Příloha D.
Jednací řád pro plenární schůze okresních národních výborů.
Svolávání schůzí.
Odkaz§ 1.(1) Plenární schůze okresního národního výboru svolává jeho předseda pravidelně nejméně jednou za dva měsíce.
Ukáže-li se to však účelným, může se plenární schůze usnésti na tom, že se tyto pravidelné schůze budou konati pouze každý třetí měsíc v roce.
(2) Měsíce, na které má býti pravidelně svolávána, určí plenární schůze předem.
(3) Kromě toho musí býti plenární schůze svolána, usnese-li se na tom rada nebo předsednictvo, nebo žádá-li o to písemně aspoň jedna čtvrtina členů okresního národního výboru u jeho předsedy. Předmět jednání musí býti v usnesení nebo v žádosti uveden a nesmí vybočovati z působnosti okresního národního výboru.
V takovém případě je předseda povinen svolati schůzi nejpozději na osmý den ode dne usnesení nebo podání písemné žádosti.
(4) Předseda může kromě toho svolati plenární schůzi, uzná-li to za vhodné.
(5) Kdo a jakým způsobem svolá ustavující schůzi okresního národního výboru, určí volební řády.
Odkaz§ 2.(1) Plenární schůze koná se zpravidla v sídle okresního národního výboru a v takové místnosti, která umožňuje účast občanstva.
(2) Čas od času buď plenární schůze svolávána také do jiných větších míst okresu.
Odkaz§ 3.(1) Plenární schůze svolává se písemným pozváním, které jest každému členu jednotlivě zaslati doporučeným dopisem telegramem nebo poslem. Pozvání buďte rozeslána nejpozději pátého dne před schůzí.
(2) V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.
(3) Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání a po př. sděleny i pomůcky a doklady pro jednání potřebné.
(4) Opis pozvání a pořadu jednání budiž současně zaslán zemskému národnímu výboru.
(5) Svolání plenární schůze buď vyhlášeno veřejnou vyhláškou, oznámeno v denním tisku a v krajinských listech tak, aby byla zajištěna v plné míře jeho veřejná známost.
Práva a povinnosti členů.
Odkaz§ 4.(1) Členové okresního národního výboru mají právo a povinnost účastniti se všech jednání a prací plenární schůze okresního národního výboru. Nemohou-li této povinnosti vyhověti, jsou povinni oznámiti to předsedovi s udáním důvodů.
(2) Každý člen je povinen oznámiti předsedovi včas každou změnu svého bydliště a učiniti opatření, aby mu mohly býti všechny písemnosti kdykoliv včas doručeny.
Odkaz§ 5.(1) Člen okresního národního výboru nesmí býti přítomen v plenární schůzi rokování a hlasování, jde-li o zvláštní osobní, ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky, nebo osob s ním příbuzných a sešvagřených do druhého stupně.
(2) Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením omezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o národních správcích, o advokátech, o notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní soukromý nebo veřejný zájem osob, korporací nebo podniků, jež zastupují.
(3) Členové správních orgánů znárodněných podniků mohou, pokud nejsou podjati podle odstavce 1, o věcech, týkajících se těchto podniků, rokovati, nesmějí však o těchto věcech hlasovati.
Odkaz§ 6.Veřejnost schůze.
(1) Plenární schůze okresního národního výboru jsou veřejné a nemohou býti prohlášeny za důvěrné.
(2) Pouze vyžaduje-li toho zákon nebo zájem obrany státu, prohlásí předseda jednání o jednotlivých bodech pořadu za důvěrné. Posluchači nesmí býti během důvěrného jednáni přítomni.
Zahájení a řízení schůze.
Odkaz§ 7.(1) Předseda zahajuje a řídí schůzi, zejména též řídí hlasování a losování za pomoci dvou sčitatelů, které jmenuje při zahájení schůze. Předseda stanoví, v jakém pořádku mají býti projednávány předměty dané na pořad jednání, odročuje a ukončuje schůzi.
(2) Co tento jednací řád stanoví o předsedovi okresního národního výboru, platí i o osobě, která jej v předsednictví podle předpisů organisačního řádu zastupuje.
Odkaz§ 8.(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.
