Vyhláška ministerstva dopravy, kterou se vydává přepravní řád pro železniční a automobilovou přepravu kusových zásilek.

§ 5.

Pojem kusové zásilky a rozsah přepravy.

(1) Kusová zásilka je zásilka, kterou dopravce přijímá a vydává podle počtu a označení kusů, zapsaných do přepravního listu pro kusové zásilky a kterou lze přepravit nákladním silničním vozidlem. Kusy nesmí přesahovat jednotlivě váhu 10 tun nebo rozměry 6,5 X 2,3 X 1,5 m.

(2) Kusy větších rozměrů nebo větší váhy, než je stanoveno v odstavci 1, které nelze přepravit nákladním silničním vozidlem, budou k přepravě přijímány a vydávány jen v dohodě přepravce s výpravnou. Železniční stanice přijme zásilku k přepravě na přepravní list, je-li taková přeprava sjednána podle § 4 odst. 2 písm. e).

(3) Jedním přepravním listem je dovoleno podat k přepravě jenom zásilku, kterou lze naložit do jednoho železničního vozu; celá zásilka podaná na jeden přepravní list musí být určena jen do jednoho místa určení a pro jednoho příjemce (viz též § 9 odst. 8).

§ 6.

Předměty z přepravy vyloučené.

1. Z přepravy jako kusové zásilky jsou vyloučeny:
   1. a) látky a předměty výbuchem nebezpečné,
   2. b) samozápalné látky,
   3. c) lehce zápalné látky,
   4. d) jedovaté látky,
   5. e) žíravé látky,
   6. f) hnilobné, zapáchající nebo odpor vzbuzující látky,

      pokud nejsou splněny podmínky přílohy 1 k § 51 železničního přepravního řádu (dále jen příloha 1 3c § 51 ŽPŘ), které platí přiměřeně i pro přepravu silniční. Kromě podmínek stanovených přílohou 1 k § 51 ŽPŘ je třeba při přepravě po silnici dodržovat též příslušné předpisy o výbušinách, o hořlavých kapalinách jakož i o jedovatých látkách;*)

   1. g) předměty, jejichž přeprava je zakázána zvláštními předpisy,
   2. h) živá zvířata beze schran,
   3. i) písemnosti, jejichž přeprava je vyhrazena poště,
   4. j) mrtvoly,
   5. k) předměty delší než 14 m,
   6. l) prázdné skládací bedny nesložené a skládací krabice nesložené,
   7. m) prázdná latění nesložená (nerozebraná), přesahují-li objem 1,5 m³
   8. n) zásilky, které podléhají rychlé zkáze, nelze-li je přepravit po celé přepravní cestě až do místa určení silničním vozidlem bez účasti železnice (§ 8),
   9. o) svazky kovových rour, prutu, tyči, plechu a plochého železa, váží-li jednotlivý svazek více než 200 kg,
   10. p) nový nábytek bez latění kromě židlí.

§ 7.

Ohlašování podeje kusových zásilek.

(1) Odesilatel je povinen ohlásit podej kusové zásilky, jestliže je kusová zásilka těžší než 100 kg anebo hodlá-li podat v jednom dni kusové zásilky i o menší váze, avšak v úhrnné váze větší než 500 kg. Přeje-li si odesilatel odvoz zásilky z podniku, závodu nebo domu, je povinen ohlásit podej zásilky, i když váží méně než 100 kg.

(2) Ohlašování podeje kusových zásilek se provádí ve výpravně buď přímo nebo prostřednictvím sběren, ohlašoven podeje kusových zásilek nebo osádek silničních vozidel ČSAD a to soupisem k podeji ohlašovaných kusových zásilek, který dodává dopravce za cenu stanovenou tarifem. V odůvodněných případech může být mezi dopravcem a přepravcem ujednán jiný způsob ohlašování kusových zásilek. Podej kusových zásilek je třeba ohlásit vždy nejpozději ve čtvrtek do 16. hodiny pro příští týden, počínající pondělkem a končící nedělí. Ohlašuje-li odesilatel podej kusových zásilek poštou, musí ohlášku odeslat tak včas, aby došla dopravci do stanovené lhůty. Opožděně došlé ohlášky kusových zásilek je dopravce oprávněn zařadit až do následujícího týdenního období.

(3) Odesilatel ohlašuje podej kusových zásilek pro jednotýdenní období na soupise k podeji ohlašovaných kusových zásilek, který vyplní trojmo; uvede v něm svoji adresu a o každé zásilce tyto údaje: okrsek určení, počet kusů^ obal, pojmenování obsahu zásilky, váhu zásilky (alespoň přibližnou), váhu jednotlivých kusů, jsou-li těžší než 500 kg, délku a váhu kusů, jsou-li delší než 6,5 m, jakož i ostatní důležité, znaky zásilky, jako „ Výbušné“, „Hořlavé“, „Vývoz“, „Zkáze podléhající“ a pod. Může být také udán den, kdy si odesilatel přeje podat zásilku k přepravě. Kusové zásilky určené pro tentýž okrsek zapíše odesilatel v souvislém pořadí za sebou. Přepravní listy je odesilatel povinen odevzdat dopravci nejpozději 48 hodin přede dnem, určeným k odvozu. V odůvodněných případech může být mezi dopravcem a přepravcem ujednán i jiný způsob ohlašování podeje kusových zásilek.

(4) Zkrácení lhůty stanovené v odstavci 2 je dovoleno pouze po předchozí dohodě mezi odesilatelem a dopravcem.

(5) Souhlas k podeji ohlašovaných kusových zásilek dá dopravce odesilateli nejpozději v sobotu před započetím týdenního období na průpise soupisu k podeji ohlášených kusových zásilek; v něm uvede datum převzetí jednotlivých zásilek k přepravě zásadně v tom období, na které byly ohlášeny, a záznam potvrdí podpisem a jde-li o podnik nebo jinou organisaci též razítkem. Pokud byl ujednán jiný způsob ohlašování podeje kusových zásilek, bude souhlas k podeji dáván dohodnutým způsobem.

(6) Zásilky, k jejichž přepravě je dán souhlas podle odstavce 5 a které nebyly v příslušném týdenním období přepraveny z příčin, které jsou na straně dopravce, je dopravce povinen přepravit přednostně v následujícím týdenním období. Tím nejsou dotčena ustanovení o náhradě za nesplnění přepravy kusových zásilek (§ 35).

§ 8.

Přeprava zboží, které se rychle kazí.

(1) Předměty, uvedené v tomto odstavci, může dopravce v dohodě s odesilatelem přijmout k přepravě jako kusové zásilky jen tenkráte, lze-li je z místa odesílacího do místa určení přepravit výhradně silničními vozidly bez účasti železnice a jsou-li pro jejich přepravu splněny podmínky, stanovené zvláštními předpisy, zejména veterinárními a zdravotnickými. Jsou to tyto předměty:

houby čerstvé,

chléb, pekařské a cukrářské výrobky (kromě pečiva trvanlivého),

krev,

květiny čerstvé,

kvasnice vyjma sušené,

led i suchý od 1. dubna do 31. října,

maso a masové výrobky nekonservované,

mléko a mléčné výrobky nekonservované,

ovoce a bobule čerstvé, vyjma jalovec, jeřabinky, šípky a ovoce skořápkové, podzimní a zimní ovoce (jablka a hrušky),

ovoce zmražené,

pivo,

pražená zrnková káva.

rostliny a živé stromy,

tuky jedlé (živočišné i rostlinné) kromě jedlých olejů,

ryby živé i ryby zabité (vyjma rybích konserv),

zelenina čerstvá nebo zmrazená (vyjma zeleniny kořenové),

živá zvířata ve schránách,

žlázy.

