Vyhláška ministerstva dopravy o způsobilosti a evidenci vnitrozemních plavidel.

§ 1.

Konstrukce a výstroj.

Konstrukce a výstroj lodi a plovoucích strojů musí odpovídat technickým podmínkám, které jsou stanoveny v příloze této vyhlášky.

§ 2.

Přezkoušení tuzemských lodí a plovoucích strojů.

(1) Lodi a plovoucí stroje, jichž se má používat ve vnitrozemní plavbě, musí být dříve, než budou dány do provozu, po případě i během provozu, přezkoušeny a musí mít předepsaný průkaz způsobilosti k plavbě nebo zvláštní povolení.

(2) Ustanovení odstavce 1 nepodléhají

1. a) malá plavidla, pokud se jich nepoužívá v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě,
2. b) cizozemská plavidla za podmínek uvedených v § 3.

(3) Loďky půjčoven loděk podléhají přezkoušení podle odstavce 1; po jejich přezkoušení vydá plavební správa, v jejímž obvodu je stanoviště půjčovny, zvláštní povolení platné na dobu jednoho roku.

§ 3.

Přezkoušení cizozemských lodí a plovoucích strojů.

(1) Cizozemské lodi a plovoucí stroje smějí být používány k plavbě v tuzemsku bez přezkoušení, jsou-li připuštěny k provozu na dotčené vodní cestě úřady nebo úředně uznanými orgány dotčeného cizího státu podle jeho předpisů a jsou-li jimi vydané průkazy v tuzemsku uznávány. Průkazy, které nejsou vydány přímo úřady dotčeného cizího státu, musí být jeho úřady ověřeny.

(2) Cizozemské lodi a plovoucí stroje, které nevyhovují podmínkám uvedeným v odstavci 1, smějí být používány v plavbě v tuzemsku, bylo-li jim k tomu uděleno povolení plavební správou, v jejímž obvodu plavidlo vstoupilo po vodě do tuzemska; v ostatních případech je příslušná plavební správa, v jejímž obvodu bylo plavidlo spuštěno na vodu.

(3) Povolení podle odstavce 2 se vydá po přezkoušení plavidla; bez přezkoušení lze vydat povolení jen tehdy, jestliže tuzemské lodi a plovoucí stroje požívají v dotčeném cizím státě stejné výhody. Přezkoušení vykoná plavební správa za účasti a na náklad provozovatele nebo jeho zástupce a pořídí o tom zápis.

(4) Povolení podle odstavce 2 se vydává na tiskopise průkazu způsobilosti k plavbě, a to na dobu nejdéle jednoho roku.

(5) Plavební správy mohou se souhlasem ministerstva dopravy povolit pro určitý druh mezinárodního styku, zejména pro styk pohraniční, sportovní a turistický, další úlevy pro připuštění cizozemských lodi a plovoucích strojů určitého druhu a z určitého státu k plavbě v tuzemsku.

§ 4.

Omezení při novostavbách, přestavbách, nabývání a zcizování lodi a plovoucích strojů.

(1) Předběžného souhlasu ministerstva dopravy (§ 5 nařízení) je třeba s hlediska bezpečnosti plavby u lodí a plovoucích strojů pro tuzemskou potřebu — s výjimkou malých plavidel —

1. a) k provádění novostaveb, pokud neodpovídají typům již schváleným a vyzkoušeným,
2. b) ke změně podstatných částí jejich konstrukce nebo mechanismu (na př. vestavění jiného motoru nebo změny ovlivňující pevnost, stabilitu nebo nosnost plavidla),
3. c) k nabytí v cizině nebo ke zcizení do ciziny.

(2) Předběžný souhlas podle odstavce 1 je povinen si vyžádat objednatel nebo provozovatel.

