Příloha A.
Jednací řád pro plenární schůze zemských národních výborů.
Svolávání schůzí.
(1) Plenární schůze zemského národního výboru svolává jeho předseda pravidelně nejméně jednou za dva měsíce.
Ukáže-li se to však účelným, může se plenární schůze usnésti na tom, že se tyto pravidelné schůze budou konati pouze každý třetí měsíc v roce.
(2) Měsíce, na které má bytí pravidelně svolávána, určí plenární schůze předem.
(3) Kromě toho musí být plenární schůze svolána, usnese-li se na tom rada nebo předsednictvo nebo žádá-li o to písemně alespoň jedna čtvrtina členů zemského národního výboru u jeho předsedy. Předmět jednání musí býti v usnesení nebo v žádosti uveden a nesmí vybočovati z působnosti zemského národního výboru.
V takovém případě je předseda povinen svolali schůzi nejpozději na patnáctý den ode dne usnesení nebo podání písemné žádosti.
(4) Předseda může kromě toho svolati plenární schůzi, uzná-li to za vhodné.
(5) Kdo a jakým způsobem svolá ustavující schůzi zemského národního výboru, určí volební řády.
Plenární schůze koná se zpravidla v sídle zemského národního výboru a v takové místnosti, která umožňuje účast občanstva.
(1) Plenární schůze svolává se písemným pozváním, které jest každému členu jednotlivě zaslati doporučeným dopisem, telegramem nebo poslem. Pozvání buďtež rozeslána nejpozději osmého dne před schůzí.
(2) V pozvání buď uvedeno, kdy a kde se schůze koná.
(3) Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání, po případě sděleny i pomůcky a doklady pro jednání potřebné (§ 13).
(4) Opis pozvání a pořadu jednání budiž současně zaslán ministerstvu vnitra.
(5) Svolání plenární schůze buď vyhlášeno veřejnou vyhláškou a oznámeno rozhlasem a případně tiskem tak, aby byla zajištěna v plné míře jeho veřejná známost.
Práva a povinnosti členů.
(1) Členové zemského národního výboru mají právo a povinnost účastniti se všech jednání a prací plenární schůze zemského národního výboru. Nemohou-li této povinnosti vyhověti, jsou povinni oznámiti to předsedovi s udáním důvodů.
(2) Každý člen je povinen oznámiti předsedovi včas každou změnu svého bydliště a učiniti opatření, aby mu mohly býti všechny písemnosti kdykoliv včas doručeny.
(1) Člen zemského národního výboru nesmí býti přítomen v plenární schůzi rokování a hlasování, jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky nebo osob s ním příbuzných a sešvagřených do druhého stupně.
(2) Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením omezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o národních správcích, o advokátech, o notářích, stavitelích, civil, technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní, soukromý nebo veřejný zájem osob korporací nebo podniků, jež zastupují.
(3) Členové správních orgánů znárodněných podniků mohou, pokud nejsou podjatí podle odstavce 1, o věcech, týkajících se těchto podniků, rokovati, nesmějí však o těchto věcech hlasovati.
Veřejnost schůze.
(1) Plenární schůze zemského národního výboru jsou veřejné.
(2) Pouze vyžaduje-li toho zákon nebo zájem obrany státu, prohlásí předseda jednání o jednotlivých bodech pořadu za důvěrné. Posluchači nesmí býti během důvěrného jednání přítomni.
Zahájení a řízení schůze.
(1) Předseda zahajuje a řídí schůzi, zejména též řídí hlasování a losování za pomoci dvou sčitatelů, která jmenuje při zahájení schůze. Předseda stanoví, v jakém pořádku mají býti projednávány předměty, dané na pořad jednání, odročuje a ukončuje schůzi.
(2) Co tento jednací řád stanoví o předsedovi zemského národního výboru, platí i o osobě, která jej v předsednictvu podle předpisů organisačního řádu zastupuje.
(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.
(2) Předseda může dáti ze zasedací síně odstraniti posluchače, kteří, ačkoliv byli napomenuti, ruší průběh schůze.
(3) Ruší-li schůzi členové zemského národního výboru, buďtež předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakrát bez výsledku, může je plenární schůze k návrhu předsedovu vyloučiti z účasti na schůzi usnesením bez rozpravy.
(1) Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze a je-li přítomno tolik členů, aby se plenární schůze mohla platně usnášeti.
(2) Před každou schůzí buď vyložena listina přítomných, do níž každý příchozí člen zemského národního výboru svoje jméno vlastnoručně zapíše.
(3) Na počátku schůze určí předseda dva členy, kteří mají spolupodepsati zápis o této schůzi.
