
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy: ketokonazolu asi 8 min a astemizolu asi 9 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky ketokonazolu a astemizolu není menší než 1,5. V případě potřeby se upraví konečná koncentrace acetonitrilu nebo procentuální obsah tetrabutylammoniumhydrogensulfatu v mobilní fázi, nebo se upraví časový program lineární gradientové eluce.
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně 10 μl methanolu R jako kontrolní roztok, 10 pl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacícho roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píku rozpouštědla (kontrolní roztok) a k píkům s plochou menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.
účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu
účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R a 2-butanonu R (1 + 7) a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,2 ml naftolbenzeinu RS jako indikátoru.
účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 22,93 mg C28H31FN4O.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
účinné od 1. 2. 1998Separandum.
účinné od 1. 2. 1998Nečistoty

- účinné od 1. 2. 1998A. 1-[(4-fluorfenyl)methyl]-N-(4-piperidyl)- 1H-benzimidazol-2-amin,

- účinné od 1. 2. 1998B. 1-[(2-fluorfenyl)methyl]-N-{1-[2-(4-methoxyfenyl)ethyl]piperidin-4-yl}-1H-benzimidazol-2-amin,

- účinné od 1. 2. 1998C. N-{1-[2-(4-methoxyfenyl)ethyl]piperidin-4-yl}-1-(fenylmethyl)-1H-benzimidazol-2-amin,

- účinné od 1. 2. 1998D. 1-[(3-fluorfenyl)methyl]-N-{1-[2-(4-methoxyfenyl)ethyl]piperidin-4-yl} -1H-benzimidazol-2-amin,

- účinné od 1. 2. 1998E. N-oxid cis-1-[(4-fluorfenyl)methyl]-N-{1-[2-(4-methoxyfenyl)ethyl]piperidin-4-yl}-1H-benzimidazol-2-aminu,

- účinné od 1. 2. 1998F. N-oxidtrans-1-[(4-fluorfenyl)methyl]-N-{1-[2-(4-methoxyfenyl)ethyl]piperidin-4-yl}-1H-benzimidazol-2-aminu,

- účinné od 1. 2. 1998G. N-{1-[2-(4-methoxyfenyl)ethyl]piperidin-4-yl}-1-{[4-(1-methylethoxy)fenyl]methyl}-1H-benzimidazol-2-amin,

- účinné od 1. 2. 1998H. 2-(4-methoxyfenyl)ethyl-4-{[1-(4-nuorfenyl)methyl]-1H-benzimidazol-2-yl]amino}-1-piperidinkarboxylat.
účinné od 1. 2. 1998† Atenololum 
účinné od 1. 2. 1998Atenolol

