Platné znění

Vyhláška ministerstva techniky, kterou se vydávají pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb vyjímaje stavby typisované.

Část IX.

Část IX. Navrhování a provádění ústředního vytápění. Část IX.

  1. A. Všeobecně.
    1. 242. Ministerstvo techniky může stanovit, jaké druhy staveb mohou býti vybaveny ústředním vytápěním a v jakém přednostním pořadí budou stavby zásobeny potřebným materiálem.
    2. 243. Projekty a výpis materiálu pro ústřední vytápění musí být vypracovány a podepsány odbornou topenářskou firmou nebo úředně autorisovaným civilním inženýrem. Navrhovatel ručí svým podpisem též za správnost a účelnost projektu kotelny a správné dimensování komínů, přívodu vzduchu a ventilací, za vhodnost otopné soustavy a kotlů pro ústřední vytápění s hlediska hospodaření teplem a určení nejvýhodnějšího druhu paliva, jakož i s hlediska provozních poměrů a konečně za zachování všech dále uvedených směrnic. Při řešení rozvodu tepla se musí přihlížet k účelnému rozdělení podle provozních a povětrnostních poměrů. Počet skupin nesmí být ani nadbytečný ani nedostatečný.
    3. 244. Ve školních a závodních kuchyních, kantinách a stravovnách musí být postaráno o náležité odssávání a odmlžování vzduchu.
    4. 245. Při teplovodních systémech v půdorysně rozsáhlých stavbách musí být voleny pro snížení váhy železa systémy s umělou cirkulací.
    5. 246. Pokud bude použito nových vzorů otopných ploch, musí mít vhodnou stavební hloubku, malou spotřebu materiálu, musí být výrobně jednoduché a levné a po stránce tepelně technické doporučeny Ústavem pro hospodárné využití paliv.
    6. 247. Při stavbě kotelen nutno použít pokud možno největších kotlových jednotek, ale vždy tak, aby to nebylo na újmu hospodárnosti provozu v přechodných dobách (jaro, podzim).
  1. B. Všeobecné stavební pokyny:
    1. 248. Stropní trámy musí být uspořádány tak, aby nepřekážely vedení. Nutno pamatovat na dobré osvětlení a větrání kotelen z důvodů hygienických a bepečnostních.
    2. 249. Obytné domy se doporučuje navrhnout tak, aby bylo možno dodatečně zřídit ústřední vytápění; kde není možno zřídit ústřední vytápění ihned, nesmějí se instalovat žádné součástky tohoto vytápění. Naproti tomu není námitek, aby se zároveň se stavbou vyzdil komín ústředního vytápění, jakož i drážky pro vedení. V budovách přízemních i patrových s méně než 16 obytnými nebo kancelářskými místnostmi a ve školách s méně než 5 učebnami se prozatím nepovoluje ústřední vytápění.
    3. 250. Vhodnou stavební úpravou třeba pamatovat na účelné soustředění místností speciálně vytápěných (v době prázdnin ve škole, v nočních hodinách v úřadech a pod.).
  1. C. Nemocnice.
    1. 251. Lze použít veškerých hygienických systémů současné tepelné techniky, musí však býti dbáno možných úspor na váze. Zvláště je nutné pečovat o možnost snadného čištění otopných ploch. Vytápění operačních sálů žádá zvýšenou péči a je třeba pamatovat na 100% reservu náhradním zdrojem.
  1. D. Školy, tělocvičny, divadelní sály a pod.
    1. 252. Platí omezení poslední věty č. 249. Radiatory buďtež pokud možno montovány k nejvíce ochlazované stěně. Normálně budiž užito teplovodního vytápění se zvláštním přihlédnutím k účelnému dělení rozvodu a k regulaci; pro úspory materiálu není však zásadních námitek proti použití parního vytápění. Při stavbách se stropy ze železového betonu možno volit systém vytápění sálavého. Rovněž není námitek proti vytápění teplovzdušnému, pokud to bude hospodárné.
    2. 253. Tělocvičny, domy osvěty, divadelní sály, auly a jiné velké prostory, jichž se používá občasně, je třeba opatřit vytápěním teplo vzdušným; není-li to možné, parním.
  1. E. Úřední budovy.
    1. 254. Pro tyto budovy je účelné vytápění teplovodními systémy. Pokud jsou v úředních budovách byty a místnosti s delším, po případě nočním provozem (presidia, poradní sály, ústředny, vrátnice a pod.), musí být zapojeny na samostatné, avšak nikoli nadbytečně dimensované větve. Jinak viz poslední větu č. 249.
  1. F. Průmyslové budovy.
    1. 255. Pro vytápění provozních místností budiž zpravidla používáno teplovzdušných agregátů nebo žebrových trub, po případě i hladkých ploch. Budiž používáno vytápěcích soustav parních, teplovodních nebo horkovodních. Vzhledem k nynějšímu nedostatku kotlů je třeba využití pro vytápění také kotlů, sloužících k jiným účelům (provozním), jakož i přebytků tepelné energie při výrobě nebo odpadového tepla. Tam, kde jde o vytápění budov s provozem v jiné době, než je provoz dílenský, se doporučuje v některých případech použít akumulátoru tepla.
    2. 256. Bytové kolonie pro zaměstnance průmyslových závodů, pokud je to účelné a hospodárné a pokud je povoleno v nich zřídit ústřední vytápění, se připojují na kotelnu závodu, má-li podnik přebytek tepelné energie.
    3. 257. Pro vytápění nocleháren nutno navrhnout zjednodušené parní systémy.
  1. G. Obytné budovy.
    1. 258. Ústřední vytápění u obytných domů se zřizuje jen tam, kde je to povoleno. (Viz též č. 249). Jsou-li domy, v nichž se zřizuje ústřední vytápění, sdruženy (ve skupinách nebo bloku), musí býti podle hospodárnosti provozu zřízena společná kotelna. Budiž dána přednost teplovodním systémům; kychyňské prostory a koupelny je třeba vždy vytápět. Jako topné plochy se doporučují především radiatory, po případě jiná vhodná topná tělesa technicky odůvodněná.
    2. 259. Při stavbách o více než 8 podlažích nutno volit systémy, které snášejí vysoké provozní tlaky, nebo zařídit po výšce několik samostatných topných soustav téhož systému.
    3. 260. O vybavení sídlišť ústředním vytápěním bude rozhodováno jednotlivě.

