Vyhláška Státního výboru pro výstavbu o dokumentaci průmyslových, bytových a občanských staveb.

ČÁST PRVNÍ. ÚVODNÍ USTANOVENÍ. ČÁST PRVNÍ.

1. 1. Tato vyhláška upravuje plánovací a projektovou přípravu průmyslových, bytových a občanských staveb, jejichž investory jsou organisace socialistického sektoru.
2. 2. Na stavby prováděné ve vlastní režii, z prostředků ředitelských fondů, z podílů nadplánových zisků, z úvěrů na racionalisační opatření nebo z jiných podobných prostředků se vztahují ustanovení této vyhlášky s odchylkami v ní uvedenými.
3. 3. Pro jiné stavby, než stavby průmyslové, bytové a občanské, prováděné organisacemi socialistického sektoru jako investory, jejichž plánovací a projektová příprava není upravena zvláštními předpisy (bod 4), platí ustanovení této vyhlášky přiměřeně.
4. 4. Pro provádění plánovací a projektové přípravy staveb zemědělských, dopravních, spojových, vodohospodářských, rudných a nerudných dolů a lomů, staveb pro těžbu paliv, účelových staveb Jednotných zemědělských družstev, staveb prováděných v akci zvelebování a úpravy vzhledu měst a obcí a staveb pro památkové úpravy platí zvláštní předpisy.
5. 5. Plánovací a projektová příprava se řídí u celé stavby vždy jedněmi předpisy; u staveb s objekty různé povahy rozhoduje vždy hlavní účel stavby
6. 6. Plánovací příprava staveb, v rozsahu upraveném touto vyhláškou, zahrnuje:
   1. a) vyhledání oblasti nebo místa stavby, a pokud je to zvlášť stanoveno, výběr staveniště.
   2. b) vypracování, projednání a schválení investičního úkolu (plánovaná dokumentace staveb).

1. 7. Projektová příprava staveb zahrnuje:
   1. a) výběr staveniště a s tím spojené průzkumy, pokud není stanoveno jinak,
   2. b) další potřebné průzkumy,
   3. c) vypracování, projednání a schválení projektů a rozpočtů (projektová a rozpočtová dokumentace staveb).

1. 8. Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací, dodávek strojů a zařízení, montážních prací a ostatních investičních dodávek nezbytných pro provoz (užívání), prováděných zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase, jimiž se budují nové nebo rekonstruují nebo rozšiřují dosavadní základní fondy, které mají společný hospodářský, kulturní nebo jiný společenský účel.

   Do tohoto souhrnu se započítává i provedení těch investičních prací a dodávek, které jsou nutné pro odstranění, po případě nahrazení dosavadních základních fondů na daném staveništi, i když tyto základní fondy patří jinému investorovi. To platí, pokud mezi investory nedojde k dohodě o jiném způsobu plánování a provedení těchto prací a dodávek, nebo pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak.

1. 9. Objektem se rozumí prostorově oddělená nebo technicky samostatná část stavby (včetně jejího vnitřního vybavení a instalací), na př. budova, vlečka, vnější kanalisace.
2. 10. Etapou se rozumí ucelená část stavby stanovená s hlediska uvádění do trvalého provozu (užívání) s přihlédnutím k hospodárnosti postupu provádění stavby.
3. 11. Vyvolanými investicemi se rozumějí samostatné stavby, jejichž vybudování je nezbytně nutné pro provoz (užívání) navrhované stavby, pokud nejsou současně vyvolány jinou potřebou rozvoje národního hospodářství.

   Za vyvolané investice se považuje i stavba bytů pro zaměstnance nově budovaných nebo rozšiřovaných závodů nebo zařízení (s výjimkou pohotovostních bytů, které jsou součástí stavby) a stavba technického a občanského vybavení vyššího stupně, vyvolaná soustředěnou bytovou výstavbou.

ČÁST DRUHÁ. PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE STAVEB. ČÁST DRUHÁ.

Investiční úkol.

1. 12. Investiční úkol je stručným a výstižným objasněním a vymezením zamýšlené stavby. Určuje a zdůvodňuje v souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství oblast nebo místo stavby, její účel, základní údaje o druhu a rozsahu výroby nebo služeb, po případě rozsahu díla a progresivní technicko hospodářské ukazatele pro její provedení a provoz (užívání); neobsahuje technické řešení. Součástí investičního úkolu jsou orientační údaje o výši investičních nákladů stavby.
2. 13. Jestliže jsou vypracovány výhledové plány rozvoje příslušných odvětví nebo závodů, po případě územní plány, jsou tyto plány podkladem pro vypracování investičního úkolu.
3. 14. Rozsah a údaje investičního úkolu musí být vždy; omezeny na míru nezbytnou pro posouzení hospodářské účelnosti a účinnosti zamýšlené stavby á pro vypracování projektové a rozpočtové dokumentace a musí být přiměřené významu, dosahu a složitosti stavby.
4. 15. Investiční úkol se vypracovává vždy na celou stavbu.
5. 16. Investiční úkol vypracovává zpravidla přímý investor; jestliže je to účelné vzhledem k dosahu zamýšlené stavby, vypracovávají investiční úkol orgány přímému investoru nadřízené. Projektové organisace mohou v nezbytné míře spolupracovat při vypracování investičního úkolu v rámci technické pomoci.
6. 17. Investiční úkol musí být před předložením ke schválení projednán s projektovou organisací, která bude pověřena funkcí generálního projektanta. Projektová organisace je povinna zaujmout stanovisko k investičnímu úkolu do 15 dnů; její vyjádření se připojuje k investičnímu úkolu. O případných připomínkách projektové organisace rozhoduje orgán schvalující investiční úkol.
7. 18. Schválený investiční úkol je podkladem pro vypracování projektové a rozpočtové dokumentace.
8. 19. Pro stavbu se vypracovává vždy pouze jeden investiční úkol i v tom případě, jestliže stavba spadá do působnosti dvou nebo více investorů. Vypracovává jej zpravidla investor, který má na zamýšlené stavbě větší podíl, nebo z jehož iniciativy má být stavba uskutečněna, a to v dohodě s ostatními investory. Tohoto investora (dále jen „hlavní investor”) určí;
   1. a) ústřední investor, jde-li o přímé investory, podléhající témuž ústřednímu investorovi,
   2. b) ústřední investoři dohodou, spadá-li stavba do působnosti několika ústředních investorů.

