Platné znění

Vyhláška ministerstva stavebního průmyslu o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby.

Část II. / Oddíl 3.

Oddíl 3. účinné od 1. 1. 1951Konstrukce. účinné od 1. 1. 1951Oddíl 3.

  1. účinné od 1. 1. 1951A. Všeobecné konstruktivní pokyny.

    § 20.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 20.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Při návrhu stavby lze volit jen účelově nezbytné a hospodářsky odůvodněné rozměry staveb a druhy konstrukcí. Rozměry všech konstrukcí je nutno navrhovat v modulových mírách, a je-li to možné, používat typisovaných rozponů. Kde to okolnosti připouštějí, je nutno nahradit velké rozpony členěním na menší pole.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Není-li zvláštních požadavků, je třeba počítat se zatížením stavebních konstrukcí podle normy ČSN 1050-1950 „Zatížení stavebních konstrukcí“. Volbu zatížení podle čl. 15 této normy je třeba vždy pečlivě uvážit a odůvodnit.

    § 21.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 21.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Konstrukce pozemního stavitelství ze železového betonu, pokud nejsou navrhovány z betonu druhu 135 (d), se musí nadále navrhovat pro úsporu oceli jedině podle normy ČSN 1090-1948 Dodatek, „Navrhování staveb ze železového betonu podle stupně bezpečnosti“, doplněné podle odstavců 2 až 6.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Nosné desky ze železového betonu prostě podepřené po celém obvodě musí mít tloušťku nejméně 1/30, desky spojité nebo vetknuté nejméně 1/40 menšího rozpětí.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Stupně bezpečnosti uvedené v tabulce II čl. 7 normy ČSN 1090-1948 Dodatek (i po jejich zvětšení podle téhož článku normy, jde-li o menší průměr sloupu než 30 cm) se zvětšují pro případy uvedené ve sloupci 2 této tabulky o 15%, pro případy uvedené ve sloupci 3—4 téže tabulky o 10%, jde-li o návrh konstrukcí ze železového betonu,

    1. účinné od 1. 1. 1951a) na něž působí přímé vlivy povětrnosti (nekryté konstrukce průmyslových lávek a pod.) nebo škodlivé prostředí (konstrukce v provozovnách, na něž působí ve větší míře účinky kyselin nebo zásad, konstrukce chladicích věží a pod., pokud nejsou uvedeny v odstavci 5), nebo
    2. účinné od 1. 1. 1951b) které jsou zatíženy dynamicky rychloběžnými stroji, jeřáby a pod.

    účinné od 1. 1. 1951(4) U konstrukcí ze železového betonu, kde je zvýšené nebezpečí poškození výztuže vlivy chemikálií, je třeba zabránit vzniku trhlin v betonové vrstvě, obalující tažené vložky vyloučením vysokohodnotné oceli, po případě zvýšením stupně bezpečnosti aspoň podle odstavce 3.

    účinné od 1. 1. 1951(5) Zvýšené nebezpečí poškození výztuže vlivy chemikálií (odstavec 4 je při výrobě a zpracování kyseliny sírové, při zpracovávání fenolů a sirý ve výrobnách a skladištích síranu amonného, dusičnanu amonného, ledku vápenatého, ledku amonovápenatého, smíšených hnojiv, močoviny, kyseliny dusičné nebo kyseliny šťavelové, ve skladištích minerálních olejů, jakož i při výrobě, kde prchají, páry a plyny SO2, a všude tam, kde se kyseliny a louhy vyrábějí nebo kde se tyto látky zpracovávají anebo jsou vedlejším produktem.

    účinné od 1. 1. 1951(6) U konstrukcí staveb, kde rozhoduje vodotěsnost, je nutno zabránit vzniku trhlin v betonu. Při tom je nutno vykázat stupeň bezpečnosti proti vzniku trhlin s = 1,5. Nutná výztuž se navrhne při tom za předpokladu, že beton v tahu nespolupůsobí.

    § 22.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 22.

    účinné od 1. 1. 1951(1) V konstrukcích ze železového betonu je třeba se vyvarovat příliš husté výztuže a nutno dodržovat normami předepsanou nejmenší vzdálenost vložek.

    účinné od 1. 1. 1951(2) U konstrukcí, které jsou plně zatíženy až po delší době po vybetonování, se dovoluje prokázat pevnost betonu předpokládanou v projektu po době přiměřeně delší, než je předepsáno normami (na př. po 60 místo po 28 dnech), avšak nejpozději po 90 dnech.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Nosné části ze železového betonu namáhané ohybem, musí mít takovou konstruktivní výšku, aby se vystačilo s průřezem jednoduše vyztuženým. U částí ze železového betonu lze užít konstrukcí deskových místo trámových jen tam, kde je to hospodářsky odůvodněno.

    § 23.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 23.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Pro úsporné navrhování nosných konstrukcí je zpravidla nutno zabezpečit a využít vzájemné statické spolupůsobení jednotlivých nosných prvků konstrukce.

    účinné od 1. 1. 1951(2) U ocelových plnostěnných nosníků je třeba zpravidla zabezpečit a využít statické spolupůsobení jejich s deskou ze železového betonu (spřažené nosníky ocelobetonové) všude tam, kde se deska stýká přímo s tlačeným pasem ocelového nosníku nebo kde lze vhodným uspořádáním konstrukce bez zvláštních obtíží dosíci přímého styku.

    účinné od 1. 1. 1951(3) U ocelových nosných konstrukcí a betonářské výztuže s výjimkou konstrukcí ze železového betonu, kde je zvýšené nebezpečí poškození výztuže vlivy chemikálií (§ 21 odst. 4 a 5), buď pokud možno dávána přednost kvalitním ocelím o zaručené vyšší mezi průtažnosti, jichž užitím možno dosáhnout jak úspory na váze nutné oceli, tak zpravidla i zmenšení stavebního nákladu.

    účinné od 1. 1. 1951(4) Posledního odstavce čl. 103 normy ČSN 05 0110-1949 „Navrhování ocelových konstrukcí pozemního stavitelství“ se použije s doplňkem: „Srovnávací napětí nesmí překročiti 1,1 Kdov značí-li Kdov dovolené namáhání základního materiálu v tahu nebo tlaku“.

    § 24.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 24.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Nosné i podporující konstrukce se mohou provádět jen z dobrých a osvědčených stavebnin a v rozměrech staticky a konstruktivně odůvodněných. Nových stavebnin a stavebních způsobů lze použít jen s povolením ministerstva stavebního průmyslu nebo orgánů jím k tomu zmocněných*).

    účinné od 1. 1. 1951(2) Používat ocelových koster pro obytné domy je zakázáno. Kostry ze železového betonu nebo kombinovaného systému z oceli a železového betonu je nutno omezit na zvlášť odůvodněné případy**).

