35.
VYHLÁŠKA
ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků
ze dne 26. března 1958
o domácích porážkách prasat a o výkupu sádla a kůží.
Ministerstvo potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady podle § 3 odst. 2 a § 41 vládního nařízení č. 49/1957 Sb., o výkupu zemědělských výrobků, a § 5 vládního nařízení č. 44/1953 Sb., o volném prodeji zemědělských výrobků a o zemědělských trzích:
(1) Držitelé prasat smějí provést domácí porážku prasete jen na základě povolení, které jim vydá výkonný orgán místního národního výboru, splňují-li podmínky stanovené v dalších ustanoveních této vyhlášky.
(2) Výměnkářům lze povolit v kalendářním roce jen jednu domácí porážku; výjimky může povolit výkonný orgán okresního národního výboru.
(1) Jednotným zemědělským družstvům se společným hospodařením (dále jen „jednotná zemědělská družstva“), členům jednotných zemědělských družstev se společným obděláváním půdy (dále jen „členové jednotných zemědělských družstev nižšího typu“), jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním držitelům zemědělské půdy o výměře nad 0,5 ha se první domácí porážka v kalendářním roce povolí, jestliže splnili povinnou dodávku vepřového masa za uplynulý rok a vyhověli těmto dalším podmínkám:
(2) U záhumenkářů, bezzemků a držitelů půdy do 0,5 ha, kterým se nevyměřuje povinná dodávka masa, se nepožaduje splnění podmínek uvedených v odstavci 1. U záhumenkářů, kteří vstoupili do jednotného zemědělského družstva v průběhu roku, je při povolování první domácí porážky podmínkou, že odevzdali potřebný počet prasat jednotnému zemědělskému družstvu a ponechali si na svém záhumenku nejvýše takový počet prasat, jaký připouštějí stanovy jednotného zemědělského družstva.
(1) U jednotných zemědělských družstev platí podmínky uvedené v § 2 i pro druhou a další domácí porážku v témže kalendářním roce.
(2) Druhá a další domácí porážka v kalendářním roce se povolí členům jednotných zemědělských družstev nižšího typu, jednotlivě hospodařícím rolníkům a ostatním držitelům zemědělské půdy o výměře nad 0,5 ha teprve tehdy, jestliže mají splněnou povinnou dodávku vepřového masa za uplynulý rok a jestliže již splnili celou povinnou dodávku vepřového masa stanovenou jim na běžný rok.
(3) U bezzemků a držitelů půdy do 0,5 ha, kterým se nevyměřuje povinná dodávka masa, nevyžaduje se při povolování druhé a další porážky splnění podmínek uvedených v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 2.
(4) U záhumenkářů je povolení druhé a další porážky v témže kalendářním roce podmíněno tím, že družstvo splňuje podmínky pro povolení domácí porážky.
(5) U záhumenkářů, kteří se stali členy jednotného zemědělského družstva v průběhu roku, je kromě toho podmínkou pro povolení druhé a další domácí porážky v témže kalendářním roce, že již splnili případný dluh vepřového masa připadající na tu část roku, kdy ještě hospodařili jako jednotlivě hospodařící rolníci, odevzdali potřebný počet prasat jednotnému zemědělskému družstvu a ponechali si na záhumenku nejvýše takový počet prasat, jaký připouštějí stanovy jednotného zemědělského družstva.
(1) Nedodal-li žadatel na plnění povinné dodávky vepřové maso v množství, které je podmínkou pro povolení domácí porážky, a chybí-li jen menší množství, které lze vyrovnat dodáním vepřové půlky, může mu být domácí porážka povolena s výhradou, že dodá půlku prasete na plnění povinné dodávky.
(2) Půlky prasat z domácích porážek se dodávají s hlavou nebo bez hlavy, bez drobů, avšak se sádlem hřbetním a plstním.
(1) Domácí porážku může výkonný orgán místního národního výboru povolit jen těm žadatelům, kteří si prase sami vykrmili ze selete nebo prasete, které získali v živé váze do 50 kg včetně.
