Vyhláška ministerstva sociální péče o záznamech o příjmech zaměstnanců pro účely národního pojištění.

§ 1.

Povinnost stanovenou v § (.)odst. 1 zákona o národním pojištění splní zaměstnavatelé tím, že povedou záznamy o příjmech zaměstnanců podle ustanovení této vyhlášky.

§ 2.

(1) Ustanovení §§ 3 až 6 splní:

1. a) podniky, které jsou povinny vésti mzdové účetnictví podle vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady ze dne 25. června 1947, č. 676 Ú. l. I, kterou se vydávají závazné směrnice pro mzdové účetnictví, ve znění vyhlášky ze dne 20. listopadu 1947, č. 1184 Ú. l. I, po případě ve znění vyhlášek ji doplňujících nebo upravujících, tím, že podle nich doplní své mzdové účetnictví;
2. b) vlastní státní správa a vlastní lidová správa tím, že doplní své záznamy o příjmech zaměstnanců všemi údaji potřebnými k vyšetření vyměřovacího základu, který stanoví vláda nařízením podle § 20, odst. 1 zákona o národním pojištění.

(2) Zaměstnavatelé (podniky), kteří nejsou povinni vésti mzdové účetnictví nebo záznamy o příjmech zaměstnanců podle odstavce 1, musí:

1. a) vésti mzdový list samostatně o každém zaměstnanci pro kalendářní rok nebo jeho násobek,
2. b) sestavovati výplatní listinu pro každé období, za něž se provádí odpočet a výplata mezd (příjmů) zaměstnanců (mzdové období).

§ 3.

Mzdový list.

(1) Pro účely národního pojištění musí mzdový list obsahovati:

1. a) osobní údaje o zaměstnanci,
2. b) označení mzdového období,
3. c) odpočet mzdy (příjmu) zaměstnance.

(2) Z osobních údajů o zaměstnanci musí mzdový list obsahovati:

1. a) jméno a příjmení, při změně též rodné příjmení,
2. b) den, měsíc, rok a místo narození,
3. c) číslo pracovního nebo občanského průkazu, pokud jej zaměstnanec musí míti,
4. d) rodinný stav (svobodný, ženat, rozveden, rozloučen, vdovec),
5. e) počet nezaopatřených dětí (§ 2 zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, ve znění zákona ze dne 2. dubna 1947, č. 58 Sb.) a data jejich narození,
6. f) bydliště,
7. g) způsob zaměstnaní, po případě také pracovní zařadění (není-li rozdílu mezi způsobem zaměstnání a povoláním, uvede se jenom povolání),
8. h) den vstupu do zaměstnání,
9. i) den skončení pracovního (služebního) poměru;

   tyto osobní údaje mohou být uvedeny i v jiných listinách (na příklad v osobním listě), je-li zajištěna vzájemná spojitost.

(3) Označení přídělového období musí se státi buď uvedením dne, kterým mzdo é období končilo, nebo pořadovým číslem mzdového období. Zúčtovala-li se však mzda (příjem) u zaměstnance za delší období, než je mzdové období, zavedené obvykle u zaměstnavatele, je třeba uvésti ve mzdovém listě nebo ve výplatní listině (§ 4) nebo v příloze k nim datum počátku a konce takového delšího období.

(4) V odpočtu mzdy (příjmu) zaměstnance musí býti uvedeny:

1. a) údaje o odpracované době, pokud je jich třeba pro odpočet mzdy; u horníků s ohledem na ustanovení § 139 zákona o národním pojištění je nutno vždy odděleně uváděti dobu práce pod zemí a dobu práce na povrchu; údaje o odpracované době lze uvésti v příloze ke mzdovému listu;
2. b) hrubá částka mzdy (příjmu) v hotovosti se všemi příplatky a odměnami (včetně mezd za vyšší výkony, za práce přes čas a za neodpracovaný čas, nikoli však hodnota naturálních požitků a náhrady služebních výdajů), a to pro každé mzdové období; u horníků musí se vykázati odděleně mzda za práci pod zemí; vedou-li se záznamy o příjmech podle druhů příjmů, lze oddělené vedení záznamů zachovati;
3. c) hodnota, druh a množství naturálních požitků zvlášť pro každé mzdové období, Údaje o naturálních požitcích mohou býti uvedeny v záhlaví nebo v příloze ke mzdovému listu; ve mzdovém listě je však třeba poznamenati „Naturální požitky podle přílohy“. Poskytují-li se naturální požitky podle příslušné vyhlášky, stačí uvésti jejich souhrnné označení s odvoláním na vyhlášku (na příklad „Deputát podle vyhlášky….“)
4. d) vyměřovací základ (§ 20 zákona o národním pojištění); je-li část vyměřovacího základu nebo jeho výpočet uveden v příloze, stačí odvolání na tuto přílohu. Zápisy ve mzdovém listě nebo v přílohách k němu musí poskytnouti úplný přehled o vyměřovacím základu zaměstnance jak za jednotlivá mzdová období, tak i za celý rok;
5. e) srážky na pojistné (§ 255 zákona o národním pojištění) pro každé mzdové období, pokud byla zaměstnanci mzda (příjem) za toto období zúčtována.