    účinné od 1. 1. 1951(3) Části průmyslového závodu, které jsou ohněm zvlášť nebezpečné, je jako textilní trhárny, sušárny, tírny lnu, pece, provozovny nebo skladiště látek lehce vznětlivých a pod., musí být provedeny, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, jako stavby přízemní, ohnivzdorné, ohnivzdorně kryté s těsně uzavíratelnými ohnivzdornými dveřmi a po případě okenicemi, pokud možno v samostatné poloze a v bezpečné vzdálenosti od ostatních budov závodního objektu nebo sousedství. Místnosti v takových budovách nesmějí být vytápěny kamny, nýbrž ústředně parou, horkou vodou nebo vzduchem.

    § 25.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 25.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Pro dřevěné konstrukce buďtež navržena zpravidla lehká provedení. Pro nosné části je třeba volit, pokud je to ze statických i jiných důvodů možné, složené nosníky s hřebíkovými spoji, hmoždinkami a pod. Vhodnou konstrukcí jsou hřebíkované nosníky příhradové nebo plnostěnné; je však třeba je dobře navrhnout a zvlášť ‘pečlivě provést. Kde nejsou zvláštní důvody statické nebo konstruktivní pro jiná řešení, je nutno při volbě profilu přihlížet k možnosti sestavení z průřezu, které lze vyrobit pokud možno ze slabé kulatiny.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Je třeba dbát všemožně toho, aby se použilo na stavbách pro dřevěné konstrukce dřeva dobré jakosti. Proto je také nutno i na staveniště řádně ukládat řezivo k přirozenému vysoušení na vzduchu. Konstruktivní dřevo vystavené škodlivým vlivům je nutno po důkladném vysušení impregnovat alespoň povrchově.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Stavby dřevěné (mimo základ a sklepní zdivo) možno provádět zpravidla jen jako jednotlivé, nebo jde-li o rodinné domky o jednom nebo 2 podlažích, zpravidla nejvýše jako trojdomky s přiměřeným protipožárním zabezpečením (na př. vápennou omítkou, ohnivzdornými nátěry a pod.). Dřevěné rodinné domky se mohou provádět jen v odůvodněných případech a jen s povolením ministerstva stavebního průmyslu nebo orgánu jím zmocněného.

  1. účinné od 1. 1. 1951B. Zvláštní konstruktivní pokyny.

    § 26.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 26.

    účinné od 1. 1. 1951Základy staveb.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Základy staveb se musí provést z dobrých a trvanlivých stavebnin. Musí být navrženy v rozměrech staticky odůvodněných tak, aby zajišťovaly stabilitu budovy a správné roznášení výsledného zatížení v základové spáře na základovou půdu.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Hloubka základů se volí tak, aby stavba netrpěla promrzáním základové půdy.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Zřizovat základy a sklepní zdivo z betonu prostého nebo železového lze připustit jen tam, kde je jejich použití nezbytné.

    § 27.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 27.

    účinné od 1. 1. 1951Zdivo, příčky a římsy.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Nosné zdi musí vykazovat náležitou statickou bezpečnost. Obvodové zdi obytných staveb s výjimkou při nevytápěných schodišťových prostorách musí při dostatečně tepelné akumulaci isolovat tepelně stejně jako zeď tloušťky 45 cm, z plných pálených cihel na vápennou maltu, oboustranně omítnutá. Všechny stěny, zejména budov průmyslových, jiných výrobních, skladištních a jejich pomocných zařízení na straně k veřejným pozemkům, komunikacím a sousedním objektům musí být bezpečné proti ohni; toto ustanovení neplatí pro dřevěné stavby (§ 25 odst. 3).

    účinné od 1. 1. 1951(2) Vnitřní zdi obytných staveb a veškeré zdi u ostatních budov musí mít tepelně isolační schopnost odůvodněnou účelem stavby a provozními podmínkami. Stěny vystavené povětrnostním vlivům musí být proti nim odolné.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Příčky musí dostatečně tepelně i zvukově isolovat oddělované prostory, a nejsou-li samonosné, musí snést deformaci podporující konstrukce. Použití železového betonu pro příčky je nutno co nejvíce omezit. Dělící dřevěné příčky se smějí používat, jen kde se nepracuje s ohněm nebo kde se neskladují ani nezpracovávají látky snadno zápalné.

    účinné od 1. 1. 1951(4) U obytných staveb je pro plné pálené cihly závazný formát 29 cm X 14 cm X 6,5 cm.

    účinné od 1. 1. 1951(5) Pro omítky a maltu do zdivá lze použít nastavovaná nebo cementové malty jen ve zvláště odůvodněných případech. Stropy ze železového betonu u průmyslových staveb se neomítají, pokud pro to nejsou zvláštní důvody.

    účinné od 1. 1. 1951(6) Římsy se provádějí zpravidla z ohnivzdorných stavebnin. Dřevěné římsy se smějí zřídit jen u budov stojících o samotě nebo u volně stojících řad domů.

    § 28.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 28.

    účinné od 1. 1. 1951Požární zdi.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Jednotlivé budovy se spalnou konstrukcí krovu se musí oddělovat od sousedních budov požárními zdmi. Je-li budova delší než 45 m, umístí se požární zdi podle konstruktivních možností na vzdálenost asi 30 m od sebe; u staveb zemědělských pro živočišnou výrobu mohou být vzdálenosti požárních zdí od sebe větší (asi 60 m). U správních, školních a jiných veřejných budov a u staveb průmyslových se vzájemná vzdálenost požárních zdí určí podle povahy a konstrukce stavby, po případě podle zvláštních předpisů.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Požární zdi musí být aspoň 15 cm tlusté, z ohnivzdorných stavebnin a po obou stranách omítnuté. Musí přesahovat krytinu střechy aspoň o 15 cm a úplně oddělovat dřevěné konstrukce krovu. Jejich stabilita musí být náležitě zajištěna aspoň zesilujícími pilířky, po případě zvětšením tloušťky zdi v dolních podlažích a patce nebo uložením na nosné konstrukci a pod. V požárních zdech je třeba pamatovat na ponechání průlezných otvorů, které se zazdí zdí tlouštky 8 cm.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Otvory v požárních, zdech v podkroví a na půdě se musí opatřit dveřmi odolnými proti ohni v obrubě z ohnivzdorného materiálu. Dveře musí samy zapadat, musí se s obou stran opatřit klikami a být otvíratelné ve směru úniku.

    účinné od 1. 1. 1951(4) U dvojdomků se požární zeď vyvede jen pod nespalnou krytinu, avšak musí oddělovat všechny dřevěné součásti krovu.

    účinné od 1. 1. 1951(5) Části průmyslových budov, kde způsob výrobního provozu může snadno způsobit nebezpečí požáru nebo kde se skladují látky snadno vznětlivé, musí být proti ostatním částem budovy odděleny požární zdí probíhající od základu po celu výšce budovy a přesahující plochu střechy o 30 cm. To platí i pro oddělení obytné nebo kancelářské části budovy od části, provozní. Nutné provozní spojovací otvory v těchto zdech musí, být provedeny podobně jako u požárních zdí ostatních budov na půdách.

    § 29.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 29.

