Vyhláška ministra průmyslu o báňskopolicejních předpisech o dopravě, chůzi a jízdě lidí v hornických závodech.

§ 142.

(1) Na úpadnici teprve připravované či prodlužované smí se dopravovati mimo případ v odst. 2 teprve, když se pracující z předku uchýlili do bezpečného úkrytu.

(2) Musejí-li se dělníci při ražení úpadnice v době těžby zdržovati v předku, budiž pracoviště zajištěno závorou nebo nárazovou hrází tak silnou, aby bezpečně zadržela případně ujevší vůz. V tomto případě smí býti dále použito k dopravě pouze lan o nejméně 8násobné počáteční bezpečnosti, při čemž průměr drátů lana nesmí býti větší než 1/550 poloměru bubnu, na nějž se lano navíjí. Alespoň stejnou bezpečnost musí míti i všechny části závěsu lana. V přiměřených lhůtách, které stanoví závodní, prohlédne a přezkouší se pod dohledem odborného dozorce lano v provozu zkušebním zatížením, které musí býti alespoň 3krát větší než normální provozní zatížení v klidu. O položení lana a o výsledcích těchto zkoušek musí býti vedeny záznamy.

§ 143.

(1) V úpadnicích budiž každý vůz nebo vlak nahoru tažený opatřen silnou, spolehlivě účinkující vzpěrnou tyčí. Sestává-li vlak z plných a prázdných vozů, musí býti poslední vůz plný.

(2) Od vzpěrných tyčí může býti upuštěno jen tehdy, jsou-li na trati, po níž jezdí vozíky do vrchu, umístěna spolehlivá zachycovací zařízení ve vzdálenostech nejvýše 30 m od sebe, při čemž nejdolejší chytadlo nesmí býti od úpatí vzdáleno více než 5 m.

§ 144.

Všechna náraziště úklonných drah s podstavníkovou dopravou buďtež zajištěna takovým ochranným zařízením, aby se jím zamezilo buď vsunutí vozů na úklonnou trať, dokud podstavník není přistaven, nebo se bezpečně uzavřel příjezd na úklonnou trať při spouštění podstavníku.

§ 145.

(1) Aby se vozy při narážení nebo odnímání nepřevrhly nebo nezřítily, musí se podstavníky upraviti tak, aby stály správně na kolejích ve výši nárazišť.

(2) Vozy buďtež na podstavníku zabezpečeny, aby za těžby s něho nesjely.

(3) Podstavníky třeba opatřiti bezpečnou podlahou.

§ 146.

(1) Zakazuje se zvedati vyšinutý vozík, podstavník nebo vyrovnávací závaží, měniti jejich zařízení, krátiti nebo prodlužovati lano, jakož i prováděti opravy v úklonných drahách, pokud vozík, podstavník nebo vyrovnávací závaží nebyly spolehlivě podchyceny nebo podloženy.

(2) Vyšinuté vozíky smějí se při zvedání odpojiti od lana jen v případě nutnosti. Opustí-li voziči za účelem zvedání vozu zhlaví a úpatí úklonné dráhy, jsou povinni na přístupech k úklonné dráze vyvěsiti výstražné tabulky „Vstup do úklonné dráhy zakázán. V dráze se pracuje“.

§ 147.

(1) Na všech úklonných drahách pod zemí delších než 40 m a na povrchu delších než 50 m, jakož i na drahách kratších, ve kterých se nelze voláním, klepáním nebo světlem zřetelně dorozuměti, musí býti návěštní zařízení, jimiž lze dávati z chráněného místa znamení jak ze spodních k hořejším nárazištím a k brzdiči (vrátkaři), tak i v opačném směru.

(2) Návěští „Jeden ráz“ se smí užívati jen jako znamení k zastavení.

§ 148.

(1) S těžbou se smí zpravidla začíti, bylo-li dáno návěští k těžbě. Má-li se těžiti, aniž bylo ze spoda dáno návěští k těžbě, budiž před tím shora dáno návěští dolů a pak přiměřený čas počkáno na případnou zpětnou návěšť.

(2) Návěští k těžbě dané že spodního náraziště budiž shora opakováno, nebylo-li mu jasně porozuměno nebo po přestávce v těžbě.

§ 149.

Strojovna, jakož i stanice pod zemí, které jsou ve směně stále obsluhovány, musí býti stále dostatečně osvětleny neoslnivými lampami pevnými nebo přenosnými. Na jiných stanicích postačí k osvětlení vlastní lampa obsluhujícího dělníka. Pro osvětlení strojoven a stanic na povrchu platí předpis § 14.

§ 150.

(1) Zdržovati se v jízdní dráze na úklonných drahách za dopravy je zakázáno.

(2) Pracuje-li se na úklonné dráze ve směně, v níž se těží, musí se pracující dělníci s vrátkařem (brzdičem) dorozuměti a s dopravou smí býti započato teprve, když se dělníci vzdálili, a skryli na bezpečném místě. Na trať smějí opět vstoupiti teprve, když byli vrátkařem (brzdičem) vyrozuměni, že byla těžba ukončena.