(2) Schrány pro živá zvířata musí být dostatečně vzdušné a prostorné, aby v nich mohla zvířata pohodlně stát i ležet. Zvířata nesmějí být spoutána.

(3) Schrány pro živá zvířata musí mít dna úplně nepropustná a stěny tak vysoko utěsněné, aby se nemohlo výměty zvířat (výkaly, močí), stelivem nebo krmivem znečistit vozidlo nebo jiné zařízení, po případě i jiné zboží, přepravované na vozidle společně se zvířaty. Schrány musí být upraveny tak, aby zvířata nemohla prostrkovat mezerami jednotlivé části těla. Podlaha schrán musí být pokryta sypkou rašelinou nebo pilinami nebo vystlána slámou, senem, řezankon a podobnými látkami.

(4) Nevyhovují-li schrány, dopravce nepřijme zásilku k přepravě, dokud odesilatel závadu neodstraní.

(5) Při přepravě zvířat se nesmí schránami házet a nesmějí se překlápět a musí se dbát, aby zvířata měla dostatek čerstvého vzduchu. Schrány je dovoleno klást na sebe jen tehdy, jsou-li podloženy lištami nebo je-li jinak postaráno o to, aby zůstala mezi dnem, vrchní schrány volná prostora alespoň 5 cm.

(6) Je-li po vykonané přepravě třeba podle platných předpisů desinfikovat vozidlo, nakládací pomůcky a pod., provede desinfekci dopravce za náhradu stanovenou tarifem.

§ 9.

Přepravní list pro kusové zásilky.

(1) Odesilatel, který neodevzdal přepravní list pro kusové zásilky (dále jen „přepravní list“) předem, odevzdá jej dopravci zároveň se zásilkou, podávanou k přepravě. Přepravní list doprovází zásilku po celé přepravní cestě.

(2) Dopravce vydává přepravní listy vlastním nákladem a prodává je za cenu stanovenou tarifem.

(3) Ve výjimečných případech může ministerstvo dopravy povolit používání přepravního listu doplněného nebo jinak upraveného podle návrhu odesilatele. Takto upravené přepravní listy si pořídí odesilatel vlastním nákladem.

(4) Přepravní list má čtyři díly

(5) Přepravní listy musí být vyplněny zřetelným a trvanlivým písmem, a to průpisem nebo tiskem. Záznamy v přepravním listě musí přepravce i dopravců zapsat na místech, která jsou k tomu určena. V záznamech odesilatele nesmí být škrabáno, přelepováno, vymazáváno nebo přepisováno. Odesilatel může opravit záznamy v přepravním listě a to přeškrnutím původního záznamu; opravuje-li váhu nebo počet kusů, zapíše opravené množství též slovy. Každý opravený záznam odesilatel podepíše a jde-li o podnik nebo jinou organisaci potvrdí též razítkem. Není dovoleno opravovat název okrsku určení a místa určení, adresu příjemce i odesilatele a údaj ceny.

(6) O tom, kdo odevzdává dopravci přepravní list, platí, že je též odesilatelem zmocněn měnit nebo doplňovat zápisy v přepravním listu, jakož i ke všem jednáním, která se týkají podeje zásilky.

(7) Změny zápisů, zapsaných dopravcem do přepravních listů, musí být potvrzeny podpisem zaměstnance dopravce a otiskem datového razítka.

(8) Jedním přepravním listem není dovoleno podat společně

1. a) zboží, které pro své vlastnosti nemůže být bez závady přepraveno pohromadě v témže silničním vozidle nebo železničním voze s jiným zbožím, zejména nebezpečné zboží [§ 6 písm. a) až e)], spolu s jiným zbožím;
2. b) drobné předměty, které by se mohly podle úsudku dopravce snadno ztratit nebo poškodit, spolu s jinými předměty; oddělitelné součástky nebo drobné oddělitelné příslušenství mohou však být podány a označeny v přepravním listu jako zvláštní kus; jiné zápisy v přepravním listu o těchto předmětech dopravce nezavazují;
3. c) předměty, na jejichž přepravu se vztahují zvláštní předpisy (celní, veterinární a pod.), spolu s předměty, na něž se takové předpisy nevztahují.

(9) V rubrice „Okrsek určení“ zapíše odesilatel správný název okrsku, v němž je místo určení zásilky. Název tohoto okrsku musí být zapsán přesně tak, jak je uveden v Seznamu obcí.

(10) V rubrice „Adresa příjemce“ zapíše odesilatel přesné a úplné označení podniku, závodu, organisace nebo úřadu, pro které je zásilka určena, přesnou poštovní adresu, číslo telefonu, přesné místo vykládky, není-li shodné s adresou příjemce a údaje o bankovním spojení. Je-li zásilka adresována fysické osobě, musí být zapsáno jméno, příjmení, jakož i její přesná adresa. Jako příjemce smí být zapsán pouze jeden podnik, organisace nebo úřad, po případě jedna fysická osoba. Není dovoleno používat v adrese zkratek.

(11) V rubrice „Údaj ceny“ zapíše odesilatel údaj ceny slovy, je-li povinen udat cenu, nebo přeje-li si ji udat a není-li údaj ceny zakázán.

(12) V rubrice „Označení písmeny a číslicemi“ zapíše odesilatel značku (alespoň dvě písmena a dvě číslice) a slovo „adresa“, a. to shodně s označením na jednotlivých kusech zásilky.

(13) V rubrice „Počet kusů“ zapíše odesilatel počet kusů každého druhu zvlášť pojmenovaného zboží a každého druhu obalu.

(14) V rubrice „Obal“ zapíše odesilatel druh obalu na př. „bedny“, „latění“, „sudy“, „pytle“, „přepravní skříň“, „nebaleno“ a pod.

(15) V rubrice „Pojmenování obsahu zásilky“ zapíše odesilatel úplné a přesné pojmenování zboží, z něhož je zřejmo, zda jde o zboží skladné nebo neskladné a u předmětů delších než 6,5 m též skutečnou délku. Pojmenování nebezpečného zboží [§ 6 písmeno e) až e)] zapíše a označí odesilatel podle předpisů upravujících jejich přepravu (příl. 1 k § 51 ŽPŘ).

Nedostačuje-li v přepravním listu místo pro pojmenování obsahu zásilky, musí odesilatel sepsat čtvermo a k přepravnímu listu dobře připevnit zvláštní vložku velikosti přepravního listu, do které zapíše průpisem pojmenování zboží a podle potřeby i další údaje (jako jeho označení, počet kusů, druh obalu) a váhu zboží. Tuto vložku odesilatel ve všech dílech podepíše; úhrn počtu kusů každého druhu zboží (skladného či neskladného) zapíše odesilatel v přepravním listu na místech pro to určených a na místě pro „Pojmenování obsahu zásilky“ poznamená: „Pojmenování obsahu zásilky je uvedeno v přiložené vložce“. Odesilatel poznamená v přepravním listu, kolik vložek je připojeno. Přejímací dopravce opatří všechny připojené vložky datovým razítkem.