    účinné od 1. 1. 1951Stropní konstrukce a stropy.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Stropní konstrukce musí být trvanlivé, snést bezpečně vlastní váhu i užitelné zatížení, vyhovovat požadavkům tepelné a zvukové isolace, účelu stavby, provozním podmínkám a požárním předpisům. Konsoly a balkonové nosníky se nesmějí nehospodárně vykládat a nosné konstruce neúměrně přetěžovat. Dovoluje-li to provoz, je třeba části budov nejvíce zatížené umístiti vhodně do nepodsklepeného přízemí nebo podobně. Strop musí vykazovat tepelnou isolační schopnost alespoň danou součinitelem tepelné propustnosti 1 kcal/°C. hod. m2 a musí být neprůdušný. Materiál buď volen tak, aby se na vnitřním povrchu nesrážely výpary.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Monolitické stropy ze železového betonu se smějí provádět jen v nezbytně nutných případech. Užití lepší jakosti železového betonu než druhu 170(e) je přípustné, jen kde je to odůvodněno. Je třeba dávat přednost polospalným (oboustranně isolovaným proti ohni) úsporným stropům ze dřeva nebo stropům ze schválených betonových pivku, po případě předpjatého betonu.*)

    účinné od 1. 1. 1951(3) Dřevěné stropy musí být oboustranně isolovány proti ohni na příklad s omítnutým podhledem a násypem nebo jinou vhodnou úpravou pod podlahou. Nad sklepy, kde se ukládá hořlavý materiál, se musí provést stropy ohnivzdorné.

    účinné od 1. 1. 1951(4) U průmyslových budov a skladišť se nepřipouštějí zřizování spalných stropů s výjimkou krovu se zavěšeným spalným podhledem nad nejvyšším podlažím; kde je zvýšené nebezpečí požáru, musí se provést stropy ohnivzdorné. U léčebných a ošetřovacích ústavů se nedovoluje provádět dřevěné stropní konstrukce.

    účinné od 1. 1. 1951(5) Nad stropy stájí se nepřipouští zřizovat obytné místnosti. Tam, kde nad stropem jsou prostory využité na skladování krmiv nebo steliva, musí být strop z ohnivzdorných stavebnin. Otvory v těchto nespalných stropech, které by bylo nutno zřídit pro přístup nebo vhoz krmivá, se musí uzavřít nespalnými záklopy. Dvířka, pro vymetání sazí z komínů se nemohou zřizovat v prostorách podkroví, které slouží za sýpky, ke skladování krmivá, steliva a jiných hořlavin.

    účinné od 1. 1. 1951(6) Vjezd a vchod do domu s výjimkou u budov přízemních a rodiných domků se musí opatřit ohnivzdornými stropy.

účinné od 1. 1. 1951Schodiště.

§ 30.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 30.

účinné od 1. 1. 1951(1) Prostor schodiště musí být ohnivzdorný. Konstrukce schodiště se mohou zřizovat ze spalného materiálu jen u domků rodinných nejvýše o 2 podlažích (jednopatrových), u ostatních druhů staveb musí být schodiště ze stavebnin nespalných a proti půdě a krovu ohnivzdorně uzavřeno. U budov neobytných nejvýše o 2 podlažích se připouští provedení podhledu stropů nad schodištěm s ohnivzdornou omítkou na spalné konstrukci krovu.

účinné od 1. 1. 1951(2) V budovách průmyslových, pro hromadné ubytování nebo shromažďování osob, v budovách správních, sociálních, léčebných a ošetřovacích ústavech a jiných veřejných budovách, mají-li více než jedno podlaží, musí být zřízeny ohnivzdorné rovnoramenné schody ve zvláštním zděném schodišti s ohnivzdornou střechou, které jsou snadno přístupné ze všech místností budovy a po kterých je možno sejít do volného prostoru. V rozsáhlých budovách je třeba zřídit více takových schodišť tak, aby ze žádného místa v patře nebyla cesta ke schodišti delší než 40 m. V závodech, kde se při výrobě užívá ve větším množství látek snadno vznětlivých, nemá být tato vzdálenost větší než 20 m. U staveb léčebných a ošetřovacích ústavů o více než 5 podlažích nad terénem se musí vždy zřídit v nejvzdálenějším místě křídla od hlavního schodiště nouzové schodiště. Každé schodiště musí mít volný výstup z budovy a má být ohnivzdorné, přímo osvětlené a větrané. Nepřipouštějí se schody tošité a kosé.

účinné od 1. 1. 1951(3) Schodiště nemá být zpravidla připojováno přímo k pracovním místnostem; pro spojení mají být zřízeny ohnivzdorné, řádně osvětlené a větratelné chodby, aby bylo zamezeno šíření požáru a kouře z pracoven do schodiště. To platí také pro spojení podkrovních místností se schodištěm.

účinné od 1. 1. 1951(4) U rodinných domků z cihelného zdivá se nepřipouští schodiště železobetonové zhotovené na místě.

§ 31.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 31.

účinné od 1. 1. 1951(1) Nejmenší průchozí šířka schodišťových ramen, podest, chodeb a jiných vnitřních komunikací (s výjimkou u rodinných domků) je 120 cm, pokud jsou určeny nejvýše pro 50 osob. Pro každých dalších 50 osob nebo méně se zvětší' šířka o 50 cm nebo musí být zřízeno více schodišť. Vypočtenou šířku schodišťového ramene nutno zvětšit na šířku dělitelnou modulem (60 cm).

účinné od 1. 1. 1951(2) U budov o větším počtu podlaží a velkém množství osob, kde by podle těchto předpisů pro výpočet šířky schodů a komunikací došlo k nadměrnému, nehospodárnému a prakticky neuskutečnitelnému řešení, je možno upravit výsledek výpočtu úhrnné potřebné šířky schodů, podest, chodeb a jiných vnitřních komunikací pro bezpečné vyprázdnění budovy při požáru nebo jiném nebezpečí, srovnáním s výsledkem výpočtů podle proudové methody prof. Beljajeva (uvedené v Typisačním sborníku pro rok 1951). Konečné navržené šířky a počty schodišťových ramen, podest, chodeb a jiných komunikací musí však býti přezkoušeny a schváleny příslušnými činiteli krajského národního výboru s hlediska bezpečnosti lidí a požární ochrany.

účinné od 1. 1. 1951(3) Na volných stranách je třeba schody opatřit dostatečně pevným a pevně osazeným zábradlím ohnivzdorným (pokud schodiště není dřevěné) výšky alespoň 85 cm; u staveb veřejných, průmyslových, pro hromadné ubytování a shromaždování osob je tato výška nejméně 1 m. Madlo může být dřevěné. Povrch madel se musí opatřit zarážkami, aby se zamezilo sjiždění.

účinné od 1. 1. 1951(4) Výška stupně v obytných domech (s výjimkou rodinných domků) u schodišť, která slouží pravidelnému provozu, je nejvýše 18 cm a šířka, měřená na vodorovném pravoúhlém průmětu horních předních hran, nejméně 26 cm. U ostatních staveb se rozměry upraví přiměřeně účelu.

§ 32.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 32.

účinné od 1. 1. 1951Chodby.

