Vyhláška ministerstva sociální péče o úpravě služebních a platových podmínek lékařů Ústřední národní pojišťovny.

§ 53.

Služební požitky.

(1) Služební požitky ústavních lékařů (skupina IV.) se skládají ze základního měsíčního služného a z příplatků podle ustanovení uvedených dále v §§ 54 a 55.

(2) Pro určení platového stupně k zjištění fiktivního dne počátku služby a pro platové postupy platí obdobně předpisy § 46, odst. 4 až 6.

(3) Pokud jsou lékaři poskytovány také naturální požitky, provede se odpočet z platu ve výši stanovené směrnicemi Ústřední národní pojišťovny vydanými po slyšení jednotné odborové organisace.

(4) Ustanovení § 45, odst. 3 platí obdobně.

§ 54.

Řídící primáři, primáři a vedoucí lékaři.

(1) Základní služné řídících primářů, primářů a vedoucích primářů činí měsíčně:

(2) Kromě základního služného obdrží lékaři vyjmenovaní v odstavci 1 funkční příplatek; funkční příplatek je odměnou za výkon funkce (samostatné a odpovědné vedeni ústavu nebo oddělení) a paušalovanou náhradou za práci nad stanovený počet hodin a za práci přes čas. Funkční příplatek se přiznává u řídících primářů a vedoucích lékařů podle počtu lůžek v ústavu, u primářů podle počtu lůžek v oddělení, za které odpovídají, a to takto:

Funkční příplatek může býti zvýšen až o 50% u lékařů podle odstavce 1, jestliže jejich pracovní doba činí méně než 48 hodin týdně a jestliže jim nebyl povolen výkon soukromé praxe; funkční příplatek nesmí však měsíčně činit i více než Kčs 5000.— úhrnem.

(3) Dále mají lékaři, kteří získali titul odborného lékaře:

1. a) nárok na kvalifikační příplatek ve výši Kčs 300.— měsíčně za každý rok nejkratší skutečně absolvované doby povinného vzdělání lékaře v ústavech, nemocnicích a na klinikách nutného k získání titulu odborného lékaře (vládní nařízení ze dne 1. března 1932, č. 39 Sb., ve znění vyhlášky č. 102/1946 Sb); ustanovení § 47, odst. 2, věta druhá, platí obdobně;
2. b) nárok na další zvláštní příplatek (operatérský) ve výši Kčs 1200.— měsíčně mají lékaři, pokud pracují v ústavech chirurgických a porodnických, po případě na chirurgických nebo porodnických odděleních jiných ústavů, a to za skutečně vykonanou práci na sále, při čemž plat nad stanovený počet pracovních hodin (odstavec 6) je do výše Kčs 600.— do této částky zahrnut.

(4) Lékařům, kteří jsou zaměstnáni v prostředí mimořádně ohrožujícím zdraví způsobem uvedeným v § 49, odst. 1 a 2, náleží risikový příplatek:

1. a) pracují-li v léčebných ústavech pro léčení tbc., v pevné měsíční částce Kčs 800.— jako příplatek infekční, a v pevné měsíční částce Kčs 500.— jako příplatek za ohrožení zdraví při práci s roentgenem,
2. b) pracují-li v ústavech pro léčení nemocí vnitřních, v pevné měsíční částce Kčs 500.— jako příplatek za ohrožení zdraví při práci s roentgenem,
3. c) pracují-li jinak s roentgenem alespoň jednu hodinu denně, v pevné měsíční částce Kčs 300.—, když jde o lékaře, kteří nespadají pod ustanovení písmene a) a b).

(5) Služební požitky podle předchozích odstavců jsou stanoveny pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu. Pokud by služební smlouvou zejména u vedoucích lékařů byla stanovena pracovní doba lékaře odchylně, je třeba poměrně upravit i požitky.

(6) Plat za práci nad stanovený počet hodin, která byla pojišťovnou nařízena nebo schválena, pokud není obsažena v paušální náhradě podle odstavce 3, písm. b), činí 1/170 základního měsíčního služného podle odstavce 1 se všemi příplatky, odpovídá-li tato práce podmínkám pro ně stanoveným.

§ 55.

Asistenti a sekundáři.

(1) Základní služné asistentům a sekundářům činí měsíčně:

Léta služby se počítají obdobně podle § 46, odst. 4.

V základním služném jest zahrnuta mimořádná odměna Kčs 1.500.— měsíčně z titulu mimořádné pracovní odpovědnosti ústavním lékařům (podle obdoby vládního usnesení ze dne 29. června 1948 o mimořádných odměnách zdravotnického personálu).