(16) V rubrice „Váha včetně obalu“ zapíše odesilatel váhu zásilky v kg (§ 12).

(17) V rubrice „Adresa odesilatele“ zapíše odesilatel přesné a úplné označení podniku, závodu, organisace nebo úřadu; toto označení čitelně podepíše k tomu určený odesilatelův zaměstnanec. Neshoduje-li se místo nakládky s adresou odesilatele, zapíše odesilatel též přesné místo nakládky. Dále zde zapíše údaje o bankovním spojení a číslo telefonu. Je-li odesilatel fysická osoba, zapíše své jméno, příjmení a přesnou adresu a podepíše se.

(18) Nedostačuje-li v přepravním listu některé místo určené pro zápis, musí odesilatel na tomto místě poznamenat, kde je v přepravním listu další část zápisu. Zápisy, pro které není určeno předtiskem v přepravním listu určité místo, musí odesilatel zapsat na místě, označeném „Jiné dovolené nebo předepsané zápisy“. Na tomto místě se zapíše na př. prohlášení o vadách obalu nebo o vadném stavu zásilky, o listinách, které jsou připojeny k přepravnímu listu, o dohodě podle § 5 odst. 2, zákaz doručení náhradnímu příjemci a pod.

(19) V rubrice „Údaje pro příjemce (pro dopravce nezávazné)“ může odesilatel zapsat údaje pro příjemce, pokud se vztahují jen k zásilce (a nemají ráz osobního oznámení) na př. o původu zásilky, o způsobu další přepravy, o odvolávce, datum ohlášení podeje zásilky.

(20) Veškeré přílohy k přepravnímu listu (viz však odstavec 15) musí odesilatel zapsat do přepravního listu na místě „Jiné dovolené nebo předepsané zápisy“, a pečlivě připevnit na zadní stranu k 4. dílu přepravního listu, na př. propichovacími stehy nebo kovovými růžky, nikoliv však drátěnými sponkami nebo špendlíky. Je-li toho podle úsudku dopravce třeba, je odesilatel povinen vložit přílohy do obálky, označit ji jménem příjemce a jeho přesnou adresou a obálku připevnit k přepravnímu listu stejným způsobem. K přepravnímu listu není dovoleno připojit přílohy, které nesouvisí s provedením přepravy.

(21) K přepravnímu listu musí odesilatel připojit listiny, které mají být přiloženy podle celních nebo jiných předpisů. Nemohou-li být takové listiny připojeny k přepravnímu listu, poněvadž jsou uloženy u dopravce, na celnici nebo u jiného státního orgánu, musí být v přepravním listu přesně označeno, kde jsou uloženy.

(22) Odesilatel odpovídá za své zápisy v přepravním listu; jsou-li jeho zápisy nesprávné, nepřesné, neúplné nebo jsou zapsány v přepravním listu na jiném místě, než které je pro ně určeno, postihnou ho po případě následky z toho vyplývající.

(23) Dopravce je oprávněn přezkoumat správnost zápisu v přepravním listu.

(24) V rubrice „Písmeno a číslo tarifního obvodu“ zapíše dopravce písmeno tarifního obvodu a výsledné tarifní pásmo, směrodatné pro výpočet dovozného.

(25) V rubrice „Odesilatel zaplatil“ zapíše dopravce částku přepravného. Při placení v hotovosti potvrdí dopravce příjem částky datovým razítkem a podpisem. Je-li placeno jiným způsobem, stanoveným směrnicemi Státní banky československé, poznamená to dopravce v přepravním listu pod předtiskem „Odesilatel zaplatil“ na místě „Saldovací razítko“ (na př. záznamem „Výběrka“).

(26) V rubrice „Datové razítko podacího dopravce“ je dopravce povinen otisknout ve všech čtyřech dílech přepravního listu razítko, ze kterého musí být patrno, který den byla zásilka přijata k přepravě.

(27) Sepisuje-li se zápis o škodě, učiní o tom dopravce záznam v přepravním listu v rubrice „Pojmenování obsahu zásilky“ a uvede zároveň příčinu sepsání zápisu, na př. „Ve výpravně Nymburk sepsán zápis o škodě čís. ............. o poškození zásilky“.

(28) V dodacím listu v rubrice „Záznam o době, po kterou dodací lhůta neplyne“, zapíše dopravce důvod a dobu zdržení kusové zásilky během přepravy v hodinách, pokud vzniklo bez zavinění dopravce (§ 22).

(29) v rubrice „Datové razítko dodací sběrny — stanice určení“ na 1. a 4. díle přepravního listu je doručující dopravce povinen otisknout datové razítko, udávající den a hodinu

1. a) dodání zásilky do podniku, závodu nebo do dumu příjemce, po případě kdy se dopravce marně pokusil o dodání zásilky nebo
2. b) kdy byla zásilka přichystána ve sběrně k odběru a příjemci podána zpráva o příchodu zásilky.

(30) V rubrice „Zásilka vydána“ zaznamená dopravce v dodacím listu den skutečného výdeje a podepíše se. Dováží-li dopravce nebo odebírá-li příjemce došlé kusové zásilky po částech, zapíše dopravce na tomto místě zvlášť každou část, kterou vydal.

(31) V rubrice „Příjemce zaplatil“ zapíše doručující dopravce ve všech zbývajících dílech přepravního listu částku, která se má vybrat od příjemce. Příjem částky od příjemce potvrdí doručující dopravce datovým razítkem a podpisem. Bylo-li zaplaceno jiným způsobem (stanoveným směrnicemi Státní banky československé), poznamená to dopravce v přepravním listu pod předtiskem „Příjemce zaplatil“ na místě „Saldovací razítko“ (na př. záznamem „Výběrka“).

§ 10.

Obal a stav kusových zásilek.

(1) Vyžaduje-li povaha zboží, aby bylo chráněno před ztrátou nebo poškozením za přepravy anebo aby nepoškodilo za přepravy provozní prostředky nebo jiné předměty a osoby, musí být podáno v řádném obalu, který zajišťuje neporušenost zboží. Za řádný obal se považuje obal, odpovídající příslušným normám ČSN.

(2) Je-li zboží uvedené v odstavci 1 podáno bez obalu nebo s obalem nedostatečným nebo neodpovídajícím povaze zboží, dopravce odmítne příjem zásilky. Je-li však podáno zboží k přepravě v obalu, který má jen takové vady, pro které nehrozí zřejmé nebezpečí ztráty nebo poškození zboží za přepravy, po případě nebezpečí poškození provozních prostředků nebo jiných předmětů anebo ohroženi osob, zúčastněných na přepravě, může dopravce přijmout zboží k přepravě, avšak jen učiní-li odesilatel v přepravním listu záznam o vadách obalu a podepíše jej. Zboží s udanou cenou musí být podáno vždy v řádném obalu, jinak odmítne dopravce jeho přijetí, i když obal má jen takové vady, pro které nehrozí zřejmé nebezpečí ztráty nebo poškození zboží.