(1) Poté dá předseda, žádá-li o to některý člen zemského národního výboru a souhlasí-li s tím bez rozpravy plenární schůze, přečísti zápis o poslední schůzi; jinak buď zápis ve schůzi veřejně k nahlédnutí vyložen.
(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li podány námitky a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodlo, plenární schůze, která tak učiní bez rozpravy.
(3) Zápis o důvěrném jednání plenární schůze (§ 6, odst. 2) může býti čten a o námitkách proti němu jednáno pouze v důvěrném jednání; nebyl-li čten, dává se ve schůzi k nahlédnutí pouze členům zemského národního výboru.
(1) Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy a jiná podání, jakož i opatření rady, jež podle zákona nebo pro svou důležitost mají býti v plenární schůzi zemského národního výboru oznámena, pokud nespadají do výlučného oboru působnosti některého referátu zemského národního výboru.
(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.
(3) Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy zemského národního výboru na spisy, vyložené v některé kanceláři.
(4) Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.
Předměty jednání.
(1) Na plenární schůzi zemského národního výboru může býti jednáno jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.
(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li s tím nadpoloviční většina všech členů zemského národního výboru. Navrhuje-li však jejich projednání ráda, postačí souhlas plenární schůze.
(3) Předmětem jednání plenární schůze může býti vše, co nevybočuje z její působnosti.
(4) Předměty, o nichž má býti jednáno (pořad jednaní), určuje s výjimkou § 1, odst. 3, předseda, při tom nesmí pominouti předmětů, navržených radou a předsednictvem. Předseda, při sestavování pořadu jednání musí kromě toho dbáti písemných návrhů podepsaných nejméně jednou desetinou členů zemského národního výboru, jež mu byly podány nejpozději dvacátého dne před schůzí.
(5) Věci, jež vybočují z působnosti zemského národního výboru má předseda z jednání vyloučiti a oznámiti to v plenární schůzi, proti čemuž může být podán nejpozději patnáctého dne u předsedy odpor k ministru vnitra. Odpor musí býti podepsán nejméně jednou desetinou členů zemského národního výboru.
(6) Při sestavování pořadu jednání jest zejména hleděti k tomu, že zemský národní výbor jest ve svém obvodu povolán iniciativně podporovati vládní úsilí směřující k nové hospodářské a sociální výstavbě státu a k zajištění co nejširší základny pro blahobyt lidu a jeho kulturní život.
(7) Kromě toho jest při sestavování pořadu jednání dbáti toho, že rada je povinna podávati plenární schůzi zprávy o všech závažných opatřeních (zejména hospodářských), která v rámci své pravomoci učinila.
(8) Předměty jednání, pokud byly dány na pořad k návrhu členů zemského národního výboru (§ 1, odst. 3, § 12, odst. 4), jest předseda povinen předložiti před plenární schůzí radě zemského národního výboru k předběžnému projednání.
(9) Prvním bodem pořadu jednání první schůze budiž ustavení zemského národního výboru, volba předsedy a složek zemského národního výboru a usnesení o tom, jakým způsobem mají býti uváděna ve veřejnou známost usnesení zemského národního výboru, jež jest veřejně prohlašovati.
Předměty, o nichž má býti jednáno, musí býti k projednání řádně připraveny a členům musí být dána možnost, aby se s nimi ještě před plenární schůzí řádně obeznámili. Návrhy, obsažené v předmětech jednání buďtež stručně a výstižně odůvodněny, zejména se zřetelem na finanční náklad navrhovaných opatření a jeho úhradu a rozeslány členům spolu s pořadem jednání (§ 3, odst. 3). Pokud jde o věci zpracované spisově, musí být členům dána možnost ještě před schůzí do příslušných spisů nahlédnouti.
Rozprava o předmětech jednání.
(1) Rozprava o věci počíná tím, že předseda vyzve příslušného referenta, nebo navrhovatele, aby přednesl svou zprávu anebo návrh. Byla-li zpráva nebo návrh rozmnožen, předčítá se jen tehdy, usnese-li se na tom plenární schůze.
(2) Je-li věc obsáhlejší nebo zvlášť důležitá, může předseda rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.
(3) Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tem, zda a případně který z podaných návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku, neb aby věc byla odročena, nebo přikázána i s podanými návrhy k vypracování nebo opětnému, zpracování příslušné složce zemského národního výboru, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.
(4) Nepřijme-li plenární schůze žádný z předložených návrhů za základ podrobné rozpravy, jest věc zamítnuta.
(1) K projednávané věci mohou členové zemského národního výboru činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy buďtež podány písemně nebo ústně tak, aby mohly být v doslovném znění pojaty do zápisu.
(2) Návrh a usnesení, aby se jednání odročilo, lze učiniti kdykoliv; podobně se může plenární schůze usnésti na tom, aby věc, která se projednává, i s návrhy k ní podanými, byla znovu přikázána radě nebo komisi.