(2) K základnímu služnému náleží lékařům uvedeným v odstavci 1 mimořádné příplatky:

1. a) Kčs 300.—měsíčně podle obdoby vládního usnesení ze dne 29. června 1948 z titulu zvýšeného pracovního výkonu lékařům, kteří splňují pracovní normy stanovené v článku I., písm. B cit. vládního usnesení;
2. b) lékařům, kteří konají dvanáctihodinové pohotovostní služby (noční, nedělní nebo sváteční), pevnou částkou stanovenou za jednu pohotovostní službu, a to:

   § 55. Asistenti a sekundáři.

   aa)	v ústavech chirurgických nebo porodnických	Kčs 100.—,
   bb)	v ústavech pro léčení nemocí vnitřních	Kčs 75.—,
   cc)	v ústavech pro dlouhodobou léčbu (pro léčení tbc)	Kčs 50.—.

(3) Asistentům, kteří zastupují svého představeného po dobu delší 8 týdnů, náleží funkční příplatek ve výši, na kterou má nárok tento představený.

(4) Asistentům [§ 5, odst. 2, písm. d)] náleží kvalifikační příplatek ve výši stanovené v § 54, odst. 3, písm. a). Kvalifikační příplatek podle § 54, odst. 3, písm. b), t. j. další příplatek (operatérský) náleží asistentům a sekundářům za podmínek tam uvedených, avšak jen částkou Kčs 500.—.

(5) Lékařům, kteří jsou zaměstnání v prostředí mimořádně ohrožujícím zdraví, náleží risikový příplatek za podmínek a ve výši § 54, odst. 4 obdobně.

(6) Mimořádné odměny uvedené v odstavci 1 a 2 pokládají se podle obdoby vládního usnesení ze dne 29. června 1948, článek II. z polovice za náhradu služebních výloh.

(7) Služební požitky podle předchozích odstavců jsou stanoveny zásadně pro pracovní dobu 48 hodin týdně, pokud pro ústavní lékaře nebude všeobecně stanovena jiná pracovní doba. Bude-li výjimečně služební smlouvou určena kratší pracovní doba, jest upraviti přiměřeně i výši služebních požitků.

(8) Asistentům a sekundářům, zařazeným do 1. až 3. roku služby, kteří pro uzavření českých vysokých škol v roce 1939 nemohli dokončit vysokoškolská studia v normální době, lze z toho důvodu podle obdoby vládního usnesení z 5. listopadu 1946 přiznati zvláštní osobní příplatek až do výše rozdílu mezi základním služným jim příslušejícím a základním služným pro 4. služební rok podle odstavce 1.

§ 56.

Všeobecná ustanovení.

(1) Plat pro praktické lékaře pracující ve vlastních ordinacích, včetně výjimek podle § 9, odst. 2, se skládá:

1. 1. ze základního platu za případ ošetřování,
2. 2. z platů náležejících za podmínek dále stanovených:
   1. a) za první pomoc,
   2. b) za noční, nedělní a sváteční návštěvy,
   3. c) za zvláštní úkony,
   4. d) za ztrátu času,

1. 3. z příplatku k zajištění existence ve zvláštních obvodech,
2. 4. z požitků podle §§ 86 a násl.

(2) Služební požitky lékařů podle odstavce 1, č. 1 až 3, mohou býti také určeny jako pevný měsíční plat (§ 66).

(3) Kromě platů podle odstavců 1 nebo 2 mají lékaři ještě nárok na náhradu vydání, vyžadovaných službou podle § 81.

§ 57.

Pojem případu ošetřování v nemoci a v mateřství.

(1) Případem ošetřování v nemoci je ošetřování (včetně příslušného vyšetření) téže osoby týmž lékařem (jeho zástupcem) v jednom kalendářním čtvrtletí na jakýkoliv počet a druh onemocnění.

(2) Za případ ošetřování podle odstavce 1 se považuje také ošetřování případu mateřství během jednoho čtvrtletí, t. j. ošetření včetně příslušného vyšetření oprávněné osoby v těhotenství a v šestinedělí, její kontrola a potvrzení tiskopisů na dávky v mateřství.

(3) Dostaví-li se během mateřství nemoc ve smyslu zákona o národním pojištění nebo naopak, náleží lékaři jak za tento případ ošetřování, tak za případ mateřství, pouze plat za jeden případ ošetřování.

(4) Změní-li ošetřovaný během čtvrtletí lékaře způsobem přípustným podle léčebného řádu (čl. 4, odst. 3), považuje se toto ošetřování za případ ošetřování podle odstavce 1 jak u původního, tak u nově zvoleného lékaře.

(5) Za případ ošetřování se nepovažují výkony provedené v rámci nedělní, sváteční nebo noční pohotovostní služby, jestliže jim nepředchází nebo jestliže je nenásleduje jiné ošetření.

