Platné znění

Vyhláška ministra techniky, kterou se vydávají pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb a prohlašuje závaznost některých norem.

I. díl. / Část III.

Část III. Navrhování domků pro bezzemky a zemědělské deputátníky. Část III.

  1. A. Bezzemci.
    1. 1. Bezzemkem se podle těchto směrnic rozumí obyvatel venkova nebo městské periferie, jehož hlavním zaměstnáním není zemědělská činnost, nýbrž řemeslo, zaměstnání v průmyslu, ve veřejné službě a pod., který pro svou potřebu pěstuje drobné hospodářské zvířectvo a má ve vlastnictví nebo v pachtu za tím účelem pozemky v rozsahu nesoběstačného zemědělského podniku.
    2. 2. Disposice domku sleduje funkci rodinného bydlení podle zásad pro navrhování obytných staveb (část I.) se zvláštním zřetelem k chovu hospodářského zvířectva.
  1. B. Část bytová.
    1. 3. Bytová část se skládá z obytné místností, ložnic a příslušenství.
    2. 4. Obytná místnost má míti nejmenší výměru 22 m2 s odděleným kuchyňským koutem o nejmenší ploše 7 m2 a největší ploše 10 m2 (vedle uvedené obytné plochy).
    3. 5. Ložnice rodičů (o velikosti nejméně 13 m2) může být umístěna v podkroví.
    4. 6. Ložnice dětí (přibližně téže velikosti) může býti rovněž v podkroví vedle ložnice rodičů a přístupná přímo se schodiště. Není přípustné, aby přístup do jedné ložnice vedl jen přes druhou.
    5. 7. Lázeň je uvnitř disposice, přístupná z obytného prostoru a může být osvětlena nepřímo a větrána komínovou ventilací. Lázeň možno spojiti s prádelnou, pokud je v teplé poloze (vedle kuchyně, společná vana a společný otop); v tom případě musí být přímo osvětlena a větrána.
    6. 8. Zásobník je komora přístupná z předsíně a má výměru zpravidla 2—4 m2. Přímé spojení s kuchyní není dovoleno. Kromě zásobníku může být zřízena malá přímo větraná špížní skříň, umístěná v kuchyňském koutu.
    7. 9. Předsíň zprostředkuje spojení bytu s dvorem a s přičleněnou hospodářskou částí. V předsíni budiž pamatováno na místo pro odkládací stěnu. Z předsíně je přímý vstup do obytného prostoru (kuchyně), zásobníku a prádelny. Velikost má býti taková, aby se umožnilo požadované spojení na nejmenší ploše. V chladných polohách budiž pamatováno na dvojí uzávěr pro zimní měsíce (zádveří).
    8. 10. Záchod je součástí obytné budovy a je přímo osvětlen a větrán. Odvětrání odpadního potrubí budiž vyvedeno nad střechu. Záchod je přístupný buď z prádelny nebo z předsíně. V tomto případě musí být u nesplachovacího záchodu zřízena ještě větraná záchodová předsíňka. Splachovací nádržky se instalují vždy na vnitřní zdi, což platí pro přívod vody vůbec.
    9. 11. Schodiště do podkroví je přímočaré nebo dvouramenné. Nástup je z předsíně, dovoluje se však nástup i z obytné místnosti, je-li od ní oddělen dveřmi. Schodiště do sklepa může vyúsťovat v prádelně.
    10. 12. U obytných částí v podkroví musí být provedena náležitě tepelná isolace stěn i stropů a zabezpečeno příčné větrání.
    11. 13. Sklep slouží k uskladnění zásob pro domácnost. Pro topivo je vhodnější uhelna nebo dřevník na dvoře nebo pod převislou střechou.
    12. 14. Není-li v místě řádná konalisace, budiž každý domek opatřen sedimentační žumpou, do níž nemá být zapojen jiný odpad než záchodový.
  1. C. Část hospodářská.
    1. 15. Prádelna (hospodářská kuchyň) je zároveň hrubou umyvárnou. Je další místností vedle předsíně, oddělující hospodářskou část od bytové. Musí být přímo osvětlena a větrána. Musí býti položena tak, aby měla přístup z předsíně (nejkratší spojení s bytovou částí), byla blízko schodiště ze sklepa a měla přímě spojení s chlévem. Prádelna budiž opatřena komínovou ventilací, po případě lapačem páry.
    2. 16. Chlév je v bezprostředním spojení s prádelnou (hospodářskou kuchyní), obsahuje zpravidla 1 normální kotec pro krmníka a stání pro 2 kozy, výjimečně pro hovězí dobytek; dále kurník, chlévek pro husy, králikárnu, dřevník, po případě malou kolnu.
    3. 17. Podkroví nad hospodářskou částí je určeno pro uskladnění sena a steliva. Tato část půdy, přístupná z bytového schodiště nebo z kolny, musí být oddělena od obytné části podkroví požární zdí.
    4. 18. Žumpa má mít obsah 3—4 m3; hnojiště je v blízkostí chléva.
    5. 19. Není-li v místě vodovod, nutno zabezpečit opatření vody ze studny, o jejímž umístění a zřízení platí příslušné předpisy.
  1. D. Zemědělští deputátníci.
    1. 20. Byty deputátníků, zřizují-li se samostatné, je hospodárné navrhovati pro několik deputátních rodin ve skupinách dvojdomků nebo řadových domků. Každý byt má:
      1. a) obytnou místnost s kuchyňským a umyvacím koutem,
      2. b) ložnici a
      3. c) spací komoru pro dvě lůžka s přímým osvětlením. Obytná podlahová plocha jednoho bytu nesmí přesahovati 60 m2. Všechny tyto tří místnosti tvoří souvislý celek nedělený předsíní;
      4. d) jako příslušenství: předsíň, záchod, špižní komoru, prádelnu upravenou k použití i jako lázeň (po případě společnou pro více rodin), sklep na brambory, chlévek pro vepře nebo kozu, králikárnu a dřevník. Pro každou rodinu budiž počítáno s dvorkem výměry alespoň 20 m2 a zahrádkou aspoň 100 m2.
    1. 21. Pro disposici domku platí č. 2 této části.

Část IV. Navrhování a provádění staveb (zejména průmyslových) s hlediska úspory stavebnin. Část IV.

