Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.

(51) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona — t. zv. súčtování — provede plátce na žádost poplatníkovu jen za mzdová období, v nichž poplatníkovi vyplácel mzdu. Mzdová období, v nichž plátce mzdu nevyplácel (na př. nemoc, bezplatná dovolená a pod.), se při. súčtování nezapočítávají. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce mzdu od jiného plátce, může další plátce provést súčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o výši vyplacené mzdy a sražené daně. Tabulky daně ze mzdy přepočtené na celý rok může plátce pro súčtování použít, jen nezměnil-li se po celý rok u poplatníka počet vyživovaných osob. Došlo-li ke změně, dělí se úhrn mzdy za súčtovaná období vyplacené, počtem mzdových období, v nichž byla mzda vyplácena a na takto vypočtenou mzdu se stanoví pro každé mzdové období daň se zřetelem na počet osob, jež v jednotlivém období poplatník vyživoval. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, s kterou plátce porovná sraženou daň. Súčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze súčtování vyšší daň, než jaká byla — ovšem správně — sražena, nelze súčtování provést. O částku, kterou zaměstnancům v důsledku súčtování vrátí, odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy (odstavec 58). Súčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku.

K § 14 zákona.

(52) Daň, která nebyla sražena, nepředepíše se poplatníkovi, nýbrž plátci k přímému placení. Nejde tu již o ručení — jako dosud — nýbrž o přímou povinnost plátcovu. Daň předepíše okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcova.

(53) Jediná výjimka platí, pro poplatníky, kteří pobírají mzdu z ciziny, ježto v těchto případech nelze předepisovat daň cizozemskému plátci. Daň se proto předepíše poplatníkovi.

(54) Zjistí-li se, že bylo poplatníkovi na dani sraženo více, než mělo být, vrátí okresní národní výbor (finanční referát) poplatníkovi přeplatek na jeho žádost, neuplynuly-li tři roky od konce roku, v němž došlo k výplatě mzdy.

Odpovědnost plátců.

K § 15 zákona.

(55) Národní a komunální podniky jsou povinny předložit Státní bance československé současně s výběrkou na mzdy příkaz k odvodu sražené daně ze mzdy.

K § 16 zákona.

(56) Okolnosti rozhodné pro dodatečnou srážku daně se posuzují podle zásad vyplývajících z těchto příkladů:

1. 1. Při kontrole daně ze mzdy v srpnu 1953 zjistí okresní okresní národní výbor, že plátce zaměstnanci A nezdaňoval omylem kvalifikační příplatek. Srazil tak od ledna měsíčně o 100 Kčs méně. Okresní národní výbor předepíše proto plátci za uplynulých 7 měsíců částku 700 Kčs k přímému placení. Plátce smí na tuto částku srazit zaměstnanci A pouze 300 Kčs, t. j. za květen, červen a červenec, a zbytek 400 Kčs musí věsti ze svého, neboť od výplaty mzdy za duben a dřívější měsíce uplynulo více než tři měsíce.
2. 2. Při této kontrole zjistí okresní národní výbor, že zaměstnanec. B, který byl 1. ledna 1953 ženat a bezdětný, se během ledna rozvedl, což plátci neoznámil, takže mu plátce daň srážel, jakoby vyživoval jednu osobu. Tak bylo sráženo od února měsíčně o 90 Kčs méně, než mělo být, tedy celkem za (6 měsíců o 540 Kčs. Plátce může celou tuto částku dodatečně až do konce roku 1956 zaměstnanci srazit, neboť k nesprávné srážce došlo vinou zaměstnance.

K § 17 zákona.

(57) Každý plátce jest povinen — až do další úpravy — uvádět ve mzdových listech (po případě rozdělených do několika listin):

1. Jméno, příjmení, povolání, datum narození, bydliště, počet osob, které poplatník vyživuje (včetně osob uznaných navíc podle § 9 zákona), okresní národní výbor příslušný podle poplatníkova bydliště a pro každé mzdové období jeho označení a tyto další údaje:
   1. a) údaje o odpracované době;
   2. b) hrubou částku mzdy v hotovosti se všemi příplatky a odměnami (včetně mezd za vyšší výkon, za práci přes čas a za neodpracovaný čas, nikoliv však náhrady služebních výdajů);
   3. c) hodnotu naturálních požitků;
   4. d) částku náhrad služebních výdajů, která podléhá dani ze mzdy;
   5. e) částky osvobozené od daně ze mzdy;
   6. f) základ pro výpočet srážky daně ze mzdy [součet položek b), c) a d) zmenšený o položku e)];
   7. g) srážku daně ze mzdy.

