Vyhláška ministra financí o fakturování a placení za zboží a práce.

§ 1.

Rozsah platnosti.

(1) Tato vyhláška upravuje fakturování a placení dodávek zboží a prací (služeb), uskutečněných těmito dodavateli:

1. a) rozpočtovými organizacemi*), čítajíc v to zařízení v oboru státního hospodářství,
2. b) národními podniky včetně podniků státního obchodu,
3. c) podniky zřízenými nebo určenými podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství,
4. d) nakladatelstvími a vydavatelstvími,
5. e) komunálními podniky,
6. f) družstvy, s výjimkou jednotných zemědělských družstev,
7. g) podniky pod národní správou vykonávanou některým z podniků uvedených pod písm. b), c), e) a f).

(2) Vyhláškou jsou vázáni všichni odběratelé dodavatelů uvedených v odstavci 1.

§ 2.

Obsah faktury.

(1) Faktura musí být v záhlaví označena výrazně jako faktura a musí obsahovat:

1. a) datum vyhotovení a číslo faktury;
2. b) název a adresu dodavatele;
3. c) název a sídlo peněžního ústavu, s nímž je ve spojení dodavatel, a číslo jeho účtu u tohoto peněžního ústavu;
4. d) název (jméno) a adresu odběratele, na kterou má býti faktura odeslána;
5. e) název a sídlo peněžního ústavu, s nímž je ve spojení odběratel, a číslo jeho účtu u tohoto peněžního ústavu. Tyto údaje se neuvádějí, jde-li o fakturu pro vojenskou správu nebo národní bezpečnost;
6. f) doložku „Splatno inkasním příkazem číslo … “, uhrazuje-li se faktura inkasním příkazem;
7. g) číslo hospodářské nebo jiné smlouvy nebo datum a číslo objednávky nebo příkazu. Zasílá-li se faktura jinému místu, než které objednávku učinilo, též název a adresu objednatele. U zboží dodávaného podle disposičního příkazu úředních orgánů nebo podle předem stanoveného klíče jest uvést údaje úředního příkazu nebo údaje rozhodnutí o kontingentu;
8. h) den vyskladnění zboží nebo den dokončení práce. Neodebere-li odběratel zboží ve smluvené dodací lhůtě nebo neučiní-li vše, čeho je třeba, aby zboží mohlo být v této lhůtě vyskladněno, platí za den vyskladnění poslední den smluvené dodací lhůty. U dodávek, u nichž se množství zboží určuje teprve po převzetí odběratelem (§ 5 odst. 6), jest uvést den převzetí zboží. Dojde-li při vývozních obchodech příkaz podniků zřízených nebo určených podle zákona č. 119/1948 Sb., k odeslání zboží před uplynutím sjednané dodací lhůty, jest uvést datum odesílacího razítka dopravcova. U traťových obchodů dovozních platí za den vyskladnění den, kdy zboží po přechodu československé státní hranice bylo převzato dopravcem k další přepravě; fakturuje-li se však zboží podle rozhodnutí dodavatele až po převzetí zboží (§ 5 odst. 6), jest uvést den převzetí zboží. Za den dokončení spedice se považuje den, kdy byla provedena výsledná kalkulace;
9. ch) den odeslání faktury, který musí být totožný s datem poštovního razítka nebo — při doručení poslem — se dnem převzetí faktury odběratelem;
10. i) den splatnosti konečné částky faktury, a je-li splatnost zkrácena, také důvod zkrácení. Den splatnosti se neuvádí, jde-li o fakturu vydanou počínajíc dnem 1. dubna 1953, která se uhrazuje inkasním příkazem;
11. j) údaj o tom, z kterého závodu nebo skladu bylo zboží vyskladněno nebo kterým závodem byla práce provedena. V případech, kdy vyskladňující sklad nebo závod je v jiné obci než místo fakturující, také údaj o tom, které místo za tento sklad nebo závod fakturuje;
12. k) údaj o tom, kterému závodu, provozovně nebo skladu bylo zboží odesláno;
13. l) pojmenování, druh (jakost) a množství zboží nebo druh a dobu trvání práce, po případě počet pracovních jednotek;
14. m) cenu za jednotku množství zboží nebo práce, jakož i úhrnnou cenu. Cena musí být označena, na př. státní maloobchodní cena a pod.;
15. n) fakturuje-li se, až dojde výsledek rozboru nebo na základě oznámení odběratele nebo příjemce zboží, den, kdy došel výsledek rozboru nebo oznámení o výsledku rozboru zboží (§ 5 odst. 1 a 5), po případě den, kdy došlo oznámení o převzetí zboží (§ 5 odst. 6);
16. o) název (jméno) a adresu příjemce zboží, jde-li o traťový obchod. Tento údaj se neuvádí ve faktuře zaslané odběratelem příjemci zboží;
17. p) jiné údaje výslovně předepsané zvláštními předpisy, na př. cenovými;
18. r) údaje, na nichž se odběratel s dodavatelem dohodl;
19. s) razítko (předtisk) dodavatele a podpis osoby odpovědné za fakturu.

