účinné od 1. 1. 1954371.
účinné od 1. 1. 1954VYHLÁŠKA
účinné od 1. 1. 1954ministra financí
účinné od 1. 1. 1954ze dne 21. prosince 1953
účinné od 1. 1. 1954o vkladních knížkách a o zvýhodnění vkladů.
účinné od 1. 1. 1954Po úspěšném provedení peněžní reformy, po usnesení vlády o zvýšení životní úrovně pracujících, po dvojím snížení cen a po zahájení výstavby rodinných domků schválila vláda některá opatření na podporu spořivosti, potvrzujíc tím znovu význam tvorby peněžních úspor pracujících pro zvýšení jejich životní úrovně a pro využití těchto úspor k budování socialistického hospodářství. Ministr financí proto stanoví podle §§ 17, 21 a 22 zákona č. 84/1952 Sb., o organisaci peněžnictví:
účinné od 1. 1. 1954(1) Státní peněžní ústavy (dále jen „ústavy“) mají výhradní právo přijímat peněžní úspory pracujících na vkladní knížky nebo na vkladní listy.
účinné od 1. 1. 1954(2) Ustanovení o vkladních knížkách platí též o vkladních listech.
účinné od 1. 1. 1954(1) Vkladní knížka je cenný papír. Může znít na doručitele nebo na jméno.
účinné od 1. 1. 1954(2) Jednotlivé druhy vkladních knížek jsou uvedeny v dalších ustanoveních této vyhlášky. Při prvním vkladu na vkladní knížku poučí ústav vkladatele o jednotlivých druzích vkladních knížek.
účinné od 1. 1. 1954Vkladní knížka obsahuje
účinné od 1. 1. 1954(1) Základní vklad činí 4 Kčs, pokud vyhláška nestanoví jinak (§ 24 odst. 3). Výše vkladu je neomezená. Vydávat vkladní knížky bez skutečného vkladu je zakázáno.
účinné od 1. 1. 1954(2) Každý může mít více vkladních knížek kteréhokoliv druhu u téhož nebo u několika ústavů.
účinné od 1. 1. 1954(1) U vkladních knížek na doručitele nezjišťuje ústav při vydání knížky totožnost vkladatele ani při vkladech a výběrech totožnost osoby, která knížku předkládá.
účinné od 1. 1. 1954(2) Každému, kdo předloží takovou vkladní knížku, vyplatí se požadovaná částka, nebrání-li výplatě zvláštní ustanovení této vyhlášky (§ 24 odst. 4), vinkulace, umořovací řízení, soudní nebo jiný úřední zákaz, vydaný na základě zákonného ustanovení nebo nemá-li ústav důvodné podezření, že vkladní knížka byla získána trestným činem.
účinné od 1. 1. 1954(1) Vkladní knížka na jméno se zřídí, jen požádá-li o to výslovně vkladatel prvního vkladu a prokáže-li občanským průkazem nebo jiným hodnověrným dokladem svou totožnost. Žádá-li ukládající o zřízení knížky na jméno pro jinou osobu, uvede její jméno a adresu, sebe uvede jako složitele a prokáže svou totožnost. Vkladní knížka se vydá složiteli.
účinné od 1. 1. 1954(2) Výplaty z vkladní knížky na jméno smí ústav provést jen tomu, kdo předloží vkladní knížku a prokáže, že je osobou, na jejíž jméno knížka zni, nebo jejím zmocněncem. Ministerstvo financí, u státních spořitelen hlavní správa státních spořitelen může stanovit, jaké částky a v jakých obdobích možno vyplácet i bez průkazu totožnosti.
účinné od 1. 1. 1954(3) Při převodu vlastnictví ke vkladní knížce na jméno mezi živými předloží původní vlastník ústavu vkladní knížku a požádá o vyznačení jména a adresy nového vlastníka. Pří nabytí vkladní knížky na jméno dědictvím provede se změna vlastníka jen tehdy, prokáže-li nabyvatel, že jí nabyl tímto způsobem.
účinné od 1. 1. 1954Při úplné výplatě vkladu se vkladní knížka vkladateli nevrací: ústav účtuje za zrušenou vkladní knížku částku odpovídající pořizovacímu nákladu.