Část X. Kamna a sporáky. Část X.

  1. 261. Pokud bude užito spotřebičů plynových nebo elektrických, jsou dovoleny jen typy značkované Plynárenským vodárenským a zdravotně technickým svazkem (PVS) nebo Elektrotechnickým svazem čs. (ESČ).
  2. 262. Pro lokální vytápění, pokud nebude stanoveno závazné značkování kamen, lze užít především těch typů kamen a sporáků, které mají všechny uzávěry zabroušeny, po případě jiných typů po dobrozdání Ústavu pro hospodárné využití paliv.
  3. 263. Velikost jednotlivých otopných těles je třeba přitom hospodárně a účelně stanovit tak, aby místnosti mohly být dostatečně vytápěny, na př. podle zásad uvedených v normě ČSN 1207—1935 „Kovová topidla na tuhá paliva (kamna, krbové vložky a sporáky)“.
    1. A. Kuchyně.
      1. 264. V kterých oblastech má být používáno plynových a v kterých elektrických sporáků, rozhodne v zájmu celostátního hospodaření energií s přihlédnutím k výrobnímu plánu koordinační komise Československých energetických závodů.
      2. 265. Sporáky na uhlí jsou železošamotové nebo krbové na nohách, čtyřplátové (16/16˝). Pro větší domácnosti tam, kde není zavedena teplá voda, se použijí sporáky velikostí 18/33˝ s kamnovcem a sušárnou pod troubou na pečení.
      3. 266. Kachlových stolových sporáků přenosných v železné kostře se použije obdobně jako podle č. 265.
      4. 267. Kachlových sporáků tří až čtyřplátových s jednou troubou se použije pro nejmenší typy bytů.
      5. 268. Zemědělské domácnosti se mohou vybaviti buď sporáky přenosnými o velikosti 4 a více plátů s jednou až dvěma troubami nebo i sporáky stavěnými na místě.
      6. 269. Kde jsou podle části XIII., č. 313 dány podmínky a kde to dovolují hospodářské důvody, nutno v každé kuchyni pamatovat na možnost připojení plynového nebo alespoň elektrického vařidla. V elektrických kuchyních buď pamatováno na možnost vytápění kuchyně.
      7. 270. V bytech, kde se používá plynového nebo elektrického sporáku, musí být umožněno lokálně vytápět alespoň jednu obytnou místnost.
      8. 271. Kombinace kuchyňského sporáku s kotlem pro ústřední vytápění se nedovoluje.
      9. 272. V kuchyních závodních a restauračních se řeší vytápění individuálně.
    1. B. Obytné místnosti.
      1. 273. Pro obytné místnosti denně nebo často vytápěné lokálně na uhlí se použijí:
        1. a) železošamotová kamna sálavá regulační, jednoduchá nebo stáložárná, a to o výhřevné ploše 0.8 až 1,2 m2 pro otop jedné, po případě současně více místností zpravidla až do celkového obsahu 120 m3 nebo o výhřevné ploše 1,2 až 1,6 m2 pro současný otop dvou nebo tří místností (otevřenými dveřmi nebo kamny vestavěnými do dělících příček);
        2. b) kachlová přenosná šachtová nebo stáložárná kamna;
        3. c) kachlová kamna na nožkách, stavěná na místě.
      1. 274. V ložnicích kachlová (akumulační) kamna, v nichž se ukončí topení před spánkem, zvyšují bezpečnost.
      2. 275. Otop plynem nebo elektrickými akumulačními kamny možno připustiti jen tam, kde to dovolí energetické poměry (č. 264).
      3. 276. Obytné místnosti vytápěné nepravidelně a po krátkou, dobu se opatří železošamotovými kamny o výhřevné ploše 0,7 až 1,2 m2, při čemž se k úspoře paliva použije kouřových trubek o délce alespoň 1 m nebo kamnového nástavce. Tato kamna jsou vhodná i pro výpomoc při velkých mrazech tam, kde se jinak topí kamny v sousední místnosti.
    1. C. Koupelny.
      1. 277. Pro koupelny se doporučují plynové průtokové ohřívače vody nebo elektrické zásobníky podle plánu koordinační komise Československých energetických závodů.
      2. 278. Pokud se použije uhelných lázeňských kamen, buďte provedena tak, aby topeniště bylo těsně uzavíratelné (s pevným dnem pod popelníkem).
    1. D. Jiné místnosti.
      1. 279. Pro kancelářské místnosti se hodí topidla obdobná jako v obytných místnostech (oddíl B).
      2. 280. Pro speciální stavby, pokud nejsou vytápěny ústředně, budiž použito topidel vhodné konstrukce a výkonnosti podle individuálního doporučení Ústavu pro hospodárné využití paliv.

Část XI. Instalační předměty a zařízení. Část XI.

