Vyhláška ministerstva národní obrany o úpravě služebních a platových podmínek občanských lékařů vojenské nemocenské péče.

§ 47.

(1) Pro platy ošetřujících lékařů, kteří působí ve vlastních ordinacích (§ 5), platí až do další úpravy vyhláška ministerstva sociální péče ze dne 4. prosince 1948, č. 3137 Ú. l. č. 241 (§ 1, odst. 4 této vyhlášky ministerstva národní obrany).

(2) Jsou-li podle uvedené vyhlášky ministerstva sociální péče v základním platu zahrnuty i administrativní a posudkové úkony vyplývající ze zákona o národním pojištění, z léčebného řádu, z uvedené vyhlášky a z předpisů na jejich základě vydaných, rozumějí se těmito administrativními a posudkovými úkony i ty, které vyplývají ze zákona o vojenské nemocenské péči, vojenského nemocenského řádu, této vyhlášky a předpisů na jejich základě vydaných.

(3) Náhrada cestovních výdajů (§ 84 vyhl. min. soc. péče č. 3137) nenáleží lékaři, jestliže vojenská správa poskytla po dohodě s lékařem povoz sama.

§ 48.

(1) Nepříslušnému lékaři (ať praktickému nebo odbornému), který poskytl první pomoc a odkázal oprávněnou osobu ihned k lékaři příslušnému, náleží jen plat za první pomoc.

(2) Sazba plate podle odstavce 1 činí polovinu příslušné sazby platu za případ ošetřování podle vyhlášky min. soc. péče ze dne 4. prosince 1948, č. 3137 Ú. l. č. 241.

§ 49.

Náhrada dopravních výdajů.

(1) Náhrada dopravních výdajů náleží smluvnímu lékaři (skupina II, III a IV) při návštěvě, při níž lékař musí k nemocnému vykonati cestu delší než 1½ km; při vzdálenostech větších náleží lékaři náhrada za cestu tam i zpět, a to ve výši 5 Kčs za 1 km vzdálenosti.

(2) Tato vzdálenost se počítá:

1. a) při návštěvě přespolní od středu obce působiště lékařova do středu obce bydliště nebo pobytu nemocného,
2. b) při návštěvách v téže obci od bytu lékaře k bytu nemocného.

(3) Náhradu dopravních výdajů nelze účtovat v obcích majících více než 5000 obyvatel.

(4) Náhrada dopravních výdajů nenáleží v tom případě, když vojenská správa poskytla po dohodě s lékařem povoz sama, nebo když lékař vykonal cestu nájemním autem. V tomto případě náleží lékaři náhrada plnou částkou účtu majitele povozu, upravenou podle úředně stanoveného tarifu.

(5) Má-li lékař vůz schopný provozu, je povinen ho použít, leč by povoz opatřila vojenská správa.

(6) Jestliže lékař vykonal cestu jinak než povozem, náleží náhrada ve výši, která by náležela, kdyby použil vlastního povozu.

§ 50.

Dovolená.

(1) Lékaři, kteří jsou ve smluvním poměru k vojenské správě (§ 2), mají nárok na placenou dovolenou na zotavenou.

(2) Podmínky nároku a výměra dovolené se řídí zákonnými předpisy.

(3) Dovolená se prodlužuje těm lékařům, kteří splní podmínky vyhlášky ministerstva sociální péče ze dne 3. června 1947, č. 577 Ú. l. I.

(4) Výše platů připadajících na dobu dovolené se určí podílem ze započitatelného příjmu podle § 54.

§ 51.

Nemoc.

(1) Nemůže-li lékař konat práce pro nemoc nebo pro úraz, které si nezpůsobil ani úmyslně ani nedbalostí, podrží právo na plat (§ 54) až do 6 neděl.

(2) Tato doba se prodlužuje u smluvního lékaře, jehož smluvní poměr k vojenské správě, třeba v různých, postaveních (skupinách), v den onemocnění trval nepřetržitě už 10 let, o 14 dnů a za každých následujících 5 let o jeden týden.

§ 52.

Mateřství.

Nároky podle § 25, odst. 3 náležejí lékařkám při porodu, jestliže byly u vojenské správy nepřetržitě zaměstnány alespoň dvě léta.

§ 53.

Výkon vojenské činné služby.

Při nástupu vojenské presenční služby nebo vojenského výcviku mají smluvní lékaři nárok na služební platy podle všeobecných zákonných předpisů.

§ 54.

Rozsah nároků na služební platy.

(1) Platy v době dovolené, nemoci, mateřství a výkonu vojenské služby se poskytují v rozsahu ustanovení §§ 50—53 a stanoví se na podkladě započítatelného příjmu.

(2) Započítatelným příjmem u lékařů skupiny II až IV je zakladní služné i s příplatky.

§ 55.

Smluvní lékaři skupiny II až IV podléhají pojištění nemocenskému a důchodovému podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, a to jako zaměstnanci (§ 3 zákona).