Platné znění

Vyhláška ministra techniky, kterou se vydávají pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb a prohlašuje závaznost některých norem.

676.

VYHLÁŠKA

ministra techniky

ze dne 16. března 1948,

kterou se vydávají pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb a prohlašuje závaznost některých norem.

Podle § 15, odst. 1 zákona ze dne 7. března 1947, č. 42 Sb., o některých opatřeních ve stavebnictví souvisících s dvouletým hospodářským plánem, vydává ministr techniky po vyjádření pověřence techniky tyto pokyny a směrnice:

I. díl. Navrhování a provádění pozemních staveb. I. díl.

Část I. Navrhování obytných staveb. Část I.

  1. A. Nejdůležitější zásady.
    1. 1. Konstrukce obytných staveb musí být bezpečná, jakost staviva dobrá a provedení, disposiční řešení i vybavení musí vyhovovat základním podmínkám zdravého bydlení a povznésti jeho úroveň; při tom se však vzhledem k dosavadním omezeným možnostem ve výrobě stavebnin, k nedostatku pracovních sil a k nutnosti snížení stavebních nákladů musí dbát toho, aby se po všech těchto stránkách dosáhlo úspor.
    2. 2. Je tudíž nutno dbát těchto nejdůležitějších zásad:
      1. a) Za základní bytovou jednotku je nutno považovat stavebně uzavřený byt o jedné obytné místností a dvou ložnicích s příslušenstvím (t. j. s pracovní kuchyní nebo s přímo osvětleným a větraným kuchyňským koutem, předsíní, lázní, samostatným splachovacím klosetem, spíží, komorou a po případě šatnou).
      2. b) Podle místních potřeb možno omezeně též navrhovat byty, v nichž vedle obytné místnosti a příslušenství je jen jedna ložnice. Výjimečně lze však též navrhnouti tři ložnice nebo dvě ložnice a pracovnu pro duševní pracovníky nebo také garsoniéru nebo dvougarsoniéru s příslušenstvím.
      3. c) Nutno soustředit bydlení do obytného pokoje a tím jednak omezit bydlení v kuchyni, jednak oddělit prostorově pobyt denní od nočního. Tato zásada vede ke zmenšování kuchyně na vlastní pracovní kuchyni nebo kuchyňský kout a ke zřizování samostatných ložnic, a to odděleně pro rodiče a děti.
      4. d) Základní bytová jednotka podle písm. a) v obytných domech, podporovaných podle zákona ze dne 7. března 1947, č. 41 Sb., o státní podpoře na obytné stavby, nesmí mít podlahovou obytnou plochu (t. j. plochu obytného pokoje a dvou ložnic) menší než 48 m2, ani větší než 60 m2. Bytové jednotky o obytném pokoji a buď třech ložnicích nebo o dvou ložnicích s pracovnou [písm. b)] nesmějí mít tuto plochu větší než 80 m2, jak vyplývá z odkazu § 2 zákona č. 41/1947 Sb. na § 136 zákona o přímých daních.
      5. e) Byt v nájemních domech o 3 a více podlažích má být umístěn zásadně v jednom podlaží, což je nejvýhodnější s hlediska sociálního. V rodinných domcích může být umístěn také v jednom podlaží a zčásti v podkroví nebo i ve dvou podlažích.
    1. 3. Do výměry 60 m2 [č. 2, písm. d)] podlahové obytné plochy základní bytové jednotky se započítávají plochy obytného pokoje a obou ložnic. Kuchyňský kout ani pracovní kuchyň se do obytné plochy nezapočítává, není-li větší než 12 m2. Je-li mimo pracovní kuchyň nebo kuchyňský kout řešen ještě navíc jídelní kout, započítává se jeho plocha do podlahové obytné plochy.
  1. B. Způsob zastavění.
    1. 4. Způsob zastavění, zejména u větších celků a sídlišť, určí upravovací plán (náčrt). Bude třeba dbát toho, aby vznikala staveniště pokud možno pravidelná, na nichž je možno stavět bytové jednotky vyhovujícího rozsahu a disposičního řešení v takové poloze, která zaručí situování obytných místností a ložnic na osluněné strany (viz oddíl D této části). Při tom nutno dbát toho, aby opakováním stejného typu bez újmy výtvarné stránky byly urychleny stavební práce a docíleno snížení stavebních nákladů.
    2. 5. Ve městech budou zpravidla navrhovány nájemní domy o více podlažích, jejichž počet je dán zastavovacími předpisy. Pokud má být zastavění vyšší, než připouštějí platné stavební řády (statuty), povoluje výjimky ministerstvo techniky, na Slovensku pověřenectvo techniky. Domy se sdružují do řad tak, aby z nich vznikaly bloky otevřené nebo polootevřené. Řady bloků musí mít přiměřené délky a hloubky, při čemž budiž dána přednost, pokud to zastavovací podmínky dovolují, orientaci řad kolmo ke směru převládajících větrů.
    3. 6. Při typu nižšího zastavění jde o řadové domy o dvou podlažích s bytovou jednotkou rozdělenou zpravidla do těchto dvou podlaží. Doporučuje se, aby byly zřizovány kratší skupiny, a to nejvýše o pěti až sedmi domech.
    4. 7. Domy možno zřizovat také jako jednotlivé (isolované) nebo sdružené ve dvojdomy zejména tam, kde jsou tak už v části obce rozestavěny a kde jde převážně o doplnění tohoto zastavění.
    5. 8. U městských bloků, které jsou již zčásti zastavěny, třeba se přizpůsobit dosavadnímu vyhovujícímu zastavění, zejména pokud jde o výšku stavby k hlavní římse. Hloubku zastavění nutno přizpůsobit pouze u zastavění otevřeného nebo polootevřeného.
  1. C. Řazení bytových jednotek v domě.
    1. 9. Z délky průčelí nájemního domu a hloubky zastavění vyplyne velikost a disposice bytových jednotek v jednom podlaží, kde mají být zpravidla 2 bytové jednotky tak, aby příčné jejich větrání vyhovovalo ustanovení č. 14, po př. garsoniéra jako třetí jednotka. Při tom třeba pamatovat na to, aby garsoniéry bylo lze podle potřeby použít k rozšíření sousedního bytu, po případě aby vůbec menší byty bylo možno slučovat ve větší bytové jednotky.
