Vyhláška ministra školství, presidia Československé akademie věd, Ústřední rady odborů a státního úřadu důchodového zabezpečení, kterou se vydává organisační a studijní řád pro vědecké aspiranty.

§ 30.

účinné od 1. 1. 1956Zkoušky z aspirantského minima.

účinné od 1. 1. 1956(1) V pořadí a lhůtách stanovených individuálním studijním plánem koná aspirant v průběhu prvního období studia zkoušky z aspirantského (kandidátského) minima, a to

1. účinné od 1. 1. 1956a) odbornou zkouškou,
2. účinné od 1. 1. 1956b) zkoušku z marxistické filosofie,
3. účinné od 1. 1. 1956c) zkoušku z ruského jazyka,
4. účinné od 1. 1. 1956d) zkoušku z druhého cizího jazyka.

účinné od 1. 1. 1956Aspirant, který se specialisuje v oboru filosofických věd, dějin KSSS nebo dějin KSČ, nekoná zkoušku uvedenou pod písm. b); aspirant, který se specialisuje v oboru ruského jazyka nebo ruské literatury, nekoná zkoušku uvedenou pod písm. c).

účinné od 1. 1. 1956(2) Zkoušky z aspirantského minima ce konají před zkušebními komisemi zřízenými na vysokých školách (ústavech nebo pracovištích), kde se aspirant školí

účinné od 1. 1. 1956(3) Zkoušky uvedené v odstavci 1 pod písm. b), c) a d) se konají vždy na katedrách vysokých škol (akademií věd), i když se aspirant školil na jiném učilišti

účinné od 1. 1. 1956(4) Aspirant je povinen přihlásit se v plánovaném termínu u předsedy zkušební komise k vykonání předepsane zkoušky. Na doporučení školitele (konsultanta v marxistické filosofii nebo učitele jazyků) může aspirant požádat předsedu zkušební komise o povolení zkoušky před plánovaným termínem.

§ 31.

účinné od 1. 1. 1956Zkušební komise pro odborné zkoušky.

účinné od 1. 1. 1956(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky se skládá z předsedy a nejméně tří dalších členů.

účinné od 1. 1. 1956(2) Předsedou zkušební komise je děkan nebo proděkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště nebo jeho zástupce), na které se aspirant školí. Jedním z členů zkušební komise je školitel aspiranta.

účinné od 1. 1. 1956(3) Další členy zkušební komise jmenuje na návrh jejího předsedy rektor příslušné vysoké školy (předsednictvo příslušné sekce, po př. odboru akademie věd), v oboru ústavů a pracovišť příslušných ústředních úřadů tento úřad, a to z vědeckých pracovníků příslušného vědního oboru tak, aby jeden z těchto členů byl z jiného pracoviště, než kde se zkouška koná.

§ 32.

účinné od 1. 1. 1956Zkušební komise pro zkoušky z marxistické filosofie.

účinné od 1. 1. 1956(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxistické filosofie se skládá z předsedy a dvou dalších členů.

účinné od 1. 1. 1956(2) Předsedou je vedoucí katedry společenských věd nebo jeho zástupce, dalšími členy jsou aspirantův konsultant v marxistické filosofii a aspirantův školitel nebo jím určený zástupce.

§ 33.

účinné od 1. 1. 1956Zkušební komise pro jazykové zkoušky.

účinné od 1. 1. 1956(1) Zkušební komise pro jazykové zkoušky se skládají z předsedy a dalších dvou členů.

účinné od 1. 1. 1956(2) Předsedou je vedoucí katedry příslušného jazyka nebo jeho zástupce, dalšími členy jsou učitel školící aspiranta v příslušném jazyku a školitel aspiranta nebo jím určený zástupce ovládající jazyk, z něhož je aspirant zkoušen

§ 34.

účinné od 1. 1. 1956Odborná zkouška.

účinné od 1. 1. 1956(1) Odborná zkouška se skládá ze zkoušek z předmětů širšího vědního základu schválených pro specialisace a ze zkoušky ze specialisace.

účinné od 1. 1. 1956(2) Zkousky z předmětů širšího vědního základu jsou zpravidla ústní a nemají trvat déle než jednu hodinu.

