Příloha A.
Jednací řád pro plenární schůze ústředních národních výborů.
| Obsah: | |
|---|---|
| §§ | |
| Svolávání schůzí | 1—2 |
| Práva a povinnosti členů | 3—4 |
| Veřejnost schůze | 5 |
| Zahájení a řízení schůze | 6—10 |
| Předmět jednání | 11—12 |
| Rozprava o předmětech jednání | 13—15 |
| Kdo a jak může ve schůzi mluviti | 16—20 |
| Jak se plenární schůze usnáší | 21—29 |
| Dotazy a stížnosti | 30—32 |
| Ukončení a přerušení schůze | 33 |
| Zápis o schůzi | 34—36 |
Jednací řád pro plenární schůze ústředních národních výborů.
Svolávání schůzí.
(1) Plenární schůze ústředního národního výboru svolává jeho předseda nejméně jednou za dva měsíce.
(2) Plenární schůze musí býti svolána, usnese-li se na tom rada nebo předsednictvo, nebo žádá-li o to písemně aspoň jedna čtvrtina členů ústředního národního výboru u jeho předsedy. Předmět jednání musí býti v usnesení nebo v žádosti uveden a nesmí vybočovati z působnosti ústředního národního výboru.
V takovém případě je předseda povinen svolati schůzi nejpozději na osmý den ode dne usnesení nebo podání písemné žádosti.
(3) Předseda může kromě toho svolati plenární schůzi, uzná-li to za vhodné.
(4) Kdo a jakým způsobem svolá ustavující schůzi ústředního národního výboru, určí volební řády.
(1) Plenární schůze svolává se písemným pozváním, které jest každému členu jednotlivě zaslati doporučeným dopisem, telegramem nebo poslem. Pozvání buďte rozeslána nejpozději šestého dne před schůzí.
(2) V pozvání buď uvedeno přesně, kdy a kde se schůze koná.
(3) Zároveň s pozváním buď doručen pořad jednání a po př. sděleny i pomůcky a doklady pro jednání potřebné (§ 12).
(4) Opis pozvání a pořadu jednání budiž současně zaslán zemskému národnímu výboru.
(5) Svolání plenární schůze buď vyhlášeno veřejnou vyhláškou, oznámeno v denním tisku a v krajinských listech tak, aby byla zajištěna v plné míře jeho veřejná známost.
Práva a povinnosti členů.
(1) Členové ústředního národního výboru mají právo a povinnost účastniti se všech jednání a prací plenární schůze ústředního národního výboru. Nemohou-li této povinnosti vyhověti, jsou povinni oznámiti to předsedovi s udáním důvodů. Za omluvené členy povolá předseda náhradníka, došla-li ho omluva nejpozději 24 hod. před schůzí.
(2) Každý člen je povinen oznámiti předsedovi včas každou změnu svého bydliště a učiniti opatření, aby mu mohly býti všechny písemnosti kdykoliv včas doručeny.
(1) Člen ústředního národního výboru nesmí býti, pod neplatností usnesení, přítomen v plenární schůzi rokování a hlasování, jde-li o zvláštní osobní, ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky, nebo osob s ním příbuzných a sešvagřených do druhého stupně.
(2) Totéž platí o zákonných zástupcích, o členech správní rady akciových společností, o jednatelích společností s ručením obmezeným, o členech představenstev hospodářských a výdělkových společenstev, o národních správcích, o advokátech, o notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní soukromý nebo veřejný zájem osob, korporací nebo podniků, jež zastupují.
(3) Členové správních orgánů znárodněných podniků mohou, pokud nejsou podjati podle odstavce 1, o věcech, týkajících se těchto podniků, rokovati, nesmějí však o těchto věcech hlasovati.
(4) Je-li předmětem rokování úřední činnost předsedy nebo některého z ostatních členů ústředního národního výboru, může býti předseda nebo dotčený člen ústředního národního výboru, pokud byl k tomu vyzván, rokování přítomen a je povinen podati potřebná vysvětlení.