(3) V žádosti o souhlas k provedení novostavby je třeba uvést

1. a) technický popis plavidla s hlavními výkresy v měřítku alespoň 1 : 50.
2. b) u plavidel se strojním pohonem hlavní údaje o strojním zařízení, zejména o druhu motorů a jejich užitečné výkonnosti v koních,
3. c) podle kterých stavebních předpisů má být novostavba provedena,
4. d) vodní cestu, na které má být plavidla používáno,
5. e) přibližný finanční náklad stavby a její hospodářské odůvodnění.

(4) V žádosti o souhlas k provedení přestavby, nutno uvést technický popis zamýšlených změn s příslušnými technickými a hospodářskými údaji.

(5) V žádosti o souhlas ke zcizení plavidla do ciziny je třeba uvést důvod ke zcizení.

(6) V žádosti o souhlas k nabytí plavidla v cizině putno uvést údaje uvedené v odstavci 3.

(7) Ministerstvo dopravy může upustit od předložení některých dokladů (údajů) nebo podle potřeby žádat předložení dalších.

(8) Žádost se podává u plavební správy, v jejímž obvodu plavidlo má být spuštěno na vodu nebo má své stálé stanoviště.

(9) Žádost a doklady nutno předložit dvojmo. Jedno vyhotovení zůstane u ministerstva dopravy, druhé bude vráceno žadateli.

(10) Udělením souhlasu není dotčena odpovědnost žadatele za správnost údajů v žádosti uvedených, za způsob a provedení stavby, jakož i jeho povinnost dát plavidlo přezkoušet.

§ 5.

Předmět schválení.

(1) U lodí a plovoucích strojů, které se mají hromadně vyrábět nebo hromadně dovážet z ciziny, s výjimkou malých plavidel, musí být předem schválena technická způsobilost typu.

(2) Jednotlivé části lodí a plovoucích strojů mohou být předmětem schválení jen tehdy, tvoří-li samostatnou technickou jednotku, o níž může být jednáno a rozhodnuto neodvisle od schválení technické způsobilosti plavidla nebo jeho typu, a nejde-li o části, které byly prokazatelně jinak úředně přezkoušeny.

§ 6.

Schvalovací řízení.

(1) Při schvalování typu lodi a plovoucího stroje se provádí

1. a) přezkoušení technických podkladů pro stavbu (dovoz),
2. b) přezkoušení, zda stavba byla provedena podle předložených dokladů,
3. c) technická prohlídka plavidla nebo jeho jednotlivých částí, po případě strojního zařízení, jakož i úkony s ní obvykle spojené (na př. určení vodorysky největšího přípustného ponoru, určení ponorových stupnic),
4. d) zkušební plavba,
5. e) zkouška stability u osobních lodí a podle potřeby i u jiných plavidel.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) až c) platí obdobně pro schválení typu jednotlivých částí plavidla.

§ 7.

Příslušnost úřadů a žádosti o schválení.

(1) Typy jednotlivých lodí a plovoucích strojů nebo jejich jednotlivých částí schvaluje ministerstvo dopravy; před tím si vyžádá závazný posudek hlavního hygienika.

(2) O schválení typu lodi nebo plovoucího stroje anebo typů jejich jednotlivých částí mohou žádat, jde-li o tuzemské výrobky, výrobci, jde-li o cizozemské výrobky, dovozci, kteří budou ministerstvem dopravy zmocněni, aby vydávali typová osvědčení.

(3) Ministerstvo dopravy sdělí zájemcům na požádání, jaké údaje o plavidle nebo jeho jednotlivých částech je třeba uvést v žádosti o schválení typu.

§ 8.

Všeobecné ustanovení o řízení.

Pokud z ustanovení tohoto oddílu nevyplývá jinak, platí pro schvalování typů obdobně ustanovení o řízení o připuštění jednotlivých plavidel k provozu (§§ 9 až 17).

§ 9

Podstata řízení.

