladních knížek (§ 17) je vázána na průkazní lístek.

účinné od 1. 1. 1958(3) Vázanost výplaty (odstavec 1) lze zrušit jen za podmínek platných pro výplatu. Vázanost na heslo může zrušit ten, kdo sdělí heslo. Vázanost na přivolení třetí osoby může být zrušena jen se souhlasem této osoby, nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního notářství nahrazujícího souhlas. Vázanost na předem určenou dobu nebo na skutečnost, o níž je jisto, že nastane, může zrušit kdykoli ten, kdo výplatu vázal.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1958(1) Jestliže výplata z vkladní knížky je vázána na heslo a vlastník vkladní knížky zemře, zruší státní spořitelna vázanost a může provést výplatu k žádosti dědice, který předloží vkladní knížku a prokáže, že vkladu nabyl dědictvím.

účinné od 1. 1. 1958(2) Z vkladní knížky zabavené soudní nebo správní exekucí se provede výplata, i když je vázána podle § 10, bude-li zároveň s vkladní knížkou předloženo potvrzení, že vklad byl pravomocně zabaven.

účinné od 1. 1. 1958(3) Mimo případy uvedené v odstavcích 1 a 2 může státní spořitelna provést výplatu bez ohledu na heslo, prokáže-li ten, kdo o výplatu požádá, že je vlastníkem vkladní knížky.

§ 12.

účinné od 1. 1. 1958Pokud se dále nestanoví něco jiného, vklady na vkladních knížkách se úrokují sazbami stanovenými ministerstvem financí.*) Úroky se připisují ke vkladům ke dni 31. prosince; do vkladní knížky se připisují při jejím předložení.

§ 18.

účinné od 1. 1. 1958(1) Ztrátu (zničení) vkladní knížky ohlásí a zavedení umořovacího řízení může navrhnout vlastník nebo ten, kdo má na vkladní knížce právní zájem (dále jen „navrhovatel”), a to u státní spořitelny, která ji vydala; přitom musí uvést všechny údaje potřebné ke zjištění totožnosti vkladní knížky, žádost o umoření může podat i ten, kdo na podkladě pravomocného rozhodnutí vede exekuci na vydání vkladní knížky proti osobě neznámého pobytu.

účinné od 1. 1. 1958(2) Státní spořitelna oznámí při zahájení umořovacího řízení zákaz výplaty místům, u kterých je možno požadovat výplatu; zákaz výplaty a zahájení umořovacího řízení poznamená na účtě vedeném o vkladní knížce.

účinné od 1. 1. 1958(3) Zahájení umořovacího řízení oznámí státní spořitelna vyhláškou, která se na dobu 60 dnů vyvěsí na místě přístupném pro strany v provozovně státní spořitelny, vedoucí účet o vkladu, a v provozovně, v jejímž obvodu má navrhovatel bydliště. Ve vyhlášce se uvede, že po bezvýsledném uplynutí 60 dnů ode dne v ní uvedeného pozbude vkladní knížka platnosti a bude za ni navrhovateli vydána nová vkladní knížka nebo vyplacen vklad.

účinné od 1. 1. 1958(4) O zahájení umořovacího řízení zpraví státní spořitelna navrhovatele a všechny osoby, které podle jejích znalostí by mohly mít ke knížce nějaký vztah (dále jen „účastníci”).

§ 19.

účinné od 1. 1. 1958Nebude-li státní spořitelně do 60 dnů ode dne uvedeného ve vyhlášce oznámeno, že vkladní knížka byla nalezena, pozbude vkladní knížka platnosti a státní spořitelna vydá navrhovateli novou vkladní knížku, po případě mu na jeho žádost vyplatí celý vklad.

§ 20.

účinné od 1. 1. 1958(1) Oznámí-li navrhovatel za trvání umořovacího řízení, že vkladní knížka byla nalezena, zastaví státní spořitelna umořovací řízení a oznámí to účastníkům. V tomto případě pomíjí zákaz výplaty ihned.