  1. 281. Pro účelné a hospodárné vybavení stavby je třeba, aby stavební instalace byly navrhovány a prováděny vždy co nejúsporněji podle těchto směrnic:
    1. A. Instalační předměty.
      1. 282. Kuchyňský dřez se provede litinový smaltovaný s nesmaltovanou hranou se snímatelným dubovým rámem nebo ze žarohlíny jako vzor č. 1254 podle katalogu Spojených keramických závodů, nár. podnik v Teplicích, dříve Dittmar-Urbach, vydání č. 180 v rozměrech 800 X 450 mm. Odpad syfonu musí znít průměr 40 mm, nástěnná baterie (pro teplou a studenou vodu), průměr 13 mm a otočně rameno. Použije-li se litinového dřezu dvoudílného, má mít rozměry asi 810 X 450 nebo 900 X 450 mm.
      2. 283. Vana pro koupelnu je buď rozměrů 1550 X 680 mm, zná-li být obložena, nebo velikosti 1600 X 760 mm, stojí-li volně na nohách. Průměr odpadního syfonu i otvoru ve vaně je 50 mm, Syfon buď pro snadné čištění lehce přístupný.
      3. 284. Umyvadlo v koupelně se použije ze zdravotní keramiky, bez zadní stěny, jako vzor č. 642, 644 nebo 646 katalogu uvedeného v č. 282, o velikosti 650 X 470 mm nebo 560 X 420 mm, odsazené od zdi alespoň 3 cm. Dokud nebude možno tyto typy se zřetelem na vývoz vyrábět, dovoluje se užít umyvadla opatřeného zadní stěnou jako vzor č. 504, 503 nebo 505 téhož katalogu, o rozměrech 600 X 450 mm, 635 X 460 mm nebo 560 X 420 mm nebo podobných typů jako vzor č. 384, 383 nebo 385 téhož katalogu. Odpad syfonu budiž nejméně o průměru 32 mm, a přepad (i v otvorech přepadových) stejného průřezu jako výtokový otvor z mísy. Umyvadlo se vybaví nástěnnou baterií o průměru 13 mm s otočným ramenem, umístěnou mimo rovinu souměrnosti umyvadla a pokud možno společnou i pro vanu. Nebude-li k umyvadlu zavedena teplá voda, použije se výtokový ventil rovněž mimostředně umístěný o průměru 13 mm s otočným ramenem nebo výjimečně stojánkový ventil. Použije-li se umývátek, volí se jako vzor č. 229 a 239 téhož katalogu.
      4. 285. Záchodové mísy. Podle místních poměrů se použije splachovacích nádržek nebo, kde to tlak vody dovolí, jen tlakových splachovačů. Při splachovacích nádržkách se použije mís se zdravotní keramiky vzoru Panama č. 150 až 150f katalogu uvedeného v č. 282 nebo vzoru Baltik č. 160 až 160d téhož katalogu nebo vzorů podobných. Při tlakových splachovačích se použije mísy vzor č. 153 téhož katalogu nebo podobného vzoru. Je-li kloset v koupelně, musí se použít sedátka s víkem.
      5. 286. Bidet, pokud se ho použije se zvolí vzoru č. 9088 nebo 9089 katalogu uvedeného v č. 282 nebo podobného vzoru.
      6. 287. Dětské klosetky do nemocnic se zvolí jako typ č. 156 katalogu uvedeného v č. 282.
      7. 288. Dětské vaničky jsou ocelové, smaltované, délky 90 cm nebo ze zdravotní keramiky jako vzor č. 306 nebo 307 katalogu uvedeného v č. 282.
      8. 289. Pro jiné účely lze použít dalších nutných předmětů, i když nejsou dosud typisovány.
    1. B. Armatury.
      1. 290. Pro kuchyňský dřez se použije těchto armatur (označení T s číslicí znamená č. typů podle katalogu Povážských strojíren, nár. podnik, závod Myjava, dříve Tauš, z r. 1944):
        1. a) baterie T 495, průměru 13 mm (1/2˝) nebo
        2. b) výtokového ventilu s otočným ramenem T 403 průměru 13 mm,
        3. c) lapače tuku jednodílného T 703 nebo dvoudílného T 702 (s jedním nebo dvěma rameny), k litinovým dřezům T 709,
        4. d) růžice T 222, růžice odpadní T 905,
        5. e) řetízku kuličkového T 20.
      1. 291. Pro vanu se použije:
        1. a) baterie T 1730 až 1733, avšak s otočným ramenem o průměru 13 mm, jen pro zvláštní účely o průměru 20 mm (3/4˝),
        2. b) odpadního ventilu T 1451,
        3. c) řetězu článkového T 39 nebo kuličkového T 40,
        4. d) dvířek (k otvoru pro čištění) T 3620, rámečkových k vyplnění kachlíky, velikosti 30/15 cm,
        5. e) mydláků a držáky (místo držáků kovových) jako vzor č. 9196 katalogu uvedeného v č. 282 nebo keramických tvarovek koupelnových 30 X 15 cm nebo 15 X 15 cm.
      1. 292. Pro umyvadla se užije těchto armatur:
        1. a) baterie T 495 nebo
        2. b) výtokového ventilu T 403, výjimečně T 101 spolu s T 165 nebo T 167,
        3. c) syfonu T 1003 a T 1003 a průměru 32 mm (5/4˝),
        4. d) růžice T 282, odpadní růžice T 905,
        5. e) řetízku článkového T 19 nebo kuličkového T 22.
      1. 293. Pro klosety s nádržkou se použije (označení K znamená, že vzory jsou vzaty z Katalogu vodních, plynovodních a parních armatur z r. 1936):
        1. a) plovákového ventilu K 690 o průměru 10 mm (3/8˝) a koule K 684,
        2. b) padákového ventilu se závažím, násoskou, mosazným drátem a páčkou K 775, průměru 40 mm (6/4˝), s vedením zajištěným proti vytažení,
        3. c) nárožního ventilu K 89 roh o průměru 10 mm (3/8˝),
        4. d) táhla T 2681 nebo K 781 s porcelánovým nebo dřevěným držadlem,
        5. e) sedátkových závěsů T 2526, po případě T 2527,
        6. f) nástěnného vedení T 2516,
        7. g) sedadlových šroubů T 2528.
      1. 294. Při použití tlakových splachovačů:
        1. a) splachovač T 2503 (v katalogu zatím není uveden) o průměru 20 mm (3/4˝) s uzavíracím šoupětem K 3040 W upraveným pro montáž do zdi o průměru 20 mm (3/4˝),
        2. b) splachovací trubka T 2534,
        3. c) závěsy jako u č. 293, písm. e),
        4. d) nástěnné vedení jako u č. 293, písm. f),
        5. e) sedadlové šrouby jako u č. 293, písm. g).
      1. 295. Pro bidet se použije soupravy T 908.
      2. 296. V každém bytě budiž alespoň jeden výtok upraven tak, aby bylo lze bez použití nástrojů nasadit hadici 13 mm světlého průměru se šroubením.
    1. C. Patrubí.
      1. I. Kanalisační potrubí.
        1. 297. U budov přízemních a jednopatrových se zakazuje užívat litinových trub odpadních. Kanalisační potrubí vodorovné musí být z kameniny, svislé z kameniny nebo z asbesto-cementových asfaltovaných trub.
        2. 298. Kameninových trub se použije ve stavebních délkách 600—1000 mm jako svislého kanalisačního potrubí nejvýše pro dvě podlaží domů (i vícepatrových).

