Vyhláška ministra sociální péče o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců ve smluvním pojišťovnictví.

§ 1.

Působnost.

Vyhláška se vztahuje:

1. a) místně:

   na země Českou a Moravskoslezskou,

1. b) věcně:

   na všechny podniky a závody smluvního pojištění a zajištění (dále krátce pojišťovny), k nimž patří ústředí závodu, pobočné závody, obchodní místa a kanceláře pojišťovacích jednatelů z povolání a pojišťovacích maklérů, tedy všechny podniky, závody a místa, jež se zabývají pojišťovacími obchody, a na zařízení smluvního pojišťovnictví,

1. c) osobně:
   1. aa) na všechny zaměstnance vnitřní služby, i když jsou pověřeni organisační, intervenční a instrukční činností pro vnější službu a vykonávají zároveň činnost získatelskou, a na inkasisty,
   2. bb) pro zaměstnance vnější (získatelské) služby platí tato vyhláška jen v rozsahu stanoveném v § 10.

Všeobecně:

1. a) Vyhláška se vztahuje na osoby v řádném pracovním poměru, na které se vztahuje ustanovení § 1 zákona č. 26/1929 Sb. o pensijním pojištění zaměstnanců ve vyšších službách.
2. b) Vyhláška se vztahuje též na zaměstnance, kteří jsou ve smyslu § 1151 obč. zák. a násl. v pracovním poměru, na př. hlídači, topiči, zřízenci u zdviží, šoféři, knihaři, zámečníci a pod., pokud vykonávají svoji činnost v provozovně pojišťovny.
3. c) Vyňaty jsou osoby činné v pojišťovnictví:
   1. 1. které vykonávají svou činnost v pojišťovnictví jako vedlejší zaměstnání,
   2. 2. které jsou zaměstnány neúplně, byť i pravidelně, ne však více než 4 hodiny denně,
   3. 3. které jsou přijaty výhradně k úklidu a jimž — není-li dosavadní ujednání výhodnější — přísluší mzda obdobně podle vyhlášky ministra sociální péče z 10. prosince 1945 (Ú. l. I. č. 159/1945, běž. č. 627); rovněž jsou vyňati domovní správci, na něž se vztahují ustanovení zákona domovnického.

§ 2.

Pracovní doba.

1. 1. Pracovní doba se řídí ustanoveními zákona č. 91/1918 Sb. o osmihodinové době pracovní a jeho prováděcími nařízeními.

   Pravidelná pracovní doba a její rozdělení na pracovní dny jest ponechána dohodě Pojišťovací rady s jednotnou odborovou organisací zaměstnanců.

1. 2. Při přechodném snížení týdenní pracovní doby až na čtyřicet dvě hodiny nesmí býti snížen plat.
2. 3. Při omezení pracovní doby pod 42 hodiny týdně na dobu nejméně dvou měsíců může se snížiti plat za každou hodinu jdoucí pod 42 hodiny o ¹/₂₀₀ měsíčního základního platu. Nikdy však nesmí snížení platu překročiti 20%.
3. 4. Byl-li zaměstnanec vypovězen během omezení práce, má po dobu výpovědní lhůty nárok na plný plat. Totéž platí, byla-li dána výpověď před omezením práce a konec služebního poměru spadá do období omezení práce.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.

§ 4.

Práce přes čas, práce v noci a ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Prací přes čas jest každá práce, konaná nad 48 hodin týdně, kterou nařídila nebo dodatečně schválila správa ústavu, bezprostředně k tomu zmocněný představený zaměstnanců nebo práce konaná v zájmu ústavu, aniž by bylo možno vyžádati si pro nebezpečí v prodlení předchozího souhlasu. O nařízené práci přes čas budiž současně vyrozuměna závodní rada (důvěrník zaměstnanců).
2. 2. Odměna za každou odpracovanou hodinu práce přes čas činí ¹/₂₀₀ měsíčního hrubého platu s připočtením 25%, a jde-li o práci v noci (od 22. — 6. hodiny), jakož i o práci ve dnech pracovního klidu, ¹/₂₀₀ měsíčního platu s připočtením 50%. Každá započatá hodina se počítá za půl hodiny, překročí-li půl hodiny, za celou hodinu.
3. 3. Za práci přes čas může býti se zaměstnanci sjednána písemná dohoda o přiměřené paušální odměně, která musí odpovídati vykonávané práci přes čas. V tomto písemném ujednání budiž uvedeno, do jakého průměru jsou práce přes čas placeny paušálně.