(1) Při řízení o připuštění se provádí

1. a) přezkoušení, zda stavba byla provedena podle předložených podkladů,
2. b) technická prohlídka plavidla nebo jeho jednotlivých částí, po případě strojního zařízení, jakož i úkony s ní obvykle spojené (na př. určení vodorysky největšího přípustného ponoru, určení ponorových stupnic),
3. c) zkušební plavba,
4. d) zkouška stability u osobních lodi a podle potřeby i u jiných plavidel.

(2) Od technické prohlídky může být zcela nebo zčásti upuštěno, bude-li zjištěno, že jde o určitý typ, který byl již k provozu připuštěn.

(3) Nebylo-li plavidlo, které podléhá cejchovní povinnosti, dosud cejchováno, provede se současně také cejchování plavidla.

§ 10.

Příslušnost úřadů.

(1) O připuštění jednotlivých lodí a plovoucích strojů k provozu rozhodují plavební správy.

(2) Místní příslušnost plavebních správ se řídí

1. a) u novostaveb provedených v tuzemsku podle místa, kde plavidlo má být spuštěno na vodu.
2. b) u novostaveb provedených v cizozemsku podle místa, kde plavidlo vstoupilo do tuzemska po vodě, nebo kde bylo v tuzemsku spuštěno na vodu,
3. c) v ostatních případech podle místa, kde se plavidlo právě zdržuje.

§ 11.

Žádost o připuštění k provozu.

(1) Žádosti o připuštění jednotlivých lodí a plovoucích strojů k provozu se podávají na předepsaném tiskopise, na němž je uvedeno, které doklady musí být k žádosti připojeny. Vzor tiskopisu stanoví ministerstvo dopravy.

(2) V případech hodných zvláštního zřetele je možno upustit od předložení dokladů, jestliže jich není nezbytně třeba k bezzávadnému přezkoušení technické způsobilosti plavidla.

(3) Bylo-li u téže plavební správy zároveň nebo postupně podáno více žádostí o připuštění k provozu plavidel stejného typu, postačí poukaz na údaje a doklady obsažené v žádosti současně nebo dříve podané, nebyla-li jinak prokázána shodnost plavidla se schváleným typem.

(4) Dobu a místo technické prohlídky a zkušební plavby stanoví plavební správa v dohodě se žadatelem, nebyla-li jeho žádost zamítnuta.

§ 12.

Povinnosti žadatele při technické prohlídce a zkušební plavbě.

(1) Žadatel je povinen předvést loď nebo plovoucí stroj k technické prohlídce a zkušební plavbě, po případě ke zkoušce stability, prázdný, vyčištěny a s potřebnou výstrojí, umožnit přístup ke všem prostorům a dát k disposici požadovaný personál a věcné prostředky.

(2) Provozovatel plavidla nebo jeho zástupce a posádka plavidla jsou povinni podporovat úřední orgány při provádění jejich úkonů.

§ 13.

Zkouška stability.

Příčná stabilita plavidel musí být i při nejnepříznivějším zatížení dostatečná; u osobních lodi nesmí v takovém případě úhel sklonu přesahovat 10°.

§ 14.

Vodoryska největšího přípustného ponoru.

(1) Vodoryska největšího přípustného ponoru musí být vyznačena zřetelně a trvanlivě na obou bocích přibližně uprostřed plavidla a nesmí být žádnými částmi plavidla zakryta. Značka této vodorysky sestává z kružnice nejméně 2 cm silné o vnějším průměru 15 cm a vodorovné čáry nejméně 25 cm dlouhá a 2 cm široké; spodní okraj čáry prochází středem kružnice a musí se krýt s vodoryskou největšího přípustného ponoru.

(2) Vodoryska největšího přípustného ponoru nesmí být neoprávněně měněna, ani nesmí k ní být připojovány nápisy, které by mohly být na závadu její jasnosti.

(3) Lodi sportovní nemusí mít vyznačenu vodorysku největšího přípustného ponoru.

§ 15.

Volný okraj.

(1) Nad vodoryskou největšího přípustného ponoru plavidla musí vždy zůstat volný okraj.

