72.
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 7. února 1953
o odvodech ze zisku a jiných odvodech podniků místního průmyslu a komunálního hospodářství.
Ministr financí stanoví v dohodě s ministrem vnitra podle §§ 6 a 7 zákona č. 106/1951 Sb., o úpravě financování národních a komunálních podniků:
(1) Zisku podniku se používá na:
(2) Zisku, pokud se neodvádí do rozpočtu [odstavec 1 písm. a)], používají buď podniky jako vlastního zdroje financování nebo ho používají krajské národní výbory, po případě hlavní správy nebo ministerstvo vnitra jako centralisovaného zdroje financování.
(3) Způsob použití zisku stanoví ve shodě se státním rozpočtem finanční plán kraje, po případě finanční plán ministerstva vnitra.
Odvody do rozpočtu vedoucího národního výboru provádějí podniky na základní běžný účet vedoucího národního výboru u Státní banky československé.
Příslušný národní výbor (§ 12) v rozpise odvodu ze zisku stanoví v souladu se schváleným finančním plánem kraje, jakou část plánovaného zisku má podnik odvést do rozpočtu vedoucího národního výboru za jednotlivá čtvrtletí. Tato část zisku nesmí být stanovena pod 10% zisku plánovaného podnikem na příslušné čtvrtletí.
(1) Do rozpočtu vedoucího národního výboru odvádějí podniky zisk měsíčně zálohově, a to tak, aby za první měsíc čtvrtletí bylo zálohou odvedeno 30% a za druhý a třetí měsíc čtvrtletí po 35% ze zisku plánovaného na příslušné čtvrtletí k odvodu do rozpočtu vedoucího národního výboru. Zálohový odvod na každý měsíc se provede ve dvou stejných splátkách, a to vždy 12. a 24. dne příslušného měsíce.
(2) Zálohy odvedeného zisku upravují podniky dodatečně měsíčně podle zisku skutečně dosaženého od počátku roku do konce příslušného měsíce, a to podle předložené měsíční a čtvrtletní účetní závěrky. U podniků, které neúčtují podle nové účetní evidence, nahrazuje se měsíční účetní závěrka měsíčním výkazem vlastních nákladů, akumulace a tržeb. Tyto úpravy se zpřesňují podle schválených ročních účetních závěrek.
(3) Při úpravách a jejich zpřesňování se zvláště přihlíží k nadplánovému zisku (§ 6).
(1) Jestliže skutečný zisk od počátku roku do konce příslušného měsíce je vyšší než zisk plánovaný na stejné období, odvede podnik do rozpočtu vedoucího národního výboru 80% z nádplánového zisku po odečtení částek, které z nadplánového zisku od počátku roku již odvedl, a po odečtení částek stanovených ve zvláštních předpisech.
(2) Zbytek z nadplánového zisku si podnik ponechá k použití až do rozhodnutí vlády.
(3) Podniky, v jejichž finančních plánech se neplánoval zisk nebo se plánovala ztráta, odvádějí do rozpočtu vedoucího národního výboru 80% docíleného zisku. Jinak platí obdobně ustanovení odstavců 1 a 2.
(1) Jestliže skutečný zisk podniku za dobu od počátku do roku konce příslušného měsíce je nižší než zisk ha stejné období plánovaný, upraví se zálohové odvody ze zisku do rozpočtu vedoucího národního výboru tak, aby po úpravě byly ke skutečně dosaženému zisku ve stejném poměru jako plánovaný odvod zisku k zisku plánovanému na totéž období.
(2) Jestliže se ve finančním plánu počítá s použitím části zisku podniku na technický rozvoj, jesle, ambulatoria a zdravotní činnost, použije se části zisku, jež zbývá po odvodu podle odstavce 1, především k úhradě těchto výdajů, a to nejvýše v plánované výši.
(3) Použití zisku na ostatní plánované účely se poměrně sníží.
Odvody částek do rozpočtu vedoucího národního výboru, které vyplývají z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků (obratových fondů), provádějí podniky tak, že vždy 25. dne příslušného měsíce odvedou po třetině částky plánované k odvodu za celé čtvrtletí.
(1) Nadplánové odvody z vlastních oběžných prostředků, které byly docíleny trvale rychlejším než plánovaným obratem oběžných prostředků, provádějí podniky přímo do rozpočtu vedoucího národního výboru.
(2) Pokud podniky mají ředitelský fond, srazí si odváděných částek odměnu pro ředitelský fond ve výši, která odpovídá úroku z odváděné částky za dobu od dne odvodu do konce roku, vypočtenému podle 4%ní celoroční sazby. Tato odměna přísluší jen podnikům, které plní plán hrubé výroby (po případě plán výkonů) a nemají nadnormativní zásoby.
(3) Vedoucí podniků odpovídají za to, že nadplánové odvody z vlastních oběžných prostředků byly provedeny odpovědně a že nezpůsobí dodatečné nároky na úvěr.
(4) Vedoucí národní výbor je povinen přezkoušet, zda podnik si srazil odměnu právem a v přípustné výši.