    Náležitosti pro účely daňové stanoví § 4. Údaje podle písm. l) a m) mohou být uvedeny ve zvláštní příloze k faktuře, což musí být ve faktuře poznamenáno; tato úleva se nevztahuje na dodavatele, který je povinen odvést daň z obratu.

(2) Mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 může faktura obsahovat zejména:

1. a) údaje o způsobu, jakým se zboží posílá (drahou, poštou, povozem a pod.), na čí nebezpečí se posílá nebo zda je pojištěné,
2. b) doložky o obalu,
3. c) náklady za obal, pojištění, vážení a pod., které má zaplatit odběratel,
4. d) místo žalovatelnosti.

(3) Faktura za dodávky energie, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí obsahovat:

1. a) datum vyhotovení a číslo faktury, jakož i název a adresu dodavatele (po případě v obvyklých zkratkách), číslo, po případě název (jméno) a adresu odběratele;
2. b) den předchozího odpočtu dodávky energie (vody) a stav měřidla;
3. c) den konečného odpočtu dodávky energie (vody) a stav měřidla;
4. d) konstantu měřidla, je-li jiná než 1;
5. e) množství a druh dodávky energie (vody). Kde není namontován vodoměr, vypočte se množství odebrané vody nebo odvedené odpadní vody podle zvláštních předpisů;
6. f) značku sazby, jakož i úhrnnou cenu;
7. g) výši stálého platu podle podmínek sjednané sazby;
8. h) nájemné za měřidla, pokud není zahrnuto ve stálém platu;
9. ch) údaje uvedené v odstavci 1 písm. f), ch), i) a p) až s).

(4) Faktura za práce opravářské musí obsahovat:

1. a) druh provedené práce podle jednotlivých ucelených částí,
2. b) cenu za jednotlivé ucelené části, jakož i úhrnnou cenu,
3. c) pojmenování, druh a množství spotřebovaného materiálu,
4. d) cenu za jednotku množství materiálu, jakož i úhrnnou cenu,
5. e) údaje podle odstavce 1 písm. a) až j) a p) až s),
6. f) náležitosti pro účely daňové podle § 4.

   Údaje podle písm. a) až d) mohou být uvedeny na zvláštní příloze k faktuře, což musí být ve faktuře poznamenáno; tato úleva se nevztahuje na dodavatele, jenž je povinen odvést daň z obratu. Opravářské práce lze fakturovat i podle odstavce 1.

§ 3.

Sběrná faktura a soupis faktur.

(1) Při stálém styku mezi dodavatelem a odběratelem mohou být dodávky zboží a opakující se práce, uskutečněné v době delší jednoho dne a ne delší jednoho kalendářního měsíce, vyfakturovány

1. a) sběrnou fakturou nebo
2. b) soupisem faktur.

(2) Sběrná faktura musí být v záhlaví jako taková označena a musí obsahovat všechny náležitosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až s) a podle § 4, při čemž místo dne vyskladnění zboží nebo dne dokončení prací jest uvést období, ve kterém bylo zboží vyskladněno nebo práce dokončeny. Sběrná faktura za dodávku energie, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí obsahovat údaje podle § 2 odst. 3.