   Při určení hlavního investora se zároveň stanoví, který orgán investiční úkol schválí. Hlavní investor zajišťuje též projektovou a rozpočtovou dokumentaci stavby.

1. 20. Skladba a obsah investičního úkolu pro průmyslové stavby jsou obsaženy v příloze I, oddíl 1, pro bytové a občanské stavby v příloze II, oddíl 1.
2. 21. U rekonstrukcí nebo rozšíření jsou součástí investičního úkolu, kromě údajů a ukazatelů uvedených v příloze I, po případě II též údaje a ukazatele o dosavadním stavu staveb nebo zařízení, objasňující vazbu nově budovaných objektů a zařízení na dosavadní objekty, zařízení, instalace, komunikace a pod., jakož i objasnění dosavadní výroby, provozu, zásobování energií a pod.
3. 22. U rozsáhlé nebo dlouhodobé investiční výstavby (nová výstavba nebo rozšíření), zahrnující několik vzájemně souvisících staveb téhož investora, musí být současně s investičním úkolem na první stavbu objasněna, výhledovou studii výstavby, která se připojuje k investičnímu úkolu, souvislost této stavby s celou zamýšlenou výstavbou. Tato výhledová studie objasňuje ekonomickou koncepci celé výstavby, souvislost jednotlivých staveb a orientačně jejich kapacity, potřeby základních surovin, polotovarů, energie, paliva, vody, pracovních sil a dopravy s předběžným odhadem nákladů na celou výstavbu a požadavky na vyvolané investice, s uvedením pořadí, po případě předpokládaných lhůt k provádění jednotlivých staveb.
4. 23. Investor může provést podstatné změny ve schváleném investičním úkolu pouze po projednání s generálním projektantem a se souhlasem orgánu, který investiční úkol schválil.
5. 24. Zjistí-li generální projektant při zpracování úvodního projektu, že je nutno provést podstatné odchylky od schváleného investičního úkolu, předloží objednateli projektu příslušný návrh. O tomto návrhu rozhodne orgán, který schválil investiční úkol, a to do 15 dnů.

Projednání investičního úkolu.

1. 25. Investor je povinen před předložením investičního úkolu ke schválení projednat s příslušnými organisacemi (nebo s jejich nadřízenými orgány) předběžně:
   1. a) možnost zajištění dodávek základních surovin, paliva, energie, vody a možnost přepravy,
   2. b) rozsah a podmínky kooperace s jinými dosavadními, budovanými nebo projektovanými stavbami a zařízeními,
   3. c) možnost a podmínky zajištění vyvolaných investic nezbytných pro řádný provoz (užívání) zamýšlené stavby.

   Organisace (jejich nadřízené orgány) jsou povinny se vyjádřit k požadavkům investora do 15 dnů.

1. 26. Návrh investičního úkolu je investor povinen projednat před jeho předložením ke schválení s příslušnou krajskou plánovací komisi s hlediska rozmístění výrobních sil, hospodářské politických důsledků stavby pro rozvoj hospodářství kraje á zajištění souladu s místními investicemi v navrhované oblasti nebo místě stavby.

   Krajská plánovací komise projedná investiční úkol ve spolupráci s odborem pro výstavbu a s ostatními příslušnými odbory (správami) rady krajského národního výboru i s jinými dotčenými státními orgány (na př. s orgány vojenské správy, s orgány vodohospodářskými, s orgány hygienické a protiepidemické služby, s orgány dopravními, CO) a zajistí jednotné stanovisko k investičnímu úkolu.

   S tímto projednáním je podle možnosti spojovat též řízení podle předpisů o vodním hospodářství,

1. 27. U méně významných staveb může krajská plánovací komise pověřit projednáním investičního úkolu plánovací komisi okresního nebo místního národního výboru, po případě projednání zjednodušit nebo od něho upustit.
2. 28. Příslušná plánovací komise je povinna zajistit souborné vyjádření s jednotným stanoviskem k doloženému návrhu investičního úkolu do 15 dnů od jeho předložení; u velkých staveb, jejichž důsledky; vyžadují objasnění složitých vztahů, nejpozději do 30 dnů.
3. 29. Vyjádření plánovací komise a organisací (bod 25), po případě předběžné dohody o jednotlivých otázkách se připojují jako přílohy k investičnímu úkolu.

ČÁST TŘETÍ. UMÍSTĚNÍ STAVBY. ČÁST TŘETÍ.