| C14H22N2O3 | r266,34 | CAS 29122-68-7 |
účinné od 1. 2. 1998Je to (RS)-4-[2-(2-hydroxy-3-isopropylaminopropoxy)-fenyl]acetamid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C14H22N2O3.
účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti
účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v ethanolu, těžce rozpustný v dichlormethanu, prakticky nerozpustný v etheru.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti
účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: C.
účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: A, B a D, viz Obecné zásady (1.2).
- účinné od 1. 2. 1998A. Teplota tání (2.2.14). 152 C až 155 C.
- účinné od 1. 2. 1998B. 0,100 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm. Roztok vykazuje absorpční maxima při 275 nm a při 282 nm. Poměr absorbance při 275 nm k absorbanci při 282 nm je 1,15 až 1,20.
- účinné od 1. 2. 1998C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem atenololu CRL.
- účinné od 1. 2. 1998D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF254R.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v 1 ml methanolu R.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 10 mg atenololu CRL se rozpustí v 1 ml methanolu R.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 32% R a methanolu R (1 + 99) po dráze 15 cm. Potom se vrstva vysuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světlem při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než stupeň 6 porovnávacího barevného roztoku nejvhodnější barvy (2.2.2, Metoda II).
účinné od 1. 2. 1998Optická otáčivost (2.2.7). +0,10 až -0,10; měří se roztok S.
účinné od 1. 2. 1998Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (a). 50,0 mg se rozpustí ve 20 ml mobilní fáze a zředí se jí na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok (b). 50,0 mg se rozpustí v 0,1 ml dimethylsulfoxidu R, je-li třeba, mírně se zahřeje ponořením nádobky na několik sekund do vodní lázně a zředí se mobilní fází na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí mobilní fází na 100,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 50,0 mg atenololu pro způsobilost systému CRL se rozpustí v 0,1 ml dimethylsufoxidu R, je-li třeba, mírně se zahřeje ponořením nádobky na několik sekund do vodní lázně a zředí se mobilní fází na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- účinné od 1. 2. 1998- nerezové ocelové kolony délky 0,15 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
- účinné od 1. 2. 1998- mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min připravené následovně: 1,0 g oktansulfonanu sodného R a 0,4 g tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R se rozpustí v 1 litru směsi objemových dílů tetrahydrofuranu R, methanolu R a roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R (3,4 g/l) (20 + 180 + 800); hodnota pH se upraví kyselinou fosforečnou R na 3,0,
- účinné od 1. 2. 1998- spektrofotometrického detektoru, 226 nm.
účinné od 1. 2. 1998Kolona se ustaluje 30 min promýváním mobilní fází s průtokovou rychlostí 1,0 ml/min.
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (a) a citlivost systému se upraví tak, aby výška hlavního píku na získaném chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače.
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (b). Výsledný záznam odpovídá vzorovému chromatogramu atenololu pro způsobilost systému CRL, na kterém pík bis-etheru předchází a je oddělen od píku terciárního aminu, který se objeví jako zdvojený pík. Jestliže je to potřeba, upraví se složení mobilní fáze. Zvýšením koncentrace oktansulfonanu sodného se zvyšuje retenční čas terciárního aminu.
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně po 10 μl zkoušeného roztoku (a) a porovnávacího roztoku (a). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 4násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než polovina hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,25 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 0,1násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
účinné od 1. 2. 1998Pokud je ve zkoušené látce nalezený obsah bisetheru vyšší než 0,15 %, její vhodnost se ověří opakováním chromatografie s 10 μl zkoušeného roztoku (a).
účinné od 1. 2. 1998Chloridy (2.4.4). 50 mg se rozpustí ve směsi 1 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 15 ml vody R. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,1 %), bez dalšího přidání kyseliny dusičné zředěné RS.
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.
účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu
účinné od 1. 2. 19980,200 g se rozpustí v 80 ml kyseliny octové ledové R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).
účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 26,63 mg C14H22N2O3.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998Separandum.
účinné od 1. 2. 1998Nečistoty
- účinné od 1. 2. 1998A. 2-(4-hydroxyfenyl)acetamid,
- účinné od 1. 2. 1998B. 2-[4-(2,3-dihydroxypropoxy)fenyl] acetamid,
- účinné od 1. 2. 1998C. 2-[4-(2,3-epoxypropoxy)fenyl]acetamid,
- účinné od 1. 2. 1998D. 2-[4-(2-hydroxy-3-chlorpropoxy)fenyl]acetamid,
- účinné od 1. 2. 1998E. 4,4´-(2-hydroxypropan-1,3-diyldioxy)bis(fenylacetamid),
- účinné od 1. 2. 1998F. 4,4´-[N-isopropyl-3,3´-iminobis(2-hydroxypropoxy)]bis(fenylacetamid),
- účinné od 1. 2. 1998G. kyselina 2-[4-(2-hydroxy-3-isopropylaminopropoxy)fenyl]octová,
- účinné od 1. 2. 1998H. 2-[4-(2-hydroxy-3-isopropylaminopropoxy)fenyl]acetonitril.
účinné od 1. 2. 1998†† Atropini sulfas 
účinné od 1. 2. 1998Atropiniumsulfat

