Vyhláška ministerstva sociální péče o záznamech o příjmech zaměstnanců pro účely národního pojištění.

§ 1.

účinné od 1. 1. 1949Povinnost stanovenou v § (.)odst. 1 zákona o národním pojištění splní zaměstnavatelé tím, že povedou záznamy o příjmech zaměstnanců podle ustanovení této vyhlášky.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1949(1) Ustanovení §§ 3 až 6 splní:

1. účinné od 1. 1. 1949a) podniky, které jsou povinny vésti mzdové účetnictví podle vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady ze dne 25. června 1947, č. 676 Ú. l. I, kterou se vydávají závazné směrnice pro mzdové účetnictví, ve znění vyhlášky ze dne 20. listopadu 1947, č. 1184 Ú. l. I, po případě ve znění vyhlášek ji doplňujících nebo upravujících, tím, že podle nich doplní své mzdové účetnictví;
2. účinné od 1. 1. 1949b) vlastní státní správa a vlastní lidová správa tím, že doplní své záznamy o příjmech zaměstnanců všemi údaji potřebnými k vyšetření vyměřovacího základu, který stanoví vláda nařízením podle § 20, odst. 1 zákona o národním pojištění.

účinné od 1. 1. 1949(2) Zaměstnavatelé (podniky), kteří nejsou povinni vésti mzdové účetnictví nebo záznamy o příjmech zaměstnanců podle odstavce 1, musí:

1. účinné od 1. 1. 1949a) vésti mzdový list samostatně o každém zaměstnanci pro kalendářní rok nebo jeho násobek,
2. účinné od 1. 1. 1949b) sestavovati výplatní listinu pro každé období, za něž se provádí odpočet a výplata mezd (příjmů) zaměstnanců (mzdové období).

§ 3.

účinné od 1. 1. 1949Mzdový list.

účinné od 1. 1. 1949(1) Pro účely národního pojištění musí mzdový list obsahovati:

1. účinné od 1. 1. 1949a) osobní údaje o zaměstnanci,
2. účinné od 1. 1. 1949b) označení mzdového období,
3. účinné od 1. 1. 1949c) odpočet mzdy (příjmu) zaměstnance.

účinné od 1. 1. 1949(2) Z osobních údajů o zaměstnanci musí mzdový list obsahovati:

1. účinné od 1. 1. 1949a) jméno a příjmení, při změně též rodné příjmení,
2. účinné od 1. 1. 1949b) den, měsíc, rok a místo narození,
3. účinné od 1. 1. 1949c) číslo pracovního nebo občanského průkazu, pokud jej zaměstnanec musí míti,
4. účinné od 1. 1. 1949d) rodinný stav (svobodný, ženat, rozveden, rozloučen, vdovec),
5. účinné od 1. 1. 1949e) počet nezaopatřených dětí (§ 2 zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 58 Sb.) a data jejich narození,
6. účinné od 1. 1. 1949f) bydliště,
7. účinné od 1. 1. 1949g) způsob zaměstnaní, po případě také pracovní zařadění (není-li rozdílu mezi způsobem zaměstnání a povoláním, uvede se jenom povolání),
8. účinné od 1. 1. 1949h) den vstupu do zaměstnání,
9. účinné od 1. 1. 1949i) den skončení pracovního (služebního) poměru;

   účinné od 1. 1. 1949tyto osobní údaje mohou být uvedeny i v jiných listinách (na příklad v osobním listě), je-li zajištěna vzájemná spojitost.

účinné od 1. 1. 1949(3) Označení přídělového období musí se státi buď uvedením dne, kterým mzdo é období končilo, nebo pořadovým číslem mzdového období. Zúčtovala-li se však mzda (příjem) u zaměstnance za delší období, než je mzdové období, zavedené obvykle u zaměstnavatele, je třeba uvésti ve mzdovém listě nebo ve výplatní listině (§ 4) nebo v příloze k nim datum počátku a konce takového delšího období.