účinné od 1. 1. 1956(3) Zkouška ze specialisace je písemná a ústní. Písemná zkouška záleží ve vypracování písemného referátu na thema blízké thematu vědecké práce stanovené školitelem aspiranta. Písemný referát odevzdá aspirant měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky předsedovi zkušební komise. Ústní zkouška trvá zpravidla jednu hodinu.

účinné od 1. 1. 1956(4) Zkoušky z předmětů širšího vědního základu a ze specialisace vykoná aspirant nejpozději do konce 18. měsíce od nástupu do aspirantury.

§ 35

účinné od 1. 1. 1956Zkouška z marxistické filosofie.

účinné od 1. 1. 1956(1) Zkoušku z marxistické filosofie vykoná aspirant po uplynutí prvního roku aspirantury, nejpozději však do konce 18. měsíce aspirantury.

účinné od 1. 1. 1956(2) Zkouška je ústní a trvá zpravidla 1 hodinu.

§ 36.

účinné od 1. 1. 1956Zkouška z ruského jazyka.

účinné od 1. 1. 1956(1) Zkoušku z ruského jazyka vykoná aspirant nejpozději do konce 18. měsíce aspirantury.

účinné od 1. 1. 1956(2) Zkouška je písemná a ústní.

účinné od 1. 1. 1956(3) Předmětem písemné zkoušky je překlad odborného textu ruského v rozsahu nejméně dvaceti řádků do češtiny nebo slovenštiny na thema ze studijního oboru aspiranta nebo z oboru příbuzného. Písemná zkouška trvá jednu hodinu.

1. účinné od 1. 1. 19564) Ústní zkouškou má aspirant prokázat
   1. účinné od 1. 1. 1956a) schopnost bezpečně číst kterýkoliv odborný text ze svého oboru a přesně jej přeložit do češtiny nebo slovenštiny, při čemž může použít slovníku jen pro vyhledávání obtížných a ojediněle se vyskytujících výrazů,
   2. účinné od 1. 1. 1956b) že rozumí kratšímu odbornému textu a je schopen reprodukovat jeho obsah rusky,
   3. účinné od 1. 1. 1956c) schopnost hovořit na thema studijního oboru,
   4. účinné od 1. 1. 1956d) bezpečnou znalost potřebných základů gramatiky,
   5. účinné od 1. 1. 1956e) znalost příslušných odborných slovníků a schopnost jich rychle a správně používat.

   účinné od 1. 1. 1956Ústní zkouška trvá zpravidla půl hodiny.

§ 37.

účinné od 1. 1. 1956Zkouška z druhého cizího jazyka.

účinné od 1. 1. 1956(1) Zkoušku z druhého cizího jazyka vykoná aspirant nejpozději koncem prvního roku aspirantury.

účinné od 1. 1. 1956(2) Zkouška je písemná a ústní.

účinné od 1. 1. 1956(3) Pro písemnou zkoušku platí obdobně ustanovení § 36 odst. 3.

účinné od 1. 1. 1956(4) Ústní zkouškou má aspirant prokázat

1. účinné od 1. 1. 1956a) schopnost plynule číst a překládat odbornou vědeckou literaturu do češtiny nebo slovenštiny s použitím slovníku při obtížných výrazech,
2. účinné od 1. 1. 1956b) znalost potřebných mluvnických základů druhého cizího jazyka,
3. účinné od 1. 1. 1956c) znalost odborných slovníků a schopnost rychle a správně jich používat.

účinné od 1. 1. 1956Ústní zkouška trvá zpravidla půl hodiny.

§ 38.

účinné od 1. 1. 1956Postup zkušebních komisí, hlasování a zápis o jednání.

účinné od 1. 1. 1956(1) Zkušební komise se radí, jednají a usnášejí se o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání jmenovitým hlasováním za přítomnosti všech členů komise, a to většinou hlasů. Při rovnosti hlasů je rozhodující mínění, pro které hlasoval předseda komise.

účinné od 1. 1. 1956(2) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří čtyřmi stupni:

1. účinné od 1. 1. 19561. výborně,
2. účinné od 1. 1. 19562. velmi dobře,
3. účinné od 1. 1. 19563. dobře,
4. účinné od 1. 1. 19564. neprospěl.