          Jako součást těsnění se použije konopných dehtovaných provazců a těsnění se zalije asfaltem. Ležaté kameninové potrubí musí mít dostatečné krytí. Pro kameninové dvorní vpustě se použije plzeňského normálu ø 300 mm.

        1. 299. Asbestocementových trub, těsněných konopným provazcem a zalitých asfaltem se použije pro svislé kanalisační potrubí jen u budov nejvýše o dvou podlažích a pro odvětrávací potrubí vždy.
        2. 300. Zapojení instalačních předmětů. Při domovní kanalisaci zapojené do uliční stoky lze do jednoho svislého, odpadního potrub jutovaných, asfaltových, ocelových nebo litinových tlakových vany, bidetu, umyvadla i kuchyňského dřezu, po případě od vpustí pro odvodnění dlažeb. U všech odvodňovacích předmětů kromě záchodové mísy musí být v tom případě použito hlubokých (asi 80 mm) vodních uzavírek a musí být postaráno o řádné odvětrání. Délka připojovacího potrubí od odpadního potrubí budiž co nejkratší.
        3. 301 Olověných trub se použije v co nejkratších délkách a jen tam, kde je toho nevyhnutelně třeba.
      1. II. Vodovodní potrubí.
        1. 302. Ležaté potrubí. Při volném potrubí se použije trub jutovaných, asfaltových, ocelových nebo litinových tlakových s klínovými spojí a při volné montáži po případě přírubových. Pozinkovaných trub se využije ve výjimečných případech, po případě se svolením místní vodárny.
        2. 303. Stoupací potrubí se v obytných budovách (podobně jako v průmyslových) provede z ocelových, asfaltových trubek tak, aby jejich výměna při proděravění byla snadná.
        3. 304. V obytných domech nejvýše o třech podlažích nad terénem se vyvede stoupačka, která je nejblíže u vchodu na půdu, o průměru nejméně 25 mm nad úroveň půdy a opatří se ventilem, hadicovou spojkou a odvodněním v zámrzné části.

          V obytných domech o více než třech podlažích nad terénem se provede nebo alespoň navrhne a stavebně připraví provedení zvláštní samostatné požární stoupačky v prostoru schodiště.

          V průmyslových, veřejných, dopravních a zemědělských stavbách musí být dodržovány předpisy požární policie.

        1. 305. Uzavírací ventily se osazují na hlavním vedení, na spodním konci svislých stoupaček v přístupném místě a v bytech u všech ohřívačů a splachovačů. Při soustředěné instalaci se doporučuje použít jednoho uzavíracího ventilu pro celý byt na místě jednotlivých uzavíracích ventilů pro jednotlivé spotřebiče.
    1. D. Příprava a rozvod teplé vody.
      1. 306. Při stavbách obytných domů o více bytech je přípustna, ústřední příprava teplé vody a její rozvedení do bytů.
      2. 307. V domech o menším počtu bytů se doporučuje opatřit teplou vodu
        1. a) stejně jako v č. 306 nebo
        2. b) v každém bytě plynovým průtokovým automatem nebo elektrickým zásobníkem.
      1. 308. V rodinných domcích se opatří teplá voda jako podle č. 307, písm. b). Není-li zamýšleno rozvádět teplou vodu, zřídí se koupelna s normálními uhelnými lázeňskými kamny 12˝, armaturou T 1820; přívodní potrubí musí mít průměr 13 mm a uzávěr K 89 roh.
    1. E. Byty bez vody.
      1. 309. Ve zvláštních případech (na př. venkovské osídlení, nedostatek přípojek a pod.) nebudou byty vůbec vybaveny vodou.

Část XII. Armatury. Část XII.