účinné od 1. 1. 1949(4) V odpočtu mzdy (příjmu) zaměstnance musí býti uvedeny:

1. účinné od 1. 1. 1949a) údaje o odpracované době, pokud je jich třeba pro odpočet mzdy; u horníků s ohledem na ustanovení § 139 zákona o národním pojištění je nutno vždy odděleně uváděti dobu práce pod zemí a dobu práce na povrchu; údaje o odpracované době lze uvésti v příloze ke mzdovému listu;
2. účinné od 1. 1. 1949b) hrubá částka mzdy (příjmu) v hotovosti se všemi příplatky a odměnami (včetně mezd za vyšší výkony, za práce přes čas a za neodpracovaný čas, nikoli však hodnota naturálních požitků a náhrady služebních výdajů), a to pro každé mzdové období; u horníků musí se vykázati odděleně mzda za práci pod zemí; vedou-li se záznamy o příjmech podle druhů příjmů, lze oddělené vedení záznamů zachovati;
3. účinné od 1. 1. 1949c) hodnota, druh a množství naturálních požitků zvlášť pro každé mzdové období, Údaje o naturálních požitcích mohou býti uvedeny v záhlaví nebo v příloze ke mzdovému listu; ve mzdovém listě je však třeba poznamenati „Naturální požitky podle přílohy“. Poskytují-li se naturální požitky podle příslušné vyhlášky, stačí uvésti jejich souhrnné označení s odvoláním na vyhlášku (na příklad „Deputát podle vyhlášky….“)
4. účinné od 1. 1. 1949d) vyměřovací základ (§ 20 zákona o národním pojištění); je-li část vyměřovacího základu nebo jeho výpočet uveden v příloze, stačí odvolání na tuto přílohu. Zápisy ve mzdovém listě nebo v přílohách k němu musí poskytnouti úplný přehled o vyměřovacím základu zaměstnance jak za jednotlivá mzdová období, tak i za celý rok;
5. účinné od 1. 1. 1949e) srážky na pojistné (§ 255 zákona o národním pojištění) pro každé mzdové období, pokud byla zaměstnanci mzda (příjem) za toto období zúčtována.

účinné od 1. 1. 1949(5) Jsou-li některé příjmy (na příklad provise, náhrady služebních výdajů) uváděny v přílohách ke mzdovému listu, je třeba ve mzdovém listě uvésti druh těchto příjmů a ve kterých přílohách jsou zapsány. Druh těchto příjmů stačí uvésti ve mzdovém listě jen jednou. Odvolání na přílohy lze učiniti na konci mzdového listu, po případě v jeho záhlaví.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1949Výplatní listina.

účinné od 1. 1. 1949Výplatní listina musí obsahovati za každé mzdové období:

1. účinné od 1. 1. 1949a) v záhlaví označení mzdového období, t. j. den počátku a den konce mzdového období (u sezonních podniků i pořadové číslo) nebo pořadové číslo mzdového období a označení příslušného roku;
2. účinné od 1. 1. 1949b) jméno a příjmení zaměstnance nebo jiné jeho označení, je-li zřejmé též ze mzdového listu, při čemž se doporučuje seskupiti zaměstnance podle způsobu zaměstnání a patřičně označiti takové skupiny. Vedou-li se samostatné výplatní listiny pro jednotlivá oddělení závodu (podniku) nebo pro jednotlivé skupiny zaměstnanců, musí býti v záhlaví výplatní listiny vyznačeno, kterého oddělení závodu (podniku) nebo které skupiny zaměstnanců se výplatní listina týká;
3. účinné od 1. 1. 1949c) údaje o odpracované době podle ustanovení § 3, odst. 4, písm. a);
4. účinné od 1. 1. 1949d) hrubou částku mzdy (příjmu) v hotovosti se všemi příplatky a odměnami podle ustanovení § 3, odst. 4, písm. b);
5. účinné od 1. 1. 1949e) hodnotu naturálních požitků [§ 3, odst. 4, písm. c)], kterou lze pro všechny zaměstnance uvésti souhrnně na konci výplatní listiny nebo v příloze k ní, při čemž je nutno na tuto přílohu výslovně poukázati ve výplatní listině;
6. účinné od 1. 1. 1949f) náhrady služebních výdajů, pokud nejsou uvedeny v odpočtu mzdy; náhrady služebních výdajů lze pro všechny zaměstnance uvésti souhrnně na konci výplatní listiny nebo v příloze k ní (§ 3, odst. 5), při čemž je nutno na tuto přílohu výslovně poukázati ve výplatní listině;
7. účinné od 1. 1. 1949g) vyměřovací základ (§ 20 zákona o národním pojištění). Zápisy ve výplatních listinách nebo v přílohách k nim [§ 3, odst. 4, písm. d)] je třeba prováděti tak, aby podle nich mohl býti zjištěn vyměřovací základ jak jednotlivých zaměstnanců, tak i úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců, a to jak za každé mzdové období, tak i za celé období, za něž se vypočítává pojistné;
8. účinné od 1. 1. 1949h) srážky na pojistné u jednotlivých zaměstnanců, jakož i součet srážek na pojistné za všechny zaměstnance, pokud jim byla mzda (příjem) za příslušné mzdové období zúčtována.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1949Záznamy o zaměstnancích, kteří neměli vůbec příjmu.