   Odměnu za práci přes čas od kusu a t. zv. práci domácí jest stanoviti v dohodě se závodním zastupitelstvem zaměstnanců v takové výši, aby odpovídala sazbám stanoveným za práci přes čas za jednotlivou hodinu.

1. 4. U zaměstnanců, jejichž plat jest upraven se schválením ministerstva sociální péče nad sazby uvedené v této platové vyhlášce, jest odměna za práci přes čas v takto upraveném platu již obsažena.
2. 5. Měsíčním platem podle odstavců 2 a 3 se rozumí základní platová sazba včetně všech příplatků stanovených touto vyhláškou s vyloučením příplatků sociálních.

§ 5.

Platové zařazení.

1. 1. Zaměstnancům náleží platy podle jejich zařazení do příslušné platové skupiny a počtu let v povolání. Vyplácejí se měsíčně napřed dvanáctkráte do roka.
2. 2. Pro zařazení zaměstnance do platové skupiny je rozhodující povaha a druh jeho činnosti. Příklady uvedené u platových skupin nejsou ani vyčerpávající, ani pro každý ústav plně výstižné. Při zařazování jest zásadně přihlížeti ke znakům činnosti uvedeným v příslušné skupině.
3. 3. O zařazení jest třeba vyrozuměti zaměstnance písemně při nástupu zaměstnání a při každé změně služebních požitků. Po vydání této vyhlášky jest o zařazení vyrozuměti všechny zaměstnance. Toto oznámení musí obsahovati platovou skupinu, počet let v povolání v příslušné platové skupině, plat a příplatky podle této platové vyhlášky. Totéž platí o potvrzení, které má býti zaměstnanci vydáno při zrušení pracovního poměru.
4. 4. Vykonává-li zaměstnanec více činností, které jsou uvedeny v různých platových skupinách, třeba jeho platové zařazení provésti do té platové skupiny, jež odpovídá jeho převážné činnosti. Koná-li zaměstnanec práce platové skupiny vyšší a nižší ve stejném rozsahu, zařadí se do platové skupiny vyšší.
5. 5. Jako léta v povolání v zaměstnaneckých skupinách se počítají jen léta po ukončeném dvacátém roce věku.
6. 6. a) Jako léta v povolání se počítají plně léta strávená ve smluvním pojišťovnictví, jakož i v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění. Právě tak jest třeba započítati rovnocennou činnost v podnicích, na něž se nevztahuje tato vyhláška, získal-li si v nich zaměstnanec znalostí, které odpovídají jeho nynější činnosti.
   1. b) Plně se započítávají také léta, po která byli zaměstnanci prokazatelně vězněni v době nesvobody v koncentračních táborech nebo vězeních v důvodů politických, národnostních nebo rasových, dále léta strávená v čsl. zahraniční armádě nebo v armádě spřátelených spojeneckých mocností, presenční vojenské službě v čsl. nebo býv. slovenské armádě, v partyzánských oddílech a léta, pokud byli zaměstnanci přikázáni k práci podle vládního nařízení ze dne 4. května 1942, č. 154 Sb., jímž se činí některá opatřeni o řízení práce, nebo přiděleni podle dekretu presidenta republiky ze dne 1. října 1945, č. 88 Sb., o všeobecné pracovní povinnost, jakož i doba nouzové služby podle nařízení z 25. listopadu 1939 a doba protiletecké služby podle nařízeni z 9. července 1941 a podle předpisů s touto službou souvisejících.
   2. c) Doba zaměstnání, kterou strávil zaměstnanec v dělnickém pracovním poměru, započítává se, jestliže znalosti při tom získané to odůvodňují pro ocenění nynější jeho činnosti, avšak toliko do nejvyšší výměry 10 let v povolání.
   3. d) Do let v povolání jest nutno také započísti za školní vzdělání na dvouleté odborné škole jeden rok, na střední škole se zkouškou dospělosti a jí na roveň postavené škole 2 roky, za ukončené alespoň dvouleté studium na vysoké škole s jednou státní zkouškou 3 roky a za úplné vysokoškolské vzdělání 5 roků. Léta školního vzdělání se nesčítají. Bylo-li studium absolvováno za souběžného zaměstnání, nezapočítává se do let v povolání. Za ukončenou učební dobu se započítává jeden rok do doby v zaměstnání.
   4. e) Do let v povolání počítá se nejméně polovinou též doba strávená v zaměstnání, jež není rovnocenné činnosti podle této vyhlášky u zaměstnanců, kteří přestoupili z jiného povolání.
   5. f) Doba nezaviněné nezaměstnanosti může býti po jednom roce opětné činnosti v povolání, při patřičném zapracování a osvědčení se zaměstnancově, započítána do let v povolání.