(2) Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1, může výjimečně výkonný orgán okresního národního výboru povolit domácí porážku:
(1) Žádost o povolení domácí porážky se podává vždy u výkonného orgánu místního národního výboru, v jehož obvodu bylo prase vykrmeno. Doklady o skutečnostech, zakládajících nárok na snížení povinného odprodeje sádla nebo na úplné osvobození musí být připojeny k žádosti.
(2) O všech žádostech o domácí porážku s výjimkou ustanovení § 5 odst. 2 rozhoduje výkonný orgán místního národního výboru, a to do 7 dnů po doručení žádosti.
(3) Jestliže prase muselo být nutně poraženo a držitel, který splňuje podmínky pro povolení domácí porážky, si je chce ponechat pro svou domácnost, musí nejpozději následující den po nutném poražení předložit žádost o souhlas k ponechání prasete; k žádosti musí připojit potvrzení veterinárního lékaře o příčině, pro kterou muselo být prase nutně poraženo a o tom, že z hlediska veterinárně zdravotního není proti ponechání prasete námitek. O žádosti o ponechání nutně poraženého prasete musí být rozhodnuto do 24 hodin po jejím podání.
Proti rozhodnutí o žádosti o povolení domácí porážky se může žadatel odvolat do 15 dnů po doručení rozhodnutí k výkonnému orgánu národního výboru bezprostředně vyššího stupně. Odvolání se podává u výkonného orgánu národního výboru, který napadené rozhodnutí vydal.
(1) Orgán, který domácí porážku povolil, předepíše zároveň množství škvařeného sádla, které je žadatel povinen z porážky odprodat sběrně sádla.
(2) Množství sádla k povinnému odprodeji se stanoví:
(3) Z nutně poraženého prasete, které bylo držiteli ponecháno pro zásobení jeho domácnosti, se množství sádla k povinnému odprodeji nestanoví, bylo-li maso uznáno veterinárním lékařem za méně hodnotné nebo podmíněně poživatelné. Bylo-li maso uznáno za poživatelné bez omezení, nepředepíše se povinný odprodej sádla jen tehdy, jestliže mrtvá váha prasete nepřesahuje 50 kg; při vyšší mrtvé váze než 50 kg předepíše se množství sádla ve výši uvedené v odstavci 2. Jestliže toto množství sádla by bylo vzhledem k váze nutně poraženého prasete neúměrně vysoké, sníží se povinný odprodej podle pokynů vydaných ministerstvem potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství.
(4) Množství sádla k povinnému odprodeji předepíše se jen v poloviční výši, jestliže domácí porážka je povolena s výhradou, že půlka prasete bude prodána výkupnímu podniku.
(1) Žadateli, v jehož domácnosti žijí 4 děti do 15 let, se stanoví z první domácí porážky v kalendářním roce povinný odprodej sádla ve výši 3 kg. Žadatelé s více než 4 dětmi do 15 let jsou od povinného odprodeje sádla z první domácí porážky v kalendářním roce osvobozeni.
(2) Při druhé a další porážce v témže kalendářním roce se sleva ani osvobození neposkytují.
(1) Žadateli, v jehož domácnosti je jeden člen nemocen tuberkulosou, se množství sádla stanovené v § 8 odst. 2 písm. d) až f) k povinnému odprodeji z první domácí porážky v kalendářním roce snižuje o 2,5 kg škvařeného sádla. Onemocnění musí být prokázáno potvrzením okresního zdravotního střediska. Při druhé a další porážce v témže kalendářním roce se sleva neposkytuje.
(2) Žadatel, v jehož domácnosti žijí dva nebo více členů nemocných tuberkulosou, nebo sice jeden člen nemocný tuberkulosou, ale zároveň alespoň dvě děti do 15 let, je od povinného odprodeje sádla z první domácí porážky v témže kalendářním roce osvobozen.
