Předchozí stránkaČást II. účinné od 1. 1. 1951Navrhování staveb. účinné od 1. 1. 1951Část II.
Oddíl 1. účinné od 1. 1. 1951Všeobecná ustanovení. účinné od 1. 1. 1951Oddíl 1.
§ 6.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 6.účinné od 1. 1. 1951Je třeba dbát, aby stavby
- účinné od 1. 1. 1951a) byly účelné, t. j. měly jednoduchý celkový tvar a přiměřený objem, vnitřní prostory způsobilé pro určenou potřebu svými rozměry, vzájemnou polohou a vnitřním vybavením, a byly co nejúspornější v použití stavebnin (zejména cementu, železa a dřeva), nezvětší-li se tím neúměrně stavební nebo udržovací náklady a není-li to na újmu bezpečnosti, jakosti a plné využitelnosti stavby,
- účinné od 1. 1. 1951b) náležitě zajišťovaly bezpečnost statickou a požární, jakož i odolnost proti vlivům po větrnosti, spodní vodě, zemní vlhkosti, otřesům a jiným nepříznivým vlivům a aby bylo použito stavebnin trvanlivých a odolných proti poškození tak, aby zajišťovaly požadovanou životnost stavby,
- účinné od 1. 1. 1951c) vyhovovaly zvláštním požadavkům v zájmu obrany vlasti,
- účinné od 1. 1. 1951d) byly dobře osluněny, podle potřeby a účelu náležitě osvětleny, větratelné, způsobilé k hospodárnému vytápění a aby poskytovaly řádnou ochranu před vnějšími škodlivými vlivy potvěrnostními i jinými (kouřem, prachem, zápachem, hlomozem a pod.) a aby užívání stavby nebo její části nadměrně neobtěžovalo okolí,
- účinné od 1. 1. 1951e) měly výtvarně jednoduchou architektonickou skladbu, rovnovážnou a úměrnou prostoru, v němž jsou umístěny, přičleňovaly se harmonicky k svému prostředí a neporušovaly architektonický vzhled sousedních objektů, zejména jde-li o památkově nebo jinak významné stavby, nebo vzhled veřejných prostranství nebo přírodní reservace.
§ 7.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 7.účinné od 1. 1. 1951(1) Pro navrhování novostaveb je třeba použít stanovených typů staveb; při všech stavbách (typisovaných i netypisovaných novostavbách, přístavbách, nástavbách a stavebních změnách) je třeba použít typisovaných konstruktivních prvků, dílců a částí, pokud není prokázána v jednotlivých případech nemožnost nebo nehospodárnost takového užití. Ve zvláště odůvodněných případech může ministerstvo stavebního průmyslu nebo orgán jím zmocněný povolit výjimku. I při stavbách netypisovaných je třeba se řídit zásadami řešení použitými ve stanovených typech, zejména s hlediska disposičního a konstruktivního. Pro rok 1951 se stanoví typy uvedené v „Typisačním sborníku pro rok 1951“, který vydalo býv. ministerstvo techniky,*) s výjimkou jeho části II (stavby pro zemědělství). Do tohoto sborníku mohou stavebníci a projektanti nahlédnout u stavebních úřadů nebo u krajských návrhových středisek Československých stavebních závodů, národního podniku, závodu „Stavoprojekt“.
účinné od 1. 1. 1951(2) Další ustanovení této části vyhlášky platí
- účinné od 1. 1. 1951a) pro stavby typisované, pokud tato ustanovení doplňují způsob provádění nebo vybavení stavby, kde není řešen stanovenými typy, nebo z důvodů hospodárnosti omezují detaily typů (na př. výběr druhů podlah),
- účinné od 1. 1. 1951b) pro novostavby, pro něž nejsou stanoveny typy nebo pro něz byla povolena výjimka ze závazného typu,
- účinné od 1. 1. 1951c) pro přístavby, nástavby a stavební změny, pokud to dovoluje účel, hospodárnost, konstrukce, disposice nebo výtvarná stránka stavby.
účinné od 1. 1. 1951(3) Technické a hospodářské normy, stanovené za závazné,**) platí pokud nejsou v rozporu se stanovenými typy, typisovanými konstruktivními prvky, dílci nebo částmi nebo s ustanoveními této části vyhlášky.