(2) Volný okraj se stanoví pro největší přípustná zatížení

1. a) u plavidel, jejichž obšívka nemá žádných otvorů, od nejnižšího bodu (zpravidla uprostřed plavidla) horní hrany boční stěny směrem dolů,
2. b) u plavidel, jejichž obšívka má otvory, od nejnižšího bodu vyústění těchto otvorů uvnitř plavidla směrem dolů, leč by bezpečnost plavidla byla jinak zajištěna.

(3) Pokud pro jednotlivé vodní cesty nebo jejich části není předepsáno nebo dovoleno jinak, musí všechna otevřená plavidla mít nejméně 20 cm a krytá plavidla nejméně 15 cm volný okraj. Plavební správa může však předepsat u plavidel větší volný okraj, a to s ohledem na způsob stavby, použití nebo na stav plavidla nebo není-li plavidlo jinak bezpečně zajištěno před vlnobitím.

(4) Při měření volného okraje se započítávají zvýšené okraje nad palubou (ochozem); v tomto případě nesmějí však plavidla nořit hlouběji než k palubě (ochozu).

(5) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro malá plavidla, pokud jejich volný okraj dostatečně zajišťuje bezpečnost plavby a pokud se jich nepoužívá v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě.

§ 16.

Ponorové stupnice.

(1) Lodi a plovoucí stroje o nosnosti větší 10 tun, jejichž ponor může přesahovat 60 cm, musí být opatřeny ponorovými stupnicemi.

(2) O počtu a způsobu vyznačení ponorových stupnic platí ustanovení předpisů o cejchování vnitrozemních plavidel.

§ 17.

Největší přípustný počet cestujících.

(1) Pro osobní lodi určené a používané v plavebním podnikání nebo v závodové vodní dopravě musí být stanoven největší přípustný počet cestujících, pro přívěsné (záchranné) loďky a loďky půjčoven loděk největší počet osob, které smějí být na lodi (loďce), a to se zřetelem ke stabilitě a prostorovým poměrům, u lodí se strojním pohonem také s přihlédnutím k výkonu stroje; při tom nutno přihlížet také k cestovním zavazadlům a nákladu.

(2) Největší přípustný počet cestujících (osob) stanoví plavební správa podle směrnic ministerstva dopravy; tento počet musí být zřetelně vyznačen na lodi na dobře viditelném místě a nesmí být překročen.

(3) Použije-li se prostoru určeného pro cestující z části k uložení nákladu, zmenšuje se nejvýše přípustný počet cestujících nebo osob za každou polovinu čtverečního metru tím zaujatého prostoru nebo za každých 65 kg nákladu o jednu osobu.

§ 18.

Průkaz způsobilosti typu.

(1) Byla-li schválena technická způsobilost typu lodi, plovoucího stroje nebo jednotlivých jejich částí, vydá ministerstvo dopravy výrobci, po případě dovozci, průkaz způsobilosti typu.

(2) Výrobce (dovozce) je povinen pro každé vyrobené (dovezené) plavidlo (jeho část), jehož typ byl schválen a které tomuto typu odpovídá, vystavit typové osvědčení; vzor typového osvědčení stanoví ministerstvo dopravy.

(3) Bude-li tomu, komu byl vydán průkaz způsobilosti typu, odňato zmocnění vydávat typové osvědčení (§ 7 odst. 2), musí tento průkaz vrátit.

§ 19.

Průkaz způsobilosti k plavbě.

Zjistí-li stavební správa, že jednotlivé plavidlo odpovídá ustanovením nařízení a předpisů podle něho vydaných, povolí jeho připuštění k provozu a vydá žadateli průkaz způsobilosti k plavbě.

§ 20.

Ztráta a obnova průkazů.