(3) Obdobně se postupuje i u zboží, které nevyžaduje obalu, je-li vadný stav zjištěn při přejímání zboží.

(4) U zásilek, které pro svou povahu musí být přepravovány na otevřených železničních vozech, je odesilatel povinen použít obalů, vycpávek, úložného materiálu a pod. z látek, jež nemohou být za přepravy po železnici snadno zapáleny jiskrami lokomotiv. Použije-li odesilatel z nezbytnosti k tomu účelu látek lehce zápalných, musí alespoň obal impregnovat nehořlavou látkou.

§ 11.

Označování zásilek.

(1) Zboží podávané k přepravě je odesilatel povinen označit.

(2) Na každém kusu (bedně, balíku, svazku a pod.) musí odesilatel uvést

1. a) název odesílacího okrsku,
2. b) adresa příjemce a značky odesilatele,
3. c) název okresku určení,
4. d) počet kusů, je-li podáváno jedním přepravním listem několik kusů nápisem „ ...... kusů“.

Chybějí-li v označení kusů tyto údaje, nepřijme, dopravce zásilku k přepravě. Výjimečně označí dopravce, je-li to z provozních důvodů možné, zásilky jednotlivých fysických osob za náhradu, stanovenou; tarifem.

(3) Značky odesilatele podle odstavce 2 b) musí obsahovat alespoň dvě písmena a dvě číslice, na př. VO 71 nebo ARMA 60. Podává-li odesilatel v jednom ohlašovacím období více zásilek do téhož okrsku, je povinen označit jednotlivé zásilky odlišnými písmeny, nebo číslicemi. Podává-li odesilatel několik kusů jako jednu zásilku, doporučuje se jednotlivé kusy označit v aritmetickém pořadí, na př. VO 71, VO 72, VO 73.

(4) Název odesílacího okrsku a okrsku určení musí odesilatel vyznačit nezkráceně a úplně shodně s přepravním listem podle Seznamu obcí, a to okrsek určeni písmenem alespoň 1 cm vysokým.

(5) Značky odesilatele i adresa příjemce musí být zřetelné a čitelné. Písmena a číslice musí být alespoň 3 cm vysoké a svou barvou se musí lišit od barvy označeného předmětu.

(6) Barva (též inkoust nebo modrá neinkoustová tužka) použitá k označení musí být trvanlivá, aby se nemohla setřít, rozmazat vlhkem a pod. a nesmí poškodit zboží. Označení obyčejnou nebo inkoustovou tužkou není trvanlivé.

(7) Staré označení musí odesilatel odstranit (seškrábáním, smytím) nebo úplně přeškrtat. Staré značky mohou zůstat na zásilce jen tehdy, použije-li jich odesilatel k opětné přepravě a zapíše-li je v přepravním listu. U železných sudů, opatřených trvalým označením, musí odesilatel použít jen tohoto označení.

(8) Označení a adresa příjemce se provedou buď na obalu nebo, není-li zboží baleno, přímo na něm. U zboží baleného v bednách, sudech nebo v podobných obalech se provede označení nahoře a není-li to možné, na boční straně. Nelze-li označení a adresu příjemce provést přímo na obalu nebo na zboží samém, mohou být provedeny na trvanlivě nalepené nálepce nebo na dobře přišité látce anebo na dostatečně pevném štítku, na př. plechovém, dřevěném nebo lepenkovém. Je zakázáno přibíjet nálepky pouze hřebíčky. Použije-li se k označení zboží štítku, musí být řádně připevněn alespoň 4 hřebíčky (na př. k bedně nebo sudu) anebo trvanlivě připevněn drátem nebo pevným motouzem (na př. k pytlům nebo ke skleněným nádobám v koších). Na dýhové bedny se nalepí papírová nálepka nebo se k označení použije barvy. Přibíjet štítky na takové bedny není dovoleno. Je zakázáno nalepovat nálepky nebo připevňovat štítky na hrany beden. K označení železa ve svazcích (nebaleno) se použije dřevěných nebo kovových štítků, řádně připevněných ke zboží dostatečně pevným drátem. Je vhodné označit kovové tyče, roury, pruty a pod. kromě předepsaného označení ještě na jejich konci jednobarevnými nebo několikabarevnými čarami, shodnými u všech kusů zásilky a ostře se lišícími od jejich základní barvy.

(9) Velikost štítků a nálepek musí být alespoň 150 cm², velikost kovových štiku alespoň 60 cm²

(10) Odesilatelům se doporučuje, aby vkládali do jednotlivých balených kusů přesnou adresu příjemce.

(11) Odesilatel je povinen označit zboží, které pro svou povahu vyžaduje ze přepravy zvláštní pozornosti a opatrnosti, ochrannými nápisy, kresbami a pod., upozorňujícími na způsob zacházení při nakládání, vykládání nebo při ukládání zboží na př. „NEKLOPIT“, „VRCH“, „OPATRNĚ“, „SKLO“ a pod.

(12) Nebezpečné zboží [§ 6 písm. a) až e)] opatří odesilatel zvláštními značkami, nápisy a barevnými nálepkami podle předpisů, upravujících přepravu nebezpečného zboží (podle přílohy 1 k § 51 ŽPŘ).

§ 12.

Zjišťováni váhy zásilek.

(1) Odesílatel je povinen udat v přepravním listu váhu zásilky. Neučiní-li tak, je dopravce oprávněn příjem zásilky k přepravě odmítnout.

(2) Dopravce však přijme k přepravě bez udání váhy drobné zásilky jednotlivých fysických osob, které nemohou váhu samy zjistit; váhu těchto zásilek Určí dopravce odhadem. Takto určenou váhu zásilky zapíše dopravce do přepravního listu a pod tímto údajem zapíše „Určeno odhadem“. Záznam potvrdí datovým razítkem a podpisem toho, kdo váhu určil.

(3) Dopravce je oprávněn přezkoumat váhu zásilky, kterou udal odesilatel, nebo která byla určena podle předchozího odstavce odhadem. Přezkoumá-li dopravce váhu zásilky, vyznačí to ve všech dílech přepravního listu na místě pro údaje váhy záznamem „Váha přezkoušena“ a potvrdí záznam datovým razítkem a podpisem. Při zjištěném rozdílu váhy platí ustanovení § 37 s výjimkou případu, kdy váhu zásilky určuje odhadem sám dopravce.

(4) Pokud dopravce váhu zásilky udanou odesilatelem nebo zjištěnou odhadem nepřezkoušel a nevyznačil v přepravním listu, není údaj váhy důkazem proti dopravci.

(5) Mezi dopravcem a přepravcem může být sjednána dohoda o zjišťování váhy na váze odesilatele jeho zaměstnancem. Takto zjištěná váha platí pro účely přepravní smlouvy jako váha zjištěná dopravcem.

§ 13.

Přijetí zásilky k přepravě.

(1) Zásilka se pokládá za přijatou k přepravě, jakmile ji dopravce přijme k přepravě zároveň s přepravním listem a jakmile odesilatel, není-li oprávněn platit přepravné jiným způsobem (stanoveným směrnicemi Státní banky československé), zaplatil částky, které musí být zaplaceny při podeji zboží k přepravě,

(2) Dobu přijetí zásilky k přepravě potvrdí dopravce otiskem datového razítka ve všech dílech přepravního listu.

