Jak se schází rada ke schůzím řádným.
K řádných schůzím schází se rada i bez zvláštního pozvání pravidelně nejméně jednou týdně v době a na místě, stanovených pro řádné schůze usnesením rady.
Jak jedná rada ve schůzích řádných a mimořádných.Část I.
Jak se svolávají schůze mimořádné.
(1) Mimořádné schůze svolává předseda ústředního národního výboru k projednávání neodkladných záležitostí, usnese-li se na tom předsednictvo nebo žádá-li o to u předsedy ústředního národního výboru písemně alespoň jedna třetina členů rady. Předmět jednání musí býti v usnesení předsednictva nebo v žádosti členů rady uveden a nesmí vybočovati z působnosti rady ústředního národního výboru.
(2) Mimořádnou schůzi rady je předseda povinen svolati nejpozději do 48 hodin ode dne usnesení nebo předložení žádosti nebo na dobu pozdější, je-li v usnesení nebo v žádosti navržena.
(3) Kromě toho může předseda svolati mimořádnou schůzi rady, uzná-li to za nutné.
(4) Mimořádná schůze rady svolává se písemným pozváním, které jest každému členu rady jednotlivě zaslati doporučeným dopisem, telegramem nebo poslem. Pozvání buď doručeno nejpozději 24 hodin před schůzí. Tato lhůta nemusí býti dodržena, jde-li o schůzi rady, svolanou z nutných důvodů během plenární schůze ústředního národního výboru.
(5) V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.
Práva a povinnosti členů rady.
O právech a povinnostech členů rady ústředního národního výboru platí obdobně ustanovení §§ 3 a 4 jednacích řádů plenární schůze ústředního národního výboru,
Neveřejnost schůzí.
Řádné a mimořádné schůze rady ústředního národního výboru jsou neveřejné.
(1) Rada může prohlásiti usnesením jednání o určitých předmětech za důvěrné, vyžaduje-li si toho veřejný zájem.
(2) Předměty, o nichž se má jednati důvěrně, buďte přesně uvedeny.
(3) Byl-li přednesen návrh, aby se jednalo důvěrně, opustí jednací místnost všechny osoby, které nejsou členy rady s výjimkou osob, které jsou vázány úředním tajemstvím a které předseda vyzve, aby ve schůzi setrvaly. O návrhu se rozhodne hlasováním bez rozpravy.
Zahájení a řízení schůze.
(1) Předseda ústředního národního výboru zahajuje a řídí schůzi rady, zejména též řídí a provádí za pomoci zapisovatelovy hlasování a losování, stanoví v jakém pořádku mají býti projednávány předměty na pořad jednání dané, odročuje a ukončuje schůzi (§ 32).
(2) To, co tento jednací řád stanoví o předsedovi, platí i o osobě, která ho zastupuje v předsednictví.
(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a jeho nerušený průběh.
(2) Ruší-li schůzi členové rady nebo osoby pozvané do schůze (§ 17, odst. 1), buďtež předsedou volány k pořádku; stalo-li se tak dvakrát bez výsledku a je-li zjevno, že jde o úmyslné rušení schůze, může je rada k návrhu předsedovu vyloučiti z účasti na jednání nebo dáti odstraniti ze zasedací síně usnesením bez rozpravy.
(1) Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze a je-li přítomno tolik členů, aby se schůze mohla platně usnášeti.
(2) Před každou schůzí buď vyložena listina přítomných, do níž každý příchozí člen rady svoje jméno vlastnoručně zapíše.
(3) Na počátku schůze určí předseda dva členy rady, kteří mají spolupodepsati zápis o této schůzi.
(1) Poté dá předseda, žádá-li o to některý člen rady a souhlasí-li s tím rada bez rozpravy, přečísti zápis o poslední schůzi; jinak buď zápis ve schůzi k nahlédnutí vyložen.
(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li podány námitky, rozhodne o nich rada, která tak učiní bez rozpravy.
(3) Zápis o důvěrném jednání rady může býti čten a o námitkách proti němu jednáno pouze v důvěrném jednání; nebyl-li čten, dává se ve schůzi k nahlédnutí pouze členům řady.