    2. 10. Zakazují se podzemní byty, za něž se považuje každý byt, jehož podlaha jest níže, než předpisují stavební řády (statuty) pro přízemní byty (na př. podle českého, moravského a brněnského stavebního řádu 30 cm, podle pražského 45 cm nad povrch dlažby nebo dvora). Za podzemní se tedy nepovažuje byt zřízený ve sklonitém terénu jen v části půdorysu budovy, pokud jeho podlaha je v celém půdorysu v předepsané výšce nad přilehlým rostlým terénem.
    3. 11. Využití podkroví pro byty třeba omezit na nejmenší míru, zpravidla jen pro část obytných místností bytu, jehož větší část je umístěna v bezprostředně nižším podlaží. Řešení nesmí být zdravotně ani výtvarně závadné; je nepřípustné zřizovat tak zvané maskované patro. Obytné místnosti nesmějí být násilně včleněny do prostoru podkroví a musí být postaráno o dostatečnou tepelnou isolaci a provětrávání.
  1. D. Orientace k světovým stranám a příčné větrání.
    1. 12. Obytné místnosti a ložnice nemají být zásadně situovány k severu. Na sever se má umístit jen příslušenství a nejvýše jídelní kout obytné místnosti, pokud je obytná místnost v ostatní části orientována k dobře osluněné straně.
    2. 13. Ložnici dětí lze nejvýhodněji umístit spíše k východu než k západu, kuchyně a špíž je zpravidla obrácena k severu nebo k východu, avšak v jižnějších částech státu (na př. na jižní Moravě), kde ranní slunce působí stejně intensivně jako odpolední, lze umístit kuchyň k západu. Pro spíž se nedoporučuje jižní ani západní strana.
    3. 14. Příčné větrání bytu nutno pokud možno zabezpečit orientací bytu ke dvěma světovým stranám, t. j. buď ke dvěma protilehlým průčelím nebo v rohové poloze.
  1. E. Zásady pro velikost bytu a jednotlivých místností a pro vzájemnou souvislost místností.
    1. 15. Při lokálním vytápění (pro ústřední vytápění srovnej č. 27) nesmí výměra jednotlivých místností klesnout pod tyto nejmenší velikosti:
      1. a) obytný pokoj — 22 m2, ložnice — 13 m2,
      2. b) pracovní kuchyň nebo kuchyňský kout — 7 m2, lázeň — 2.50 m2, kloset — asi 1 m2, špíž — asi 1 m2, ostatní příslušenství (předsíň, komora, po případě šatna) celkem — 5 m2, tedy celé příslušenství 16.50 m2.
    1. 16. Podle toho tedy činí nejmenší podlahová plocha (bez zdiva) na př.:
      1. a) u bytu o obytné místnosti a jedné ložnici 51.50 m2, z toho vlastní obytná plocha 35 m2, t. j. 68 %;
      2. b) u bytu o obytné místnosti a dvou ložnicích (v jednom podlaží) 64.50 m2, z toho vlastní obytná plocha 48 m2, t. j. 74.50 %; je-li tento byt ve dvou podlažích, zvětší se plocha příslušenství o schodiště a podesty.
    1. 17. Dosti značný rozdíl mezi nejmenší výměrou podle č. 15 a 16 a mezi největší výměrou, uvedenou v č. 2, písm. d), umožňuje pružnost disposičního řešení; při tom se má krajních výměr užívat jen výjimečně. Nutno též pamatovat na to, že zesilování obvodních, po případě středních zdí již samo o sobě vede k určitému rozdílu v plochách bytových jednotek téhož disposičního řešení a že v přízemí bude jedno průčelí užší o šířku vestibulu.
    2. 18. Vzájemný poměr velikostí obytných místností i příslušenství, který vyplývá z nejmenších výměr podle č. 15 a 16, znamená zároveň nejúčelnější a nejhospodárnější řešení a proto budiž pokud možno zachován také tehdy, budou-li voleny rozměry větší; nebylo by totiž hospodárné ani účelné přidávat k nejmenší vlastní obytné ploše příslušenství o veliké výměře nebo naopak.
    3. 19. Při návrhu vnitřní disposice bytové jednotky nutno velmi bedlivě dbát provozních souvislostí a tím úspory práce ženy v domácnosti, snadného udržování bytu a vůbec toho, aby bytu bylo možno užívat nezávadně po všech stránkách.
    4. 20. Aby bylo možno přezkoušet vhodnost návrhu s hledisek uvedených v č. 18 a 19, třeba zakreslit veškerý nábytek a vybavení pro normální podlaží do zvláštního disposičního plánu půdorysu v měřítku 1 : 50, v němž budou vyznačeny světové strany a uvedeny hlavní rozměry a plošné výměry všech částí bytu s percentuelním poměrem vlastní obytné části příslušenství. Tento plán se připojí jako příloha k žádosti o stavební povolení. Ve zvláštních případech se doporučuje, aby byl předložen a projednán předběžně před vypracováním definitivních stavebních plánů a po případě doložen situačním řešením, výpočtem zastavěného prostoru a zastavěné plochy vlastní obytné jednotky i domu, s popisem zamýšlené bytové akce a s údajem o počtu bytových jednotek. Stavební plány možno předkládat v měřítku 1 :50 (místo 1 : 100).
    5. 21. Pro navrhování jednotlivých obytných místností a příslušenství platí tyto zásady:
      1. a) Obytný pokoj má mít zpravidla plochu 22 až 25 m2 při šířce aspoň 4 m a má být řešen tak, aby v něm bylo možno umístit tento nábytek:
        1. Jídelní stůl 100/70 cm s možností rozložení na 140/70 cm a 6 židlí po 45/45 cm,
        2. pohovka (kauč) jako reservní lůžko 90/195 cm,
        3. menší stolek 60/60 cm se dvěma křesly 60/60 cm,
        4. knihovna, sekretář, radio celkem na délku 2 m o hloubce 60 cm, po případě pracovní stolek 70/100 cm se židlí a dětská židlička a stolek,
        5. kamna 40/40 cm.

        Obytný pokoj buď zpravidla spojen dveřmi s přímo osvětleným a větraným kuchyňským koutem, který je oddělen od obytné plochy stěnou sahající od stropu do výše podchodu, nebo s menší pracovní kuchyní přímo osvětlenou a větranou. Obytný pokoj se navrhne jako ucelený prostor, při čemž nevadí, je-li členěn na jídelní kout (v těsném spojení s kuchyňským koutem nebo pracovní kuchyní) a na vlastní obytnou plochu. Je přístupný z předsíně. Obývací pokoj s jídelním koutem nesmí mít zpravidla při lokálním vytápění větší půdorysnou plochu než 27 m2.

