Vyhláška ministra financí o kontrole výroby a oběhu lihu. (Lihové předpisy.)

Obecná denaturace lihu.Oddíl X.

(1) Denaturovna k výrobě obecně denaturovaného lihu musí býti zařízena takto:

(2) V denaturační místnosti, oddělené od ostatních provozních prostor, musí býti umístěna vhodná denaturační káď, přístupná se všech stran i od spodu k ohledání, pokud to místní poměry dovolují.

(3) Denaturace musí býti prováděna zásadně v této denaturační kádi, výjimečně i v železničních dopravních jímkách.

(4) Denaturační káď musí býti přeměřena nálevem vody a opatřena zajištěnou měrnou stupnicí a potřebnou armaturou. Káď musí míti vzorkovací kohouty a odvzdušnění.

(5) K denaturaci lze připustiti líh o takové stupňovitosti, aby vyrobený obecně denaturovaný líh měl nejméně stupňovitost, stanovenou ústředním orgánem hospodařícím s lihem.

(6) Denaturaci oznámí vedoucí provozu (pověřený zástupce) příslušnému kontrolnímu dozoru a dohodou se stanoví den k provedení denaturace.

(7) Denaturace musí býti provedena co nejdříve po dojití zásilky lihu s váznoucí všeobecnou daní.

(8) Denaturační prostředky dodá mísírna denaturačních prostředků na objednávku denaturovny.

(9) Denaturace musí býti provedena v přítomnosti orgánu kontrolního dozoru. Tento orgán se nejprve přesvědčí, je-li připraven denaturační prostředek v dostatečném množství, v předepsaném obalu, s neporušenou závěrou a ověřovacím listem.

(10) Nato se převezme líh určený k denaturaci a sice podle váhy a stupňovitosti a vypočtou se litry alkoholu.

(11) Do účtu všeobecné daně z lihu se zapíše fakturované množství lihu v litrech alkoholu a váznoucí všeobecná daň. Zjištěné rozdíly při převzetí zásilky se proúčtují buď na vrub nebo ve prospěch účtu a oznámí se přejímacím listem odesilateli k proúčtování v jeho účtu.

(12) Líh určený k denaturaci nesmí býti porušen přísadami, po případě býti již částečně denaturován. Dozorčí orgán odebere proto z každého kusu (nádoby) zásilky vzorky, které na místě přezkouší na stupňovitost, chuť a vůni. Při zjištění závady zašlou se vzorky chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) k provedení rozboru. Podle výsledku se po případě zavede trestní řízení. Denaturace se však až do obdržení nálezu o rozboru nesmí provésti. Nádoby s lihem se zajistí a uloží ve skladišti denaturovaného lihu.

(13) Orgán kontrolního dozoru se dále přesvědčí, že denaturační káď je prázdná. Výtokové otvory se uzavrou a kohouty se opatří závěrami; rovněž se zajistí potrubí vedoucí do skladiště denaturovaného lihu.

(14) Bylo-li všem uvedeným podmínkám vyhověno, vlije se předepsané množství denaturačních prostředků do denaturační kádě, pak se přičerpá odpovídající množství lihu a celý obsah se důkladně promíchá.

(15) Nádoby s lihem, po případě jímky musí býti dokonale vyprázdněny, aby se zamezilo zneužití zbylého lihu.

(16) Nato se zjistí na stupnici kádě množství denaturátu a lihoměrem jeho stupňovitost.

(17) Stupňovitost odebraných vzorků svrchu a výpustným kohoutem musí býti stejná, jinak třeba směs dále v kádi míchati

(18) Po provedené denaturaci zapíše vedoucí provozu ono množství lihu v litrech alkoholu, které bylo skutečně zdenaturováno do účtu a zúčtuje váznoucí všeobecnou daň ve prospěch účtu.

(19) Množství vyrobeného denaturátu zapíše vedoucí provozu v litrech alkoholu do záznamu o příjmu a výdeji obecně denaturovaného lihu.

(20) Zbyl-li denaturační prostředek, zajistí se opět závěrami k příštímu použití. Množství použité k denaturaci se odepíše na ověřovacím listu.

(21) Nebyl-li všechen převzatý líh denaturován, dá se zbytek pod závěru. Toto množství musí vybývati při provedené zkoušce (uzávěrce) účtu.

(22) Zdenaturovaný líh se po skončené denaturaci uloží (přečerpá nebo spustí) do skladištních nádrží, nejedná-li se o zásilku pro jednotlivý závod.

(23) Vyskladnění obecně denaturovaného líhu provádí denaturovna bez úředního dozoru. Každé vyskladněné množství se zapisuje do záznamu o příjmu a výdeji obecně denaturovaného lihu; dokladem jsou faktury a dodací listy.

(24) V každé výrobně obecně denaturovaného lihu se provádí jednou za hospodářský rok podle vhodnosti a účelnosti závěrečné zúčtování a zjištění zásob nedenaturovaného lihu s váznoucí všeobecnou daní. Postup jest obdobný podle ustanovení §§ 17 až 19.

(25) Zároveň se provede závěrečné zúčtování denaturátu uzávěrkou záznamu o příjmu a výdeji obecně denaturovaného lihu a zjištění jeho zásob.

(26) Bude-li zjištěn v záznamu rozdíl mezi knihovní a skutečnou zásobou obecně denaturovaného lihu vyšší než 5% celkového příjmu (skutečná zásoba při posledním zjištění zásob plus přijaté množství denaturátu do dne nového zjištění zásob), zavede se trestní řízení.

(27) Krajský národní výbor může ve veřejném zájmu uložiti přítomnost dvou dozorčích orgánů při provádění denaturace.

(28) Regenerace lihu obecně denaturovaného jest dovolena jen ve zcela výjimečných případech. Povolení udílí a podmínky stanoví krajský národní výbor na podkladě odborného posudku chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebny pověřenectva financí v Bratislavě).

Zvláštní denaturace lihu.Oddíl XI.

(1) Zvláštní denaturace, t. j. denaturování lihu zvláštními denaturačními prostředky se provádí podle požadavků průmyslu a živností, ústavů nebo zřízení buď v denaturovně (při lihočistnách spojených se skladištěm lihu) nebo u odběratele.

(2) Způsob provádění zvláštní denaturace a vedení účtů a záznamů jest obdobné jako v ustanoveních oddílu X.

(3) V přihlášce o povolení k odběru lihu určeného k zvláštní denaturaci musí býti uveden účel upotřebení, bližší data upotřebení, bude-li v konečném výrobku obsažen líh v nezměněném stavu, po případě i složení konečného výrobku.

(4) Okresní i krajské národní výbory vedou v přesné evidenci veškerá udělená povolení a provádějí účelné kontroly a revise se zřetelem na možné zneužití lihu. Při zjištění zneužití povolení se zavede trestní řízení a zostří se podmínky pro použití zvláště denaturovaného lihu.

(5) Ke zvláštní denaturaci jsou připuštěny prostředky, které určí chemicko-technický ústav finanční správy v Praze v dohodě s chemicko-technickou zkušebnou pověřenectva financí v Bratislavě. Seznamy dovolených denaturačních prostředků vydává a doplňuje jmenovaný ústav.

(6) Závěrečné zúčtování, zjištění zásob nedenaturovaného lihu i zásob zvláště denaturovaného lihu provádí se obdobně podle ustanovení oddílu X. Příjem i výdej zvláště denaturovaného lihu možno zapisovati v litrech nebo v kilogramech.

(7) Pohyb zvláště denaturovaného lihu a výrobků z něho musí býti zřejmý z provozních a obchodních knih.

(8) Zvláštní denaturace může býti prováděna v dopravních nádobách.