  1. I. Užívání stavební oceli, železového betonu a dřeva v pozemních stavbách.
    1. A. Volba stavebnin a soustavy nosných konstrukcí.
      1. 1. Při volbě stavebnin, soustavy a celkového uspořádání nosných konstrukcí, jakož i při úpravě jejich podrobností nutno dbát vždy největší úspornosti ve stavebninách, pokud to nebude spojeno s neúměrným zvětšením stavebních nebo udržovacích nákladů. Rozpětí všech konstrukcí nutno omezit na nezbytnou a hospodárnou míru a tam, kde to okolnosti připouštějí, nutno nahradit velké rozpony členěním na menší pole.
      2. 2. Dřevěných konstrukcí se smí užít jen v nezbytně nutných případech, kde je to hospodárné. Větších dřevěných konstrukcí buď použito jen výjimečně. Sklon střech nutno volit se zřetelem na vhodně užitou krytinu (viz část VII) a regionální poměry. Přitom nutno dbát vší možné úspory materiálu, zejména dřeva, a volit co možno nejnižší konstrukci, aby nevznikaly nevyužité půdní prostory.
      3. 3. Užití ocelových konstrukcí nutno omezit na případy, kde bez ocelové nosné konstrukce nelze dosíci technicky vyhovujícího řešení vůbec anebo jen s neúměrným zvětšením stavebního nebo udržovacího nákladu. Tam, kde je užití ocelové nosné konstrukce nezbytné, budiž uvážena možnost úspory oceli užitím konstrukce svařované místo konstrukce nýtované.
      4. 4. Železobetonové nosné konstrukce je dovoleno zřizovat jen, pokud se v č. 5 až 9 nestanoví jinak. Při návrhu těchto konstrukcí třeba dbát všech možných úspor dřeva na bednění, zejména umožnit jeho opakované použití pro více konstruktivních elementů, po případě užít úsporných systémů bednění. Nutno učinit vhodná opatření, aby se zamezily poruchy dřeva při odbedňování.
      5. 5. Používání ocelových koster pro nájemní domy je zakázáno. Používání železobetonových koster pro nájemní domy jest omezit jen na zvlášť odůvodněné případy; o tom rozhodne stavební úřad také se zřetelem na možnost přídělu stavebnin.
      6. 6. Ocelové a železobetonové střešní konstrukce smějí být zřizovány jen v odůvodněných případech. Pro střešní konstrukce je vhodné užít úsporných konstrukcí z prken nebo z hotových prvků.
      7. 7. Stropy dřevěné, a to trámové, fošinkové nebo z prken spojovaných hřebíky, se mohou zřizovati jen tam, kde je to nutné. Přednost je třeba dát stropům ze železového betonu, a to především ze schválených hotových prvků nebo z předpjatého betonu.
      8. 8. Zřizování železobetonových základů (desek, pasů a pod.) nutno omeziti jen na skutečně nutné případy (kde to únosnost základové půdy vyžaduje).
      9. 9. Železobetonové překlady nad většími otvory okenními a dveřními mají být provedeny buď ve spojení se ztužujícími pásy zdí (věnci), aby odpadly ocelové kleště, nebo z hotových dílců. Jinak jest otvory do světlosti 1.20 m překlenouti.
    1. B. Navrhování nosných konstrukcí.
      1. 10. Přísné šetření stavební ocelí, plechy a barevnými kovy je při projektování každé stavby jedním z nezbytně nutných požadavků. Proto mají býti navrhováním, výpočtem, konstrukcí i prováděním staveb pověřeni jen odborníci a podnikatelé, kteří jsou s těmito pracemi všestranně obeznámeni.
      2. 11. Není-li zvláštních požadavků, platí pro zatížení stavebních konstrukcí československá norma ČSN 1050— 1929 a nikoli českomoravská norma z r. 1944. Volba zatížení průmyslových staveb budiž pečlivě uvážena. Užitelná zatížení větší než 1000 kg/m2 je třeba zvláště odůvodnit.
      3. 12. Pro navrhování ocelových konstrukcí platí norma ČSN 1051—1941 (2. revidované vydání) a norma ČSN 1120—1932. Při tom se však čl. 8 normy ČSN 1120—1932 doplňuje tímto ustanovením:

        Vyhovují-li zkoušky svařečů ustanovení čl. 59 normy ČSN 1232—1939 Předpisy pro svařované mostní konstrukce, jsou přípustná tato dovolená namáhání svarů Ls:

        Část IV. Navrhování a provádění staveb (zejména průmyslových) s hlediska úspory stavebnin.
        A. Svary tupé:a) pro tlak ks = k,
        b) pro tah ks = 0,85 k,
        c) pro smyk ks = 0,70 k,
        1. B. Svary koutové: pro smyk ks = 0,65

          kde k jsou dovolená namáhání, základního materiálu v tahu podle č. 22 této části vyhlášky.

      1. 13. Pro navrhování betonových staveb platí norma ČSN 1090—1931. Pro užívání kruhové oceli C 37 a zvláštních výztuží Roxor, Toros a Isteg platí ustanovení těchto směrnic.
      2. 14. Pro dřevěné konstrukce platí norma ČSN 1052—1941. K dosažení úspory dřeva se doporučuje navrhovati zpravidla lehká provedení. Pro nosné části je třeba voliti pokud možno tuhé průřezy, jako na př. složené nosníky s lepenými nebo hřebíkovými spoji, hmoždinkami a pod. Vhodnou konstrukcí jsou především plnostěnné nosníky z prken a hřebíkové nosníky příhradové.
      3. 15. Při ocelových konstrukcích a betonářské výztuži budiž v mezích dodávkových možností Československých hutí, n. p., dávána přednost kvalitním ocelím o vyšší mezi průtažnosti, jejichž užitím lze dosáhnouti jak úspory na váze potřebné oceli, tak zpravidla i zmenšení stavebního nákladu. Stavebník i stavební úřad má právo žádati průkaz vlastností užité oceli, zejména její meze průtažnosti.

        Oceli jakosti Oa se nesmí užívati pro nosné části, hodí se toliko k účelům podřadnějším. Pro svařované konstrukce se smí užívati jen oceli dobře svařitelné. Užívání výztuže Beton-Speciál se zakazuje.

      1. 16. V zájmu zmenšení spotřeby oceli nebudiž u nosných částí namáhaných ohybem (zejména u ocelových a železobetonových trámů) konstruktivní výška omezována více, než je nezbytně nutno.

        U železobetonových konstrukcí lze užíti konstrukcí deskových místo konstrukcí trámových jen tam, kde je to hospodářsky odůvodněno.

      1. 17. Výztuž v tlačené části železobetonových průřezů namáhaných ohybem budiž omezena na míru nutnou k zachycení ohybových momentů opačného znaménka nebo na míru nutnou z jiných statických a konstruktivních důvodů; zesilování výztuže nad míru takto stanovenou jen proto, aby jí bylo užito jako tlačené výztuže, není dovoleno.
      2. 18. Pro úsporné navrhování nosných konstrukcí budiž zpravidla zabezpečeno a využito vzájemné statické spolupůsobení jednotlivých nosných prvků konstrukce. Spolupůsobení nosníků v roštu je třeba vyšetřit alespoň přibližným výpočtem, hledícím k průhybu podélných a příčných nosných prvků. K tuhosti nosníku v kroucení se ve výpočtu nosníkových roštů zpravidla nepřihlíží. Podružných ohybových momentů, vznikajících vlivem tuhosti nosníků v kroucení, se dbá u železobetonových konstrukcí podle potřeby přídatnou výztuží.

        Při stanovení tuhosti roštu se počítá stejně jako při přetvoření všech soustav nebo při stanovení zbytných veličin staticky neurčitých soustav s plným průřezem betonu.

