Vládní vyhláška, kterou se vydávají základní pravidla pro krátkodobé úvěrování Státní bankou československou a pro platební a súčtovací styk.

Všeobecná ustanovení.I.

1. 1. Všechny hospodářské organisace, které provozují činnost výrobní nebo obchodní anebo obstarávají zásobování, odbyt a pod., musí mít vlastní oběžné prostředky, stanovené podle trvalé nezbytné potřeby nutné k plnění hospodářského plánu.
2. 2. Oběžné prostředky hospodářských organisací sestávají z vlastních a půjčených prostředků (bankovního úvěru).
3. 3. Základem úvěrování je přímý bankovní úvěr. Vzájemné (obchodní) úvěry jsou zakázány.

   Zakazuje se požadovat a poskytovat zálohy na budoucí dodávky zboží a materiálových hodnot nebo na práce a služby, které mají být provedeny v budoucnosti, jakož i zálohy z jiných důvodů, leč by to bylo zvláštním předpisem dovoleno.

1. 4. Státní banka může poskytovat úvěry a otevírat obratové účty těm organisacím, které hospodaří podle zásad chozrasčotu, jsou účetními jednotkami, sestavují výkazy, mají vlastní oběžné prostředky (v rozsahu stanoveném plánem), odevzdají bance schválený statut nebo stanovy, jsou zapsány do podnikového rejstříku a předloží o tom doklad, pokud podle zákona nejsou povinnosti zápisu do rejstříku zproštěny.
2. 5. Hospodářské organisace hospodaří podle zásad chozrasčotu a vztahy mezi sebou upravují na podkladě schválených plánů, smluv, příkazů vlády a pokynů plánovacích orgánů
3. 6. Každá hospodářská organisace musí sestavovat platební kalendář. Platební kalendář poskytuje přehled o platebních povinnostech a očekávaných příjmech organisace podle dnů. Hospodářské organisace upravují podle platebního kalendáře své příjmy a výdaje tak, aby nedocházelo k nedostatku peněžních prostředků nutných k úhradě splatných závazků
4. 7. Vedoucí hospodářských organisací a jejich hlavní účetní odpovídají za zachování oběžných prostředků, za jejich správné používání, za dodržování finanční i platební kázně, za včasnou výplatu mezd a za správnost dokladů, hlášení a výkazů, které předkládají Státní bance.
5. 8. Při své kontrolní činnosti musí Státní banka provádět rozbory hospodářské a finanční činnosti hospodářských organisací. Na základě závěrů vyplývajících z těchto rozborů předkládá Státní banka návrhy na odstranění zjištěných závad, dožaduje se nápravy u vedoucích hospodářských organisací, u jim nadřízených orgánů, u kontrolních orgánů, po případě požádá ministra financí, aby podal vládě návrhy na nápravná opatření.

Základní pravidla pro krátkodobé úvěrování.II.

1. 9. Státní banka poskytuje úvěry na lhůty stanovené podle předmětu a způsobu úvěrování a v souhlasu s plány výroby, výkupu, zásobování a realisace zboží a materiálových hodnot, avšak ne na dobu delší než jeden rok.
2. 10. Úvěry poskytnuté Státní bankou musí být:
   1. přímé,
   2. účelové,
   3. návratné,
   4. terminované,
   5. zajištěné zbožím a materiálovými hodnotami.

   Zásada účelovosti musí být uplatňována jak při plánování úvěrů, tak i při poskytování úvěrů. Výše úvěru na jednotlivé účely se určuje v souhlase s hmotnými plány.

   Návratností a terminovaností úvěrů se kontroluje koloběh prostředků ve výrobě a oběhu a platební kázeň.

   Při poskytnutí úvěru a po celou dobu jeho trvání musí Státní banka prověřovat zajištění úvěru zbožím a materiálovými hodnotami, správnost jeho používání, jeho splácení, a to jak podle dokladů, tak přezkoušením skutečného stavu zásob na místě. Státní banka vylučuje při prověrce ze zajištění úvěru zboží a materiálové hodnoty, jež nebyly zaplaceny nebo jsou na cestě po delší dobu, než stanovila Státní banka. Zjistí-li se při prověrce úvěr nezajištěný zbožím a materiálovými hodnotami, musí být neprodleně splacen.