(1) Ostatní plánované odvody do rozpočtu vedoucího národního výboru (odvody odpisů základních prostředků a j.) provádějí podniky nejpozději do 25. dne každého měsíce, a to po jedné třetině částky plánované k odvodu za příslušné čtvrtletí.
(2) Odvody se upravují dodatečně podle předložené čtvrtletní účetní závěrky. Tyto úpravy se zpřesňují podle schválené roční účetní závěrky.
Krajský národní výbor (finanční referát v dohodě s referátem hospodářským) může zcela výjimečně po projednání s vedoucím národním výborem stanovit v rámci čtvrtletí jinou výši a jiné lhůty splátek, jestliže to vyžadují zvláštní poměry podniku v jeho oboru působnosti a jestliže tím nebude ohroženo splnění závazků vůči rozpočtu vedoucího národního výboru ani splnění povinností uložených tomuto národnímu výboru rozpočtem.
(1) Nedoplatky vyplývající z úpravy odvodů do rozpočtu vedoucího národního výboru jsou podniky povinny zaplatit do 12 dnů po lhůtě stanovené k předložení příslušné účetní závěrky, po případě výkazu uvedeného v § 5 odst. 2, nedoplatky vyplývající ze zpřesnění úprav pak do 2 dnů po obdržení zprávy o schválení roční účetní závěrky.
(2) Přeplatky odečtou podniky od následujících odvodů (splátek), nebo jim vedoucí národní výbor přeplatek na žádost vrátí.
Jestliže odvod do rozpočtu vedoucího národního výboru nebyl proveden ve stanovené lhůtě, může vedoucí národní výbor přikázat bance, aby sama provedla odvod z obratového účtu podniku.
Finanční plán stanoví, které odvody, po případě v jaké výši, je podnik povinen odvádět krajskému národnímu výboru k centralisovanému použití (centralisované odvody). Lhůty těchto odvodů stanoví krajský národní výbor. Krajský národní výbor použije odvedených prostředků v rámci finančního plánu na výpomoc podnikům ve svém oboru působnosti; o použití podá ministerstvu vnitra čtvrtletně zprávu, a to vždy do 15 dnů po uplynutí čtvrtletí.
(1) Podnik, který má podle plánu doplňovat ze zisku vlastní oběžné prostředky, ponechá si měsíčně ze zisku třetinu částky, o kterou se podle plánu mají v příslušném čtvrtletí zvýšit jeho vlastní oběžné prostředky.
(2) Podnik, který má podle plánu použít části zisku na úhradu investic, převádí měsíčně po jedné třetině částky plánované pro tento účel na příslušné čtvrtletí na svůj investiční účet u pobočky Investiční banky, a to ve třech stejných splátkách vždy 5., 15. a 25. dne příslušného měsíce.
(1) Odpisy základních prostředků převádí podnik měsíčně po třetině odpisů plánovaných na příslušné čtvrtletí, a to částí určenou plánem na úhradu investic na svůj investiční účet u Investiční banky a částí určenou na financování generálních oprav na svůj zvláštní účet pro financování generálních oprav u Investiční banky. Převody obojího druhu provádějí se ve třech stejných splátkách, a to 5., 15. a 25. dne příslušného měsíce.
(2) Je-li podnik povinen odvádět podle plánu část odpisů do rozpočtu vedoucího národního výboru, po případě krajskému národnímu výboru k centralisovanému použití, provádí odvod podle ustanovení § 10 odst. 1, po případě § 15.
(1) Převody a odvody odpisů podnik dodatečně upravuje podle předložených čtvrtletních účetních závěrek, po případě podle schválené roční účetní závěrky.
(2) Jestliže odpisy podle těchto rozvah jsou vyšší než částky odpisů převedené, po případě odvedené, zvýší podnik o rozdíl nejbližší převod, po případě odvod odpisů; jestliže odpisy jsou nižší, srazí si podnik rozdíl při nejbližším převodu, po případě odvodu.
Tržeb za prodaný materiál získaný likvidací základních prostředků, po případě za vyřazené základní prostředky, použije se po odečtení nákladů spojených s vyřazením způsobem stanoveným ve finančním plánu.
Pro podniky zapojené na rozpočet ministerstva vnitra platí obdobně ustanovení §§ 3 až 25 a § 27 vyhlášky ministra financí č. 5/1953 Ú. l., o odvodech ze zisku a jiných odvodech národních podniků a jiných organisací.
O ředitelském fondu podniku a o přídělech tomuto fondu ze zisku podniků budou vydány zvláštní předpisy.
Nedoplatky a přeplatky úroků z kmenového jmění, zisků a odpisů základních prostředků za rok 1952, které vyplývají z úpravy zálohových odvodů, jakož i zůstatkové ceny investic vyřazených v roce 1952, vyúčtují podniky s ministerstvem vnitra, a to přiměřené podle dosavadních předpisů. O vyúčtování výše uvedených nedoplatků a přeplatků a zůstatkových cen vyřazených investic u bytových komunálních podniků, které byly dosud financovány z Fondu bytového hospodářství, budou vydány zvláštní předpisy.
Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují této vyhlášce, zejména dotčená ustanovení vyhlášky ministra financí č. 369/1951 Ú. l. I, o financování a peněžní kontrole komunálních podniků.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953.