Vyhláška ministra financí o úrokových sazbách.

§ 1

účinné od 1. 1. 1959K zvýšení zájmu hospodářských organizací na využívání finančních prostředků nejefektivnějším způsobem k rozvoji a zhospodárnění výroby a oběhu zboží v souladu s úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství je nutno posílit i aktivní působení úroků jako důležitého ekonomického nástroje.

účinné od 1. 1. 1959Úrokové sazby z úvěrů se diferencují, aby banka mohla jimi působit na použití vlastních a úvěrových prostředků tak, aby bylo zajištěno nejúčelnější a nejhospodárnější jejich využití na oběžné a základní fondy podle ekonomických podmínek jednotlivých hospodářských organizací a odvětví a v souladu se zájmy celého národního hospodářství.

§ 2

účinné od 1. 1. 1959(1) Tato vyhláška upravuje úroky, poplatky a náhrady u vkladů uložených u peněžních ústavů a z úvěrů (půjček) jimi poskytnutých; nevztahuje se však na úroky z vkladů a úvěrů (půjček) v cizí měně a z vkladů a úvěrů (půjček) v československé měně ve styku se zahraničím.

účinné od 1. 1. 1959(2) Úrokové sazby a zásady jejich používání platí přiměřeně i pro jiné organizace než hospodářské, pokud používají bankovního úvěru.

účinné od 1. 1. 1959(3) Úrokové sazby z půjček stanovené zvláštními předpisy zůstávají v platnosti; způsob počítání úroků a sazby úroků z těchto půjček nesplacených ve lhůtě se řídí ustanoveními této vyhlášky.

§ 3

účinné od 1. 1. 1959(1) Roční úrokové sazby z vkladů a úvěrů (půjček) jsou stanoveny v příloze této vyhlášky.

účinné od 1. 1. 1959(2) Úrokovou sazbu z úvěrů, u nichž je stanovena dolní a horní mez úrokové sazby, určuje banka v mezích stanoveného rozpětí podle těchto zásad:

1. účinné od 1. 1. 1959a) U plánovaných provozních úvěrů a u investičních úvěrů (oddíl III č. 1 a oddíl IV č. 1 přílohy) projedná ústředí banky s ministerstvy v období sestavování pětiletých plánů směrné úrokové sazby pro jednotlivá hospodářská odvětví podle jejich ekonomických podmínek. Pobočka banky při projednávání pětiletých i ročních plánů určí po projednání s hospodářskou organizací úrokovou sazbu. Při tom přihlédne k směrným úrokovým sazbám a k tomu, jak organizace projevuje zájem na výsledcích hospodaření tak, aby úroková sazba působila podle konkrétních podmínek na nejvyšší mobilizaci vlastních zdrojů hospodářské organizace a na použití vlastních i úvěrových prostředků k rozvoji podniku nejefektivnějším způsobem v souladu se společenským zájmem.
2. účinné od 1. 1. 1959b) U úvěrů poskytovaných k překonání nedostatků v hospodaření organizací a u úvěrů nesplacených ve lhůtě (oddíl III č. 2 a oddíl VI č. 2 přílohy) určí pobočka banky úrokovou sazbu po projednání s hospodářskou organizací, přihlížejíc k příčinám, které vyvolaly potřebu úvěru, k opatřením provedeným k odstranění nedostatků v hospodaření apod.

účinné od 1. 1. 1959(3) Organizace může požádat o přezkoušení určené úrokové sazby nadřízený orgán pobočky banky, který rozhodne po projednání s nadřízeným orgánem organizace.

účinné od 1. 1. 1959(4) Banka vydá po projednání s resorty pobočkám pokyny, v nichž stanoví zásady jednotného postupu při určování úrokových sazeb, popřípadě přímo stanoví úrokové sazby v rámci stanoveného rozpětí pro jednotlivé druhy úvěrů.