(1) Záhumenkáři, jakož i bezzemci a žadatelé, kteří neobhospodařuji více než 0,5 ha zemědělské půdy, jsou osvobozeni od povinného odprodeje sádla z první domácí porážky v kalendářním roce, jestliže žadatel sám nebo některý člen jeho domácnosti pracuje jako horník pod zemí. Nežije-li horník ve společné domácnosti s chovatelem, který prase vykrmil, přísluší osvobození jen tehdy, je-li na jeho výdělek tato domácnost převážně odkázána. Při druhé nebo další porážce v témže kalendářním roce se osvobození neposkytuje.
(2) Osvobození podle odstavce 1 se poskytuje i rodičům, jejichž dítě je hornickým učněm a žije s nimi ve společné domácnosti.
(3) Žadatelé uvedení v odstavci 1 jsou osvobozeni od povinného odprodeje sádla z první domácí porážky v kalendářním roce i tehdy, jestliže žadatel sám nebo některý člen jeho domácnosti je v době povolení porážky na dlouhodobé civilní brigádě v hornictví a pracuje pod zemí již nejméně 3 měsíce.
(4) Okolnosti odůvodňující osvobození musí být prokázány potvrzením zaměstnavatele a závodního výboru odborového svazu.
(1) Útvary ozbrojených sil, s výjimkou vojenských závodních jídelen, jsou osvobozeny od povinného odprodeje sádla z domácí porážky.
(2) Pohodným se povinný odprodej sádla z domácí porážky nestanoví.
(1) Sádlo z domácích porážek vykupují sběrny sádla. Sádlo musí být odevzdáno do sběrny do 7 dnů po provedení porážky. Sběrna sádla vystaví při převzetí sádla výkupní lístek, v němž uvede: jméno a přesnou adresu držitele prasete, datum převzetí, váhu sádla, cenu za 1 kg a úhrnnou částku k výplatě. Výplatní lístek podepíší dodávající i zástupce sběrny.
(2) Sádlo musí být vyškvařené ze sádla hřbetního, popřípadě pístního, musí být čerstvé, bezvadné jakosti, barvy bílé, nejvýše s mírným šedožlutým odstínem, konsistence při 15 °C, masťovité, struktury hladké až jemně krupičkovité, vůně a chuti plné, příjemné, jemné a typické pro čerstvě škvařené sádlo, čisté, bez usazenin, škvarků a jiných nečistot.
(1) Držitelé prasat, kteří provedli domácí porážku, jsou povinni dát prase stáhnout a kůži ihned po stažení odevzdat. Jestliže bylo žadateli povoleno ponechat si z domácí porážky pouze půlku prasete, je povinen dát prase stáhnout a kůži odevzdat stejně jako při ponechání celého prasete.
(2) Stažení provádějí, je-li prase poraženo na jatkách, zaměstnanci podniku masného průmyslu, v ostatních případech stahovači, tj. osoby, které obdržely od průmyslového odboru rady okresního národního výboru oprávnění k stahování prasat z domácích porážek.
(3) Kůže musí být ihned po stažení zbavena všeho podkožního tuku a tuk odevzdán držiteli prasete.
(4) Provádí-li se domácí porážka na jatkách, odevzdá držitel prasete staženou kůži podniku masného průmyslu, v ostatních případech ji odevzdá stahovači. Stahovač je povinen staženou kůži řádně nasolit, uložit a do 7 dnů po provedení porážky dodat podniku masného průmyslu.
(5) Kůže se ihned po stažení zváží, jakostně ohodnotí z hlediska přírodních vad a vypočte se její cena. K poškození kůže způsobenému při stahování zaměstnancem podniku masného průmyslu nebo stahovačem (popařeniny, pořezy apod.) se nepřihlíží. Cena kůže se vyúčtuje odpočtem z odměny, kterou je držitel prasete povinen poskytnout podniku masného průmyslu, popřípadě stahovači, za poražení a stažení prasete. Podnik masného průmyslu nebo stahovač vystaví ihned při převzetí kůže výkupní lístek.