účinné od 1. 1. 1951(1) Chodby, které slouží k vyprazdňování budovy, musí mít alespoň takovou šířku jako rameno přilehlého schodiště a musí být z ohnivzdorného materiálu a konstrukcí před ohněm bezpečných. Zřizovat ojedinělé vyrovnávací stupně u vodorovných chodeb se zakazuje.

účinné od 1. 1. 1951(2) U přízemních nebo dvoupodlažních budov, u nichž se užije dřevěného krovu se zavěšeným podhledem, se nepožaduje u chodby horního podlaží ohnivzdorný strop.

účinné od 1. 1. 1951(3) V léčebných a ošetřovacích ústavech je nejmenší šířka chodeb, jichž se používá k dopravě nemocných, 230 cm. Musí býti dostatečně osvětleny a větrány. Kde se předpokládá transport nemocných, musí být vyloučeny předsunuté a vložené schody.

§ 33.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 33.

účinné od 1. 1. 1951Sklepy.

účinné od 1. 1. 1951Při zřizování sklepů je nutno pamatovat na předpisy požární a protiletecké ochrany. Ve sklepích se nedovoluje zřizovat byty a obytné místnosti. Sklepy, kde se ukládají snadno zápalné látky, musí mít otvory ohnivzdorně uzavřeny a být opatřeny ohnivzdornými stropy.

§ 34.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 34.

účinné od 1. 1. 1951Parní generátory (kotle).

účinné od 1. 1. 1951(1) Velké parní generátory se musí stavět ve zvláštní zděné kotelně s lehkou střechou a v bezpečné vzdálenosti od obytných místností. Takové kotelny se musí oddělit od pracovních místností plnou ochrannou cihelnou zdí o tloušťce nejméně 60 cm nebo stěnou jiné konstrukce stejné odolnosti pro případ možné nebezpečné poruchy generátoru. V této zdi smějí být jen naprosto nutné spojovací otvory. Snižuje-li se konstrukcí parního generátoru závažnost možné nebezpečné poruchy, lze se odchýlit od uvedených požadavků za souhlasu stavebního úřadu po slyšení příslušných znalců.

účinné od 1. 1. 1951(2) Střední parní generátory nejvyššího přípustného vodního obsahu do 1000 l a tlaku páry nejvýše 6 kg/cm2 se smějí stavět i v pracovních místnostech a v budovách obydlených, avšak přímo nad nimi nesmějí být obydlené místnosti nebo prostory, ve kterých se stále zdržují lidé.

účinné od 1. 1. 1951(3) Malé parní generátory (kotlíky) největšího přípustného vodního obsahu 500 l a tlaku páry nejvýše 4 kg/cm2 je možné postavit i v pracovních místnostech kdekoliv a bez povolení stavebního úřadu, jemuž je třeba postavení kotlíku oznámit a prokázat, že kotlík byl před uvedením do provozu podroben zákonné zkoušce vodním tlakem.

§ 35.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 35.

účinné od 1. 1. 1951Odvádění vody a splašků.

účinné od 1. 1. 1951(1) Podle konstrukce stavby, užitých stavebnin a polohy budovy k okolí nutno ji chránit přiměřeně proti povětrnosti a zajistit neškodné odvedení dešťové vody se střechy. Tam, kde to poloha budovy vzhledem k střešnímu sklonu a vzhledem k veřejné bezpečnosti vyžaduje, se řídí sněhové zarážky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Při každé stavbě je nutno se postarat o odvádění dešťové vody a splašků domovními přípojkami do veřejné kanalisační sítě. Kde není dosud vybudována veřejná kanalisace, odvádějí se dešťové vody a dočasně i nezávadné splašky dlážděnými povrchovými rigoly o dostatečném spádu.

účinné od 1. 1. 1951(3) Odpadní vody je nutno čistit v kanalisační čistírně. Zřizuje-li se domovní čistírny nebo žumpy, musí být nepropustné, ve vzdálenosti nejméně 1 m od obvodových zdí budov a od studní podle místních poměrů nejméně 10 m. U větších budov nebo pro jejich skupinu se doporučuje zřídit dvouetážové usazovací studny. U malých staveb se doporučuje zřídit dvoukomorové žumpy s neprodyšným stropem, aby okolí nebylo obtěžováno zápachem. Prostor na vyhnívání kalů musí být chráněn vhodnou tepelnou isolací před ochlazováním v zimě a po případě před podzemní vodou. Kde není vybudována ústřední kanalisační čistírna, nesmějí být přepady ze žumpy napojeny na veřejnou kanalisační síť.

účinné od 1. 1. 1951(4) U zemědělských staveb se na 1 stájovou jednotku při dvojím vyvážení počítá 3 m3 užitečného prostoru jímky pro močůvku a hnojůvku, z čehož 2/3 připadají na močůvku, 1/3 na hnojůvku; při častějším vyvážení se obsah jímek přiměřeně zmenší. Stěny a dno musí být nepropustné. Povrch jejich i stropu, pokud přijdou do styku s močůvkou, se musí chránit proti rozrušování kyselinami. Strop je betonový, deskový a může výhodně tvořit dno hnojiště. Dno jímky je pokud možno nad úrovní podzemní vody.

účinné od 1. 1. 1951(5) Hnojiště je společné pro všechny druhy hospodářského zvířectva. Na jednu stájovou jednotku (500 kg váhy/ se počítá 3 m2 plochy hnojiště při dvojím vyvážení hnoje a za předpokladů výšky vrstvení nejvýše 2 m. Dno je nepropustné na kamenné nebo cihelné rovnanině; okraje zvednuty nad úroveň dvora. Dno má spád ke stružce odvádějící hnojůvku do žumpy, šířka hnojiště je pro jednostranné vyprazdňování 3 m, výška vrstvení 1,60—2 m.

§ 36.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 36.

účinné od 1. 1. 1951Půda.

účinné od 1. 1. 1951(1) Půda se musí uzavírat ohnivzdornými dveřmi ven otvíravými, zasazenými do ohnivzdorného rámu. Na půdě musí být ohnivzdorná dlažba nebo jiná vhodná mazanina.

účinné od 1. 1. 1951(2) Půdní prostor se nesmí ničím přehrazovat, nesmí sloužit za skladiště ani k ukládám jakýchkoliv předmětů nebo k jiným účelům než sušení prádla. Výjimku tvoří půdy hospodářských objektů, kde je dovoleno skladovat seno a slámu.

§ 37.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 37.

účinné od 1. 1. 1951Osvětlovací otvory a dveře.

účinné od 1. 1. 1951(1) Otvory do světlosti 1,2 m, nelze-li je překlenout, se přeloží pokud možno keramickými nosníky. Toto ustanovení se nevztahuje na překlady typisovaných staveb, kde není možné takové řešení se zřetelem ke konstruktivní výšce a únosnosti překladů. Dílců ze železového betonu pro otvory světlosti nejvýše 1,2 m lze jinak použít jen tehdy, byly-li vyrobeny před počátkem účinnosti této vyhlášky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Pro úsporu oceli se zakazuje zřizovat u obytných a zemědělských staveb mříže v oknech, dveřích a nadsvětlících. Ocelová okna v obytných domech se zakazují. Pro vrchní kování oken a dveří se doporučuje užít náhradních hmot. Tato ustanovení platí pro veřejné stavby, pokud jejich účel to připouští.