(1) Rozprava končí, nehlásí-Ii se již nikdo o slovo k projednávanému předmětu, nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.
(2) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí býti přerušen ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se plenární schůze ihned bez rozpravy; dříve však buďtež ještě případné návrhy k projednání věci odevzdány předsedovi, který je oznámí a pojme v hlasování.
(3) Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ti, kdo byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl přijat. Závěrečné slovo přísluší vždy zpravodaji nebo navrhovateli.
(4) Předseda může i po skončení rozpravy udíleti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny a po případě stanovití přípustnou dobu pro tyto opravy.
Kdo a jak může ve schůzi mluvit.
Předseda pozve do schůze osoby, které nejsou členy zemského národního výboru a které jsou s projednávanými věcmi obeznámeny (členy komisí zemského národního výboru, úředníky nebo jiné odborníky). Mohou se pak v těchto záležitostech se souhlasem předsedy zúčastniti rozpravy.
(1) Členové zemského národního výboru a osoby uvedené v § 17, hodlají-li mluvit k věci, která je na pořadu jednání, hlásí se o slovo u předsedy nebo osoby předsedou k tomu určené nejpozději clo konce rozpravy.
(2) Předseda udílí slovo v pořadí, jak se kdo přihlásil.
(3) Kdo není přítomen, když přijde na řadu a byl vyzván k řeči, ztrácí slovo.
Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován a teprve až domluví, může mluviti ten, kdo po něm obdrží slovo.
Plenární schůze může usnesením bez rozpravy stanovití,
- a) že nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekrát než dvakrát nebo jednou, leč by šlo o krátkou opravu věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny,
- b) že se doba řečí omezuje,
- c) že přihlášení řečníci téže politické strany zvolí si, nejde-li o jednání rozpočtové, po jednom generálním řečníku.
(1) Kdo v plenární schůzi zemského národního výboru mluví, má zachovati úplnou slušnost; nezachová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku.
(2) Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci.
(3) Byl-li řečník dvakrát marně volán k pořádku nebo upozorněn, aby mluvil k věci, může mu předseda odníti slovo.
Jak se plenární schůze usnáší.
- a) Náležitosti usnesení.
Odkaz§ 22. Nejde-li o schůzi po druhé svolanou, vyžaduje se k tomu, aby byla schopna se usnášeti, přítomnosti více než poloviny členů zemského národního výboru, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí přítomnosti jinak určené.
Odkaz§ 23. (1) Nesejde-li se tolik členů, aby schůze byla schopna se usnášeti, svolá předseda novou schůzi s tímtéž pořadem jednání do 15 dnů, která bude schopna se usnášeti za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů.
(2) V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.
Odkaz§ 24. K platnosti usnesení vyžaduje se nadpoloviční většiny hlasů členů, kteří hlasovali, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí většiny jinak určené.
- b) Pořad hlasování.
Odkaz§ 25. (1) Po skončené rozpravě přikročí se k hlasování.
(2) Předseda dá provésti hlasování tak, aby plavé mínění plenární schůze vyšlo najevo.
Odkaz§ 26. (1) Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:
- 1. nejprve o návrhu odročovacím,
- 2. pak o návrzích pozměňovacích a to především o těch, které se nejvíce odchylují,
- 3. pak o návrzích hlavních, o návrzích eventuálních a dodatečných.
(2) Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě pořad jím už stanovený, k návrhu pozměniti.
Odkaz§ 27. (1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny.
(2) Za tím účelem podá před hlasováním předseda (příp. úředník jím určený) souhrn učiněných návrhů slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.
(3) Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.
Odkaz§ 28. (1) Každý člen zemského národního výboru může navrhnouti, aby bylo upraveno znění návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.
(2) Nesouhlasí-li předseda s takovým návrhem, rozhodne o tom plenární schůze bez rozpravy.
- c) Způsob hlasování.
Odkaz§ 29. (1) Hlasuje se bez udání důvodů buď přisvědčivě nebo záporně, zpravidla zdvižením ruky nebo povstáním.
(2) Podle jmen se hlasuje, stanoví-li to zvláštní, předpis nebo žádá-li o to nejméně jedna pětina přítomných členů zemského národního výboru.
Odkaz§ 30. Předseda hlasuje jako poslední. Při rovnosti hlasů je návrh považovati za přijatý, hlasuje-li proň předseda.
Odkaz§ 31. (1) Hlasování lístky jest, nehledíc k případům podle odstavce 2, nepřípustné.
(2) Volby a jmenování, při nichž se rozhoduje mezi několika kandidáty, musí býti provedeno hlasovacími lístky.
(3) Není-li zvláštními předpisy jinak stanoveno, pokládá se za zvoleného nebo jmenovaného, kdo obdržel největší počet hlasů.