      1. b) Pro ložnici rodičů je nejvýhodnější plocha 13 až 16 m2 při šířce nejméně 2.75 m, spíše však 3 m. Nutno počítat zpravidla s umístěním tohoto nábytku:
        1. 2 lůžka rodičů po 90/195 cm, 2 noční stolky po 40/40 cm, dětská postýlka 70/135 cm,
        2. 2 dvoudílné skříně (pokud nejsou v šatně) po 120/60 cm, po případě pracovní stolek 70/100 cm a 2 židle,
        3. kamna 40/40 cm.

        Ložnice dětí se nemá příliš lišit velikostí od ložnice rodičů. Nutno počítat s umístěním tohoto nábytku:

        1. 2 lůžka po 90/195 cm,
        2. 2 noční stolky po 40/40 cm,
        3. 2 dvoudílné skříně po 120/60 cm,
        4. alespoň 1 pracovní stůl 70/100 cm (podle možnosti větší) a 2 židle,
        5. skříňka na knihy 35/120 cm (po případě nástěnná) a
        6. kamna 40/40 cm.

        Je nevhodné, aby některá ložnice byla přístupná jen přes druhou; mohou být přístupné z předsíně nebo z obytné místnosti. Jsou-li obě ložnice vedle sebe, mají být spojeny dveřmi.

      1. c) Kuchyňský kout nebo malou pracovní kuchyň se doporučuje navrhnouti o velikosti 7 až 10 m2 při šířce aspoň 2 m a tak, aby v nich bylo možno umístit:
        1. uhelný sporák 105/75 cm, prodloužený o 25 cm pro dva elektrické nebo plynové vařiče, tedy celkem 130/75 cm,
        2. dřez dvoudílný 81/43 cm s odkladní plochou 60 cm, celkem 141/43 cm (výjimečně odkladní plocha za dřezem, tedy rozměr 81/73 cm),
        3. pracovní stůl 120/70 cm a nad plochou pracovního stolu skříňky 120/35 cm,
        4. příborník nejméně 180/60 cm,
        5. lednička 65/45 cm.

        Kuchyně nebo kuchyňský kout musí být vždy přímo osvětleny a větrárny; kuchyňský kout má být pokud možno přístupný z předsíně. Disposičním řešením se má co nejvíce usnadnit jak vaření, tak i podávání jídla (podávací okénko), mytí nádobí a pod. Důležitým je vhodné umístění komínového tělesa pro uhelný sporák.

      1. d) Předsíň musí mít rozsah přiměřený velikosti bytu (avšak pokud možno aspoň 4 m2) a být řešena tak, aby v ní bylo možno umístit věšák, po případě skříň a v rodinných domcích dětský kočárek a aby z ní byl přístup zpravidla do obytného pokoje, do klosetu a k lázni, po případě k ložnicím a pracovní kuchyni nebo kuchyňskému koutu.
      2. e) Lázeň musí mít nejmenší plochu 2.50 m2, počítá-li se s umístěním:
        1. vany rozměrů aspoň 76/165 cm (kromě obložení),
        2. umyvadla 635/420 mm (nemá být umístěno úplně v rohu),
        3. plynového nebo elektrického boileru nebo lázeňských kamen, stoličky a věšáku, po případě bidetu.

        U rodinných domků, u nichž je kloset v přízemí a lázeň u ložnic v patře, je třeba pamatovat na možnost umístění druhého klosetu v lázni. Nutno pamatovat na možnost vytápět lázeň.

        Výhodné je, není-li lázeň příliš vzdálena od ložnic nebo je-li dokonce v přímém sousedství, což může vést k utvoření druhé menší předsíňky nebo i šatny jako vstupu k ložnicím za obytným pokojem. Lázeň nesmí být přístupna jen z ložnice.

      1. f) Kloset (o velikosti asi 1 m2) má být samostatně přístupný zpravidla z předsíně; může být umístěn v lázni jen tehdy, je-li lázeň přímo osvětlena a větrána a je-li zřízen v bytě ještě jiný samostatný splachovací kloset. Kloset nesmí být přístupný jen z lázně. Další podrobnosti jsou uvedeny v oddílu o osvětlení a větrání příslušenství a o soustředění instalací (č. 29, 30, 34 a násl.).
      2. g) Špíž (o velikosti asi 1 m2) je přístupna z kuchyně nebo z předsíně. Zřizuje se v chladné poloze, nikoli v sousedství komínových těles.
      3. h) Komora má mít velikost zpravidla 1.5 až 2 m2 a její rozměry nemají v obou směrech přesahovat 1.5 m, aby se zabránilo jejímu zneužívání pro nocleh. Má být umístěna pokud možno u kuchyňské části bytu nebo u předsíně. Výjimečně ji možno nahradit vestavěnou skříní nebo využitím prostoru získaného snížením světlé výšky v části příslušenství.
      4. ch) Šatnu (o velikosti zpravidla nejvýše 6 m2) lze navrhnout tam, kde je to účelné. Jejím úkolem je alespoň částečně uvolnit prostor ložnic od skříní a proto ji nutno navrhnout tak, aby v ní bylo možno umístit skříně a aby zůstal ještě volný manipulační nebo průchodní prostor.
      5. i) Pokud je to možné, buď vždy pamatováno stavebními úpravami na pozdější vestavění nábytku do zdi, při čemž skříně na šaty nemají být v ložnici.
    1. 22. Garsoniéry mohou obsahovat jen jednu obytnou místnost a příslušenství (kuchyňský kout, předsíň, lázeň a kloset), jež nemusí být přímo osvětleno; kloset může být umístěn v lázni, avšak jen je-li přímo osvětlena a větrána. Obytný pokoj má mít rozměry průměrně 22 m2, kuchyňský kout nejvýše 4 m2. Garsoniéra není určena pro rodinné bydlení.
    2. 23. Pokud jde o světlou výšku místností, doporučuje se zachovat tyto rozměry:
      1. a) u nájemních domů v městech s více než 100.000 obyvatel pro obytnou místnost nejméně 270 cm, pro podkrovní místnost nejméně 255 cm a pro sklep 210 cm;
      2. b) jinak pro obytnou místnost nejméně 255 cm, pro podkrovní místnost 240 cm a pro sklep 210 cm.
    1. 24. Schodiště u činžovních domů o nejvýše čtyřech podlažích nad zemí (přízemí a tři patra) má mít světlou šířku nejméně 110 cm, u vyšších domů nejméně 120 cm (pokud platné stavební předpisy nepřipouštějí menší šířku).
    2. 25. U rodinných domů budiž schodiště pokud možno přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné bez zkosených stupňů a o světlé šířce 85 až 95 cm, stupně profilu nejvýše 18/26 cm a jen ve zcela výjimečných případech až 20/25 cm. Plocha předsíní v obou podlažích nemá přesahovat 12 m2, plocha vlastního schodiště v obou podlažích pak 11 m2. Pro úsporu může být schodiště přístupné také z obytného pokoje.
    3. 26. U rodinných domků je výhodné, je-li vstup z bytu do volného prostoru opatřen zádveřím. Na toto zádveří má být pamatováno vždy aspoň na severní a západní straně a vůbec tam, kde jde o vyšší polohu (nad 400 m n. m.) nebo o polohu nechráněnou nebo vystavenou vlivu povětrnosti.
    4. 27. Při ústředním vytápění platí ustanovení č. 15 až 26 s tou odchylkou, že nejmenší plochu ložnice i obývacího pokoje možno zmenšit o plochu potřebnou pro lokální vytápění, t, j. o 1 m2.
  1. F. Osvětlení a větrání, zejména příslušenství.
    1. 28. Obytné místnosti mají mít dostatečné (t. zv. střední) osvětlení, t. j. poměr plochy oken k podlahové ploše zpravidla 1:6 až 1:8; v úzkých tmavých ulicích, u vysokého a hustého zastavění nebo při parapetu a nadpraží, volených nepříznivě pro osvětlení, má být přiměřeně větší (1 : 5 až 1 : 4).