§ 58.

Sazba základního platu za případ ošetřování a její krácení,

(1) Sazba základního platu za případ ošetřování činí Kčs 45.—.

(2) Základní plat za případ ošetřování zahrnuje plat za:

1. a) všechny obvyklé úkony vyšetřovací a léčebné, zejména uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, nikoliv však plat za zvláštní úkony uvedené v příloze č. 2,
2. b) všechny administrativní a posudkové úkony lékaře vyplývající ze zákona o národním pojištění, léčebného řádu, této vyhlášky a z předpisů na jejím podkladě vydaných (§ 22, odst. 5).

(3) Dosáhl-li lékař počtu 1.250 případů ošetřování za čtvrtletí, snižuje se základní plat za případ ošetřování od 1.251 případů o paušál režie podle § 82, t. j. o 40%, čili o Kčs 18.—. Od tohoto snížení základního platu lze upustiti pouze po předchozím souhlasu ústředny, která jej může uděliti ve výjimečných případech zvláště odůvodněných, zejména koná-li lékař službu za mimořádně těžkých podmínek.

(4) Paušál režie podle odstavce 3 věty první se snižuje o Kčs 3.000.— měsíčně, jestliže lékař nemá ve své ordinaci zaměstnánu pomocnou zdravotnickou sílu nebo člena rodiny, který ji plně nahrazuje, a odmítne přijmouti do své ordinace pomocnou zdravotnickou sílu pojišťovny, ačkoliv jest jí nezbytně třeba v zájmu zajištění řádného provozu ordinace. Stejně se snižuje paušál režie, jestliže pojišťovna sama opatří lékaři do ordinace pomocnou zdravotnickou sílu, zaměstnanou na plnou pracovní dobu, kterou sama platí.

§ 59.

Plat za noční, nedělní a sváteční návštěvy.

(1) Plat za noční, nedělní a sváteční návštěvu v částce Kčs 42.— náleží lékaři s výjimkou v odstavci 2 uvedenou za náštěvu:

1. a) vyžádanou po 19. hodině a vykonanou v době od 20. hod. do 7. hod. ranní,
2. b) vykonanou v době po 22. hodině, bez ohledu na to, kdy byla vyžádána,
3. c) vykonanou v neděli, ve svátek nebo v památný den zákonem uznaný.

(2) Plat podle odstavce 1 nenáleží lékařům pohotovostní služby, pokud jsou za tuto službu placeni pevným platem.

(3) Lékaři pohotovostní služby oprávnění účtovat plat podle odstavce 1 neúčtují však z důvodu provedené noční, nedělní nebo sváteční návštěvy ještě plat za případ ošetřování, mohou však účtovati ostatní příplatky podle § 56, odst. 1, č. 2.

§ 60.

Plat za zvláštní úkony.

(1) Lékaři náleží ještě plat za zvláštní úkony obsažené v příloze č. 2, a to sazbami tam uvedenými, s výjimkou zvláštních úkonů vyhrazených odborným lékařům a označených písmenou „O“. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou býti i tyto úkony provedeny praktickým lékařem; lékař je však povinen provedeni úkonu neprodleně pojišťovně hlásiti.

(2) Provádění a účtování určitých zvláštních úkonů vyhrazených odborným lékařům může pojišťovna povoliti praktickým lékařům:

1. a) jestliže splňují podmínky pro přiznání titulu odborného lékaře, nebo
2. b) pokud jinak prokáží, že jsou dostatečně kvalifikováni k jejich provádění, nebo
3. c) jestliže vykonávají službu v místech, kde je odborná lékařská pomoc těžko dosažitelná.

(3) Lékaři jsou oprávněni provésti podle svého uváženi v rámci ustanovení odstavce 1 a článku 12 léčebného řádu veškeré zvláštní úkony podle přílohy č. 2, avšak úkony označené hvězdičkou jen po předchozím povolení pojišťovnou; je-li nebezepečí z prodlení, mohou býti i tyto úkony provedeny lékařem bez povolení, avšak lékař je povinen provedení úkonu hlásiti neprodleně pojišťovně.

(4) Hlášení podle odstavců 1 a 3 se provádí podle směrnic, které vydá Ústřední národní pojišťovna v dohodě s jednotnou odborovou organisací.

(5) Jakékoliv další zvláštní úkony v příloze č. 2 neuvedené a nespadající ani mezi obvyklé úkony podle § 58, odst. 2, písm. a) může lékař provésti a účtovati jen po předchozím povolení pojišťovnou, a to za sazbu s pojišťovnou individuálně předem smluvenou podle směrnic vydaných Ústřední národní pojišťovnou po slyšení jednotné odborové organisace.

§ 61.

