Vyhláška ministerstva místního hospodářství, kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o hospodaření s byty.

§ 11.

Obytný dům.

(1) Dům se ve smyslu předpisů o hospodaření s byty považuje za obytný, připadají-li z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě aspoň dvě třetiny na byty, počítajíc v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti (příslušenství) náležející k bytům.

(2) Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám (na př. schodiště a chodby), ke společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (na př. společné prádelny a sušárny, jakož i půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělskou výrobu, ani k vedlejším stavbám zřízeným na stavebním pozemku (na př. garáže, zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky a kolny).

§ 12.

Svobodárna.

Svobodárnou se rozumí budova určená k trvalému ubytování jednotlivých osob v oddělených pokojích a obsahující po případě též místnosti sloužící společné potřebě ubytovaných osob (na př. jídelny, čítárny, klubovny a místnosti pro nemocné).

§ 13.

Rodinným domkem se rozumí obytný dům (§ 11),

1. 1. který obsahuje nejvýše pět obytných místností, nečítajíc v to kuchyně, nebo
2. 2. u něhož při větším počtu těchto místností nepřesahuje úhrn podlahové plochy obytných místností (§§ 19 a 22) 120 m².

§ 14.

Při zjišťování počtu obytných místnosti nebo úhrnu podlahové plochy obytných místností počítá se též s obytnými místnostmi, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení.

§ 15.

(1) Posuzuje-li se povaha obytného domu jako rodinného domku podle počtu obytných místností, nepřihlíží se k neobytným ani obytným (§ 19 odst. 3) kuchyním.

(2) Závisí-li povaha obytného domu jako rodinného domku na úhrnu podlahové plochy obytných místností, přihlíží se ke kuchyním, jsou-li obytné (§ 19 odst. 3 a § 22 odst. 3).

§ 16.

(1) Kde se v předpisech o hospodaření s byty mluví o vlastníku domu, rozumí se jím u národního majetku organisace, jíž je dům svěřen do správy nebo do trvalého užívání.

(2) Jinak se vlastníkem domu, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí též poživatel domu a národní správce.

§ 17.

(1) Výhody, přiznané předpisy o hospodaření s byty vlastníkům rodinných domků, příslušejí též

1. 1. poživatelům rodinných domků, jakož i osobám, jimž přísluší věcné právo užívání bytu v rodinném domku, bylo-li věcné břímě, odpovídající právu požívání nebo právu užívání k vlastní potřebě, zřízeno před 1. lednem 1957;
2. 2. dlouhodobým nájemcům rodinných domků, které jsou národním majetkem, a čekatelům družstevních rodinných domků.

(2) Dlouhodobým nájemcem rodinného domku, který je národním majetkem, se rozumí osoba, s níž sjednal výkonný orgán místního národního výboru nebo domovní správa dlouhodobý nájem domku podle zvláštních předpisů.^*)

(3) Čekatelem družstevního rodinného domku je člen lidového bytového družstva, s nímž družstvo sjednalo o domku podmíněnou kupní smlouvu.

§ 18.

Byt.

(1) Bytem se rozumí jednotlivá místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou trvale sloužit tomuto účelu jako samostatné bytové jednotky.

(2) Místnost nebo jejich soubor se považují za samostatné byty, i když u nich chybí vedlejší místnosti nebo kuchyně; jsou proto bytem i garsoniéry, jakož i pokoje ve svobodárnách.

(3) V pochybnostech, zdali jednotlivá místnost nebo soubor místností je samostatným bytem, rozhodne stavební úřad.

§ 19.

(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 8 m², kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení.

(2) Místnost je přímo osvětlená a přímo větratelná, vedou-li její okna nebo zasklené dveře přímo do volného prostranství; tato podmínka je splněna, i když okna nebo zasklené dveře vedou do volného prostranství přes pavlač.

(3) Za podmínek stanovených v předchozích odstavcích považují se za obytné místnosti i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m², jakož i haly; za kuchyni se však nepovažuje jednotlivá obytná místnost, tvoří-li samostatný byt.

§ 20.