§ 8.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 8.účinné od 1. 1. 1951(1) V platnosti zůstávají vyhlášky ministerstva techniky
- účinné od 1. 1. 1951a) č. 3534/1948 Ú. l. I o používání trubkového lešení při pozemních stavbách,
- účinné od 1. 1. 1951b) č. 670/1949 Ú. l. I o podmínkách pro povolení nových stavebnin a stavebních způsobů,
- účinné od 1. 1. 1951c) č. 1195/1949 Ú. l. I, kterou se vydávají závazné směrnice pro navrhování průmyslových provozoven o jednom podlaží,
- účinné od 1. 1. 1951d) č. 242/1950 Ú. l. I, kterou se vydávají pokyny a směrnice pro stavbu mlékáren a
- účinné od 1. 1. 1951e) č. 408/1950 Ú. l. I o typu ubytoven průmyslového dělnictva.
účinné od 1. 1. 1951(2) V platnosti zůstávají zvláštní předpisy o zařízeních požární a protiletecké ochrany a předpisy na ochranu života a zdraví zaměstnanců při práci.
§ 9.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 9.účinné od 1. 1. 1951(1) Stavební projekty staveb určených k plnění úkolů veřejné správy a staveb hospodářsky nebo jinak významných, pokud pro ně nejsou stanoveny typy, jakož i stavební projekty všech staveb, jež vyžadují složitá statická řešení, je třeba předem projednat s krajským národním výborem. Projektant je povinen předložit krajskému národnímu výboru předběžný návrh.
účinné od 1. 1. 1951(2) Ministerstvo stavebného průmyslu si může vyhradit přezkoumání stavebních projektů staveb uvedených v odst. 1.
Oddíl 2. účinné od 1. 1. 1951Stavebniny. účinné od 1. 1. 1951Oddíl 2.
- účinné od 1. 1. 1951A. Cement.
§ 10.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 10.účinné od 1. 1. 1951(1) Užívání cementu se řídí ustanoveními normy ČSN 1213-1947 „Cement portlandský, železoportlandský, vysokopecní a hlinitanový“ (II. revid. vydání) se změnami, které vyplývají z dalších ustanovení.
účinné od 1. 1. 1951(2) Používá se 5 jakostních tříd cementů podle zaručené pevnosti v tlaku a tahu po předepsané době tvrdnutí. Jsou to:
- účinné od 1. 1. 1951a) obyčejné cementy portlandské, železo portlandské a vysokopecní:
- účinné od 1. 1. 19511. cement 275,
- účinné od 1. 1. 19512. cement 325,
- účinné od 1. 1. 19513. cement 350,
- účinné od 1. 1. 1951b) portlandský cement o velké počáteční pevnosti:
- účinné od 1. 1. 19514. cement 450,
- účinné od 1. 1. 1951c) hlinitanový cement:
- účinné od 1. 1. 19515. cement 650
účinné od 1. 1. 1951(3) Nejmenší průměrné pevnosti a podmínky pro způsob a dobu uložení normových tělísek jsou uvedeny v této tabulce:
účinné od 1. 1. 1951 § 10.| Cement | Nejmenší průměrná pevnost normových tělísek (v tahu/v tlaku) v kg/cm2 za |
|---|
| 1 den | 3 dny | 7 dní | 28 dní |
|---|
| | Vodního uložení | |
|---|
| 275 | — | — | 18/200 | 25/275 |
| 325 | — | — | 18/200 | 26/325 |
| 350 | — | — | 23/250 | 28/350 |
| 450 | — | 25/275 | 28/375 | 30/450 |
| 650 | 25/450 | 28/550 | — | 33/650 |
účinné od 1. 1. 1951(4) Jako „cementu 275“ se užívá též ve zvláštních případech t. zv. přehradového cementu, složeného ze stejných váhových dílů portlandského cementu a zásadité vysokopecní strusky, společným mletím dokonale smíšených. Pokud nebude vydána pro přehradový cement zvláštní norma, nutno jej považovat za vysokopecní cement. U vysokopecního cementu není závazná pevnost po 7 dnech, zde předepsaná.
§ 11.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 11.účinné od 1. 1. 1951(1) Dochází-li cement na stavbu v obalech, smí se ho užít jen tehdy, je-li na obalu uveden druh cementu (portlandský, železoportlandský, vysokopecní, hlinitanový nebo přehradový cement), jakostní třída (275, 325, 350,450, 650), hrubá váha a označení výrobny. Cementy smějí být dodávány s označením nejvýše té jakostní třídy, která odpovídá výsledku zkoušek popsaných v odstavci 2. O všech zkouškách vedou cementárny záznamy ve zvláštní knize.
