Směrnice ministra financí o financování a bankovní kontrole generálních oprav.

§ 1.

Tyto směrnice upravují financování a bankovní kontrolu generálních oprav základních fondů prováděných dodavatelským způsobem pro organisace státního socialistického sektoru (dále jen „organisace“) nebo těmito organisacemi ve vlastní režii.

§ 2.

Vedoucí organisací odpovídají za stav základních fondů jim svěřených a za jejich řádné využití. Jsou povinni vynakládat prostředky na všechny druhy oprav základních fondů hospodárně a tak, aby byl zajištěn bezporuchový provoz. Při tom musí dbát, aby opravované základní fondy byly podle zásad nejnovější techniky modernisovány tak, aby byla neustále zdokonalována výroba, zvyšována produktivita práce a snižovány vlastní náklady.

§ 3.

(1) Generální opravou se odstraňují účinky opotřebování nebo poškození základních fondů (strojů a zařízení, budov a staveb) a v souladu s nejpokrokovější technikou se obnovují a pokud možno (zejména u strojů a zařízení), se zvyšují výkonnost a jiné technické vlastnosti, provozní kvalita a užitkovost těchto fondů. Úpravy odůvodněné jen potřebou modernisace nejsou generálními opravami.

(2) Jako generální opravy nelze provádět takové konstrukční změny, kterými se mění účel a funkce základních fondů.

(3) Generální oprava se v zásadě provádí na jednotlivém inventárním předmětu*) jako celku a nemůže jí být zvýšena jeho pořizovací hodnota.

(4) Generálními opravami nemohou vzniknout nové základní fondy.

(5) Generální opravy se provádějí v pravidelně se opakujících cyklech. Cyklus mezi dvěma generálními opravami je zpravidla delší než jeden rok a u základních fondů, u nichž se upotřebitelnost stanoví podle jednotek výkonu, je delší, než doba odpovídající obvyklému ročnímu průměrnému výkonu.

(6) Opravy základních fondů prováděné k odstranění škod způsobených nahodilými událostmi jsou generálními opravami jen za podmínek stanovených těmito směrnicemi.

§ 4.

(1) Generální opravou strojů nebo zařízení se rozumí výměna nebo oprava většího počtu součástek anebo výměna podstatných součástek. Při generální opravě se vyměňují nebo opravují všechny součástky opotřebené nebo poškozené a dalšího používání neschopné, jakož i součástky ještě použivatelné, která by se však staly nepouživatelnými již před příští plánovanou opravou. Výměna nebo oprava pouze jednotlivé součásti stroje nebo zařízení není generální opravou.

(2) Při provádění generálních oprav musí být používáno všech poznatků pokrokové techniky, zejména pokud se týká volby materiálu, normalisace a typisace součástí; při tom je nutno, pokud je to hospodárné, základní fondy modernisovat (doplněním novými konstrukčními prvky a pod.) tak, aby byla zvýšena produktivita práce, sníženy vlastní náklady, zvýšena jakost výrobků, bezpečnost práce a pod.

(3) Při zavádění technických zlepšení (modernisace) v rámci generálních oprav je nutno dbát, aby jejich provádění bylo s hlediska potřeb národního hospodářství účelné a rentabilní a aby nevedlo k zeslabení péče o udržování a opravy základních fondů.

§ 5.

(1) Generální opravou u budov a staveb se rozumí náhrada nebo výměna jejich celých podstatných (konstrukčních) částí (střechy, omítky a pod.).

(2) U budov a staveb sloužících výrobě, provozu, obchodu lze v rámci generální opravy provádět úpravy nezbytné k zajištění běžného užívání, účelného provozu a upotřebitelnosti objektu, nejde-li zároveň o změnu hlavních konstrukčních části budovy (stavby), nástavbu, vestavbu nebo přístavbu. Drobné přístavby nutné ze sociálních nebo provozních důvodů je možno provádět jako generální opravy jen s výslovným souhlasem ústředního úřadu.

(3) Jako generální opravy lze v budovách provádět též dílčí úpravy (zřízení koupelny v jednotlivých bytech, rozšíření rozvodu plynu, elektřiny, rozšíření ústředního topení, vodovodu atd. do těch částí budovy, které dosud těmito instalacemi nebyly vybaveny),

1. změny půdorysného uspořádání jednotlivého bytu nebo jiného prostoru budovy vybouráním nebo zřízením příček,
2. změny uskutečněné proražením nových dveřních nebo okenních otvorů nebo zazděním jednotlivých oken nebo dveří,
3. přeměnu nevyužitých obchodních místností na byty,
4. zřízení sprch, záchodů nebo koupelen, po případě jiných sociálních zařízení v budovách.