účinné od 1. 1. 1951(3) U průmyslových staveb, pokud se budou osvětlovat světlíky, se má použit pokud možno podélných světlíků. Volba příčných světlíků je odůvodněna tam, kde za zastavovacích podmínek nelze dosáhnout rozptýleného osvětlení pro druh výroby, kde by vnikáni slunečních paprsků znemožňovalo práci, ohrožovalo bezpečnost a pod.

účinné od 1. 1. 1951(4) Při osvětlení prostorů šachtovým světlíkem je třeba volit konstrukci zasklení nespalnou a bezpečnou proti vypadávání skla. Zdivo světlíku je třeba vyvést 15 cm nad střechu a postarat se o náležité větrání.

účinné od 1. 1. 1951(5) U všech světelných otvorů, kterými by mohly pronikat paprsky umělého osvětlení v noci, musí být provedeno zařízení pro zatemnění, t. j. neprůsvitné okenice, žaluzie, rolety nebo jiná vyhovující opatření. Prozatím musí být alespoň otvory (okna a pod.) upraveny tak, aby zatemňovací zařízení (papírové rolety, dřevěné rámečky potažené neprůsvitným papírem a pod.) mohlo být podle potřeby zřízeno v nejkratší době.

účinné od 1. 1. 1951Střešní konstrukce.

§ 38.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 38.

účinné od 1. 1. 1951(1) Střešní konstrukce musí snést bezpečně vlastní váhu i předepsané nahodilé zatížení (viz novinu ČSN 1050—1950) a chránit budovu se shora před vlivem povětrnosti a proti požáru. Musí se volit účelně a úsporně.

účinné od 1. 1. 1951(2) Střešní konstrukce ocelové se smějí zřizovat jen v odůvodněných případech. Monolitické střešní konstrukce ze železového betonu, pokud nejsou nezbytně nutné, není dovoleno zřizovat a doporučuje se užít úsporných konstrukcí jiných, na př. dřevěných z jakostního dřeva nebo ze schválených prvků ze železového betonu.*)

účinné od 1. 1. 1951(3) Z dřevěných konstrukcí krovů se doporučuje použít jen úsporných konstrukcí; je nutno pro ně volit jakostní řezivo a dostatečně je chránit před škodlivými vlivy. Konstrukce musí být správně navrženy a řádně provedeny (§ 25, odst. 2).

účinné od 1. 1. 1951(4) Krovové soustavy možno navrhovati bez vazných trámů, pokud tomu nebrání statické nebo konstruktivní důvody.

účinné od 1. 1. 1951(5) U domů nejvýše o 2 podlažích možno účelně spojit krovovou konstrukci s nosnou stropní konstrukcí nad posledním patrem (na př. vazného trámu možno použít jako stropnice). V domech o více než 2 podlažích budiž vždy konstrukce krovu oddělena ohnivzdorně od stropu nejvyššího podlaží. Strop nejvyššího podlaží musí mít v obou případech takovou sílu, aby mohl odolat za požáru tíži padajícího krovu a krytiny.

účinné od 1. 1. 1951(6) Dřevěné části krovu mají být obezděny jen v nejnutnější míře, aby měl k nim přístup vzduch a jeho povrchové plochy byly viditelné.

§ 39.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 39.

účinné od 1. 1. 1951(1) Dřevěných konstrukcí krovu se zavěšeným podhledem lze používat u budov přízemních a jednopatrových, u nichž strop mezi přízemím a prvním patrem je nespalný, které mají od sousedních budov odstup nejméně 15 m, a je-li u jedné z budov zvýšené požární nebezpečí, 20 m. Pokud se týče odstupu, může stavební úřad v odůvodněných případech, na př. u budov správních, kin, domů osvěty a jiných veřejných budov, povolit výjimku.

účinné od 1. 1. 1951(2) Při použití dřevěné konstrukce se zavěšeným podhledem u budov, které jsou určeny pro shromažďování většího počtu osob, je třeba dbát těchto dalších ustanovení:

  1. účinné od 1. 1. 1951a) V I. patře, t. j. pod spalným krovem, nesmějí být umístěny místnosti trvale obývané, jako byty, místnosti pro přenocování a pod.
  2. účinné od 1. 1. 1951b) Střešní konstrukce s rovným stropním podhledem musí být chráněny proti snadnému vznícení na podhledové ploše omítkou nebo rovnocenným obložením. Od tohoto požadavku lze upustit pouze u prostorů, které jsou vyhlazeny výlučně k tělocvičným účelům bez diváků (zde může být podhled vytvořen dřevěným podbíjením). Do prostorů střešní konstrukce, pokud je průchozí nebo průlezná, musí být umožněn přístup, aby mohl být prostor střešní konstrukce kontrolován. Pokud je střešní konstrukce neprůchozí nebo neprůlezná, musí být buďto podhled spojen přímo s konstrukcí, nesoucí krytinu (na př. lamelové konstrukce), nebo se má ponechat volný průhled do nosně konstrukce. Střešní konstrukce nad shromažďovacím sálem musí být vždy opatřena spolehlivým protipožárním nátěrem. U přístupných půdních prostorů může stavební úřad v uvedených případech předepsat použití automatických požárních hlásičů, a není-li jich v době stavby dostatek, i dodatečné jejich osazení.
  3. účinné od 1. 1. 1951c) Největší souvislá přípustná délka střešní konstrukce je 45 m. Účelově různé části budovy musí být od sebe v krovu vždy odděleny požární zdí nebo zavěšenou požární zástěnou, která musí sahat alespoň k ohnivzdorná krytině a oddělovati úplně krovové dříví. Přitom se u budov delších než 45 m zřizují požární zdi nebo zavěšené zástěny podle konstrukčních možností, zpravidla ve vzdálenostech 30 m. Doporučuje se používat zavěšených požárních zástěn na 15 m délky konstrukcí.
  4. účinné od 1. 1. 1951d) U schodišť vedoucích do I. patra musí být použito na podhled zavěšeného stropu omítky cementové (místo rákosové), vyztužené keramickým nebo podobným pletivem (Staussovo, rabitzové a pod.).
  5. účinné od 1. 1. 1951e) U budov pro shromažďování více než 200 osob musí vést alespoň polovina východů ze sálu přímo do volného prostranství. Při tom je třeba dodržet podmínku, že šířka východu bude taková, aby na 100 osob připadlo 120 cm šířky východu, východy měly šířku nejméně 120 cm a byly zřízeny nejméně dva.
  6. účinné od 1. 1. 1951f) Nejvyšší přípustný počet návštěvníků u sálů, k nimž jest připojeno divadelní jeviště pro občasný divadelní provoz, je 500 osob.
  7. účinné od 1. 1. 1951g) Veškeré elektrické instalace, jakož i nouzové osvětlení v sále musí vyhovovat předpisům ESč a nesmějí být vedeny ani v závěšeném podhledu, ani ve spalných stropech, ani v půdním prostoru.
  8. účinné od 1. 1. 1951h) Bude-li u budov pro shromažďování zřízena promítárna s příslušenstvím pro použití hořlavého filmu, šířky 35 mm, musí být tato promítací část oddělena od ostatních částí budovy nespalnými konstrukcemi ve stěnách, podlaze i stropu. Nejmenší tloušťka oddělujících zdí je u cihel 30 cm a u prostého betonu 20 cm; lze použít jiné konstrukce stejné hodnoty. Nosné konstrukce stropu i podlahy v těchto místnostech musí být betonové a provedené na místě vcelku.
  9. účinné od 1. 1. 1951ch) Použije-li se lokálního vytápění, musí být komíny při své patě opatřeny sběrači sazí, uzavřenými ohnivzdornými dvojitými dvířky. Komíny musí být též v celé výši omítnuty vně i uvnitř. V místech, kde prochází komín půdním prostorem, musí mít vrstvu vnější omítky nejméně 3 cm. Kamna musí být dostatečně dimensována a spočívat na ohnivzdorném podkladě, přesahujícím obvod kamen nejméně o 1 m, a musí být opatřena ohnivzdornou, k podlaze připevněnou zástěnou.
  10. účinné od 1. 1. 1951i) V místech, kde je zaveden vodovod, musí být zřízen požární hydrant. Počet a rozmístění hasicích přístrojů i požárních hydrantů pro každou stavbu určí na místě stavební úřad. Veškeré hořlavé výzdoby sálu jsou zakázány.
  11. účinné od 1. 1. 1951j) Stálá divadla se řídí zvláštními předpisy. Skladiště dekorací je třeba považovat za účelově oddělený celek podle předchozích ustanovení.