účinné od 1. 1. 1956Zlepšení klasifikace druhého a třetího stupně opravnou zkouškou není přípustné.

účinné od 1. 1. 1956(3) O průběhu zkoušky se sepíše zápis obsahující zejména osobní data aspiranta, složení zkušební komise, druh zkoušky, datum, místo a trvání zkoušky, otázky, prospěch dosažený při zkoušce, po případě závažné události a poznatky vyplynuvší z průběhu zkoušky, konečně pak průběh hlasování. Zápis podepíše předseda a všichni členové zkušební komise.

účinné od 1. 1. 1956(4) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise aspirantu potvrzení.

§ 39.

účinné od 1. 1. 1956Opakování zkoušky.

účinné od 1. 1. 1956(1) Neprospěl-li aspirant při odborné zkoušce nebo při zkoušce z marxistické filosofie, může ji opakovat pouze jednou, a to nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky a nejpozději do konce druhého roku aspirantury; v odůvodněných případech má zkušební komise právo opakování zkoušky odepřít. Proti rozhodnutí zkušební komise, kterým se odpírá právo zkoušku opakovat, může se aspirant odvolat do tří dnů ode dne zkoušky k rektoru vysoké školy, jde-li o zkoušku konanou v ústavě nebo na pracovišti k příslušnému ústřednímu úřadu (v akademiích věd k předsednictvu sekce nebo odboru).

účinné od 1. 1. 1956(2) Neprospěl-li aspirant při zkoušce z jazyků, může ji opakovat nejvýše dvakrát, vždy po uplynutí tří měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky, nejpozději do konce druhého roku aspirantury.

účinné od 1. 1. 1956(3) Neprospěch při opakované zkoušce nebo pravomocná rozhodnutí zkušební komise o odepření souhlasu k opakování zkoušky sdělí děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) bezodkladně příslušnému ústřednímu úřadu (předsednictvu akademie), který zruší aspiranturu podle § 6 odst. 1.

§ 40.

účinné od 1. 1. 1956Ostatní kontrola studijního plánu.

účinné od 1. 1. 1956(1) Plnění studijního plánu se kontroluje průběžně způsobem určeným ve studijním plánu. Soustavnou kontrolu provádí též vedoucí katedry (vedoucí odborného oddělení ústavu nebo pracoviště), děkan fakulty a rektor vysoké školy (ředitel ústavu nebo pracoviště), v akademiích věd též předsednictvo sekce nebo odboru.

účinné od 1. 1. 1956(2) Nejméně dvakrát v roce hodnotí průběh studia aspiranta katedra vysoké školy (odborné oddělení ústavu nebo pracoviště) na své schůzi.

účinné od 1. 1. 1956(3) Jednou ročně provádí hodnocení práce aspiranta na vysokých školách fakultní rada, v ústavech nebo pracovištích vědecká rada ústavu nebo kolektiv vědeckých pracovníků pracoviště (atestace), a to na základě písemné zprávy školitele (§ 17 odst. 4) projednané na katedře (v odborném oddělení) a spolupodepsané vedoucím katedry (odborného oddělení). Podle výsledku tohoto hodnocení rozhodne děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště), zda má aspirant pokračovat ve studiu nebo zda má být podán návrh na zrušení aspirantury. Rozhodnutí potvrdí na vysokých školách rektor, na ústavech a pracovištích akademie věd předsednictvo sekce (odboru) a na ostatních ústavech a pracovištích příslušný ústřední úřad.

§ 41.

účinné od 1. 1. 1956Zajištění studijní kázně aspirantů.

účinné od 1. 1. 1956(1) Neplní-li aspirant bez závažných důvodů povinnost plývající z organisačního a studijního řádu pro vědecké aspiranty (§ 23), dá mu školitel napomenutí a při opětovném zanedbání povinností dá mu výstrahu.

účinné od 1. 1. 1956(2) Neplní-li aspirant povinnosti uvedené v odstavci 1, přestože byl napomenut a byla-li mu dána výstraha, udělí mu děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) na návrh školitele a po vyjádření vedoucího katedry (odborného oddělení) důtku; důtka je pořádkový trest, který se zapisuje do osobního svazu aspiranta.

