Vyhláška ministra školství, presidia Československé akademie věd, Ústřední rady odborů a státního úřadu důchodového zabezpečení, kterou se vydává organisační a studijní řád pro vědecké aspiranty.

§ 49

účinné od 1. 1. 1956Všeobecné předpisy.

účinné od 1. 1. 1956(1) Externí aspirantura může být zavedena na fakultách a katedrách vysokých škol (ústavech a pracovištích), na nichž mohou být školení podle rozhodnutí vlády aspiranti.

účinné od 1. 1. 1956(2) Plán potřeby externích aspirantů je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství.

účinné od 1. 1. 1956(3) Školení aspirantů v externí aspirantuře (dále jen „aspirant-externista“) probíhá bez přerušení zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1956(4) Délka externí aspirantury se stanoví v každém jednotlivém případě ve studijním plánu individuálně podle úrovně vědecké průpravy aspiranta-externisty, nejvýše však na pět let.

§ 50.

účinné od 1. 1. 1956Přijímací řízení.

účinné od 1. 1. 1956(1) V rámci plánu potřeby externích aspirantů vyhlašují příslušné ústřední úřady (předsednictvo akademie) zpravidla jednou v roce soutěž na místa aspirantů-externistů na vysokých školách (ústavech a pracovištích) s uvedením specialisací.

účinné od 1. 1. 1956(2) Přijímací a výběrové řízení probíhá zpravidla v době od 1. března do 30. září.

§ 51.

účinné od 1. 1. 1956Podmínky pro přijetí a postup při přijímání aspirantů-externistů.

účinné od 1. 1. 1956(1) Na externí aspiranturu může být přijat bezúhonný československý občan bez omezení věku, který absolvoval ve zvoleném vědním oboru vysokou školu a který projevil schopnost k vědecké práci, má potřebné pedagogické nebo odborné zkušenosti a pracuje alespoň tři roky ve svém oboru; pracovní obor má být v souvislosti s nabytým školním vzděláním. Výjimky může povolit příslušný ústřední úřed (předsednictvo akademie). Jde-li o prominutí podmínky vysokoškolského vzdělání, je třeba souhlasu ministerstva školství (presidia Československé akademie věd). O prominutí této podmínky se ministerstvo školství a presidium Československé akademie věd vzájemně informují. V klinických oborech lékařských se vyžaduje předchozí praxe alespoň pětiletá a nelze podmínku předepsané praxe prominout.

účinné od 1. 1. 1956(2) Žádost o přijetí podává uchazeč děkanu fakulty (řediteli ústavu nebo pracoviště) a připojí k ní vedle dokladů uvedených v § 11 pod písm. a) až f) písemné prohlášení uchazečova zaměstnavatele, že souhlasí se školením uchazeče v externí aspirantuře.

účinné od 1. 1. 1956(3) Pro složení přijímacích komisí, jejich zřizovaní a činnost, pro způsob a požadavky přijímacích zkoušek a pro postup při přijímání uchazečů a jejich ustanovení aspiranty-externisty platí obdobně ustanovení §§ 12 až 15.

§ 52.

účinné od 1. 1. 1956Aspirant-externista.

účinné od 1. 1. 1956(1) Uchazečům o externí aspiranturu, kteří byli připuštěni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejvýše tří dnů.

účinné od 1. 1. 1956(2) Aspirantům-externistům, kteří plní úspěšně individuální studijní plán, přísluší každoročně placené pracovní volno k vykonání experimentálních, po případě jiných studijních prací, k vykonání zkoušek z aspirantského minima nebo k obhajobě vědecké práce podle jejich studijního plánu. Délku volna v rozsahu nepřesahujícího třicet pracovních dnů v roce dohodne děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) se školitelem a zaměstnavatelem aspiranta-externisty. Zákonný nárok aspiranta-externisty na dovolenou na zotavenou zůstává nedotčen.

účinné od 1. 1. 1956(3) Aspirant-externista nemá nárok na stipendium podle § 4 odst. 1.

účinné od 1. 1. 1956(4) Aspirant-externista má nárok na náhradu jízdného vlakem nebo autobusem ke zkouškám, konsultacím, seminářům, cvičením, po případě k jiným úkonům zahrnutým do studijního plánu, obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky ministra školství č. 20/1955 Ú. l., o pracovních úlevách pro účastníky mimořádných způsobů studia a jejich hospodářském zabezpečení. Náklady na jízdné hradí vysoká škola (ústav nebo pracoviště), kde se aspirant-externista školí; aspirant-externista nemá nárok na úhradu cestovních výdajů od zaměstnavatele.

§ 53.

účinné od 1. 1. 1956Studium aspiranta-externisty, jeho odborné vedení a kontrola jeho studia.

účinné od 1. 1. 1956(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy pro aspiranty-externisty jinak, platí pro jejich studium, odborné vedení a kontrolu studia ustanovení §§ 16 až 41 s výjimkou ustanovení § 21 odst. 1 poslední věty.

účinné od 1. 1. 1956(2) Zkoušky z aspirantského minima koná aspirant-externista ve lhůtách stanovených studijním plánem, nejpozději však do konce druhého roku aspirantury.

§ 54.

účinné od 1. 1. 1956Až do vydání seznamu předmětů širšího vědního základu k jednotlivým specialisacím stanoví tyto předměty děkan fakulty na společný návrh školitele a vedoucího katedry a po slyšení fakultní rady (ředitel ústavu nebo pracoviště na návrh školitele a vedoucího odborného oddělení a po slyšení vědecké rady ústavu nebo kolektivu vědeckých pracovníků pracoviště).

§ 55.

účinné od 1. 1. 1956(1) Touto vyhláškou se zrušují všechny předpisy upravující organisaci a studium aspirantury.*)

účinné od 1. 1. 1956(2) Nedotčeny zůstávají výnos ministerstva školství ze dne 20. října 1954 č. 81.985/54-C III/3, kterým byly vydány směrnice pro evidenci vědeckých aspirantů, školitelů a školících pracovišť (Věstník ministerstva školství, roč. 1954, str. 329), a příloha k výnosu ministerstva školství ze dne 21. prosince 1953 č. j. 79.976/53-A/2, kterým byly vydány směrnice pro studium marxistické filosofie ve vědecké aspirantuře (Věstník ministerstva školství, roč. 1954, str. 5 a 6).

§ 56.

účinné od 1. 1. 1956Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. ledna 1956.