účinné od 1. 1. 1951(2) Aby se mohl přesvědčit o jakosti cementu, má právo objednatel se zúčastnit zkoušek v cementárně nebo požadovat od ní předložení záznamů o výrobní kontrole jakosti cementu, kterou jsou cementárny povinny konat. Záleží nejméně v jedné úplné normové zkoušce (tuhnutí, stálost objemu, jemnost mletí a vaznost) z množství jednoho druhu cementu za jeden den zabaleného, a to z každých i načatých 750 t. Totéž právo má i dohlédací orgán. Náklady výrobní kontroly hradí cementárna.
účinné od 1. 1. 1951(3) Kromě této stálé výrobní kontroly může dohlédací orgán ustanovený ministerstvem stavebního průmyslu vykonat kdykoli namátkovou kontrolu vzorků cementu odebraných ve výrobně. Náklady těchto zkoušek hradí ministerstvo stavebního průmyslu.
účinné od 1. 1. 1951(4) Objednatel může nad to požadovat, aby se konaly přejímací zkoušky jednotlivých dodávek cementu. Prokáže-li se jimi, že cement nevyhovuje, hradí náklad na ni cementárna, jinak objednatel.
§ 12.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 12.účinné od 1. 1. 1951(1) Ustanovení čl. 1 normy ČSN 1213-1947 se vztahuje, pokud jde o vymezení složení cementu, pouze na slínek. Ustanovení čl. 2 téže normy o množství součástí nerozložitelných v kyselině solné se vztahuje rovněž jen na slínek.
účinné od 1. 1. 1951(2) Místo poslední věty čl. 2 téže normy platí toto ustanovení: „Kromě sádry a vody, jejichž množství je omezeno dovoleným obsahem kysličníku sírového a dovolenou ztrátou žíháním, a kromě nejvýše 5% dalších hydraulicky aktivních látek nesmějí činit jiné přísady celkem více než 5%“.
účinné od 1. 1. 1951(3) Ustanovení čl. 9 téže normy je upraveno zněním § 11 odst. 1 a 2 této vyhlášky.
§ 13.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 13.účinné od 1. 1. 1951(1) Cementu jednotlivých jakostních tříd je dovoleno užívat takto:
- účinné od 1. 1. 19511. cementu 275 pro:
- účinné od 1. 1. 1951a) méně namáhané konstrukce z betonu prostého nebo železového,
- účinné od 1. 1. 1951b) malty cementové a nastavované,
- účinné od 1. 1. 1951c) výplňový a podkladový beton,
- účinné od 1. 1. 1951d) základový beton a
- účinné od 1. 1. 1951e) méně namáhané cementové zboží;
- účinné od 1. 1. 19512. cementu (portlandského nebo železoportlandského podle zvláštních požadavků na beton) 325 a 350 pro:
- účinné od 1. 1. 1951a) důležité konstrukce ze železového nebo prostého betonu (převážně z betonu druhu e a f),
- účinné od 1. 1. 1951b) betonové dlažby,
- účinné od 1. 1. 1951c) prefabrikáty ze železového betonu,
- účinné od 1. 1. 1951d) cementové zboží;
- účinné od 1. 1. 19513. cementu 450 pro:
- účinné od 1. 1. 1951a) předpjatý beton pro pozemní stavby a
- účinné od 1. 1. 1951b) tenkostěnné konstrukce monolitické;
- účinné od 1. 1. 19514. cementu 650:
- účinné od 1. 1. 1951jen pro zvláštní práce.
účinné od 1. 1. 1951(2) Výjimky z použití podle odstavce 1 může povolit krajský národní výbor.
§ 14.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 14.účinné od 1. 1. 1951(1) Pro konstrukce ze železového betonu se stanoví tato nejmenší dovolená množství cementu (bez zřetele na jakostní třídu cementu) v kg na 1 m3 hotového betonu:
účinné od 1. 1. 1951 § 14.| Konstrukce | Při zhutňování betonu |
|---|
| vibrátory | bez vibrátorů |
|---|
| ve styku s vodou a vystavené účinkům střídavého zamrzání a rozmrzání | 240 | 265 |
| nechráněné před povětrností | 220 | 250 |
| chráněné před povětrností | 200 | 220 |
účinné od 1. 1. 1951(2) Pro konstrukce z prostého betonu je nejmenší dovolené množství cementu 100 kg na 1 m3 hotového betonu. Pro beton druhu 135 (d)*) jsou množství uvedená v odstavci 1 zároveň největšími dovolenými množstvími cementu, jde-li o zn. 325 a vyšší, a to pro stavby průmyslové, obytné a zemědělské.