1. 30. Řízeni o umístění stavby probíhá, s výjimkou případů uvedených v bodu 43. ve dvou fázích:
   1. a) vyhledání a určení oblasti (kraje nebo okresu) nebo místa stavby,
   2. b) výběr staveniště.

Oblast nebo místo stavby.

1. 31. Účelem vyhledání oblasti nebo místa stavby je vyhledat nejvýhodnější oblast nebo místo stavby s hlediska správného rozmístění a využití výrobních sil, podle potřeb hospodářského a kulturního rozvoje jednotlivých oblastí nebo místa a s hlediska nejhospodárnějšího provedení a provozu navrhované stavby.
2. 32. Vyhledání oblasti nebo místa stavby provádí investor ve spolupráci s plánovací komisí příslušného národního výboru v plánovací přípravě.

   Při vyhledání oblasti nebo místa stavby se zpravidla již přihlíží k možným staveništím.

1. 33. Jednotlivé otázky spojené s vyhledáním oblastí nebo místa stavby projednává investor s příslušnými organisacemi při jednání podle bodu 25.

   Návrh oblasti nebo místa stavby projednává investor s plánovací komisí příslušného národního výboru spolu s projednáním návrhu investičního úkolu podle bodu 26.

1. 34. Konečné určení oblasti nebo místa stavby provádí orgán schvalující investiční úkol schválením investičního úkolu; navrhuje-li investor oblast nebo místo stavby v několika alternativách, uvede, kterou z nich doporučuje ke schválení.

Staveniště.

1. 35. Účelem výběru staveniště je vybrat v určené oblasti nebo v určeném místě stavby nejvhodnější staveniště, které odpovídá požadavkům územního plánování a umožňuje nejhospodárnější provedení a provoz (užívání) zamýšlené stavby.
2. 36. Výběr staveniště provádí, s výjimkou případů uvedených v bodu 43, generální projektant v rámci projektové přípravy.
3. 37. Do prací spojených s výběrem staveniště patří:
   1. a) podrobná prohlídka všech v úvahu přicházejících stavenišť (po předběžném projednáni a ve spolupráci s odborem pro výstavbu rady národního výboru příslušného podle předpisů o územním plánování),
   2. b) provedení nezbytných průzkumů (bod 44),
   3. c) projednání jednotlivých otázek spojených s výběrem staveniště s příslušnými organisacemi (bod 38),
   4. d) projednání návrhu výběru staveniště s odborem pro výstavbu rady příslušného národního výboru (bod 39).

1. 38. Generální projektant je povinen projednat při výběru staveniště (pokud je to nutné, za účasti investora) s dotčenými organisacemi (nebo s jejich nadřízenými orgány) zajištění základních podmínek pro provedení a provoz (užívání) zamýšlené stavby na uvažovaném staveništi, a to:
   1. a) otázky kooperace při provádění nebo provozu (užívání) stavby, vázané na dané staveniště (na př. možnost použití cizích objektů při provádění stavby, vybudování společných pomocných zařízení nebo objektů pro služby),
   2. b) podmínky napojení stavby na veřejné komunikace (železnice, silnice, vodní cesty) a sítě (energetické, vodovodní, kanalisační, spojové a pod.),
   3. c) otázky vyvolaných investic vázaných na dané staveniště.

1. 39. Na podkladě prohlídky uvažovaných stavenišť, provedených průzkumů a projednání s dotčenými organisacemi. předkládá generální projektant odboru pro výstavbu rady národního výboru příslušného podle předpisů o územním plánování návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby. Odbor pro výstavbu projedná souborně všechny otázky a podmínky souvisící se zabezpečením’ obecných, po případě jiných oprávněných zájmů při umístění stavby na navrhovaném staveništi (nebo na několika alternativních staveništích) ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za účasti generálního projektanta a investora, po případě jiných oprávněných zájemců.

   Podle výsledku tohoto projednání vydá rozhodnutí o umístění stavby, zahrnující stanoviska všech dotčených orgánů státní správy, ve kterém stanoví podmínky pro projektování navrhované stavby na daném staveništi s hlediska územně plánovacího (včetně podmínek hygienické a protiepidemické služby, podmínek hospodaření s vodou, řešení dopravních otázek, s hlediska zájmů obrany státu, CO, PO, hospodaření se zemědělskou půdou a stavebními pozemky a podmínek uvažované těžby nerostných surovin, poddolování a pod.).

1. 40. U významných staveb je vhodné vybrat pokud možno více stavenišť a vypracovat pro tato staveniště srovnávací studie, pro které platí též ustanovení bodu 62 obdobně.
2. 41. Výběr staveniště schvaluje spolu s úvodním projektem orgán schvalující úvodní projekt.
3. 42. O lhůtách k projednání výběru staveniště platí pro jednotlivé organisace a pro odbor pro výstavbu ustanovení bodu 25 a 28 obdobně.
4. 43. Investor provádí výběr staveniště v plánovací přípravě:
   1. a) je-li staveniště dáno povahou stavby (na př. zastavění stavební mezery, rekonstrukce nebo rozšíření dosavadní stavby),
   2. b) je-li investiční úkol vypracován na podkladě schváleného podrobného územního plánu,
   3. c) jde-li o staveniště pro druhou nebo další stavbu rozsáhlé nebo dlouhodobé výstavby, pro kterou bylo předem vypracováno a projednáno generelní řešení (bod 64),
   4. d) v případech zvlášť stanovených.

