Vyhláška ministerstva národní obrany o úpravě služebních a platových podmínek občanských lékařů vojenské nemocenské péče.

§ 56.

Předkládání účtů.

(1) Lékaři skupiny II až IV předkládají vyúčtování jen za případnou práci nad stanovený počet hodin a za práci přes čas nebo za vykonané návštěvy a služební cesty. Vyúčtování se provádí podle směrnic, které vydá ministerstvo národní obrany po slyšení jednotné odborové organisace.

(2) Lékaři skupiny V a VI působící pro účely vojenské nemocenské péče ve vlastních ordinacích podle § 1, odst. 3 této vyhlášky, předkládají vyúčtování podle pokynů Ústřední národní pojišťovny.

§ 57.

Smluvní pokuta.

(1) Smluvní lékaři se podrobují služební smlouvou ustanovením o smluvní pokutě podle předpisů odstavců 2 až 4.

(2) Smluvní pokutu může vojenská správa po dohodě s jednotnou odborovou organisací bez újmy případných jiných opatření uložit:

1. a) požádal-li lékař, po případě dal-li si lékař poskytnout od třetích osob odměnu za úkony, které mají být provedeny na účet vojenské správy;
2. b) dopustil-li se lékař přes napomenutí opětovně porušení povinností uložených léčebným řádem, všeobecnými směrnicemi a pokyny vydanými vojenskou správou k jejich provádění.

(3) Smluvní pokuta může činit až desateronásobek částek, které lékař neprávem vyúčtoval nebo přijal podle odstavce 2, písm. a); v případech pod písm. b) může tato částka činit nejvýše 10.000 Kčs.

(4) Proti uložení smluvní pokuty může se lékař bránit stížností k rozhodčí komisi podle části IV této vyhlášky.

§ 58.

Řízení a sídlo rozhodčí komise.

Spory vzniklé ze smluv uzavřených na podkladě této vyhlášky, které nebyly urovnány dohodou mezi vojenskou správou a lékařem, rozhoduje, vyjma případy uvedené v § 60, odst. 1, „rozhodčí komise“ sídlem v Praze.

§ 59.

Složení rozhodčí komise.

(1) Rozhodčí komise se skládá z předsedy, z jeho náměstka a z 12 členů.

(2) Předsedu a jeho náměstka jmenuje na pět let z osob s právnickým vzděláním ministr národní obrany v dohodě s ministry sociální péče a zdravotnictví. Je-li předsedou Čech, je jeho náměstkem Slovák a naopak.

(3) Jednu skupinu o šesti přísedících jmenuje ministerstvo národní obrany, druhou skupinu rovněž o šesti přísedících jednotná odborová organisace; v každé skupině třeba jmenovat čtyři Čechy a dva Slováky, a to z poloviny lékaře. Ostatní přísedící je třeba navrhovat z osob znalých předpisů o vojenské nemocenské péči a zdravotnické službě. Jmenování platí na pět let.

(4) Předseda (jeho náměstek) i přísedící jsou ve výkonu své funkce v mezích předpisů této vyhlášky nezávislí. Při svém rozhodování se řídí platnými předpisy a svým nejlepším vědomím a svědomím.

§ 60.

Výjimky z příslušnosti rozhodčí komise.

(1) Působnost rozhodčí komise se nevztahuje:

1. a) na případy, v kterých úřad udělující povolení k výkonu lékařské praxe ukládá lékaři podle § 35 zákona, aby vstoupil do smluvního poměru k vojenské správě;
2. b) na případy sporů nevyplývajících ze smlouvy uzavřené podle této vyhlášky; na tyto případy se vztahují obecně platná ustanovení.

(2) Příslušností rozhodčí komise je vyloučena příslušnost občanských soudů.

§ 61.

Zahájení řízení.