(3) Při soupisu faktur musí být každá dodávka zboží nebo práce vyfakturována fakturou vyhovující ustanovením § 2 odst. 1 písm. a), b), d), g) až ch) a j) až s) a ustanovením § 4. Soupis faktur musí být pak v záhlaví jako takový označen a musí obsahovat:

1. a) datum vyhotovení a číslo soupisu faktur;
2. b) název a adresu dodavatele;
3. c) název a sídlo peněžního ústavu, s nímž je ve spojení dodavatel, a číslo jeho účtu u tohoto peněžního ústavu;
4. d) název (jméno) a adresu odběratele, na kterou má být soupis faktur zaslán;
5. e) název a sídlo peněžního ústavu, s nímž je ve spojení odběratel, a číslo jeho účtu u tohoto peněžního ústavu. Tyto údaje se neuvádějí, jde-li o fakturu pro vojenskou správu nebo národní bezpečnost;
6. f) období, jehož se soupis faktur týká;
7. g) označení (datum a číslo) jednotlivých faktur;
8. h) konečné částky jednotlivých faktur;
9. ch) součet konečných částek jednotlivých faktur;
10. i) doložku „Splatno inkasním příkazem číslo ...“, uhrazuje-li se soupis faktur inkasním příkazem;
11. j) den odeslání soupisu faktur, který musí být totožný s datem poštovního razítka nebo — při doručení poslem — se dnem převzetí soupisu faktur odběratelem;
12. k) den splatnosti součtu konečných částek jednotlivých faktur, a je-li splatnost zkrácena, také důvod zkrácení. Den splatnosti se neuvádí, jde-li o fakturu vydanou počínajíc dnem 1. dubna 1953, která se uhrazuje inkasním příkazem.

    Údaje podle písm. g) a h) mohou být uvedeny na zvláštní příloze k soupisu faktur, což však musí být v soupisu faktur poznamenáno.

(4) Sběrných faktur nebo soupisů faktur lze používat pouze při dodávkách zboží nebo při pracích, při nichž je tento způsob fakturování sjednán. Dodávky energie a vody, odvádění odpadní vody veřejnými kanalisacemi a práce kominické lze i bez předchozí dohody s odběratelem fakturovat sběrnou fakturou, při čemž období pro sběrnou fakturu za dodávku energie může činit až dva měsíce, při dodávkách vody a při odvádění odpadní vody veřejnými kanalisacemi až tři měsíce a při pracích kominických až jeden rok. Dodavatel musí však v těchto případech předem oznámit odběrateli, kdy začíná a končí období pro sběrnou fakturu. Práce kominické lze vyfakturovat soukromým osobám a soukromým podnikům sběrnou fakturou v polovině zvoleného období za celé období najednou; zvolené období nesmí být delší než jeden rok.

§ 4.

Náležitosti pro účely daňové.

(1) Zboží, na něž je stanovena státní maloobchodní cena nebo maloobchodní cena (dále jen „maloobchodní cena“), fakturuje dodavatel stanovenou maloobchodní cenou. Má-li odběratel nárok na snížení této ceny o stanovenou obchodní srážku, vyznačí dodavatel ve faktuře procento obchodní srážky, odečte ve faktuře od maloobchodní ceny částku této srážky a uvede maloobchodní cenu zbývající po odečtení obchodní srážky. U zboží více druhů, pro něž je stanoveno stejné procento obchodní srážky, může být tato srážka vypočtena a odečtena od součtu maloobchodních cen tohoto zboží. Dodavatel nevyznačuje na faktuře státní velkoobchodní cenu nebo velkoobchodní cenu (dále jen „velkoobchodní cena“) zboží ani částku daně z obratu.

(2) Je-li dodavatel povinen odvést z obratu dosaženého prodejem zboží, na něž je stanovena maloobchodní cena, daň z obratu, vypočte daň na průpisu faktury; doplní průpis faktury velkoobchodní cenou za jednotku množství zboží a úhrnnou velkoobchodní cenou, tuto odečte od úhrnné maloobchodní ceny téhož zboží (snížené o stanovenou obchodní srážku, po případě o stanovené obchodní rozpětí) a rozdíl mezi oběma úhrnnými cenami vyznačí na průpisu jako částku daně z obratu. Tento průpis faktury je dokladem pro účetní evidenci a pro účely kontroly daně z obratu.

(3) Nepodléhá-li obrat z prodeje zboží, na něž je stanovena maloobchodní cena, dani z obratu, fakturuje dodavatel za zboží velkoobchodní cenu (bez daně z obratu), a pokud je k tomu oprávněn, připočte k ní svou obchodní přirážku, jejíž procento vyznačí na faktuře; poznamená na faktuře, že daň z obratu není v ceně zahrnuta.