      1. 19. U ocelových plnostěnných nosníků budiž zpravidla konstruktivními opatřeními zajištěno a k úspornému navrhování pak využito statického spolupůsobení se železobetonovou deskou (spražené nosníky ocelobetonové) všude tam, kde se deska stýká přímo s tlačeným pásem ocelového nosníku nebo kde přímého styku lze dosíci vhodným uspořádáním konstrukce bez zvláštních obtíží.
    1. C. Statický výpočet a dovolená namáhání.
      1. 20. Již při žádosti o příděl vázaných stavebnin budiž vždy připojen podrobný výpočet potřebného množství betonu (m3) a oceli (kg) na jednotlivé druhy konstruktivních prvků (desky, stropy, průvlaky a sloupy); při rozsáhlých nebo při neobvyklých konstrukcích též statický výpočet konstrukce, který budiž zpravidla vyžadován u staveb průmyslových.
      2. 21. Jakosti všech užívaných stavebnin budiž hospodárně využito tak, aby spotřeba oceli byla co nejmenší.
      3. 22. V ocelových konstrukcích se stanoví, po případě zvětšují dovolená namáhání v tahu za ohybu takto:
        Část IV. Navrhování a provádění staveb (zejména průmyslových) s hlediska úspory stavebnin.
        Dovolené namáhání
        Ocel jakostizaručená mez
        Zaručená mez        		při zatížení hlavnímpři zatížení hlavním a vedlejším
        obchodní—1200 kg/cm21400 kg/cm2
        C 372300 kg/cm21400 kg/cm21600 kg/cm2
        C 523600 kg/cm22100 kg/cm22400 kg/cm2

        Účelným uspořádáním konstrukce budiž působeno k tomu, aby oceli bylo využito co nejlépe v celém rozsahu konstrukce.

      1. 23. Dovolená namáhání výztuže železobetonových konstrukcí se stanoví pro tlak i tah u kruhové výztuže z obyčejné plávkové oceli bez zaručené meze průtažnosti
        Část IV. Navrhování a provádění staveb (zejména průmyslových) s hlediska úspory stavebnin.
        při zatížení hlavním1200 kg/cm2,
        při zatížení hlavním a vedlejším1400 kg/cm2.

        Při konstrukcích pro klidné užitelné zatížení do 250 kg/m2 (včetně) smí však napětí této výztuže dostoupiti i při zatížení hlavním 1400 kg/cm2; pro zatížení hlavní a vedlejší se však dovolená namáhání této výztuže 1400 kg/cm2 nezvyšuje.

        Pro ostatní druhy výztuží platí dovolená namáhání uvedená v tabulce za předpokladu, že se užije betonu o krychelné pevnosti alespoň 170 kg/cm2.

        Část IV. Navrhování a provádění staveb (zejména průmyslových) s hlediska úspory stavebnin.
        Druh výztužeZaručená mez průtažnostiDovolená namáhání
        při zatížení hlavnímpři zatížení hlavním a vedlejším
        Kruhová výztuž z oceli C 372300 kg/cm21380 kg/cm21610 kg/cm2
        výztuž Isteg3600 kg/cm21800 kg/cm22100 kg/cm2
        výztuž Toros4000 kg/cm21980 kg/cm22310 kg/cm2
        výztuž Roxor3800 kg/cm21980 kg/cm22310 kg/cm2

        S výztuží Isteg v tlaku nesmí být počítáno.

      1. 24. Při užití výztuže Roxor, Toros nebo Isteg se stanoví dovolená namáhání betonu v tlaku za ohybu a mimostředného tlaku takto:
        Část IV. Navrhování a provádění staveb (zejména průmyslových) s hlediska úspory stavebnin.
        dovolená namáhání betonu v kg/cm2při zatíženídruh betonu
        efg
        v tlaku za ohybu ahlavním557085
        mimostředného tlakuhlavním a vedlejším6582100

        Podle okolností možno dovolené namáhání stanovené v této tabulce zvětšit podle čl. 35 normy ČSN 1090-1931 ještě o 10 kg/cm2, a to i tehdy, překročí-li tím dovolené namáhání hodnotu 90 kg/cm2.

      1. 25. V částech konstrukcí namáhaných dostředným nebo mimostředným tlakem nebo ohybem lze tlakovou výztuž Roxor nebo Toros klásti rovnocennou kruhové výztuži z obyčejné plávkové oceli bez zaručené meze průtažnosti, při čemž se však do výpočtu zavede průřezová plocha výztuže zvětšená o 65 %.
      2. 26. Užije-li se kruhové výztuže se zaručenou mezí průtažnosti, nesmí být v téže nosné konstrukci užito výztuže bez zaručené meze průtažnosti.
      3. 27. Vzhledem k připravenému novému vydání betonářských norem se připouští se souhlasem stavebního úřadu již nyní vedle dosud užívané t. zv. klasické theorie též výpočet železobetonových konstrukcí podle nového způsobu, založeného na základě určitého stupně bezpečnosti konstrukce proti porušení.
    1. D. Pokyny pro užívání zvláštních betonářských výztuží.
      1. 28. Aby se omezilo nebezpečí vlasových trhlin v tažených částech betonových průřezů, doporučuje se při stavbách vystavených kouřovým vlivům nebo vlivům povětrnosti dát okolo tažených vložek pletivo a zvětšit normou předepsané krytí těchto vložek betonem o 1 cm.
      2. 29. Mezery mezi vložkami nesmějí být menší než tloušťka vložek, nejméně však 2 cm; za tloušťku vložek se tu béře u výztuže Isteg průměr jednotlivého nestočeného železa, u výztuže Roxor 0,8 D, kde D značí jmenovitý průměr prutu Roxor, t. j. průměr kružnice opsané průřezu prutu.
      3. 30. Tlačená výztuž musí být zachycena třmínky, sponami nebo ovinutím anebo zachycena k příčným prutům ve vzdálenostech nepřekročujících u oceli Roxor 12 násobek jmenovitého průměru vložek, u všech ostatních ocelí pak 15násobek jmenovitého průměru vložky, nevyžaduje-li betonářská norma menší vzdálenosti třmínků (bod 31).
      4. 31. Sloupy betonované na místě, které jsou podstatnou částí nosné konstrukce, nesmějí mít menší tloušťku než 25 cm. Sloupy musí se podélně vyztužit nejméně 4 pruty jmenovitého průměru alespoň 14 mm. Podélnou výztuž je vždy třeba svázat příčně třmínky, které nesmějí být od sebe vzdáleny více než 25 cm.
      5. 32. Kotevní délky a délky přesahu. Pruty tažené kruhové výztuže musí mít na konci háky. U výztuží Roxor, Toros a Isteg není třeba zřizovat háky, je-li kotevní délka nebo délka přesahu u oceli
        Část IV. Navrhování a provádění staveb (zejména průmyslových) s hlediska úspory stavebnin.
        RoxorTorosIsteg
        30 D50 d50 d
      1. 33. Zřídí-li se u těchto výztuží polokruhové háky, musí rovná část kotevní délky nebo délka přesahu činit u oceli
        Část IV. Navrhování a provádění staveb (zejména průmyslových) s hlediska úspory stavebnin.
        RoxorTorosIsteg
        alespoň20 D30 d30 d

        U ocelových (neobetonovaných) tahových prutů (na př. táhel z oceli Isteg a Toros, jež jsou jen po koncích kotveny do betonu), nelze upustit od koncových háků.