(1) Řízení se zahajuje podáním stížnosti u podacího místa (§ 72); stížnost je třeba podat ve dvou stejnopisech a má obsahovat stížnostní důvody, označení průvodních prostředků, konečný návrh a podpis stěžující si strany (jejího zmocněnce). Stejnopis stížnosti postoupí předseda rozhodčí komise (jeho náměstek) straně, proti níž stížnost směřuje.

(2) Stížnost může podat:

1. a) vojenská správa,
2. b) lékař, a to je-li členem jednotné odborové organisace, jen s jejím svolením,

(3) Souhlas podle odstavce 2 musí být dán písemně; nebyl-li souhlas udělen do 15 dnů od podání žádosti o jeho udělení, předpokládá se, že byl udělen. Doklad o udělení souhlasu může být předložen také dodatečně po podání stížnosti, zejména je-li nebezpečí zmeškání lhůty podle § 62. Prohlášení o tom, že lékař není členem jednotné odborové organisace, musí být uvedeno ve stížnosti.

(4) Stěžující si strana je povinna ocenit hodnotu sporu peněžitou částkou. Neučiní-li tak, má se za to, že hodnota sporu nepřesahuje 15.000 Kčs.

§ 62.

Lhůta k podání stížnosti.

Stížnost k rozhodčí komisi musí být podána nejdéle v těchto lhůtách:

1. 1. nároky na platy, náhrady výdajů nebo jiné peněžité částky mohou být kromě případů uvedených pod č. 2 uplatňovány, nejsou-li podle obecných právních předpisů promlčeny;
2. 2. ve věcech týkajících se rozvázání smluvního poměru musí stranu podat stížnost do šesti měsíců ode dne, kdy byla o rozvázání smluvního poměru uvědoměna;
3. 3. ve sporech o stížnosti na uložení smluvní pokuty podle § 57 do 60 dnů ode dne, kdy bylo lékaři rozhodnutí o pokutě doručeno;
4. 4. v ostatních sporech do 60 dnů ode dne, kdy se strana dozvěděla o skutečnostech spor zakládajících.

§ 63.

Obsazení rozhodčí komise.

(1) Komise projednává stížnosti a rozhoduje o nich buď předsedou (jeho náměstkem) jako samosoudcem, nebo v pětičlenném senátě.

(2) Předseda (jeho náměstek) rozhoduje jako samosoudce:

1. a) v případech uvedených v § 65, odst. 1 až 3,
2. b) v případech uvedených v § 66,
3. c) ve sporech, v nichž uplatněný nárok nepřesahuje 15.000 Kčs, leč by šlo o rozvázání smluvního poměru nebo o případy uvedené v odstavci 3 a 4.

(3) V ostatních případech rozhoduje senát, který rozhoduje i v případech uvedených v odstavci 2, písm. c), navrhla-li to stěžující si strana ve stížnosti nebo strana, proti níž stížnost směřuje, do týdne po tom, co jí byl postoupen stejnopis stížnosti.

(4) V případech, kdy předseda (jeho náměstek) rozhodl podle odstavce 2 jako samosoudce, jakož i proti usnesením spor řídícím mají obě strany právo podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení těchto usnesení. O tomto odvolání rozhoduje komise v senátě, jemuž předsedá náměstek, vydal-li napadené rozhodnutí předseda, a naopak.

§ 64.

Složení senátu.

(1) V případech uvedených v § 68, odst. 3 a 4 jedná a rozhoduje komise v pětičlenném senátě, složeném z předsedy, jeho náměstka a čtyř přísedících, po dvou z každé skupiny, při čemž z přísedících za každou skupinu musí být alespoň jeden lékař.

(2) Přísedící pro jednotlivé případy určí předseda (jeho náměstek) vylosováním; při tom je třeba určit vylosováním zároveň jejich náhradníky. O vylosování pořídí předseda zápis. Při losování senátu je třeba dbát toho, aby ve sporech, v nichž je jednou ze stran lékař působící v zemích českých, byli přísedícími Češi, a ve sporech, v nichž je jednou ze stran lékař působící na Slovensku, aby byli přísedícími Slováci.