      V pracovnách a v pracovních kuchyních je vhodné osvětlení přiměřeně větší, není-li místnost situováním (na př. na jihozápad nebo jihovýchod ve volném zastavění) příliš osluněna.

    1. 29. U klosetu má být osvětlení i větrání přímé. Při zastavění vyšším než o dvou podlažích však možno v některých případech (zvláště u jednotlivých staveb, navrhovaných ve stavebních mezerách) výjimečně provést větrání do průduchu o ploše nejméně 0.4 m2, který má v nejnižším místě dostatečné spojení s vnějším prostorem. Větrání klosetů svislým ventilačním tahem je zcela výjimečně přípustné při vyšším zastavění tam, kde není možno klosety větrat ani přímo ani do průduchu a za předpokladu, že každý kloset má svůj ventilační tah se zabezpečenou účinností. Tohoto způsobu, který u nás dosud nebyl prakticky vyzkoušen, lze používat zatím jen výjimečně. Samostatný ventilační tah tu musí být spojen s vnějším vzduchem pod stropem sklepa a procházet až na střechu, má mít otvor u podlahy a u stropu klosetu a být tak předělen, aby vzduch dole vstupoval do větracího prostoru a vycházel horním otvorem. Je možno odssávat vzduch také jiným mechanickým způsobem.
    2. 30. Nesplachovací záchod (kde není možno zřídit splachovací) musí být přímo osvětlen a větrán a při tom oddělen od bytu přímo větranou předsíňkou.
    3. 31. Lázeň musí být větrána buď přímo nebo nepřímo průduchem nebo svislým ventilačním tahem, a to zvláštním pro každou lázeň, pokud není větratelná ventilací přes sousedící, přímo větraný splachovací kloset. Ohřívá-li se voda nebo vytápí-li se plynem, nutno odvádět plynové splodiny komínovým tahem.
    4. 32. Špíž má být zpravidla větrána přímo; postačí ventilační otvor.
    5. 33. Zřizování světlíků se zakazuje. Výjimka je přípustná jen při stavbách v mezerách při řadovém zastavění, kde je nutno se přizpůsobit větší hloubce traktu.
  1. G. Soustředění instalací.
    1. 34. Instalační zařízení pro kloset, lázeň a kuchyňský dřez (po případě výlevku) buďtež co nejvíce soustředěna, a to nejen v jednotlivém podlaží, nýbrž i v podlažích nad sebou (vertikálně).
    2. 35. Nesoustředěnost instalací lze připustit, je-li tato nevýhoda vyvážena na př. lepším provozem bytu, jeho větší hospodárností (zkrácením délky průčelí a pod.) nebo vyžaduje-li toho výhodnější řazení bytových jednotek ve větší celek.
    3. 36. U bytů umístěných do dvou podlaží se doporučuje umístit lázeň u ložnic v patře a kloset v přízemí tak, aby instalace byly nad sebou; v lázních lze při tom pamatovat na pozdější umístění druhého klosetu. U těchto bytů možno také umístit lázeň i kloset v přízemí vedle kuchyně.
    4. 37. Musí se dbát toho, aby potrubí kanalisační, plynová a zejména vodovodní byla chráněna před účinky mrazu, zvláště tam, kde se ani později nepočítá s ústředním vytápěním. Potrubí nesmí být umísťováno na vnějších zdech, není-li dostatečně tepelně isolováno buď vrstvou zdiva, udanou v č. 38, z vnější strany nebo isolací drážky korkem nebo několika plstěnými obaly trub.
  1. H. Tepelná isolace.
    1. 38. Aby se zabránilo trvalým ztrátám na palivu, doporučuje se navrhovat obvodové zdi budov o tepelné prostupnosti takové, jakou má zeď z plných pálených cihel 45 cm tlustá, oboustranně omítnutá [tepelný odpor hotové omítnuté obvodové zdi 1/Ω=0,7 m2 h° C/kcal]. Z téhož důvodu se nemají zásadně zřizovat u bytů jednoduchá okna v obvodových zdech. Nutno se také vystříhat zbytečné členitosti obvodových zdí a nadměrné výměry okenních ploch.
  1. Ch. Vytápění bytů.
    1. 39. Nedostatek potřebných hmot nedovoluje zatím vybavit všechny byty ústředním vytápěním. Proto je třeba počítat zpravidla s vytápěním lokálním. Kde lze už nyní vybavit byty ústředním vytápěním (část V, č. 8), nutno pamatovat v každé bytové jednotce alespoň na jeden komín k umožnění lokálního vytápění v nutných případech.
    2. 40. Kde není možno vybavit byty ústředním vytápěním (část V, č. 16), nutno pamatovat na možnost pozdější instalace ústředního vytápění, při čemž podle možnosti buď současně se stavbou vyzděn komín ústředního vytápění a vynechány drážky pro vedení.