Veřejnost schůze.
(1) Plenární schůze ústředního národního výboru jsou veřejné, nemohou býti prohlášeny za důvěrné a konají se v takové místnosti, která umožňuje účast občanstva.
(2) Pouze vyžaduje-li toho zákon nebo zájem obrany státu, prohlásí předseda jednání o jednotlivých bodech pořadu za důvěrné. Posluchači nesmí býti během důvěrného jednání přítomni.
Zahájení a řízení schůze.
(1) Předseda zahajuje a řídí schůzi, zejména též řídí hlasování a losování za pomoci dvou sčitatelů, které jmenuje při zahájení schůze. Předseda stanoví, v jakém pořádku mají býti projednány předměty dané na pořad jednání, odročuje a ukončuje schůzi (§ 34).
(2) Co tento jednací řád stanoví o předsedovi ústředního národního výboru, platí i o osobě, která jej v předsednictví podle předpisu organisačního řádu zastupuje.
(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.
(2) Předseda může dáti ze zasedací síně odstraniti posluchače, kteří ruší průběh schůze, ačkoliv byli napomenuti.
(3) Ruší-li schůzi členové ústředního národního výboru, buďtež předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakráte bez výsledku, může je plenární schůze k návrhu předsedovu vyloučiti z účasti na schůzi usnesením bez rozpravy.
(1) Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze, a je-li přítomno tolik členů, aby se plenární schůze mohla platně usnášeti.
(2) Před každou schůzí buď vyložena listina přítomných, do níž každý příchozí člen ústředního národního výboru svoje jméno vlastnoručně zapíše.
(3) Na počátku schůze určí předseda dva členy, kteří mají spolupodepsati zápis o této schůzi.
(1) Poté dá předseda, žádá-li o to některý člen ústředního národního výboru, a souhlasí-li s tím bez rozpravy plenární schůze, přečísti zápis o poslední schůzi; jinak buď zápis ve schůzi veřejně k nahlédnutí vyložen.
(2) Nebyly-li podány předsedovi ve schůzi, v níž byl zápis přečten nebo vyložen, proti zápisu námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li podány námitky, rozhodne o nich plenární schůze bez rozpravy.
(3) Zápis o důvěrném jednání plenární schůze (§ 5, odst. 2) může býti čten a o námitkách proti němu jednáno pouze v důvěrném jednání; nebyl-li čten, dává se ve schůzi k nahlédnutí pouze členům ústředního národního výboru.
(1) Dále předseda sdělí došlé spisy, návrhy a jiná podání, jakož i opatření, jež podle zákona nebo z důvodů jiných mají býti v plenární schůzi ústředního národního výboru oznámena, pokud nespadají do působnosti některého referátu národního výboru. Při tom sdělí, která usnesení plenární schůze, jejichž provedení bylo vázáno lhůtou, nemohla býti včas vykonána a z jakých důvodů.
(2) Anonymní podání nebuďtež sdělována a buďtež bez dalšího jednání odložena.
(3) Kdyby sdělení vyžadovalo delší doby, může předseda odkázati členy národního výboru na spisy vyložené v některé kanceláři.
(4) Předseda může sdělení výše uvedená učiniti též ke konci nebo kdykoliv během schůze.
Předměty jednání.
(1) Na plenární schůzi ústředního národního výboru může býti jednáno zásadně jen o předmětech, jež byly dány na pořad jednání.
(2) O předmětech, jež nebyly dány na pořad jednání, lze jednati jen tehdy, souhlasí-li s tím nadpoloviční většina všech členů ústředního národního výboru, navrhuje-li však jejich projednání rada ústředního národního výboru, postačí souhlas plenární schůze.
(3) Předmětem jednání plenární schůze může býti vše, co podle předpisů organisačního řádu spadá do její působnosti.