(1) Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti radě ústředního národního výboru oznámena, pokud nespadají do oboru násobností některého referátu ústředního národního výboru. Při tom též sdělí, která usnesení rady, jichž provedení bylo vázáno lhůtou, nemohla býti včas vykonána a z jakých důvodů.
(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.
(3) Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy rady ústředního národního výboru na spisy, vylezené v některé kanceláři.
(4) Předseda může sdělení svrchu uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.
Předměty jednání.
(1) V radě ústředního národního výboru může býti, jednáno zásadně jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.
(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li s tím nadpoloviční většina přítomných členů rady ústředního národního výboru.
(3) Předmětem jednání rady může býti vše, co nevybočuje z její působnosti.
(4) Předměty, o nichž má býti jednáno (pořad jednání), určuje s výjimkou § 3, odst. 1 předseda. Při tom musí dbáti předmětů předložených mu předsednictvem, komisemi, obvodními radami nebo členy rady ústředního národního výboru písemně nejpozději třetího dne před schůzí rady.
(5) Předměty mimořádně naléhavé, je-li to technicky možno, buďtež vzaty na pořad jednání i tehdy, došly-li předsedovi po lhůtě stanovené v odstavci 4,
(6) Při sestavování pořadu jednání jest zejména hleděti k tomu, že předním úkolem rady ústředního národního výboru je iniciativně podporovati vládní úsilí směřující k nové hospodářské a sociální výstavbě státu a k zajištění co nejširší základny pro blahobyt lidu a jeho kulturní život.
(7) Věci, jež vybočují z působnosti ústředního národního výboru, má předseda z jednání vyloučiti, proti čemuž může být podán do 15 dnů u předsedy odpor k zemskému národnímu výboru. Odpor musí býti podepsán nejméně dvěma členy rady ústředního národního výboru, pokud se týče podán obvodní radou.
(1) Předměty, o nichž má být jednáno, musí být k projednání řádně připraveny a členům musí být dána možnost, aby se s nimi ještě před schůzí řádně obeznámili.
(2) Pořad jednání musí být všem členům rady doručen nejméně 24 hodin před schůzí a tak zpracován, aby byly všechny předměty, o nichž se má rada usnésti, dostatečně charakterisovány. K složitějším jest připojiti odůvodnění.
(3) Jde-li o věci zpracované spisově, budiž v pořadu jednání poukázáno na číslo spisu a členům rady musí být dána možnost nejméně 24 hodin před schůzí do příslušných spisů nahlédnouti.
Rozprava o předmětech jednání.
(1) Rozprava o věci počíná tím, že předseda vyzve příslušného referenta nebo navrhovatele, aby přednesl svou zprávu nebo návrh. Byla-li zpráva nebo návrh rozmnožen, předčítá se jen tehdy, jestliže se rada na tom usnese.
(2) Je-li věc obsáhlejší nebo zvlášť důležitá, může předseda rozdělit rozpravu na povšechnou a podrobnou.
(3) Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tom, zda, příp. který z podaných návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku, neb aby byla věc odročena, neb znovu přikázána i s podanými návrhy k vypracování příslušné složce ústředního národního výboru, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.
(4) Nepřijme-li rada žádný z předložených návrhů za základ podrobné rozpravy, jest věc zamítnuta.
(5) Předseda je oprávněn vyzvati členy rady, aby se o slovo k jednotlivým bodům hlásili před zahájením příslušné části rozpravy.
(1) K projednávané věci mohou členové rady činit návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy buďtež podány písemně nebo ústně tak, aby mohly být v doslovném znění pojaty do zápisu.
(2) Návrh a usnesení, aby se jednání odročilo, lze učiniti kdykoliv, podobně se rada může usnésti na tom, aby věc, která se projednává, i s návrhy k ni podanými, byla znovu přikázána komisi nebo referentovi.
(1) Rozprava končí, nehlásí-li se již nikdo o slovo k projednávanému předmětu nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.
(2) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí býti přerušen ten, kdo mluví. O takovém návrhu usnáší se rada ihned bez rozpravy, dříve však buďtež ještě případné návrhy k projednávání věci odevzdány předsedovi, který je oznámí a pojme v hlasování.