    3. 41. Požadavek lokálního vytápění podstatně ovlivní řešení celé disposice, která je značně vázána na umístění komínů, kamen a jejich obsluhu. Nutno počítat s vytápěním každé obytné místnosti, dále kuchyně (ať pracovní nebo kuchyňského koutu) a lázně, není-li možno je přitápět plynem nebo elektřinou. V disposici nutno pamatovat na to, aby se soustředěním komínových těles zmenšil jich počet. Stromkové komíny se vylučují.
  1. I. Ostatní zařízení.
    1. 42. Je-li v obci zřízena kanalisace, buď na ni každý obytný dům podle možnosti připojen. Jsou-li na ni připojeny podzemní prostory, musí se zamezit vnikání zpáteční vody při povodních. Odpadové trouby okapové se musí připojit k domovní stoce. Všechny vpustě, záchody i pisoáry, prádelny a pod. musí být opatřeny vodní uzávěrkou. Revisní šachty musí mít neprodyšné příklopy.
    2. 43. Ke každému bytu se doporučuje zřídit sklepní prostor nejnutnějších rozměrů. Bude-li sklep zřizován, nutno jej řešit tak, aby jej bylo možno v budoucnu upravit na protiletecký úkryt; zdi ani strop zatím není nutno zesilovat.
    3. 44. V každém domě se má zřídit prádelna s možností dokonalého strojního vybavení a má být dána možnost sušit prádlo. Doporučuje se však, aby byla při stavbě skupiny domů zřízena ústřední prádelna a sušárna.
    4. 45. U nájemních domů se doporučuje zřídit zvláštní větranou místnost pro uskladnění dětských kočárků, jízdních kol a pod., a to v přízemí při vestibulu nebo v suterénu. U rodinných domků buď pamatováno na místo pro kočárek v předsíni.
    5. 46. Doporučuje se projektovat účelné a hygienické odstraňování kuchyňských odpadků a popela z jednotlivých bytů podle nejnovějších zkušeností (přístup k vhozům musí být mimo vlastní byt) a pamatovat na účelnou dopravu nádob na popel od místa uskladnění na chodník.
    6. 47. V každém domě o více než čtyřech podlažích (t. j. o přízemí a více než třech patrech) budiž pamatováno na osobní výtah minimální nosnosti 300 kg a s užitkovou plochou asi 1.5 m2 (aby ho bylo možno použít i pro dopravu nákladu, zejména uhlí a pro kočárek), a to i tehdy, nebude-li možno výtah zřídit ihned pro nedostatek stavebnin.
    7. 48. V nájemních domech se doporučuje zřídit domácí telefon a pokud možno také poštovní, umístěný ve vestibulu domu a přístupný všem nájemníkům. Vždy budiž umožněna snadná dodatečná instalace telefonního vedení. Doporučuje se zřídit společnou antenu.
    8. 49. Doporučuje se pamatovat na zřizování bloku schránek na dopisy jednotně umístěného v přízemí budovy, ve vestibulu, po případě v průjezdu nebo v prostoru schodiště; u rodinných nebo jednotlivých (isolovaných) domů s oplocením se mohou schránky umístit u vchodu v oplocení.
    9. 50. Měřidla, t. j. elektroměry a plynoměry, buďtež umístěna tak, aby bylo možno odečíst stav spotřeby přímo z chodby nebo se schodiště. Pro zařízení uvedená v č. 48 a 50 platí ustanovení normy ČSN-ESČ 231-1948 Hospodárná elektrisace v budovách a v zemědělství.
    10. 51. Garáže smějí být zřizovány v obytných domech zpravidla jen. pokud slouží pro vlastní užívání obyvatel domu. Garáže provozované po živnostensku se nesmějí navrhovat mezi domky isolovanými ani řadovými nebo v blocích domů nájemních. Zřizovat garáže v předzahrádkách se nedovoluje, výjimky lze připustit jen ve svažitém terénu, kde garáž je z větší části zapuštěna v rostlé zemi. Rovněž se nepřipouští zastavovat proluky mezi sousedními stavbami přístavky ani garážemi.
    11. 52. Ploty musí být pokud možno nízké, do ulic průhledné, lehké, navržené se zřetelem k rázu okolí. Jinak platí o nich ustanovení části IV, č. 84.
  1. J. Vypracování projektu.
    1. 53. Vypracování povšechných i podrobných projektů obytných staveb budiž zadáváno kvalifikovaným odborníkům.

Část II. Navrhování zemědělských staveb pro soběstačné malé zemědělské podniky.*) Část II.