(4) Předměty, o nichž má býti jednáno (pořad jednání), určuje s výjimkou § 1, odst. 3 předseda, při tom nesmí pominouti předmětů, navržených radou a předsednictvem ústředního národního výboru a předmětů, navržených nejpozději desátého dne před schůzí, obvodní radou.
Předseda při sestavování pořadu jednání musí kromě toho dbáti písemných návrhů, podepsaných nejméně třemi členy ústředního národního výboru, jež mu byly podány nejpozději desátého dne před schůzí.
(5) Věci, jež vybočují z působnosti ústředního národního výboru, má předseda z jednání vyloučiti a oznámiti to v plenární schůzi, proti čemuž může býti podán nejpozději patnáctého dne u předsedy odpor k zemskému národnímu výboru. Odpor musí býti podepsán nejméně třemi členy ústředního národního výboru nebo podán dotčenou, obvodní radou.
(6) Při sestavování pořadu jednání jest zejména hleděti, k tomu, že ústřední národní výbor jest ve svém obvodu povolán iniciativně podporovati vládní úsilí směřující k nové hospodářské a sociální výstavbě státu a k zajištění co nejširší základny pro blahobyt lidu a jeho kulturní život.
(7) Kromě toho jest při sestavování pořadu jednání dbáti toho, že rada je povinna podávati plenární schůzi zprávy o všech závažných opatřeních (zejména hospodářských), která v rámci své pravomoci učinila.
(8) Předměty jednání, pokud byly dány na pořad jednání k návrhu členů ústředního národního výboru (§ 1, odst. 3, § 11, odst. 4), jest předseda povinen předložiti ještě před plenární schůzí radě ústředního národního výboru k předběžnému projednání.
(9) Prvním bodem pořadu jednání první schůze budiž ustavení ústředního národního výboru, volba předsedy a složek ústředního národního výboru a usnesení o tom, jakým způsobem mají býti uváděna ve veřejnou známost usnesení ústředního národního výboru, jež jest veřejně prohlašovati.
Předměty jednání, o nichž má býti jednáno, musí býti k projednání řádně připraveny a členům musí býti dána možnost, aby se s nimi ještě před plenární schůzí řádně obeznámili. Návrhy, obsažené v předmětech jednání, buďtež stručně a výstižně odůvodněny, zejména se zřetelem na finanční náklad navrhovaných opatření a jeho úhradu a rozeslány členům spolu s pořadem jednání (§ 2, odst. 3). Pokud jde o věci zpracované spisově, musí býti členům dána možnost nahlédnouti ještě před schůzí do příslušných spisů.
Rozprava o předmětech jednání.
(1) Rozprava o věci počíná tím, že předseda vyzve příslušného referenta nebo navrhovatele, aby přednesl svou zprávu anebo návrh. Byla-li zpráva nebo návrh rozmnožen, předčítá se jen tehdy, usnese-li se na tom plenární schůze.
(2) Je-li věc obsáhlejší nebo zvlášť důležitá, může předseda rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou.
(3) Po skončené rozpravě povšechné hlasuje se o tom, zda, případně který z podaných návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však mezi rozpravou povšechnou učiněn návrh, aby se přešlo k dennímu pořádku. neb aby byla věc odročena, nebo přikázána i s podanými návrhy k vypracování nebo k opětnému zpracování příslušné složce ústředního národního výboru, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.
(4) Nepřijme-li plenární schůze žádný z předložených návrhů za základ podrobné rozpravy, je věc zamítnuta.
(1) K projednávané věci mohou členové ústředního národního výboru činiti návrhy v příslušné části rozpravy; návrhy buďtež podány písemně nebo ústně tak, aby mohly být v doslovném znění pojaty do zápisu.
(2) Návrh usnesení, aby se jednání odročilo, lze učiniti kdykoliv, podobně se může plenární schůze usnésti na tom, aby věc, která se projednává, i s návrhy k ní podanými, byla znovu přikázána radě nebo komisi.
15.