(3) Jako doklad o přijetí zásilky k přepravě vydá dopravce odesilateli orazítkovaný podací list.

Při odvozu zásilek přímo z podniku nebo závodu, pokud odesilatel neplatil přepravné v hotovosti, potvrdí osádka vozidla převzetí zásilky na soupisech převzatých zásilek, které si vyhotoví sám odesílatel neb v jiných vhodných dokladech odesilatele. V tomto potvrzení uvede osádka kromě data převzetí též poznávací značku silničního vozidla.

Potvrzený podací list vydá pak dopravce odesilateli s vyrovnávkovým seznamem; způsob vydávání podacích listů dohodne dopravce s přepravcem. Neodebere-li odesilatel podací list, dopravce jej uschová po dobu 6 měsíců.

(4) Zjistí-li dopravce po přijetí zásilky, avšak dříve než vydá odesilateli potvrzený podací list, že nebyly odesilatelem splněny podmínky tohoto přepravného řádu, může odesilateli zásilku vrátit s uvedením důvodu. Přepravné zaplacené při podeji zásilky k přepravě musí být vráceno. Přepravce je však povinen uhradit dopravci výdaje, spojené s provedenou přepravou.

§ 14.

Přepravné a jeho placení.

(1) Přepravným se rozumí dovozné (zpravidla z domu do domu), vedlejší poplatky, hotové výdaje a přirážky k dovoznému. Podmínky pro výpočet přepravného stanoví tarif.

(2) Přepravné je povinen zaplatit odesilatel při podeji zásilky k přepravě buď hotově nebo způsobem, stanoveným směrnicemi Státní banky československé.

(3) Dokud nebude přepravné zaplaceno nebo učiněno opatření k jeho úhradě podle předchozího odstávce, dopravce zásilku neodešle. Dodací lhůta počíná pak uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém bylo přepravné zaplaceno nebo učiněno opatření úhradě přepravného způsobem, stanoveným směrnicemi Státní banky československé.

(4) Vedlejší poplatky, hotové výdaje, přirážky k dovoznému a pod., které vznikly po přijetí zásilky; k přepravě, vybere dopravce od příjemce.

(5) Dopravce musí dovozné, vedlejší poplatky a hotové výdaje, spojené s přepravou zásilky, jakož i přirážky k dovoznému zapsat odděleně a přesně označit ve všech dílech přepravního listu, k němuž připojí doklady o hotových výdajích.

§ 15.

Vybírání přepravného za zásilky, vydané orgánu státní správy nebo soudu.

(1) Dopravce je povinen vydat přepravovanou zásilku na přikaž orgánu státní správy nebo soudu.

(2) Dlužné přepravné za zásilku, vydanou za přepravy orgánu státní správy nebo soudu, hradí dopravci orgán státní správy nebo soud, který vydání zásilky nařídil; odevzdání zásilky však nelze odepřít, není-li přepravné ihned zaplaceno.

§ 16.

Podej a odvoz kusových zásilek.

(1) Zásilky, které má dopravce odvážet z podniku, závodu nebo z domu odesilatele, odváží v pracovních dnech a v pracovní době odesilatele, pokud nebylo dohodou stanoveno jinak. Končí-li pracovní doba u odesilatele, který podává průměrně denně nejméně 500 kg zásilek, dříve než v 18 hodin, je odesilatel povinen umožnit odvoz zásilky až do 18 hodin. Podniky a závody, kde se pracuje ve dnech pracovního klidu, jsou povinny umožnit odvoz kusových zásilek i v těchto dnech (ve své pracovní době).

Pracovní dobou podniku nebo závodu rozumí se pracovní doba celého podniku nebo závodu, nikoliv jeho jednotlivých složek (útvarů).

(2) V jednotlivých okrscích nebo u jednotlivých přepravců může na žádost dopravce nebo přepravce stanovit výkonný orgán příslušného okresního národního výboru odchylnou úpravu doby odvozu zásilek;

(3) Nežádá-li odesilatel odvoz kusové zásilky přímo z podniku, závodu nebo domu, přijímá dopravce zásilky ve sběrnách v době, stanovené vývěskou.

(4) Dovolují-li to provozní poměry je možno uskutečnit podej kusových zásilek přímo na cestě u silničního vozidla.

(5) Odesilatel je povinen podat kusovou zásilku najednou. Podej kusových zásilek po částech může být uskutečněn pouze po předchozím souhlasu dopravce, který zároveň určí lhůtu, ve které musí býti podej ukončen. Podává-li odesilatel kusovou zásilku po částech, musí odevzdat řádně vyplněný přepravní list již s první částí zásilky. Požádá-li o to odesilatel, potvrdí dopravce převzetí takové části zásilky na soupisu nebo na jiných dokladech, které vyhotoví odesilatel.

(6) Dopravce může povolit, pokud mu k tomu stačí skladovací prostory, podej kusových zásilek i přede dnem, určeným pro nakládku. Dočasné uložení zásilky ve skladišti dopravce podléhá skladištnému podle tarifu.

(7) Zásilku zásadně nakládá dopravce. Váží-li zásilka, nebo několik zásilek podávaných k přepravě najednou, více než 1000 kg anebo obsahuje-li jednotlivé kusy o váze větší než 100 kg, je odesilatel podlá pokynů osádky silničního vozidla povinen poskytnout přiměřenou pomoc při naložení zásilky a jejím odborném zajištění; provedl-li však dopravce nakládku neb zajištění zásilky sám, počítá se poplatek stanovený tarifem. Jsou-li v podniku nebo závodě odesilatele mechanisační prostředky pro nakládku, je odesilatel povinen bezplatně obstarat nakládku tímto zařízením.

(8) Zásilku na zvlášť přistavený přívěs je odesilatel povinen sám naložit a řádně zajistit, nebyla-li s dopravcem ujednána jiná dohoda, nejdéle ve lhůtě 1 hodiny; jinak zaplatí náhradu, stanovenou tarifem. V případě, že z přistaveného nákladního přívěsu přepravce vykládá a přívěs znovu nakládá, musí tuto dvojí manipulaci ukončit — pokud nebylo s dopravcem ujednáno jinak — nejdéle ve lhůtě 2 hodin; jinak zaplatí náhradu stanovenou tarifem.

(9) Vyžaduje-li to povaha zásilky, je odesilatel povinen opatřit a zapůjčit k zajištění zásilky upevňovadla, nutná pro bezpečnou přepravu zásilky, jako podložky, skoby, řetězy, lana, provazy a pod. Dopravce zajisti bezplatné vrácení vypůjčených upevňovadel, která převzal na potvrzení.

(10) Odepře-li odesilatel pomoc při nakládání zásilek (odstavec 7), po případě při jejich zajištění nebo nedodá-li potřebné upevňovadlo podle předchozího odstavce, může dopravce přijetí zásilky odmítnout, nebo provede nakládku a zajištění sám za náhradu stanovenou tarifem.