účinné od 1. 1. 1949V záznamech o příjmech zaměstnanců, po případě v přílohách k nim, je nutno uvésti i zaměstnance, kteří ve mzdovém období sice pracovali, avšak neměli příjmu (na příklad neplacení praktikanti, volontéři, zaměstnanci, kteří nedokončili práci), při čemž je nutno tuto okolnost blíže označiti.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1949Záznamy o zaměstnancích, u nichž nastala neplacená přestávka v práci.

účinné od 1. 1. 1949(1) V záznamech o příjmech zaměstnanců, po případě v přílohách k nim, musí býti uvedena data trvání přestávky, nebyla-li zaměstnanci poskytnuta mzda za dny, v nichž nepracoval ve mzdovém období.

účinné od 1. 1. 1949(2) V záznamech o příjmech zaměstnanců, po případě v přílohách k nim, je nutno uvésti i zaměstnance, kteří byli přihlášeni k pojištění, avšak v celém mzdovém období nepracovali.

účinné od 1. 1. 1949(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 musí býti vyznačena zároveň i příčina přestávky (na příklad nemoc, neplacená dovolená, vynechání práce, vojenská služba).

§ 7.

účinné od 1. 1. 1949Údaje o příjmech zaměstnanců ve skupinové mzdě.

účinné od 1. 1. 1949Vypočítává-li se zaměstnancům mzda za práci celé skupiny zaměstnanců (úkolová skupinová mzda) a nerozděluje-li se mzda stejným dílem na jednotlivé účastníky pracovní skupiny, je vedoucí skupiny povinen udati zaměstnavateli pro zápis do záznamů o příjmech, jaká částka mzdy připadá na jednotlivé zaměstnance, pokud se nepostupuje při výpočtu mzdy jiným způsobem.

§ 8.

účinné od 1. 1. 1949Seznam prací.

účinné od 1. 1. 1949(1) Jsou-li zaměstnanci zaměstnáni ve mzdovém období střídavě na různých pracích a je-li pro každou práci vedena oddělená výplatní listina (na příklad ve stavebních živnostech), je zaměstnavatel povinen vésti běžně zvláštní seznam o jednotlivých pracích s udáním druhu, místa provádění (u staveb též jméno stavebníka), jakož i díle, kterým byla práce započata, a dne, kterým byla skončena.

účinné od 1. 1. 1949(2) Zvláštní seznam podle odstavce 1 není třeba vésti, jsou-li požadovaná data zjistitelna z jiných dokladů.

§ 9.

účinné od 1. 1. 1949Kontrolní právo pojišťovny.

účinné od 1. 1. 1949(1) Zmocněnci pojišťovny jsou oprávněni v přítomnosti vedoucího nebo jím určeného zaměstnance podniku nahlížeti v pracovní době do všech záznamů, listin a dokladů, pokud je toho třeba, aby byly přezkoumány záznamy o příjmech zaměstnanců, a činiti si z nich výpisy, potřebné k přezkoumání záznamů o příjmech zaměstnanců. Za tím účelem mohou konati na pracovním místě potřebná šetření.