   V těchto případech se spojuje projednání výběru stanoviště podle bodu 39 s projednáním návrhu investičního úkolu podle bodu 26.

   Je-li v těchto případech nezbytné provést průzkumy pro ověření správnosti výběru staveniště, zajistí je investor.

   Při rozšiřování nebo rekonstrukci odevzdá investor projektové organisaci zastavovací plán dosavadní stavby, po případě jeho část a při rozšiřování nebo rekonstrukci jednotlivých objektů též výkresy dosavadního stavu.

Průzkumy.

1. 44. Práce průzkumné provádí, po případě zajišťuje, s výjimkou uvedenou v bodě 43, generální projektant; účelem těchto prací je ověření správnosti výběru staveniště a získání dalších nezbytných podkladů pro projektování.

   Do souboru průzkumných prací patří průzkumy podmínek přírodních, technicko hospodářských podmínek pro provádění stavby a podmínek urbanisticko architektonických.

1. 45. Do průzkumu přírodních podmínek patří zejména průzkum topografický, stavebně geologický a hydrogeologický s ohledem na vlastnosti základové půdy a na poddolování, hydrografický a hydrologický s hlediska množství a jakosti vody, s vyznačením rozsahu případné inundační oblasti a klimatických podmínek.
2. 46. Do průzkumu technicko hospodářských podmínek patří zejména průzkum zásobování vodou (pitná voda, užitková a provozní voda), zásobování elektřinou, teplem, plynem a pod., možnosti odvedení a zneškodnění odpadních vod, dopravních a spojových zařízení, dosavadních sídlišť, územních souvislostí s průmyslovým, obytným a jiným zastavěním, místních pracovních sil a vlivu stavby na okolí.
3. 47. Do průzkumu podmínek pro provádění stavby patři zejména průzkum místních stavebních hmot a výroben stavebních dílců, podmínek pro zásobování stavby hmotami, energií, vodou a pod. a možnosti použít dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště.
4. 48. Do průzkumu urbanisticko architektonických podmínek patří zejména průzkum dosavadního urbanistického a architektonického utváření prostředí, chráněných památkových objektů, chráněných částí přírody a přírodních reservací.
5. 49. Průzkumné práce se vždy provádějí jen v rozsahu odpovídajícím potřebám a dosahu zamýšlené stavby.

   Průzkumy je třeba účelně slučovat a využívat především výsledků dosavadních průzkumů, zejména průzkumů provedených pro účely územních plánů a výhledových studií výstavby a navazovat na ně.

ČÁST ČTVRTÁ. PROJEKTOVÁ A ROZPOČTOVÁ DOKUMENTACE STAVEB. ČÁST ČTVRTÁ.

Díl první. Všeobecná ustanovení. Díl první.

1. 50. Projektová a rozpočtová dokumentace se člení, pokud není dále stanoveno jinak, na dva stupně, a to na úvodní projekt a prováděcí projekt.
2. 51. Na objekty nebo jejich části, které vyžadují nových nebo složitých technologických nebo konstrukčních řešení, pokud pro ně nelze použít opakovaných hospodárných projektů, může být projektová dokumentace provedena výjimečně ve třech stupních, a to vypracováním úvodního projektu, technického projektu a prováděcího projektu. Vypracování projektové dokumentace ve třech stupních povoluje orgán schvalující úvodní projekt, a to na odůvodněný návrh generálního projektanta; je-li schvalujícím orgánem vláda, rozhodne o takovém návrhu Státní výbor pro výstavbu.
3. 52. Projektová a rozpočtová dokumentace se zpracovává pro celou stavbu v jednom stupni (bod 89), je-li stavbou jediný objekt, který vzhledem k jeho povaze a rozsahu lze řešit v jednom stupni, nebo sestává-li stavba z několika takových objektů a dokumentaci lze zpracovat souborně.

   V jednom stupni lze řešit:

   1. a) objekty, pro které jsou k disposici typové podklady nebo opakované hospodárné projekty,
   2. b) jednoduché pozemní objekty nevýrobní nebo jednoduché výrobní objekty se známou technologií a standardním strojním zařízením,
   3. c) jednoduché objekty inženýrské a jednoduché rozvody.
   4. d) drobné rekonstrukce.

   O vypracování projektové a rozpočtové dokumentace v jednom stupni rozhodne orgán schvalující investiční úkol, a to zpravidla na návrh generálního projektanta.