§ 40.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 40.

účinné od 1. 1. 1951Ploty.

účinné od 1. 1. 1951Ploty nutno provádět jen jednoduše, a s největší nutnou úsporou cementu a oceli.

Oddíl 4. účinné od 1. 1. 1951Krytiny a isolace. účinné od 1. 1. 1951Oddíl 4.

  1. účinné od 1. 1. 1951A. Krytiny.

    § 41.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 41.

    účinné od 1. 1. 1951Všeobecná ustanovení.

    účinné od 1. 1. 1951Užije-li se jiné krytiny, než která je zde uvedena, musí být, není-li jinak předepsáno, ohnivzdorná a vždy nepropustná. Výjimku může stavební úřad povolit jen u staveb v isolovaném zastavění nejvýše o dvou podlažích, a to ze závažných, zejména konstruktivních důvodů, nemá-li místní národní výbor námitek s hlediska požární ochrany. Výjimku nelze povolit u staveb, kde se vyrábějí nebo uskladňují snadno vznětlivé látky a pro které platí zvláštní předpisy.

    § 42.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 42.

    účinné od 1. 1. 1951Tvrdé krytiny.*)

    účinné od 1. 1. 1951(1) Především je nutno použít taškové krytiny z tašek obyčejných, hladkých čili bobrovek.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Krytiny z tašek drážkových se použije jen pro tvarově jednoduché střechy.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Krytiny prejzové se použije jen pro opravy dosavadních prejzových krytin, po případě pro veřejné budovy a pro budovy památkové nebo jinak významné.

    účinné od 1. 1. 1951(4) Krytiny z vlnovek možno použít pro veřejné budovy a pro budovy památkové nebo jinak významné; pro ostatní budovy lze jich použít jen v oblastech, kde je výroba této krytiny zavedena nebo kde je možnost snadné její dopravy.

    účinné od 1. 1. 1951(5) Přírodní břidlice možno použít jen tuzemské, a to jen pro opravy dosavadní břidlicové krytiny. Na novostavby možno jí použít v blízkosti výskytu a výroby.

    účinné od 1. 1. 1951(6) Osinkocementových čtvercových desek lze použít pro opravy dosavadních krytin a pro nové krytiny na lehkých konstrukcích krovů, jakož i kde je předepsána živnostenskoprávními předpisy. Světlé barvy lze užít jen tam, kde to není na závadu vzhledu stavby, obrazu krajiny nebo z jiných vážných důvodů.

    účinné od 1. 1. 1951(7) Vlnitého eternitu se smí použít u typových staveb, kde je předepsán, a ve zvláště odůvodněných případech.

    účinné od 1. 1. 1951(8) Cementových drážkových tašek se smí užívat jen pro menší opravy dosavadních krytin stejného druhu.

    § 43.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 43.

    účinné od 1. 1. 1951Lepenkové krytiny.*)

    účinné od 1. 1. 1951(1) Provádění krytin z jednoduché lepenky se nepřipouští s výjimkou u staveb pomocných, příležitostných a pod. Pro živnostenské stavby (výrobny, skladiště a pod.) možno použít dvojité lepenkové krytiny na hladko, provedené ze dvou vložek impregnované lepenky E 500 A s příslušnými mezinátěry a se zatlačením křemílku do povrchového nátěru svrchní vložky. Pro trvanlivost a snížení udržovacích nákladů možno mezi lepenkové vložky položit další vložku jutového, po případě skelného tkaniva nebo plsti. Jinak lze s výhodou použít t. zv. zvláštních lepenkových krytin provedených po př. ze dvou vložek ruberoidu 35/500 nebo z vložky asfaltoidové č. 33, po případě z vložky skelného tkaniva. Kde je zvýšené nebezpečí požáru, smí se použít lepenky jen na ohnivzdorném podkladu.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Lepenkové krytiny lze provádět buď na suchém bednění střešním nebo na betonovém podkladu, opatřeném penetračním nátěrem, a to jen za suchého počasí. Položená lepenka se nesmí ponechat přes noc bez nátěru. Jednoduché, asfaltoidové nebo speciální krytiny s vložkami juty nebo tkaniva ze skelné rohože nelze provádět na bednění.

    § 44.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 44.

    účinné od 1. 1. 1951Krytiny plochých střech.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Ploché střechy možno zřizovat, je-li dána záruka řádného provedení a jakosti použitých hmot.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Ploché střechy nepochůzné s upraveným spádem a se sokly kolem zdiva a všech proniků se kryjí tak, jak je uvedeno v § 43 odst. 1; v místech nouzových přechodů se položí dostatečná ochrana na krytinu.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Na plochých střechách pochůzných s pečlivě upraveným spádem a utěsněnými proniky, zvláště u budov veřejných nebo kde to důvody architektonické vyžadují, možno provést dvouvrstvou krytinu z litého asfaltu o tloušťce 18 až 30 mm, s patřičným vytažením soklů. Jinak je možno se řídit ustanovením § 43 odst. 1 pro zřízení isolační lepenkové krytiny, na kterou se upraví buď betonová mazanina se zalitými dělicími sparami nebo se položí dlažba z keramických dlaždic.

    účinné od 1. 1. 1951(4) Při řešení plochých střech je nutno se pokud možno vystříhat vnitřních nebo zaatikových žlabů.