   Vedoucí hospodářské organisace odpovídá za používání úvěrů nezajištěných zbožím a materiálovými hodnotami.

1. 11. Státní banka poskytuje hospodářským organisacím úvěry do výše limitů stanovených schváleným úvěrovým plánem.
2. 12. Methody, zásady a formy úvěrování jednotlivých hospodářských odvětví a objektů musí být přizpůsobeny zvláštnostem jejich ekonomiky, koloběhu prostředků, stavu plánování a účetní evidence. Jednotlivé formy úvěrování budou zavedeny postupně podle daných možností a se zřetelem na zvláštnosti jednotlivých hospodářských odvětví.
3. 13. Hospodářským organisacím se poskytují úvěry na potřeby předvídané plánem a nekryté vlastními oběžnými prostředky. Státní banka poskytuje v souhlase s úvěrovým plánem úvěry:
   1. a) na vytváření nutných zásob surovin, paliv, základního a pomocného materiálu, polotovarů, rozpracovaných výrobků, hotových výrobků a jiného zboží a materiálových hodnot;
   2. b) na stálé výrobní náklady průmyslových podniků za podmínek podílové účasti bankovního úvěru a vlastních prostředků hospodářských organisací při tvorbě výrobních zásob, na náklady nedokončené výroby a přechodné zásoby hotových výrobků. Tento způsob úvěrování možno zavádět postupně a jen pokud jsou vytvořeny potřebné podmínky jak v hospodářských organisacích, tak i ve Státní bance;
   3. c) na sezónní náklady na výrobu a výkup;
   4. d) na plánované generální opravy, na překlenutí časové neshody mezi dobou provádění generálních oprav během roku a dobou odvodu odpisů k tomu účelu určených;
   5. e) na zboží a materiálové hodnoty u obchodních, zásobovacích a odbytových organisací při podílové účasti vlastních prostředků, jakož i na sezónní zásoby těchto organisací, po případě se souhlasem vlády i na jiné jejich zásoby;
   6. f) na provozní potřeby jednotných zemědělských družstev splatné do jednoho roku (úvěry s delší lhůtou splatnosti než jeden rok, jakož i úvěry na vytvoření a doplnění základních výrobních prostředků jednotných zemědělských družstev, poskytuje Investiční banka);
   7. g) na súčtovací dokumenty na cestě při akceptní formě súčtování; na súčtovací dokumenty na cestě v jiných případech podle zvláštních předpisů; na otevření akreditivů; na otevření zvláštních účtů; na nákup limitovaných šekových knížek pro súčtování dopravného; na vyrovnání vzájemných závazků mezi hospodářskými organisacemi. Na proplácení zboží a materiálových hodnot v jiných případech poskytuje banka zvláštní súčtovací úvěry podle rozhodnutí vlády;
   8. h) na rozšíření dosavadních zařízení, na organisaci nových zařízení na výrobu zboží široké potřeby a na racionalisační opatření za podmínky, že úvěrované náklady budou kryty dodatečnými zisky, dosaženými v období do jednoho roku od počátku uvedení těchto zařízení do provozu;
   9. ch) na jiné dočasné potřeby hospodářských organisací, vyplývající z průběhu výroby a oběhu zboží a materiálových hodnot.

1. 14. Úvěry na ostatní potřeby, které nebyly vyjmenovány v bodu 13, úvěry hmotně nezajištěné a zvláštní úvěry na výplatu mezd může banka poskytnout na žádost ministerstev jen výjimečně a se souhlasem vlády.
2. 15. Úvěry se poskytují ve formě prostých úvěrových účtů, zvláštních úvěrových účtů a v jiných formách, které budou považovány za účelné a nutné.

   Aby bylo zajištěno nerušené proplácení výkupu zemědělských produktů a platby průmyslu výkupním organisacím za zemědělské suroviny, otvírá Státní banka výkupním organisacím i zpracovatelským průmyslovým podnikům zvláštní úvěrové účty, z nichž se proplácejí faktury dodavatelů zemědělských produktů. Úvěry na těchto zvláštních úvěrových účtech se poskytují bez zřetele na stav ostatních platebních povinností vůči Státní bance.