Obytnými místnostmi nejsou místnosti vedlejší (na př. předsíně a koupelny), třebas jinak vyhovovaly podmínkám § 19.

§ 21.

V pochybnostech, zda určitá místnost má povahu místnosti obytné, rozhodne stavební úřad.

§ 22.

Podlahová plocha obytných místností.

(1) Při zjišťování podlahové plochy jednotlivých obytných místností se čítá celá plocha jejich podlahy. Do této plochy se počítá i plocha zabraná kamny nebo jinými topnými tělesy, jakož i plocha arkýřů; plocha výklenků a okenních nebo dveřních ústupků se čítá jen tehdy, jsou-li zároveň nejméně 1.20 m široké, 2.00 m vysoké a 0.30 m hluboké. K ploše zabrané nábytkem vestavěným do zdi se nepřihlíží.

(2) Má-li obytná místnost skosený strop, čítá se její podlahová plocha pouze čtyřmi pětinami.

(3) U obytných kuchyní (§ 19 odst. 3) se z jejich podlahové plochy, vypočtené podle předchozích odstavců, čítá toliko část, o kterou je tato plocha větší než 12 m².

§ 23.

Byt zdravotně závadný.

Bytem zdravotně závadným je byt, jejž stavební úřad po projednání s okresním hygienikem uznal za nezpůsobilý k bydlení pro jeho technické závady, které škodlivě působí na zdraví.

§ 24.

Bytem zdravotně nevhodným se rozumí byt, který vzhledem ke zdravotnímu stavu nebo těžkým tělesným nebo smyslovým vadám uživatele nebo jiného příslušníka jeho domácnosti působí podle posudku okresního hygienika škodlivě na jejich zdraví (na př. byt ve vysokém podlaží v domě bez výtahu pro nemocného srdeční chorobou a pod.).

§ 25.

(1) Pod pojem bytů zdravotně nevhodných náleží též byty přeplněné.

(2) Byt se považuje za přeplněný, připadá-li z úhrnu podlahových ploch obytných místností (§§ 19 a 22) na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti méně než 8 m² nebo nelze-li v bytě poskytnout jeho uživateli nebo jinému příslušníku jeho domácnosti oddělenou místnost, ač ji podle posudku okresního hygienika vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo těžkým tělesným nebo smyslovým vadám nezbytně potřebují.

§ 26.

Organisace.

(1) Kde se v předpisech o hospodaření s byty mluví o rozpočtových, hospodářských a jiných organisacích socialistického sektoru (dále jen „organisace”), rozumějí se tím zejména ministerstva a ostatní Ústřední úřady a orgány, národní výbory, prokuratury, státní vědecké a výzkumné ústavy, státní ústavy pro projektování, vysoké školy, státní dráhy, spoje (pošty), strojní a traktorové stanice, národní podniky, podniky státního obchodu, podniky místního průmyslu, podniky komunálního hospodářství, domovní správy, státní peněžní ústavy, Státní pojišťovna a její orgány, lidová družstva a družstevní organisace, dobrovolné organisace (na př. Jednotná odborová organisace (ROH) a Československý Červený kříž] a politické strany.

(2) Organisacemi ve smyslu předpisů o hospodaření s byty nejsou vojenská správa, ozbrojené součásti ministerstva vnitra a lidová bytová družstva (dále jen „družstva”); pro ně platí zvláštní ustanovení.

§ 27.

Podnikové byty.