(5) Jsou-li některé příjmy (na příklad provise, náhrady služebních výdajů) uváděny v přílohách ke mzdovému listu, je třeba ve mzdovém listě uvésti druh těchto příjmů a ve kterých přílohách jsou zapsány. Druh těchto příjmů stačí uvésti ve mzdovém listě jen jednou. Odvolání na přílohy lze učiniti na konci mzdového listu, po případě v jeho záhlaví.

§ 4.

Výplatní listina.

Výplatní listina musí obsahovati za každé mzdové období:

1. a) v záhlaví označení mzdového období, t. j. den počátku a den konce mzdového období (u sezonních podniků i pořadové číslo) nebo pořadové číslo mzdového období a označení příslušného roku;
2. b) jméno a příjmení zaměstnance nebo jiné jeho označení, je-li zřejmé též ze mzdového listu, při čemž se doporučuje seskupiti zaměstnance podle způsobu zaměstnání a patřičně označiti takové skupiny. Vedou-li se samostatné výplatní listiny pro jednotlivá oddělení závodu (podniku) nebo pro jednotlivé skupiny zaměstnanců, musí býti v záhlaví výplatní listiny vyznačeno, kterého oddělení závodu (podniku) nebo které skupiny zaměstnanců se výplatní listina týká;
3. c) údaje o odpracované době podle ustanovení § 3, odst. 4, písm. a);
4. d) hrubou částku mzdy (příjmu) v hotovosti se všemi příplatky a odměnami podle ustanovení § 3, odst. 4, písm. b);
5. e) hodnotu naturálních požitků [§ 3, odst. 4, písm. c)], kterou lze pro všechny zaměstnance uvésti souhrnně na konci výplatní listiny nebo v příloze k ní, při čemž je nutno na tuto přílohu výslovně poukázati ve výplatní listině;
6. f) náhrady služebních výdajů, pokud nejsou uvedeny v odpočtu mzdy; náhrady služebních výdajů lze pro všechny zaměstnance uvésti souhrnně na konci výplatní listiny nebo v příloze k ní (§ 3, odst. 5), při čemž je nutno na tuto přílohu výslovně poukázati ve výplatní listině;
7. g) vyměřovací základ (§ 20 zákona o národním pojištění). Zápisy ve výplatních listinách nebo v přílohách k nim [§ 3, odst. 4, písm. d)] je třeba prováděti tak, aby podle nich mohl býti zjištěn vyměřovací základ jak jednotlivých zaměstnanců, tak i úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců, a to jak za každé mzdové období, tak i za celé období, za něž se vypočítává pojistné;
8. h) srážky na pojistné u jednotlivých zaměstnanců, jakož i součet srážek na pojistné za všechny zaměstnance, pokud jim byla mzda (příjem) za příslušné mzdové období zúčtována.

§ 5.

Záznamy o zaměstnancích, kteří neměli vůbec příjmu.

V záznamech o příjmech zaměstnanců, po případě v přílohách k nim, je nutno uvésti i zaměstnance, kteří ve mzdovém období sice pracovali, avšak neměli příjmu (na příklad neplacení praktikanti, volontéři, zaměstnanci, kteří nedokončili práci), při čemž je nutno tuto okolnost blíže označiti.

§ 6.

Záznamy o zaměstnancích, u nichž nastala neplacená přestávka v práci.

(1) V záznamech o příjmech zaměstnanců, po případě v přílohách k nim, musí býti uvedena data trvání přestávky, nebyla-li zaměstnanci poskytnuta mzda za dny, v nichž nepracoval ve mzdovém období.

(2) V záznamech o příjmech zaměstnanců, po případě v přílohách k nim, je nutno uvésti i zaměstnance, kteří byli přihlášeni k pojištění, avšak v celém mzdovém období nepracovali.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 musí býti vyznačena zároveň i příčina přestávky (na příklad nemoc, neplacená dovolená, vynechání práce, vojenská služba).

§ 7.

Údaje o příjmech zaměstnanců ve skupinové mzdě.

Vypočítává-li se zaměstnancům mzda za práci celé skupiny zaměstnanců (úkolová skupinová mzda) a nerozděluje-li se mzda stejným dílem na jednotlivé účastníky pracovní skupiny, je vedoucí skupiny povinen udati zaměstnavateli pro zápis do záznamů o příjmech, jaká částka mzdy připadá na jednotlivé zaměstnance, pokud se nepostupuje při výpočtu mzdy jiným způsobem.