(11) Osádka silničního vozidla je při příjezdu do podniku, závodu nebo do domu povinna ohlásit odesilateli svůj příjezd. Odesilatel je povinen započít s podejem kusových zásilek ihned po tomto ohlášení, nejpozději však ve lhůtě do 10 minut; jinak zaplatí za každých dalších započatých 10 minut až do započetí nakládky náhradu za zdržení motorového vozidla, stanovenou tarifem.

(12) Odesilatel je povinen připravit k odvozu celou kusovou zásilku (podanou k přepravě jedním pře právním listem) na témže místě, vzdáleném nejvýše 15 m od vozidla.

V odůvodněných případech může na žádost přepravce převzít dopravce zásilku i na větší vzdálenost nebo na několika místech, avšak za tyto úkony zaplatí odesilatel náhradu stanovenou tarifem.

§ 17.

Přeprava kusových zásilek v železničních přepravních skříních.

(1) Železniční přepravní skříně (dále jen „přepravní skříně“) není dovoleno použít pro

1. a) předměty, které by mohly poškodit nebo značně znečistit podlahu a stěny přepravní skříně,
2. b) přímou přepravu po silnici.

(2) Dopravce přiděluje přednostně přepravní skříně těm přepravcům, kteří mají zařízení pro rychlou nakládku a vykládku přepravních skříní na silniční vozidla a z nich.

(3) Přepravce objednává přepravní skříně písemně u výpravny, do jejíhož obvodu patří místo odeslání a to vždy nejpozději ve čtvrtek do 16. hodiny pro příští týden, počínající pondělkem a končící nedělí. Výjimečně v odůvodněných případech může výpravna přijmout objednávku přepravní skříně i po této době. Objednatel nemá nárok na přepravní skříň s určitou ložnou vahou nebo s určitým prostorovým obsahem nebo na přepravní skříň zvláštní stavby. Dopravce přepravní skříň přichystá, dovolují-li to provozní poměry. V objednávce musí být udán den, na který je přepravní skříň žádána, potřebný prostorový obsah, druh, přibližná váha zboží, jakož i okrsek určení. Objednávka přepravní skříně nahražuje ohlášení podeje kusové zásilky. Neomezí-li objednatel platnost objednávky výslovně na udaný den, platí jeho objednávka i pro další dny až do přichystání přepravní skříně, nejpozdji však do 3. dne (středy), který následuje po skončení týdenního období, na které byla objednávka učiněna.

(4) Odřekne-li objednatel přepravní skříň nebo vrátí-li ji prázdnou nebo nepřevezme-li ji po přichystání ve lhůtě stanovené pro podej zásilky v přepravní skříni (viz odst. 12), je povinen zaplatit náhradu za nepoužití přepravní skříně, stanovenou tarifem. Prohlásí-li objednatel ve lhůtě stanovené pro podej zásilky v přepravní skříni, že přepravní skříň převezme, avšak potom tak neučiní, zaplatí kromě náhrady za nepoužití přepravní skříně ještě náhradu za zdržení přepravní skříně, stanovenou tarifem.

(5) Dopravce přezkoumá před přichystáním, zda přepravní skříň nemá zjevné vady. Odesilatel se při převzetí přepravní skříně přesvědčí o její vhodnosti k žádané přepravě. Dopravce ji odesilateli odevzdá na potvrzení. Odmítne-li odesilatel přepravní skříň pro její zjevné vady nebo proto, že neodpovídá objednávce, nepočítá se přepravné za přepravu prázdné přepravní skříně ani náhrada za nepoužití přepravní skříně.

(6) Zásilku v přepravní skříni přijme dopravce k přepravě jen tehdy, jestliže odesilatel uzavřenou přepravní skříň zaplombuje nebo přepravní skříň uzamkne vlastním zámkem a poznamená to v přepravním listu pod pojmenování obsahu zásilky, na př. slovy „Odesilatel zaplomboval“; klíč k zámku může odesilatel připojit v zapečetěné obálce k přepravnímu listu, poznamená-li v něm, že klíč je připojen. Neuzamkne-li nebo nezaplombuje-li odesilatel loženou přepravní skříň anebo je-li uzávěra vadná, dopravce přepravní skříň k přepravě nepřijme.

(7) Odesilatel je povinen připevnit na každou přepravní skříň dřevěný nebo jiný trvanlivý štítek anebo nálepku přiměřené velikosti s označením odesílacího okrsku, okrsku určení, adresy odesilatele a adresy příjemce. Štítek se připevní na kliku dveří nebo na závěr přepravní skříně, není-li pro jeho připevnění určeno zvláštní místo. Nepřipevní-li odesilatel na každou přepravní skříň štítek nebo nálepku, dopravce zásilku k přepravě nepřijme nebo přepravní skříň označí sám za náhradu stanovenou tarifem.

(8) Odesilatel je povinen využít přepravní skříň do její únosnosti nebo do jejího prostorového obsahu, napsaného na přepravní skříni. Únosností přepravní skříně se rozumí ložná váha napsaná na přepravní skříni, zvětšená o 5%. Nevyužije-li přepravce přepravní skříň do její únosnosti nebo do jejího prostorového obsahu, zaplatí přepravce náhradu stanovenou tarifem. Přetíží-li přepravce přepravní skříň, zaplatí náhradu stanovenou tarifem.

(9) Do přepravního listu musí odesilatel mimo jiné zapsat:

1. a) vlastnickou značku, řadovou značku, číslo, ložnou váhu a prostorový obsah, odděleně vlastní váhu přepravní skříně a váhu zboží na místě, určeném pro „Pojmenování obsahu zásilky“,
2. b) počet přepravních skříní na místě „Počet kusů“,
3. c) záznam „Přepravní skříň“ na místě „Obal“.

   V součtu se vykáže úhrnný počet přepravních skříní a úhrnná váha zboží a přepravních skříní.

(10) Zboží v přepravních skříních musí být uloženo tak, aby rozložení váhy zboží na podlahu skříně a tlak na její stěny byly pokud možno stejnoměrné. Nesmí se znemožnit volné zavírání a otevírání dveří přepravních skříní; je zakázáno ukládat zboží v přepravních skříních tak, aby působilo tlakem na dveře skříně:

(11) Aby se zabránilo poškození přepravních skříní je zakázáno:

1. a) nakládat přepravní skříně na sebe,
2. b) zdvihat přepravní skříně jeřábem, nejsou-li zachyceny alespoň za 4 závěsná oka,
3. c) zdvihat přepravní skříně drátěnými lany bez vložek mezi lany a hranami přepravních skříní,
4. d) přibíjet dveře přepravních skříní hřebíčky,
5. e) přepravovat přepravní skříně v závěsu silničního vozidla.

Každé poškození přepravní skříně (též i poškození oček), zjistí dopravce „Zápisem o škodě“ pro případ, uplatnění nároku na náhradu škody vůči přepravci.

Za ztrátu a poškození přepravní skříně odpovídá odesilatel nebo příjemce podle toho, kdo z nich ji převzal. Nebyla-li přepravní skříň vrácena do 30 dnů po uplynutí dne, ve kterém byla převzata, pokládá se za ztracenou.

(12) Odesilatel je povinen připravit zásilku v přepravní skříni k odvozu, pokud, nebylo s dopravcem ujednáno jinak, ve lhůtě 6 hodin.