(4) Jde-li o dodávku zboží, na něž je stanovena státní velkoobchodní cena včetně daně z obratu nebo velkoobchodní cena včetně daně z obratu (předací cena), uvede dodavatel na faktuře, že daň z obratu je započtena do fakturované předací ceny. Daň vypočte dodavatel na průpisu faktury; doplní jej velkoobchodní cenou (bez daně z obratu) za jednotku množství zboží a úhrnnou velkoobchodní cenou, tuto odečte od úhrnné předací ceny a rozdíl mezi oběma úhrnnými cenami vyznačí na průpisu jako částku daně z obratu. Tento průpis faktury je dokladem pro účetní evidenci a pro účely kontroly daně z obratu.

(5) Jde-li o dodávku zboží, na něž není stanovena ani maloobchodní cena ani předací cena, a je-li dodavatel povinen odvést z obratu dosaženého prodejem tohoto zboží daň z obratu, vyznačí ve faktuře sazbu daně, dále uvede příslušnou položku nebo podpoložku sazebníku daně z obratu, cenu, z níž daň počítá, a částku daně; u každého druhu zboží stejné položky (podpoložky) sazebníku daně vyznačí dodavatel úhrnnou cenu zboží odděleně, na př. ve dvou sloupcích tak, aby z toho byla patrna částka připadající na daň z obratu. Při prodeji zboží soukromé osobě nevyznačí dodavatel částku daně z obratu odděleně.

(6) Nepodléhá-li obrat z prodeje zboží, na něž není stanovena ani maloobchodní cena ani předací cena, dani z obratu, fakturuje dodavatel za zboží velkoobchodní cenu (bez daně z obratu), a pokud je k tomu oprávněn, připočte k ní svou obchodní přirážku, jejíž procento vyznačí na faktuře; poznamená na faktuře, že daň z obratu není v ceně zahrnuta.

(7) Ustanovení odstavců 1, 2, 4 a 5 se vztahují i na dodávky zboží (materiálu) spojené s provedením prací opravářských. Daň z výkonů se ve faktuře za práce opravářské zvlášť neuvádí.

(8) Ministerstvo financí může povolit výjimku z ustanovení odstavců 1 a 2 dodavateli, který převážně prodává zboží, na něž není stanovena maloobchodní cena.

§ 5.

Zasílání faktury.

(1) Faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur musí být odeslána nejpozději do tří pracovních dnů po vyskladnění zboží. Zasílá-li se výrobek rozložený v součástky, jejichž montáž provede dodavatel, musí být faktura odeslána nejpozději do 6 dnů po dokončení montáže. U zboží, jež lze vyfakturovat až po provedeném rozboru, jest fakturu odeslat nejpozději do tří pracovních dnů poté, kdy došel výsledek rozboru. Provádí-li rozbor odběratel, musí tak učinit ve lhůtě sjednané s dodavatelem. Výsledek rozboru je pak povinen oznámit dodavateli doporučeným dopisem nebo na potvrzení nejpozději příštího pracovního dne po dokončení rozboru. Za práce musí být odeslána faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur nejpozději do 6 dnů po dokončení prací. Tato lhůta se prodlužuje pro podniky, pokud instalují výstavy jako celek, na 10 dnů, avšak jen tehdy, zúčastní-li se práce též subdodavatel; tato skutečnost musí být z faktury patrna.

(2) Sběrná faktura nebo soupis faktur za zboží musí být odeslán nejpozději do 5 dnů a sběrná faktura nebo soupis faktur za práce do 6 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Sběrná faktura Československých státních lázní a zřídel a Mediky, národního podniku, jakož i sběrná faktura za dodávku energie velkoodběratelům, za dodávku vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí být odeslána do 10 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 4). Sběrná faktura za maloodběr energie musí být odeslána nejpozději do tří pracovních dnů po uplynutí příslušného období; uhrazuje-li se však sběrná faktura v hotovosti nebo šekem k súčtování, musí být odevzdána v poslední den příslušného období.