Za podnikové byty se považují

1. 1. byty v obytných domech (§ 11), které dne 31. prosince 1956 byly organisace oprávněny pronajímat svým zaměstnancům, t. j.
   1. a) byty v obytných domech bývalého státního podniku, které byly 31. prosince 1956 ve správě organisace, jež je přímým právním nástupcem tohoto podniku [§ 33 odst. 1 č. 1 písm. a) zákona č. 138/1948 Sb.];
   2. b) byty v obytných domech, pro něž bylo dáno povoleni k obývání (povolení k uvedení do trvalého užívání) v době od 10. srpna 1946 do 31. prosince 1956 a které organisace nebo její právní předchůdci vystavěli pro ubytování svých zaměstnanců [§ 33 odst. 1 č. 1 písm. b) zákona č. 138/1948 Sb.];
   3. c) byty v obytných domech, pro něž bylo dáno obývací povolení před 10. srpnem 1946 a které organisace nebo její právní předchůdci vystavěli pro ubytování zaměstnanců svých výrobních závodů, jakož i byty v jiných obytných domech, které organisace nebo její právní předchůdci získali jiným způsobem před 1. lednem 1957 pro tento účel, avšak v obou případech jen jde-li o organisaci, kterou určil výkonný orgán okresního národního výboru [§ 33 odst. 1 č. 1 písm. f) zákona č. 138/1948 Sb.];
   4. d) byty v obytných domech, které vyňal výkonný orgán okresního národního výboru, po případě bývalý zemský národní výbor z přikazovacího práva výkonného orgánu místního národního výboru (§ 33 odst. 2 zákona č. 138/1948 Sb.);

1. 2. byty v obytných domech (§ 11), které organisace získají po 31. prosinci 1956 novou výstavbou nebo jiným způsobem pro účely ubytování vlastních zaměstnanců.

§ 28.

Zaměstnanecké byty.

(1) Zaměstnaneckými byty se rozumějí byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách, jakož i byty vystavěné při provozních objektech (na př. v drážním prostoru, při elektrárnách, vodohospodářských dílech a zařízeních a vysílacích stanicích), při zdravotnických zařízeních nebo při ústavech sociální péče a určené ve všech případech pro ubytování zaměstnanců, kteří jsou pověřeni dozorem na tyto budovy (objekty a ústavy a zařízení) nebo jsou z jiných služebních důvodů povinni v nich bydlet.

(2) Za byty při budovách (objektech, ústavech a zařízeních) se považují takové byty, které jsou bud’ zřízeny přímo v budově (objektu, ústavu nebo zařízení) nebo jsou vystavěny v přímé místní souvislosti s těmito budovami (objekty, ústavy nebo zařízeními), takže s nimi tvoří jeden účelový celek.

(3) V pochybnostech, zda jde o zaměstnanecký byt, rozhodne odbor pro místní hospodářství rady okresního národního výboru.

§ 29.

(1) Vojenskými byty se rozumějí

1. 1. všechny byty v obytných domech (§ 11) určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání;
2. 2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 vojáci z povolání, vyjímajíc však byty,
   1. a) jež mají povahu podnikových bytů nebo bytů zaměstnaneckých, nebo
   2. b) které jsou v domech družstev nebo v rodinných domcích.

(2) U bytů uvedených v odstavci 1 č. 1 závisí jejich povaha jako bytů vojenských jedině na tom, že obytný dům je určen výhradně k ubytování vojáků z povolání. Nerozhoduje, jestliže v takovém domě skutečně nebydlí ve všech bytech výhradně jen vojáci z povolání, zejména také proto, že v domě jsou vyhrazené byty (§ 33).

(3) Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbývají této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal být uživatel bytu vojákem z povolání nebo uživatelem bytu se směnou bytu stala osoba, jež není vojákem z povolání, anebo byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z povolání.

§ 30.

Byty v jiných domech než v obytných domech uvedených v § 29 v odst. 1 č. 1, které měly podle zákona č. 94/1950 Sb., o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti, povahu vojenských bytů a jejichž uživateli nebyli 1. ledna 1957 vojáci z povolání, pozbyly tímto dnem této své povahy.

§ 31.

(1) Za byty ministerstva vnitra se považují byty v obytných domech (§ 11) určených výhradně pro ubytování příslušníků ozbrojených součástí ministerstva vnitra v činné službě (dále jen „příslušníci ministerstva vnitra“).

(2) Povaha bytů jako bytů ministerstva vnitra závisí jedině na tom, že obytný dům je určen výhradně k ubytování příslušníků ministerstva vnitra. Nerozhoduje, jestliže v takovém domě skutečně nebydlí ve všech bytech výhradně jen příslušníci ministerstva vnitra, zejména také proto, že v domě jsou vyhrazené byty (§ 33).