(1) Ztratí-li držitel některý z průkazů uvedených v §§ 18 a 19, musí to neprodleně oznámit orgánu, který je vydal, a žádat o vydání druhopisu; tento orgán vydá druhopis průkazu, na němž vyznačí, že prvopis byl ztracen a sta] se neplatným. Jde-li o průkaz způsobilosti k plavbě, může plavební správa nařídit nové přezkoušení plavidla.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, stal-li se průkaz z jakéhokoliv důvodu nečitelným nebo nepouživatelným; v tomto případě musí být průkaz vrácen orgánu, který jej vydal.

(3) Vyžadují-li toho zvláštní okolnosti, může orgán, který vydal průkaz, vystavit jeho druhopis i mimo případy uvedené v odstavci 1 a 2, a to za podmínek, které současně stanoví.

§ 21.

Vzory průkazů.

Vzor průkazu způsobilosti typů a průkazu způsobilosti k plavbě, po případě směrnice pro jejich vydávání, stanoví ministerstvo dopravy.

§ 22.

Všeobecná ustanovení.

(1) Ke zjištění, zda lodi a plovoucí stroje vyhovují podmínkám stanoveným nařízením a předpisy podle něho vydanými, provádí se opětovné přezkoušení jejich technické způsobilosti.

(2) Pro přezkoušení platí — pokud v dalším není stanoveno jinak — obdobně ustanovení §§ 9 až 20. K žádosti o přezkoušení nutno předložit také dosavadní průkaz způsobilosti k plavbě.

(3) Přezkoušení provede plavební správa, v jejímž obvodě se plavidlo právě zdržuje.

(4) Plavební správa provede, vyžadují-li to zvláštní důvody, prohlídku plavidla i na souši. Provozovatel je povinen hlásit vytažení plavidla na souš.

(5) Plavební správa může upustit od přezkoušení plavidla, předloží-li provozovatel klasifikační průkaz, vyslaný orgánem nebo podnikem uznaným ministerstvem dopravy, a jsou-li splněny podmínky stanovené touto vyhláškou. V takovém případě se tato skutečnost v průkaze způsobilosti k plavbě poznamená.

§ 23.

Pravidelné přezkoušení plavidel.

(1) Prohlídky a podle potřeby také zkušební plavby se opakuji

(2) Plavební správa může prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 1 u plavidla, které podléhá pravidelnému přezkoušení a nemůže se ve stanovené lhůtě dostavit k prohlídce (zkušební plavbě), ježto je v cizině.

(3) Plavební správa může v odůvodněných případech lhůty uvedené v odstavci 1 zkrátit.

§ 24.

Přezkoušení plavidel po opravách, změnách a pod.

(1) Technická způsobilost plavidla musí být přezkoušena dříve, než bude dáno znovu do provozu, také po každé důležité opravě nebo změně strojního zařízení, konstrukce tělesa nebo podstatných částí plavidla, po každé jiné změně, která ovlivňuje stabilitu plavidla, jakož i po každé havarii, která narušuje způsobilost plavidla k plavbě.

(2) Nového přezkoušení není třeba, jde-li o výměnu části za jinou část téhož schváleného typu, aniž nastala změna v pevnosti nebo stabilitě plavidla.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, pro případy, že

1. a) plavidla má být používáno k jinému účelu než dosavadnímu,
2. b) vznikne důvodná pochybnost o technické způsobilosti plavidla.

§ 25.

Výsledek přezkoušení.

(1) Vyhovuje-li plavidlo při přezkoušení stanoveným podmínkám, vyznačí to plavební správa v průkaze způsobilosti k plavbě.

(2) Povolí-li plavební správa lhůtu k odstranění zjištěných závad, zadrží průkaz způsobilosti k plavbě a vrátí jej provozovateli po odstranění závad.

(3) Provede-li přezkoušení jiná plavební správa, než která vydala průkaz způsobilosti k plavbě, musí být tato plavební správa o výsledku přezkoušení vyrozuměna.

§ 26.

Povinnost k vedení lodní knihy.

(1) Provozovatel lodi určené k plavebnímu podnikání nebo k závodové vodní dopravě a provozovatel plovoucího stroje je povinen vést pro každé plavidlo lodní knihu, jejíž vzor stanoví ministerstvo dopravy.