účinné od 1. 1. 1959(5) Generální ředitel Státní banky československé je oprávněn v odůvodněných případech úrokovou sazbu určenou v mezích stanoveného rozpětí přiměřeně snížit i pod dolní mez.

§ 4

účinné od 1. 1. 1959(1) Úroky se účtují pozadu, a to za období nejdéle jednoroční, při čemž pro počítání úroků platí rok za 360 dní.

účinné od 1. 1. 1959(2) Úrokování vkladů u státních spořitelen počíná dnem uložení nebo zúčtování a končí dnem, který předchází dni výplaty nebo zúčtování. Peněžitá částka svěřená státní spořitelně se stává vkladem teprve dnem, kdy oprávněná osoba sdělila státní spořitelně, že zřizuje vklad.

účinné od 1. 1. 1959(3) Vkladatel má právo vybrat vklad uložený na vkladní knížku s výpovědní lhůtou zčásti nebo zcela před uplynutím výpovědní lhůty. V takovém případě se z částek takto vybraných účtuje na vrub vkladatele 1,5 % za dobu ode dne výplaty do konce výpovědní lhůty.

účinné od 1. 1. 1959(4) Úrokování půjček u státních spořitelen počíná dnem, kdy celá půjčka nebo dílčí část půjčky byly skutečně vyplaceny nebo zúčtovány a končí dnem, kdy příslušná částka byla připsána ve prospěch půjčkového účtu.

§ 5

účinné od 1. 1. 1959(1) Vedle úroků účtují se ještě

1. účinné od 1. 1. 1959a) přiměřená náhrada za odůvodněné mimořádné výdaje a výkony peněžního ústavu,
2. účinné od 1. 1. 1959b) poplatek 2 Kčs za každou částku zúčtovanou ve prospěch nebo na vrub běžných vkladových účtů soukromých osob fyzických i právnických.

účinné od 1. 1. 1959(2) Poplatek podle odstavce 1 písm. b) se neúčtuje

1. účinné od 1. 1. 1959a) u převodů z účtu na účet téže osoby u téhož peněžního ústavu (pobočky),
2. účinné od 1. 1. 1959b) u běžných vkladových účtů zřízených pro soudní a notářská depozita,
3. účinné od 1. 1. 1959c) u běžných vkladových účtů, u kterých je stanovena bezúročnost. U běžných vkladových účtů, u kterých se peněžní ústav s vkladatelem dohodne o neúročení vkladu, může peněžní ústav poplatek snížit nebo ho nepožadovat.

účinné od 1. 1. 1959(3) Při půjčkách poskytovaných zástavními odděleními státních spořitelen účtuje se vedle úroků 1 % z půjčky jako odhadné a 1 % poplatek za úschovu a udržování zastavených věcí na dobu 4 měsíců, který se vybírá také při prolongaci půjčky.

§ 6

účinné od 1. 1. 1959(1) Peněžní ústav smí z úvěru (půjčky) od dlužníka požadovat jen úroky, poplatky a náhrady stanovené podle této vyhlášky. U běžných vkladových účtů může se peněžní ústav s vkladatelem dohodnout, že jeho vklad nebude úročen.

účinné od 1. 1. 1959(2) Peněžní ústav je oprávněn upustit od účtování úroků z vkladů na vkladní knížky, jestliže by zůstatek vkladu spolu s úrokem koncem roku činil méně než 20 Kčs, jakož i upustit od účtování úroků z běžných, obratových a úvěrových účtů, nepřevyšují-li tyto úroky ročně úhrnem 10 Kčs.

§ 7

účinné od 1. 1. 1959(1) Ministerstvo financí může povolit ze závažných důvodů výjimky a odchylky z ustanovení této vyhlášky.

účinné od 1. 1. 1959(2) Dosud platná opatření ministerstva financí, kterými byly ve věcech upravených touto vyhláškou povoleny výjimky nebo odchylky, považují se za opatření učiněná podle odstavce 1.