§ 32.

Byty v jiných domech než v obytných domech uvedených v § 31 odst. 1, které měly podle zákona č. 94/1950 Sb. povahu bytů Sboru národní bezpečnosti, pozbyly dnem 1. ledna 1957 této své povahy.

§ 33.

Vyhrazené byty.

(1) Část nově vystavěných podnikových bytů, vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra, pro něž bude po 31. prosinci 1956 vydáno povolení k uvedení do trvalého užívání, musí být vyhrazena pro ubytování osob, jejichž pobyt v obci (sídlišti) nezbytně vyžaduje zajištění služeb veřejnosti.

(2) Úhrn podlahové plochy obytných místností takto vyhrazených bytů smí činit nejvýše 20 % úhrnu podlahové plochy obytných místností všech zároveň dokončených bytů. V těchto mezích určí rozsah výhrady bytů rada okresního národního výboru podle místních poměrů. O druzích vyhrazených bytů a jejich počtu se dohodne výkonný orgán místního národního výboru s organisací, náčelníkem posádky (dále jen „náčelník“) nebo krajskou správou; nedojde-li k dohodě, rozhodne odbor pro místní hospodářství rady okresního národního výboru.

(3) Vyhrazené byty nemají povahu podnikových bytů, vojenských bytů ani bytů ministerstva vnitra.

§ 34.

Byt se považuje za nadměrný,

1. 1. činí-li úhrn podlahové plochy obytných místností (§§ 35 a 36) nejméně dvojnásobek výměry, vypočtené podle § 37, nebo
2. 2. přesahuje-li úhrn podlahové plochy obytných místností (§§ 35 a 36) výměru, vypočtenou podle § 37, o plochu, která se rovná aspoň podlahové ploše dvou obytných místností (vyjímajíc obytnou kuchyni) tohoto bytu.

§ 35.

Úhrnem podlahové plochy obytných místností bytu se rozumí podlahová plocha (§ 22)

1. 1. všech obytných místností (§ 19), skládá-li se byt z více obytných místností;
2. 2. obytné místnosti a po případě přímo osvětlené a přímo větratelné neobytné kuchyně (§ 19 odst. 3), tvoří-li byt toliko jediná obytná místnost a bydlí-li v něm pouze jeho uživatel bez příslušníků domácnosti.

§ 36.

Při výpočtu úhrnu podlahové plochy obytných místností bytu podle § 35 se nepřihlíží k obytným místnostem, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení.

§ 37.

(1) Výměrou se rozumí

1. 1. plocha 12 m², počítaná na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti, skládá-li se byt z více obytných místností nebo tvoří-li byt sice jediná obytná místnost, avšak bydlí-li v něm jeho uživatel s jedním nebo s více příslušníky své domácnosti; bydlí-li v bytě s jeho uživatelem aspoň jeden příslušník jeho rodiny, připočte se k součtu této plochy ještě 6 m²;
2. 2. plocha 20 m², tvoří-li byt toliko jediná obytná místnost a bydlí-li v něm pouze jeho uživatel bez příslušníků domácnosti.

(2) Bydlí-li v bytě více rodin a je-li z každé této rodiny aspoň jeden její příslušník spoluuživatelem bytu, posuzují se příslušníci domácnosti podle každého spoluuživatele. Zároveň se v takovém případě při zjišťování výměry podle odstavce 1 č. 1 počítá 6 m² na každého spoluuživatele, s nímž bydlí v bytě aspoň jeden příslušník jeho rodiny; při tom však tutéž osobu lze čítat za příslušníka jen jedné rodiny. Ve všech ostatních případech se čítá 6 m² toliko jednou.

§ 38.

Uživatel bytu.

Uživatelem bytu je osoba, která je oprávněna užívat bytu na základě smlouvy s vlastníkem domu (zejména nájemník) nebo z důvodu věcného práva (zejména vlastník domu, pokud bydlí ve vlastním domě).

§ 39.

Příslušníci rodiny.