účinné od 1. 1. 1954Výplata z vkladní knížky může být vázána (vinkulována) na heslo, podpis, průkazní lístek nebo na skutečnost, o které je jisto, že musí nastat. Vkladní knížku lze takto vázat při prvním vkladu nebo při předložení vkladní knížky. Zrušení vázanosti lze provést za stejných podmínek jako výplatu. Vázanost na skutečnost, o níž je jisto, že musí nastat, může zrušit kdykoliv ten, kdo vklad vázal.
účinné od 1. 1. 1954Vklady na vkladních knížkách se úročí 2%, pokud vyhláška nestanoví jinak (§ 21 odst. 1 a § 24 odst. 2). Úroky se připisují ke dni 31. prosince. Do vkladní knížky se připisují při jejím předložení.
účinné od 1. 1. 1954Pohledávky z vkladů na vkladní knížky a z úroků z těchto vkladů se promlčují ve 20 letech od posledního zápisu do vkladní knížky. Ministerstvo financí stanoví, kdy ústavy nepoužijí práva dovolávat se promlčení ani po této době.
účinné od 1. 1. 1954(1) Ztrátu (zničení) vkladní knížky ohlásí a zavedení umořovacího řízení může navrhnout vlastník nebo ten, kdo má na vkladní knížce právní zájem (dále jen „navrhovatel“), a to u ústavu, který ji vydal; přitom musí uvést všechny údaje nutné ke zjištění totožnosti vkladní knížky. Žádost o umoření může podat i ten, kdo na podkladě pravomocného rozhodnutí vede exekuci na vydání vkladní knížky proti osobě neznámého pobytu.
účinné od 1. 1. 1954(2) Ústav oznámí ihned všem místům, u kterých je možno požadovat výplatu, zákaz výplaty; zákaz výplaty a zahájení umořovacího řízení poznamená na účtu vedeném o vkladní knížce.
účinné od 1. 1. 1954(3) Zahájení umořovacího řízení oznámí ústav vyhláškou, která se na dobu šedesáti dnů vyvěsí v místě přístupném pro strany v té provozovně ústavu, kde je vklad na účtě veden, a v té provozovně, v jejímž obvodu má navrhovatel bydliště. Ve vyhlášce se uvede, že po bezvýsledném uplynutí šedesáti dnů ode dne v ní uvedeného stane se vkladní knížka neplatnou a bude za ni navrhovateli vydána vkladní knížka nová.
účinné od 1. 1. 1954(4) O zahájení umořovacího řízení zpraví ústav navrhovatele a všechny osoby, které podle jeho vědomostí by mohly mít ke knížce nějaký vztah (dále jen „účastníci“).
účinné od 1. 1. 1954Nebude-li ústavu do šedesáti dnů ode dne uvedeného ve vyhlášce oznámeno, že vkladní knížka byla nalezena, stane se vkladní knížka neplatnou a ústav bud’ vydá navrhovateli novou vkladní knížku nebo mu na jeho žádost vyplatí celý vklad.
účinné od 1. 1. 1954(1) Oznámí-li navrhovatel za trvání umořovacího řízení, že vkladní knížka byla nalezena, zastaví ústav umořovací řízení a oznámí to účastníkům. V tomto případě pomíjí zákaz výplaty ihned.
účinné od 1. 1. 1954(2) Předloží-li za trvání umořovacího řízení vkladní knížku osoba jiná než navrhovatel, zastaví ústav umořovací řízení a vydá vkladní knížku navrhovateli, pokud ten, kdo ji předložil, neuplatňuje na ni výslovně nárok, žádá-li však ten, kdo vkladní knížku předložil, o její vrácení, bude mu vydána, prokáže-li svou totožnost; ústav vyrozumí o tom zároveň navrhovatele s upozorněním, že má předložit do třiceti dnů doklad o tom, že svůj nárok uplatnil u soudu a neučiní-li tak, že bude zákaz výplaty zrušen a vklad vyplacen předložiteli vkladní knížky. Obdobně bude postupováno, zjistí-li ústav jinak, že vkladní knížka je u jiné osoby.
účinné od 1. 1. 1954(3) Uplatní-li za trvání umořovacího řízení jiná osoba u ústavu nárok na vydání vkladní knížky, vyrozumí ústav o tom navrhovatele a uloží tomu, kdo nárok na knížku vznesl, aby do třiceti dnů po skončení umořovacího řízení prokázal, že svůj nárok uplatnil u soudu. Neučiní-li tak, bude nová vkladní knížka vydána navrhovateli. Jinak vyčká ústav soudního rozhodnutí.