1. 53. Jestliže v případě uvedeném v bodě 52 nelze dokumentaci zpracovat souborně, nebo jestliže součástí stavby jsou též objekty, které nelze řešit v jednom stupni, vypracovává se projektová a rozpočtová dokumentace ve dvou stupních; objekty uvedené v bodě 52 se v takovém případě zpracují v rámci úvodního projektu v jednom stupni anebo se v úvodním projektu pouze popíší, zakreslí se v zastavovacím plánu a v rozpočtu se uvede jejich náklad jako limit.
2. 54. Při pracích bouracích a demontážních omezuje se dokumentace na popis pracovního postupu, na nejnutnější výkresy a na rozpočty sestavené odborným odhadem.
3. 55. Jde-li o výstavbu, kterou se odstraňují následky živelních pohrom nebo havarií ohrožující životy, a zdraví občanů nebo plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství, může být projektový a rozpočtová dokumentace zjednodušena na nezbytný rozsah, který stanoví příslušný ministr v dohodě s ministrem, jemuž je podřízen generální dodavatel.
4. 56. Projektovou a rozpočtovou dokumentaci dodává vždy jediná projektová nebo jiná oprávněná organisace jako generální projektant odpovědný v rozsahu uvedeném v části deváté za projektovou a rozpočtovou dokumentaci jako celek. Generální projektant určí pro každou stavbu projektanta odpovědného za projektovou a rozpočtovou dokumentaci jako celek (hlavního projektanta, ve složitých případech hlavního inženýra projektu, po případě hlavního architekta projektu, dále jen „odpovědného projektanta”).
5. 57. Projektovou a rozpočtovou dokumentaci objednává u generálního projektanta přímý investor, po případě jemu nadřízený orgán, který vypracoval investiční úkol. Při objednání odevzdá objednatel generálnímu projektantovi schválený investiční úkol s předepsanými přílohami. Vypracovanou projektovou a rozpočtovou dokumentaci odevzdá generální projektant objednateli.
6. 58. Generální projektant může objednat provedení části projektové a rozpočtové dokumentace u jiných projektových nebo jiných oprávněných organisací, které odpovídají generálnímu projektantovi v rozsahu stanoveném v části deváté za příslušnou část dokumentace. Tyto organisace určí projektanta odpovědného za příslušnou část dokumentace jako celek.
7. 59. Projektová a rozpočtová dokumentace musí být stručná a přehledná a její obsah a rozsah musí být přiměřený významu, rozsahu a složitosti stavby. Údaje projektové a rozpočtové dokumentace musí být vždy omezeny na rozsah nezbytný pro posouzeni navrhovaného řešení a pro plánování, provedení a financování stavby.
8. 60. U staveb sestávajících z jednoho objektu nebo z několika objektů stejného druhu lze jednotlivé části příslušného stupně dokumentace (jednotlivé zprávy i jednotlivé výkresy) účelně slučovat.

Díl druhý. Úvodní projekt. Díl druhý.

1. 61. Úvodní projekt je souborným technicko ekonomickým řešením stavby vymezené investičním úkolem, s účelným využitím poznatků vědy a techniky. Zdůvodňuje výběr staveniště a řeší v souladu s územním plánem územní otázky stavby. Stanoví technologii výroby, po případě organisací provozu a určuje základní technické a architektonické řešení stavby. Člení stavbu na objekty, po případě na etapy, stanoví organisací a dobu provádění stavby. Obsahuje údaje pro objednání hlavních strojů, zařízení, výrobků, materiálů a stavebních a montážních prací. Progresivitou dosažených technicko hospodářských ukazatelů prokazuje účelnost stavby a účinnost navrhovaného řešení. Rozpočet k úvodnímu projektu stanoví limit investičních nákladů stavby.
2. 62. U významných nebo složitých staveb, nebo jde-li o novou výrobu nebo významné architektonické úkoly, vypracují se při zpracování úvodního projektu srovnávací studie umožňující výběr nejlepšího a nejhospodárnějšího řešení.

   Srovnávací studii projedná generální projektant s objednavatelem projektu a s posuzovacím orgánem místa schvalujícího úvodní projekt. Tyto orgány jsou povinny sdělit své stanovisko do 15 dnů. V dalších pracích na úvodním projektu pokračuje generální projektant na podkladě nejvýhodnější a nejhospodárnější studie.

1. 63. Srovnávací studie významných řešení lze získat soutěží.
2. 64. U rozsáhlé nebo dlouhodobé investiční výstavby, pro kterou byla vypracována v plánovací přípravě výhledová studie výstavby (bod 22), musí být současně s úvodním projektem na první stavbu prokázáno generálním řešením zajištění vzájemné vazby této stavby s celou zamýšlenou výstavbou. Generelní řešení upřesňuje údaje výhledové studie výstavby a dokládá se náčrtem řešení celé výstavby. Generelní řešení tvoří samostatnou přílohu k úvodnímu projektu na první a další stavby
3. 65. Skladba a obsah úvodního projektu pro průmyslové stavby jsou uvedeny v příloze I, oddíl 2, pro bytové a občanské stavby v příloze II, oddíl 2.

Strojní podklady pro úvodní projekt.

1. 66. Dodavatelé strojů a zařízení jsou povinni poskytnout projektovým organisacím pro vypracování úvodního projektu nezbytné podklady (rozměrové náčrty, základové plány, ceny a pod.) o standardních (konstrukčně vyřešených) strojích a zařízeních, které dodávají, a to bezplatně do 15 dnů po obdržení základních technických údajů, nebude-li dohodou mezi dodavatelem a projektovou organisací sjednána lhůta jiná.

   Projektové organisace nejsou oprávněny požadovat údaje, které jsou uvedeny v katalozích a cenících vydaných dodavatelskými ministerstvy.

Podklady pro objednání strojů, zařízení, kovových konstrukcí a montáží.