(9) V provozovacích místnostech závodů, v nichž se používá líhu zvláště denaturovaného, musí býti vyvěšeny na vhodných místech vyhlášky obsahující zákazy zneužití.

Denaturace lihu k výrobě octa.Oddíl XII.

(1) Líh určený k výrobě octa musí býti denaturován. Denaturaci nutno provésti tak, aby denaturát obsahoval nejvýše 25% lihu podle objemu a nejméně 3 g kyseliny octové ve 100 cm³. Potřebné výpočty se provádějí podle těchto rovnic:

1. a) budoucí množství denaturátu se rovná počtu litrů alkoholu násobeném čtyřmi;
2. b) potřebné množství octa k denaturaci se rovná počtu litrů alkoholu násobeném faktorem. Faktory (f) jsou uvedeny v příloze 1.

   Příklad: V octárně převzato 1000 litrů alkoholu. K disposici jest ocet, v němž bylo zjištěno 10,4% kyseliny octové (10,4 g kyseliny octové ve 100 cm³).

   Budoucí objem denaturátu: 1000X4 jest 4000 litrů.

   K denaturaci bude třeba octa: 1000X1,1538, t. j. 1153,8 litrů, zaokrouhleno 1160 litrů o síle 10,4% kyseliny octové.

   Rozdíl do 4000 litrů udává množství vody potřebné k denaturaci.

(2) Denaturační káď musí býti tak umístěna, aby byla ze všech stran i uvnitř přístupna, musí spočívat na pevném podstavci, aby její poloha nemohla býti měněna, musí býti uzavíratelna přesně zapadajícím víkem a opatřena zajištěnou stupnicí se zorným sklem, stupnicí a zařízením k braní vzorků.

(3) Na stupnici se vyznačí jednotlivé hektolitry, množství tekutiny pod nultým bodem. Obsah denaturační kádě musí býti zjištěn nálevem vody. Přeměření se provádí po každé opravě nebo při odůvodněném podezření, vždy však jednou za pět let.

(4) Před denaturaci třeba se přesvědčiti, není-li v denaturační kádi zařízení, kterým by bylo možno zachytiti nebo odloučiti líh.

(5) Líh se musí čerpati do denaturační kádě výhradně čerpadlem; ruční přenášení v nádobách kromě zbytků z čerpadla a pod. je nepřípustné. Čerpadlo musí býti přístupné, všechna přebytečná a nepotřebná potrubí nutno odstraniti, ostatní potřebná potrubí nutno před čerpáním lihu zajistiti. Čerpání lihu clo denaturační kádě musí býti nepřetržitě střeženo. Potrubí, jímž protéká líh, musí vésti do denaturační kádě nejkratší cestou, musí býti přehledné a se všech stran přístupné. Vede-li potrubí zdí, dveřmi, oknem a pod. musí býti kolem potrubí volný prostor nejméně 10 cm. Po přečerpání lihu se vyprázdní čerpadlo, sudy se nechají řádně odkapat a zbytky se vlijí do denaturační kádě.

(6) Denaturační místnost musí býti řádně osvětlena.

(7) Uskladňovati denaturát a zákys (ředinu) mimo denaturační káď a zákysovou káď může v odůvodněných případech povoliti okresní národní výbor.

(8) Přidávati živiny do denaturátu není přípustné.

(9) Při denaturaci se postupuje tak, aby bylo docíleno vypočteného množství denaturátu; zmenšený objem vlivem kontrakce se upraví doplněním vodou.

(10) Tekutina v denaturační kádi se řádně promíchá, vzorek denaturovaného lihu se odebere u víka a kohoutu měrné stupnice. Promísení nutno pokládati za ukončené, Když vzorky vykazují stejný obsah alkoholu (stejný údaj na lihoměru)

(11) Skutečný obsah alkoholu v denaturátu se zjistí z přílohy č. 2 tak, že se k údaji zjištěnému na lihoměru přičte nebo od něho odečte podle teploty denaturátu v tabulce nalezená oprava. Výsledek se pak upraví korekcí podle obsahu kyseliny octové.

Místní vlivy (chyba lihoměru nebo teploměru, chyba ve vyměření denaturační kádě, druh a množství živin přidávaných do zákysu, různá tvrdost vody a j.) mohou způsobiti, že obsah alkoholu zjištěný podle tabulky se bude lišit od množství alkoholu zjištěného výpočtem nebo destilací.

Činí-li tento rozdíl od obsahu alkoholu zjištěného výpočtem po dobu více denaturaci plus minus 0,2% až 0,3%, doporučuje se zjistit obsah alkoholu pyknometricky a stanovit místní přirážku nebo srážku.

(12) přípustné odchylky od vypočteného obsahu alkoholu v denaturátu mohou činiti 0,5%. Jsou-li odchylky větší nebo při jiné oprávněné pochybnosti a ve všech trestních případech se odeberou dva vzorky po 500 cm³ denaturátu a opatří se štítkem s nezbytnými údaji. Jeden vzorek se ponechá v octárně, druhý se zašle chemicko-technickému ústavu finanční správy v Praze (chemicko-technické zkušebně pověřenectva financí v Bratislavě) k stanovení obsahu alkoholu destilační zkouškou a pyknometricky. Náklad na rozbor nese octárna jen tehdy, když podezření se ukázalo správným.

(13) Zkouška na obsah kyseliny octové v denaturátu se provádí úřední octoměrkou, kterou přezkušuje chemicko-technický ústav finanční správy v Praze (chemicko-technická zkušebna pověřenectva financí v Bratislavě). Možno též používati spolehlivých titračních přístrojů octáren.

(14) Vedoucí provozu v octárně vede účet o všeobecné dani z lihu obdobně podle ustanovení § 9. Na vrub účtu se zapisují fakturovaná množství čistého lihu v litrech alkoholu a váznoucí všeobecná daň, po případě zjištěný nákupní přebytek. Ve prospěch účtu se zúčtují množství lihu zdenaturovaného a případné rozdíly v množství lihu proti fakturovanému množství při převzetí lihové zásilky.

(15) Krajský národní výbor může v odůvodněných případech povoliti odchylky při provádění denaturace lihu k výrobě octa, zejména může zvýšiti stanovenou hranici 25% alkoholu v denaturátu.

(16) Každá octárna vede vlastní provozní záznamy o výrobě a prodeji octa, v nichž musí býti patrný celý pohyb denaturovaného lihu a vyrobeného i vyskladněného octa.

(17) Vzhledem na neúplnou denaturaci lihu musí býti dozor v octárně zaměřen na bedlivé sledování provozních poměrů v octárně, při čemž denaturace musí býti prováděna vždy v přítomnosti dvou orgánů kontrolního dozoru s největší pozorností a svědomitostí, při přesném provádění denaturace podle předpisů.

(18) Pravidelné zjišťování zásob s výpočtem výtěžnosti provádí octárna podle vlastních disposic. Vedoucí provozu oznámí včas tyto úkony orgánům kontrolního dozoru, aby se jich mohli po případě zúčastniti. Nejméně jednou za hospodářský rok jsou povinni orgánové kontrolního a odborného dozoru provésti uzávěrku hospodaření v octárně společně s vedoucím provozu. Při tom se porovná knihovní zásoba alkoholu (v denaturátu, zákysu) a kyseliny octové (v octě, denaturátu, zákysu a pod.) se skutečnými zásobami. Vypočtou se skladní ztráty na lihu a kyselině octové, jakož i výtěžnost octárny.