(3) Je-li místo vyskladňující v jiné obci než místo fakturující, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, musí být faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur odeslána do 6 dnů po vyskladnění zboží a sběrná faktura nebo soupis faktur za zboží do 9 dnů po skončení příslušného období. Lhůta 6 dnů se prodlužuje pro podniky zřízené nebo určené podle zákona č. 119/1948 Sb., pro státní statky, pro zemědělské podniky v oboru ministerstva národní obrany a pro národní podniky pro těžbu dříví na 8 dnů.

(4) U traťových obchodů, kdy odběratel fakturuje příjemci zboží (svému odběrateli), musí fakturu nebo jednotlivou fakturu při soupisu faktur odeslat příjemci zboží do 10 dnů po vyskladnění zboží dodavatelem a sběrnou fakturu nebo soupis faktur do 12 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Tyto lhůty se prodlužují o tři dny, je-li sklad nebo závod vyskladňující v jiné obci než místo, které za tento sklad nebo závod fakturuje. Vrátí-li však odběratel fakturu dodavateli podle odstavce 9, musí odeslat příjemci zboží fakturu nejpozději příští pracovní den po obdržení správně vyhotovené faktury, při čemž ve faktuře zaslané příjemci zboží uvede též den, kdy správně vyhotovenou fakturu obdržel.

(5) U traťových obchodů, u nichž lze zboží vyfakturovat až po provedeném rozboru, musí příjemce zboží provést rozbor ve lhůtě sjednané s jeho dodavatelem. Výsledek rozboru je pak povinen oznámit doporučeným dopisem nebo na potvrzení dodavateli i odběrateli (svému dodavateli) nejpozději příštího pracovního dne po dokončení rozboru. Faktura musí být odeslána dodavatelem odběrateli a odběratelem příjemci zboží nejpozději do tří pracovních dnů poté, kdy došel výsledek rozboru. Došla-li odběrateli faktura dodavatele dříve, než výsledek rozboru, musí odeslat fakturu příjemci zboží nejpozději do tří pracovních dnů poté, kdy obdržel fakturu dodavatele. Z příslušné faktury musí být patrný den, kdy došel výsledek rozboru, resp. faktura dodavatele.

(6) U takových traťových obchodů dovozních, u nichž se dodávka fakturuje podle rozhodnutí dodavatele až po převzetí zboží nebo u dodávek, u nichž se množství zboží určuje teprve po jeho převzetí odběratelem, musí se převzetí uskutečnit nejpozději příštího dne po dodání dokladů doprovázejících zásilku odběrateli (příjemci), nebude-li prokázáno dokladem vystaveným dopravcem, že zboží v této lhůtě nemohlo být od něho převzato. V téže lhůtě musí být rovněž zjištěno i množství zboží. V případech, kdy československé státní dráhy dopravují vagony se zbožím na t. zv. předávkovou kolej, prodlužuje se lhůta k převzetí zboží a k případnému zjištění jeho množství o další den. Den dodání dokladů doprovázejících zásilku se do lhůty nepočítá. Odběratel (příjemce) je povinen doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení oznámit dodavateli den převzetí zboží a jeho množství, po případě jiné údaje dohodnuté s dodavatelem, a to nejpozději příštího dne po převzetí zboží. Dodavatel se může s odběratelem dohodnout, aby oznámení o převzetí zboží bylo zasláno telegraficky nebo dálnopisem, nebo aby údaje souvisící s převzetím zboží byly sděleny telefonicky. Faktura pak musí být odeslána nejpozději do tří pracovních dnů poté, kdy došlo oznámení o převzetí zboží; fakturuje-li se však zboží sběrnou fakturou, musí být tato faktura odeslána do tří pracovních dnů poté, kdy došlo oznámení o převzetí všech dodávek zboží provedených za příslušné období. Oznámení musí být odesláno doporučeně nebo na potvrzení nejpozději příští pracovní den po skončení zmíněného období; po dohodě s dodavatelem lze převzetí všech dodávek zboží sdělit telefonicky, telegraficky nebo dálnopisem.