  1. 1. Pro zemědělské stavby platí pokyny a směrnice pro navrhování obytných staveb podle části I. se změnami a doplňky, které vyplývají z dalších ustanovení.
    1. A. Byt pro rodinu zemědělského podnikatele.
      1. 2. Zemědělský byt se skládá z části obytné o maximální ploše obytné podlahové plochy 80 m2 (č. 3 až 6) a z příslušenství (č. 7).
      2. 3. K obytné části náleží:
        1. a) obytná kuchyň rozměru nejvýše 24 m2 s přičleněným kuchyňským koutem o ploše dalších nejvýše 8 m2, tvoří-li součást prostoru této místnosti. Tvoří-li samostatnou místnost, přičleněnou k obytné místnosti a oddělenou od ní příčkou, může mít výměru podlahové plochy nejvýše 11 m2. Plocha kuchyňského koutu se nepočítá do obytné podlahové plochy. Nejsou-li oba prostory odděleny příčkou, musí je dělit stěna sahající od stropu do výše podchodu k zachycení výparů. Sporák, dřez a pracovní plochy musí být osvětlovány přímo nebo bočně. Kuchyňský kout nutno opatřit komínovou ventilací blízko sporáku a vzduch přivádět sklopným ventilačním křídlem nebo jiným zařízením. Kuchyň se podle možnosti umístí disposičně tak, aby výhledem z okna byla umožněna kontrola vstupu a přilehlé části dvora a aby byla alespoň s jedné strany osluněna. Do kuchyňského koutu nemá slunce svítiti přímo.
        2. b) Ložnice rodičů v přízemí, spojená přímo s místností obytnou a tak prostorná, aby se v ní umístila kromě dvou normálních lůžek a dvou skříní alespoň 2 dětská lůžka, která mohou být také v provisorně odděleném a samostatně osvětleném prostoru. Zvláštní vstup z předsíně není nutný.
        3. c) Ložnice dětí může být umístěna v podkroví a musí pak být přístupná přímo se schodiště. Nezřizuje-li se podkroví hned při stavbě, je v tom případě vhodné počítat v konstrukci s pozdější úpravou.
        4. d) Výměnek, t. j. dvoulůžková místnost s malým kuchyňským koutem a se zvláštním vchodem z předsíně. Možnost přívodu vody nesmí být vyloučena. Při řešení disposice musí být počítáno s možností, aby se o ní mohla rozšířiti obytná plocha bytu, kdyby snad nebylo výměnkáře.
      1. 4. Obytná kuchyň s ložnicemi a výměnkem tvoří souvislou bytovou jednotku, při čemž podlahová plocha výměnku se započítává do obytné podlahové plochy.
      2. 5. Do plánu, který se přikládá k žádosti o stavební povolení (část I, č. 20), musí býti zakresleno umístění hlavního nábytku a instalačních zařízení, aby se mohla posoudit velikost místností a účelnost spojení mezi nimi.
      3. 6. Bytová část budiž řešena v přízemí, po případě v přízemí a v podkroví; jednopatrové zastavění, jakož i zřizování dalších bytových jednotek v zemědělských podnicích jednotlivce je zpravidla nepřípustné.
      4. 7. Obvyklé součásti příslušenství a jejich funkce:
        1. a) předsíň zprostředkuje spojení bytu s dvorem a s přičleněnou hospodářskou částí. V chladných polohách musí býti pamatováno na dvojí uzávěr v zimních měsících (zádveří). V předsíni budiž pamatováno na místo pro odkládací stěnu. Příčné provětrávání předsíně (přes schodiště nebo jinak) je nutné ze zdravotních důvodů, aby se odstraňovaly stájové výpary. Z předsíně je přímý vstup do obytné kuchyně, výměnku, zásobníku, hospodářské kuchyně, komory na čisticí potřeby a nářadí, schodištěm do podkroví nebo do sklepa, nevyúsťují-li schody ze sklepa v hospodářské kuchyni [viz písm. f) ]. Velikost budiž taková, aby se požadované spojení umožnilo na nejmenší ploše.
        2. b) Lázeň je uvnitř disposice, přístupná z obytného prostoru a může býti osvětlena nepřímo a větrána komínovou ventilací. Užívá-li se lázně zároveň jako prádelny, musí být přímo větrána.
        3. c) Zásobník (4—6 m2) je komora přístupná z předsíně a nesmí být v přímém spojení s kuchyní. Má býti položena ve stínu. Kromě zásobníku může býti zřízena malá, přímo větraná špížní skříň v kuchyňském koutu.
        4. d) Komora na čisticí potřeby a nářadí, přímo osvětlená a větraná, největší délky a šířky 1.50 m.
        5. e) Záchod je součástí obytné budovy a je přímo osvětlen i větrán. Odvětrání odpadního potrubí budiž vyvedeno nad střechu. Záchod je přístupný buď z hospodářské kuchyně nebo z předsíně; v tomto případě musí býti u nesplachovacího záchodu zřízena ještě větraná předsíňka. Splachovací nádržky se instalují vždy na vnitřní zdi, což platí pro přívod vody vůbec.
        6. f) Hospodářská kuchyň (černá kuchyň) je současně prádelnou a hrubou umyvárnou. Je další místností, oddělující hospodářskou část od části bytové. Musí být osvětlována a větrána přímo. Hospodářská kuchyň má být v nejkratším spojení s bytovou částí a v blízkostí schodiště ze sklepa, které po případě může vyústit přímo z předsíně. Má mít přístup z předsíně a přímé spojení s chlévem (vepřincem), po případě s jinými hospodářskými budovami. Budiž opatřena nepropustnou dlažbou se spádem do guly, dostatečně dimensované a upravené na zachycování kalu, dále řádnou ventilací komínovou, odstraňující páru při vaření, po případě lapačem páry ve tvaru stěny, sahající od stropu do podchodné výšky s komínovou ventilací.
        7. g) Schodiště do podkroví a sklepa budiž přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné, stupně 16, 18, nejvýše 20 cm vysoké.
        8. h) Sklep bytový pro uskladnění zásob pro domácnost. Pro topivo je vhodnější uhelna nebo dřevník na dvoře.
        9. ch) Kanalisace. Každý objekt se opatří samostatnou sedimentační žumpou. Na záchodový odpad nesmí býti zapojeny odpady jiné.
        10. i) O umístění a zřízení studny platí příslušné předpisy.
      1. 8. Byty s jednou místností (obytnou kuchyní) se nesmějí zřizovat.
    1. B. Jiné obytné místnosti.