      1. 34. Pruty z oceli Roxor je dovoleno ohýbati za studena až do průměru 28 mm. Pruty o průměru 30 mm a více se mohou ohýbat jen za tepla, při čemž nutno ohřáti dostatečně dlouhý kus výztuže (rovný asi dvojnásobné délce oblouku) na stejnoměrnou teplotu 800—900° C, t. j. na červený žár (ve stínu). Za tepla ohnutá výztuž se pak musí nechat na vzduchu pozvolna vychladnouti. V teplém stavu nesmí být kladena na mokrou půdu, do vody nebo do sněhu a musí být chráněna před deštěm nebo sněhem.
      2. 35. Pruty Toros nebo Isteg je dovoleno ohýbati jen za studena.
      3. 36. Ocel Roxor lze stykovati též svařováním, jež má však prováděti jedině výrobce této oceli, který ručí za její jakost, a to svými svářeči a jen elektrodami k tomu úředně vyzkoušenými. Při zaměstnání jiných svářečů nebo užití jiného druhu elektrod musí být provedeny dříve nové zkoušky.
      4. 37. Při svařování za chladného počasí nebo v zimě se doporučuje konce obou prutů, jež mají býti svařeny, ohřáti na délku asi 50 cm od místa budoucího svaru. Při chladnutí svařených prutů je třeba dbáti stejných opatrností, jako při ohýbání za tepla.

        Po zkosení konců obou prutů, jež mají býti svařeny, je třeba oba pruty zajistit v jejich vzájemné poloze upnutím do zvláštního upínacího zařízení. Aby se pruty při svařování následkem většího smršťování na povrchu V-svaru nezkřivily, doporučuje se dát oběma prutům před svářením, při jejich zapnutí do svěráků, mírné převýšení.

      1. 38. Vyhovují-li svary prutů plně přejímacím zkouškám, lze do statického výpočtu zavésti svařené pruty i ve styku plným průřezem.

        V témže průřezu konstrukce smí se stykovati svařováním zpravidla jen jeden prut nebo, je-li výztužných prutů více než 5, nejvýše 1/5 prutů tohoto průřezu. Vzdálenost jednotlivých svařených styků musí být alespoň 30 D.

      1. 39. Svařování oceli Toros a Isteg není přípustné.
      2. 40. Jakost materiálu dlužno prokázati v každém jednotlivém případě buď přejímacími zkouškami nebo hutním osvědčením.
  1. II. Hospodárné užívání stavebnin pro jednotlivé části staveb.

    Provádění staveb.

    1. A. Základy.
      1. a) Obytné a veřejné stavby.
        1. 41. Základy obytných domů nájemních a rodinných nejvýše o třech podlažích je zakázáno provádět ze železového betonu. Použije se zdiva kamenného nebo z jiného materiálu podle místních poměrů se zřetelem na nutné spoření s cementem a cihlami. Výjimky jsou přípustny jen, kde toho vyžadují zvláštní předpisy nebo místní poměry (na př. poddolovaná území, neúnosná půda a pod.).
        2. 42. U staveb o více než třech podlažích a u staveb veřejných nutno volbu železobetonových základů odůvodnit staticky, pokud jejich volba není dána zvláštními předpisy a místními poměry.
      1. b) Průmyslové stavby.
        1. 43. U průmyslových staveb se smějí vyzdíti základy z jiného staviva než z cihel nebo kamene jen, kde to vyžadují statické a konstruktivní podmínky (velikost a způsob zatížení — dynamické otřesy, nosnost základové půdy a její povaha — nutnost zvláštního způsobu založení, způsob zakotvení konstrukce a pod.), platné předpisy nebo místní okolnosti.
    1. B. Nosné konstrukce a stěny.
      1. a) Všeobecně.
        1. 44. O používání ocelových nebo železobetonových koster platí ustanovení č. 3 až 6 oddílu I. této části.
      1. b) Obytné stavby.
        1. 45. U obytných staveb se smí užít zdiva z pálených cihel nebo tvárnic z lehkého betonu (norma ČSN 1273-1947 Lehké betonové tvárnice) nebo kamene či zdiva smíšeného. Pro plné pálené cihly je závazný formát 29X14X6.5 cm. Výjimky může povolit v odůvodněných případech okresní národní výbor, při čemž však musí být zachovány nutné nejmenší tloušťky zdí. Možno použít také zvláštních tvárnic, jichž užívání bylo povoleno ministerstvem techniky, dále montovaných konstrukcí, avšak jen systémů schválených ministerstvem techniky a jen pokud nevyžadují většího množství oceli. Dřevěných tesařských konstrukcí se smí užít jen tam, kde povaha a účel stavby nepřipouštějí jiného řešení.
        2. 46. Pokud neplatí zvláštní konstruktivní předpisy, jako na př. pro zdivo z tvárnic (podle ustanovení normy ČSN 1273-1947), musí se volit tloušťky zdí jen staticky odůvodněné a zdí obvodových mimo to tak, aby při dostatečné tepelné akumulaci isolovaly stejně jako cihelná omítnutá zeď tloušťky 45 cm.
      1. c) Veřejně stavby.
        1. 47. Podle účelu budovy nutno správně posoudit možnost snížení požadavků na tepelnou isolaci. Jinak platí stejná ustanovení jako u staveb obytných.
      1. d) Průmyslové stavby.
        1. 48. Zde musí být disposice navržena tak úsporně, jak to technické a provozní podmínky dovolují. Vzájemná poloha podpor musí být taková, aby nevyžadovala nehospodárná konstruktivní opatření. Statické předpoklady musí vystihovat správně očekávaná zatížení.
        2. 49. Při užití dřevěných a ocelových konstrukcí musí být dbáno ustanovení č. 2 a 3 oddílu I. této části.
        3. 50. Tloušťka zdí nesmí podstatně překročit míru odůvodněnou staticky, konstruktivně a provozními nároky na akumulaci tepla.
        4. 51. Pro stavby skladišť, menších továrních objektů a provozoven (jakož i hospodářských příslušenství) je vhodnější užít podle možnosti místo zdiva cihelného jiného zdiva náhradního (na př. tvárnic nebo montovaných dílců).
    1. C. Stropy.
      1. a) Obytné stavby.
        1. 52. Stropy musí vyhovovat ustanovení č. 7 oddílu I. této části. Stropy z hotových dílců z předpjatého nebo i železového betonu, jež ministerstvo techniky schválilo, buďtež přednostně užívány.
      1. b) Veřejné stavby.
        1. 53. U veřejných staveb se připouštějí stropy ze železového betonu, z hotových dílců nebo hospodárné konstrukce dřevěné.
      1. c) Průmyslové stavby.
        1. 54. U těchto staveb se užije stropních konstrukcí podle podmínek statických, bezpečnostních a provozních.
        2. 55. Rozpětí stropů a konstruktivní výška musí být voleny hospodárně co do spotřeby hmot, nebrání-li tomu nezbytné požadavky provozní.
        3. 56. Konsoly a balkonové nosníky se nesmějí nehospodárně vykládat z nosné konstrukce ani neúměrně přetěžovat.
    1. D. Střešní konstrukce.
      1. a) Obytné stavby.
        1. 57. Dřevěné střešní konstrukce se doporučují z prken s hřebíkovými spoji nebo jiných úsporných soustav, především z hotových dílců.
      1. b) Veřejné stavby.
        1. 58. Zde platí ustanovení č. 57.
      1. c) Průmyslové stavby.
        1. 59. U těchto staveb třeba se řídit ustanovením č. 6 oddílu I. této části.
        2. 60. Podle okolností nutno vždy uvážit, není-li správné užiti konstrukce skořepinové místo obvyklých konstrukcí ze železového betonu.
        3. 61. Pro zastřešení hal, skladišť a hospodářských provozoven (č. 51 této části) je vhodné užít konstrukcí z hotových dílců.
    1. E. Překlady.
      1. a) Obytné a veřejné stavby.
        1. 62. Překlady ze železového betonu na místě dusané nad okenními a dveřními otvory světlosti menší než 120 cm se zakazují. Jinak platí ustanovení č. 9 oddílu I. této části.
      1. b) Průmyslové stavby.
        1. 63. Zde platí ustanovení č. 62, pokud je to z konstruktivních důvodů možné.
    1. F. Okna.
      1. 64. U obytných staveb musí být dřevěná a vyhovovat normě (ČSN 2218-1947).
      2. 65. U veřejných staveb mohou být okna železná, pokud jsou z konstruktivních důvodů nutná.
      3. 66. U průmyslových staveb rozhodují při volbě oken důvody provozní a bezpečnostní.
    1. G. Schodiště.
      1. 67. Schodiště ze železového betonu zhotovená na místě se u obytných staveb z cihelného zdiva nepřipouštějí. U veřejných a průmyslových staveb toto omezení neplatí.