(2) Lodní kniha slouží k postupným zápisům výsledků prohlídek plavidla, jeho větších oprav a změn, vážnějších poškození lodního tělesa a strojů, jakož i důležitějších údajů týkajících se plavidla.

(3) Do lodní knihy se zapisuje také technický popis plavidla a veškeré lodní listiny uložené na plavidle.

(4) Záznamy v lodní knize provádí provozovatel plavidla, nebo osoba jím k tomu určená podle směrnic v lodní knize, uvedených.

(5) Záznamy v lodní knize nutno provádět jasně a co nejstručněji, avšak tak, aby nemohly vzniknout žádné pochybnosti.

(6) Plavební orgány potvrzují prohlídku lodní knihy předložené jim k nahlédnutí, po případě zapíší zjištěné závady.

§ 27.

Povinné listiny na plavidlech.

(1) Na plavidlech — s výjimkou malých plavidel, která nejsou určena k plavebnímu podnikání nebo k závodové vodní dopravě — musí být kromě průkazu způsobilosti k plavbě a lodní knihy všechny předepsané lodní listiny, zejména

1. a) cejchovní průkazy,
2. b) seznam naloděných,
3. c) průkazy a jiná osvědčení o způsobilosti členů lodní posádky,
4. d) plavecké knížky lodní posádky,
5. e) revisní knihy parních kotlů na lodích s parními kotli,
6. f) revisní knihy tlakových nádob na motorových lodích, které mají nádoby se ztlačeným vzduchem nebo plynem,
7. g) listina přítomných.

(2) Všechny povinné lodní listiny musí být na požádání předloženy plavebním orgánům k nahlédnutí.

(3) Plavební, správa může v odůvodněných případech povolit na žádost provozovatele výjimky z ustanovení odstavce 1.

§ 28.

Vázání vorů.

(1) Vázání vorů nesmí překážet plavbě ani provozu na potahové stezce.

(2) Vázání vorů musí být provedeno pevně a pečlivě, aby vor mohl vzdorovat vlivu proudu a vln, jakož i napětí vzniklému při proplouvání propustmi nebo při vlečení, a tak, aby bylo možno v případě potřeby jednotlivé tabule rozpojit a znovu spojit.

§ 29.

Výstroj vorů.

Vor musí být opatřen dostatečným nářadím (jako sekerami, háky, sochory), dostatečně silnými a dlouhými lany, vesly, potřebnými signálními a záchrannými prostředky, jakož i prostředky pro první pomoc.

§ 30.

Označení vorů.

(1) Vor musí mít na dvou bílých tabulích, umístěných pevně uprostřed voru v jeho podélném směru nad sebou a nejméně 1,5 m nad vodou na jejich obou stranách tyto údaje:

1. a) na horní tabuli v červené barvě název (jméno) a sídlo (bydliště) jeho vlastníka (provozovatele); podnik může být označen obvyklou značkou;
2. b) na dolní tabuli v černé barvě stejné údaje o vůdci voru.

(2) Písmena nebo číslice nápisů musí být nejméně 15 cm vysoké a 2 cm silné; mezery mezi písmeny nebo číslicemi musí činit nejméně 3 cm. Nápisy musí být udržovány stále v dobře čitelném stavu a nesmí se neoprávněně měnit nebo připojovat k nim něco, co by mohlo být na závadu jejich jasnosti.

§ 31.

Hlášení plavby vorů a doprava osob na nich.

(1) Hlášení o plavbě voru (§ 25 nařízení) musí obsahovat místo a dobu odplutí, rozměry voru, druh a množství dopravovaného materiálu (včetně nákladu) jméno vůdce voru a místo určení Vůdce voru musí mít při plavbě u sebe opis tohoto hlášení.

(2) Zvláštní povolení k dopravě osob na vorech vydává na žádost plavební správa, v jejímž obvodu plavba voru začíná.