Odkaz(1) Rozprava končí, nehlásí-li se již nikdo o slovo k projednávanému předmětu, nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.
(2) Návrh na konec rozpravy může býti učiněn kdykoliv, avšak nesmí být přerušen ten, kdo mluví. O takovém návrhu se usnáší plenární schůze ihned bez rozpravy; dříve však buďtež ještě případné návrhy k projednání věci odevzdány předsedovi, který je oznámí a pojme v hlasování.
(3) Byl-li návrh na konec rozpravy přijat, mohou mluvicí toliko ti, kdo byli ke slovu přihlášeni dříve, než návrh na konec rozpravy byl přijat. Závěrečné slovo přísluší vždy zpravodaji nebo navrhovateli.
(4) Předseda může i po skončení rozpravy udíleti slovo ke krátkým opravám věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny a po případě stanoviti přípustnou dobu pro tyto rozpravy.
Kdo a jak může ve schůzi mluvit.
(1) Předseda pozve do schůze osoby, které nejsou členy ústředního porodního výboru a které jsou s projednávanými věcmi obeznámeny (členy komisí ústředního národního výboru, úředníky nebo jiné odborníky). Mohou pak v těchto záležitostech se souhlasem předsedy podati zprávu nebo zúčastniti se rozpravy.
(2) Rozpravy mohou se zúčastniti členové obvodních rad ústředního národního výboru a jejich komisí i pokud jsou přítomni mezi posluchači.
(3) Rozpravy mohou se zúčastniti kromě toho na návrh některého člena ústředního národního výboru čs. státní občané v okresu bydlící i z řad posluchačů, zejména pokud jde o představitele organisací nebo závodních a zaměstnaneckých rad.
(1) Členové národního výboru a osoby uvedené v § 16, odst. 1, hodlají-li mluvit k věci, která je na pořadu jednání, hlásí se o slovo u předsedy nebo osoby předsedou k tomu určené nejpozději do konce rozpravy.
(2) Osoby z řad posluchačů (§ 16 odst. 2 a 3) hlásí se o slovo pouze během rozpravy, a to písemně u osoby k tomu určené.
(3) Předseda udílí slovo v pořadí jak se kdo přihlásil. Osobám z řad posluchačů, uvedeným v § 16, odst. 3, udílí slovo pouze k návrhu některého člena ústředního národního výboru, je však povinen oznámiti plenární schůzi hlášení osoby z obecenstva tak, aby jí bylo zachováno pořadí, dojde-li k návrhu.
(4) Kdo není přítomen, když přijde na řadu a byl vyzván k řeči, ztrácí slovo.
(5) Zpravodaji může býti dáno slovo i mimo pořadí.
Pokud ten, komu předseda udělil slovo, mluví, nesmí býti v řeči přerušován, a teprve až domluví, může mluviti ten, kdo po něm obdrží slovo.
(1) Plenární schůze může usnesením bez rozpravy stanoviti:
- a) že nikdo nemůže k témuž předmětu mluviti vícekrát než dvakrát nebo jednou, leč by šlo o krátkou opravu věcí, jež byly mezi rozpravou tvrzeny,
- b) že se doba řečí omezuje,
- c) že přihlášení řečníci téže politické strany zvolí si nejde-li o jednání rozpočtové, po jednom generálním řečníku,
- d) že se nepřipouští účast na rozpravě osob uvedených v § 16, odst. 3.
(2) Usnesení uvedená v odstavci 1 pod a) a b) mohou býti učiněna zvlášť ohledně řečníků z řad posluchačů.
(1) Kdo v plenární schůzi ústředního národního výboru mluví, má zachovati úplnou slušnost; nechová-li se podle toho, zajména užívá-li výrazů trestuhodných, má jej předseda volati k pořádku.
(2) Odchyluje-li se řečník od věci, může býti předsedou upozorněn, aby mluvil k věci.