(1) Příslušníkem rodiny uživatele bytu se rozumí jeho manželka (manžel), jeho příbuzní v přímém pokolení (prarodiče, staří rodiče, děti, vnuci a pravnuci) a jeho sourozenci (bratři a sestry). Příbuzenskému poměru se rovná poměr založený osvojením.

(2) Při zjišťování počtu příslušníků rodiny se počítá i s dítětem, které se má narodit, je-li lékařsky prokázáno těhotenství.

(3) Příslušníky rodiny uživatele bytu nejsou osoby s ním sešvagřené (zejména tchán — tchýně, švagr — švagrová a zeť — snacha).

§ 40.

(1) Za příslušníky domácnosti uživatele bytu se považuji

1. 1. příslušníci uživatelovy rodiny a jeho zeť (snacha), kteří nemajíce vlastního bytu žijí s uživatelem v jeho bytě, jakož i
2. 2. jiné osoby s uživatelem příbuzné (strýc — teta, synovec — neteř, bratranec — sestřenice) nebo s nim sešvagřené (tchán — tchýně, švagr — švagrová), které nemajíce vlastního bytu žijí s uživatelem v jeho bytě a
   1. a) buď pečují o společnou domácnost (poměrná úhrada nákladů na domácnost nebo bezplatný výkon domácích prací),
   2. b) nebo jsou na uživatele odkázány svou výživou nebo vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na jeho péči nebo opačně uživatel bytu je takto odkázán na ně.

(2) Za příslušníky domácnosti se považují též osoby, jež nemajíce vlastního bytu bydlí v uživatelově bytě a za plat obstarávají domácí nebo jiné práce (hospodyně a ošetřovatelka), jakož i družka (druh) uživatele bytu, je-li matkou (otcem) jeho dítěte nebo žije-li s ním ve společné domácnosti aspoň 3 roky.

(3) Uživatel bytu ani jiný příslušník jeho domácnosti nepřestávají být příslušníky domácnosti, dlí-li Z vážných důvodů, zejména pro výkon branné povinnosti, pro účast na pracovní brigádě, pro studium na škole nebo z léčebných důvodů delší dobu, avšak dočasně, mimo své bydliště.

§ 41.

(1) Pouhé ohlášení trvalého pobytu (bydliště) podle předpisů o hlášení obyvatelstva nezakládá samo o sobě příslušnost k domácnosti.

(2) Příslušníky domácnosti uživatele bytu nejsou jeho podnájemníci (§ 129 odst. 1), třebas se u něho též stravovali.

§ 42.

Ohlašovací povinnost.

(1) Vlastníci domů a uživatelé bytů jsou povinni hlásit výkonnému orgánu místního národního výboru skutečnosti, jichž potřebuje k tomu, aby mohl hospodařit s byty; jsou také povinni podat výkonným orgánům národních výborů potřebná vysvětlení.

(2) Tato povinnost vlastníků domů a uživatelů bytů se týká též podnikových bytů, vojenských bytů, bytů ministerstva vnitra a družstevních bytů.

§ 43.

Ohlašovací povinnost vlastníků domů.

(1) Vlastník domu je povinen hlásit

1. 1. byt, pro který bylo po 31. prosinci 1956 vydáno povolení k uvedení do trvalého užívání;
2. 2. byt, jehož vůbec nikdo neužívá nebo v němž jeho uživatel nebydlí nebo bydlí v něm toliko občas;
3. 3. byt, u něhož došlo k pravomocnému zrušení smlouvy o jeho užívání (na př. výpovědí nájemní smlouvy) nebo který se jinak uvolnil (na př. vlastník domu vyklidil svůj byt ve vlastním domě) nebo jejž jeho uživatel opustil;
4. 4. byt, jehož uživatel zemřel;
5. 5. byt, do něhož se nájemník, jemuž byt byl přidělen, do 15 dnů po vzniku nájemního poměru nenastěhoval, ani do téže lhůty nezačal s jeho úpravou;
6. 6. byt, jejž jeho uživatel, kterému dal výkonný orgán místního národního výboru přivolení ke směně, nevyměnil do stanovené lhůty;
7. 7. byt, do něhož se osoba nastěhovala svémocně.