(19) Nepovšimnuty zůstanou ztráty do 3% z množství lihu úředně převzatého v octárně a zdenaturovaného od poslední roční uzávěrky včetně skutečné zásoby lihu nalezené při posledním zjištění zásob, jakož i ztráty do 6% z množství kyseliny octové vypočtené ze součtu vyrobeného a z cizích octáren nakoupeného octa od poslední roční uzávěrky s připočtením skutečné zásoby převzaté z předchozího zúčtovacího období.

(20) Ocet se přepočítává při výpočtech na alkohol za předpokladu, že je třeba na výrobu 1 kg bezvodé kyseliny octové 0,9658 litrů alkoholu.

(21) Hotový ocet i meziprodukty mohou býti uskladněny v sudech nebo v kádích pevně umístěných, vodou přeměřených a opatřených zařízením k spolehlivému zjištění množství uskladněného octa.

(22) Octárna je povinna vyvěsiti na přístupném a snadno viditelném místě zákaz používati denaturovaný líh k jiným než povoleným účelům.

(23) Zakazuje se rovněž dopravovati do octárny nebo přechovávati v octárně octovou tresť a ocet vyrobený jiným než kvasným způsobem (na př. kyselinu octovou vyrobenou suchou destilací dřeva a pod.).

(24) Výroba kvasného octa z jiných surovin než z lihu, na př. vína a uskladnění takového octa je dovoleno jen v místnostech oddělených od výroby kvasného octa. Rovněž knihování musí býti vedeno odděleně.

(25) pro vyhotovení popisu octárny, verifikační řízení a pod. platí všeobecná ustanovení Lihových předpisů. Kromě povinných příloh se ukládají do popisu závodu opisy hospodaření octárny (zjištění zásob a výtěžnost octárny) a zápisy o provedené denaturaci. Tyto přílohy se po skončení hospodářského roku předkládají krajskému národnímu výboru zároveň s účtem všeobecné daně z lihu.

Soustavy a typy povolených kontrolních lihových měřidel.Oddíl XIII.

(1) Podle ustanovení § 7 odstavec 4 mohou býti používána a dodávána až do odvolání kontrolní lihová měřidla těchto soustav a typů:

1. a) kontrolní lihové měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr, velký typ, jehož popis je ve vládním nařízení č. 146/1927 Sb. Změněná konstrukce počitadel u tohoto typu jest uveřejněna ve vládním nařízení č. 173/1930 Sb.;
2. b) kontrolní lihové měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr, střední Typ, jehož popis jest ve vládním nařízení č. 63/1937 Sb.;
3. c) kontrolní lihové měřidlo soustavy Ing. V. A. Zehr, malý typ, jehož popis jest ve vládním nařízení č. 188/1929 Sb. Toto měřidlo jest připuštěno v ovocných lihovarech, jejichž měsíční rozsah výroby nepřekročuje 160 hektolitrů lihu.

(2) Přechodně mohou býti používána ještě kontrolní lihová měřidla soustavy Dolainski, typy 1915, 1911, 1906 a 1893, soustavy Fučikovský typ 1922 a soustavy Beschorner typy 1906 a 1894.

Používání kontrolních lihových měřidel.Oddíl XIV.

Pro používání kontrolních lihových měřidel jakékoliv dovolené soustavy platí tyto všeobecné směrnice:

(1) Každé nové nebo opravené měřidlo, které má býti postaveno v lihovarském závodu k zjišťování vyrobeného množství alkoholu musí býti přezkoušeno komisí pro zkoušení, přejímání a ověřování kontrolních lihových měřidel (dále jen komise) a opatřeno ověřovacím listem. Duplikáty ověřovacích listů vystavuje komise.

(2) Lihovarský závod jest povinen udati při objednávce nového měřidla výkon výrobního zařízení v litrech, průměrně za jednu minutu. Činí-li tento výkon více než deset litrů za jednu minutu, musí si závod opatřiti měřidlo ověřené na přítokovou rychlost větší než 15 litrů za minutu.

(3) Komise opatří přezkoušené a ověřené měřidlo příslušným počtem závěr, jichž počet a značku vyznačí v ověřovacím listu. Tyto závěry musí zůstati do postavení a upravení měřidla orgánem odborného dozoru v neporušeném stavu.

(4) Další používání měřidla jest vázáno podmínkou, že měřidlo musí býti trvale pod předepsanými závěrami odborného a kontrolního dozoru vyjímajíc dobu, po kterou je podrobeno jednání a šetření těchto orgánů.

(5) Měřidlo se upraví před odesláním k dopravě tak, aby veškeré jeho vnitřní pohyblivé součástky se nemohly za dopravy pohnouti.

(6) Postavení měřidla provádí v lihovarském závodu orgán odborného dozoru za spolupráce orgánu kontrolního dozoru a vedoucího provozu (pověřeného zástupce).

(7) Měřidlo musí býti v závodu umístěno na místě lehce přístupném, světlém, a viditelném, ve vzdálenosti nejméně 65 cm od stěn a okolního zařízení.

(8) Pro jeho postavení musí závod vybudovat podle pokynů orgánu odborného dozoru podezdívku (základní podstavec) z neomítnutých cihel na pevném, proti vychýlení a otřesům zajištěném místě. Do tohoto podstavce se zazdí a zabetonuje kotva základní desky měřidla tak, aby byla ve vodorovné poloze a nemohla býti uvolněna nebo posunuta bez zřejmého poškození zdivá.

(9) Není-li chladič umístěn v přízemí, může se podstavec vybudovat na klenbě nebo na železných deskách, upevněných na neposunutelných železných nosnících.

(10) Při budování základu třeba dbáti požadavku přiměřeného spádu spojovacího potrubí od chladiče k měřidlu, při čemž výška podstavce musí býti taková, aby měrná zkouška (váhová a objemová) mohla býti provedena přímým tokem lihu do sudu nebo odměrné baňky.

(11) Měřidlo se postaví na základní desku tak, aby její šipkou nebo jiným znakem označená strana přišla pod odtokové potrubí (u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr, velký a střední typ); u měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ se měřidlo přišroubuje na základní rámovou kotvu, řádně upevněnou v betonovém podstavci.

(12) Když bylo měřidlo připevněno šrouby a spojovacími tyčemi k základní desce, vyšetří se přiměřeným otáčením chod bubnů, správná činnost počitadel, poplaška se upraví do základní svislé polohy (u malého typu soustavy Ing. V. A. Zehr do skryté polohy), prázdná vzduvná nádobka se u velkého typu soustavy Ing. V. A. Zehr zavěsí dovnitř na Přední stěnu sběrné nádoby odborného dozoru a u malého typu na zadní stěnu korýtka bubnu. U velkého typu se přezkouší činnost násosek nálevem vody do korýtek měrných bubnů.

(13) Maximální teploměr se vloží na příslušné místo a jeho údaj se poznačí do zápisu o postavení kontrolního lihového měřidla.

(14) Ložiska se namažou nakápnutím oleje do mazacích důlků.

(15) Přítokové potrubí (spojovací) se připojí k chladiči a k měřidlu.

(16) Množství vzorku z jednoho hektolitru přeteklého lihu činí ů měřidel velkého a středního typu podle veilkosti naběraček (1 cm³, 2,5 cm³ a 5 cm³ buď 20cm³ nebo 50 cm³, po případě 100 cm³. U měřidel malého typu při naběračce 1 cm³ (výjimečně 2,5 cm³, nečiní-li výroba v hospodářském měsíci více než 32 hl) 100 cm³ (výjimečně 250 cm³).

(17) Výměnu naběraček (vzorkovaček) za jiné odlišného obsahu smí provésti orgán odborného dozoru. Během Výroby lihu však za předpokladu, že bylo provedeno předem zjištění vyrobeného množství alkoholu a stupňovitosti z obou (kontrolního a odborného dozoru) sběrných nádob, jakož i stupňovitosti lihu z obou vložných (vypářkových) nádobek.