(3) Byl-li řečník dvakrát marně volán k pořádku nebo upozorněn, aby mluvil k věci, může mu předseda odníti slovo.
Jak se plenární schůze usnáší.
- a) Náležitosti usnesení.
Odkaz§ 21. Nejde-li o schůzi po druhé svolanou, vyžaduje se k tomu, aby byla schopna se usnášeti, přítomnosti více než poloviny členů ústředního národního výboru, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí přítomnosti jinak určené.
Odkaz§ 22. (1) Nesejde-li se tolik členů, aby schůze byla schopna se usnášeti, svolá, předseda novou schůzi s tímtéž pořadem jednání do 15 dnů, která bude schopna se usnášeti za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů.
(2) V pozvání buď na toto ustanovení výslovně poukázáno.
Odkaz§ 23. (1) K platnosti usnesení vyžaduje se nadpoloviční většiny hlasů členů, kteří hlasovali, leč by podle zvláštních předpisů bylo zapotřebí většiny jinak určené.
(2) Při rovnosti hlasů jest návrh považovati za přijatý, hlasoval-li proň předseda.
- b) Pořad hlasování.
Odkaz§ 24. (1) Po skončené rozpravě přikročí se k hlasování.
(2) Předseda dá provésti hlasování tak, aby pravé mínění plenární schůze vyšlo najevo.
Odkaz§ 25. (1) Bylo-li učiněno více návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:
- 1. Nejprve o návrhu odročovaném,
- 2. pak o návrzích pozměňovacích, a to především o těch, které se nejvíce odchylují,
- 3. pak o návrzích hlavních, o návrzích eventuálních a dodatečných.
(2) Předseda může se od tohoto pořadu hlasování odchýliti, po případě pořad jím už stanovený k návrhu pozměniti.
(3) O návrzích, pokud se k nim v pořadu jednání nikdo nehlásil o slovo, může předseda dáti hlasovati v celku.
Odkaz§ 26. (1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně podány nebo ústně učiněny,
(2) Za tím účelem podá před hlasováním předseda (případně úředník jím určený) souhrn učiněných návrhů slovo za slovem v takovém znění, aby výklad jejich nepřipouštěl žádné pochybnosti.
(3) Předseda může též vyzvati navrhovatele, aby svůj návrh doslovně opakoval nebo písemně předložil.
Odkaz§ 27. (1) Každý člen ústředního národního výboru může navrhnouti, aby bylo upraveno znění návrhu, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.
(2) Nesouhlasí-li předseda s takovým návrhem, rozhodne o tom plenární schůze bez rozpravy.
- c) Způsob hlasování.
Odkaz§ 28. (1) Hlasuje se bez udání důvodů buď přisvědčivě nebo záporně, zpravidla zdvižením ruky nebo povstáním. Předseda hlasuje jako poslední.
(2) Podle jmen se hlasuje, stanoví-li to zvláštní předpis nebo žádá-li o to nejméně jedna pětina přítomných členů ústředního národního výboru.
Odkaz§ 29. (1) Hlasování lístky jest, nehledíc k případům podle odstavce 2, nepřípustné.
(2) Volby a jmenování, při nichž se rozhoduje mezi několika kandidáty, musí býti provedeny hlasovacími lístky.
(3) Není-li zvláštními předpisy jinak stanoveno, pokládá se za zvoleného nebo jmenovaného ten, kdo obdržel největší počet hlasů.
(4) Jsou-li pro jedno místo pouze dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, nutno hlasování opakovati. Je-li výsledek hlasování týž, předseda přeruší schůzi. Nedojde-li ani při odloženém hlasování k rozhodnutí, rozhoduje mezi oběma kandidáty los.
(5) Bylo-li při větším počtu kandidátů hlasování pro rovnost hlasů bezvýsledné, koná se druhá (užší) volba, do níž se pojme z těch, kdož při první volbě obdrželi poměrně nejvíc hlasů, dvakráte tolik kandidátů, než činí počet osob, jež mají býti zvoleny, vždy však ti kandidáti, u nichž rovnost hlasů bezvýslednost hlasování způsobila.