    Práce řemeslnické.

    1. H. Práce klempířské.
      1. 68. Provádění plechové krytiny u staveb obytných se zakazuje; u veřejných staveb možno jí užít ve zvláště odůvodněných případech. Oplechování podokenníků není dovoleno
      2. 69. U průmyslových staveb možno navrhnout plechové krytiny jen ve zvláště odůvodněných případech po předchozím úředním povolení.
    1. Ch. Práce truhlářská.
      1. 70. Pro zlevnění stavebních nákladů se doporučuje používat dveřních zárubní hoblovaných, nikoli deštěných.
    1. I. Práce zámečnická.
      1. a) Obytné stavby.
        1. 71. Není dovoleno zřizovat mříže v oknech, dveřích a nadsvětlících. Ocelové zárubně se zřizují u dveří v požárních zdech a na půdu. Ocelová okna v rodinných a nájemních domech se zakazují. Zábradelní madla musí být dřevěná. Pro vrchní kování oken a dveří se doporučuje užít náhradních hmot.
      1. b) Veřejné stavby.
        1. 72. Zde platí stejná ustanovení jako u obytných domů, pokud účel stavby nevyžaduje určitý způsob provedení (nemocnice a pod.).
      1. c) Průmyslové stavby.
        1. 73. Omezení uvedená pro stavby obytné neplatí. Nutno však dbát úspor oceli.
    1. J. Podlahy.
      1. 74. V obytných domech, podporovaných podle zákona ze dne 7. května 1947, č. 41 Sb., o státní podpoře na obytné domy, nesmějí být zřizovány vlýskové podlahy v ložnicích ani v příslušenství.
    1. K. Instalace.
      1. a) Obytné stavby.
        1. 75. U budov jednopatrových a přízemních se zakazuje užívat litinových trub odpadních. Kanalisační potrubí vodorovné musí být z kameniny, svislé z kameniny nebo tam, kde to konstruktivní důvody dovolují, z asbestocementových asfaltovaných trub. Odvětrávací potrubí nutno provádět z asbestocementových trub.
        2. 76. Pro rozvodné potrubí vodovodu musí být použito ocelových trubek svařovaných, pro rozvod teplé vody ocelových trub svařovaných pozinkovaných.
      1. b) Veřejné stavby.
        1. 77. U nemocnic a jiných veřejných staveb možno výjimečně použít trub měděných. Pro méně důležité veřejné stavby platí ustanovení č. 75 a 76 obdobně.
      1. c) Průmyslové stavby.
        1. 78. Podle provozních a stavebních poměrů se zde užije především trub kameninových, asbestocementových nebo z jiných náhradních hmot a jen výjimečně v případě nutnosti trub litinových.
    1. L. Kamna pro lokální vytápění.
      1. 79. Pokud bude užito spotřebičů plynových nebo elektrických, jsou dovoleny pouze typy značkované Plynárenským, vodárenským a zdravotně technickým svazem (PVS) nebo Elektrotechnickým svazem čsl. (ESČ). U kamen na tuhé palivo se požaduje osvědčení typů Ústavem pro hospodárné využití paliv.
      2. 80. Uhelné sporáky pro bytové stavby nezemědělské buďtež voleny maximálně čtyřplátové, s jednou pečící troubou.
      3. 81. Pro pravidelné vytápění místností buďte volena železošamotová nebo jiná stáložárná kamna těžšího provedení, v dostatečné velikosti a s kouřovou troubou.
      4. 82. Pro místnosti zřídka vytápěné postačí kamna lehčího provedení.
      5. 83. Kombinace kuchyňského sporáku s kotlem pro ústřední vytápění se nedovoluje.
    1. M. Oplocení.
      1. 84. Ploty se smějí provést jen jednoduše s nejmenší možnou spotřebou oceli a dřeva. Drátěné pletivo se musí zavěsit na betonové sloupky. Pletiva v železných rámech ani železných sloupků se nesmí užívat.

    Stavby zemědělské a jiné.

    1. 85. Pro zemědělské stavby platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu pro stavby obytné, pokud odchylky nevyplývají z předpisů části II této vyhlášky.
    2. 86. Pro stavby obchodních a řemeslnických provozoven platí obdobně předchozí ustanovení tohoto oddílu pro stavby průmyslové.

Část V. Navrhování a provádění ústředního vytápění. Část V.

