302.
VÝNOS
ministerstva financí
ze dne 26. ledna 1949
o prominutí následků zmeškání za rok 1948 při podání místopřísežných prohlášení podle § 2, odst. 2 vyhlášky ministra financí ze dne 15. listopadu 1946, č. 2010 Ú. l. I, u daně ze mzdy.
Přihlížejíc ke skutečnosti, že plátci (zaměstnavatelé) mnohdy pouhým opomenutím nezaslali buď vůbec nebo včas místopřísežná prohlášení podle § 2, odst. 2 vyhlášky ministra financí ze dne 15. listopadu 1946, č. 2010 Ú. l. I, která byla nezbytnou podmínkou pro osvobození mzdy za vyšší výkony, takže by značný počet zaměstnanců beze své viny byl tímto způsobem připraven o daňové zvýhodnění, stanoví ministerstvo financí toto:
(1) Místopřísežná prohlášení podle citované vyhlášky buďtež zcela výjimečně pro rok 1948 pokládána za včas podaná, zašle-li prokazatelně zaměstnavatel dodatečně do konce února 1949 finančnímu referátu okresního národního výboru (před jeho zřízením berní správě) příslušnému k dozoru nad srážením a odvodem daně ze mzdy, prohlášení o tom, že v jeho závodě nejsou vypláceny mzdy a platy nad rámec stanovený platnými mzdovými a platovými předpisy (t. zv. černé mzdy), spolupodepsané podnikovým ředitelstvím a závodní radou (důvěrníkem) příslušného závodu a opatřené výslovnou doložkou, že ani po celý rok 1948 (resp. po tu jeho část, v níž byla placena mzda za vyšší výkony, která má býti od daně ze mzdy osvobozena) nebyly v závodě vypláceny mzdy a platy nad rámec stanovený platnými mzdovými a platovými předpisy (t. zv. černé mzdy).
(2) Podotýká se, že takové dodatečné prohlášení nemůže býti v žádném případě účinné pro dobu před 1. lednem 1948.
(3) Uvedené prohlášení může býti spojeno v jedno s prohlášením podle odstavce 21 vyhlášky ministerstva financí ze dne 27. prosince 1948, č. 3490 Ú. l. I, o osvobození mzdy za vyšší výkony a za práci přes čas od daně ze mzdy, bude-li k němu připojena doložka, uvedená v odstavci 1.
(4) Bylo-li zmíněné prohlášení podáno teprve během roku 1948 a má-li býti účinné již dnem 1. ledna 1948, jest nutno učiniti také prohlášení podle odst. 1 tohoto vynesení, neboť původně podané prohlášení se vztahuje pouze na mzdy za vyšší výkony vyplacené nebo k dobru připsané teprve po dni, kdy místopřísežné prohlášení bylo u ministerstva financí původně podáno.
(5) Došlo-li za rok 1947 k předpisu daně ze mzdy podle § 14, odst. 2 zák. č. 109/1947 Sb., jen proto, že zaměstnavatel nepodal výše uvedené místopřísežná prohlášení, nebuďtež příslušné nedoplatky vymáhány u zaměstnanců, nýbrž budiž uplatněno ručení podle § 24 cit. zák. u plátce (zaměstnavatele) a doplatek na dani ze mzdy budiž vymáhán v prvé řadě na něm, neboť především jeho zaviněním bylo způsobeno, že daň ze mzdy nebyla řádně sražena.