(7) Faktura za montážní práce provedené tuzemským dodavatelem v cizině za kalendářní měsíc musí být odeslána podniku zřízenému nebo určenému podle zákona č. 119/1948 Sb. nejpozději do 14 dnů po obdržení pracovních výkazů z montážního staveniště, při čemž den obdržení pracovních výkazů musí být z faktury patrný, nejpozději však do 6 týdnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž montážní práce byly provedeny. Faktura za provedení výstav tuzemským dodavatelem v cizině musí být odeslána nejpozději do 6 dnů po obdržení všech podkladů pro fakturování z ciziny. Den obdržení podkladů musí být z faktury patrný. Faktura za práce provedené zahraničním dodavatelem v tuzemsku, musí být odeslána podnikem zřízeným nebo určeným podle zákona č. 119/1948 Sb. nejpozději do 6 dnů po doručení faktury zahraničního dodavatele. Tento den musí být z faktury jmenovaného podniku patrný.

(8) Faktura za prototyp strojů a zařízení, který lze vyfakturovat jen podle výsledné kalkulace, musí být odeslána nejpozději do 28 dnů po vyskladnění prototypu. Jde-li o traťový obchod, musí odběratel odeslat fakturu příjemci prototypu nejpozději do 34 dnů po vyskladnění prototypu. V těchto případech musí se již v nabídce odůvodnit, proč je nutno stanovit cenu až na podkladě výsledné kalkulace.

(9) Odběratel může do tří pracovních dnů po obdržení vrátit dodavateli fakturu, neobsahuje-li správně všechny podstatné náležitosti, které musí faktura podle vyhlášky obsahovat; v takovém případě je však povinen vyznačit ve vrácené faktuře nesprávné údaje nebo chybějící náležitosti. Nová správně vyhotovená faktura musí být odeslána odběrateli nejpozději příští pracovní den po doručení vadné faktury dodavateli, při čemž v nové správně vyhotovené faktuře musí dodavatel vyznačit den, kdy vadnou fakturu obdržel.

(10) Zasílá-li se výrobek rozložený v součástky, počítá se příslušná lhůta k odeslání faktury ode dne vyskladnění poslední součástky.

(11) Den vyskladnění zboží nebo den dokončení práce [§ 2 odst. 1 písm. h)] se nepočítá do lhůty pro zaslání faktury.

(12) Dodavatelé uvedení v § 1 odst. 1, kteří dodávají zboží jednotným zemědělským družstvům nebo provádějí pro ně práce, jsou povinni odeslat stejnopis faktury peněžnímu ústavu, se kterým je jednotné zemědělské družstvo ve spojení. Počínajíc dnem 1. dubna 1953 se stejnopis faktury peněžnímu ústavu zvlášť nezasílá, uhrazuje-li se tato faktura inkasním příkazem.

(13) V zájmu zrychlení oběhu oběžných prostředků zkrátí ministerstvo financí přiměřeně lhůty uvedené v odstavcích 1 až 8, jakmile budou k tomu vytvořeny potřebné předpoklady.

(14) Přehled lhůt pro zasílání faktur je uveden v příloze.

§ 6.

Placení faktury.

(1) O placení faktur odběratelem budou platit od 1. dubna 1953 zvláštní předpisy o platebním a súčtovacím styku. Do té doby a pokud v těchto předpisech nebude stanoveno jinak, platí ustanovení odstavců 2 až 4, při čemž vyhláška č. 373/1951 Ú. l. I, o placení inkasními příkazy, ve znění vyhlášky č. 169/1952 Ú. l. se vztahuje na placení faktur vydaných do 31. března 1953.

(2) Fakturu musí odběratel zaplatit do 14 dnů po jejím odeslání, nebyla-li zvláštním předpisem nebo dohodou stran stanovena kratší platební lhůta; den odeslání faktury se do lhůty nepočítá. O placení faktur za práce provedené strojními a traktorovými stanicemi pro jednotná zemědělská družstva platí zvláštní předpisy. Platební lhůta musí být dodržena, i když v ní nemohlo být zboží převzato co do množství a druhů (jakosti) nebo práce schválena. Vrátí-li odběratel fakturu (§ 5 odst. 9), běží platební lhůta teprve ode dne odeslání nové správně vyhotovené faktury.