  1. A. Všeobecně.
    1. 1. Projekty a výpis materiálu pro ústřední vytápění musí být vypracovány a podepsány odbornou topenářskou firmou nebo úředně autorisovaným civilním inženýrem. Navrhovatel ručí svým podpisem též za správnost a účelnost projektu kotelny a správné dimensování komínů, přívod vzduchu a ventilaci, za vhodnost otopné soustavy a kotlů pro ústřední vytápění s hlediska hospodaření teplem a určení nejvýhodnějšího druhu paliva, jakož i s hlediska provozních poměrů a konečně za zachování všech dále uvedených směrnic.
    2. 2. Při řešení rozvodu tepla se musí přihlížet k účelnému rozdělení podle provozních a povětrnostních poměrů. Počet skupin nesmí být ani nadbytečný ani nedostatečný.
    3. 3. Ve školních a závodních kuchyních, kantinách a stravovnách musí být postaráno o náležité odssávání a odmlžování vzduchu.
    4. 4. Při teplovodních systémech v půdorysně rozsáhlých stavbách musí být voleny pro snížení váhy železa systémy s umělou cirkulací.
    5. 5. Pokud bude použito nových vzorů otopných ploch, musí mít malou stavební hloubku, malou spotřebu materiálu, musí být výrobně jednoduché a levné a po stránce tepelně technické doporučeny Ústavem pro hospodárné využití paliv.
    6. 6. Při stavbě kotelen nutno použít pokud možno největších kotlových jednotek, ale vždy tak, aby to nebylo na újmu hospodárnosti provozu v přechodných dobách (jaro, podzim).
    7. 7. Po stránce stavební je třeba, aby pro snazší kladení potrubí byly stropní trámy, ať již dřevěné nebo ze železového betonu, vzdáleny nejméně 15 cm ode všech příčních nebo nosných zdí. Nutno pamatovat na dobré osvětlení a větrání kotelen z důvodů hygienických a bezpečnostních.
    8. 8. Obytné domy se doporučuje navrhnout tak, aby bylo možno dodatečně zřídit ústřední vytápění. Tam, kde není možno provést ústřední vytápění ihned, nesmějí se instalovat žádné součástky tohoto vytápění. Naproti tomu není námitek, aby se zároveň se stavbou provedla vyzdívka komínu ústředního vytápění, jakož i drážky pro vedení.
  1. B. Nemocnice.
    1. 9. Lze použít veškerých hygienických systémů současné tepelné techniky, musí však býti dbáno možných úspor na váze. Zvláště je nutné pečovat o možnost snadného čištění otopných ploch. Vytápění operačních sálů žádá zvýšenou péči a je třeba pamatovat na 100% reservu náhradním zdrojem.
  1. C. Školy, tělocvičny, divadelní sály a pod.
    1. 10. Se zřetelem k nedostatku radiátorů litinových i ocelových se smí prozatím použít pouze hladkých otopných ploch, t. j. hladkých trubek. Pokud to konstruktivní a disposiční důvody připouštějí, provedou se průběžné parapety pod širokými okny tak, aby se pod nimi dala montovat hladká plocha z dílů pokud možno dlouhých (meziokenní pilíř je pak třeba projektovat vnitřním lícem v rovině parapetu). Normálně budiž užito teplovodního vytápění se zvláštním přihlédnutím k účelnému dělení rozvodu a k regulaci; pro úspory materiálu není však zásadních námitek proti použití parního vytápění. Při stavbách se stropy ze železového betonu možno volit systém vytápění zářivého (Critall). Rovněž není námitek proti vytápění teplovzdušnému, pokud to bude hospodárné.
    2. 11. Tělocvičny, kulturní domy, divadelní sály, auly a jiné velké prostory, jichž se používá občasně, je třeba pro úsporu materiálu opatřit vytápěním parním nebo teplovzdušným s cirkulací a ohříváky vzduchu, vytápěnými parou.
  1. D. Úřední budovy.
    1. 12. Pro tyto budovy je účelné vytápění teplovodními systémy. Pokud jsou v úředních budovách byty a místnosti s delším, po př. nočním provozem (presidia, poradní sály, ústředny, vrátnice a pod.), musí být zapojeny na samostatné, avšak nikoli nadbytečně dimensované větve.
  1. E. Průmyslové budovy.
    1. 13. Pro vytápění provozních místností budiž zpravidla používáno pouze teplovzdušných agregátů, hladkých ploch nebo žebrových trub. Pro kancelářské místnosti možno zpravidla použít toliko hladkých ploch. Budiž používáno vytápěcích soustav parních nebo teplovodních. Vzhledem k nynějšímu nedostatku kotlů je třeba využít pro vytápění také kotlů, sloužících k jiným účelům (provozním), jakož i přebytků tepelné energie při výrobě nebo odpadového tepla. Tam, kde jde o vytápění budov s provozem v jiné době, než je provoz dílenský, se doporučuje v některých případech použít akumulátorů tepla.
    2. 14. Bytové kolonie továren, pokud je to účelné a hospodárné, se připojují na kotelnu závodu, má-li podnik přebytek tepelné energie.
    3. 15. Pro vytápění nocleháren nutno navrhovat zjednodušené parní systémy, pokud možno s otopnými tělesy o hladkých plochách.
  1. F. Obytné místnosti.
    1. 16. Ústřední vytápění u obytných domů o méně než 8 bytových jednotkách a o méně než 3 podlažích nad zemí se nesmí zřizovat vůbec, u ostatních jen tam, kde je to povoleno. Jsou-li domy, v nichž je zařízeno ústřední vytápění, sdruženy (ve skupinách nebo bloku), musí býti podle možnosti zřízena společná kotelna. Budiž dána přednost teplovodním systémům; kuchyňské prostory a koupelny je třeba vždy vytápět. Jako topné plochy se doporučují především radiátory, po případě jiná vhodná topná tělesa technicky odůvodněná.
    2. 17. Při stavbách o více než 8 podlažích nutno volit systémy, které snášejí vysoké provozní tlaky, nebo zařídit po výšce několik samostatných topných soustav téhož systému; v otopných plochách se dává přednost hladké ploše.
    3. 18. O vybavení sídlišť ústředním vytápěním bude rozhodováno jednotlivě.

Část VI. Topidla pro lokální vytápění bytů. Část VI.

  1. 1. Pro lokální vytápění bytů, pokud nebude stanoveno závazné značkování kamen, lze užít především těch typů kamen a sporáků, jejichž výrobu povolilo ministerstvo průmyslu po dobrozdání Ústavu pro hospodárné využití paliv.
  2. 2. Velikosti jednotlivých otopných těles je třeba při tom hospodárně a účelně stanovit tak, aby místnosti mohly být dostatečně vytápěny, na př. podle zásad uvedených v normě ČSN 1207—1935 „Kovová topidla na tuhá paliva (kamna, krbové vložky a sporáky)“.
    1. A. Kuchyně.
      1. 3. Sporáky stolové, železošamotové, na nohách nebo s plnou stěnou (lepší vzhled a tedy vhodné pro kuchyňské kouty a pod.), čtyřplátové (16/24“) se použijí pro základní bytovou jednotku [č. 2, písm. a) části I].

        Pro větší domácnosti tam, kde není zavedena teplá voda, se použijí sporáky velikosti 18/33“ s kamnovcem a sušárnou pod troubou na pečení.