| C34H48N2O10S . H2O | Mr 694,84 | CAS 5908-99-6 |
| Mr bezvodého 676,82 |
účinné od 1. 2. 1998Je to monohydrát bis[3-(RS)-tropoyloxy-1H,5H-tropanium]sulfatu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C34H48N2O10S.
účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti
účinné od 1. 2. 1998Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.
účinné od 1. 2. 1998Taje při asi 190 °C, za rozkladu. Stanoví se s látkou sušenou 15 min při 135 °C.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti
účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A, B a E.
účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: C, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).
- účinné od 1. 2. 1998A. Zkouška Optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
- účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety atropiniumsulfatu CRL.
- účinné od 1. 2. 1998C. 50 mg se rozpustí v 5 ml vody R a přidá se 5 ml trinitrofenolu RS. Sraženina promytá vodou R a sušená při 100 °C až 105 °C po dobu 2 h taje (2.2.14) při 174 °C až 179 °C.
- účinné od 1. 2. 1998D. K asi 1 mg se přidá 0,2 ml kyseliny dusičné dýmové R a odpaří se do sucha na vodní lázni. Zbytek se rozpustí ve 2 ml acetonu R, přidá se 0,1 ml roztoku hydroxidu draselného R (30 g/l) v methanolu R; vznikne fialové zbarvení.
- účinné od 1. 2. 1998E. Vyhovuje zkoušce na sírany (2.3.1).
- účinné od 1. 2. 1998F. Vyhovuje zkoušce na alkaloidy (2.3.1).
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 6,2; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,6 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 30 ml.
účinné od 1. 2. 1998Optická otáčivost (2.2.7). -0,50° až +0,05°; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,50 g ve vodě R a zředěný vodou R na 25,0 ml ve 2dm trubici.
účinné od 1. 2. 1998Cizí alkaloidy a rozkladné produkty. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se odděleně nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R, vody R a amoniaku 26% R (90 + 7 + 3) po dráze 10 cm. Vrstva se suší 15 min při 100 °C až 105 °C a po ochlazení se vrstva stříká jodobismutitanem draselným zředěným RS do vzniku skvrn. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).
účinné od 1. 2. 1998Apoatropin. 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 245 nm. Specifická absorbance v maximu není větší než 4,0, počítáno na bezvodou látku (asi 0,5 %).
účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 2,0 % až 4,0 %, stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %, stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu
účinné od 1. 2. 19980,500 g se rozpustí, je-li třeba zahřátím, ve 30 ml kyseliny octové bezvodé R a po ochlazení se titruje kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).
účinné od 1. 2. 19981 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 67,68 mg C34H48N2O10S.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
účinné od 1. 2. 1998Venenum.
účinné od 1. 2. 1998Aurantii dulce pericarpium 
účinné od 1. 2. 1998Sladké oplodí pomeranče
účinné od 1. 2. 1998Synonymum. Pericarpium aurantii dulce
účinné od 1. 2. 1998Je to usušené oplodí zralých plodů druhu Citrus aurantium L. subsp. aurantium.
účinné od 1. 2. 1998Obsahuje nejméně 10 ml silice v kilogramu drogy.
účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti
účinné od 1. 2. 1998Droga aromatického pachu, nahořklé chuti.
účinné od 1. 2. 1998Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti
- účinné od 1. 2. 1998A. Kusy oválné, na koncích zašpičatělé, 5 cm až 8 cm dlouhé, 3 cm až 5 cm široké a asi 1,5 mm silné, rozmanitě zprohýbané. Svrchní strana žlutohnědá až červenohnědá, hrubě dolíčkovaná; vnitřní strana nažloutlá, hladká.7
- účinné od 1. 2. 1998B. Droga se upráškuje (355). Prášek je načervenale žlutý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky pokožky s buňkami mnohohrannými, ztlustlými, krytými silnou kutikulou, zřídka anomocytické průduchy (2.8.3); úlomky hvězdicovitého parenchymu z vnitřní části oplodí; zřídka šroubovitě nebo síťovitě ztlustlé cévy, provázené komůrkovými vlákny; siličné nádržky o průměru až 1000 μm, nebo jejich části; krystaly šťavelanu vápenatého a nepravidelné sférity.
- účinné od 1. 2. 1998C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 1 g práškované drogy (355) se smíchá s 10 ml methanolu R a zahřívá se 5 min ve vodní lázni při 65 °C.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 1,0 mg kyseliny chlorogenové R, 1,0 mg kyseliny kávové R, 2,5 mg rutinu R a 2,5 mg hyperosidu R se rozpustí v 10 ml methanolu R.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) 30 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny mravenčí bezvodé R, 2-butanonu R a ethylacetatu R (10 + 10 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu horkého vzduchu a ještě horká se postříká roztokem difenylboryloxyethylaminu R (10 g/l) v methanolu R. Pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je patrná skvrna odpovídající polohou a zbarvením skvrně rutinu na chromatogramu porovnávacího roztoku, nad ní je intenzivní červená skvrna (eriocitrin) a nad ní nazelenalá skvrna (hesperidin). V poloze vymezené skvrnami kyseliny chlorogenové a hyperosidu na chromatogramu porovnávacího roztoku je intenzivní tmavomodrá skvrna. V blízkosti čela chromatogramu jsou čtyři intenzivní světle modré skvrny, z nichž horní odpovídá přibližně polohou skvrně kyseliny kávové na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být další nažloutlé, nazelenalé nebo namodralé skvrny.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 1 % a nejvýše 10 % částí oplodí silnějších než 2 mm.
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 11,0 %. 2,000 g práškované drogy (710) se suší 2 h v sušárně při 100 C až 105 C.
účinné od 1. 2. 1998Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 4,0 %.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu
účinné od 1. 2. 1998Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). 20,0 g čerstvě upráškované drogy (710) se destiluje 90 min rychlostí 2 ml/min až 3 ml/min v 500ml baňce se 200 ml vody R; do dělené trubice se přidá 0,5 ml xylenu R.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998Ve dobře uzavřených obalech, chráněno před světlem.
účinné od 1. 2. 1998† Azathioprinum 
účinné od 1. 2. 1998Azathioprin