1. 67. Podklady pro objednání strojů, zařízení, kovových konstrukcí a montáží jsou obsaženy, s výjimkou ustanovení bodu 71, v úvodním projektu.
2. 68. Podklady pro objednání nestandardních strojů a zařízení jsou:
   1. a) název a charakteristika nestandardního výrobku, jeho provedení a účel,
   2. b) počet, po případě množství žádaných nestandardních výrobků (v měrných technických jednotkách),
   3. c) technologické údaje a parametry o druhu, velikosti, složení a vlastnostech materiálu či látky, které budou podle charakteru a účelu na žádaném stroji nebo zařízení vyráběny, zpracovány, dopravovány a pod., požadovaný výkon, kapacita a po případě druh a doba provozu,
   4. d) rozsah dodávky a zvláštní požadavky na vybavení a provoz stroje nebo zařízení, na automatisaci, mechanisaci, bezpečnost a hygienu práce, po případě zvláštní technické a přejímací podmínky.
   5. e) údaje o tom, kde budou stroj nebo zařízení umístěny, v jakých provozních podmínkách a v jakém prostředí,
   6. f) přibližná váha stroje nebo zařízení,
   7. g) schematický náčrt.

1. 69. Podklady pro objednání kovových konstrukcí jsou:
   1. a) přehledné výkresy celé konstrukce,
   2. b) schéma zatížení a předběžný statický výpočet,
   3. c) popis členění konstrukce, jejího účelu a funkce,
   4. d) předběžný rozpis materiálu,
   5. e) zvláštní podmínky pro montáž.

1. 70. Vlastni návrh a řešení nestandardních strojů a zařízení, jakož i kovových konstrukcí (vypracování konstrukčních a dílenských výkresů pro výrobu a montáž) zajišťuje dodavatel v rámci svých dalších prací na dodávce.
2. 71. Výjimečně mohou být podklady pro objednání strojů, zařízení, kovových konstrukcí a montáží odevzdány jako dodatky k úvodnímu projektu, jestliže všechny údaje potřebné pro jejich objednání nebyly známy již při vypracování úvodního projektu.
3. 72. Těmito dodatky nesmí však být řešena technologie výroby, která musí být při dvoustupňové dokumentaci vyřešena již v úvodním projektu. Dodatky musí být odevzdány tak, aby umožňovaly; včasné objednání a dodání strojů, zařízení a kovových konstrukcí a vypracování prováděcích projektů v termínech zajišťujících včasné provedení stavby. Souhlasí-li investor, mohou býti dodatky odevzdány přímo dodavatelům.
4. 73. Při třístupňové projektové a rozpočtové dokumentaci musí být údaje potřebné pro objednání strojů, zařízeni, kovových konstrukcí a montáží obsaženy nejpozději v technickém projektu.
5. 74. Obdobné jako dodatky k úvodnímu projektu odevzdá generální projektant před odevzdáním prováděcího projektu podklady pro objednání stavebních materiálů s dlouhými dodacími lhůtami, pokud je to nutné pro jejich včasné objednání; seznam těchto materiálů vydá Státní výbor pro výstavbu.

Projednání úvodního projektu,

1. 75. Generální projektant je povinen při vypracování úvodního projektu projednat:
   1. a) s příslušnými organisacemi (nebo s jejich nadřízenými orgány):
      1. aa) s příslušnou správou dráhy: návrh připojení stavby na železniční trať a zajištění nároků na přepravu,
      2. ab) s příslušným energetickým rozvodným podnikem: návrh připojení stavby na energetické sítě a zásady vzájemné spolupráce,
      3. ac) s příslušnými podniky a pod.: návrh napojení stavby na jimi provozované sítě vodovodní, kanalisační a pod., jakož i otázky kooperace při provádění stavby a jejím provozu (užívání),
   1. b) s příslušnými investory: otázky zajištění vyvolaných investic,
   2. c) s příslušnými dodavateli: možnost dodání strojů, zařízení, kovových konstrukcí a montáží, jakož i výrobní lhůty a termíny pro objednání, a pokud nejsou ceníky, cenu podle příslušných předpisů o tvorbě cen. Není-li dodavatel projektové organisaci znám, určí jej (popřípadě finálního dodavatele pro jednotlivé provozní jednotky nebo soubory) dodavatelské ministerstvo do 10 dnů po obdržení výzvy od projektové organisace. Dodavatel je povinen sdělit projektové organisaci požadované údaje bezplatně do 28 dnů: odmítnutí dodávky musí být sděleno do 10 dnů,
   3. d) s generálním dodavatelem: projekt organisace výstavby. Generální dodavatel je povinen projednat projekt organisace výstavby do 15 dnů po jeho předložení. V případě nesouhlasu s rozpočtováním zařízení staveniště a s určením částí objektů, pro které budou vypracovány prováděcí projekty, postupuje se jako podle bodu 132. Je-li pro stavbu určen dodavatel stavebních prací a dodavatel montážních prací, postupuje se obdobně. Není-li generální dodavatel projektové organisaci znám, určí jej dodavatelské ministerstvo do 10 dnů po obdržení výzvy od investora.

   Otázky uvedené pod písm. a) a b) projednává generální projektant, jestliže je to nutné, za účasti investora; tyto otázky se znovu neprojednávají, jestliže byly závazně projednány již při výběru staveniště.

1. 76. Generální projektant je povinen projednat návrh úvodního projektu s odborem pro výstavbu rady; krajského národního výboru, který vydal rozhodnuti o umístění stavby, jestliže si tento odbor, projednání úvodního projektu vyhradil; v takovém případě prověřuje tento odbor dodržení podmínek uvedených v rozhodnutí o umístění stavby, a potvrzuje zastavovací plán stavby s hlediska územního plánování.

   O tomto řízení, zejména o souborném projednání úvodního projektu se všemi dotčenými státními orgány, platí obdobně ustanovení bodu 39.