(18) Při používání destilačních přístrojí, u nichž se vzhledem k průměrnému dennímu výkonu naplní sběrné nádoby v kratší době než 4 týdny, zařídí odborný dozor buď zjišťování vyrobeného alkoholu v kratších časových obdobích nebo vymění naběračky, po případě doporučí závodu, aby si zakoupil měřidlo s dvojnásobným obsahem sběrných nádob.

(19) Před použitím měřidla musí býti orgánem odborného dozoru dokonale propláchnuty lihem přiměřené stupňovitosti nejen sběrné nádoby a vložné nádobky, nýbrž i lapače vzorků, odváděcí trubičky pro lihové vzorky a všechny naběračky (u malého typu Ing. V. A. Zehr i záložní nádoba). Jest též třeba, aby byly po případě vyčištěny plnicí trubičky po sejmutí vzorkovače. Tyto plnicí trubičky musí býti prohlédnuty i při každé revisi a podle potřeby vyčištěny.

(20) Sběrné nádoby a vložné (vypářkové) nádobky se proplachují nejúčelněji pípami za použití kaučukové trubice s nasazenou nálevkou (u velkých a středních typů měřidel Ing. V. A. Zehr). Při proplachování sběrných nádob nutno použíti tolik lihu, aby bylo alespoň celé šikmé dno lihem opláchnuto; třeba však dbáti na to, aby žádný proplachovací líh nezůstal ve sběrné nádobě.

(21) Propláchnutí odváděcích trubic se docílí nalitím dostatečného množství lihu do obou lapačů vzorků (u malého typu Ing. V. A. Zehr do jednoho lapače), čímž se propláchnou i hydraulické uzávěrky a zároveň se naplní potřebným množstvím lihu.

(22) Je-li třeba vyčistiti hydraulické uzávěrky nebo odváděcí trubičky, jest nutno celý lapač vzorků odšroubovati, promýti a trubičky profouknouti. Po vyčištění se lapač opět našroubuje a znovu propláchne lihem způsobem právě naznačeným.

(23) Po provedeném propláchnutí se vypustí líh ze sběrných nádob příslušnými, níže položenými pípami. U malého typu měřidla Ing. V. A. Zehr se vyprázdní i záložní nádobka skloněním příslušné pípy; z vložných (vypářkových) nádobek se u téhož typu vylije líh po sejmutí šroubové uzávěrky.

(24) Sroubení P4 a R4, jakož i šroubové uzávěrky P3 a E3 na sběrných nádobách velkého a středního typu měřidla Ing. V. A. Zehr nutno utěsniti a tak dotáhnouti, aby ani výpary ani vzduch nemohly tudy unikati.

(25) Potom se naplní lihoměrný stojan lihem a upevní v něm vhodný teploměr se stupnicí od 0 do 30° R tak, aby závod mohl podle něho prováděti zápisy o teplotě lihu protékajícího měřidlem.

(26) Po ukončeném jednání se měřidlo uzavře a opatří závěrami odborného dozoru. U měřidla Ing. V. A. Zehr malý typ se ještě předem vyzkouší, zda-li je nádobka, spojená s poplaškou, prázdná a správně zavěšená a je-li v korýtku záložní nádoby vložen znehodnocující prostředek v sáčku s neporušenou závěrou.

(27) Při každé revisi za destilace lihu jest povinen orgán odborného dozoru vždy vyzkoušeti záložní kontrolní a měrné zařízení při průtoku nejméně 40 litrů záložním bubnem (u velkého a středního typu). Po tomto vyzkoušení se vždy záložní buben vyprázdní jeho otáčením rukou. Není-li destilace v chodu, provede se vyzkoušení záložního kontrolního a odměrného zařízení pouze ručně.

(28) U měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ podmiňuje porucha v pravidelném chodu měřidla, projevivší se zvednutím poplašky, bezodkladné zastavení destilace. Nestalo-li by se tak, vystavuje se výrobce nebezpečí, že po naplnění nádobky spojené s poplaškou, do které líh za poruchy pravidelného chodu měřidla přitéká, bude líh přetékati do záložní nádoby, ve které bude zničen znehodnocujícím prostředkem.

(29) Při odstranění této poruchy zjistí orgán odborného dozoru vedle příčin, jež způsobily poruchu, též množství lihu zachyceného v záložní nádobě a v nádobě u poplašky a poznamená množství v litrech alkoholu do kontrolního listu měřidla. Toto alkoholové množství se připočte k výrobě při nejbližším zjištění.

(30) Zkouška měrné správnosti bubnu měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr malý typ musí býti provedena každoročně za použití čtyřlitrové cejchovní baňky podle příslušné instrukce pro objemovou měrnou zkoušku, po případě může býti krajským národním výborem uložena povinnost každoročního provádění váhové měrné zkoušky.

(31) Měrnou zkoušku třeba provésti po každém rozebrání měřidla, pokud by měl orgán odborného dozoru důvodnou pochybnost o další správné činnosti měřidla.

(32) Pro odměřování drožďárenského lihu jsou připuštěna měřidla zhotovená z pocínované mosazi nebo jiného vhodného kovu. O tom rozhoduje komise po dobrozdání chemicko-technického ústavu finanční správy v Praze.

(33) Byly-li porušeny nebo utrženy závěry odborného dozoru na měřidla, může kontrolní dozor přiložiti náhradní závěry podle ustanovení § 7.

(34) Není-li možné stupňování vzorků lihu bezprostředně u měřidla, nutno se postarat o prozatímní uzavření měřidla.

(35) Dozorčí orgánové jsou povinni pečlivě dbáti, aby upevňovací šrouby, tyče, závlačky a pod. na měřidle nebyly tak zhotoveny, že by byl zmařen účel přiložené závěry.

(36) Spojovací potrubí musí míti přesnou délku, aby mohlo býti se vší opatrností připojeno k chladiči a k měřidlu; jinak může nastati poškození lihoměrného stojanu měřidla a tím i odkapávání lihu. Šrouby, jimiž jest spojovací potrubí přitaženo k lihoměrnému stojanu, nesmí býti příliš dotahováno, aby nedošlo k deformaci stěny měřidlové skříně a lihoměrného stojanu.

(37) Odtokové potrubí z měřidla musí míti nejen přiměřenou světlost, nýbrž i přiměřený spád.

(38) K plnění olejniček a k mazání kuličkového věnce u měřidel soustavy Fučikovský se používá jen vhodého netuhnoucího mazacího oleje.

(39) Sítko v lihoměrné jímce musí býti při každé revisi vyčištěno, aby do měrného bubnu nevnikly nečistoty.

(40) Měřidla musí býti udržována orgány odborného dozoru v bezvadném stavu, aby jejich činnost poskytovala záruku správného odměřování vyrobeného množství alkoholu.

(41) Je-li měřidlo postaveno v blízkosti destilačního zařízení a jest tak vystaveno sálavému teplu, musí závod učiniti opatřeni, aby teplem nevznikaly rozdíly ve stupňovitosti vzorkového lihu. Závod jest též povinen učiniti opatření proti pocení měřidla nebo silným změnám teploty v prostorách destilační síně.

(42) Po skončení výroby lihu musí býti odstraněna ze všech součástí a nádob lihovitá tekutina, zejména z lihoměrné jímky, bubnů a nádob. Jednotlivé části měřidla se po propláchnutí vodou vysuší, lihoměr se vyjme z lihoměrové jímky a zabalí; sítko se rovněž vyčistí.