účinné od 1. 1. 1958(2) Předloží-li za trvání umořovacího řízení vkladní knížku jiná osoba než navrhovatel, zastaví státní spořitelna umořovací řízení a vydá vkladní knížku navrhovateli, souhlasí-li s tím ten, kdo ji předložil. Žádá-li však ten, kdo vkladní knížku předložil, o její vrácení, bude mu vydána, prokáže-li svou totožnost; státní spořitelna vyrozumí o tom zároveň navrhovatele a upozorní jej, že zákaz výplaty bude zrušen, neprokáže-li do 30 dnů, že svůj nárok uplatnil u soudu. Obdobně se postupuje, zjistí-li státní spořitelna jinak, že je vkladní knížka u jiné osoby.

účinné od 1. 1. 1958(3) Uplatní-li během umořovacího řízení jiná osoba u státní spořitelny nárok na vydání vkladní knížky, vyrozumí o tom státní spořitelna navrhovatele a požádá toho, kdo nárok na knížku vznesl, aby do 30 dnů po skončení umořovacího řízení prokázal, že svůj nárok uplatnil u soudu. Neučiní-li tak, bude vydána nová vkladní knížka nebo vyplacen vklad navrhovateli; jinak vyčká státní spořitelna soudního rozhodnutí.

§ 21.

účinné od 1. 1. 1958Nežádá-li ten, kdo ohlásil ztrátu vkladní knížky, o její umoření nebo ohlásí-li někdo, že mu vkladní knížka byla odňata osobou jemu známou, provede státní spořitelna na jeho odpovědnost zákaz výplaty. Nebude-li do 30 dnů po ohlášení učiněn návrh na zahájení umořovacího řízení, po případě prokázáno, že byl u soudu uplatněn nárok na vydání vkladní knížky, zruší státní spořitelna zákaz výplaty.

§ 22.

účinné od 1. 1. 1958Náklady umořovacího řízení hradí navrhovatel.

§ 23.

účinné od 1. 1. 1958Bude-li po skončení umořovacího řízení předložena původní vkladní knížka někým jiným než navrhovatelem, státní spořitelna ji zadrží. Uplatňuje-li předložitel umořené vkladní knížky nárok ke vkladu, státní spořitelna mu sdělí vše, čeho potřebuje k uplatnění svých práv, a na účtě o vkladu poznamená zákaz výplaty; tento zákaz však zruší, nebude-li do 30 dnů prokázáno, že byl soudně uplatněn nárok ke vkladu.

§ 24.

účinné od 1. 1. 1958(1) Bez provedení umořovacího řízení může státní spořitelna vydat novou vkladní knížku nebo vyplatit vklad bez předložení vkladní knížky:

1. účinné od 1. 1. 1958a) činí-li zůstatek vkladu nejvýše 100 Kčs a není-li pochybnost, že vkladatel je oprávněn s vkladem nakládat;
2. účinné od 1. 1. 1958b) jde-li o vkladní knížku, která byla prokazatelně zničena.

účinné od 1. 1. 1958(2) Jiné výjimky může povolit ministerstvo financi.

§ 25.

účinné od 1. 1. 1958K cestovní vkladní knížce lze bez provedení umořovacího řízení vydat na místo ztraceného (zničeného) průkazního lístku nový průkazní lístek, který se označí jako duplikát.

§ 26.

účinné od 1. 1. 1958(1) Úroky z vkladů a výhry na výherních vkladních knížkách (prémie) nepodléhají dani z příjmů obyvatelstva.

účinné od 1. 1. 1958(2) Vklady na vkladních knížkách na jméno jsou osvobozeny od notářského poplatku z dědictví.

§ 27.

účinné od 1. 1. 1958Ustanovení této vyhlášky platí přiměřeně i o vkladních knížkách vydávaných jinými státními peněžními ústavy než státními spořitelnami.

§ 28.

účinné od 1. 1. 1958Zrušuje se vyhláška ministra financí č. 371/1953 Ú. l., o vkladních knížkách a o zvýhodnění vkladů.

§ 29.

účinné od 1. 1. 1958Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1958 s výjimkou §§ 15 a 16, které nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 1957; slosování výherních vkladních knížek v listopadu 1957 se však provede ještě podle dosavadních předpisů.