1. 77. S jinými orgány a organisacemi není generální projektant povinen úvodní projekt projednávat. Ve výjimečných případech může odbor pro výstavbu příslušný k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo orgán schvalující úvodní projekt požadovat projednání s některými zvláštními orgány, na př. s orgánem plavebním, s orgánem státní správy civilního letectví.
2. 78. Investor je povinen projednat návrh úvodního projektu před jeho předložením ke schválení s orgánem příslušným k provedení řízení podle § 9 zákonného opatření.

   Nevyhradil-li si to odbor pro výstavbu rady krajského národního výboru (bod 76), prověřuje tento orgán i splnění podmínek stanovených v rozhodnutí o umístění stavby a potvrzuje s hlediska předpisů o územním plánování zastavovací plán stavby.

   S projednáním podle tohoto ustanovení je podle možnosti spojovat též projednání podle předpisů o vodním hospodářství.

1. 79. O lhůtách k projednání úvodního projektu platí pro jednotlivé organisace a pro odbor pro výstavbu ustanovení bodů 25 a 28. pokud není stanoveno jinak, obdobně.
2. 80. Doklady o projednání se připojují k úvodnímu projektu.

Díl třetí. Prováděcí projekt. Díl třetí.

1. 81. Prováděcí projekt rozvádí technické řešení objektu nebo jeho části, obsažené v úvodním projektu, po případě v technickém projektu. Stanoví konstrukční řešení stavebních prvků, jejich rozměry, architektonické utváření, druh materiálu a provedení. Podrobně určuje rozmístění strojů a rozvodů, vazbu stavebních konstrukcí, strojů a zařízení k zajištěni nejvyšší hospodárnosti při prováděni i provozu (užívání) navrhované stavby. Rozpočet k prováděcímu projektu určuje odbytovou cenu.
2. 82. Prováděcí projekty jsou podkladem pro provádění stavebních prací, pro vypracováni montážních výkresů a k zajištění koordinace stavebních a montážních prací.
3. 83. Součástí prováděcích projektů nejsou:
   1. a) konstrukční, dílenské a montážní výkresy pro výrobu a montáž strojního zařízení a kovových konstrukcí, zejména dílenské a montážní výkresy kovových, nosných a pomocných konstrukcí, silových a ovládacích zařízení, drátkovací a svorková schémata zařízení, montážní výkresy zemění, detailní kabelové a kladečské plány a kladečské výkresy rozvodů, specifikace drobného základního a pomocného materiálu pro montážní práce a provozní předpisy.
   2. b) konstrukční, dílenské a montážní výkresy výrobků přidružené stavební výroby a prefabrikátů,
   3. c) projekty objektů zařízení staveniště, jejichž pořizovací náklady jsou obsaženy v globálních přirážkách na zařízení staveniště,
   4. d) ostatní výrobní příprava dodavatelů stavebních a montážních prací.

   Tyto výkresy vypracovávají dodavatelé a jejich cena je obsažena v ceně dodávky.

1. 84. Skladba a obsah prováděcích projektů pro průmyslové stavby jsou uvedeny v příloze I, oddíl 3, pro bytové a občanské stavby v příloze II, oddíl 3.

Podklady dodavatelů pro prováděcí projekty.

1. 85. Investor je povinen dodat generálnímu projektantovi pro vypracování prováděcích projektů nezbytné technické údaje o objednaných strojích, zařízeních, kovových konstrukcích a montážích, v rozsahu nutném k zajištění jejich vazby navzájem a na stavební část, jakož i odbytové ceny podle předpisů o tvorbě cen. Tyto podklady je dodavatel povinen dodat bezplatně investorovi ve lhůtách projednaných při projednávání úvodního projektu podle bodu 75. Mezi dodavateli, projektantem a investorem může být dohodnuto, že tyto podklady; odevzdá dodavatel přímo generálnímu projektantovi. Rozsah potřebných údajů a termín jejich dodání musí specifikovat projektová organisace s přihlédnutím k podkladům, které jí byly dodavatelem již dříve závazně sděleny.

Díl čtvrtý Technický projekt. Díl čtvrtý

1. 86. Technický projekt řeší technické otázky objektu nebo jeho části, jejichž řešení nemůže být v prováděcím projektu podrobně rozvedeno na podkladě úvodního projektu. Upřesňuje údaje pro objednání strojů, zařízení, výrobků, materiálů, stavebních a montážních prací a technicko hospodářské ukazatele. K technickému projektu na objekt se sestavuje rozpočet, který určuje odbytovou cenu. Jestliže se technický projekt vypracovává pouze na část objektu, nesestavuje se k němu rozpočet.
2. 87. Technický projekt na celý objekt se zpracovává v obdobné skladbě jako úvodní projekt a v rozsahu nutném pro podrobné rozvedení technického řešení v prováděcím projektu; neobsahuje projekt organisace výstavby.
3. 88. Technický projekt na část objektu upřesňuje příslušné části úvodního projektu, po případě jednotlivé údaje těchto částí.

Díl pátý. Jednostupňová projektová a rozpočtová dokumentace. Díl pátý.

1. 89. Jednostupňová projektová a rozpočtová dokumentace (bod 52) zpracovává se v obdobné skladbě jako úvodní projekt a s obsahem jako prováděcí projekt; projekt organisace výstavby má obdobný obsah jako projekt organisace výstavby v úvodním projektu.

Jednostupňová projektová a rozpočtová dokumentace se projednává obdobně jako úvodní projekt.