účinné od 1. 1. 1949(2) Šetření podle odstavce 1 nelze prováděti na pracovištích (pracovních místech) vojenské správy. V takovém případě se dohodne pojišťovna s vojenskou správou na jiném vhodném způsobu přezkoumání potřebných údajů.

účinné od 1. 1. 1949(3) Nepřítomnost nebo zaneprázdnění vedoucího podniku není překážkou k zahájení kontroly.

§ 10.

účinné od 1. 1. 1949Spolupůsobení zaměstnanců a jiných osob.

účinné od 1. 1. 1949(1) Zaměstnanci jsou povinni sdělovati k dotazům zmocněnců pojišťovny veškeré údaje důležité pro provádění kontroly, pokud tím nejsou dotčeny zájmy obrany státu, a předkládati k nahlédnutí výplatní potvrzení [doklady o výpočtu mzdy (příjmu) a o vyplacených částkách].

účinné od 1. 1. 1949(2) Odběratelé (stavebníci) jsou povinni podporovati zmocněnce pojišťovny při provádění kontroly, zejména tím, že na požádání předloží k nahlédnutí účty, pokud z nich lze seznati jména a příjmení zaměstnanců dodavatele (stavitele) nebo jejich odpracovanou dobu, po případě jejich mzdy jednotlivě nebo úhrnem.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1949Uschovávání záznamů o příjmech zaměstnanců, jakož i příloh k nim.

účinné od 1. 1. 1949(1) Záznamy o příjmech zaměstnanců jest uschovávati zpravidla u zaměstnavatele, po případě u správy závodu, o nějž jde. Nejsou-li záznamy o příjmech zaměstnanců, byť jen přechodně, uschovány u zaměstnavatele (u správy závodu), je zaměstnavatel povinen oznámiti okresní národní pojišťovně místo, kde jsou záznamy uschovány. Také zaměstnavatel, který přestal v obvodě okresní národní pojišťovny zaměstnávati zaměstnance, je povinen oznámiti okresní národní pojišťovně další místo uschování záznamů, jsou-li uschovány mimo její obvod.

účinné od 1. 1. 1949(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro úschovu příloh, které jsou podle této vyhlášky vedeny k záznamům o příjmech.

účinné od 1. 1. 1949(3) Pro úschovu záznamů o příjmech zaměstnanců a příloh, nahrazujících zápisy v těchto záznamech, se stanoví lhůta pěti let od uplynutí roku, jehož se přímo týkají.

účinné od 1. 1. 1949(4) Doklady k záznamům o příjmech zaměstnanců se musí uspořádaně uschovávati po dobu tří let od uplynutí roku, jehož se týkají.

účinné od 1. 1. 1949(5) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o delších lhůtách, které jsou stanoveny pro úschovu účetních knih a účetních dokladů.

§ 12.

účinné od 1. 1. 1949Výjimky.

účinné od 1. 1. 1949(1) Záznamy o příjmech podle této vyhlášky nemusí vésti zaměstnavatelé-zemědělci pro zemědělské deputátníky a čeleď ve smyslu platných předpisů o mzdových podmínkách zemědělského dělnictva, pokud budou pro uvedené kategorie zemědělského dělnictva za vyměřovací základ stanoveny pevné částky (§ 20, odst. 7 zákona o národním pojištění).

účinné od 1. 1. 1949(2) Zaměstnavatelé (podniky), kteří mají jen jednoho zaměstnance, splní ustanovení této vyhlášky, vedou-li a uschovávají-li pouze mzdový list.

§ 13.

účinné od 1. 1. 1949Zrušení dosavadních předpisů.

účinné od 1. 1. 1949Touto vyhláškou se zrušuje použivatelnost nařízení ministra hospodářství a práce ze dne 16. prosince 1942, č. 417 Sb., o výdělkových listech.

§ 14.

účinné od 1. 1. 1949Účinnost.

účinné od 1. 1. 1949Tato vyhláška nabývá účinnosti od počátku mzdového období, které následuje po 31. prosinci 1948.