(3) Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluviti toliko ti, kdo byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl přijat. Závěrečné slovo přísluší vždy zpravodaji nebo navrhovateli.
(4) Předseda může i po skončení rozpravy udíleti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny a po případě stanoviti přípustnou dobu pro tyto opravy.
Kdo a jak může v radě mluvit.
(1) Předseda pozve z vlastního podnětu nebo na návrh některého clena rady osoby, které nejsou členy rady a které jsou s projednávanými věcmi obeznámeny (členy komisí a obvodních rad, úředníky nebo i jiné osoby). Tyto osoby mohou v těchto záležitostech se souhlasem předsedy podati zprávu nebo se účastniti rozpravy. Úředníci podávají radě ve věcech, týkajících se jejich oboru, odborná vyjádření.
(2) Členové rady a osoby uvedené v odstavci 1, hodlají-li mluviti k věci, která je na pořadu jednání, hlásí se o slovo u předsedy nebo u osoby předsedou k tomu určené nejpozději do konce rozpravy.
(3) Předseda udílí slovo v pořadí, jak se kdo přihlásil.
(4) Kdo není přítomen, když přijde na řadu a byl vyzván k řeči, ztrácí slovo.
(5) Zpravodaji může být dáno slovo i mimo pořadí.
Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován a teprve až domluví, může mluviti ten, kdo po něm obdržel slovo.
Rada se může bez rozpravy usnésti,
- a) že nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekrát než dvakrát nebo jednou, leč by šlo o krátkou opravu věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny,
- b) že se doba řečí omezuje.
(1) Kdo v radě mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážejících slušnost nebo mrav, nebo dokonce výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku.
(2) Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci.
(3) Byl-li řečník dvakrát marně volán k pořádku nebo upozorněn, aby mluvil k věci, může mu předseda odníti slovo.
Jak se rada usnáší.
- a) Náležitosti usnesení.
Odkaz§ 21. Ráda ústředního národního výboru je schopna se usnášeti, je-li přítomna více než polovina jejích členů, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí přítomnosti jinak určené.
Odkaz§ 22. (1) Nesejde-li se tolik členů, aby rada byla schopna se usnášeti, svolá předseda novou schůzi rady, s tímtéž pořadem jednání nejpozději do 48 hodin. Tato schůze bude schopna se usnášeti za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů.
(2) V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.
Odkaz§ 23. (1) K platnosti usnesení vyžaduje se nadpoloviční většiny hlasů členů, kteří hlasovali, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí většiny jinak určené.
(2) Při rovnosti hlasů jest návrh považovati za přijatý, hlasoval-li proň předseda.
- b) Pořad hlasování.
Odkaz§ 24. (1) Po skončené rozpravě přikročí se k hlasování.
(2) Předseda dá provésti hlasování tak, aby pravé mínění rady vyšlo najevo.
Odkaz§ 25. (1) Bylo-li učiněno vice návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:
- 1. nejprve o návrhu odročovacím,
- 2. pak o návrzích pozměňovacích, a to především o těch, které se nejvíce odchylují,
- 3. pak o návrzích hlavních, o návrzích eventuálních a dodatečných.
(2) Předseda může se od pořadu hlasování odchýliti, po případě pořad jím už stanovený k návrhu pozměniti.
(3) O návrzích k těm bodům pořadu jednání, ku kterým se nikdo nehlásil o slovo, může dát hlasovat v celku.
Odkaz§ 26. (1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny.
(2) Za tím účelem podá před hlasováním předseda (případně úředník, jím určený) souhrn učiněných návrhů slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jeho nepřipouštěl žádné pochybnosti.
(3) Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.
Odkaz§ 27. (1) Každý člen rady může navrhnouti, aby bylo upraveno znění návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.
(2) Nesouhlasí-li předseda s takovým návrhem, rozhodne o tom rada bez rozpravy.
- c) Způsob hlasování.
Odkaz§ 28. (1) Hlasuje se bez udání důvodů buď přisvědčivě nebo záporně, zpravidla zdvižením ruky nebo povstáním. Předseda hlasuje jako poslední.
(2) Podle jmen se hlasuje, stanoví-li to zvláštní předpis nebo žádá-li o to nejméně jedna pětina přítomných členů rady.