1. 7. Při zařazení po vydání této vyhlášky započtou se zaměstnanci znovu všechna léta dosavadní činnosti podle ustanovení této vyhlášky, a to do let v povolání té platové skupiny, která mu podle této platové vyhlášky náleží.
2. 8. Při zastupování zaměstnance vyšší platové skupiny zaměstnancem nižší platové skupiny není nároků na přeřazení do této vyšší skupiny. Trvá-li však zastupování nepřetržitě nejméně jeden měsíc, přísluší zastupujícímu zaměstnanci příplatek 10% jeho dosavadního základního platu. Při zastupování, trvajícím déle než 6 měsíců během 1 roku, musí býti zaměstnanec přeřazen do vyšší platové skupiny.
3. 9. Při událostech, které podmiňují změnu příjmových požitků, vstupuje změna v účinnost od 1. dne měsíce následujícího.
4. 10. Při přestupu z nižší do vyšší platové skupiny zůstává počet let v povolání nezměněn. Je však nepřípustné, aby hrubý plat nové platové skupiny byl nižší, než byl dosavadní hrubý plat.
5. 11. Postup do vyššího roku v povolání uskutečňuje se vždy 1. ledna a 1. července kalendářního roku.

§ 6.

Výkonnostní příplatek.

1. 1. Za zvýšený pracovní výkon nebo zvláštní spolehlivost mohou pojišťovny v dohodě se závodním zastupitelstvem zaměstnanců poskytnouti zaměstnancům, s výjimkou zaměstnanců platové skupiny VII., výkonnostní příplatek nad platové sazby stanovené platovým řádem. Výkonnostní příplatek lze poskytovati až do výše 25% platové sazby.
2. 2. Celková částka těchto výkonnostních příplatků nesmí býti vyšší než 15% celkového platového nákladu všech zaměstnanců pojišťovny, na něž se vztahuje tato vyhláška.
3. 3. Výkonnostní příplatky mohou býti sníženy nebo zrušeny, odpadnou-li u zaměstnance předpoklady, stanovené pro jejich poskytnutí v odst. 1.
4. 4. Při přeřazení zaměstnance do vyšší platové skupiny je nutno výkonnostní příplatek nově stanoviti.

§ 7.

Odpovědnostní příplatek.

1. 1. Zaměstnanci, kteří jsou trvale odpovědni za pracovní výkony oddělení (skupiny), mohou obdržeti podle rozsahu svěřené jim odpovědnosti po dobu této činnosti mimo plat své platové skupiny odpovědnostní příplatek ve výši od 5—15% sazeb stanovených platovým řádem.
2. 2. Odpovědnostní příplatek musí býti snížen nebo zrušen, změní-li se nebo odpadnou-li u zaměstnance předpoklady stanovené pro jeho poskytnutí podle odst. 1.
3. 3. Výkonnostní a odpovědnostní příplatky mohou býti poskytnuty současně.

§ 8.

Příplatek za znalost cizích jazyků.