§ 32.

Povinné listiny.

(1) Vůdce voru musí mít za plavby u sebe průkaz, který jej opravňuje k vedení vorů, a seznam naloděných, pokud jsou předepsány, po případě zvláštní povolení uvedené v § 31 odst. 2.

(2) Ustanovení § 20 odst. 1 a 2 platí obdobně.

§ 33.

Umístění a vyvázání.

(1) Plovoucí zařízení smí být umístěno, jen na takovém místě a takovým způsobem, aby nebyla ohrožována nebo rušena plavba.

(2) Plovoucí zařízení musí být vyvázáno, po případě zakotveno tak, aby mohlo sledovat kolísání vodních stavů a aby neohrožovalo jiná zařízení a aby bylo samo chráněno před poškozením nebo odplavením s dosavadního stanoviště vlnami mimo plujících plavidel, větrem, vlnobitím, vysokou vodou, chodem ledů a pod.

§ 34.

Povolení k umístění.

(1) Žádost o povolení k umístění plovoucího zařízení se podává na předepsaném formuláři u plavební správy, v jejímž obvodu má být plovoucí zařízení umístěno.

(2) Plavební správa stanoví ve zvláštním povolení, jakou výstrojí musí být plovoucí zařízení opatřeno.

(3) Ustanovení § 20 platí pro zvláštní povolení obdobně.

§ 35.

Evidenční značka.

(1) Evidenční značku tvoří zkratka názvu kraje, v jehož obvodu je stálé stanoviště plavidla, a pořadové číslo přidělené plavební správou.

(2) Plavební správa může v odůvodněných případech přidělit jako evidenční značku označení žádané provozovatelem plavidla (na př. název, po případě zkratku provozovatele nebo jiné jméno a číslo plavidla).

(3) Plavidla mohou mít kromě evidenční značky uvedené v odstavci 1 také jméno nebo jiné označení. Plavební správa může zakázat označení plavidla jménem nebo jiným označením, je-li nevhodné nebo závadné.

(4) Zkratky názvů krajů jsou tyto:

§ 36.

Přidělení evidenční značky.

(1) Žádost o přidělení evidenční značky pro plavidla, která musí mít průkaz, se podává a evidenční značku přiděluje plavební správa podle stálého stanoviště plavidla.

(2) Žádost o přidělení evidenční značky pro malá plavidla se podává a evidenční značku přiděluje podle stálého stanoviště plavidla

1. a) plavební správa v Praze, kapitanát Praha, pro plavidla z hlavního města Prahy a z kraje Pražského,
2. b) plavební správa v Praze pro plavidla z kraje Českobudějovického, Plzeňského, Hradeckého a Pardubického,
3. c) plavební správa v Praze, kapitanát Ústí nad Labem pro plavidla z kraje Karlovarského, Ústeckého a Libereckého,
4. d) pobočka plavební správy v Brně pro plavidla z kraje Jihlavského, Brněnského, Olomouckého, Gottwaldovského a Ostravského,
5. e) plavební správa v Bratislavě pro plavidla z krajů na Slovensku.

(3) Žádost o přidělení evidenční značky se podává na předepsaném tiskopise. Provozovatel plavidla je povinen na vyzvání prokázat údaje uvedené v žádosti po případě plavidlo předvést.

§ 37.

Vedení evidence plavidel.

(1) Evidenci plavidel vedou plavební správy a jejich orgány uvedené v § 36 odst. 1 a 2.

(2) Ústřední evidenci plavidel vede ministerstvo dopravy. Plavební správy zasílají k tomu účelu ministerstvu dopravy jednou za tři měsíce seznamy přidělených evidenčních značek.

(3) Seznamy přidělených evidenčních značek zasílají plavební správy ministerstvu dopravy zvlášť pro plavidla, která musí mít průkaz způsobilosti k plavbě, a zvlášť pro plavidla, která obdrží evidenční průkazku.