(2) Předseda může dáti ze zasedací síně odstraniti posluchače, kteří ruší průběh schůze, ačkoliv byli napomenuti.
(3) Ruší-li schůzi členové okresního národního výboru, buďtež předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakráte bez výsledku, může je plenární schůze k návrhu předsedovu vyloučiti z účasti na schůzi usnesením bez rozpravy.
Odkaz§ 9.(1) Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze a je-li přítomno tolik členů, aby se plenární schůze mohla platně usnášeti.
(2) Před každou schůzí buď vyložena listina přítomných, do níž každý příchozí člen okresního národního výboru svoje jméno vlastnoručně zapíše.
(3) Na počátku schůze určí předseda dva členy, kteří mají spolupodepsati zápis o této schůzi.
Odkaz§ 10.(1) Poté dá předseda, žádá-li o to některý člen okresního národního výboru a souhlasí-li s tím bez rozpravy plenární schůze, přečísti zápis o poslední schůzi; jinak buď zápis ve schůzi veřejně k nahlédnutí vyložen.
(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li podány námitky a nevyhoví-li jim předseda, může ten, kdo námitky podal, žádati, aby o nich rozhodla plenární schůze, která tak učiní bez rozpravy.
(3) Zápis o důvěrném jednání plenární schůze (§ 6, odst. 2) může býti čten a o námitkách proti němu jednáno pouze v důvěrném jednání; nebyl-li čten, dává se ve schůzi k nahlédnutí pouze členům okresního národního výboru.
Odkaz§ 11.(1) Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti v plenární schůzi okresního národního výboru oznámena, pokud nespadají do působnosti některého referátu okresního národního výboru.
(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.
(3) Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy okresního národního výboru na spisy, vyložené v některé kanceláři.
(4) Předseda může sdělení výše uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.
Předměty jednání.
Odkaz§ 12.(1) Na plenární schůzi okresního národního výboru může býti jednáno zásadně jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.
(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednali jen tehdy, souhlasí-li s tím nadpoloviční většina všech členů okresního národního výboru, navrhuje-li však jejich projednání rada okresního národního výboru, postačí souhlas plenární schůze.
(3) Předmětem jednání plenární schůze může býti vše, co nevybočuje z její působnosti.
(4) Předměty, o nichž má býti jednáno, (pořad jednání), určuje s výjimkou § 1, odst. 3 předseda, při tom nesmí pominouti předmětů, navržených radou a předsednictvem. Předseda při sestavování pořadu jednání musí kromě toho dbáti písemných návrhů, podepsaných nejméně třemi členy okresního národního výboru, jež mu byly podány nejpozději desátého dne před schůzí.
(5) Věci, jež vybočují z působnosti okresního národního výboru, má předseda z jednání vyloučiti a oznámiti to v plenární schůzi, proti čemuž může býti podán nejpozději patnáctého dne u předsedy odpor k zemskému národnímu výboru. Odpor musí býti podepsán nejméně třemi členy okresního národního výboru.
(6) Při sestavování pořadu jednání jest zejména hleděti k tomu, že okresní národní výbor jest ve svém obvodu povolán iniciativně podporovati vládní úsilí směřující k nové hospodářské a sociální výstavbě státu a k zajištění co nejširší základny pro blahobyt lidu a jeho kulturní život.
(7) Kromě toho jest při sestavování pořadu jednání dbáti toho, že rada je povinna podávati plenární schůzi zprávy o všech závažných opatřeních (zejména hospodářských), která v rámci své pravomoci učinila.
(8) Předměty jednání, pokud byly dány na pořad jednání k návrhu členů okresního národního výboru (§ 1, odst. 3, § 12, odst. 4), jest předseda povinen předložiti ještě před plenární schůzí radě okresního národního výboru k předběžnému projednání.
(9) Prvním bodem pořadu jednání první schůze budiž ustavení okresního národního výboru, volba předsedy a složek okresního národního výboru a usnesení o tom, jakým způsobem mají býti uváděna ve veřejnou známost usnesení okresního národního výboru, jež jest veřejně prohlašovati.