1. 16. Státní banka musí odkrývat u hospodářských organisací zboží a materiálové hodnoty přebytečné, nepotřebné, nelikvidní, špatné jakosti, špatně uskladněné a zmetkovité a nesmí na ně poskytovat úvěry; musí vykonávat tlak na jejich realisaci, použití a zpracování. Výjimky z tohoto ustanovení může povolit pouze vláda.
2. 17. Při poskytování úvěrů hospodářským organisacím na sezónní zásoby a jiné zásoby zboží a materiálových hodnot musí Státní banka prověřovat zachování a použití vlastních oběžných prostředků hospodářských organisací a prověřovat též, zda jejich vlastní oběžné prostředky odpovídají stanoveným normativům.
3. 18. Státní banka nesmí úvěrovat hospodářské organisace, které soustavně vykazují neplánované ztráty.
4. 19. Částky poskytnutých úvěrů mohou být připsány Státní bankou na obratové účty nebo použity na splacení dříve poskytnutých úvěrů nebo mohou být ve shodě s účelovým určením úvěrů použity přímo na provádění plateb hospodářských organisací za zboží a materiálové hodnoty.
5. 20. Při poskytnutí úvěru odevzdávají hospodářské organisace Státní bance lhůtní prohlášení na každou splátku nebo prohlášení o splatnosti na viděnou; při zvláštních úvěrových účtech a súčtovacích úvěrech předkládají závazkové prohlášení. Lhutní prohlášení a závazková prohlášení musí být podepsána vedoucím hospodářské organisace a hlavním účetním, po případě jejich zástupci.
6. 21. Státní banka má právo vyžadovat od hospodářských organisací, rozpočtových organisací a ostatních zařízení a organisací, které mají obratové nebo běžné účty ve Státní bance, předkládání účetních výkazů s příslušnými přílohami ve stanovených lhůtách, jakož i předkládání operativních dokladů, nutných pro povolení, prověrku zajištění a kontrolu úvěru.
7. 22. Nemohou-li být splatné úvěry proplaceny z obratových nebo běžných účtů nebo z jiného úvěru, převádějí se plně nebo zčásti na účet promeškaných úvěrů (úvěrů nesplacených ve lhůtě), které se proplácejí v pořadí určeném v bodu 87.
8. 23. Má-li hospodářská organisace promeškané úvěry (úvěry nesplacené ve lhůtě), přeruší Státní banka úvěrování a nepovolí nové úvěry až do úplného splacení promeškaných úvěrů. Výjimku činí pouze tyto případy:
   1. a) může-li být nově poskytnutý úvěr použit přímo na splacení promeškaných úvěrů,
   2. b) jde-li o poskytnutí úvěru na súčtovací dokumenty na cestě; má-li hospodářská organisace promeškané úvěry, provádí se povinně regulace úvěrového účtu na súčtovací dokumenty na cestě a částky úvěru se používá přímo na splácení promeškaných úvěrů.

   Má-li hospodářská organisace promeškané úvěry, může jí Státní banka poskytnout úvěr, kromě případů uvedených pod písm. a) a b), jen podle zvláštního rozhodnutí vlády.

1. 24. Státní banka může v jednotlivých případech poskytovat dobře pracujícím hospodářským organisacím úvěry na nadnormativní zásoby zboží a materiálových hodnot i při neplně proplaceném normativu zboží a materiálových hodnot, jestliže nedoplnění normativu není důsledkem ztrátovosti hospodářské organisace nebo nezákonného používání vlastních oběžných prostředků na investice nebo k jiným účelům, má-li tedy hospodářská organisace vlastní oběžné prostředky v rozsahu stanoveném plánem.
2. 25. Prolongace poskytnutých úvěrů je přípustna v odůvodněných případech jen se souhlasem generálního ředitele Státní banky a v souhlase se schváleným úvěrovým plánem.
3. 26. Zvláštní předpisy určují, které krátkodobé úvěry poskytují Investiční banka a ostatní peněžní ústavy.