(6) Ve výkupním lístku musí být uvedeno: jméno a přesná adresa držitele prasete, jméno a přesná adresa stahovače (na jatkách zaměstnance, který stažení provedl), živá váha prasete (zjištěná nebo odhadnutá), váha, jakost a cena kůže a odměna za poražení a stažení prasete, odpočet této odměny z ceny kůže, jakož i datum provedení porážky. Výkupní lístek podepíší držitel prasete a stahovač (na jatkách zaměstnanec, který stažení provedl).
(1) Výkonný orgán okresního národního výboru může v ojedinělých případech povolit výjimku z povinnosti stažení a odprodeje kůže, zejména držitelům, kteří bydlí na samotě a provádějí si domácí porážku sami (odlehlé hájovny, samoty v pohraničních a horských oblastech apod.).
(2) Na základě posudku veterinárního lékaře, že je nutno v zájmu ochrany zdraví lidí nebo zvířat od stažení kůže upustit, povolí výkonný orgán okresního národního výboru výjimku dodatečně.
(3) Na domácí porážky vyřazených plemenných kanců a bagounů (mangalic) se povinnost stažení a odprodeje kůže nevztahuje.
(1) Výkonný orgán místního národního výboru vede povinně evidenci o povolování domácích porážek a plnění povinného odprodeje sádla a kruponů.
(2) Kopie vydaných povolení na domácí porážky je výkonný orgán místního národního výboru povinen ihned po jejich vydání odesílat výkonnému orgánu okresního národního výboru. Tiskopisy žádostí o povolení porážek i povolení jsou přísně zúčtovatelné.
(3) Výkonný orgán místního národního výboru kontroluje řádné plnění povinného odprodeje sádla a kruponů. Žadateli, který z předcházející porážky neodevzdal vyměřené množství sádla, povolí domácí porážku pouze s výhradou, že z nové porážky uhradí i to množství sádla, které zůstal z předcházející porážky dlužen.
(4) Výkonný orgán národního výboru vyššího stupně kontroluje dodržování ustanovení této vyhlášky u výkonného orgánu národního výboru nižšího stupně a má právo přezkoumávat jeho rozhodnutí a nesprávné rozhodnutí nebo opatření rušit nebo měnit.
Předpisy o prohlídce masa při domácích porážkách prasat zůstávají nedotčeny.
(1) Domácí porážku lze povolit jen pro zásobování žadatelovy domácnosti, popřípadě u jednotných zemědělských družstev pro společnou stravovnu, pro zásobování brigádníků anebo v přiměřeném rozsahu pro rozdělování výtěžků z porážky podle počtu odpracovaných pracovních jednotek mezi členy družstva k zásobování jejich domácností.
(2) Závodům a zařízením společného stravování socialistického sektoru a lůžkovým zařízením preventivní a léčebné péče lze povolovat domácí porážky jen za účelem přípravy a podávání pokrmů.
(3) Povolovat porážky prasat za účelem volného prodeje masa, sádla a výrobků z nich je nepřípustné, dokud nebude splněn kraji stanovený celoroční plán výkupu (včetně státního nákupu) jatečných prasat (§ 5 vládního nařízení č. 44/1953 Sb.).
(1) K povolení domácí porážky prasnice vyřazené z chovu se kromě všeobecně platných podmínek vyžaduje, aby žadatel předložil potvrzení zootechnické nebo veterinární služby, že z hlediska zemědělské výroby nebo z hlediska veterinárního není proti porážce prasnice námitek.
(2) Domácí porážky skotu, telat, selat, koní a hříbat nejsou přípustné. Porážení ovčího bravu je upraveno vyhláškou ministerstva zemědělství č. 126/1954 Ú. l., o chovu ovčího bravu a jeho chovných oblastech, ve znění vyhlášek č. 32/1956 Ú. l. a č. 172/1957 Ú. l.
Ministerstvo potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.
Zrušují se všechny předpisy, které odporují ustanovením této vyhlášky; zejména se zrušuje vyhláška ministerstva výkupu č. 255/1954 Ú. l., o domácích porážkách prasat a o výkupu sádla a kůží, ve znění vyhlášky ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků č. 199/1956 Ú. l.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1958.