      1. 9. Obytné místnosti pro svobodné jednotlivce, kteří jsou zaměstnáni trvale a stravují se ve společné domácnosti (kočí, služebné a pod.), pokud se zřizují, musí být odděleny pro muže a ženy. Musí být přímo osvětleny a větrány a dána možnost vytápění. Místnost pro jednu osobu smí mít nejmenší výměru 7 m2; má-li být ubytováno v jedné místnosti několik osob, musí se pamatovat na jednu osobu plochou nejméně 5 m2, Nejsou-li přístupny přímo z hospodářova bytu, musí mít tyto místnosti samostatnou větranou předsíňku, která může sloužit i jiným účelům (u konírny jako postrojovna, obročník a pod,). Obytné místnosti přístupné přímo ze stájí nejsou přípustny. Pro služebné je vhodné zřídit přímo osvětlenou a větranou místnost, dostatečně tepelně isolovanou a s možností vytápění, v podkroví obytné části. Umyvárna a záchod musí být umístěny tak, aby zaměstnanec měl do nich přístup, aniž by rušil provoz domácnosti.
      2. 10. Obytné místnosti sezónních pracovníků se zřizují odděleně pro muže a ženy a musí být dána možnost přímého osvětlení, větrání a vytápění. Pro jednu osobu se počítá nejméně se 4 m2 půdorysné plochy. Jinak platí směrnice uvedené v č. 9.
    1. C. Společná ustanovení pro obytné části.
      1. 11. Zemědělské usedlosti buďtež navrhovány tak,
        1. a) aby usedlost byla oddělena od prašné komunikace a její obytná část byla ve spojení s částí stájovou, avšak nikoli bezprostředně,
        2. b) aby vznikl čistý přední dvůr a
        3. c) aby hnojiště bylo co nejdále od okruhu bydlení (hnojišťový zadní dvůr).
      1. 12. Všechny obytné budovy musí být řádně isolovány proti vzlínání zemní vlhkosti.
      2. 13. Světlá výška obytných místností činí v přízemí nejméně 2.60 m, v podkroví 2.40 m.
      3. 14. Ve všech obytných místnostech a zejména v kuchyních budiž vždy aspoň 1 okno opatřeno ventilačním křídlem nebo jinou ventilací.
    1. D. Hospodářská část.
      1. 15. Hospodářské budovy (stáje, stodoly, kolny a pod.) buďtež navrhovány tak, aby stavebně souvisely s částí obytnou, aby vnitřní spojení bylo co nejkratší a soustředění disposiční takové, aby umožňovalo přístup do všech částí, aniž se muselo vycházet ven. Objekt pod jednou střechou nejjednoduššího tvaru (co nejméně úbočí a nároží) a průjezd stodolou co nejvhodnější se zřetelem k hlavní vjezdové komunikaci (trakt stodoly buď lomený do úhlu nebo souběžný). V celkovém uspořádání musí býti poloha části stájové navržena tak, aby aspoň s jedné strany byla obrácena k slunci. Disposiční řešení a rozloha hospodářských prostor musí odpovídati výměře obhospodařované zemědělské půdy a způsobu zemědělské produkce.
      2. 16. Obvodové zdivo stájové části musí býti nejméně tak tepelně isolační, jako cihelná zeď silná 45 cm. Zdivo z obyčejných cihel se váže v šířce 45 cm s dvěma dutinami ve vrstvě. Jinak se hodí všechny druhy pálených děrovaných cihel užívaných na stavbách obytných a zdivo může mít i menší tloušťku, odpovídá-li jeho koeficient průteplivosti uvedeným předpokladům. Užití dřevěné konstrukce u obvodových zdí je přípustné jen ve zcela výjimečných případech, při čemž konstrukce musí být při nejmenší tloušťce 16 cm opatřena pod vnitřním i vnějším šalováním isolační lepenkou a meziprostora vyplněna isolační výplní s příměsí skelných střepů. Stáje se nevytápějí. Podlaha stáje musí být alespoň 15 cm nad přilehlým terénem. Ve všech stájích buď do výše 30 cm nad podlahou provedena normální vodorovná isolace zdiva proti vzlínání stájové vlhkosti.
      3. 17. Strop budiž dokonale tepelně isolující a neprůdyšný. Buď proveden zpravidla nespalný (z tvárnic, valené klenby a pod.) s náležitou isolací patek nosičů cihelnou patečnicí. Dřevěný trámový strop, který lze zřizovat jen výjimečně, buď opatřen nahoře dvojím záklopem s vloženou isolační lepenkou proti výparům, násypem ze škvárobetonu a půdní dlažbou. Zřizovat železobetonový strop není dovoleno.
      4. 18. Větrání. Do každé stáje musí být umožněno přivádění čerstvého vzduchu a odvětrání zkaženého bez otvírání oken v zimních měsících. Na jednu stájovou jednotku připadá 0.03 m2 plochy výparníku. Šachta má otvor u podlahy pro větrání zimní, u stropu pro větrání letní; otvory buďtež téhož rozměru jako průřez šachty. Šachta jest obezděna zdí 15 cm na maltu nastavovanou, s vnitřní cementovou omítkou a nad střechou je nástavec pro zvýšení tahu. Zvláštní odvětrávanou šachtou se shazuje stelivo nebo řezanka z podstřeší (shoz). Uzavíratelný přívod vzduchu štěrbinami dřevěných truhlíků přímo pod stropem. Vzduch se nassává podtlakem vzniklým tahem komína. Truhlík může být průběžný po celé hloubce stáje, s vyústěním na dvou protilehlých stranách.
      5. 19. Okna se osazují bez dřevěného rámu jen do špalety. Rozměry oken: u stájí pro hovězí dobytek a koně 1/10 až 1/12 podlahové plochy, u vepřince 1/12 až 1/15; velikost 90/100 cm, horní část v dřevěném křídle sklopná pro letní větrání, spodní část pevná; menší rozměr (vepřince) 90/50 cm. Uzávěr pohyblivou tyčí na trn v záklenku, u vepřinců při malé výšce dřevěný obrtlík. V chladných polohách dvojité zasklení v dřevěném rámu nebo okenice na stranu návětrnou. Zasklení podle možnosti litým sklem s drátěnou vložkou.
      6. 20. Dveře jsou osazeny do zděné zárubně, závěsové, pobíjiné, s vnějšími obvodobými svlaky s vložkou nepískované lepenky proti profukování, otvírají se jen ven a jsou po výšce dělené; horní polovina se otvírá samostatně k větrání v létě. Rozměry: dvoukřídlové 150/220 cm, jednokřídlové u vepřince 90/190 cm, u kurníků 60/180 cm. Vnitřní dveře svlakové, otvíravé nebo posuvné.