(6) Při druhé (užší) volbě jest zvolen ten, kdo dostal větší počet hlasů; při rovnosti hlasů jest třeba postupovati obdobně podle ustanovení odstavce 4.
Dotazy a stížnosti.
(1) členové ústředního národního výboru mohou ve věcech náležejících do působnosti ústředního národního výboru vznášeti dotazy a stížnosti na předsedu ústředního národního výboru nebo jeho referenty.
(2) Na jejich písemné dotazy a stížnosti podané nejpozději pátého dne před schůzí jest předseda nebo referent povinen ve schůzi odpověděti.
(3) Na ostatní dotazy a stížnosti odpovídá se ihned bez přípravy, předseda nebo příslušný referent může si však vyhraditi kromě toho zevrubnou odpověď až pro příští plenární schůzi. Jde-li o věci, které v zájmu státním nemají býti zveřejňovány, nesmí býti na dotaz nebo stížnost odpovídáno.
(1) Osoby z řad posluchačů mohou podati dotazy a stížnosti písemně během schůze, nejpozději do lhůty, kterou pro to vyhlásí předseda při zahájení jednání o dotazech a stížnostech.
(2) Na dotazy a stížnosti osob z řad posluchačů, které byly vzneseny v zájmu veřejném, nikoliv ve věci osobní a ve formě, která neohrozí vážnost průběhu plenární schůze, jest použíti ustanovení § 30, odst. 3.
Dotazy a stížnosti tvoří zvláštní bod pořadu.
Ukončení a přerušení schůze.
(1) Předseda prohlásí schůzi za skončenou, byl-li vyčerpán pořad jednání.
(2) Předseda může jednání se souhlasem plenární schůze přerušiti a odročiti na stanovenou hodinu téhož nebo některého následujícího dne.
(3) Předseda může ze závažných příčin, zejména nastanou-li okolnosti, znemožňující nerušené projednávání, schůzi ukončiti. Jest však povinen svolati ji znovu do 15 dnů.
Zápis o schůzi.
(1) O plenární schůzi vede zápis zapisovatel, určený k tomu předsedou. Čistopis zápisu buď do 8 dnů po schůzi následujících vyhotoven a podepsán předsedou, zapisovatelem a dvěma členy ústředního národního výboru, jež k tomu účelu určil předseda na počátku schůze.
(2) Bylo-li jednání o některých bodech pořadu prohlášeno za důvěrné (§ 5, odst 2), buď o něm sepsán zvláštní důvěrný zápis.
(1) V zápisu budiž zejména uvedeno:
- 1. kolik bylo přítomno členů ústředního národního výboru a kolik a které osoby, uvedené v § 16, odst. 1;
- 2. kteří členové se omluvili;
- 3. které členy určil předseda, aby spolupodepsali zápis o schůzi;
- 4. o kterých předmětech bylo jednáno, a to:
- a) stručné označení předmětu,
- b) jméno zpravodaje, případně navrhovatele,
- c) průběh jednání,
- d) návrhy k předmětu podané,
- e) doslovné znění učiněných usnesení a poměr hlasů; při hlasování podle jmen též jména hlasujících pro a proti;
- 5. které dotazy a stížnosti byly podány a jak byly zodpověděny.
(2) K zápisu buď připojena listina přítomných a písemné návrhy a projevy, pokud byly předloženy také písemně.
(1) Zápisy, a to zvlášť o jednání veřejném a zvláště o jednání důvěrném, se ukládají do knih zápisů a v opise se sdělují zemskému národnímu výboru.
(2) Usnesení a zprávu o průběhu veřejného jednání jest uveřejniti způsobem v městě obvyklým.
(3) Každý československý státní občan ve statutárním městě bydlící má právo do zápisů o jednání veřejném nahlížeti a opisy z nich si pořizovati.