(43) Spojovací potrubí se k žádosti vedoucího provozu odpojí od chladiče a měřidla, při čemž se lihu zbaví i větrák a jiné zařízení, umístěné na spojovacím potrubí. Vtokový otvor u měřidla se uzavře zátkou a zajistí.

(44) Veškerý líh z měřidla, ze spojovacího potrubí, po případě zařízení v něm umístěného se slije a po zjištění množství v litrech alkoholu se buď přidá k zásobám lihu, jsou-li na skladě, nebo se uloží do zvláštní nádoby k použití pro příští úpravu měřidla.

(45) Je-li některá lihovitá tekutina silně znečištěna a je-li nízkoprocentní, zničí se vylitím do kanálu. Vyprádněné množství lihu z měřidla, ať již bylo ponecháno v zásobě nebo zničeno, se zapíše na vrub účtu. Zničené množství se zúčtuje ve prospěch účtu.

(46) K úpravě měřidla před zahájením provozu (výroby lihu) se použije potřebného množství lihu ze zásob jsoucích na skladě. Toto množství se zúčtuje ve prospěch účtu. Nemá-li závod potřebného množství lihu v zásobě, může nakoupiti líh přiměřené stupňovitosti z jiného lihovarského závodu v daňově vázaném oběhu. Toto množství se zúčtuje na vrub účtu, při čemž k úpravě měřidla použité množství se opět zúčtuje ve prospěch účtu.

(47) Uvedené směrnice se vztahují většinou na měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr. Pro ostatní měřidla platí směrnice jen ve všeobecných ustanoveních. Podrobnosti jsou upraveny v příslušných nařízeních, která se neuvádějí vzhledem k tomu, že používání měřidel jiných soustav než soustavy Ing. V. A. Zehr jest jen dočasné.

Rozebrání, opravy a sestavení kontrolních lihových měřidel.Oddíl XV.

(1) Veškeré součástky vyjmuté z měřidla musí býti bezpečně ukládány, aby se neztratily, ani nezaměnily. Šrouby nutno ponechati u těch částí, k nimž patří. Vyjmuté matky se našroubují na šroubové svorníky. Vyjímají-li se ložiska, jež mají teménka, třeba je našroubovati na ložiska v jejich původní poloze.

(2) Vyjmutá počitadla nutno zvláště pečlivě střežiti.

(3) Zcela zvláštní péče vyžadují vyjmuté měrné bubny a houpačka. Není-li v bezprostřední blízkosti měřidla vhodné, přechovávači místo, uloží se do zinkového pláště měřidla na měkkou podložku.

(4) Při sestavení měřidla nutno dbáti toho, aby každá součást byla před vložením dobře očištěna a vsazena na správné místo.

(5) Veškeré otvory, trubičky, trubky a pod. musí býti prohlédnuty a přezkoušeny na těsnost a čistotu.

(6) Součásti měřidla, které se pohybují při jeho činnosti, musí se vyzkoušeti, je-li pohyb lehký a správný.

(7) Teménka ložisek se nesmí příliš dotahovati.

(8) Po sestavení měřidla se pozoruje otáčením rukou chod bubnů, jakož i činnost počitadel; přezkouší se též kontrolní a návěstní zařízení na jejich správnou činnost.

(9) Po provedeném sestavení měřidla a přezkoušení správné jeho činnosti se propláchnou lihem sběrné, po připadá i vložné nádobky, nebyly-li před rozebráním naplněny lihem.

(10) Návody k rozebrání a sestavení měřidel soustavy Ing. V. A. Zehr velký, střední a malý typ jsou připojeny k příslušným vládním nařízením o popisech jednotlivých typů.

(11) Opravy měřidel mohou býti prováděny v lihovarských závodech podle druhu závady buď orgánem odborného dozoru nebo způsobilým odborníkem povolaným závodem, po případě odborným mechanikem závodu oprávněného k výrobě a opravě měřidel, vždy za přítomnosti orgánu odborného dozoru a podle možnosti i orgánu kontrolního dozoru.

(12) V závodě nesmí býti opravovány tyto závady:

1. a) opravy na měrných bubnech,
2. b) opravy na hlavních nebo záložních počitadlech,
3. c) opravy vážných závad, které vznikly neoprávněným zásahem nebo vnějším působením na měřidlo.

(13) Přípustné opravy možno provésti za podmínky, že není pak nutno opravené měřidlo znovu komisí přezkoušeti a ověřiti.

(14) V případě, kdy oprava si vyžádá nového ověření měřidla komisí, vyloučí orgán odborného dozoru měřidlo z dalšího používání a dá je pod závěry. Opis zjišťovacího zápisu se zašle komisi.

(15) Povolení k opravě měřidla uděluje předběžně okresní národní výbor. Komise však posoudí, má-li býti provedena oprava podle ustanovení oddílu XX těchto předpisů.

(16) Opravy v závodě se provádějí při úplném nebo částečném rozebrání měřidla. Po opravě se měřidlo opět sestaví podle příslušného předpisu.

(17) Po každé opravě, při níž byl z měřidla vyjmut hlavní buben, doporučuje se provésti váhovou měrnou zkoušku v nejkratší možné lhůtě.

(18) Při opravách a s tím souvisícím rozebrání a sestavení měřidla musí dbáti orgánové odborného dozoru a odborníci opravu provádějící toho, aby vyjmuté součásti nebyly poškozeny.

(19) Veškeré opravy jdou na nebezpečí a k tíži závodu.

Vady kontrolních lihových měřidel.Oddíl XVI.

(1) U kontrolních lihových měřidel vznikají během jejich používání různé závady a poruchy.

(2) K informativním účelům se uvádějí některé běžné závady. Příčiny vzniku jsou různé. Orgánové odborného dozoru mají však věnovati zvýšenou péči těm součástkám, u nichž vzniklá závada nebo porucha může podstatně ovlivniti množství vyrobeného alkoholu. Jsou to na př. netěsnost odměrných bubnů, houpačky, vylévacího korýtka, porucha a poškození počitadel, vzorkovacího zařízení sběrných (vzorkových) nádob, špatné vyvážení odměrného bubnu a pod.

(3) Z ostatních závad třeba jmenovati: netěsnost lihoměrné jímky, ucpání sítka v lihoměrném stojanu, rozbití skla na skříňovém vnitřním poklopu, poškození násosky, poškození zařízení poplaškového, brzdění vzorkovacího zařízení, ucpání vzorkovaček, nesprávné postavení naběračky, netěsnost přítokového a odtokového potrubí, znečištění sběrných nádob, poškození výpustných pípek u sběrných nádob a vložných (vypářkových) nádobek, opotřebování ložisek, ozubených koleček a jiných vnitřních součástí.

(4) V prvé, nejdůležitější a nejzávažnější skupině třeba při každé revisi prohlédnouti jmenovaná zařízení a pozorovati jejich činnost. Při oznámení závady nebo při závadě pozorované při revisi zařídí orgán odborného dozoru ihned nápravu. Součásti, které vyžadují ověření komisí po provedené opravě, může opraviti jen pověřený závod. Vylévací korýtka, sběrné nádoby a pod. mohou býti opraveny na místě.

(5) Závady na měrných bubnech, ať na povrchovém nebo vnitřním spájení se zjistí ihned provedenou těsnící zkouškou. Při poruchách v počitadlech objedná závod ihned telegraficky náhradní počitadlo. Do obdržení nového počitadla se výroba lihu zastaví nebo se zařídí zjištění vyrobeného množství alkoholu podle ustanovení § 16.

(6) Poruchy v rovnováze bubnu se vyznačují tím, že se buben při silných otřesech nebo nárazech samovolně pohybuje kupředu a počitadlo postupuje skokem, když lehčí komora jest dole. U záložních bubnů může býti touto závadou vyvolána zdánlivá porucha, za níž se objeví poplaškový terč za sklem skříňového poklopu. Tyto závady může odstraniti jen odborný závod.