(4) Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, nutno hlasování opakovati. Je-li výsledek hlasování týž, předseda hlasování odloží. Nedojde-li ani při odloženém hlasování k rozhodnutí, rozhoduje mezi oběma kandidáty los.
(5) Bylo-li při větším počtu kandidátů hlasování pro rovnost hlasů bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž se pojme z těch, kdo při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakráte tolik kandidátů, než činí počet osob, jež mají býti zvoleny, vždy však ti kandidáti, u nichž rovnost hlasů bezvýslednost hlasování způsobila.
(6) Při druhé (užší) volbě jest zvolen ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů jest třeba postupovati obdobně podle ustanovení odstavce 4.
Dotazy a stížnosti.
(1) Členové zemského národního výboru mohou ve věcech náležejících do působnosti zemského národního výboru vznášeti dotazy a stížnosti na jednotlivé složky zemského národního výboru.
(2) Na jejich písemné dotazy a stížnosti, podané nejpozději desátého dne před schůzí, je příslušná složka povinna ve schůzi odpověděti.
(3) Na ostatní dotazy a stížnosti odpoví se ihned i bez přípravy, příslušná složka zemského národního výboru může si však vyhraditi zevrubnou odpověď až pro příští plenární schůzi. Jde-li o věci, které v zájmu státním nemají býti zveřejňovány, nesmí býti na dotaz nebo stížnost odpovídáno.
Dotazy a stížnosti tvoří zvláštní bod pořadu.
Ukončení a přerušení schůze.
(1) Předseda prohlásí schůzi za skončenu, byl-li vyčerpán pořad jednání.
(2) Předseda může jednání se souhlasem plenární schůze přerušiti a odročili na stanovenou hodinu téhož dne.
(3) Předseda může ze závažných příčin, zejména nastanou-li okolnosti, znemožňující nerušené projednávání, schůzi ukončiti.
Zápis o schůzi.
(1) O plenární schůzi vede zápis zapisovatel, určený k tomu předsedou. Čistopis zápisu buď do 8 dnů po schůzi následujících vyhotoven a podepsán předsedou, zapisovatelem a dvěma členy zemského národního výboru, jež k tomu účelu určil předseda na počátku schůze.
(2) Bylo-li jednání v některých bodech pořadu prohlášeno za důvěrné (§ 6, odst. 2), buď o něm sepsán zvláštní důvěrný zápis.
(1) V zápisu budiž zejména uvedeno:
- 1. kolik bylo přítomno členů zemského národního výboru a kolik a které osoby uvedené v § 17;
- 2. kteří členové se omluvili;
- 3. které členy určil předseda, aby spolupodepsali zápis o schůzi;
- 4. o kterých předmětech bylo jednáno, a to:
- a) stručné označení předmětu,
- b) jméno zpravodaje, příp. navrhovatele,
- c) průběh jednání,
- d) návrhy k předmětu podané,
- e) doslovné znění učiněných usnesení a poměr hlasů; při hlasování podle jmen též jména hlasujících pro a proti;
- 5. které dotazy a stížnosti byly podány a jak byly zodpověděny.
(2) K zápisu buď připojena listina přítomných a písemné návrhy a projevy.
(1) Zápisy, a to zvláště o jednání veřejném a zvláště o jednání důvěrném, se ukládají do knih zápisů a v opise se sdělují ministerstvu vnitra.
(2) Usnesení a zprávu o průběhu veřejného jednání jest uveřejniti.
(3) Každý československý státní občan, v zemi bydlící, má právo do zápisů o jednání veřejném nahlížeti a opisy z nich si pořizovati.
Zvláštní ustanovení pro zemský národní výbor pro zemi Moravskoslezskou.
- 1. Ustanovení tohoto jednacího řádu jest použiti také pro plenární schůze zemské expositury v Ostravě. Pokud se v něm mluví o předsedovi zemského národního výboru, jest tím rozuměti pro tento případ předsedu zemské expositury.
- 2. Není-li předseda zemského národního výboru pro zemi moravskoslezskou současně také předsedou zemské expositury v Ostravě, jsou povinni oba předsedové dohodnouti se před svoláním plenární schůze tak, aby nedošlo k časovému rozporu mezi plenární schůzí zemského národního výboru pro zemi moravskoslezskou a plenární schůzí zemské expositury v Ostravě. Kdyby snad k takovému rozporu došlo, jest považovati za závazné svolání plenární schůze zemského národního výboru pro zemi moravskoslezskou i pro členy zemské expositury v Ostravě.
- 3. V § 12, odst. 4, jest pod slovy rada a předsednictvo rozuměti také radu a předsednictvo moravsko-slezského zemského národního výboru v užším složení a radu a předsednictvo zemské expositury v Ostravě.