účinné od 1. 1. 1951(3) Uvedená největší množství cementu nejsou závazná pro zvláštní případy, kde se od betonu vyžaduje odolnost proti chemickým vlivům a podobně. Pro druhy betonu s většími požadovanými pevnostmi než 135 kg/cm2 a pro stavby neuvedená v odstavci 2 je dovoleno největší množství cementu podle odstavce 2 přiměřeně zvýšit.
účinné od 1. 1. 1951(4) Správnost zvoleného množství cementu se musí před betonováním ověřit průkazními zkouškami. Rovněž za betonování se musí jakost betonu pečlivě kontrolovat podle předpisů norem ČSN 1090-1948, ČSN 1090-1948 Dodatek, ČSN 1091-1935 a ČSN 1093-1935.
§ 15.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 15.účinné od 1. 1. 1951(1) Zakazuje se užívat betonové směsi s příliš velkým obsahem vody, u níž lze dosáhnout požadované pevnosti betonu jen zvýšením množství cementu. Vody musí být pro přípravu betonové směsi přidáno co nejméně, avšak směs musí být ještě dobře zpracovatelná.
účinné od 1. 1. 1951(2) Pro dobrou zpracovatelnost betonové směsi při malé spotřebě cementu je nutno věnovat zvláštní péči správnému složení směsi kamenných součástí, při čemž není podmínkou, aby čára zrnitosti (podle normy ČSN 1091-1935) plynule stoupala. Vhodné sestavení směsi se usnadňuje rozdělením kamenných součástí na dvě skupiny velikosti zrn (frakce).
účinné od 1. 1. 1951(3) Při přípravě betonové směsi nebo malty je nutno pečlivě odměřovat jednotlivé součásti, pokud možno podle váhy. Vlhkosti písku je třeba věnovati pozornost.
účinné od 1. 1. 1951(4) Aby se umožnilo zpracování betonu s poměrně menším obsahem vody a dosáhlo požadovaných pevností betonu s menším množstvím cementu, je nutno používat vibrátorů vždy, kdy je to možné.
účinné od 1. 1. 1951(5) Aby se zamezilo plýtvání cementem, je nutno věnovat co největší péči manipulaci s cementem při dopravě a při uskladňování.
- účinné od 1. 1. 1951B. Ocel.
§ 16.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 16.účinné od 1. 1. 1951Užívání oceli ve stavebnictví se řídí normou ČSN 15101948 „Konstrukční oceli obvyklých jakostí. Stavební oceli“ a ustanovení této části vyhlášky.
§ 17.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 17.účinné od 1. 1. 1951(1) Pro výztuž kruhového průřezu se doporučuje užít oceli 10370 (37) nebo 10372 (37 P); užívání vložek kruhového průřezu z oceli 10452 (45 P) se zakazuje.
účinné od 1. 1. 1951(2) Výztuží z oceli Roxor (10512) se rozumí hutnicky přirozenou cestou vyrobená výztuž z této oceli o vysoké mezi průtažnosti. K dosažení větší pevnosti a soudržnosti mají pruty křížový průřez a jejich povrch je opatřen ve vzdálenostech rovných asi 1½ násobku největšího průměru prutu příčnými žebírky. Průřezová plocha prutů z oceli Roxor je F = 0,4816 D2 a jejich obvod U = 3,11 D, kde D značí průměr kruhu opsaného průřezu prutu Roxor.
účinné od 1. 1. 1951(3) Výztuží z oceli Toros (10492) se rozumí ocelová výztuž, která se vyrábí zkroucením jedné tyče za studená kolem její podélné osy, při čemž se vzájemná vzdálenost upínacích hlav stroje nemění. Původní týč je kruhového průřezu se dvěma diametrálně umístěnými lichoběžníkovými výstupky. Tyto výstupky tvoří na povrchu zkroucené tyče strmě stoupající šroubovici o střední výšce závitu rovné desetinásobnému průměru tyče a jsou při tyči průměru:
- účinné od 1. 1. 1951od 5,5 do 10 mm nejméně 0,6 mm vysoké a 1,4 mm široké,
- účinné od 1. 1. 1951od 12 do 16 mm nejméně 1,0 mm vysoké a 1,4 mm široké,
- účinné od 1. 1. 1951od 18 do 22 mm nejméně 1,5 mm vysoké a 1,8 mm široké,
- účinné od 1. 1. 1951od 24 do 28 mm nejméně 2,0 mm vysoké a 2,2 mm široké.