(7) Při netěsnosti lihoměrné jímky jest nutno částečné rozebrání měřidla. Podle povahy se trhlinka zaletuje nebo se provede výměna těsnění.

(8) Ucpání sítka nečistotami, při čemž líh uniká mimo hlavní buben, se považuje za poruchu, kterou musí vedoucí provozu ohlásiti okresnímu národnímu výboru.

(9) Brzdění vzorkovacího zařízení nebo poškození jeho součástí vyvolá buď normální poruchu nebo způsobí i porušení rovnovážného stavu měrného bubnu.

(10) Ucpání vzorkovaček se projeví zmenšeným množstvím vzorků. Závada se odstraní řádným pročištěním vzorkovacích lžiček nebo naběraček.

(11) U měřidla soustavy Fučíkovský může býti nesprávně postavena naběračka; buď má předstih nebo zpoždění. V obou případech není správné nabírání vzorků. Při zkoušení chodu naběračky jest nutno se přesvědčiti otáčením bubnu o její správné činnosti.

(12) U téhož měřidla vznikají též brzdicí momenty při zkřížení os urychlovadla nebo při opotřebení zadního ložiska, po případě při poškození centrálního kuličkového ložiska měrného bubnu.

(13) Při rozbití skla na skříňovém poklopu musí býti ihned sklo vyměněno za nové, dostatečné síly, aby se nemohlo působiti na stupňovitost přitékajícího lihu.

(14) Při poškození násosky může buď líh zůstávati ve vylévacím korýtku nebo odtéká postupně. Závada má vliv na množství a stupňovitost vzorků.

(15) Poškozené nebo netěsné sběrné nádoby nutno vyjmouti a opatrně zaletovati. Nato se vyzkouší na těsnost. Při vzniku plísní se musí sběrné nádoby důkladně propláchnouti svařenou vodou, roztokem sody a vysoko-stupňovým lihem.

(16) U přítokových a odtokových potrubí vzniká závada obyčejně špatným těsněním.

Váhová a objemová měrná zkouška kontrolního lihového měřidla.Oddíl XVII.

(1) Pro kontrolu údajů kontrolních lihových měřidel a správnosti odměřování množství protékajícího lihu provádí orgán odborného dozoru v přítomnosti orgánu kontrolního dozoru a vedoucího provozu jednou za hospodářský rok váhovou měrnou zkoušku.

(2) Jakmile byly přípravné práce skončeny, provádí se zkouška při přiklopené skříni měřidla a to průtokem nejméně 200 litrů lihu.

(3) Váhu třeba postaviti tak, aby bylo zaručeno přesné vážení. Váha se předem pečlivě očistí a vytáruje.

(4) Ke zkoušce se připraví suchý železný, dobře očištěný sud přiměřené velikosti, který se vytemperuje. Na to se přesně zjistí jeho tára (T).

(5) Lihové odtokové potrubí měřidla se buď odpojí a k měřidlu se připojí zvláštní trubkový nástavec nebo se odtokové potrubí tak pootočí, aby zasahovalo přímo do sudu nebo do nasazené nálevky. Potřebný spád od měřidla k sudu se získá zřízením prohlubně v podlaze, do níž se sud při váhové věrné zkoušce vloží. Přelévání lihu dlužno omeziti jen na nezbytné výjimky.

(6) Při započetí destilace se ponechá odtéci určité množství lihu do pomocné nádoby a zjistí se na bubnu poloha, za níž líh téměř zcela vyteče z vylévacího korýtka.

(7) Je-li měřidlo opatřeno násoskou, předem se odpojí i s lapači vzorků, po případě i spojovací korýtko mezi bubny.

(8) Na to se vyčká, až měrný buben přijde do nejvhodnější polohy a rychle se vsune odtokové potrubí nebo připevněný nástavec do sudu nebo do nálevky vložené do otvoru sudu. Zároveň se zapíše údaj hlavního počítadla měřidla (Ú/1).

(9) Destiluje se pak do sudu tak, aby teplota během destilace nekolísala, aby tok lihu byl rovnoměrný a odpovídal normální rychlosti destilace.

(10) Během destilace se zjišťuje teplota lihu protékajícího měřidlem a to buď v lihoměrné jímce nebo vloženým teploměrem do sítka, po případě podle jiného teploměrného zařízení. Teplota se zjišťuje při každém vylití jedné komory bubnu. Vznikají-li prudké teplotné výkyvy, které by ovlivnily výsledek měrné zkoušky, přeruší se měrná zkouška, není-li možnost spolehlivě zjistiti průměrnou teplotu protékajícího lihu. Vedoucí provozu nese výlohy opakované měrné zkoušky.

(11) Když měřidlem proteklo podle údaje počítadla dostatečné množství lihu (minimálně 200 litrů), zastaví se na krátko rukou pohyb bubnu v téže poloze, při níž bylo započato s jímáním lihu do sudu a zároveň se přeruší spojení měřidla se sudem. Na počitadle se zjistí údaj (Ú/2). Rozdíl mezi údaji počitadla (Ú/2—Ú/1) udává zdánlivě proteklé množství lihu (0). Pro přesné provedení zkoušky se volí pro údaj 0 vždy číslo dělitelné dvaceti, je-li obsah komor bubnu 5 litrů a jsou-li bubny čtyřkomorové. Jinak se volí násobek obsahu měrného bubnu.

(12) Naplněný sud se dá na váhu a zjistí se přesně jeho hrubá váha (H). Rozdíl (H-T) udává čistou váhu lihu v sudu (Č).

(13) Na to se líh v sudě dobře promíchá a stupňuje. Při tom se zjistí zdánlivá stupňovitost a teplota lihu. Z těchto údajů se stanoví podle redukční tabulky pravá stupňovitost výrobku (s). Čistá váha výrobku v kg se přepočte pomocí redukční tabulky a pravé stupňovitosti na množství lihu v litrech alkoholu (A/12) a pak na litry lihu (V/12). Rovněž se přepočte zdánlivě proteklé množství lihu (0) na redukovanou hodnotu (0/12) pomocí zjištěné teploty lihu protékajícího měřidlem. Pro větší přesnost výpočtu se provede interpolace teploty na desetiny stupně průměrné průtočné teploty.

Chyba měřidla v procentech se vyčíslí z rovnic:

1. podle toho, je-li 0/12 větší než-li V/12 nebo obráceně.

V prvém případě ukazuje měřidlo více (buben je menší), tedy ve prospěch státu; v druhém případě ukazuje měřidlo méně (buben je větší), tedy ve prospěch závodu. Příklad:

(14) Při přezkoušení měřidel podle těchto směrnic třeba dbáti toho, aby použité váhy, závaží a odměrné nádoby byly řádně cejchované a v bezvadném stavu.

(15) Kdyby během zkoušky snad část lihu vytekla mimo sud, nesmí býti ztráta odhadována, nýbrž se musí měrná zkouška opakovati.

(16) O každém přezkoušení správnosti měrného bubnu nutno vyhotoviti zápis, který se uloží v popisu závodu.

(17) Mezi dvěma váhovými měrnými zkouškami nemá býti větší rozdíl než-li plus minus 0,3%, jinak se zkouška musí opakovati.

(18) Při každé měrné zkoušce musí býti přezkoušena činnost záložního měrného zařízení a všech pojistných zařízení měřidla. Případně zjištěné závady odstraní na místě orgán odborného dozoru.