Zaměstnanci, u kterých podle povahy jejich činnosti se požaduje dokonalá znalost cizích jazyků, obdrží za každý jazyk, který dokonale ovládají a kterého při výkonu služby používají, příplatek Kčs 40.— měsíčně, za znalost němčiny Kčs 20.— měsíčně.

§ 9.

Úmrtné.

1. 1. Rodinní příslušníci zaměstnancovi, kteří mají zákonný nárok na poskytnutí výživy a jimž výživu skutečně poskytoval, mají po jeho smrti nárok na částku, odpovídající poslednímu platu za dobu 1½ měsíce, byl-li zaměstnanec zaměstnán alespoň 6 měsíců ve smluvním pojišťovnictví.
2. 2. Byl-li zaměstnanec zaměstnán ve smluvním pojišťovnictví více než pět let, zvyšuje se tento nárok na částku za dobu 3 měsíců, při zaměstnáni přes 25 let za dobu 6 měsíců.
3. 3. Zemřel-li zaměstnanec po úrazu vzniklém při výkonu zaměstnání, zvyšuje se shora uvedený nárok na dvojnásobek.
4. 4. Není-li pozůstalých kteří by podle předcházejícího ustanovení měli nárok na úmrtné, poskytne se osobám, které zemřelého prokazatelně ošetřovaly, anebo náklady na jeho ošetřování, případně pohřeb samy hradily, náhrada za prokázané náklady ošetřování a pohřeb, a to úhrnem až do výše částek, uvedených v odst. 1, 2, nejvýše však plat za dobu tří měsíců.
5. 5. Výpočet úmrtného stane se prvého dne měsíce, který následuje po úmrtí.
6. 6. Výhodnější platná ujednání zůstávají touto vyhláškou nedotčena.

§ 10.

Zvláštní ustanovení pro zaměstnance vnější (získatelské) služby.

Pro zaměstnance, kteří pracují ve vnější (získatelské) službě jako ve svém hlavním povolání, platí tato ustanovení:

1. 1. Za zaměstnance vnější služby se považují zaměstnanci, kteří byli pojišťovnou přijati s určením pro získatelskou (akvisiční) činnost, s níž jsou nerozlučně spojeny prohlídky pojišťovaných objektů a předběžná tarifování; na povaze jejich právního určení pro službu vnější nemění nic skutečnost, že s jejich činností jest spojena zároveň příležitostná činnost organisační, intervenční nebo instrukční.
2. 2. Pracovní doba.

   Určitá pracovní doba se nestanoví.

1. 3. Dny klidu.

   Dny pracovního klidu platí pro zaměstnance vnější služby obdobně jako pro zaměstnance služby vnitřní.

1. 4. Dovolená.

   Pro výměru dovolené platí zákonná ustanovení. Ušlý výdělek za dobu dovolené jest vyrovnati tak, aby celkové požitky bez následné (inkasní) provise, jízdného nebo náhrady výdajů připadajících na dobu dovolené nebyly nižší než ve stejné době podle průměru za poslední kalendářní rok. Nejvyšší náhrada se provede do část y 8000 Kčs, přičemž náhrada nesmí býti nižší než poměrná část minimálního platu, stanoveného touto vyhláškou. Při kratší služební době v pojišťovně vypočítává se vyrovnání podle měsíčního průměru této kratší doby. Produkční závazek za dobu dovolené se odpisuje. Ušlým výdělkem se rozumí uzávěrková provise.

1. 5. Plat při překážkách v práci.

   Ustanovení odst. 4 tohoto paragrafu nutno stejně použíti při překážkách v práci, pokud podle platných předpisů jest nárok na plat.

1. 6. Úmrtné.

   Ustanovení § 9 vztahuje se též na zaměstnance vnější služby s tím, že platem podle tohoto paragrafu jest rozuměti minimální příjem.

1. 7. Stupnice minimálního příjmu.

   § 10. Zvláštní ustanovení pro zaměstnance vnější (získatelské) služby.