Úvěrové a jiné sankce.III.

1. 27. Pokud hospodářské organisace neplní svoje povinnosti vůči Státní bance a porušují buď finanční, pokladní, súčtovací, úvěrovou a smluvní kázeň nebo zásady chozrasčotu, má Státní banka právo:
   1. a) vyrovnávat úvěry nezaplacené ve stanovené lhůtě;
   2. b) vyrovnávat úvěry před lhůtou splatnosti, vznikne-li u dlužníka nezajištěný závazek, použije-li dlužník prostředků na jiný než určený účel, prodá-li hodnoty zastavené Státní bance nebo jinak jich použije, leč by stržených částek použil ke splacení úvěru, skladuje-li neuspokojivě zásoby, které tvoří materiálové zajištění úvěru, jakož i vyhýbá-li se kontrole banky;
   3. c) neposkytovat hospodářským organisacím úvěry buď vůbec nebo některé druhy úvěrů, a to v případech, kdy tyto organisace byly uznány za neschopné placení v důsledku neplánovaných ztrát, v důsledku vázání oběžných prostředků v pohledávkách za odběrateli, v důsledku nezákonné immobilisace oběžných prostředků, anebo jestliže neplní svoje závazky vůči Státní bance a vůči dodavatelům;
   4. d) požadovat záruku nadřízené organisace za úvěr;
   5. e) zastavovat úvěrování těch hospodářských organisací, které soustavně nepředkládají Státní bance ve stanovených lhůtách doklady, rozvahy, jiné výkazy, jakož i operativní hlášení, nutná pro kontrolu zajištění dříve poskytnutých úvěrů nebo soustavně předkládají hlášení vadná;
   6. f) vylučovat z úvěrování rozpracované a hotové výrobky, jejichž odbyt není zajištěn, kromě dodávek, které se provádějí na základě rozhodnutí nadřízených orgánů;
   7. g) vylučovat z krytí úvěrů na súčtovací dokumenty na cestě inkasní příkazy předkládané po stanovené lhůtě a inkasní příkazy vystavené na odběratele, který soustavně neplatí.

1. 28. Státní banka může vyloučit hospodářské organisace z úvěrování nebo jim omezit úvěr, jestliže 20 až 30 dnů předem na to upozorní vedoucího hospodářské organisace, hlavní správu a ministerstvo, u podniků místního průmyslu a komunálního hospodářství vedoucí a bezprostředně dohlédací národní výbor, po případě ministerstvo. Není-li použito účinných opatření k odstranění nedostatků a zůstane-li stav nezměněn, použije Státní banka této sankce bez dalšího upozornění.
2. 29. Neposkytnout úvěr, vyloučit z úvěrování, zastavit a obnovit úvěrování, jakož i vyloučit inkasní příkazy z krytí úvěrů na súčtovací dokumenty na cestě je možno pouze souhlasem generálního ředitele Státní banky. Generální ředitel Státní banky může oblastnímu řediteli nebo ředitelům krajských a městských poboček dát právo používat této sankce vůči podnikům místního hospodářství.
3. 30. O obnovu úvěrování musí požádat vedoucí hospodářské organisace pobočku Státní banky a prokázat, že nedostatky byly odstraněny a činnost hospodářské organisace se zlepšila.
4. 31. Státní banka má právo a povinnost používat sankcí, jakož i pohnat k odpovědnosti vedoucí hospodářských organisací a jejich hlavní účetní v případech, kde zjistila, že připustili předložení nesprávných údajů a dokladů Státní bance, aby dosáhli nezákonných nebo neodůvodněných úvěrů.

Úvěrový plán Státní banky a úvěrové limity.IV.