| C9H7N7O2S | Mr 277,26 | CAS 446-86-6 |
účinné od 1. 2. 1998Je to 6-[(1-methyl-4-nitro-1H-imidazol-5-yl)thio]-1H-purin. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C9H7N7O2S.
účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti
účinné od 1. 2. 1998Slabě žlutý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%. Je dobře rozpustný ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů a mírně rozpustný ve zředěných roztocích minerálních kyselin.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti
- účinné od 1. 2. 1998A. 0,150 g se rozpustí ve 30 ml dimethylsulfoxidu R a zředí se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 500,0 ml. 25,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 1000,0 ml. Tento roztok měřený v rozmezí 230 nm až 350 nm (2.2.25) vykazuje absorpční maximum při 280 nm. Specifická absorbance v maximu je 600 až 660.
- účinné od 1. 2. 1998B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem azathioprinu CRL.
- účinné od 1. 2. 1998C. K asi 20 mg se přidá 100 ml vody R, směs se zahřeje a zfiltruje. K 5 ml filtrátu se přidá 1 ml kyseliny chlorovodíkové R, asi 10 mg zinku práškového R a nechá se 5 min stát; vznikne žluté zbarvení roztoku. Směs se zfiltruje, ochladí se v ledové lázni, přidá se 0,1 ml dusitanu sodného RS, 0,1 g kyseliny amidosírové R a třepe se, dokud se neodstraní bublinky. Potom se přidá 1 ml 2-naftolu RS; vznikne světle růžová sraženina.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 0,5 g se přidá 25 ml vody prosté oxidu uhličitého R, směs se 15 min třepe a zfiltruje se. K 20 ml filtrátu se přidá 0,1 ml červeně methylové RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS nebo 0,2 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.
účinné od 1. 2. 1998Chlormethylnitroimidazol a merkaptopurin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy celulosy pro chromatografii F254R.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí v amoniaku zředěném RS1 a zředí se jím na 10 ml. Připraví se těsně před použitím.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg chlormethylnitroimidazolu CRL se rozpustí v amoniaku zředěném RS1 a zředí se jím na 50 ml. Připraví se těsně před použitím.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg merkaptopurinu R se rozpustí v amoniaku zředěném RS1 a zředí se jím na 50 ml. Připraví se těsně před použitím.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se 1-butanolem R nasyceným amoniakem zředěným RS1 po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší při 50 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádné skvrny odpovídající skvrnám chlormethylnitroimidazolu a merkaptopurinu nejsou intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %) a porovnávacího roztoku (b) (1,0 %).
účinné od 1. 2. 1998Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; suší se 0,50 g v sušárně při 100 °C až 105 °C.
účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu
účinné od 1. 2. 19980,250 g se rozpustí ve 25 ml dimethylformamidu R a titruje se tetrabutylamoniumhydroxidem 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.
účinné od 1. 2. 19981 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS odpovídá 27,73 mg C9H7N7O2S.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
účinné od 1. 2. 1998Separandum.
účinné od 1. 2. 1998† Bacampicillini hydrochioridum 
účinné od 1. 2. 1998Bakampiciliniumchlorid