Plat za ztrátu času.

(1) Plat za ztrátu času náleží lékaři při náštěvě, při níž lékař musí v příslušném zdravotním obvodu (čl. 5 léč. řádu) k nemocnému vykonati cestu delší než 1½ km po sjízdné cestě.

(2) Tato vzdálenost se počítá:

1. a) při návštěvě přespolní od středu obce působiště lékařova do středu obce bydliště nemocného,
2. b) při návštěvách v téže obci od bytu lékaře k bytu nemocného.

(3) Plat za ztrátu času nelze zásadně účtovati v obcích majících vice než 5.000 obyvatelů. V případech, kdy územní rozsáhlost příslušného zdravotního obvodu vyžaduje zvláštních ohledů, může býti dohodou pojišťovny s příslušnými lékaři stanoveno počítání vzdáleností v případech odstavce 2, písm. a) jinak, po případě může býti v mimořádných odůvodněných případech povolena také výjimka z ustanovení předchozí věty.

(4) Při návštěvách do míst, jež nejsou dosažitelná povozem, účtuje lékař jednak plat za ztrátu času do posledního sjízdného místa, jednak zvláštní příplatek (§ 62, odst. 2).

(5) Při vzdálenostech větších než 1½ km náleží plat za ztrátu času za celou vzdálenost počítanou tam a zpět.

(6) Při více současných návštěvách v téže obci nebo v několika obcích v jednom směru počítá se plat za ztrátu času jen jednou, a to do nejvzdálenější obce nebo do nejvzdálenějšího místa.

§ 62.

Sazba platu za ztrátu času.

(1) Sazba platu za stratu času činí Kčs 2.50.— za 1 km vzdálenosti počítané podle § 61, odst. 5 a 6.

(2) V případech uvedených v § 61, odst. 4 účtuje lékař kromě platu za ztrátu času, počítaného až do posledního sjízdného místa, zvláštní příplatek sazbou Kčs 35.— za započatou půlhodinu cesty, nejvýše však sazbou Kčs 70.— při jedné návštěvě.

(3) Dohodou pojišťovny s příslušnými lékaři je připustilo plat za ztrátu času paušalovati pevnou měsíční částkou.

§ 63.

Příplatek k zajištění existence lékaře ve zvláštních obvodech.

(1) Jestliže pro řídké osídlení ve zdravotním obvodě nedosahuje hrubý příjem jediného lékaře tam působícího (čl. 5 léč. řádu) od pojišťovny spolu se všemi příjmy z jeho výdělečné činnosti měsíčně v ročním průměru Kčs 5.500.— mimo prokázaných výloh požadovaných službou ve vlastní ordinaci, náleží tomuto lékaři příplatek k zajištění existence.

(2) Příplatek poskytuje pojišťovna po slyšení závodního zastupitelstva zaměstnanců pevnou měsíční částkou stanovenou vždy na půl roku, a to do výše rozdílu, mezi skutečně dosaženým průměrným úhrnným hrubým příjmem a částkami uvedenými v odstavci 1, nejvýš však částkou Kčs 5.000.—.

(3) Lze-li důvodně předpokládati, že v zdravotním obvodě není pro jediného tam působícího lékaře zajištěn příjem uvedený v odstavci 1, poskytne pojišťovna lékaři na jeho žádost po slyšení závodního zastupitelstva přiměřenou zálohu na příplatek ve smyslu odstavce 1 a 2, nejvýše však do výše 2/4 částky, která by mohla býti poskytnuta podle odstavce 2.

§ 64.

Dělení platu za případ ošetřování.

(1) Jestliže lékař přerušil dočasně výkon služby pro pojišťovnu na př. pro nemoc, dovolenou a pod. a byl za něho určen zástupce, rozdělí se úhrn platů za případy ošetřování společně léčené lékařem zastupovaným a zastupujícím úměrně podle délky doby zastupování.

(2) Dělení platu podle odstavce 1 se netýká platů podle § 56, odst. 1, č. 2.

§ 65.

Úprava platu při výkonu praxe v zařízení pojišťovny.

Lékařům, jimž byla povolena výjimka podle § 9, odst. 2, se poskytují platy snížené o náhradu podle § 82.

§ 66.

Pevný plat měsíční a jeho nejnižší sazba.

(1) Pevným měsíčním platem může býti placen kterýkoliv praktický lékař pracující ve vlastní ordinaci, jestliže s ním byl tento druh platu smluven na místo platů podle § 56 a násl.

(2) Sazba platu budiž stanovena tak, aby neklesla v průměru na jednu skutečně odpracovanou denní pracovní hodinu na méně než 1/25 sazby podle § 46, zvýšenou o procentní přirážku na výdaje vyžadované službou podle § 82.