      1. 4. Kachlové stolové sporáky přenosné, v železné kostře se použijí obdobně jako podle č. 3.
      2. 5. Kachlové sporáky stavěné na místě, tří až čtyřplátové s jednou troubou se použijí podle velikosti pro základní nebo menší bytovou jednotku.
      3. 6. Zemědělské domácnosti se vybaví sporáky stavěnými na místě nebo přenosnými stolovými o velikosti 5—7 plátů s jednou až dvěma troubami, a to podle rozsahu hospodářství.
      4. 7. V každé kuchyni buď pamatováno na možnost připojení plynového nebo elektrického vařidla, po případě sporáku. V elektrických kuchyních buď pamatováno na možnost vytápění (třeba i ze sousedních místností) a na možnost připojení uhelného sporáčku.
    1. B. Obytné místností.
      1. 8. Pro obytné pokoje denně nebo často vytápěné se použijí
        1. a) železošamotová kamna sálavá regulační, jednoduchá nebo stáložárná, a to o výhřevné ploše 0.8 až 1.2 m2 pro otop jedné, po případě současně více místností zpravidla až do celkového obsahu 120 m3 nebo o výhřevné ploše 1.2 až 1.6 m2 pro současný otop dvou nebo tří místností (otevřenými dveřmi nebo kamny vestavěnými do dělících příček);
        2. b) kachlová přenosná šachtová nebo stáložárná kamna o výhřevné ploše nejméně 2 m2;
        3. c) kachlová kamna na nožkách, stavěná na místě, velikosti od 3 m2 výhřevné plochy.
      1. 9. Otop plynem nebo elektrickými akumulačními kamny možno připustiti tam, kde zvýšení provozního nákladu není na závadu.
      2. 10. Obytné místnosti vytápěné nepravidelně a po krátkou dobu se opatří železošamotovými kamny lidového typu o výhřevné ploše 0.7 až 1.2 m2, při čemž se k úspoře paliva použije kouřových trubek o délce alespoň 1 m nebo kamnového nástavce. Tato kamna jsou vhodná i pro výpomoc při velkých mrazech tam, kde se jinak topí kamny v sousední místnosti.
      3. 11. V ložnicích kachlová (akumulační) kamna, v nichž se ukončí topení před spánkem, zvyšují bezpečnost.
    1. C. Koupelny.
      1. 12. Pokud se použije uhelných lázeňských kamen, buďte provedena tak, aby topeniště bylo těsně uzavíratelné (s pevným dnem pod popelníkem).

Část VII. Provádění krytin a isolací. Část VII.

  1. A. Krytiny.
    1. 1. Zásadně nutno užívat tak zv. tvrdých krytin pálených, ostatních krytin jen v případech dále uvedených. Cementových drážkových tašek se smí užívat jen pro menší opravy dosavadních krytin.
      1. I. Tvrdé krytiny.
        1. 2. Pro používání tvrdých krytin se stanoví tyto směrnice:
          1. a) taškové krytiny z tašek plochých, hladkých bez drážek čili bobrovek je nutno použít pro budovy ve větších průmyslových místech;
          2. b) krytiny z tašek drážkových se použije jen pro jednoduché střechy venkovských budov, kde je jim třeba dát přednost;
          3. c) krytiny z prejzů se použije jen pro opravy dosavadních prejzových krytin, po případě i pro význačné, památné a veřejné budovy a pro jiné budovy v památkově chráněných místech;
          4. d) krytiny z vlnovek možno užít pro veřejné, význačné a památné budovy, pro ostatní budovy jen v krajích, kde je výroba zavedena;
          5. e) přírodní břidlicí tuzemskou možno opravovat dosavadní břidlicové krytiny; na novostavby možno jí použít jen výjimečně a jen v blízkosti výskytu a výroby;
          6. f) asbestocementové břidlice ve čtvercových deskách lze použít pro opravy dosavadních krytin břidlicových, dále tam, kde to vyžadují technické důvody nebo živnostensko-právní předpisy, v místech špatných povětrnostních poměrů a pro ostatní novostavby v okolí místa výroby.
      1. II. Lepenkové krytiny.
        1. 3. Pro používání lepenkových krytin se stanoví tyto směrnice:
          1. a) se zřetelem na jakost materiálu se provádění krytin z jednoduché lepenky prozatím nepřipouští;
          2. b) pro provisoria nutno užít dvojité lepenkové krytiny provedené ze dvou vložek impregnovaných lepenek, na hladko nebo z lištami, po př. z pískovaných lepenek č. 333;
          3. c) pro živnostenské stavby (výrobny, skladiště a pod.) trvalého rázu možno užít dvojité lepenkové krytiny jako v písm. b), avšak s lepenkou č. 500, po případě se dvěma vložkami plsti. Pro snížení udržovacích nákladů možno pro tyto stavby užít i několikavrstvové tak zv. křemílkové krytiny ze dvou nebo tří vložek impregnovaných lepenek nebo plsti se zaválením křemílku do povrchového nátěru. Jinak možno s výhodou použít zvláštní lepenkové krytiny, na př. Ruberoidu, na hladko nebo s lištami.
          4. d) u veřejných budov možno provést krytiny z litého dvouvrstvého asfaltu tloušťky 18 až 30 mm, a to bude-li to nutno z důvodů architektonických.
  1. B. Vodotěsnící isolace.
    1. 4. Vodotěsnící isolace musí bezpečně a trvale chránit stavbu proti vodě, zemní vlhkosti a vlivům atmosférickým. Nutno provést řádné přesahování a spoje.
    2. 5. O provádění vodotěsnících isolací v domech obytných a jiných platí:
      1. a) základní nátěr (infiltrační) pro pevné spojení isolace s povrchem podkladu se provede vhodnými natěradly (emulsí nebo suspensí), po případě natěradly s organickými rozpouštědly;
      2. b) krycí nátěr, tvořící pružnou isolační vrstvu, odolnou proti vodě a slabším kyselinám, se provede buď za horka tuhými natěradly nebo za studena natěradly s organickými rozpouštědly;
      3. c) vodotěsnící isolace a lepenkové krytiny se smějí dělat jen za suchého počasí. Položená lepenka nesmí být přes noc ponechána bez nátěru.
    1. 6. Ploché střechy vyžadují zvláštních opatření isolačních a proto je třeba omezit na případy nutné podle zastavovacích předpisů.
    2. 7. Asfaltová isolace pod kouřovými kanály musí být chráněna vyzděnou vrstvou, na př. ze šamotových cihel.

      Podzemní výtahové šachty musí být vodotěsně isolovány.

    1. 8. Isolace otevřených balkonů je popsána ve spojení s dlažbou v č. 5, písm. m) části VIII. této vyhlášky.
    2. 9. Podle místních poměrů (vlhkosti) na staveništi je nutno:
      1. a) kde ve výkopech základů není zemní vlhkosti, provést isolace nadzemního zdiva položením isolačního lepenkového pásu, asfaltovaného nebo dehtovaného, z lepenky čís. 500 s oboustrannou isolační vrstvou a ochranným posypem na plnou plochu zdiva, maltou řádně vyplněného i vyrovnaného, a jeho zazděním;
      2. b) kde byla zjištěna ve výkopu základu zemní vlhkost, isolovat nadzemní zdivo tím, že se provede na plné ploše maltou řádně vyplněného a vyrovnaného nadzemního zdiva asfaltový nebo dehtový isolační povlak sestávající z jedné vložky impregnované lepenky č. 500, asfaltované nebo dehtované, po případě vložky asfaltované plsti, mezi dvěma isolačními vrstvami asfaltového nebo dehtového nátěru nebo tmele;
      3. c) proti zvýšené zemní vlhkosti provést isolaci zdiva vložkovým povlakem, obsahujícím dvě vložky asfaltem impregnované lepenky č. 500 nebo dvě vložky impregnované plsti mezi třemi vrstvami asfaltových nátěrů;
      4. d) proti beztlakové spodní vodě, aby spodní isolaci podzemního zdiva provedl výhradně odborný asfaltér, a to vždy v takovém rozsahu, aby isolace na ohrožených místech zdiva tvořila celistvou uzavřenou ochrannou vrstvu, zamezující za všech okolností styk spodní vody se zdivem. Nebude-li jinak předepsáno, použije se tří vložek asfaltem impregnované lepenky v sestavení č. 333, č. 500 a č. 500 nebo tří vložek isolační plsti mezi čtyřmi vrstvami asfaltových isolačních nátěrů;
      5. e) při isolaci podzemního zdiva proti tlakové spodní vodě provésti vždy zvláštní úpravu; musí ji provádět výhradně odborný asfaltér tak, aby tvořila celistvou, uzavřenou ochrannou vrstvu, po případě se vzduchovou isolací. Budiž pamatováno na odvod spodní vody vhodnou drenáží;
      6. f) isolaci dělících spar napojit vždy vodotěsně na isolaci zdiva; isolace se provede buď zvlněním isolačního povlaku nebo ve zvláštních případech vložením a zaisolováním měděného žlábku do dělící spáry. Uzávěry otvorů pro části potrubí procházející isolací se utěsní asfaltovaným asbestovým provazcem nebo ve zvláštních případech měděnou plechovou přírubou, přes něž se přetáhne isolační povlak;
      7. g) litinová potrubí a hlavně kolena opatřit vždy na celém povrchu asfaltovou isolační vrstvou k ochraně proti korosi.
    1. 10. Při spodních vodách se škodlivými chemickými účinky nutno učiniti vhodná opatření na ochranu stavby.