§ 8.

Seznam prací.

(1) Jsou-li zaměstnanci zaměstnáni ve mzdovém období střídavě na různých pracích a je-li pro každou práci vedena oddělená výplatní listina (na příklad ve stavebních živnostech), je zaměstnavatel povinen vésti běžně zvláštní seznam o jednotlivých pracích s udáním druhu, místa provádění (u staveb též jméno stavebníka), jakož i díle, kterým byla práce započata, a dne, kterým byla skončena.

(2) Zvláštní seznam podle odstavce 1 není třeba vésti, jsou-li požadovaná data zjistitelna z jiných dokladů.

§ 9.

Kontrolní právo pojišťovny.

(1) Zmocněnci pojišťovny jsou oprávněni v přítomnosti vedoucího nebo jím určeného zaměstnance podniku nahlížeti v pracovní době do všech záznamů, listin a dokladů, pokud je toho třeba, aby byly přezkoumány záznamy o příjmech zaměstnanců, a činiti si z nich výpisy, potřebné k přezkoumání záznamů o příjmech zaměstnanců. Za tím účelem mohou konati na pracovním místě potřebná šetření.

(2) Šetření podle odstavce 1 nelze prováděti na pracovištích (pracovních místech) vojenské správy. V takovém případě se dohodne pojišťovna s vojenskou správou na jiném vhodném způsobu přezkoumání potřebných údajů.

(3) Nepřítomnost nebo zaneprázdnění vedoucího podniku není překážkou k zahájení kontroly.

§ 10.

Spolupůsobení zaměstnanců a jiných osob.

(1) Zaměstnanci jsou povinni sdělovati k dotazům zmocněnců pojišťovny veškeré údaje důležité pro provádění kontroly, pokud tím nejsou dotčeny zájmy obrany státu, a předkládati k nahlédnutí výplatní potvrzení [doklady o výpočtu mzdy (příjmu) a o vyplacených částkách].

(2) Odběratelé (stavebníci) jsou povinni podporovati zmocněnce pojišťovny při provádění kontroly, zejména tím, že na požádání předloží k nahlédnutí účty, pokud z nich lze seznati jména a příjmení zaměstnanců dodavatele (stavitele) nebo jejich odpracovanou dobu, po případě jejich mzdy jednotlivě nebo úhrnem.

§ 11.

Uschovávání záznamů o příjmech zaměstnanců, jakož i příloh k nim.

(1) Záznamy o příjmech zaměstnanců jest uschovávati zpravidla u zaměstnavatele, po případě u správy závodu, o nějž jde. Nejsou-li záznamy o příjmech zaměstnanců, byť jen přechodně, uschovány u zaměstnavatele (u správy závodu), je zaměstnavatel povinen oznámiti okresní národní pojišťovně místo, kde jsou záznamy uschovány. Také zaměstnavatel, který přestal v obvodě okresní národní pojišťovny zaměstnávati zaměstnance, je povinen oznámiti okresní národní pojišťovně další místo uschování záznamů, jsou-li uschovány mimo její obvod.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro úschovu příloh, které jsou podle této vyhlášky vedeny k záznamům o příjmech.

(3) Pro úschovu záznamů o příjmech zaměstnanců a příloh, nahrazujících zápisy v těchto záznamech, se stanoví lhůta pěti let od uplynutí roku, jehož se přímo týkají.

(4) Doklady k záznamům o příjmech zaměstnanců se musí uspořádaně uschovávati po dobu tří let od uplynutí roku, jehož se týkají.

(5) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o delších lhůtách, které jsou stanoveny pro úschovu účetních knih a účetních dokladů.

§ 12.

Výjimky.

(1) Záznamy o příjmech podle této vyhlášky nemusí vésti zaměstnavatelé-zemědělci pro zemědělské deputátníky a čeleď ve smyslu platných předpisů o mzdových podmínkách zemědělského dělnictva, pokud budou pro uvedené kategorie zemědělského dělnictva za vyměřovací základ stanoveny pevné částky (§ 20, odst. 7 zákona o národním pojištění).

(2) Zaměstnavatelé (podniky), kteří mají jen jednoho zaměstnance, splní ustanovení této vyhlášky, vedou-li a uschovávají-li pouze mzdový list.

§ 13.

Zrušení dosavadních předpisů.

Touto vyhláškou se zrušuje použivatelnost nařízení ministra hospodářství a práce ze dne 16. prosince 1942, č. 417 Sb., o výdělkových listech.

§ 14.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti od počátku mzdového období, které následuje po 31. prosinci 1948.