Tyto úpravy lze uskutečňovat jen tehdy, nejde-li o dokončování investiční výstavby. Za dokončování investiční výstavby se považují práce prováděné do tří let po uvedení investice do trvalého provozu.

§ 6.

(1) Jako generální opravy nelze provádět úpravy, investiční povahy jako:

1. a) upravy, kterými vznikají nové základní fondy z vyřazených základních fondů,
2. b) upravy, kterými se má u základních fondů změnit jejich dosavadní funkce a účel, je-li tato změna spojena se změnami konstrukčními; u budov a staveb se pokládá za změnu účelu na př. přeměna výrobních základních fondů (jako celků) nebo jejich podstatných části na základní fondy nevýrobní a opačně,
3. c) nahrazení celého zařízení budovy nebo stavby tvořící samostatný inventární předmět.

(2) Jako generální opravy nelze též provádět běžné neb střední opravy jako:

1. a) opravy nebo výměny některých součástek základních fondů, aniž při tom zpravidla dochází k rozebrání celého stroje; u budov a staveb se do běžných oprav zahrnují všechny druhy drobných opravářských úkonů prováděných na jejich jednotlivých částech,
2. b) opravy s nákladem nižším než 600 Kčs u strojů a zařízení a 2.000 Kčs u budov a staveb; vedoucí ústředních úřadů mohou v odůvodněných případech tyto částky snížit na 200 Kčs.

§ 7.

(1) Generální opravy provádí a náklady na ně hradí organisace, které má základní fondy ve správě, pokud tyto směrnice (§§ 17—20) nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(2) Při opravách strojů a zařízení, zejména starých a nevýkonných, je třeba dbát, aby se generální opravy neprováděly, je-li ekonomicky výhodnější pořízení nových strojů a zařízení.

(3) Je-li generální oprava dražší než pořízení nove investice, je k provedení takovéto generální opravy potřeba schválení ústředního úřadu.

§ 8.

(1) Prostředků určených k financování generálních oprav nesmí být použito k jiným účelům. Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak nelze použít prostředků určených pro jiné účely k úhradě generálních oprav

(2) Všechny práce, které mají jinak povahu běžných oprav, ale přímo souvisí s generální opravou, jsou hrazeny z prostředků na tuto generální opravu.

(3) Náklady na projekty a rozpočty generálních oprav hradí se z prostředků na generální opravy.

(4) Náklady na zajištění nerušeného provozu po dobu provádění generální opravy se nezapočítávají do nákladů na tuto generální opravu.

§ 9.

Náklady na generální opravy u hospodářských organisací proplácí provozní banka.

§ 10.

Zdroji financování generálních oprav u hospodářských organisací je především část odpisů ze základních prostředků, která je určena k financování generálních oprav, dále pak jiné zdroje stanovené ve finančních plánech a příděl ze státního rozpočtu.

§ 11.

K překlenutí časového nesouladu během roku mezi proplácením generálních oprav a odvodem odpisů určených k financování generálních oprav poskytuje banka podle zvláštních předpisů hospodářským organisacím krátkodobý úvěr.

§ 12.

Nepoužitý zbytek odpisů na generální opravy zůstává hospodářské organisací na úhradu nákladů na generální opravy v příštím roce. Jeho nadbytečná část může být odčerpána do státního rozpočtu jen na základě usnesení vlády.

§ 13.

V nezbytných případech mohou vedoucí ústředních úřadů výjimečně povolovat v rámci finančního plánu příslušné organisace přesuny odpisů na generální opravy mezí hospodářskými organisacemi.

§ 14.

Generální opravy se proplácejí jen ze zvláštního účtu pro odpisy na generální opravy (dále jen „účet generálních oprav“), a to jen do výše volného zůstatku na tomto účtě.

§ 15.

Náklady na generální opravy u rozpočtových organisací proplácí banka příslušná pro uhrazování neinvestičních výdajů.

§ 16.

(1) Rozpočtově organisace hradí náklady na generální opravy z rozpočtových prostředků určených na generální opravy.

(2) Financování generálních oprav z rozpočtových prostředků se provádí v mezích schválených rozpočtovaných částek, a to

1. a) u rozpočtových zvláštních organisaci do výše zůstatku na úctě generálních oprav.
2. b) u ostatních rozpočtových organisací do výše volného zůstatku na příslušném bankovním účte.

§ 17.