  1. 310. Kromě armatur uvedených v oddílu B, části XI. se použije u obytných staveb těchto armatur:*)
    1. Výtokové ventily typu č. K 1, K 3 světlosti 13 až 26 mm (½˝ až 1˝);
    2. přímé ventily:
      1. K 83 světlosti 13—50 mm (½˝ až 2˝),
      2. K 89 roh světlosti 10—13 mm (3/8˝ až ½˝),
      3. K 125 světlosti 13—32 mm (½˝ až 5/4˝);

    hlavní ventily K 181 světlosti 20—40 mm (¾˝ až 6/4˝);

    navrtací kohouty K 206 světlosti 14—25 mm (½˝ až 1˝);

    nástěnky K 247 průměru 13—26 mm (½˝ až 1˝);

    prodloužení K 263 světlosti 13—26 mm (½˝ až 1˝). Všechna prodloužení v délkách 10 až 100 mm;

    čisticí šrouby K 263 světlosti 13—26 mm (½˝ až 1˝);

    výpustné ventily K 270 světlosti 7 mm (¼);

    zátka K 272 světlosti 7 nebo 10 mm (¼ nebo 3/8˝);

    růžice K 316 světlosti 13—26 mm (½˝ až 1˝);

    1. odpadní ventily:
      Část XII. Armatury.
      K 364 světlosti32—50 mm 5/4˝ až 2˝)
      T 900„32—50 mm„„
      T 901„32—50 mm„„;

    řetízky a držáky k řetízkům T 21;

    1. střikací hubice:
      Část XII. Armatury.
      K 464 světlosti13—25 mm (½˝ až 1˝),
      K 478 světlosti13—25 mm (½˝ až 1˝);

    zahradní hydranty K 522 světlosti 20—40 mm (¾˝ až 6/4˝);

    závěsy pro klosetová sedadla K 2526 hladký vzor nebo K 2627 (pro opravy klosetů se zadním prkénkem);

    1. hlavní plynové kohouty:
      1. K 800 světlosti 13—80 mm (½˝ až 3˝),
      2. K 805 světlosti 13—20 mm (½˝ až ¾˝),
      3. K 811 (klíče) světlosti 13—80 mm (½˝ až 3˝);
    1. plynové kohouty s křídlovou rukojetí:
      1. K 812 světlosti 13—20 mm (1/2˝ až ¾˝);
    1. plynové kohouty na hadici:
      1. K 863 Světlosti 10—13 mm (3/8˝ až ½˝) — všechny podle nové konstrukce s ochrannou pojistkou,
      2. K 860 podle nové konstrukce s ochrannou pojistkou 10—13 mm (3/8˝ až ½˝);

    parní ventily uzavírací K 3001 světlosti 13—50 mm (½˝ až 2˝);

    1. zpětné ventily:
      1. K 3030 světlosti 13—50 mm (½˝ až 2˝),
      2. K 3038 světlosti 13—32 mm (½˝ až 5/4˝);
    1. Peetova šoupátka:
      1. K 3040 světlosti 13—50 mm (½˝ až 2˝);
    1. šikmé ventily:
      1. V 5083 světlosti 13—50 mm (½˝ až 2˝);
    1. výpustné ventily:
      1. K 270 světlosti 7 mm (¼˝);
    1. regulační kohouty:
      1. J 4220 světlosti 10—32 mm (3/8˝ až 5/4˝),
      2. J 4221 světlosti 10—32 mm (3/8˝ až 5/4˝);
    1. regulační ventily:
      1. J 4222 světlosti 10—32 mm (3/8˝ až 5/4˝),
      2. J 4223 světlosti 10—32 mm (3/8˝ až 5/4˝);
    1. plnicí a vypouštěcí kohouty:
      1. J 4310 světlosti 10—26 mm (3/8˝ až 1˝);
    1. odvzdušňovací ventily:
      1. J 4320 světlosti 3—10 mm (1/8˝ až 3/8˝),
      2. J 4320a;
    1. pojistné ventily:
      1. J 4333 světlosti 13—25 mm (½˝ až 1˝),
      2. J 4343 světlosti 13—32 mm (½˝ až 5/4˝);
    1. teploměrová pouzdra:
      1. J 4350 světlosti 13—20 mm (½˝ až 3/4˝),
      2. J 4351 světlosti 13—20 mm (½˝ až 3/4˝);
    1. manometrové kohouty:
      1. J 4511 světlosti 13 mm (½˝).

    Pro jiné stavby než obytné se použije těchto i ostatních vyráběných armatur, povolených výnosem ministerstva průmyslu č. j. 313.417/48-VIII/4-1948 z 21. prosince 1948.

Část XIII. Plynové spotřebiče a instalace. Část XIII.

  1. 311. V obytných stavbách se smí používat jen plynových spotřebičů značkovaných Plynárenským, vodárenským a zdravotně technickým svazem (podle vyhlášky ministra průmyslu z 28.června 1946, č. 1505 Ú. l. I a z 13. června 1947, č. 637 Ú. l. I).
  2. 312. Pro nutné odvětrávání místnosti, kde se užije plynových spotřebičů jsou směrodatná příslušná ustanovení platných předpisů.
  3. 313. V místech, kde nejsou podmínky energetické dobře známy, nutno si před zavedením instalace pro plyn vyžádat posudek koordinační komise Československých energetických závodů, n. p.
  4. 314. Domovní instalace se zřídí podle platného plynového regulativu s použitím černých ocelových trubek.
  5. 315. V zájmu bezpečnosti, správného hospodaření hmotami a úspory práce je třeba se řídit při instalaci plynových spotřebičů směrnicemi, normami a pokyny plynáren a dozorčích úřadů.
  6. 316. Spotřebiče plynové, jichž možno účelně použít v budovách jsou:
    1. a) sporáky,
    2. b) průtokové ohřívače vody pro koupelny,
    3. c) průtokové ohřívače vody dřezové,
    4. d) vařidla,
    5. e) pečící trouby,
    6. f) živnostenské a průmyslové spotřebiče,
    7. g) radiatory šesti, osmi a desetižebrové,
    8. h) ledničky a
    9. i) žehličky,
  1. 317. Ostatní pokyny jsou obsaženy v části X a XI. této vyhlášky.

Část XIV. Elektrické instalace. Část XIV.