Plátce musí vést o každém poplatníkovi záznamy, z nichž lze zjistit celkové náhrady služebních výdajů vyplacené v každém mzdovém období a částku vyplacenou z titulu náhrad služebních výdajů, která podléhá dani ze mzdy. Okresní národní výbor může však na plátcovu žádost povolit, že nemusí některé náhrady služebních výdajů, na př. jízdné, diety až do výše stanovené ministerstvem financí (odstavec 15) a pod. uvádět.

(58) Plátce povinen na rubu vplatního lístku, jímž odvádí sraženou daň uvést, jakou částku úhrnem všem poplatníkům ve mzdovém období srazil.

(59) Plátce jest povinen vydat poplatníkům, kteří o to požádají, po uplynutí kalendářního roku nebo při skončení pracovního poměru nebo při zániku povinnosti vyplácet mzdu, písemné potvrzení o tom, kolik činila v uplynulém roce, po případě do dne skončení pracovního poměru jeho hrubá mzda a jaká daň mu z ní byla sražena.

Průkazy pro snížení daně.

K § 18 zákona.

(60) Poplatník je povinen každoročně do konce listopadu prokázat plátci pro příští kalendářní rok počet vyživovaných osob a oznámit mu vždy neprodleně všechny změny v počtu těchto osob. Nárok na úlevu podle § 9 zákona stačí prokázat jednou provždy. I v tomto případě jest však poplatník povinen oznámit změny, které by měly vliv na výši úlevy.

(61) Plátce jest povinen srážet každému poplatníkovi daň tak, jako by poplatník nevyživoval žádnou osobu (tedy se 40% zvýšením), dokud mu nepředloží průkaz o tom, že a kolik osob vyživuje, po př. jaká sleva mu podle § 9 zákona přísluší.

(62) K předloženému průkazu přihlédne plátce teprve počínaje mzdovým obdobím, následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, přihlédne se k němu již pro to mzdové období, v němž se narodilo, avšak jen tehdy, předloží-li poplatník průkaz o jeho narození plátci aspoň do jednoho měsíce po narození dítěte. Nepředloží-li poplatník průkaz v této lhůtě, lze k průkazu přihlédnout až ve mzdovém období následujícím po období, v němž byl průkaz předložen.

(63) O způsobu provedení průkazu o počtu osob, které poplatník vyživuje, platí:

1. a) pokud jde o státní a jiné veřejné zaměstnance, lze okolnost, jsou-li ženatí a kolik mají nezletilých dětí, seznat z likvidačního listu. Tito zaměstnanci zprošťují se proto povinnosti předkládat ohledně manželky a nezletilých dětí zmíněné potvrzení. Likvidatury vypočtou daň podle stavu, který vyplývá z likvidačního listu;
2. b) ostatní zaměstnanci a důchodci předloží plátci „lístek pro domácnost“ používaný pro výdej potravinových lístků. Z tohoto dokladu seznají zaměstnavatelé, zda je poplatník ženat a kolik má nezletilých dětí. Tento stav poznamenají na mzdovém listě každého zaměstnance a vypočtou daň podle počtu těchto osob;
3. c) okolnost, zda a kolik dalších osob vyživují, prokáží poplatníci plátci předložením potvrzení, které jim vystaví příslušný okresní národní výbor; vzhledem k ustanovení odstavce 30 vystaví však okresní národní výbor toto potvrzení, jen předloží-li mu tito poplatníci prohlášení, že tyto osoby, na něž se domáhají slevy, nemají vlastní příjmy, přesahující 1.000 Kčs měsíčně. Ohledně studujících však stačí předložit plátci potvrzení školy spolu s uvedeným prohlášením;
4. d) vdané příjemkyně prokáží okolnost, že jsou vdány, plátci předložením „lístku pro domácnost“, po případě předloží mu rozhodnutí okresního národního výboru podle odstavce 33, t. j. že se jim přiznává sleva, která přísluší manželovi;
5. e) nemohou-li poplatníci předložiti „lístek pro domácnost“ (na př. důchodce bydlící mimo Prahu má jej předložit Státnímu úřadu důchodového zabezpečení v Praze), vyžádají si na základě „lístku pro domácnost“ od okresního národního výboru svého bydliště potvrzení o počtu vyživovaných osob a zašlou je plátci;
6. f) pro potvrzení použijí okresní národní výbory (finanční referáty) vydaných tiskopisů případně dosud platných tiskopisů vhodně upravených.