Část VIII. Podlahy, dlažby a obklady stěn. Část VIII.

  1. 1. Aby doprava po dobu dvouletého plánu nebyla přetěžována, budiž při volbě hmot pro podlahy, dlažby a obklady stěn přihlíženo k místním poměrům a dbáno regionální výroby.
    1. A. Podlahy a dlažby.
      1. 2. Pro nedostatek tvrdých vlýsků na podlahy nutno navrhovat většinou podlahy palubové podle ustanovení ČSN 2008-1942, čl. 27, při čemž možno připustit tloušťku 24 mm. Povrch je možno napustit mořidlem a pastovat. Vlýsků dubových nebo bukových se použije jen pro obytné pokoje.
      2. 3. Podle místních poměrů (opatření odborných pracovních sil a materiálu) se použije dlažby z litého terazza, dlaždic terazzových, z pálené hlíny (terakoty) nebo strojně lisovaných cementových dlaždic. Použití dlažeb z cementových dlaždic ručně dusaných se pro bytové stavby nedovoluje.
      3. 4. Pro malé místnosti rodinných domků (jako klosety, spíže a komory) je nutno pro úsporu použít dlažeb betonových s potěrem.
      4. 5. Podle předchozích zásad se provedou podlahy a dlažby v jednotlivých místnostech takto:
        1. a) v obytných pokojích podlaha palubová I. tř. nebo vlysová, zpravidla II. tř.:
        2. b) v ložnicích podlaha palubová;
        3. c) v kuchyních podlaha palubová s předepsanou ohnivzdornou dlažbou z cementových lisovaných, šamotových nebo jiných dlaždic u uhelného sporáku a podle možnosti u dřezu; jinak dlažba šamotová, z terazzových dlaždic, litého terazza, po případě xylolitová;
        4. d) v předsíních dlažba xylolitová, z terazzových dlaždic, litého terazza nebo šamotová;
        5. e) v lázních dlažba šamotová, z terazzových dlaždic nebo litého terazza, ze strojně lisovaných cementových dlaždic, po případě betonová dlažba s páleným potěrem, položená na dobře isolující vrstvě;
        6. f) v klosetech, spížích a komorách dlažby z terazzových dlaždic nebo z litého terazza, ze strojně lisovaných cementových dlaždic, šamotové, po případě dlažby betonové s potěrem;
        7. g) na podestách schodišťových v přilehlých chodbách a ve vestibulech u nájemních domů podle regionální výroby a druhu materiálu použitého na stupně buď dlažby ze šamotových dlaždic, z dlaždic terazzových nebo z litého terazza nebo ze strojně lisovaných dlaždic cementových;
        8. h) v prádelnách betonová dlažba s cementovým páleným potěrem ve spádu, v ústředních prádelnách dlažba z terazzových dlaždic, z litého terazza nebo šamotová, položená na dobře isolující vrstvě;
        9. ch) v chodbách ve sklepích, ve sklepech na potraviny a pod. dlažby betonové s potěrem;
        10. i) ve sklepech na uhlí dlažba betonová se zatřeným povrchem;
        11. j) v kotelnách dlažba betonová, po případě kolem kotlů ze šamotových dlaždic;
        12. k) na půdách dlažba z topinek nebo z betonu o míšení 150 kg cementu na 1 m3 hotového betonu se zatřeným povrchem, po případě z betonu z dobrých strusek;
        13. l) na uzavřených balkonech dlažba z dlaždic šamotových nebo terazzových;
        14. m) na otevřených balkonech tato úprava: podkladní spádový beton na nosné desce ze železového betonu je téhož druhu jako beton desky. Na podklad se dá druhá vrstva z asfaltové malty celkem o tloušťce 18 až 23 mm z asfaltového mastixu v dolní vrstvě měkčího, v horní tvrdšího s přimíšením písku hornobřízského nebo téže jakosti, po př. ostrého říčního písku o maximální velikosti zrna 7 mm. Na svislých stěnách nutno provést asfaltové sokly do výše minimálně 15 cm z nanášeného (špachtlovaného) pružného mastixu o tloušťce 6 mm se řádným připojením a vytažením pochozí dlažby na tento sokl do výše nejméně 6 cm. Pro stejně hodnotnou úpravu i s úpravou soklů možno užít lisovaných vysokotlakých asfaltových dlaždic tuzemské výroby.
    1. B. Obklady stěn a soklů.
      1. 6. Pro obklady stěn a soklů uvnitř obytných budov se použije keramických obkládaček porovinových (i III. tř.).
      2. 7. Obklady stěn se provedou:
        1. a) v lázních do výšky nejvýše 165 cm,
        2. b) v kuchyních u dřezu a sporáku do výše 135 cm nad podlahu a v nejnutnější potřebné šířce.
      1. 8. Pro obklady vnitřních soklů se užije:
        1. a) na schodištích bud’ těchže hmot, jako bylo použito k provedení dlažeb, nebo keramických obkládaček porovinových;
        2. b) v kuchyních mimo obložené stěny uvedené v č. 7, písm. b) keramických obkládaček porovinových v téže barvě jako obklad, je-li v kuchyni dlažba;
        3. c) v klosetech keramických obkládaček porovinových;
        4. d) v předsíních při dlažbách rovněž keramických porovinových obkládaček.
      1. 9. Provede-li se obklad soklů ve fasádě, pak jen do výše přiměřené (zpravidla 60 cm nad úroveň chodníku). K obkladu se užije obkládaček keramických z hrubé nebo lisované kameniny. Sokly z nanášené kameniny se u obytných, průmyslových a zemědělských staveb nedovolují.
      2. 10. Splávky okenní se doporučuje provést z keramických okapnic.