účinné od 1. 1. 1951Dovolené odchylky od těchto rozměrů žebírek jsou + 10%
účinné od 1. 1. 1951Za průřezovou plochu prutu je třeba do výpočtu za vést průřezovou plochu kruhové tyče téhož jmenovitého průměru. Stejnoměrné zkroucení, jež je zároveň zkouškou jakosti původního materiálu, způsobuje zvýšení meze průtažnosti a stlačitelnost, jakož i pevnost v tahu a v tlaku, zatím co šroubovité probíhající žebírka zvyšují dostatečně soudržnost
účinné od 1. 1. 1951(4) Výztuží z oceli Isteg (10472) se rozumí výztuž vyráběná tak, že dvě ocelové tyče kruhového průřezu, jejichž konce jsou pevně upnuty, se za studená splétají, čímž nastává jejich stejnoměrné protažení. Stočením se změní průřez kulatých tyčí hruškovitě, celková plocha průřezu zůstane však nezměněna. Průřezová plocha výztuže Isteg Fai je tedy
účinné od 1. 1. 1951
- účinné od 1. 1. 1951kde di značí průměr nestočeného železa. Výška závitu musí být přibližně rovna 12,5násobnému průměru jednotlivého železa, ježto mez průtažnosti a pevnosti v tahu rostoucí s mírou stočení dostoupí při této výšce závitu největších hodnot.
účinné od 1. 1. 1951(5) V plánech a výpočtech se vyznačují pruty výztuže
- účinné od 1. 1. 1951Roxor R (na př. 4 ø R 20 mm),
- účinné od 1. 1. 1951Toros T (na př. 4 ø T 16 mm),
- účinné od 1. 1. 1951Isteg J (na př. 4 ø J 12 mm).
§ 18.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 18.účinné od 1. 1. 1951(1) Pruty z oceli Roxor je dovoleno ohýbat za studená až do průměru 30 mm. Pruty průměru nad 30 mm je nutno ohýbat vesměs za tepla, při čemž nutno ohřát dostatečně dlouhý kus výztuže (rovný asi dvojnásobné délce oblouku) na stejnoměrnou teplotu 800—900° C, t. j. červený žár (ve stínu), ježto při teplotě 250—400° C nastává nebezpečí lámavosti za modra. Za tepla ohnutá výztuž se pak musí nechat na vzduchu pozvolna vychladnout. V teplém stavu se nesmí skládat na mokrou půdu, do vody nebo do sněhu a musí se chránit před deštěm nebo sněhem.
účinné od 1. 1. 1951(2) Pinty výztuže Toros a Isteg je dovoleno ohýbat jen za studená a není dovoleno je svařovat.
účinné od 1. 1. 1951(3) Vložky z oceli Roxor lze stykovat též svařováním, jež však smí provádět jedině výrobce této oceli, který ručí za její jakost. Výztuž Roxor smějí svařovat na stavbě jen ti svářeči, kteří pro to dostali povolení ministerstva stavebního průmyslu po úředním vyzkoušení. Totéž platí obdobně při použití elektrod. Mají-li se vložky z oceli Roxor na stavbě svařovat, musí se užít oceli se zaručenou svařitelností.
účinné od 1. 1. 1951(4) Při svařování za chladného počasí nebo v zimě se doporučuje konce obou prutů, jež se mají svařovat, ohřát na délku asi 50 cm od místa budoucího svaru. Při chladnutí svařených prutů je třeba dbát stejných opatrností jako při ohýbání za tepla.
účinné od 1. 1. 1951(5) Jde-li o výztuž, jež má být svařována, je nutno prokázat jakost materiálu v každém jednotlivém případě buď přejímacími zkouškami nebo hutním osvědčením (odstavec 3 poslední věta).
§ 19.
Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 19.účinné od 1. 1. 1951(1) Aby se omezilo nebezpečí vlasových trhlin vy tažených částech betonových průřezů, doporučuje se při stavbách vystavených kouřovým plynům nebo vlivům povětrnosti dát okolo tažených vložek pletivo a zvětšit normou předepsané krytí těchto vložek betonem o 1 cm.
účinné od 1. 1. 1951(2) U ocelových (neobetonovaných) tahových prutů z oceli zvláštního průřezu, na př. táhel z ocelí 10472 (Isteg) a 10492 (Toros), jež jsou jen po koncích kotveny do betonu, nelze upustit od koncových háků, není-li kotvení jinak zajištěno.
Následující stránka