(64) Potvrzení o nároku na slevu podle odstavce 63 písm. c), d) a e) vydává okresní národní výbor (finanční referát), příslušný podle poplatníkova bydliště. Toto potvrzení může vydat okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcovy pokladny, vyšle-li do závodu svého zástupce za účelem vydání potvrzení pro všechny zaměstnance závodu.

(65) Opožděné předložení potvrzení může prominouti okresní národní výbor, příslušný podle bydliště poplatníkova, nepřesahuje-li zmeškaná Ihůta 6 měsíců; v ostatních případech rozhoduje krajský národní výbor.

(66) Pro rok 1953 budou průkazy o počtu vyživovaných osob (§§ 7 až 9 zákona) pokládány za včas podané, budou-li předloženy plátcům do konce března 1953.

(67) Podle § 8 odst. 5 zákona smí v případech, kde poplatník pobírá mzdu současně od více plátců, k vyživovaným osobám přihlížeti pouze jeden plátce a poplatník může nárok na uznání vyživovaných osob a na úlevu podle § 9 zákona uplatnit pouze u jednoho plátce. Proto smí plátce k průkazům předloženým podle předchozího odstavce přihlédnout, jen podepíše-li poplatník prohlášení tohoto znění:

Toto prohlášení lze učinit též hromadně formou konsignace, kterou zaměstnanci podepíší.

Pro zbytek roku 1955 je poplatník povinen předložit takové prohlášení do 30. dubna 1955.

Kontrola daně ze mzdy.

K § 19 zákona.

(68) Okresní národní výbory jsou povinny provést každoročně kontrolu nejméně jednou u všech plátců svého obvodu. Krajské národní výbory dohlížejí na to, zda byla kontrola všude provedena a s jakým výsledkem.

(69) Okresní národní výbor zjistí při kontrole úhrnnou částku daně, o kterou bylo v závodě na dani sraženo méně, než mělo být, a předepíše ji ihned plátci k přímému placení. V příloze platebního výměru vyčíslí, u kterých zaměstnanců a o jakou částku bylo sraženo méně. Přitom zvlášť vyčíslí částky připadající na poslední 3 měsíce.

(70) K zajištění správného srážení daně ze mzdy vede každý okresní národní výbor (finanční referát) katastr plátců. V součinnosti s okresní národní pojišťovnou jej pravidelně kontroluje a doplňuje.

Závěrečná ustanovení.

K § 25 zákona.

(71) Všechny mzdy vyplacené po 31. prosinci 1952 podléhají nové dani ze mzdy bez ohledu na to, za kterou dobu se vyplácejí. Nové dani podléhají tedy i doplatky mzdy, mzdy za vyšší výkony a za práci přes čas, náhrada za nevybranou dovolenou atd., i když se týkají roku 1952 nebo dřívějších let. Jedině mzdy vyplacené za rok 1952 a léta dřívější do 25. ledna 1953 se zdaňují jako příjem roku 1952 ještě podle předpisů zákona č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy.

Účinnost.

(72) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; platí též pro zdanění mezd vyplacených před tímto dnem na rok 1953.

1. *) Zejména se zrušuje výnos ministerstva financí ze dne 27. prosince 1948, č. 267.900/48-V/2.
2. **) Na př.: Vyhláška ministerstva financí ze dne 27. července 1950 č. 480 Ú l. I., kterou se vydávají podrobné předpisy k provedení zákona č. 234/1949 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů;
   vyhláška ministerstva práce a sociální péče ze dne 1. srpna 1950 č. 486 Ú. l. I., kterou se vydávají předpisy k provedení zákona č. 234/1949 Sb., o náhradách cestovních stěhovacích a jiných výdajů, ve znění vyhlášky č. 72/1952 Ú. l.;
   vyhláška ministerstev financí, práce a sociální péče a státního úřadu plánovacího ze dne 5. srpna 1950 č. 505 Ú. l. I., kterou se vydávají předpisy o náhradách za používání vlastních osobních motorových vozidel při pracovních cestách a vnějším řízení;
   výnos ministerstva financí ze dne 27. července 1950, č. j. 402a/98.500/1950, kterým se vydávají zvláštní předpisy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, pokud jde o vztah k zahraničí.
3. *) Tabulky lze obdržet u Publikačního ústavu ministerstva vnitra a u okresních národních výborů.