Tato lhůta se počíná

1. a) odevzdáním přepravní skříně v podniku, závodě nebo v domě odesilatele,
2. b) podáním zprávy odesilateli o přichystání přepravní skříně ve sběrně a to byla-li zpráva podána telefonicky, okamžikem jejího podání, byla-li podána poslem, okamžikem dodání zprávy nebo okamžikem, kdy byl učiněn pokus o její dodání; byla-li podána zpráva telegraficky, za 2 hodiny po podání zprávy.

Nepřipraví-li odesilatel zásilku v přepravní skříni k odvozu ve lhůtě stanovené pro podej zboží v přepravní skříni, zaplatí náhradu za zdržení přepravní skříně, stanovenou tarifem. Skladištné se při podeji zásilky v přepravní skříni nepočítá. Lhůta stanovená pro podej zásilky v přepravní skříni ve sběrně neplyne po dobu, kdy dopravce podle vývěsky ve sběrně nepřijímá kusové zásilky k přepravě.

(13) Zásilku v přepravní skříni je odesilatel oprávněn podat k přepravě pouze v tom okrsku, ve kterém byla odesilateli odevzdána.

(14) Poškodí-li se přepravní skříň na cestě a není-li způsobilá pro další přepravu, musí se obsah přepravní skříně na cestě vyložit; vyložené zboží je dopravce povinen přeložit do jiné přepravní skříně a jedná-li se o zboží zvláštní povahy, jehož přeložení vyžaduje odborných znalostí, vyžádat si součinnost přepravce. Nemá-li dopravce vhodnou přepravní skříň, je povinen zabalit zboží do beden nebo je svázat do svazků, označit, zvážit a zaslat do místa určení. O věci se sepíše zápis o škodě, v němž se zaznamená rozsah poškození přepravní skříně.

Došlo-li k poškození přepravní skříně z příčiny, která je na straně přepravce, váznou na zásilce veškeré hotové výdaje a náhrady podle tarifu, spojené s přeložením poškozené přepravní skříně.

(15) Příjemce je povinen zásilku v přepravní skříni odebrat a prázdnou přepravní skříň vrátit, pokud nebylo s dopravcem ujednáno jinak, v odběrné lhůtě 6 hodin. Tato lhůta se počíná

1. a) odevzdáním přepravní skříně v podniku, závodě nebo v době příjemce,
2. b) podáním zprávy příjemci o přichystání přepravní skříně ve sběrně a to byla-li zpráva podána telefonicky, okamžikem jejího podání, byla-li podána poslem, okamžikem dodání nebo okamžikem, kdy byl učiněn pokus o její dodání; byla-li podána telegraficky, za 2 hodiny po podání zprávy.

Nepřipraví-li příjemce prázdnou přepravní skříň k odvozu v odběrní lhůtě, zaplatí náhradu za zdržení přepravní skříně a byla-li přepravní skříň přichystána k odběru ve sběrně, i skladištné stanovené tarifem. Lhůta pro vrácení přepravní skříně přichystané k odběru ve sběrně neplyne po dobu, kdy dopravce podle vývěsky ve sběrně nevydává kusové zásilky.

(16) Prázdnou přepravní skříň dodá dopravce ze sídla okrsku, u kterého byla objednána, do podniku, závodu, sběrny nebo domu na přepravní list. Za přepravu prázdné přepravní skříně vybere dopravce přepravné. Sepíše-li dopravce přepravní list na přepravovanou přepravní skříň, Uhradí přepravce cenu tiskopisu.

(17) Prázdnou přepravní skříň je příjemce povinen ohlásit k odvozu po vyložení pouze výpravně, která ji vydala. Prázdnou přepravní skříň vrátí přepravce přepravním listem a je povinen zaplatit přepravné z místa podání do místa příslušné výpravny.

(18) Jestliže přepravce do přepravní skříně nakládá nebo z ní vykládá na silničním motorovém vozidle a trvá-li tato nakládka nebo vykládka déle než 15 minut, zaplatí přepravce za každých dalších započatých 10 minut náhradu za zdržení motorového vozidla, stanovenou tarifem.

(19) Jestliže přepravce z přepravní skříně vykládá a současně do ní nakládá na silničním motorovém vozidle a trvá-li tato dvojí manipulace déle než 30 minut, zaplatí přepravce za každých dalších započatých 10 minut náhradu za zdržení motorového vozidla, stanovenou tarifem.

(20) Vyžadují-li to naléhavé potřeby provozu, může dopravce zvýšit náhradu za zdržení přepravní skříně.

Toto opatření musí být schváleno ministerstvem dopravy a uveřejněno tarifní vyhláškou anebo vývěskou ve výpravně, ve sběrnách a na místech přístupných veřejnosti; nenabývá účinnosti před uveřejněním.

(21) Pro přepravu nákladů v přepravních skříních náležejících přepravcům mohou býti ujednány zvláštní podmínky.

§ 18.

Přeprava kusových zásilek po vlečkách.

Na zvláštní žádost uživatele vlečky povoluje dopravce nakládání a vykládání kusových zásilek na vlečce podle zvláštního ujednání.

§ 19.

Přeprava kusových zásilek s udanou cenou.

(1) Odesilatel je povinen udat cenu u drahých kovů, drahokamů, uměleckých předmětů (obrazů, soch a pod.), starožitností a drahých kožešin. Neudá-li odesilatel cenu u tohoto zboží, je dopravce povinen příjem zboží k přepravě odmítnout.

(2) Odesilatel může i u jiného zboží podaného k přepravě udat cenu.

(3) Udaná cena nesmí převyšovat skutečnou cenu zboží. Při rozporu o výši ceny mezi odesilatelem a dopravcem určí se cena zboží znaleckým odhadem, o čemž se sepíše zápis, jehož opis obdrží odesilatel.

Náklad znaleckého odhadu hradí odesilatel, je-li odhadnutá cena nižší, než cena jím udaná; jinak jej hradí dopravce.

(4) Není dovoleno udat cenu u zboží

1. a) u kterého učinil odesilatel v přepravním listu záznam o vadách obalu (§ 10),
2. b) které se rychle kazí (§ 8) nebo u zboží podle § 6 písm. a) až e).

(5) Celkovou částku udané ceny zboží, je odesilatel povinen zapsat slovy do přepravního listu na místě „Údaj ceny“ a kromě toho vyhotovit s jedním průpisem soupis zboží, v němž vyznačí odesílací okrsek, okrsek určení, jméno odesilatele a příjemce, značky odesilatele nebo pořadové číslo u každého kusu, seznam všech předmětů zabalených v každém kusu a udanou cenu každého předmětu. Soupis (prvopis a průpis) potvrdí dopravce svým podpisem a datovým razítkem; prvopis vrátí odesilateli, průpis si ponechá. Doporučuje se, aby odesilatel vložil seznam předmětů do každého kusu zásilky. Je-li soupis sepsán na několika listech, je dopravce povinen potvrdit každý list zvlášť. Není dovoleno udat cenu jen u částí zásilky.

(6) Podané zboží s udanou cenou musí mít řádný a trvanlivý obal (§ 10). Zboží uvedené v odstavci 1 musí kromě toho odesilatel zaplombovat nebo zapečetit a je-li převázáno, musí být použitý materiál (provaz, drát) z jednoho kusu.