(19) Množství lihu, které proteče během těchto zkoušek mimo hlavní počitadlo měřidla musí býti zapsáno do kontrolního listu měřidla, aby bylo při příštím zúčtování připočteno k výrobě.

(20) Měrné úchylky ± 1% se považují za nezávadné. Závod může však žádati o opravu měrného bubnu, projevuje-li se výše měrné úchylky nepříznivě v hospodaření s lihem. Přesahuje li měrná úchylka ± 1% musí býti buben zaslán k opravě a k novému ověření.

(21) V lihovarských závodech, v nichž zjistí orgán odborného dozoru značné úbytky nebo přebytky v zásobách lihu, které podle všech znaků nasvědčují nesprávnému odměřování lihu, může býti provedena před váhovou měrnou zkouškou srovnávací objemová měrná zkouška.

(22) Zkouška se provádí odměrnou baňkou soustavy Ing. V. A. Zehr.

(23) Měrná baňka o obsahu 20 litrů jest zhotovena ze železného plechu 2,5 mm silného, na švech autogenně svařovaného, uvnitř i zevně za horka pocínovaného. Hrdlo této baňky jest nálevkovitě rozšířené a má na obou stranách do mosazných objímek zasazené dvě skleněné trubičky s označením základního cejchu 20 litrů a nad i pod nim další dělení po 50 cm³ až do plus minus 200 cm³. Baňka jest cejchována cejchovním a puncovním ředitelstvím v Praze, opatřena cejchovním kolkem na uzávěrách skleněných trubiček a na štítu baňky a kryta ochranným pouzdrem, zařízeným na přiložení závěry.

(24) Měrná baňka, pokud není používána, musí býti chována pod závěrou.

(25) Ke zkoušce měrné správnosti bubnu objemovým způsobem se upraví měřidlo takto:

(26) Odtokové potrubí se odpojí bezprostředně u měřidla a připojí se vhodně dimensovaný nástavek ke svádění lihu přímo do měrné baňky. Žlábky ke svádění vzorků do sběrných nádob, jakož i žlábek vedoucí do záložního bubnu se odpojí, aby naběračkami vzaté vzorky byly vylévány do korýtka bubnu. U měřidel, jež jsou opatřeny násoskou, se násoska odstraní. Při vysokém podstavci měřidla se měrná baňka podloží, aby se zamezilo roztřikování lihu nárazem na nálevku baňky.

(27) Baňky nutno před plněním dobře vypláchnouti lihem a sklopením úplně vyprázdniti.

(28) S plněním baňky možno započíti teprve tehdy, když byl měrný buben alespoň jednou naplněn, t. j. když od počátku destilace údaj počitadla postoupil nejméně o 20 litrů.

(29) Započetí i ukončení plnění baňky dlužno provésti vždy při témže postavení měrného bubnu v okamžiku, kdy dokupování lihu jest nejmenší, což jest u všech typů měřidel tehdy, když střed horního výtokového otvoru dosáhne nejvyšší polohy. Tento stav se vyznačí na bubnu čarou.

(30) Naplněná odměrná baňka se postaví na vodorovnou plochu a výška tekutiny se odečte na obou stupnicích a poznamená. Po provedení se baňka sklopením dokonale vyprázdní, načež se plnění baňky opakuje ještě dvakrát.

(31) K teplotám lihu měřidlem protékajícího a lihu v měrná baňce se nepřihlíží.

(32) Ze zjištěných tří náplňových množství se stanoví průměr, z. něhož se vypočte úchylka od normální náplně bubnu 20 litrů. Tato úchylka se vyjádří v procentech.

(33) O výkonu srovnávací objemové měrné zkoušky se sepíše zápis, v němž se podle dále uvedených vzorů vyjádří výsledek. Zápis se připojí k zápisu o váhové měrné zkoušce.

(34) Pro posouzení způsobilosti měřidla zůstává však nadále platným výsledek váhové měrné zkoušky.

(35) Příklady:

I.

Úchylka v %II.

(36) Není-li možno z měřidla odtékající lih pro nízký podstavec sváděti přímo do odměrné baňky, třeba jednotlivé výlevy bubnu opatrně zachycovati do předem řádně lihem vypláchnuté a zcela pak vyprázdněné nádoby a z této bez rozlití přelévati do odměrné baňky.

Těsnící zkouška kontrolního lihového měřidla.Oddíl XVIII.

(1) Těsnící zkouška se provádí orgánem odborného dozoru jako mimořádná zkouška měrného bubnu k včasnému zabránění účinků netěsnosti, zejména při delší dobu trvajícím přehřátí měřidla (údaj na maximálním teploměru se blíží kritické hranici), při déle trvajících poruchách se zaplavením měřidla horkými tekutinami nebo stoupne-li úchylka měrného bubnu nad 0.5% ve prospěch závodu.

(2) Netěsnost bubnu může býti způsobena porušením vnějších stěn bubnu nebo komorového zařízení a to buď v místech spájení nebo rozrušením britaniového kovu, z něhož jest buben zhotoven.

(3) Netěsnost může býti zjištěna, jestliže vyjmutý a do závěsného rámu vsazeny buben bude postupně v jednotlivých komorách naplňován lihem nebo výjimečně vlažnou vodou.

(4) Při jednotlivých soustavách kontrolních lihových měřidel jest zachovati tento postup:

(5) V rámu zavěšený, dokonale osušený a vyčištěný buben se prohlédne, nemá-li trhlin nebo kazů, viditelných již pouhým okem. Neshledá-li se závad, vpraví se buben do polohy, aby dolní komora mohla býti zcela naplněna tekutinou. To jest možné, postaví-li se buben měřidla tak, aby středy obou protilehlých vylévacích otvorů byly přesně ve svislé rovině.

(6) Na to se kaučukovou trubicí naplní dolní část bubnu tak, až tekutina sahá ke hraně vtokového otvoru středové komory. V této poloze se podrží buben nejméně 5 minut a pozoruje se, nepropouští-li na spodních hranách a vnějších stěnách tekutinu. Není-li tomu tak, jest dolní komora těsnou.

(7) Aby se seznalo, zdali jest i vnitřní ústrojí dotyčné komory těsné a neporušené, nutno sledovati, neuchází-li dolním výtokovým otvorem tekutina; v kladném případě je porušena uvnitř bubnu některá mezistěna dolní komory a komory s ní sousedící.

(8) Uvedeným způsobem se přezkoušejí všechny komory zkoušeného bubnu a o výsledku se sepíše zápis, který je přílohou popisu závodu.

(9) Zjistí-li se, že buben jest v kterékoliv komoře netěsný, ať zevně nebo uvnitř, vyloučí se měřidlo z dalšího používání.

(10) Buben měřidla soustavy Ing. V. A. Zehr může býti samostatně odeslán v ochranné dopravní skříni do závodu, v němž bude provedena jeho oprava a ověření komisí. Opravený a ověřený buben se vrátí zpět v téže skříni, se závěrami ověřovací komise.

(11) Skříň pro dopravu měrného bubnu soustavy Ing. V. A. Zehr objedná si lihovarský závod přímo. Způsob uložení a utěsnění bubnu se děje podle návodu, nalepeného ve skříní. Zasílání bubnu k opravě a ověření se děje zpravidla bez zajištění skříně, aby vybalení se mohlo státi bez intervence komise.

(12) Po opravě a ověření bubnu zašle opravu provádějící závod ověřovací list lihovarskému závodu a odeslání bubnu v dopravní skříni oznámí krajskému národnímu výboru příslušnému podle stanoviště lihovarského závodu.

(13) Jakmile dojde zásilka do lihovarského závodu, oznámí to vedoucí provozu krajskému národnímu výboru, který vyšle do závodu orgán odborného dozoru. Tento přezkouší neporušenost závěr i skříně. Po otevření skříně vsadí buben — není-li v žádném směru závady — do měřidla a upraví je k zjišťování vyrobeného alkoholu.