  1. 318. Elektrické instalace mají vyhovovat platným předpisům ESČ a normám ČSN—ESČ (ČSN—ESČ 231-1948 „Hospodárná elektrisace v budovách a zemědělství“) s přihlédnutím k největší možné úspoře barevných kovů a jiných instalačních potřeb.

    Smí se použít jen hmot, vyhovujících vyhlášce ministerstva průmyslu z 19. října 1945, č. 340/1945 Ú. l. I, o povinné kontrole a zkoušení elektrických výrobků, ve znění vyhlášek ji měnících nebo doplňujících.

  1. 319. Typy, jichž se použije na stavbách, jsou:
    1. Tlačítko pod omítku s deskou z hnědého isolantu, 2A 250V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 418,
    2. vypinač krabicový jednopólový pod omítku s kruhovou deskou z hnědého isolantu, 6A, 250 V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 10211,
    3. přepinač seriový pod omítku s deskou z hnědého isolantu, 6A, 250V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 10215,
    4. přepinač střídavý pod omítku s deskou z hnědého isolantu, 6A, 250V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 10216,
    5. přepinač křížový pod omítku, jinak jako předešlý, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 10217,
    6. vypínač krabicový jednopólový na omítku, s víčkem z hnědého isolantu, 6A, 250V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 10001,
    7. přepinač seriový na omítku s víčkem z hnědého isolantu 6A, 250V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. c. 10605,
    8. přepinač střídavý, jinak jako předešlý, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 10006,
    9. přepinač křížový, jinak jako předešlý, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 10007,
    10. vypinač jednopólový, otočný, 6A, 250V, chráněný vzor do vlhka, s krytem z hnědého isolantu, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4933,
    11. přepinač střídavý, téhož provedení jako předešlý vypinač, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4937,
    12. přepinač seriový, jinak stejného provedení jako předešlý, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4938,
    13. přepinač křížový, jinak ve stejném provedení jako předešlý, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4939,
    14. přípojka sporáková nástěnná jednopólová, s krytem z hnědého isolantu, nulovou svorkou a objímkou E 14 pro doutnavku, 25A, 250V na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p. typ kat. č. 12511,
    15. přípojka sporáková, trojpólová, jinak stejného provedení jako předešlá, avšak 25A, 380V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 32511,
    16. přípojka sporáková trojpólová, s nulovou svorkou, zapuštěná, 25A, 380V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 32528,
    17. vypinač stiskací trojpólový, v provedení do vlhka, 15A, 380V, na př. výrobek Elekro-Pragy, n. p., typ kat. č. 15-IIIv,
    18. vypinač jako předešlý, avšak 25A, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 25-IIIv,
    19. vypinač stiskací jednopólový, 15A, 250V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 15-Ie,
    20. vypinač stiskací jednopólový na zaplombování, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 25-Ie,
    21. vypinač trojpólový, jinak jako předešlý, 25A, 380V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p. typ kat. č. 25-IIIe,
    22. vypinač stiskací, trojpólový, 15A, 380V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 15-IIIe,
    23. vypinač stiskací, trojpólový, 60A, 380V, na př. výrobek MEZ, n. p., Olomouc, typ kat. č. SVC 60,
    24. vypinač otočný jednopólový, v nevýbušném provedení, 10A, 250V,
    25. přepinač seriový, téhož provedení jako předešlý, 10A, 250V,
    26. přepinač střídavý, téhož provedení jako předešlý,
    27. přepinač křížový, téhož provedení jako předešlý,
    28. zásuvka dvojpólová s ochranným kolíkem pod omítku, s deskou z hnědého isolantu, 10A, 250V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 41471,
    29. zásuvka dvojpólová s ochranným kolíkem na omítku, s víčkem z hnědého isolantu, 10A, 250V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4110i,
    30. zásuvka dvojpólová s ochranným kolíkem, chráněný vzor v provedení do vlhka, s krytem z hnědého isolantu, se sklápěcím víčkem, 10A, 250V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 5575,
    31. zásuvka ve stejném provedení jako předešlá, avšak blokovaná, 10A, 250V,
    32. objímka stropní (přímá), s kovovým závitem E 27 a keramickým ořechem, s krytem z bakelitu, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1120-17,
    33. objímka nástěnná (šikmá), jinak stejná jako předešlá, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1120-18,
    34. objímka nevýbušná se závitem E 27, s pevným závěrem III, na př. výrobek Elektrosvitu, n. p., typ kat. č. 121,
    35. skříň pro přechod z kabelového vedení na pancéřovou trubku nebo chráněný vodič, litinová nebo z lisované isolační hmoty, a to ve třech velikostech, pro vodiče do průřezu od 4X1.5 mm2 do 4X6 mm2, pro průřezy od 4X6 mm2 do 4X25 mm2 a pro vodiče průřezů 4X25 až 4X50 mm2,
    36. rozvaděč o spojích přístupných zpředu, se všemi součástmi krytými, podobný rozvaděčům OCEP, na př. výrobek fy MEZ, n. p.,
    37. svorky závitové z isolantu, systému Weco, do 2,5 mm2 takového provedení, které nedeformuje vodič, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 444,
    38. svorky závitové do 6 mm2, jinak stejné jako předešlé, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 446,
    39. svorky Conex do krabic, porcelánové, pro vodiče do průřezu 4X1,5 mm2, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 610,
    40. svorky jako předešlé, avšak do 4X2,5 mm2, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 611,
    41. nulová svornice, 60A, 500V, se čtyřmi odbočkami, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 2137,
    42. nulová svornice, 25A, 500V, s pěti odbočkami, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1139,
    43. svorkovnice krabicová průběžná, do vlhka se dvěma vývody, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4012a,
    44. svorkovnice krabicová úhlová, jinak ve stejném provedení jako předešlá, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4012,
    45. svorkovnice krabicová odbočná, se třemi vývody, tvaru T, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4013,
    46. svorkovnice krabicová křížová, se čtyřmi vývody, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4014,
    47. svorkovnice krabicová universální, odbočná, s jedním až 6 vývody (4 vývody na stěně, 1 vývod na dně, 1 vývod na víku), na př. výrobek Kablo, n. p., Bratislava typ kat. č. U,
    48. vývodka jednoduchá pro chráněný vodič, na př. výrobek Kablo, n. p., typ kat. č. VVD,
    49. dvojitá vývodka, na př. výrobek Kablo, n. p., typ kat. č. DVP 2,
    50. zátka uzavírací pro závity pancéřových trubek o světlosti 13,5 až 29 mm, na př. výrobek Kablo, n. p., typ kat. č. 317,
    51. koncovka pro chráněný vodič, na př. výrobek Kablo, n. p., typ kat. KZ 1, KZ 2,
    52. nástavec redukční NA, na př. výrobek fy Kablo, n. p.,
    53. přechodka na venkovní vedení z chráněného vodiče,
    54. příchytka pro chráněné vodiče vnějšího průměru 9 až 18 mm, na př. výrobek fy Kablo, n. p., vzor A,
    55. příchytka pro chráněné vodiče vnějšího průměru 17 až 25 mm, na př. výrobek fy Kablo, n. p., vzor B,
    56. oka kabelová, lisovaná, podle normy ČSN—ESČ 102,
    57. sokl pojistkový, podélný, E 27, 25 A, 500 V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1725,
    58. hlavice pojistková, E 27, 25 A, 500 V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1831,
    59. kroužky styčné E 27, 6 až 25 A, 500 V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1826 až 1830,
    60. sokl pojistkový E 33, 60 A, 500 V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1726,
    61. hlavice pojistková E 33, 60 A, 500 V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1839,
    62. kroužky styčné E 83, 35 až 60 A, 500 V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p. typ kat. č. 1836 až 1838,
    63. patrony pojistkové E 27, 2 až 25 A, 500 V, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1818 až 1824,
    64. patrony pojistkové E 33, 35 až 60 A, 500 V (380 V), na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 1833 až 1835, (1833C-1835C),
    65. sokl pojistkový, vestavný, E 27, 25 A, 500 V, s ochranným porcelánovým kroužkem, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4725 k,
    66. sokl pojistkový, vestavný, E 33, 60 A, 500 V, s ochranným porcelánovým kroužkem, na př. výrobek Elektro-Pragy, n. p., typ kat. č. 4726 k.
  1. 320. Přípojek sporákových trojpólových, uvedených v č. 319, se použije i pro připojení dvojpólová.