účinné od 1. 1. 1954Nežádá-li ten, kdo ohlásil ztrátu vkladní knížky, o její umoření, nebo ohlásí-li někdo, že mu vkladní knízka byla odňatá osobou jemu známou, provede ústav na jeho odpovědnost zákaz výplaty. Nebude-li do třiceti dnů po ohlášení učiněn návrh na zahájení umořovacího řízení, po případě prokázáno, že byl u soudu uplatněn nárok na vydání vkladní knížky, zruší ústav zákaz výplaty.
účinné od 1. 1. 1954Náklady umořovacího řízení hradí navrhovatel.
účinné od 1. 1. 1954Bude-li po skončení umořovacího řízení předložena původní vkladní knížka někým jiným než navrhovatelem, ústav ji zadrží a sdělí tomu, kdo umořenou knížku předložil, vše, co potřebuje k uplatnění svých práv. Ustanovení § 14 se použije obdobně.
účinné od 1. 1. 1954(1) Bez provedení umořovacího řízení může ústav vydat novou vkladní knížku nebo vklad vyplatit bez předložení vkladní knížky
účinné od 1. 1. 1954(2) Jiné výjimky může stanovit ministerstvo financí.
účinné od 1. 1. 1954Pro umoření ztraceného průkazního lístku ke vkladní knížce na doručitele platí obdobně ustanovení o umoření vkladních knížek. Na místo ztraceného (zničeného) průkazního lístku ke vkladní knížce na jméno lze vydat bez provedení umořovacího řízení nový průkazní lístek, který se označí jako duplikát.
účinné od 1. 1. 1954(1) Zemře-li vlastník vkladní knížky vinkulované ha heslo nebo na jeho podpis, zruší ústav vázanost, požádá-li o to dědic, který prokáže, že vklad byl pojat do projednání dědictví, a předloží zároveň vkladní knížku.
účinné od 1. 1. 1954(2) Výplata z vkladní knížky zabavené soudní nebo správní exekuci se provede, i když knížka je vázána podle § 8.
účinné od 1. 1. 1954(3) Kromě případů uvedených v odstavcích 1 a 2 může ústav provést výplatu bez ohledu na heslo, prokáže-li ten, kdo o výplatu žádá, že je vlastníkem vkladní knížky.
účinné od 1. 1. 1954(4) Vázanost výplaty na podpis lze zrušit, bude-li prokázáno, že osoba, na jejíž podpis byla výplata vázána, nebyla vlastníkem vkladu a zemřela.
účinné od 1. 1. 1954Vkladní knížky vydané před 1. lednem 1953 jsou vkladními knížkami na doručitele s výjimkou vkladních knížek vydaných Poštovní spořitelnou, které jsou vkladními knížkami na jméno. Oba tyto druhy vkladních knížek nemusí být zvlášť takto označovány.
účinné od 1. 1. 1954(1) Vkladní knížky s výpovědní lhůtou mohou znít na doručitele nebo na jméno; výpovědní lhůta je šestiměsíční. Vklady na těchto vkladních knížkách se úročí 3%.
účinné od 1. 1. 1954(2) Jako vkladní knížky s výpovědní lhůtou nelze zřizovat cestovní a výherní vkladní knížky.
účinné od 1. 1. 1954(1) Vkladatel má právo vybírat vklad uložený na vkladní knížce s výpovědní lhůtou zčásti nebo zcela před uplynutím výpovědní lhůty. V takovém případě se z částek takto vybraných účtuje k tíži vkladatele 1% za dobu ode dne výplaty do konce výpovědní lhůty.
účinné od 1. 1. 1954(2) Úroky připsané ke vkladům vždy ke dni 31. prosince může vkladatel kdykoliv vybrat bez výpovědní lhůty.
účinné od 1. 3. 1954(1) Na vkladní knížky na jméno, vydané Poštovní spořitelnou. Statní spořitelnou v Praze 2 a Státní spořitelnou v Bratislavě s možností ukládání a vybírání též u poštovních úřadů, možno ukládat a z nich vybírat též u ostatních státních spořitelen.