(2) Vlastník domu hlásí byty výkonnému orgánu místního národního výboru, vojenské byty však též náčelníku.

§ 44.

(1) Uživatel, který má dva byty, je povinen to ohlásit. Ohlašovací povinnost nastává i tehdy, má-li druhý byt uživatelova manželka (manžel) nebo jeho družka (druh).

(2) Za druhý byt v tomto smyslu se nepovažuje jednotlivá obytná místnost (část bytu) v rodinném domku, který je na venkově, užívá-li jí pro své zotavení nebo za účelem ošetření zahrady vlastník domku nebo příslušník jeho rodiny; to platí však jen tehdy, bydlí-li tyto osoby ve větší obci (§ 50 odst. 2) a jde-li o jinou obec, než ve které je domek.

(3) Uživatel hlásí byty výkonnému orgánu místního národního výboru; jsou-li byty v různých obcích, ohlásí je výkonným orgánům místních národních výborů obou obcí. Je-li jeden z bytů vojenským bytem, ohlásí jej uživatel též náčelníku.

§ 45.

(1) Má-li uživatel nadměrný byt, je povinen to ohlásit.

(2) Nadměrné byty se hlásí výkonnému orgánu místního národního výboru; je-li nadměrný byt vojenským bytem, ohlásí jej uživatel též náčelníku.

§ 46.

(1) Byty musí být ohlášeny do 8 dnů poté, kdy nastaly skutečnosti, jež zakládají ohlašovací povinnost, nebo kdy vlastník domu o těchto skutečnostech zvěděl, jestliže v době jejich vzniku nemohly mu být při péči řádného hospodáře známy.

(2) Při zrušení nájemní smlouvy výpovědí nebo soudním smírem počítá se osmidenní ohlašovací lhůta, jestliže nájemní smlouva byla zrušena

1. 1. výpovědí, kterou dal pronajimatel, ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, kterým soud dal pronajimateli přivolení k výpovědi;
2. 2. výpovědí, kterou dal nájemník, od uplynutí patnáctidenní lhůty k podání odporu proti výpovědi, jestliže jej pronajimatel včas nepodal; jestliže pronajimatel podal proti výpovědi včas odpor, počíná běžet osmidenní ohlašovací lhůta ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, kterým soud ponechal výpověď v platnosti;
3. 3. smírem sjednaným v řízení o pronajimatelově návrhu na přivolení k výpovědi nebo za zrušení nájemního poměru bez výpovědi, ode dne, kdy soud smír schválil.

§ 47.

(1) Byty, u nichž nastaly skutečnosti zakládající ohlašovací povinnost před uveřejněním této vyhlášky a které nebyly před tímto dnem řádně ohlášeny výkonnému orgánu místního národního výboru, musí vlastníci domů a uživatelé bytů ohlásit výkonnému orgánu místního národního výboru (náčelníku) do 15 dnů po uveřejnění této vyhlášky. Nadměrné byty musí jejich uživatelé ohlásit do 31. května 1957.

(2) Nastanou-li skutečnosti zakládající ohlašovací povinnost po uveřejnění této vyhlášky nebo u nadměrných bytů po 31. květnu 1957, platí pro hlášení osmidenní lhůta podle § 46 odst. 1.

§ 48.

Místní ohledání.

(1) Nesplnil-li vlastník domu nebo uživatel bytu ohlašovací povinnost nebo nestačí-li jejich údaje anebo jsou-li o nich vážné pochybnosti, může výkonný orgán národního výboru zjistit v nezbytných případech potřebné skutečnosti místním ohledáním.

(2) Při místním ohledání jsou vlastník domu i uživatel bytu povinni dovolit výkonnému orgánu národního výboru nezbytný přístup do domu a do bytu.

(3) Místní ohledání lze provádět jen od 7 do 19 hodin a toliko v přítomnosti uživatele bytu nebo zletilého příslušníka jeho rodiny, kteří bydlí v jeho bytě. Možno při něm zjišťovat pouze skutečnosti potřebné pro opatření podle předpisů o hospodaření s byty.