(7) Dopravce může žádat, aby zásilka podaná k přepravě s udanou cenou byla otevřena k prohlídce a k přezkoumání ceny zboží, je-li odůvodněna domněnka, že udaná cena přesahuje skutečnou cenu.

(8) Za údaj ceny vybírá dopravce poplatek stanovený tarifem.

(9) Za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození zboží, přijatého k přepravě s udanou cenou, poskytuje dopravce náhradu

1. a) při úplné ztrátě všeho zboží až do výše udané ceny zásilky,
2. b) při ztrátě jednotlivých kusů až do výše jejich udané ceny,
3. c) při částečné ztrátě nebo krádeži předmětů zabalených v jednotlivých kusech podle ceny těchto předmětů udané v soupisu,
4. d) za poškození zboží s udanou cenou zaplatí dopravce náhradu ve výši odpovídající částce, o kterou se zmenšila jeho cena poškozením, ne však více než udanou cenu.

Dokáže-li dopravce, že udaná cena přesahuje cenu skutečnou, zaplatí náhradu jen ve výši skutečné ceny.

(10) Zjišťuje-li doručující dopravce částečnou ztrátu zboží a chybí-li soupis předmětů, je povinen podrobně v zápise o škodě vyjmenovat všechny předměty, které zbyly.

Předloží-li příjemce prvopis soupisu předmětů, potvrzený při podeji zásilky dopravcem, poznamená doručující dopravce v zápise o škodě, které předměty chybějí a jaká je jejich udaná cena; soupis se připojí k zápisu o škodě.

§ 20.

Dovoz kusových zásilek.

(1) Dopravce dodává kusové zásilky zásadně příjemci do podniku, závodu nebo do domu v pracovních dnech v pracovní době příjemce, pokud nebylo dohodou mezi dopravcem a přepravcem stanoveno jinak. Končí-li pracovní doba příjemce, jemuž se denně dodává průměrně nejméně 500 kg zásilek, dříve než v 18 hodin, je povinen umožnit převzetí kusové zásilky až do 18 hodin. Podniky a závody, v nichž se pracuje ve dnech pracovního klidu, jsou povinny převzít dovezené kusové zásilky v těchto dnech (ve své pracovní době).

Pracovní dobou podniku nebo závodu rozumí se pracovní doba celého podniku, nikoliv jeho jednotlivých složek (útvarů).

(2) V jednotlivých okrscích, po případě u jednotlivých přepravců může na žádost dopravce nebo přepravce výkonný orgán příslušného okresního národního výboru stanovit odchylnou úpravu doby dodání:

(3) Kusové zásilky, které dopravce výjimečně nedodává příjemci do podniku, závodu nebo do domu, přichystá k odběru ve skladišti dopravce nejbližšímu podniku, závodu nebo domu příjemce. O jejich příchodu podá zprávu příjemci za náhradu, stanovenou tarifem, pokud nebylo s příjemcem ujednáno, že se zpráva o příchodu zásilky nepodává.

(4) Příjemce je povinen odebrat kusovou zásilku lže sběrny v odběrní lhůtě 24 hodin (lhůta prostá skladištného). Odběrní lhůta se počíná přichystáním zásilky k odběru a podáním zprávy o jejím příchodu.

(5) Zpráva o příchodu zásilky se pokládá za podanou, byla-li podána

1. a) telefonicky — okamžikem podání zprávy,
2. b) poslem — okamžikem dodání zprávy nebo okamžikem, kdy byl učiněn pokus o její dodáni,
3. c) doporučeným dopisem — za 24 hodiny po podání zprávy,
4. d) telegraficky — za 2 hodiny po podání zprávy.

Končí-li odběrní lhůta podle tohoto, přepravního řádu v den pracovního klidu, prodlužuje se do stejné hodiny nejbližšího pracovního dne. Neodebral-li příjemce zásilku v odběrní lhůtě, zaplatí skladištné podle tarifu.

(6) Jde-li o zásilku, jejíž cena není udána, nebo nepřesahuje-li udaná cena Kčs 1000,— a přepravce nevyloučil náhradní doručení, může být zásilka vydána náhradnímu příjemci (správci domu, zaměstnanci příjemce a pod.), pokud náhradní příjemce prokáže svoji totožnost a je ochoten zásilku převzít a po případě zaplatit částky váznoucí na zásilce; jinak se zásilka uskladní ve skladišti dopravce.

(7) Kusové zásilky, které nemohl dopravce dodat zaviněním příjemce přímo do podniku, závodu nebo do domu v době stanovené v odstavcích 1 a 2, uloží dopravce ve svém skladišti, nejbližším místu příjemce. Za tuto zpětnou přepravu a za tento marný pokus o dodání zásilky dopravce počítá náhradu ve výši dovozného mezi místem uskladnění zásilky a podnikem, závodem nebo domem příjemce. V případě marného pokusu o dodání kusové zásilky v sídle okrsku počítá dopravce náhradu ve výši místního dovozného. Uvedené náhrady váznou na zásilce. Zásilky, uskladněné ve skladišti mimo sídlo okrsku, dopravce přichystá k odběru a podá o tom příjemci zprávu. Příjemce může žádat, aby taková zásilka byla mu znovu dodána do podniku, závodu nebo domu, musí však zaplatit za opětovný dovoz dovozné z místa uskladnění do podniku, závodu nebo do domu příjemce. Je-li zásilka uskladněna ve skladišti v sídle okrsku, dodá dopravce zásilku bez předchozí zprávy do podniku nebo závodu příjemce a za tuto přepravu počítá místní dovozné; Soukromým osobám dopravce takové zásilky předem oznámí.

(8) Váží-li zásilka — nebo několik zásilek, dodávaných témuž příjemci najednou — více než 1000 kg nebo obsahuje-li jednotlivé kusy o větší váze než 100 kg, je příjemce podle pokynů osádky silničního vozidla povinen poskytnout přiměřenou pomoc při vyložení zásilky; provedl-li však dopravce vykládku sám, počítá se poplatek stanovený tarifem. Jsou-li v podniku nebo závodě příjemce mechanisační prostředky pro vykládku, je příjemce povinen bezplatně vyložit zásilku tímto zařízením.

(9) O převzetí zásilky a o povinnostech příjemce při přistavování zvláštního nákladního přívěsu bez motorového vozidla platí pro příjemce obdobně ustanovení § 16 odst. 8.

(10) Příjemce nemá právo požadovat třídění zásilky nebo její ukládání na různá místa, ani ukládání do poschodí nebo suterénu. Zásilky dodává závozník příjemci na jedno místo do vzdálenosti 15 m od vozidla. Pokud provozní poměry dovolí, může dopravce vyhovět přání příjemcovu a dodat zásilku i na větší vzdálenost i na několik míst, avšak za tyto úkony zaplatí příjemce poplatek stanovený tarifem.

(11) Žádá-li přepravce dodat zásilku na jiné místo, než které je uvedeno v přepravním listě, dopravce jeho žádosti vyhoví, pokud to provozní poměry dovolí a není třeba zásilku přeložit na jiné silniční vozidlo. Návrh na tuto změnu zapíše příjemce na rubu 4. dílu přepravního listu. Dopravce za tuto přepravu počítá přepravné podle tarifu.