(3) přísedící jsou povinni účastnit se jednání. Nemohou-li tak ze závažných důvodů učinit, oznámí to včas předsedovi senátu, jenž povolá náhradníka vylosovaného za příslušnou skupinu. Předseda oznámí novému přísedícímu dosavadní průběh jednání, aniž je třeba provádět celé řízení znovu.

(4) Na přísedících, kteří se nedostavili, aniž svou nepřítomnost náležitě odůvodnili, mohou se strany domáhat náhrady škody, způsobené průtahem řízení u řádného soudu podle obecných předpisů.

§ 65.

Přezkoumání stížnosti.

(1) Předseda rozhodčí komise (jeho náměstek) přezkoumá stížnost a zjistí, zda má formální náležitostí uvedené v § 61, odst. 1 nebo 2. písm. b), zda rozhodčí komise je podle § 60 příslušná k rozhodnutí ve sporu a zda stížnost byla podle § 62 podána včas.

(2) Zjistí-li předseda (jeho náměstek) formální vady stížnosti, vrátí ji stěžující si straně k doplnění s přiměřenou lhůtou; po jejím bezvýsledném uplynutí se stížnost pokládá za nepodanou.

(3) Zjistí-li předseda (jeho náměstek) nepříslušnost komise nebo opožděné podání stížnosti, odmítne ji usnesením.

(4) Strana stěžující si je oprávněna odporovat odmítavému usnesení odvoláním podaným do 15 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno. O odvolání rozhoduje komise v senátě, jemuž předsedá náměstek, vydal-li napadené usnesení předseda, a naopak.

§ 66.

Složení jistoty.

Předseda rozhodčí komise (jeho náměstek) může uložit po zahájení řízení stranám složení jistoty na útraty řízení usnesením, kterému lze odporovat obdobně podle ustanovení § 65, odst. 4.

§ 67.

Jednání komise.

(1) O jednání se vede zápis obsahující stručně průběh řízení a výrok komise. Zápis podpisuje předseda (jeho náměstek), a rozhoduje-li senát, též všichni přísedící.

(2) Řízení před rozhodčí komisí účastní se strany samy; mohou se dát zastupovat zmocněncem, jímž může být každá svéprávná osoba kromě pokoutníků. Komise může však také uložit lékaři zastoupenému zmocněncem, aby se dostavil osobně.

(3) Není-li v této vyhlášce stanoveno jinak, platí pro řízení před rozhodčí komisí podpůrně ustanovení §§ 586 až 594 civilního řádu soudního o rozhodčím řízení, na Slovensku pak obdobně ustanovení občanského sporového poriadku.

(4) Řízení rozhodčí komise je neveřejné.

(5) Ministerstvo národní obrany může v dohodě s jednotnou odborovou organisací vydat jednací řád rozhodčí komise.

§ 68.

Výrok komise.

(1) Rozhodčí komise rozhoduje ve věci samé v mezích návrhů stran nálezem; ve věcech uvedených v §§ 65, 66 a o věcech naskýtajících se v postupu řízení rozhoduje usnesením.

(2) Výrok komise v případech uvedených v § 63, odst. 3 se děje prostou většinou. Přísedící hlasují podle stáří, nejmladším počínaje, předseda senátu naposled; hlasování se nelze zdržet.

(3) Ve výroku třeba upravit též otázku útrat řízení s přihlédnutím k §§ 71 a 72; tyto útraty je třeba rozdělit vhodně a účelně, po případě uložit je plně straně, která podlehla. Skončí-li spor smírem stran, je třeba do něho pojmout i dohoda o nákladech na spor.

(4) Nálezy rozhodčí komise mají mezi stranami účinek pravoplatného soudního rozsudku. Žaloba na neúčinnost nálezu rozhodčí komise je přípustná jen v případech uvedených v § 595 c. ř. s. a platí pro ni obdobně §§ 596 a 597 c. ř. s., na Slovensku pak obdobně ustanovení občianského sporového poriadku.