(1) Jestliže u pronajatých základních fondů, které jsou národním majetkem, je pronajimatelem nájemcem organisace státního socialistického sektoru, provádí generální opravy zásadně pronajimatel a hradí je z prostředků určených k financování generálních oprav.

(2) Je-li pronajimatelem hospodářské organisace, může být nájemní smlouvou (její úpravou) stanoveno, že tyto opravy, jakož i ty adaptační úpravy v zájmu nájemce, které lze podle § 5 odst. 3 provádět jako generální opravy plánuje, provádí a hradí nájemce na vrub pronajimatele. V tomto případě se upraví výše nájemného tak, aby jím byly kryty náklady na uvedené generální opravy po případě úpravy.

(3) Je-li pronajimatelem rozpočtová organisace, může být stejným způsobem (odstavec 2) stanoveno, že tyto opravy a úpravy plánuje, provádí a hradí nájemce (hospodářská organisace), a to ze stejných zdrojů jako generální opravy vlastních základních fondů: při tom se nájemné přiměřeně sníží.

§ 18.

(1) U základních fondů, které nejsou národním majetkem a jsou pronajaty organisaci, provádí a hradí generální opravy nájemce, je-li k tomu nájemní smlouvou zavázán, a to za podmínek stanovených v odstavci 2

(2) Nemá-li nájemce takový závazek (odstavec 1), může jej při nájmu celého objektu nájemní smlouvou nebo její úpravou převzít, jde-li o generální opravy zajišťující dobu upotřebitelnosti základních fondů, avšak jen za předpokladu, že

1. a) je v zájmu nájemce bezpodmínečně nutno, aby závady na pronajatém objektu byly odstraněny,
2. b) nájemné neobsahuje úhradu na tyto generální opravy a státní spořitelna neposkytne, pronajimateli úvěr na generální opravy,*)
3. c) bude též smluvně upravena doba trvání nájemního poměru tak, aby státních prostředků vložených do generálních oprav bylo plně využito, jakož i zajištěna jejich návratnost; rovněž je třeba ve smlouvě vyřešit způsob úhrady pro případ, že nájemní poměr skončí dříve, než bude těchto vložených prostředků zcela využito.

§ 19.

Adaptační úpravy v zájmu nájemce, které lze podle § 5 odst. 3 provádět jako generální opravy plánuje, provádí a hradí u základních fondů, které nejsou národním majetkem a jsou pronajaty celé nebo zčásti organisaci, nájemce, pokud z nájemní smlouvy nevyplývá jinak. Musí si však předem smluvně zajistit písemný souhlas pronajimatele k těmto úpravám, které se hradí z prostředků na generální opravy, a pro případ skončení nájemního poměru též vyřešit, zda a v jakém rozsahu se uvedou základní fondy, pokud jde o tyto úpravy, do původního stavu, po případě poskytne-li pronajimatel nájemci za úpravy náhradu a v jaké výši: zároveň je též třeba smluvně upravit dobu trvání nájemního poměru tak, aby bylo zcela využito státních prostředků vložených do těchto úprav.

§ 20.

Opravy a úpravy uvedené v §§ 18 a 19 hradí:

1. a) hospodářská organisace ze zdrojů, které si nashromáždí v odpisovém fondu na generální opravy.

   Tomuto fondu se zúčtují částky odpisů na generální opravy, jaké by se mu zúčtovaly kdyby šlo o vlastní základní prostředky. Při financování a účetní evidenci se postupuje obdobně jako u odpisů z vlastních základních prostředků. Najaté základní fondy se evidují na podrozvahových účtech,

1. b) rozpočtová organisace z rozpočtových prostředků určených k financování generálních oprav.

§ 21.

(1) Stavební a montážní práce při generálních opravách (dále jen „stavební a montážní práce“) prováděné dodavatelským způsobem se financují na podkladě protokolů o převzetí prací.

(2) Generální opravy strojů a zařízení, prováděné dodavatelským způsobem se proplácejí po dokončení celé generální opravy. Proplácení podle jednotlivých etap je možné jen dá-li k němu souhlas ústřední úřad, v dohodě s ministerstvem financí.

§ 22.

(1) Stavební a montážní práce prováděné ve vlastní režii se financují buď podle protokolu o převzetí prací nebo podle nákladových druhů.

(2) Podle protokolu o převzetí prací se financují stavební a montážní práce jestliže:

1. a) rozpočtové náklady u jednotlivé plánované generální opravy jsou vyšší než 200.000 Kčs,
2. b) je provádí stavebně montážní organisace pro sebe nebo samostatně bilancující oddělení investiční výstavby,
3. c) organisace se dohodne o tomto způsobu financování s bankou.