účinné od 1. 1. 1956(3) Proti udělení důtky může se aspirant odvolat do 1 dnů od doručení písemného rozhodnutí k rektorovi vysoké školy, jde-li o aspiranta školícího se v ústavu nebo na pracovišti, k příslušnému ústřednímu úřadu, v akademiích věd k předsednictvu sekce nebo odboru; jejich rozhodnutí je konečné.

§ 42.

účinné od 1. 1. 1956Základní ustanovení.

účinné od 1. 1. 1956(1) Pro účely národního pojištění se posuzuje činnost aspirantů, vykonávaná v rámci organisačního a studijního řádu pro vědecké aspiranty, jako zaměstnání v pracovním poměru; aspiranti jsou z této činnosti pojištěni podle předpisů o národním pojištění jako zaměstnanci s odchylkami dále uvedenými.

účinné od 1. 1. 1956(2) Podle této vyhlášky jsou s omezeními uvedenými v § 45 pojištěni též aspiranti vyslaní ministerstvem školství nebo Československou akademií věd ke studiu do ciziny.

§ 43.

účinné od 1. 1. 1956Dávky a rodinné přídavky.

účinné od 1. 1. 1956(1) Nemocenské (§ 36 zákona č. 99/1948 Sb. ve znění zákona č. 269/1949 — dále jen „zákon“), podpora při ústavním ošetřování (§§ 45 až 46 zákona) a peněžitá pomoc v mateřství (§ 44 odst. 2 zákona) se poskytují aspirantu ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti již nepřísluší stipendium. Podpůrčí doba 1 roku se počítá vždy od vzniku pracovní neschopnosti.

účinné od 1. 1. 1956(2) Aspirantům pojištěným podle § 42 náleží na jejich nezaopatřené děti rodinné přídavky podle předpisů o rodinnych přídavcích; doba pojištění podle této vyhlášky je dobou rozhodnou pro nárk na rodinné přídavky.

§ 44.

účinné od 1. 1. 1956Pracovní úraz.

účinné od 1. 1. 1956Za pracovní úraz (§ 77 zákona) se považuje i úraz utrpěný cestou k výkonu činnosti (§ 42 odst. 1) a zpět.

§ 45.

účinné od 1. 1. 1956Aspiranti v cizině.

účinné od 1. 1. 1956Aspirantům vyslaným ke studiu do ciziny (§ 42 odst. 2) se neposkytují za dobu, po kterou se zdržují v cizině, dávky, které by jim z tohoto pojištění náležely; dávky rodinným příslušníkům, kteří se zdržují na území Československé republiky a rodinné přídavky na děti bydlící na území Československé republiky se však poskytují i po dobu, po kterou se aspirant zdržuje v cizině.

§ 46.

účinné od 1. 1. 1956Vyměřovací základ.

účinné od 1. 1. 1956(1) Vyměřovacím základem pro pojistné dávky národního pojištění je stipendium a odměny vyplácené za činnost vykonávanou v rámci organisačního a studijního řádu pro vědecké aspiranty; u aspiranta vyslaného ke studiu do ciziny (§ 42 odst. 2) je vyměřovacím základem částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo, kdyby působil na území Československé republiky.

účinné od 1. 1. 1956(2) Bylo-li na aspiranta placeno pojistné již před účinností této vyhlášky, byť i v jiné výši, je aspirant pojištěn již ode dne, od něhož bylo na něho placeno pojistné.

§ 47.

účinné od 1. 1. 1956Orgány.

účinné od 1. 1. 1956Pojištění podle této vyhlášky provádějí orgány příslušné pro pojištění zaměstnanců organisační jednotky, které vyřizují osobní věci aspiranta. Pojištění aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny (§ 42 odst. 2) provádějí orgány příslušné pro pojištění zaměstnanců ministerstva školství, po případě Československé akademie věd.

§ 48.

účinné od 1. 1. 1956(1) Povinnosti zaměstnavatele*) a administrativní práce vykonávají orgány, které je obstarávají pro zaměstnance organisační jednotky vyřizující věci aspiranta.

účinné od 1. 1. 1956(2) Je-li plátcem stipendia jiná orgnisační jednotka, odvádí pojistné plátce stipendia.