1. 32. Úvěrový plán Státní banky je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství a je směrnicí pro krátkodobé úvěrování hospodářských organisací a pro soustřeďování jejich volných prostředků na účtech ve Státní bance. V úvěrovém plánu se stanoví zdroje Státní banky a jejich použití.
2. 33. Úvěrový plán musí:
   1. a) působit na odkrývání a mobilisaci peněžních zdrojů vznikajících v průběhu výroby a oběhu zboží a materiálových hodnot, volných peněžních zdrojů státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů, rozpočtových organisací, peněžních ústavů, hospodářských a jiných organisací a obyvatelstva;
   2. b) určovat použití těchto peněžních zdrojů v různých odvětvích národního hospodářství k poskytování účelových a návratných úvěrů v souhlase se státním plánem rozvoje národního hospodářství;
   3. c) určovat množství peněžních prostředků v bezhotovostním platebním a súčtovacím styku a určovat množství peněz v oběhu.

1. 34. Úvěrový plán Státní banky schvaluje vláda na každé čtvrtletí zvlášť.
2. 35. Úvěrový plán má formu bilance a sestavuje se podle základních položek aktiv a pasiv rozvahy Státní banky. V aktivech se uvádí použití zdrojů, v pasivech se plánují zdroje Státní banky. Úvěrový plán se skládá ze tří složek:
   1. a) ze souhrnného plánu, ve kterém se ve shrnuté formě uvádějí zdroje a použití zdrojů Státní banky; na straně zdrojů jsou uvedeny prostředky Státní banky, svěřené zdroje a ostatní pasiva; na straně použití zdrojů jsou uvedeny plánované úvěry, úvěry na súčtovací dokumenty na cestě, úvěry na dočasné potřeby, promeškané úvěry, reserva Státní banky a ostatní aktiva;
   2. b) z podrobného plánu zdrojů Státní banky podle jednotlivých druhů;
   3. c) z podrobného plánu plánovaných úvěrů Státní banky s rozvedením podle jednotlivých ministerstev (ústředních úřadů) a podle jejich účelového určení, s uvedením těch druhů zboží a materiálových hodnot, na jejichž opatření jsou úvěry poskytovány.

      Ve všech třech složkách plánu se uvádějí zdroje a jejich použití v rozčlenění na čtvrtletí předcházející čtvrtletí plánovanému, očekávaný stav ke konci tohoto předcházejícího čtvrtletí, plán na plánované čtvrtletí a změny za toto čtvrtletí.

      Súčtovací úvěry, úvěry na dočasné potřeby a reserva Státní banky se nerozdělují podle ministerstev (ústředních úřadů) a uvádějí se v úvěrovém plánu úhrnnou částkou.

      V úvěrovém plánu se kromě základních limitů stanoví i úvěry vnitrokvartální.

1. 36. Úvěrový plán Státní banky se sestavuje čtvrtletně na podkladě úvěrových přihlášek:
   1. a) ministerstev a ostatních ústředních úřadů, hlavních správ, krajských orgánů hospodářských organisací a krajských národních výborů;
   2. b) pověřenectev a jejich hlavních správ;
   3. c) krajských a městských poboček Státní banky.

      Ministerstva a ostatní ústřední úřady, hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory předkládají úvěrové přihlášky ústředí Státní banky nejpozději 45 dnů před začátkem čtvrtletí; pověřenectva a jejich hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory na Slovensku nejpozději 50 dnů před začátkem čtvrtletí oblastnímu ústavu Státní banky.

      Na žádost Státní banky jsou hlavní správy povinny vyčíslit zároveň s předložením úvěrové přihlášky za celou hlavní správu také úvěrovou potřebu nejvýznamnějších hospodářských organisací jim podřízených.

1. 37. Státní banka prověřuje a zpřesňuje úvěrové přihlášky za účasti příslušných ministerstev a ostatních ústředních úřadů, na Slovensku oblastní ústav za účasti pověřenectev.
2. 38. Ministr financí projedná návrh úvěrového plánu Státní banky a předkládá jej vládě ke schválení 12 dnů před začátkem čtvrtletí. Současně s ním předkládá návrh opatření nutných k zajištění splnění úvěrového plánu.

   Úvěrové požadavky, o nichž nedojde mezi ministerstvy, ostatními ústředními úřady a Státní bankou k dohodě, se předkládají k rozhodnutí vládě.