Odkaz§ 13.Předměty, o nichž má býti jednáno, musí býti k projednání řádně připraveny a členům musí býti dána možnost, aby se s nimi ještě před plenární schůzí řádně obeznámili. Návrhy obsažené v předmětech jednání buďtež stručně a výstižně odůvodněny, zejména se zřetelem na finanční náklad navrhovaných opatření a jeho úhradu a rozeslány členům spolu s pořadem jednání (§ 3, odst. 3). Pokud jde o věci zpracované spisově, musí býti členům dána možnost, ještě před schůzí do příslušných spisů nahlédnouti.
Rozprava o předmětech jednání.
Odkaz§ 14.(1) Rozprava o věci počíná tím, že předseda vyzve příslušného referenta nebo navrhovatele, aby přednesl svou zprávu anebo návrh. Byla-li zpráva nebo návrh rozmnožen, předčítá se jen tehdy, usnese-li se na tom plenární schůze.
(2) Je-li věc obsáhlejší nebo zvlášť důležitá, může předseda rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.
(3) Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tom, zda, případně který, z podaných návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku neb aby byla věc odročena, nebo přikázána i s podanými návrhy k vypracování nebo k opětnému zpracování příslušné složce okresního národního výboru, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.
(4) Nepřijme-li plenární schůze žádný z předložených návrhů za základ podrobné rozpravy, je věc zamítnuta.
Odkaz§ 15.(1) K projednávané věci mohou členové, okresního národního výboru činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy buďtež podány písemně nebo ústně tak, aby mohly být v doslovném znění pojaty do zápisu.
(2) Návrh a usnesení, aby se jednání odročilo, lze učiniti kdykoliv, podobně se může plenární schůze usnésti na tom, aby věc, která se projednává, i s návrhy k ní podanými, byla znovu přikázána radě nebo komisi.
Odkaz§ 16.(1) Rozprava končí, nehlásí-li se již nikdo o slovo k projednávanému předmětu, nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.
(2) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí býti přerušen ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se plenární schůze ihned bez rozpravy; dříve však buďtež ještě případné návrhy k projednání věci odevzdány předsedovi, který je oznámí a pojme v hlasování.
(3) Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ti, kdo byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl přijat. Závěrečné slovo přísluší vždy zpravodaji nebo navrhovateli.
(4) Předseda může i po skončení rozpravy udíleti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny a po případě stanovili přípustnou dobu pro tyto rozpravy.
Kdo a jak může schůzi mluvit.
Odkaz§ 17.(1) Předseda pozve do schůze osoby, které nejsou členy okresního národního výboru a které jsou s projednávanými věcmi obeznámeny (členy komisí okresního národního výboru, úředníky nebo jiné odborníky). Mohou se pak v těchto záležitostech se souhlasem před sedy zúčastniti rozpravy.
(2) Rozpravy mohou se zúčastniti kromě toho na návrh některého člena okresního národního výboru čs. státní občané v okresu bydlící i z řad posluchačů, zejména pokud jde o představitele organisací nebo závodních a zaměstnaneckých rad.
Odkaz§ 18.(1) Členové národního výboru a osoby uvedené v § 17, odst. 1, hodlají-li mluvit k věci, která je na pořadu jednání, hlásí se o slovo u předsedy nebo osoby předsedou k tomu určené nejpozději do konce rozpravy.
(2) Osoby z řad posluchačů hlásí se o slovo pouze během rozpravy, a to písemně u osoby k tomu určené.
(3) Předseda udílí slovo v pořadí, jak se kdo přihlásil. Osobám z řad posluchačů udílí slovo pouze k návrhu některého člena okresního národního výboru, je však povinen oznámiti plenární schůzi hlášení osoby z obecenstva tak, aby jí bylo zachováno pořadí, dojde-li k návrhu.
(4) Kdo není přítomen, když přijde na řadu a byl vyzván k řeči, ztrácí slovo.
Odkaz§ 19.Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován, a teprve, až domluví, může mluviti ten, kdo po něm obdrží slovo.
Odkaz§ 20.(1) Plenární schůze může usnesením bez rozpravy stanoviti,
- a) že nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekrát než dvakrát nebo jednou, leč by šlo o krátkou opravu věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny,
- b) že se doba řečí omezuje,
- c) že přihlášení řečníci téže politické strany zvolí si, nejde-li o jednání rozpočtové, po jednom generálním řečníku.