(3) Lhůta splatnosti je dodržena, obdrží-li peněžní ústav v poslední den lhůty v úředních hodinách pro styk se stranami formálně správný a realisovatelný příkaz k provedení úhrady. Peněžní ústav je povinen v oznámení o súčtování ve prospěch uvést den, kdy došel příkaz k úhradě. Obdrží-li peněžní ústav příkaz k provedení úhrady po úředních hodinách pro styk se stranami, uvede v oznámení o súčtování ve prospěch příští pracovní den jako den, kdy příkaz došel. Provádí-li se úhrada prostřednictvím dvou peněžních ústavů, rozhoduje den, kdy došel příkaz prvnímu ústavu.

(4) Nemohla-li být úhrada faktury provedena ani v poslední den její splatnosti pro nedostatek prostředků na účtě odběratele, uvede peněžní ústav v oznámení o súčtování ve prospěch také den, kdy úhrada mohla být provedena. Teprve tento den se pak považuje za den placení.

(5) Placení se může vztahovat pouze na určité faktury.

(6) Je nepřípustné a neúčinné vzájemné započtení (kompensování):

1. a) fakturovaných částek bez souhlasu peněžního ústavu,
2. b) penále a poplatku z prodlení.

§ 7.

Penále a poplatek z prodlení.

(1) Zjistí-li odběratel, že dodavatel neodeslal fakturu ve stanovené lhůtě, je povinen účtovat dodavateli a dodavatel odběrateli zaplatit penále ve výši 1% konečné částky té které faktury, a to za každý i započatý měsíc prodlení se zasláním faktury, celkem však nejméně 50 Kčs. Částku 50 Kčs je nutno účtovat, i když vypočtené penále je nižší než 50 Kčs.

(2) Jestliže odběratel neobdržel fakturu, je povinen doporučeným dopisem vyžádat si ji od dodavatele, a to nejpozději do 5 dnů poté, kdy mohl zjistit, že lhůta pro zaslání faktury uplynula, a zároveň jeho opisem uvědomit peněžní ústav, se kterým je dodavatel v peněžním spojení provozní povahy. Odběratel může se s dodavatelem dohodnout, že zaslání faktury bude žádat obyčejným dopisem. Dodavatel nemůže odmítat placení penále, jestliže odběratel uvedenou povinnost nesplnil.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i v případech, kdy nebyla odeslána faktura za obaly ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 2, 3 a 9, jakož i v případech, kdy nebyla vyúčtována ve lhůtě uvedené v § 11 odst. 8 a 9 náhrada za opotřebení obalů, zdržné nebo náhrada za poškození obalů vrácených v sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě nebo jejichž pohotovost k odevzdání byla v této lhůtě podle ujednání oznámena.

(4) Je-li odběratel v prodlení s placením faktury, je dodavatel povinen účtovat a odběratel dodavateli zaplatit poplatek z prodlení ve výši ¹/₂‰ z dlužné částky za každý den prodlení, celkem však nejméně 50 Kčs. Částku 50 Kčs je nutno účtovat, i když vypočtený poplatek z prodlení je nižší než 50 Kčs. Uhrazuje-li se faktura inkasním příkazem, vyhotoveným počínajíc dnem 1. dubna 1953, vybere poplatek z prodlení ve prospěch dodavatele peněžní ústav, s nímž je odběratel v peněžním spojení provozní povahy.

(5) Je-li odběratel v prodlení

1. a) s provedením rozboru nebo odesláním výsledku rozboru (§ 5 odst. 1) nebo
2. b) s převzetím zboží nebo odesláním oznámení o převzetí zboží (§ 5 odst. 6),

   je dodavatel povinen účtovat a odběratel dodavateli zaplatit penále ve výši ¹/₂‰ z konečné částky, jež bude uvedena v příslušné faktuře, a to za každý den prodlení. Penále ve stejné výši je povinen zaplatit příjemce zboží dodavateli, který zboží vyskladnil, je-li v prodlení s provedením rozboru nebo s odesláním výsledku rozboru tomuto dodavateli (§ 5 odst. 5).

(6) Penále a poplatek z prodlení se účtují do 30 dnů po získání všech podkladů pro stanovení jejich výše. Placení penále nebo poplatku k prodlení nelze odmítat, nebyla-li tato lhůta dodržena.

(7) Penále a poplatek z prodlení se promlčují v jednom roce. Promlčecí doba pro penále počíná dnem odeslání faktury a pro poplatek z prodlení dnem zaplacení faktury. Penále a poplatek z prodlení souvisící s dodávkami zboží nebo prací uskutečněnými v době od 1. ledna 1949 do 31. prosince 1951 se promlčují dnem 30. června 1953, nedošlo-li již dříve k jejich promlčení podle občanského zákoníku.