(3) Podle nákladových druhů se financují stavební a montážní práce s výjimkou prací uvedených v odstavci 2.

§ 23.

Náklady na stavební a montážní práce prováděné ve vlastní režii a financované podle nákladových druhů proplácí banka na podkladě vnitropodnikových faktur doložených výkazy o druzích nákladů.

§ 24.

Generální opravy strojů a zařízení prováděné ve vlastní režii se financují na podkladě vnitropodnikových faktur po dokončení generální opravy. Proplácení podle jednotlivých etap je možné jen dá-li k němu souhlas ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.

§ 25.

(1) Banka nesmí proplácet náklady na generální opravy pokud jí organisace nepředloží:

1. a) plán generálních oprav schválený nadřízeným orgánem,
2. b) rozpis plánu generálních oprav schválený předepsaným způsobem,
3. c) zprávu o schválených rozpočtech,
4. d) hospodářskou smlouvu (u generálních oprav prováděných dodavatelským způsobem),
5. e) řádně vyhotovené faktury a platební a zúčtovací doklady.

(2) Banka nemusí u jednotlivých generálních oprav do 20.000 Kčs trvat na předložení hospodářské smlouvy u organisací, které se starají o včasné provádění generálních oprav a o jejich správnou dokumentaci.

(3) Zjistí-li banka závady v podkladech uvedených v odstavci 1, požádá organisaci, aby závady odstranila ve lhůtě, kterou jí zároveň stanoví; nedojde-li v této lhůtě k odstranění závad postupuje banka podle § 36.

§ 26.

Plán generálních oprav předkládaný bance obsahuje celkové náklady na generální opravy dělené na čtvrtletí a musí být schválen vedoucím organisace a opatřen schvalovací doložkou nadřízeného orgánu.

§ 27.

(1) Rozpis plánu generálních oprav, který může být podle dohody organisace s bankou celoroční nebo čtvrtletní, obsahuje jednotlivé generální opravy, jejich popis, místo, kde se provádějí, stručný popis prací, částku a způsob provádění (ve vlastní režii nebo dodavatelským způsobem); celoroční rozpis plánu generálních oprav obsahuje též čtvrtletí, ve kterém se bude generální oprava provádět, po případě v němž se dokončí.

(2) Úhrn plánovaných částek rozpisu plánu generálních oprav nesmí přesahovat celkovou částku uvedenou v plánu generálních oprav.

(3) Plán generálních oprav i rozpis plánu generálních oprav zasílají organisace bance nejpozději do 7 dnů po jeho schválení.

(4) Při změně plánu generálních oprav nebo při změně rozpisu plánu generálních oprav předloží organisace bance nejpozději do 7 dnů po schválení změny nový plán nebo rozpis plánu generálních oprav.

§ 28.

Jestliže rozpočtovaná částka a částka faktury za provedenou generální opravu jsou nižší než plánovaná částka uvedená v rozpisu plánu generálních oprav, je možno použít částky úspor na jiné generální opravy.

§ 29.

Banka proplácí náklady na generální opravy v souladu s technicko-průmyslovým a finančním plánem organisace; v období od počátku roku do schválení technicko-průmyslového a finančního plánu proplácí banka tyto náklady na podkladě prohlášení vedoucího organisace, že generální oprava je zahrnuta v návrhu technicko-průmyslového a finančního plánu organisace.

§ 30.

(1) Pokud není na celou generální opravu stanovena ceníková cena, postará se organisace o vyhotovení rozpočtů nebo kalkulací (dále jen „rozpočty“) na všechny generální opravy, ať jsou prováděny dodavatelským způsobem nebo ve vlastní režii. Rozpočty schvaluje vedoucí organisace. Nadřízený orgán si muže vyhradit, že některé rozpočty bude schvalovat sám.

(2) Vedoucí organisace nezasílá bance rozpočty, nýbrž pouze zprávu o schválených rozpočtech. Ve zprávě uvede položky rozpisu plánu generálních oprav. Ke kterým jsou rozpočty schváleny, pojmenování generální opravy, datum schválení rozpočtu, rozpočtovanou nebo ceníkovou cenu a lhůtu započetí a dokončení prací.

(3) Zprávy o schválených rozpočtech mohou být zasílány bance postupně, jak jsou rozpočty sestavovány a schvalovány.

§ 31.