účinné od 1. 3. 1954(2) Nově vydávané vkladní knížky tohoto druhu Státní spořitelnou v Praze 2 a Státní spořitelnou v Bratislavě, po případě podle rozhodnutí hlavní správy státních spořitelen jinou státní spořitelnou, budou označeny „Cestovní vkladní knížka”. Tyto vkladní knížky obstarají vkladatelům všechny státní spořitelny a poštovní úřady.
účinné od 1. 1. 1954(1) Výherní vkladní knížky znějí na doručitele.
účinné od 1. 1. 1954(2) Vklady na výherních vkladních knížkách se neúročí; místo toho se vkladatel zúčastňuje slosování na získání výhry.
účinné od 1. 1. 1954(3) Základní vklad činí 20 Kčs.
účinné od 1. 1. 1954(4) Vkladatel může na výherní vkladní knížku běžně ukládat a z ní běžně vybírat až na základní vklad. Základní vklad se vyplatí jen při zrušení výherní vkladní knížky. Zrušení nelze provést v době od skončení slosovacího období do dne, kdy státní spořitelna připisuje výhry (§ 27 odst. 5).
účinné od 1. 1. 1954(1) Výherní vkladní knížky vydávají všechny státní spořitelny.
účinné od 1. 1. 1954(2) Výherní vkladní knížky jsou takto výslovně označeny [§ 3 písm. c)] a opatřeny pořadovým číslem.
účinné od 1. 1. 1954(3) Zruší-li se výherní vkladní knížka, použije se jejího čísla pro nově vydávanou výherní vkladní knížku.
účinné od 1. 1. 1954(1) Na každý tisíc pořadových čísel výherních vkladních knížek připadá, je-li slosovací období pololetní, 25 výher, a to
| 1 | výhra | 200% |
| 2 | výhry po | 100% a |
| 22 | výhry po | 50% |
účinné od 1. 1. 1954průměrného stavu vkladu vylosované vkladní knížky v posledním slosovacím období. Při kratším nebo delším slosovacím období se počet výher nebo jejich výše přiměřeně upravuje.
účinné od 1. 1. 1954(2) Převyšuje-li průměrný stav vkladu částku 10.000 Kčs, je základem pro výpočet výhry částka 10.000 Kčs.
účinné od 1. 1. 1954(1) Slosováni provádí nejméně dvakrát ročně ředitel hlavní správy státních spořitelen pro všechny státní spořitelny veřejně za účasti komise, kterou k tomu účelu jmenuje ministerstvo financí.
účinné od 1. 1. 1954(2) Slosování se zúčastní všechny výherní vkladní knížky, pokud nebyly do konce slosovacího období zrušeny.
účinné od 1. 1. 1954(3) Způsob provádění slosování oznámí hlavní správa státních spořitelen vyhláškou v provozovnách statních spořitelen na místě veřejně přístupném.
účinné od 1. 1. 1954(4) O slosování se pořizuje zápis. Hlavní správa státních spořitelen oznámí výsledek všem státním spořitelnám, které jej vyhlásí vývěskou ve svých úřadovnách.
účinné od 1. 1. 1954(5) Nárok na výplatu výhry vzniká dnem připsání na vkladovém účtu. Státní spořitelna musí výhru připsat nejpozději do čtrnácti dnů ode dne slosování.
účinné od 1. 1. 1954Hlavní správa státních spořitelen vydá státním spořitelnám podrobné pokyny, zejména o vedení a evidenci výherních vkladních knížek (§ 25), o slosovacím období, o počítání průměrného stavu vkladu (§ 26) a o výplatě výher (§ 27 odst. 5), jakož i o ostatních náležitostech při vydávání výherních vkladních knížek a jejich slosování.
účinné od 1. 1. 1954(1) Úroky z vkladů a výhry na výherních vkladních knížkách se nezapočítávají do zdanitelného příjmu podle zvláštních předpisů.*)
účinné od 1. 1. 1954(2) Ze vkladů na vkladních knížkách na jméno se dědická daň nevyměří.
účinné od 1. 1. 1954Zrušuje se vyhláška ministra financí č. 377/1952 Ú. l., o vkladních knížkách.
účinné od 1. 1. 1954Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954 s výjimkou ustanovení § 23, které nabude účinnosti dnem 1. března 1954.