(2) Usnesení uvedená v odstavci 1 pod a) a b) mohou býti učiněna zvlášť ohledně řečníků z řad posluchačů.
Odkaz§ 21.(1) Kdo v plenární schůzi okresního národního výboru mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volatí k pořádku.
(2) Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci.
(3) Byl-li řečník dvakrát marně volán k pořádku nebo upozorněn, aby mluvil k věci, může mu předseda odníti slovo.
Jak se plenární schůze usnáší.
- a) Náležitosti usnesení.Odkaz§ 22.
Nejde-li o schůzi po druhé svolanou, vyžaduje se k tomu, aby byla schopna se usnášeti, přítomnosti více než poloviny členů okresního národního výboru, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí přítomnosti jinak určené.
Odkaz§ 23.(1) Nesejde-li se tolik členů, aby schůze byla schopna se usnášeti, svolá předseda novou schůzi s tímtéž pořadem jednání do 15 dnů, která bude schopna se usnášeti za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů.
(2) V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.
Odkaz§ 24.K platnosti usnesení vyžaduje se nadpoloviční většiny hlasů členů, kteří hlasovali, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí většiny jinak určené.
- b) Pořad hlasování.Odkaz§ 25.
(1) Po skončené rozpravě přikročí se k hlasování.
(2) Předseda dá provésti hlasování tak, aby pravé mínění plenární schůze vyšlo najevo.
Odkaz§ 26.(1) Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:
- 1. Nejprve o návrhu odročovacím,
- 2. pak o návrzích pozměňovacích, a to především o těch, které se nejvíce odchylují,
- 3. pak o návrzích hlavních, o návrzích eventuálních a dodatečných.
(2) Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě pořad jím už stanovený k návrhu pozměniti.
Odkaz§ 27.(1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny.
(2) Za tím účelem podá před hlasováním předseda (případně úředník jím určený) souhrn učiněných návrhů slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.
(3) Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.
Odkaz§ 28.(1) Každý člen okresního národního výboru může navrhnouti, aby bylo upraveno znění návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.
(2) Nesouhlasí-li předseda s takovým návrhem, rozhodne o tom plenární schůze bez rozpravy.
- c) Způsob hlasování.Odkaz§ 29.
(1) Hlasuje se bez udání důvodů buď přisvědčivě nebo záporně, zpravidla zdvižením ruky nebo povstáním.
(2) Podle jmen se hlasuje, stanoví-li to zvláštní předpis nebo žádá-li o to nejméně jedna pětina přítomných členů okresního národního výboru.
Odkaz§ 30.Předseda hlasuje jako poslední. Při rovnosti hlasů jest návrh považovati za přijatý, hlasuje-li proň předseda.
Odkaz§ 31.(1) Hlasování lístky jest, nehledíc k případům podle odstavce 2., nepřípustné.
(2) Volby a jmenování, při nichž se rozhoduje mezi několika kandidáty, musí býti provedeno hlasovacími lístky.
(3) Není-li zvláštními předpisy jinak stanoveno, pokládá se za zvoleného nebo jmenovaného ten, kdo obdržel největší počet hlasů.
(4) Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, nutno hlasování opakovati. Je-li výsledek hlasování týž, předseda hlasování odloží. Nedojde-li ani při odloženém hlasování k rozhodnutí, rozhoduje mezi oběma kandidáty los.
(5) Bylo-li při větším počtu kandidátů hlasování pro rovnost hlasů bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž se pojme z těch, kdož při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakráte tolik kandidátů, než činí počet osob, jež mají býti zvoleny, vždy však ti kandidáti, u nichž rovnost hlasů bezvýslednost hlasování způsobila.
(6) Při druhé (užší) volbě jest zvolen ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů jest třeba postupovati obdobně podle ustanovení odstavce 4.
Dotazy a stížnosti.
Odkaz§ 32.(1) Členové okresního národního výboru mohou ve věcech náležejících do působnosti okresního národního výboru, vznášeti dotazy a stížnosti na jednotlivé složky okresního národního výboru.