(8) V příkazech k provedení úhrady penále a poplatku z prodlení musí být zvlášť označeno, že jde o úhradu penále nebo poplatku z prodlení.

(9) Stejnopis vyúčtování penále nebo poplatku z prodlení zašle odběratel resp. dodavatel, který je vyúčtoval, peněžnímu ústavu, s nímž je v peněžním spojení provozní povahy strana, které penále nebo poplatek z prodlení byl vyúčtován. Stejnopis vyúčtování poplatku z prodlení soukromému podniku nebo soukromé osobě není třeba zasílat peněžnímu ústavu. Vyúčtování poplatku z prodlení odpadá, vybírá-li tento poplatek peněžní ústav.

(10) Soukromé osoby a soukromé podniky nesmějí požadovat penále a poplatek z prodlení.

(11) Penále nebo poplatek z prodlení nelze prominout nebo snížit. Ministerstvo financí může v případech celostátního dosahu povolit výjimku.

§ 8.

Technické jednotky strojů a zařízení, vývojové a výzkumné práce.

(1) Technické jednotky (etapy) strojů a zařízení lze samostatně fakturovat jen tehdy, jsou-li uvedeny v hospodářské nebo jiné smlouvě. Nejsou-li tyto jednotky přímo stanoveny zvláštním předpisem, stanoví je smluvní strany samy v dohodě s ústředím té banky, která uhrazuje faktury za technické jednotky. Nedojde-li k dohodě, stanoví technické jednotky věcně příslušné ministerstvo dodavatele v dohodě s věcně příslušným ministerstvem odběratele a ministerstvem financí.

(2) Vývojové a výzkumné práce se vyfakturují a uhradí po jejich dokončení, nebylo-li sjednáno, že se vyfakturují a uhradí podle etap stanovených dohodou dodavatele s odběratelem. Nedojde-li k dohodě, stanoví etapy věcně příslušné ministerstvo dodavatele v dohodě s věcně příslušným ministerstvem odběratele. Za etapu lze také považovat vývojové nebo výzkumné práce provedené nejméně za měsíc. U vývojových prací pro vojenskou správu stanoví etapy ministerstvo národní obrany samo.

§ 9.

Dodávky zboží dovezeného z ciziny.

Dodávku zboží dovezeného z ciziny, jež je určeno k dalšímu zpracování a jehož definitivní prodejní cenu lze stanovit pouze dodatečně, vyfakturuje dodavatel tuzemskému odběrateli cenou zjištěnou podle údajů, které jsou mu známé, nebo prozatímní cenou s odběratelem sjednanou. Bude-li fakturovaná částka vyšší, než by byla podle definitivní ceny, vrátí dodavatel nejen přeplatek, nýbrž i úroky z tohoto přeplatku ve výši debetních úroků bankovních, platných pro krátkodobý úvěr odběratele, ode dne zaplacení faktury do dne vrácení přeplatku. Totéž se vztahuje na případný poplatek z prodlení, připadající na přeplatek. Tyto částky je dodavatel povinen uhradit do 14 dnů ode dne, kdy mohl vypočíst definitivní cenu. Je-li dodavatel v prodlení s placením, je povinen platit z těchto částek poplatek z prodlení podle § 7 odst. 4. Bude-li definitivní cena vyšší než původně fakturovaná, vyfakturuje dodavatel tento doplatek nejpozději do tří pracovních dnů poté, kdy získal všechny podklady pro vypočtení definitivní ceny, zvláštním dodatkem k původní faktuře včetně úroků z tohoto doplatku ve výši debetních úroků bankovních, platných pro jeho krátkodobý úvěr, ode dne splatnosti původní faktury do dne splatnosti dodatku k faktuře. Na dodatek k faktuře se vztahují ustanovení této vyhlášky.

§ 10.

Dodávky zemědělských výrobků.

Při dodávkách zemědělských výrobků nahrazuje fakturu potvrzení odběratele o převzetí zemědělských výrobků (výkupní list a pod.). Potvrzení o převzetí musí být odesláno dodavateli nejpozději v týchž lhůtách jako faktura.