   1. stupnice	Kčs 2 500.—
   2. stupnice	Kčs 3.000.—
   3. stupnice	Kčs 3.500.—
   4. stupnice	Kčs 4.000.—
   5. stupnice	Kčs 4 500.—
   6. stupnice	Kčs 5.000.—

   Zařazení do příslušně stupnice minimálního příjmu provede se podle docíleného hrubého příjmu za poslední kalendářní rok. U nově přijatých zaměstnanců provede se zařazení do oné stupnice minimálního příjmu, která bude odpovídati jeho pravděpodobnému hrubému příjmu. Po půlroční činnosti provede se zařazení do oné stupnice, která odpovídá hrubému příjmu, docílenému v této době.

   Klesne-li hrubý příjem pod hranici dosavadní stupnice, bude zaměstnanec přeřazen správou ústavu za účasti závodního zastupitelstva do nižší stupnice, odpovídající jeho skutečně docílenému hrubému příjmu.

   Toto přeřazení bude prováděno vždy k 1. lednu a 1. červenci podle hrubého příjmu docíleného v předcházejicích 12 měsících.

   Hrubý příjem jest rozuměti celkové hrubé požitky mimo sociální příplatky a zvlášť uhražované cestovní, výlohy a diety.

   Výplata požitků děje se nejpozději posledního pracovního dne v měsíci.

1. 8. Náhrada hotových výloh a jízdného.

   Zaměstnanec má nárok na náhradu skutečných hotových výloh a jízdného jen po předchozím ujednání.

1. 9. Výpověď.

   Pro výpověď pracovního poměru platí zákonná ustanovení.

1. 10. Vedlejší zaměstnání.

   Jakékoliv vedlejší zaměstnání za úplatu mimo práce, přikázané ústavem, jest přípustné, jen se souhlasem správy ústavu. Souhlas může býti odvolán, dodrží-li se přiměřená lhůta, jestliže se vedlejší zaměstnání projevuje v neprospěch hlavního zaměstnání.

1. 11. Sociální příplatky.

   Sociální příplatky, pokud se poskytovaly, zůstávají i nadále v platnosti ve výši v pojišťovnictví dosud obvyklé.

§ 11.

Doplňující ustanovení.

O dovolené, o výpovědi a o nároku na plat v době nemoci a při ostatních překážkách v práci platí zákonná ustanovení, pokud dosud platná ujednání nemají výhodnějších ustanovení.

§ 12.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

1. 1. Výkonnostní příplatek, přiznaný zaměstnancům podle dosud použivatelné vyhlášky, se vydáním této vyhlášky neruší, pokud trvají předpoklady.
2. 2. Je-li dosavadní hrubý měsíční plat zaměstnanců stanovený za přesného dodržení dosud platných nebo použivatelných předpisů vyšší než hrubý měsíční plat podle této vyhlášky, poskytne se rozdíl jako vyrovnávací příplatek. Tento vyrovnávací příplatek odpadá, případně se snižuje, jestliže plat, který má býti placen podle této vyhlášky, dosáhl výše dosavadního hrubého platu včetně vyrovnávacího příplatku.
3. 3. Zaměstnanci, kteří až do uveřejnění této vyhlášky sami vypověděli nebo zrušili pracovní poměr nemají nároku na platové poplatky podle předpisů této vyhlášky, ledaže by měli zákonný důvod pro zrušení pracovního poměru bez dodržení výpovědní lhůty.
4. 4. Platy podle platového řádu se rozumějí včetně požitků naturálních. Ocenění naturálních požitků děje se podle předpisů, platných pro ocenění naturálních požitků v oboru veřejnoprávního pojištění.
5. 6. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1946. Současně pozbývá použivatelnosti vyhláška ze dne 3. března 1942 (Ú. l. č. 36/1942, běž. č. 221). Dále pozbývají účinnosti pro obor působnosti této vyhlášky všechny kolektivní smlouvy, služební pragmatiky, platové směrnice, služební řády a stanovy (služební řády a stanovy jen potud, pokud se dotýkají platových podmínek nebo jiných pracovních podmínek, které nejsou v souhlase s vyhláškou) včetně svých doplňků.
6. 7. Podstatnou částí této vyhlášky je připojený platový řád.