Odkaz§ 29. (1) Hlasování lístky jest, nehledíc k případům podle odstavce 2, nepřípustné.
(2) Volby a jmenování, při nichž se rozhoduje mezi několika kandidáty, musí býti provedeny hlasovacími lístky.
(3) Není-li zvláštními předpisy jinak stanoveno, pokládá se za zvoleného nebo jmenovaného ten, kdo obdržel největší počet hlasů.
(4) Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, nutno hlasování opakovati. Je-li výsledek hlasování týž, předseda přeruší schůzi. Nedojde-li ani při odloženém hlasování k rozhodnutí, rozhoduje mezi oběma kandidáty los.
(3) Bylo-li při větším počtu kandidátů hlasování pro rovnost hlasů bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž se pojme z těch, kdo při první volbě obdrželi poměrně nejvíce hlasů, dvakrát tolik kandidátů, než činí počet osob, jež mají být zvoleny, vždy však ti kandidáti, u nichž rovnost hlasů bezvýslednost hlasování způsobila.
(6) Při druhé (užší) volbě jest zvolen ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů jest třeba postupovati obdobně podle ustanovení odstavce 4.
Odkaz§ 30. Dotazy a stížnosti.
(1) Členové rady mohou ve věcech náležejících do působnosti rady vznášeti dotazy a stížnosti na jednotlivé členy rady.
(2) Na dotazy a stížnosti je příslušný člen rady povinen odpověděti i bez přípravy, může si však vyhraditi kromě toho zevrubnou odpověď až na příští schůzi rady.
Odkaz§ 31. Ukončení a přerušení schůze.
(1) Předseda prohlásí schůzi za skončenu, byl-li vyčerpán pořád jednání.
(2) Předseda může jednání se souhlasem rady přerušiti na odročiti na stanovenou hodinu téhož nebo některého následujícího dne.
(3) Předseda může ze závažných příčin zejména nastanou-li okolnosti znemožňující nerušené projednávání, schůzi ukončiti.
Zápis o schůzi.
(1) O schůzi rady vede zápis zapisovatel, určený k tomu předsedou. Čistopis zápisu buď do příští pravidelné schůze rady vyhotoven a podepsán předsedou, zapisovatelem a dvěma členy rady, jež k tomu určil předseda na počátku schůze.
(2) O jednání, které bylo prohlášeno za důvěrné, sepisuje se zvláštní zápis.
(1) V zápisu budiž zejména uvedeno:
- 1. Kolik bylo přítomno členů rady a kolik a které osoby uvedené v § 5, odst. 2;
- 2. kteří členové se omluvili;
- 3. které členy určil předseda, aby spolupodepsali zápis o schůzi;
- 4. stručný průběh jednání, a to:
- a) označení předmětů se jmény navrhovatelů,
- b) návrhy k předmětům podaná,
- c) doslovné znění učiněných usnesení a poměr hlasů pro a proti;
- 5. které dotazy a stížnosti byly podány a jak byly zodpověděny.
(2) K zápisu buď připojena listina přítomných a písemné návrhy a projevy.
(1) Zápisy se ukládají do knih zápisů a v opise se sdělují zemskému národnímu výboru. Zápisy o jednání důvěrném se ukládají do knihy zvláštní.
(2) Členové ústředního národního výboru a jeho komisí mají právo do zápisů o schůzích rady s výjimkou zápisů o jednání důvěrném, nahlížeti a opisy si z nich pořizovati.
(3) Členové rady mají právo nahlížeti i do zápisů o jednání důvěrném.
Jak jedná rada ústředního národního výboru na pololetních konferencích.Část II.
Zpráva o činnosti.
(1) Rada ústředního národního výboru jest povinna nejméně dvakrát do roka vypracovati zprávu o své činnosti za období uplynulé a o pracích, které zamýšlí navrhnouti k provedení v období příštím.
(2) Zpráva dělí se na jednotlivé části podle oborů působnosti ústředního národního výboru. Jednotlivé části buďtež podepsány členy rady, vedoucími příslušné referáty.
(3) Tuto zprávu jest uveřejniti, aby vešla ve veřejnou známost tak, aby každý občan ve statutárním městě bydlící, měl možnost se s ní seznámiti.