(2) Na jejich písemné dotazy a stížnosti podané nejpozději pátého dne před schůzí jest příslušná složka povinna ve schůzi odpověděti.
(3) Na ostatní dotazy a stížnosti odpovídá se ihned a bez přípravy, příslušná složka okresního národního výboru může si však vyhraditi kromě toho zevrubnou odpověď až pro příští plenární schůzi. Jde-li o věci, které v zájmu státním nemají býti zveřejňovány, nesmí býti na dotaz nebo stížnost odpovídáno.
Odkaz§ 33.(1) Osoby z řad posluchačů mohou podati dotazy a stížnosti písemně během schůze nejpozději do lhůty, kterou pro to vyhlásí předseda při zahájení jednání o dotazech a stížnostech.
(2) Na dotazy a stížnosti osob z řad posluchačů, které byly vzneseny v zájmu veřejném, nikoliv ve věci osobní, a ve formě, která neohrozí vážnost průběhu plenární schůze, jest použiti ustanovení § 32, odst. 3.
Odkaz§ 34.Dotazy a stížnosti tvoří zvláštní bod pořadu.
Odkaz§ 35.Ukončení a přerušení schůze.
(1) Předseda prohlásí schůzi za skončenou, byl-li vyčerpán pořad jednání.
(2) Předseda může jednání se souhlasem plenární schůze přerušiti a odročiti na stanovenou hodinu téhož dne.
(3) Předseda může ze závažných příčin, zejména nastanou-li okolnosti, znemožňující nerušené projednávání, schůzi ukončiti. Je však povinen svolati ji znovu do 14 dnů.
Zápis o schůzi.
Odkaz§ 36.(1) O plenární schůzi vede zápis zapisovatel, určený k tomu předsedou, čistopis zápisu buď do 8 dnů po schůzi následujících vyhotoven a podepsán předsedou, zapisovatelem a dvěma členy okresního národního výboru, jež k tomu účelu určil předseda na počátku schůze.
(2) Bylo-li jednání o některých bodech pořadu prohlášeno za důvěrné (§ 6, odst. 2), buď o něm sepsán zvláštní důvěrný zápis.
Odkaz§ 37.(1) V zápisu budiž zejména uvedeno:
- 1. kolik bylo přítomno členů okresního národního výboru a kolik a které osoby, uvedené v § 17, odst. 1;
- 2. kteří členové se omluvili;
- 3. které členy určil předseda, aby spolupodepsali zápis o schůzi;
- 4. o kterých předmětech bylo jednáno, a to:
- a) stručné označení předmětu,
- b) jméno zpravodaje, příp. navrhovatele,
- c) průběh jednání,
- d) návrhy k předmětu podané,
- e) doslovné znění učiněných usnesení a poměr hlasů; při hlasování podle jmen též jména hlasujících pro a proti;
- 5. které dotazy a stížnosti byly podány a jak byly zodpověděny.
(2) K zápisu buď připojena listina přítomných a písemné návrhy a projevy.
Odkaz§ 38.(1) Zápisy, a to zvlášť o jednání veřejném a zvláště o jednání důvěrném, se ukládají do knih zápisů a v opise se sdělují zemskému národnímu výboru.
(2) Usnesení a zprávu o průběhu veřejného jednání jest uveřejniti způsobem v okrese obvyklým.
(3) Každý čs. státní občan v okresu bydlící má právo do zápisů o jednání veřejném nahlížeti a opisy z nich si pořizovati.
Odkaz§ 39.Zvláštní ustanovení pro okresní národní výbory s okresní expositurou.
(1) Ustanovení tohoto jednacího řádu jest použiti obdobně pro schůze okresních expositur.
(2) Není-li předseda okresního národního výboru současně také předsedou okresní expositury, jsou oba předsedové povinni dohodnouti se před svoláním schůzí tak, aby nedošlo k časovému rozporu mezi plenární schůzí okresního národního výboru nebo schůzí jeho rady a mezi schůzí okresní expositury. Kdyby snad k takovému rozporu došlo, jest považovati za závazné i pro členy okresní expositury svolání plenární schůze okresního národního výboru nebo schůze jeho rady.