Díl šestý. Podpisování a dodání dokumentace. Díl šestý.

1. 90. Projektová a rozpočtová dokumentace musí být před odevzdáním objednateli podepsána, a to;
   1. a) souhrnná zpráva (průvodní zpráva a ekonomická část) úvodního projektu a zastavovací plán ředitelem nebo hlavním inženýrem projektové organisace a odpovědným projektantem (bod 56).
   2. b) výkresy a technické zprávy úvodního projektu a dodatky k úvodnímu projektu podle bodu 71 a situační plány, celkové výkresy a technické zprávy prováděcího projektu zpracovatelem, vedoucím příslušného odboru (atelieru) a odpovědným projektantem,
   3. c) podrobné výkresy prováděcího projektu zpracovatelem a vedoucím příslušného odboru (atelieru),
   4. d) ekonomické části prováděcích projektů zpracovatelem a odpovědným projektantem,
   5. e) rozpočet na celou stavbu k úvodnímu projektu ředitelem nebo hlavním inženýrem projektové organisace, odpovědným projektantem a zpracovatelem,
   6. f) ostatní rozpočty zpracovatelem a odpovědným projektantem.

   Pro technické projekty platí obdobně ustanovení o podpisování částí úvodních projektů.

1. 91. Projektovou a rozpočtovou dokumentaci dodává generální projektant objednateli v tomto počtu povinných vyhotovení;
   1. a) úvodní projekty v pěti vyhotoveních,
   2. b) prováděcí projekty v pěti vyhotoveních.
   3. c) technické projekty na celý objekt v pěti vyhotoveních,
   4. d) technické projekty na část objektu ve čtyřech vyhotoveních,
   5. e) jednostupňovou dokumentaci v sedmi vyhotoveních.

1. 92. Statické a hydrotechnické výpočty a základní technologické propočty se přikládají k dokumentaci ve dvou vyhotoveních jako doklady (nepodléhající schválení).

   Statické a hydrotechnické výpočty, technologické a jiné propočty, strojní podklady a jiné podklady sloužící k vypracování projektové a rozpočtové dokumentace je projektová organisace povinná archivovat spolu s jedním úplným souborem dokumentace.

Díl sedmý. Další součinnost projektových organisací. Díl sedmý.

1. 93. Projektové organisace jsou povinny vykonávat na stavbách, pro které vypracovaly projektovou a rozpočtovou dokumentaci, autorský dozor, jehož rozsah, pokud již není určen jinými předpisy, určí vedoucí projektové organisace.
2. 94. Na velké stavby vyšle projektová organisace projektanta nebo skupinu projektantů, jejichž úkolem je na místě doplňovat a zpřesňovat prováděcí projekty, po případě vypracovávat výkresy, jejichž potřeba se ukáže v průběhu stavby, jakož i podávat na stavbě potřebná vysvětlení.

ČÁST PÁTÁ. TYPOVÉ PODKLADY. ČÁST PÁTÁ.

1. 95. Typové projektování je jedním ze základních předpokladů zprůmyslnění stavebnictví, zhospodárnění, zkvalitnění a zrychlení projektových, stavebních a montážních prací; je proto povinností projektových organisací, investorů i schvalovacích orgánů zajišťovat co nejširší uplatňování typového projektování.
2. 96. Typovými projekty se rozumí projektová a rozpočtová dokumentace pro konkrétní objekt zpracovaná s použitím typových podkladů objektů nebo sekcí.
3. 97. Typový podklad je předepsaným způsobem (bod 103) schválená projektová a rozpočtová dokumentace pro často se opakující objekty, sekce, zařízení, konstrukce nebo díly, s využitím prověřených a osvědčených pokrokových technických norem a výrobních metod v nejhospodárnějším řešení.
4. 98. Typové podklady jsou závazné nebo směrné, státní nebo úsekové (s oblastními variantami).
5. 99. Pro objekty, sekce, zařízení nebo díly, pro které byly schváleny závazné typové podklady, není dovoleno vypracovávat individuální projekty, pokud nebyla povolena výjimka. Výjimku z použití státních závazných typových podkladů může povolit v odůvodněných případech Státní výbor pro výstavbu nebo orgán jím zmocněný; u úsekových podkladů povoluje výjimku orgán, který typový podklad schválil.
6. 100. Závazné typové podklady nesmějí být volně přepracovány, s výjimkou jejich přizpůsobení místním podmínkám, po případě podmínkám vzhledu, a to v míře stanovené zvláštními předpisy Státního výboru pro výstavbu nebo ve schvalovacím protokolu příslušného typového podkladu.
7. 101. Směrné typové podklady musí být rovněž plně využívány; odchylky v nich může však provést sám projektant, pokud tím zvýší jakost projektu, což musí v průvodní zprávě prokázat.
8. 102. Za správnost volby typového podkladu a za jeho přizpůsobeni v přípustném rozsahu odpovídá generální projektant.
9. 103. O vypracování, projednání a schvalování typových podkladů platí zvláštní předpisy Státního výboru pro výstavbu.
10. 104. Při individuálním projektování je projektant povinen zachovávat základní modulový systém a používat unifikovaných a normalisovaných konstrukcí a prvků.
11. 105. Výkresy neměnných částí typových podkladů a normalisovaných konstrukcí a prvků se v projektové a rozpočtové dokumentaci nekreslí a uvádějí se pouze příslušným označením.