    Svorkovnic krabicových, uvedených v č. 319, se používá do průřezu 2,5 mm2 a vnějšího průměru 15,5 mm.

  1. 321. Jiných druhů, než které jsou uvedeny v č. 319, a výrobků jiných firem, na př. Elektro-Pragy, n. p., Elektrosvitu, n. p., Kablo, n. p., a pod., možno též použít podle potřeby, zejména pokud jde o výrobky, hromadně vyráběné k 1. lednu 1949, až do hospodárného využití výrobních zařízení, avšak nutno vždy dbát při jejich volbě hlediska hospodárnosti staveb a úspor hmot.
  2. 322. Rozvodnic se použije podle předpisů ESČ.
  3. 323. Pro zařizování hromosvodů viz ustanovení norem ČSN —ESČ 113-1933 „Hromosvody“ a ČSN—ESČ 134-1935 „Součásti hromosvodů“ se zřetelem na vyhlášku ministerstva průmyslu o používání mědi.
  4. 324. Se zřetelem na nutnou úsporu plášťových trubek, bude nutno při elektrických instalacích používat většinou černých trubek papírových v rozsahu vymezeném vyhláškou ministerstva průmyslu, po případě vhodně sdružovat některá vedení.

Část XV. Stavební kování. Část XV.

  1. 325. V obytných domech se podle potřeby použije tohoto stavebního kování:
    1. zajišťovací (fasonové) kolíčky ze slitiny zinku DZn-Al4Cu1 podle ČSN 1071-1943 se zářezem délky 35 mm pro vlysy a délky 65 mm pro rámy oken všech druhů;
    2. závěsy okenní délky 100 mm (dosud obvyklé označeni jako 8/4) s čepem na čep pro vnitřní křídla oken se sdruženými křídly řady V podle normy ČSN 2218-1947, ø čepů 9 mm, křídla z plechu tlustého 2 mm,
    3. délky 80 mm (dosud obvyklé označení jako 6/4) s čepem na čep, pro křídla oken jednoduchých a dvojitých, ø čepu 9 mm, křídla z plechu tlustého 2 mm,
    4. délky 80 mm s vrchním křídlem širokým 20 mm a spodním 25 mm pro venkovní křídla oken se sdruženými křídly, ø čepu 7 mm, křídla z plechu tlustého 1.5 mm,
    5. šrouby spojovací o délce 56 mm, šroub ocelový se čtyřhrannou hlavou, zdířky z vhodného barevného kovu;
    6. válečkové uzávěry pro okna jednokřídlová i dvoukřídlová, a to pro křídla vyšší než 50 cm typu jako č. 806, pro křídla nižší typu jako č. 808 katalogu fy Vichr a spol., Praha — 1938 (dále V) při střední šířce od středu trnu 14 mm ± 0,5, otvor v ořechu 6X6 mm;
    7. uzávěry jazýčkové pro okna jednokřídlová nižší 50 cm, a to typu V č. 206, po případě s lisovaným ořechem, s otvorem v ořechu čtyřhranném 6X6 mm;
    8. stavěče okenních křídel pro okna se sdruženými křídly, s fíbrovými vložkami, pakované proti rzi, typu V č. 824, pro dvojitá okna použije se sklapky podle č. 88 (ceníku Vichr), avšak z lehkého kovu;
    9. lanová ventilační zařízení s pokovenou rukojetí normálního provedení i se dvěma zámky pro široká křídla, jichž lze zatím užít i pro ventilační klapky oken se sdruženými křídly;
    10. páková ventilační zařízení litá, eventuálně zčásti lisovaná s poniklovanou rukojetí (nehodí se pro dvojitá okna fošnová);
    11. sklapky pro malá křídla a ventilační klapky, typ Branka č. 308;
    12. lavičníky délky 100, 120 a 140 mm k připevnění šrouby;
    13. závěsy dveřní: pro dveře široké 60—90 cm použije se závěsů 100 mm (místo dosavadních 11/4) s čepem na čep, čep o ø 12 mm, křídla z plechu tlouštky 3 mm. Pro větší křídla použije se závěsů 120 mm (místo dosavadních 12/4) s čepem na čep, čep o ø 12 mm, křídla z plechu tlouštky 3 mm,
    14. zámky vesměs zadlabané, šířky 80 mm (jen u dveří balkónových 70 mm). Všechny zámky tlouštky 11 mm kromě zámků dosických, které jsou 14 mm tlusté. Otvor ořechu 8X8 mm,
    15. pro domovní dvéře se závorou a střelkou bez převodu, tlouštky 14 mm s vložkou,