    § 45.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 45.

    účinné od 1. 1. 1951Plechové krytiny.

    účinné od 1. 1. 1951Provedení plechové krytiny lze povolit jen ve zláště odůvodněných případech.

  1. účinné od 1. 1. 1951B. Vodotěsnící isolace.

    § 46.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 46.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Vodotěsnící isolace musí bezpečně a trvale chránit stavbu proti vodě, zemní vlhkosti a vlivům atmosférickým. Nutno dbát nejen pečlivého položení a připevnění isolace, ale také řádného utěsnění spojů, řádné úpravy přesahů isolace a předem řádně provedené úpravy podkladů. Práce musí být řádně a pečlivě provedena a eventuální závady včas odstraněny, protože dodatečná oprava po zabudování je zpravidla nemožná.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Při provádění vodotěsnících isolací budov

    1. účinné od 1. 1. 1951a) základní nátěr (infiltrační) pro pevné spojení isolace s povrchem podkladu se provede vhodnými natěradly (emulsí nebo suspensí), po případě natěradly s organickými rozpouštědly, a
    2. účinné od 1. 1. 1951b) krycí nátěr, tvořící pružnou isolační vrstvu, odolnou proti vodě a slabším kyselinám, se provede buď za horka tuhými natěradly nebo za studena natěradly. s organickými rozpouštědly, po případě hustou emulsi anebo suspensí.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Vodotěsnící isolace se smějí provádět jen za suchého počasí. Položená lepenka (po případě vložky) nesmí být přes noc ponechána bez nátěru.

    § 47.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 47.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Volba druhu a způsob provádění vodotěsnící isolace závisí především na místních poměrech na staveništi (zejména na vlhkosti výkopu a okolí).

    účinné od 1. 1. 1951(2) Není-li ve výkopech základů zemní vlhkosti, je třeba provést vhodnou isolaci zdiva a nepodsklepené části budovy. Doporučuje se použíti isolačních lepenkových pasů asfaltových nebo dehtovaných z lepenky č. 500 s oboustrannou isolační vrstvou, řádně položených na vyrovnané zdivo.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Byla-li zjištěna ve výkopech základů přirozená anebo snížená zemní vlhkost, je nutno provést za horka vodotěsnící isolaci vložkovým povlakem dehtovým nebo asfaltovým, sestávajícím z jedné vložky impregnované lepenky E 500 D nebo E 500 A mezi dvěma vrstvami dehtového anebo asfaltového nátěru za předpokladu řádného položení na vyrovnaný a upravený povrch zdiva nebo podklad podlahy. Isoluje se v nepodsklepené části budovy v nejnižším podlaží zdivo a podlaha (dlažba, mazanina). V podsklepené části budovy se isoluje stejným způsobem sklepní zdivo vodorovně a svisle. Isolace částí nepodsklepených a podsklepených se řádně spojí, aby celek vytvořil souvislou ochranu proti zemní vlhkosti. Svislá isolace zdiva pod terénem se chrání ¼ cihlovou přizdívkou. Přesahování spojů lepenkových vložek je 10 cm široké a je slepeno horkým lepidlem, nejlépe asfaltem. Isolace se vyvede na vnějším obvodu zdivá nad úroveň terénu anebo dlažby a zapustí do zdiva.

    účinné od 1. 1. 1951(4) Proti zvýšené zemní vlhkosti je třeba provést vodotěsnící isolaci vložkovým povlakem, obsahujícím 2 vložky asfaltem impregnované lepenky E 500 A mezi třemi vrstvami asfaltových nátěrů. Způsob provedení isolace jest obdobný, jak je uveden v odstavci 3.

    účinné od 1. 1. 1951(5) Isolaci proti beztlaké spodní vodě musí provést výhradně odborný asfaltér, a to vždy v takovém rozsahu, aby isolace budovy tvořila celistvou, uzavřenou ochrannou vrstvu, zamezující za všech okolností styk spodní vody se zdivem. Nebude-li jinak předepsáno, použije se na isolační povlak 3 vložek asfaltem impregnované lepenky E 500 A mezi čtyřmi vrstvami asfaltových nátěrů. Isolace se vyvede na vnějším obvodu zdivá nad úroveň terénu anebo dlažby. Při stavbě základového zdiva je nutno položit trati vod v patřičném spádu.

    účinné od 1. 1. 1951(6) Při tlakové spodní vodě je třeba vždy nejprve uvážit místní poměry a všechny podmínky, které mají vliv na volbu isolace a způsob provedení. Isolace, kterou musí provádět výhradně odborný asfaltér, vyžaduje odvedení spodní vody vhodnou drenáží nebo odčerpáním vody a přípravou podkladu pro isolaci. Místo přímého isolování základového zdiva budovy se provede obvykle po dokončení výkopu na jeho dně a svislých stěnách jako plášť ochranné zdivo, opatřené na vnitřních plochách omítkou se zastřeným povrchem a se zaoblenými přechody, hranami, rohy a kouty, kterého se použije za podklad k nanesení isolace. Celá plocha ochranného pláště se opatří penetračním nátěrem (asfaltovou emulsí) a po jeho zaschnutí se provede ve způsobu celistvého povlaku vodorovná a svislá isolace podle zvoleného způsobu provedeni a materiálu (na př. ze tří vložek asfaltem impregnované lepenky E 500 A mezi čtyřmi silnými nátěry horkého asfaltu nebo ze dvou vložek jutového tkaniva a svrchní vložky lepenky E 500 A mezi čtyřmi silnými nátěry asfaltu, po případě z vložek ruberoidu, asfaltoidu, skelného tkaniva nebo v kombinacích těchto vložek s impregnovanou lepenkou E 500 A mezi nátěry asfaltovými). Všechna nebezpečná místa, jako hrany, rohy a kouty, se provedou zesíleně položením další vložky v dostatečné šířce. Provedené isolace se chrání 3 cm tlustou omítkou. Isolace se vyvedou vždy nejméně 30 cm nad nejvyšší hladinu podzemní vody.

    účinné od 1. 1. 1951(7) Isolace dělících spar je třeba napojit vždy vodotěsně na isolaci zdiva. Isolace se provede buď zvlněním isolačního povlaku nebo ve zvláštních případech vložením a zaisolováním měděného žlábku dělicí spáry. Uzávěry otvorů pro části potrubí procházející isolaci se utěsní asfaltovým asbestovým pro vejcem nebo ve zvláštních případech měděnou plechovou přírubou, přes niž se přetáhne isolační povlak.

    účinné od 1. 1. 1951(8) Litinová potrubí a hlavně kolena se opatří vždy na celém povrchu neporušenou asfaltovou isolační vrstvou k ochraně před korosí. Porušený povrch nutno před zabudováním dodatečně na stavbě opatřit nátěrem.

    § 48.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 48.

    účinné od 1. 1. 1951(1) Na balkonech je zapotřebí pečlivého provedení vodotěsnící isolace na podkladní vrstvu provedenou ve spádu, a zvláštního zabezpečení u balkónových dveří. Na obvodu stěn bude vytažena isolace do výše nejméně 10 cm.