(1) Zúčtovací doklady týkající se generálních oprav vyhotovují se na předepsaných tiskopisech a jsou doloženy stejnopisem faktury, po případě dalšími doklady, předepsanými zvláštními předpisy.

(2) Fakturovaná částka může být proplacena pouze do výše rozpočtované částky nebo do výše ceníkové ceny.

§ 32.

Organisace jsou zejména povinny:

1. a) soustavně a pravidelně sledovat stav základních fondů, mít přehled o nutnosti jejich generálních oprav a zajišťovat všechny předpoklady pro jejich provádění,
2. b) pečovat včas o řádnou dokumentaci generálních oprav a o včasné zajištění materiálu, součástek a náhradních dílů pro ně,
3. c) odvádět správně a včas odpisy určené na financování generálních oprav,
4. d) účtovat při generálních opravách prováděných ve vlastní režii podle nákladových druhů ceny materiálu a pod. podle schválených ceníků,
5. e) předkládat včas bance potřebné doklady pro uvolňování prostředků na generální opravy,
6. f) používat prostředků uvolněných bankou jen pro stanovený účel a hospodárně,
7. g) předkládat svým nadřízeným úřadům i bance v předepsaných lhůtách statistický výkaz o generálních opravách podepsaný vedoucím organisace.

§ 33.

Ústřední úřady oznámí příslušné bance do 14 dnů po schválení státního plánu rozvoje národního hospodářství schválené částky ročního plánu generálních oprav, a to zvlášť pro ústřední úřad, pro pověřenectva, hlavní správy nebo organisace podléhající přímo ústřednímu úřadu a po případě pro krajské národní výbory.

§ 34.

(1) Finanční odbor rady krajského národního výboru sdělí krajské pobočce banky schválené rozpočtované částky na generální opravy připadající z rozpočtu krajského národního výboru na správce rozpočtových úvěrů 1. stupně (kapitoly) a odděleně rozpočtované částky na generální opravy pro rozpočtové organisace jim podřízené (správci úvěrů 3 stupně).

(2) Finanční odbor řady okresního národního výboru sdělí okresní pobočce banky schválené rozpočtované částky na generální opravy připadající z rozpočtu okresního národního výboru na správce rozpočtových úvěrů 1. stupně (kapitoly) a odděleně rozpočtované částky na generální opravy pro rozpočtové organisace jim podřízené (správci úvěrů 3. stupně). Kromě toho sdělí i částky připadající na generální opravy místních národních výborů a jim podřízených rozpočtových organisací.

(3) U rozpočtových organisací ústředního rozpočtu bude postupováno při změnách rozpisu celoročních rozpočtovaných částek prováděných během roku stejným způsobem jako při rozpisu. V rozpočtech národních výborů budou změny rozpisu prováděny tak, že finanční odbor rady krajského (okresního) národního výboru oznámí změnu krajské (okresní) pobočce banky.

§ 35.

(1) Banky (§§ 9 a 15) kontrolují generální opravy podle dokladů a mimo to podle potřeby na místě v organisaci. Navrhují a prosazují potřebná opatření k zabezpečení plánu generálních oprav. Zejména prověřují.

1. a) plnění plánu generálních oprav,
2. b) plnění plánovaných nákladů na generální opravy, a to při kontrole v organisaci též podle nákladových druhů,
3. c) účelové použití prostředků určených na financování generálních oprav,
4. d) efektivnost generálních oprav.

§ 36.

(1) Banky jsou oprávněny přerušit proplácení nákladů na generální opravy, jestliže zjisti vážné závady při jejich provádění nebo financování.

(2) Banky jsou povinny o zamýšleném opatření uvědomit organisaci a jí nadřízený orgán, a to alespoň 15 dnů předem a žádat na nich opatření k odstranění závad.

(3) Přerušení v proplácení nákladů na generální opravy trvá do té doby, dokud nebudou odstraněny příčiny, pro které k němu došlo.

§ 37.

(1) Jednotlivé ústřední úřady vymezí podle potřeby generální opravy podle zásad uvedených v části druhé se zřetelem ke konkretním podmínkám v organisacích vlastního oboru působnosti a zajistí cyklické provádění generálních oprav v dlouhodobém plánu.

(2) Státní banka československá vydá v dohodě s Investiční bankou k provedení těchto směrnic podrobné pokyny o provádění bankovní kontroly generálních oprav.

§ 38.

Ministerstvo financí může povolit výjimky a odchylky z ustanovení těchto směrnic.

§ 39.

Zrušují se předpisy pokud odporují těmto směrnicím.*)

§ 40.

Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1956.