    16. pro vstupní dvéře bytové, zámek se závorou a střelkou s převodem, buď s vložkou tlouštky 11 mm nebo dosický tlouštky 14 mm, se třemi klíči,
    17. pro koupelny a záchody se střelkou na zajištění, po případě s opatřením na odjištění zvenku, prodloužením trnu téhož průměru jako u půloliv (viz dále), aby bylo možno odjistiti uzávěr z venku trnovým klíčem,
    18. pro ostatní dvéře bytové obyčejný zámek se závorou a střelkou, tlouštky 11 mm, s jedním klíčem,
    19. pro podružné místnosti (špíže a pod.) obyčejný zadlabaný zámek na klíč;
    20. vrchní kování dveří z hliníkové slitiny, tvaru sekyrkového o délce dveřních klik 100 mm od osy trnu (připojení na trn, jenž je rozdvojen a vroubkován, fasonovým kolíčkem);
    21. štítky k zámkům ze slitiny GAL-Ng7 37 mm široké 240 mm dlouhé;
    22. knoflíky o průměru 40 mm pro vstupní dveře;
    23. půlolivy se štítky pro okna, téhož tvaru jako kliky, o délce 60 mm s čepem 6X6 mm,
    24. nárazníky okenní o třech dírkách,
    25. spojky ventilačních křídel oken dvojitých,
    26. kyvadlové ocelové závěsy pro dveře kyvadlové pro tlouštku křídla 40 mm, Ess č. 70/36,
    27. stavěče dveřní, typu Branka č. 3933,
    28. pákové zástrče (překlapovací) pro dvoukřídlové dveře, typu V 527, celkové délky 350 mm pro křídla podle normy ČSN 2021—1947 „Dveřní křídla“ anebo 500 mm pro křídla větší,
    29. zavírače dveří pro dvéře domovní, typu Brano (fy Branka) nebo typu Diktator (fy Vichr),
    30. ochranné plochy (okopné) 150 mm vysoké, z hlinikové slitiny pro dveře domovní a kyvadlové,
    31. lišty hliníkové proti zatékání pro dveře balkonové,
    32. rukojeti 600 mm dlouhé, profil 30/2 mm, s vyhnutými objímkami z hlinikové slitiny,
    33. vhoz na dopisy s rámečkem na jmenovku (visitku) a kukátkem pro rodinné domky,
    34. rámečky na jmenovku (visitku) s kukátkem pro bytové dveře nájemních domů.

    Vrchní kování dveří a oken může být též z bakelitu.

Část XVI. Sedlové a pultové světlíky s beztmelým zasklením. Část XVI.

  1. 326. Za závazné se prohlašují typy sedlových a pultových světlíků a stěn s beztmelým zasklením uvedené v katalogu vydaném v roce 1949 instalačními závody, národním podnikem, Praha.

Část XVII. Výjimka pro stavby typisované. Část XVII.

  1. 327. Ustanovení této vyhlášky neplatí, pokud jsou v rozporu s typovými plány vydanými ministerstvem techniky.

Část XVIII. Závěrečná ustanovení.

  1. 328. Nedotčena zůstávají ustanovení směrnic vydaných podle platných předpisů pro stavebně technická opatření proti leteckým a jiným podobným útokům.
  2. 329. Tato vyhláška platí pro stavby, a nimiž nebylo v den počátku účinnosti této vyhlášky ještě začato: u staveb již začatých budiž těchto ustanovení dbáno všude, kde tomu nebrání technické nebo jiné závažné důvody.
  3. 330. Výjimky z této vyhlášky povoluje v odůvodněných případech ministerstvo techniky.
  4. 331. Tato vyhláška neplatí pro stavby vojenské ani pro stavby železniční souvisící s provozem drah.
  5. 332. Ustanovení dřívějších vyhlášek vydaných podle § 15 zákona ze dne 7. března 1947, č. 42 Sb., o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem, (vyhlášky z 21. dubna 1947, č. 408 Ú. l. I, z 29. září 1947, č. 1033 Ú. l. I a I. díl vyhlášky ze dne 16. března 1948, č. 676 Ú. l. I) platí jen pro dokončení rozestavěných staveb; jinak se zrušují.
  6. 333. Přestupky této vyhlášky se trestají podle § 21 vl. nař. č. 296/1948 Sb.
  7. 334. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem uveřejnění v Úředním listu.