1. 39. Po schválení úvěrového plánu vládou jsou ministerstva povinna na podkladě výrobních plánů a plánů oběhu, schválených pro podřízené hlavní správy, rozdělit plánované účelové úvěry na jednotlivé hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory. Hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory rozdělují úvěry dále mezi podřízené hospodářské organisace. Rozdělení limitů se provádí prostřednictvím a za kontroly Státní banky.
2. 40. V úvěrovém plánu se stanoví pro Státní banku reserva na dočasné potřeby hospodářství a dále reserva na krytí plánovaných potřeb hospodářství, které nemohly být předvídány úvěrovým plánem.
3. 41. Na základě schváleného úvěrového plánu se stanoví úvěrové limity základní a vnitrokvartální.
4. 42. Porušení úvěrové a limitní kázně je nepřípustné.
5. 43. V souhlase s plněním plánu mohou ministerstva a ostatní ústřední úřady, jakož i hlavní správy, po případě krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory nově rozdělovat limity mezi jednotlivé organisace; mezi objekty úvěrování mohou provádět nové rozdělování jen v mezích stanovených Státní bankou tak, aby nebyl porušen vládou schválený úvěrový plán. Znovurozdělení limitů se provádí prostřednictvím a za kontroly Státní banky.

   Státní banka nepovolí nové rozdělení limitů, jestliže by tím vznikly potíže u hospodářských organisací, jimž by byl limit snížen.

   Při rozdělování limitů jsou hlavní správa, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory oprávněny ponechat si reservu do výše 5% stanovených limitů. Tato reserva je určena především na krytí potřeb těch hospodářských organisací, které překračují výrobní plán.

1. 44. Pro úvěry jednotných zemědělských družstev se stanoví limity jednotlivým krajským pobočkám Státní banky, které je rozdělují dále na pobočky Státní banky.
2. 45. Banka musí provádět rozbor plnění úvěrového plánu a činit opatření k odstranění zjištěných nedostatků a závad.
3. 46. Investiční banka a státní spořitelny sestavují samostatné úvěrové plány a předkládají je ministerstvu financí, které je po projednání předkládá vládě ke schválení.

Základní pravidla platebního a súčtovacího styku.V.

1. 87. Nestačí-li prostředky na obratových nebo běžných účtech na všechny úhrady, stanoví se pro výběry a súčtování na těchto účtech toto pořadí:
   1. a) mzdy a platy s příslušenstvím;
   2. b) odvody odpisů;
   3. c) odvody do státního rozpočtu;
   4. d) splacení úvěrů bance;
   5. e) ostatní súčtování v pořadí, jak došly příkazy.

      Banka nemůže měnit pořadí, může však se souhlasem ministra financí proplácet některé dodávky přednostně.

      Jsou-li organisaci nebo zařízení uvolňovány úhrady z obratového nebo běžného účtu ve stanoveném pořadí, může banka uvolnit dvě až pět procent z úhrad došlých za předešlý den k proplacení denních neodkladných výdajů; nevyčerpaná částka nemůže být použita v následujících dnech. Ve zvláštních případech může banka povolit zálohu na vrub denních kvot za dobu nejvýše deseti dnů k dodatečnému súčtování.

1. 88. Hospodářským, rozpočtovým a ostatním organisacím a zařízením reservuje banka na jejich žádost na obratových nebo běžných účtech prostředky nutné na výplatu mezd a platů s příslušenstvím. O vytvoření této reservy mohou organisace a zařízení žádat banku nejdříve sedm dní před termínem pro výplatu, a to do výše mezd a platů s příslušenstvím. Tuto lhůtu k vytvoření reservy na mzdy a platy může ministr financí zkrátit až na tři dny.

Závěrečná ustanovení.VI.

1. 89. Základní pravidla pro krátkodobé úvěrování a pro platební a súčtovací styk jsou závazná pro všechny peněžní ústavy, hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení.
2. 90. Směrnice k provedení ustanovení této vyhlášky vydá Státní banka se schválením ministra financí.
3. 91. Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují této vyhlášce.
4. 92. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953 s výjimkou ustanovení bodů 47 až 86, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1953.