(5) Písemný nález podepsaný předsedou (jeho náměstkem) se zašle oběma stranám na návratku. Na žádost strany potvrdí rozhodčí komise (všichni členové senáte) na nálezu právní moc a vykonatelnost nálezu.

§ 69.

Navrácení v předešlý stav.

(1) O navrácení v předešlý stav při promeškání lhůty může strana žádat u rozhodčí komise podle §§ 148 až 154 c. ř. s., na Slovensku pak podle obdobných ustanovení občianského poriadku sporového; tyto předpisy platí přiměřeně, není-li stanoveno jinak.

(2) Žádost o navrácení v předešlý stav musí být podána do 30 dnů po tom, co pominula překážka způsobivší zmeškání. Tato lhůta nemůže být prodloužena.

(3) Útraty vzniklé rozhodováním o žádostí o navrácení v předešlý stav hradí strana, která žádost podala.

§ 70.

Obnova řízení.

(1) O obnovu řízení může strana žádat u rozhodčí komise z důvodů a ve lhůtě podle §§ 530, 531 a 534 c. r. s., na Slovensku pak podle obdobných ustanovení občianského sporového poriadku; tyto předpisy platí přiměřeně.

(2) Útraty vzniklé rozhodováním o žádosti o obnovu hradí strana, která žádost podala.

§ 71.

Zmaření rozhodčího řízení.

(1) Řízení komise se pokládá za zmařeno:

1. a) nerozhodne-li předseda (jeho náměstek) v případech uvedených v § 63, odst. 2 spornou věc do 12 neděl ode dne podání stížnosti nebo nesvolá-li v případech uvedených v § 63, odst. 2 a 4 v téže lhůtě senát, nebo
2. b) nebyla-li sporná věc, mimo případ zpětvzetí stížnosti a smíru, skončena výrokem do 12 měsíců od podání stížností, leč by strany dohodou tuto lhůtu prodloužily.

(2) Bylo-li rozhodčí řízení zmařeno, je stěžující si strana oprávněna uplatňovat svůj nárok pořadem práva.

§ 72.

Podací místo a úhrada potřeb rozhodčí komise.

(1) Podacím místem pro rozhodčí komisi podle § 61 je podatelna ministerstva národní obrany; v ní se spisy rozhodčí komise vedou odděleně.

(2) Věcné potřeby rozhodčí komise dodá a kancelářské práce obstará ministerstvo národní obrany; to zajistí též potřebné místnosti.

(3) Byla-li výrokem rozhodčí komise uložena lékaři celá náhrada nákladů na řízení, třeba počítat náhradu výdajů uvedených v odstavci 2 na každý případ pevnou částkou 500 Kčs se zvýšením o 250 Kčs za každé druhé a další jednání. Vedle náhrady výdajů lze uložit náklady na svědečné a znalečné, jestliže vznikly.

§ 73.

Náhrada osobních výdajů.

(1) Předseda rozhodčí komise (jeho náměstek) dostane za každý projednaný případ odměnu 750 Kčs.

(2) Funkce přísedících je čestná. Přísedící mají nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za ztrátu času a ušlý výdělek podle směrnic vydaných ministerstvem národní obrany.

(3) Odměny a náhrady podle odstavce 1 a 2 platí vojenská správa.

§ 74.

(1) Dnem účinnosti vyhlášky a v rozsahu její účinnosti pozbývají platnosti všechny dosavadní smlouvy s občanskými smluvními lékaři vojenské správy.

(2) Velitelství uvedená v § 17, odst. 1 sjednají s dosavadními civilními smluvními lékaři novou služební smlouvu podle této vyhlášky a vydají jim potvrzení podle § 17, odst. 3.

§ 75.

Výklad vyhlášky.

Vyhlášku vykládat náleží ministru národní obrany v dohodě s ministry sociální péče a zdravotnictví.

§ 76.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1949.

V Praze, 31. března 1949.