      7. 21. Podlaha je rozlišena podle stání a komunikací. Požadavky na dlažbu stání: teplá, drsná a nepropustná, na podklad z cihelné rovnaniny (zlomky cihel s povrchem vyrovnaným, hubeným betonem); u koňských stání se požaduje také pružnost. V kotcích pro vepře a mladý dobytek se vkládá na škvárobetonový podklad asfaltová lepenka isolační a na ni vhodná dlažba. Dlažba chodníku se zdrsněným povrchem. Krmné uličky: cementový potěr nebo dlaždice odolné kyselinám. Míchárna: betonová dlažba nebo dlaždice odolné kyselinám. Mlaty, jichž se užívá jako stálých průjezdů: řádkový nebo plochý kámen, cihly na stojato nebo zdrsněný beton.
      8. 22. Krmný žlab má povrch odolný kyselinám, pokud možno beze spár, který se snadno čistí (kameninová vložka). Je tak vysoký, aby uvázané zvíře nevstupovalo předníma nohama do žlabu. Normál pro hovězí dobytek: 40 cm, u krátkého stání 30 cm, pro vepře 20 cm; zřizuje-li se krmná ulička v úrovni žlabu, nechť je nejméně 60 cm široká. Buď pamatováno na možnost použití napájecího zařízení se stále tekoucí vodou a automatickými kryty napajedel.
      9. 23. Stání hovězího dobytka: délka 220 cm, odděleno stupněm od kaliště, celkem 270 cm od přední hrany žlabu ke stružce, šířka stání 110—120 cm, chodník pro jednořadové stání 130 cm, pro dvouřadové 160 cm i se stružkou. Výška stájí podle prostoru 250—280 cm.
      10. 24. Mladý dobytek: volně v kotcích na 1 kus podle stáří 3—5 m2. Rozměr normálního kotce 250/190 cm bez žlabu, přepážky vysoké 145 cm. Na každých 5 dojnic 1 kotec 130/180 cm pro ssavé tele, ohrady dřevěné 100 cm vysoké, z kulatiny nebo tyče. Výběh pro mladý dobytek je nutný.
      11. 25. Stružka močůvková úzkého frofilu se spádem 1.5% ke kalojemu, krytá vrchem tak, aby mohla podtékat močůvka. Kalojem ve stání budiž co nejblíže žumpy (platí pro všechny druhy stájí).
      12. 26. Konírny: šířka stání 160—180 cm, délka i se žlabovým stolem 350 cm, chodník pro jednořadové stání 160 cm, pro dvouřadové 200 cm. Výška stájí 250—280 cm.
      13. 27. Vepřince: normální kotec přibližně 6.00 m2 (200×300 cm i s korytem) pro 1 prasnici nebo 5 kusů odstavu. Všechny dělící přepážky dřevěné (z kulatiny) 100 cm vysoké. Pro jednu řadu kotců ulička 110 cm široká, pro dvě řady kotců společná ulička 130 cm; dvířka kotcová 60 cm, otvíraná ven směrem k výběhu. Světlá výška vepřince 200—220 cm. Je-li vepřinec umístěn v samostatném křídle, připouští se konstrukce pouze dřevěná.
      14. 28. Drůbežárny: na 1 m2 3 slepice nebo 2 husy, pro 6 slepic 1 hnízdo a pro 1 slepici 20 cm délky hřadu. Světlá výška 170— 180 cm. Stěny dřevěné s popsanou konstrukcí (viz č. 16). Střešní vycpávka na zimu nutná (dvojí strop).
      15. 29. Míchárna může být v podniku do 13 ha rozšířenou částí průjezdního mlatu v sousedství stáje. Jako pracovní prostor musí být dobře osvětlena. Úprava podlahy: viz č. 21.
      16. 30. Hospodářské sklepy na krmné brambory nebo řepu polozapuštěny v perně stodoly, přilehlé k průjezdu, odkud se také plní. Prostory nad sklepem se užije jako skládky sušiny. K uloženým okopaninám se přivádí vzduch od spoda kanálkem, krytým dřevěným roštem.
      17. 31. Mléčnice: předepsána jen většímu podniku (15—20 ha), vždy oddělena od stáje a přístupná zvenku. Ukládá-li se mléko v bytovém sklepě, třeba umožnit dopravu mléka ze stáje přímo do sklepa. Poloha ve stínu, do čistého dvora.
      18. 32. Sýpka: v malém podniku může být v podkroví bytové části. Jinak patří blízko nad míchárnu, nikdy nad chlév.
      19. 33. Stodola, seníky: konstrukce skladišť suché píce je navrhována z kulatých nebo hraněných profilů. Celá zásoba píce je uložena v podstřeší stáje, zbytek ve stodole; proto je třeba úměrně zvýšiti půdní nadezdívku v dřevěné konstrukci, aby se co nejlevněji získal největší skladovací prostor. Za těchto okolností se omezuje skladovací prostor stodoly na 50 m3 pro 1 ha orné půdy zemědělského podniku. Mlátírna se do skladovacího prostoru nezapočítává. Skladiště suché píce budiž co nejblíže místu spotřeby, aby stačilo jen ji shazovat na místo určení; shoz budiž odvětrán. Konstrukce stodoly se zděnými pilířky a s výplněmi bedněnými nebo zděnými, po případě dřevěná na podezdívce. Budiž pamatováno na vhodný přívod a odvádění vzduchu. Podjezdná výška i výška vrat pro naložený vůz nejméně 3.60 m; nad průjezdem a přilehlou částí prostorů, jichž se užívá k manipulaci (míchárna), je lehké patro. Vrata jsou točnová, závěsová nebo posuvná v šíři 4 m.
      20. 34. Kůlny na vozy, stroje a nářadí se zřizují v přístodůlku v pokračování traktu stodoly nebo v samostatném křídle, vhodně umístěném na dvoře, a mají menší podjezdnou výšku 2.50 m. Vzdálenost vazeb se volí 4.40 m. Průjezdné kolny jsou pracovně výhodnější než přistavěné. Pro polní nářadí a stroje se zřizuje uzavřená kolna, spojená po případě se správkárnou nebo dílnou.
      21. 35. Hnojiště je společné pro všechny druhy hospodářského zvířectva. Na 1 stájovou jednotku (500 kg váhy) se počítají 3 m2 plochy hnojiště při dvojím vyvážení hnoje a za předpokladu výšky vrstvení nejvýše 2 m. Konstrukce: nepropustné dno na kamenné nebo cihelné rovnanině; okraje zvednuty nad úroveň dvora. Dno má spád ke stružce odvádějící hnojůvku do žumpy. Šířka hnojiště: pro jednostranné vyprazdňování 3 m, výška vrstvení 1.60— 2 m. Spád dvora vždy směrem od hnojiště.
      22. 36. Žumpy: na 1 stájovou jednotku se při dvojím vyvážení počítá 3 m3 užitečného prostoru žumpy pro močůvku a hnojůvku, z čehož 2/3 připadají na močůvku a 1/3 na na hnojůvku. Stěny a dno jsou nepropustné s povrchem chráněným proti rozrušování kyselinami. Strop je betonový, deskový a může výhodně tvořiti dno hnojiště. Normální hloubka 2 m, dno žumpy vždy nad úrovní spodní vody.