    účinné od 1. 1. 1951(2) Vodotěsnící, isolace pod dlažbami v koupelnách se musí provést s náležitým vytažením isolace kolem zdiva.

    účinné od 1. 1. 1951(3) Isolaci v prádelnách, hromadných umyvárnách a místnostech sprch pod dlažbami nebo mazaninami se doporučuje provést ve spádu s odvodem i prosáklé vody s isolace do guly a vytažením soklů kolem zdiva.

    účinné od 1. 1. 1951(4) Podzemní výtahové šachty se musí vodotěsně isolovat, a to alespoň povlakem o dvou vložkách.

    účinné od 1. 1. 1951(5) Vodotěsné isolace pod kouřovými kanály musí být dostatečně chráněny vyzděnou vrstvou, nejlépe ze šamotových cihel, aby horkem nebyly porušeny.

    účinné od 1. 1. 1951(6) Při vodách se škodlivými účinky, zvláště chemickými, nutno učinit vhodná opatření na ochranu stavby po odborném prozkoumání vykopávky a okolí.

    § 49.

    Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 49.
  1. účinné od 1. 1. 1951C. Zvukové a tepelné isolace.

    účinné od 1. 1. 1951Použití isolací proti otřesům, hluku a teplotám, jich umístění, způsob provedení a výběr hmot řeší odborník případ od případu podle okolností a potřeby.

Oddíl 5. účinné od 1. 1. 1951Podlahy a obklady. účinné od 1. 1. 1951Oddíl 5.

§ 50.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 50.

účinné od 1. 1. 1951Podlahy, dlažby a mazaniny.*)

účinné od 1. 1. 1951(1) Pro dlažby nebo mazaniny je nutno použít podle místních poměrů a především z místní výroby keramických dlaždic, litého terazza, dlaždic terazzových, z pálené hlíny (teracoty) nebo xylolitu; z betonu je dovoleno je zřizovat, jen nelze-li ze závažných důvodů užít jiných hmot. Na podlahy a smí použít jehličnatého dřeva jen v nejnutnější míře, a to jen jeho kvalitních druhů.

účinné od 1. 1. 1951(2) V jednotlivých místnostech se provedou podlahy, dlažby nebo mazaniny takto:

  1. účinné od 1. 1. 1951a) v obytných místnostech, kancelářích a obytných halách je podlaha vlýsková s podkladní hrubou podlahou z méně hodnotného dřeva (III. tř.);
  2. účinné od 1. 1. 1951b) v kuchyních, kuchyňských koutech a příslušenství (předsíních, lázních, klosetech, Spížích a komorách) je dlažba z keramických dlaždic, mazanina z xylolitu nebo úprava z jiných vhodných hmot;
  3. účinné od 1. 1. 1951c) na podestách, přilehlých chodbách a ve vestibulech je dlažba z keramických dlaždic nebo jiných hmot;
  4. účinné od 1. 1. 1951d) v prádelnách je betonová mazanina provedená ve spádu s cementovým páleným potěrem, kolem stěn s požlábkem; v ústředních prádelnách je dlažba z terazzových dlaždič, mazanina z litého terazza nebo dlažba keramická na dobré vodotěsné isolaci a rovněž s požlábkem;
  5. účinné od 1. 1. 1951e) ve sklepních chodbách, ve sklepech na potraviny a pod, je dlažba cihelná nebo z cihelných výrobků;
  6. účinné od 1. 1. 1951f) v sklepech na uhlí je dlažba cihelná nebo z vhodných cihelných dlaždic;
  7. účinné od 1. 1. 1951g) v kotelnách je betonová mazanina, po případě kolem kotlů vyztužená, nebo dlažba z keramických dlaždic, provedená vždy ve spádu k odpadům;
  8. účinné od 1. 1. 1951h) na půdách musí být dlažba nespalná nebo vhodná mazanina bez použití cementu;
  9. účinné od 1. 1. 1951ch) na balkonech a terasách nad místnostmi je nutno před položením dlažby pečlivě a odborně provést vodotěsnou isolaci. Vhodné vodotěsné úpravy se dosáhne při povrchové úpravě asfaltové;
  10. účinné od 1. 1. 1951i) živnostenské a průmyslové provozovny musí být opatřeny podle požadavků provozu vhodnou podlahou, dlažbou nebo mazaninou; musí být vždy dobře čistitelné a odolné;
  11. účinné od 1. 1. 1951j) na dvorech se nesmí použiti úprav, které vyžadují velkou spotřebu cementu; dlažeb z kamenných kostek lze použít jen ve zvláště odůvodněných případech.

účinné od 1. 1. 1951(3) Podle potřeby je nutno upravit předem pod podlahy, dlažby a mazaniny vhodné isolace vodotěsné, tepelné, zvukové nebo proti otřesům.

účinné od 1. 1. 1951(4) Pro zvláštní účely (na př. u nemocnic, škol, provozních sálů a u poštovní správy pro telekomunikace) je nutno pamatovat na použití linolea nebo gumy jako povlaku.

účinné od 1. 1. 1951(5) Podlaha stáje s výjimkou ovčínů musí být alespoň 15 cm nad přilehlým terénem. Ve všech stájích buď ve výši 15 cm nad podlahou provedena normální vodorovná isolace zdiva proti vzlínání stájové vlhkosti.

§ 51.

Odkaz účinné od 1. 1. 1951§ 51.

účinné od 1. 1. 1951Obklady stěn a soklů.

účinné od 1. 1. 1951(1) Pro obklady stěn a soklů uvnitř budovy se použije keramických nebo skleněných obkladaček nebo jiných vhodných hmot podle místních poměrů a především z místní výroby. V lázních a u sprch nutno náležitým spárováním docílit dokonalé vodotěsnosti.

účinné od 1. 1. 1951(2) Obklady stěn se provedou keramickými nebo skleněnými obkladačkami

  1. účinné od 1. 1. 1951a) v lázních, klosetech a umyvárnách veřejných a průmyslových budov (nejvýše 165 cm),
  2. účinné od 1. 1. 1951b) v kuchyních u dřezů a sporáků (do výše 135 cm nad podlahou a v nejnutnější potřebné šířce).

účinné od 1. 1. 1951(3) Pro obklady vnitřních soklů se užije:

  1. účinné od 1. 1. 1951a) na schodištích buď stejných hmot, jakých bylo použito k provedení dlažeb, anebo keramických nebo skleněných obkládaček,
  2. účinné od 1. 1. 1951b) v kuchyních (s výjimkou při obložené části stěny), na klosetech obytných budov a předsíních, jsou-li dlážděny, keramických obkladaček.

účinné od 1. 1. 1951(4) Splávky okenní se doporučuje provést z keramických okapnic.

účinné od 1. 1. 1951(5) U všech staveb průmyslových a veřejných, zejména u nemocnic a zdravotně sociálních ústavů, je nutno při použití obkladů stěn a soklů přihlížet ke zvláštním požadavkům kladeným na tyto objekty, avšak zároveň je třeba zachovat účelnou hospodárnost.