(4) Jaké údaje budou plavební správy (jejich orgány) zapisovat do seznamů (rejstříků) přidělených evidenčních značek, stanoví ministerstvo dopravy.

§ 38.

Způsob provedení a umístění evidenční značky.

(1) Evidenční značka musí být napsána viditelně na obou bocích přídě plavidla. Jméno plavidla nebo jiné označení (§ 35 odst. 3) musí být napsano za evidenční značkou směrem k zádi plavidla. U bočnokolesových plavidel může být evidenční značka nebo její část napsána i na kolesnicích.

(2) Evidenční značka musí být provedena stojatými latinskými písmeny a arabskými číslicemi zcela jednoduchých tvarů, vylučujících záměnu, bez jakýchkoliv ozdob. Písmena a číslice musí být přiměřeny velikosti plavidla, nejméně však 6 cm vysoké, 3 cm široké a 1 cm silné, a vzdáleny od sebe 1 cm, při čemž mezi písmeny a číslicemi musí být přiměřená mezera. Písmena a číslice musí být na tmavém podkladě lodi světlé a na světlém podkladě tmavé.

(3) Vzory provedení evidenčních značek jsou uvedeny v příloze 2, která tvoří součást této vyhlášky.

(4) Evidenční značka musí být udržována stále v dobře čitelném stavu.

(5) Je zakázáno používat evidenční značku na jiném plavidle, než pro které byla přidělena, samovolně ji měnit, zakrývat nebo přemisťovat.

(6) Místo, v němž je plavidlo zapsáno do seznamu vnitrozemních plavidel, se vyznačí na zádi plavidla; ustanovení odstavců 2 až 4 platí zde obdobně.

§ 39.

Evidenční průkazka.

(1) Evidenční průkazka platí na dobu 5 let. Plavební správa může tuto dobu zkrátit. Před uplynutím doby platnosti evidenční průkazky může držitel plavidla žádat o její prodloužení.

(2) Ztratí-li držitel plavidla evidenční průkazku nebo stane-li se nečitelnou nebo nepouživatelnou, platí obdobně ustanovení § 20.

(3) Evidenční průkazka musí být předložena na požádání plavebním orgánům k nahlédnutí.

§ 40

Zvláštní ustanovení pro ozbrojené sbory.

(1) Ustanovení nařízení a této vyhlášky se vztahují s výjimkou uvedenou v odstavci 2 také na plavidla ozbrojených sborů; schvalovat technickou způsobilost, provádět technické prohlídky, vydávat lodní listiny a vest evidenci těchto plavidel náleží orgánům ozbrojených sborů, které určí příslušné ministerstvo; svá oprávnění vykonávají tyto orgány podle směrnic, které vydá příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem dopravy.

(2) Ustanovení §§ 4 a 5 vyhlášky, jakož i §§ 10 až 18, § 20 odst. 3 věta 1, § 25 odst. 1 věta 2, § 27 odst. 1, § 30 odst. 2, § 31 odst. 1 písm. c) o skřínce první pomoci, § 33 a §§ 49 až 61 přílohy 1 k vyhlášce se nevztahují na plavidla ozbrojených sborů.

(3) Vznikne-li důvodná pochybnost o technické způsobilosti plavidel ozbrojených sborů, oznámí to plavební správa ministerstvu dopravy.

§ 41.

Přizpůsobení plavidel novým předpisům.

(1) Plavidla postavená před 1. květnem 1955 musí být přizpůsobena do 12 měsíců ustanovením této vyhlášky.

(2) Plavidla, která jsou ve stavbě v den, kdy tato vyhláška nabyla účinnosti, musí být stavěna tak, aby odpovídala ustanovením této vyhlášky.

(3) Jestliže by přizpůsobení plavidel ustanovením této vyhlášky bylo hospodářsky neodůvodněné nebo jsou-li pro to jiné závažné důvody, může ministerstvo dopravy povolit výjimky z ustanovení odstavců 1 nebo 2.

§ 42.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1955.