(14) Pokud nebude ověřený buben vsazen do měřidla, musí býti toto chováno pod závěrou a nesmí býti až do konečné úpravy používáno.

(15) Veškeré výdaje s odesláním a ověřením bubnu a s opětovnou úpravou měřidla hradí lihovarský závod.

Vzorkovací měřicí kohouty.Oddíl XIX.

(1) Pro potřebu závodu mohou býti na výrobním zařízení v lihovarských závodech umístěny vzorkovací měřicí kohouty (dále jen kohouty).

(2) Velikost kohoutu se řídí požadavky provozu. Umístění kohoutu povoluje krajský národní výbor.

(3) V popisu závodu, případně ve verifikačním zápisu se poznačí tato data: jméno výrobce, výrobní číslo, data ověřovacího listu nebo datum posledního přezkoušení, umístění kohoutu, množství vzorku v cm³ při jednom vyprázdnění, chyba v procentech, stav počitadla kohoutu v den schválení popisu závodu.

(4) Přezkoušení všeobecné činnosti kohoutu, t. j. jeho těsnost, pravidelný a správný postup počitadla kohoutu a vyprázdňování vzorku provádí orgán kontrolního dozoru v souvislosti s úkony při zahájení výroby.

(5) Přezkoušení měřicí činnosti kohoutu provádí jednou za rok orgán odborného dozoru při příležitosti měrné zkoušky měřidla, nebo jiné vhodné příležitosti. Při tomto úkonu se porovná určité množství lihu z kouhoutu vypuštěného s theoretickým množstvím podle údajů počitadla kohoutu. Zkoušené množství (několikanásobek obsahu kohoutu) se zachytí v odměrném válci nebo baňce přiměřeného obsahu. Případný rozdíl se zjistí buď doplněním (chyba ve prospěch státu) nebo odebráním (chyba ve prospěch závodu) lihu malou kalibrovanou pipetou.

(6) Za nezávadné se pokládají tyto rozdíly:

(7) Zjistí-li se při přezkoušení větší než dovolená úchylka, nutno zjistiti příčinu tohoto rozdílu. Pokud by byl rozdíl způsoben nečistotami uvnitř měrné části kohoutu, odstraní tuto závadu na místě orgán odborného dozoru. Další kontrolní zkouška se provede ihned s větším množstvím odebraného vzorku. Zjistí-li se i při této zkoušce rozdíl přesahující přípustnou úchylku, sepíše se zjišťovací zápis a připojí se k popisu závodu. Po skončení výroby se odešle vzorkovací kohout k opravě. V mezidobí se počítá při zúčtování s daty stanovenými v zjišťovacím zápise.

(8) Vedoucí provozu je povinen vésti účet všeobecné daně z lihu (ovocných pálenek) tak, aby v něm byly zachyceny všechny účiny. Na vrub účtu se účtují odebraná množství lihu, nespotřebovaná i spotřebovaná množství vzorků se zúčtují odděleně ve prospěch účtu po úředním jejich zjištění při zúčtováni.

(9) Vedoucí provozu jest povinen nespotřebované vzorky lihu (ovocných pálenek) shromažďovati ve zvláštní nádobě a při zúčtování je písemně ohlásiti k zjištění množství a stupňovitosti. Při nápadném poklesu stupňovitosti vzorků může dozorčí orgán odmítnouti jejich zúčtování, nebude-li dáno vedoucím provozu přijatelné odůvodnění.

(10) Za přiměřenou ztrátu (spotřebu při rozborech a zkouškách lihu) lze považovati rozdíly až do 20% podle velikosti kohoutu, počtu a množství denně odebraných vzorků. Pokud závody odebírají měřicími kohouty jen skutečně potřebná množství k analytickým účelům, při nichž se vzorky prakticky spotřebují, odpadá povinnost úschovy nespotřebovaných vzorků a i 20% přípustná ztráta. To se předpokládá u kohoutů o velikosti 10 až 25 cm³. Při podezření, že vzorků lihu bylo použito k nepovoleným účelům, zavede se trestní řízení.

(11) Zúčtování odebraných vzorků se provádí při zúčtování vyrobeného množství alkoholu takto:

(12) Stanoví se rozdíl údajů počitadla kohoutu na počátku zúčtovacího období a v den zúčtování. Rozdíl, vyjadřujcí počet odebraných vzorků, se násobí velikostí jednotlivého kohoutu podle ověřovacího listu (zápisu o přezkoušení). Tím se zjistí množství odebraných vzorků v cm³. Tento údaj se převede na litry a případně se opraví zjištěnou úchylkou podle zjišťovacího zápisu, násobí průměrnou stupňovitostí lihu vyráběného na příslušném výrobním zařízení a zaokrouhlí se na 1 litr alkoholu.

(13) Toto množství se zapíše na vrub účtu. Ve prospěch účtu se zúčtuje ve sloupcích pro vázaný oběh nespotřebované množství vzorků, které bylo zjištěno při zúčtování. Spotřebované množství vzorků se zúčtuje ve sloupcích pro volný oběh ke zdanění příslušnou sazbou všeobecné daně.

(14) Vzorkovací kohouty jsou zajištěné a opatřené ochranným, vhodně upraveným a též zajištěným obalem, aniž by byla tím ovlivněna činnost kohoutu.

(15) Každá porucha v činnosti kohoutu musí býti zapsána do průvozního záznamu závodu a písemně ohlášena okresnímu národnímu výboru, který zařídí další.

(16) Menší opravy kohoutu může provésti odborník za přítomnosti orgánu odborného dozoru. Potom se přezkouší správnost činnosti kohoutu.

(17) V případě, že se stane kohout k dalšímu používání nezpůsobilým (porušení činnosti počitadla, vnitřního zařízení a pod.), vyřadí se z provozu a odešle se k opravě a novému ověření.

(18) Aby však mohl závod v takovém případě dále sledovati alespoň stupňovitost vyráběného lihu při nezměněném plném zajištění výrobního zařízení, může býti na příslušné přítokové potrubí připojena zvláštní zajištěná epruveta ke zkoušení stupňovitosti, po případě soustava epruvet s odtokem buď do sběrné nádrže nebo některého odtokového lihového potrubí, aniž by byl líh protékající epruvetou vyloučen z evidence a zdanění.

(19) V podnicích, které zjišťují u vyráběného lihu jen jeho stupňovitost, může býti epruveta zapojena na výpustné potrubí měřicího kohoutu s dalším odtokem do zajištěné vzorkové nádrže. Další zúčtování při tomto uspořádání odpadá.

(20) Závady, vyskytující se při měřicích kohoutech, spočívají obyčejně v znečištění přívodného a vnitřního zařízení kohoutu. Lze je odstraniti propláchnutím kohoutu větším množstvím tekutiny nebo rozebráním kohoutu a jeho vyčištěním,

(21) K zamezení znečištění kohoutu se doporučuje vložiti před kohout usazovací nádobku se sítem. Další poruchy vznikají špatným těsněním vnitřního zařízení. Nutné zábrusy vyžadují zvýšenou pečlivost a obezřetnost, aby se kohout nezničil. Konečně špatné nasazení excentrického zařízení od vzorkovače k počitadlu způsobuje poruchu v počitadle, které pak nevyznačuje odebraná (proteklá) množství lihu. Degustační zkoušky mohou býti ovlivněny usazeninami ve vnitřním zařízení kohoutu.

(22) Přezkoušení a ověřování vzorkovacích měřicích kohoutů jest svěřeno komisi.