Svolání pololetní konference.
(1) Předseda ústředního národního výboru jest povinen svolati veřejnou schůzi rady ústředního národního výboru na pololetní konferenci (v dalším jen „konference“) na neděli tři týdny po té, co byla uveřejněna zpráva o činnosti.
(2) Konferenci svolá veřejnými vyhláškami.
(3) Kromě toho rozešle do tří dnů po vydání zprávy po dvou pozvánkách obvodním radám a vrcholným hospodářským, odborovým zájmovým a kulturním organisacím statutárního města.
(4) Na vyhláškách a na pozvánce buď uvedeno přesně, kde a kdy se konference koná a že na ní mají občané v místě bydlící přístup a možnost účastniti se rozpravy.
Povinnosti členů rady.
Všichni členové rady jsou povinni zúčastniti se konference.
Předmět konference.
Předmětem konference je rozprava o zprávě rady ústředního národního výboru. Rada se v ní nemůže platně usnášeti.
Předseda.
(1) Předseda zahajuje a řídí konferenci, stanoví v jakém pořádku se bude jednati o jednotlivých částech zprávy, zahajuje a končí o nich rozpravu, udílí slovo, odročuje a ukončuje konferenci.
(2) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh, šetře při tom zásad §§ 8 a 21 jednacího řádu pro plenární schůze ústředního národního výboru, kterého jest použíti obdobně s tou výjimkou, že o vyloučení z účasti na konferenci podle § 8, odst. 3 rozhoduje předseda sám.
(3) Pokud se vede rozprava o části zprávy podepsané předsedou jako referentem nebo je-li jiný vážný důvod, předsedá konferenci člen rady, který předsedu podle ustanovení organisačního řádu v předsednictví zastupuje.
Zahájení konference.
Konferenci zahájí předseda, jakmile uplynula hodina, určená za počátek schůze, krátkým projevem o jejím významu a o právech přítomných delegátů a přítomných občanů, v místě bydlících.
Kdo může na konferenci jednati.
(1) Na konferenci může vyslati každá obvodní rada a vrcholné hospodářské, zájmové, odborové a kulturní organisace, po dvou delegátech.
(2) Rozpravy mohou se účastniti kromě delegátů také všichni čs. státní občané bydlící ve statutárním městě.
O jednotlivých částech zprávy vede se rozprava postupně a odděleně.
(1) Účastníci konference uvedení v § 42 mohou se přihlásiti o slovo ku kterékoli části zprávy a mluviti k ní. Nesmí však k žádné části zprávy mluviti dále než 10 minut.
(2) O slovo se musí hlasití písemně u předsedy nebo u osoby, kterou předseda k tomu účelu určí.
(3) Předseda může, prodlouží-li se neúměrně rozprava o jedné části zprávy, vyhlásiti přiměřenou lhůtu v níž se mohou účastníci ještě hlásiti k této části o slovo, nebo zkrátiti řečnickou lhůtu na 5 minut.
(1) členové rady, pokud se projednává část jimi podepsaná, jsou povinni na dotazy a podněty odpovídati a podati jim potřebná vysvětlení.
(2) Členům rady se ponechává na vůli, chtějí-li odpovídati každému účastníku zvlášť nebo chtějí-li odpovídati až souhrnně po uzavření rozpravy o příslušné části zprávy.
Ukončení a přerušení konference.
(1) Předseda prohlásí konferenci za ukončenu, byly-li všechny části rozpravy projednány.
(2) Předseda může ze závažných příčin, zejména nastanou-li okolnosti znemožňující nerušené projednávání, konferenci ukončiti nebo odročiti.
Zveřejnění a zhodnocení výsledku konference.
(1) Zpráva o průběhu konference buď uveřejněna způsobem v místě obvyklým.
(2) Rada ústředního národního výboru jest povinna v nejbližších řádných schůzích, následujících po konferenci, zhodnotili zkušenosti a poznatky a jednati o podnětech a návrzích, které byly na konferenci předneseny.
Zápis o konferenci.
Pro sestavení zápisu o konferenci buď obdobně použito ustanovení §§ 36—38 jednacího řádu pro plenární schůzi ústředního národního výboru.