| C21H28ClN3O7S | Mr 501,98 | CAS 37661-08-8 |
účinné od 1. 2. 1998Je to hydrochlorid směsi (1R) a (1S)-1-[(ethoxykarbonyl)oxy]ethylesterů kyseliny (6R)-6-(2-amino-2-phenylacetamido)penicilanové. Počítáno na bezvodou a rozpouštědla prostou látku, obsahuje 95,0 % až 102,0 % sloučeniny C21H28ClN3O7S.
účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti
účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek nebo granulát. Je dobře rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%, dobře rozpustný v dichlormethanu, velmi těžce rozpustný v etheru.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti
účinné od 1. 2. 1998Základní sestava zkoušek: A a D.
účinné od 1. 2. 1998Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).
- účinné od 1. 2. 1998A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem bakampiciliniumchloridu CRL.
- účinné od 1. 2. 1998B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H silanizovaného R.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 10 mg zkoušené látky se rozpustí ve 2 ml methanolu R.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (a). 10 mg bakampiciliniumchloridu CRL se rozpustí ve 2 ml methanolu R.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok (b). 10 mg bakampiciliniumchloridu CRL, 10 mg talampiciliniumchloridu CRL a 10 mg pivampicilinu CRL se rozpustí ve 2 ml methanolu R.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanese odděleně po 1 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů roztoku octanu sodného R (272 g/l), jehož pH bylo upraveno kyselinou octovou ledovou R na 5,0, vody R a lihu 96% (10 + 40 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší proudem teplého vzduchu, postříká se ninhydrinem RS1 a zahřívá se 10 min při 60 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny tři oddělené skvrny.
- účinné od 1. 2. 1998C. Asi 2 mg se převedou do zkumavky asi 150 mm dlouhé a 15 mm v průměru, zvlhčí se 0,05 ml vody R a přidají se 2 ml formaldehydu v kyselině sírové RS. Obsah zkumavky se promíchá kroužením; roztok je prakticky bezbarvý. Zkumavka se na 1 min vloží do vodní lázně; vzniká tmavožluté zbarvení.
- účinné od 1. 2. 1998D. Asi 25 mg se rozpustí ve 2 ml vody R. Přidají se 2 ml hydroxidu sodného zředěného RS a protřepe se. Po několika minutách se přidají 3 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 0,5 ml dusičnanu stříbrného RS1; vzniká bílá sraženina, která se rozpustí po přidání 0,5 ml amoniaku 26% RS.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Vzhled roztoku. 0,200 g se rozpustí ve 20 ml vody R; roztok neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze II (2.2.1). 0,500 g se rozpustí v 10 ml vody R. Absorbance (2.2.25) roztoku měřená při 430 nm není větší než 0,10.
účinné od 1. 2. 1998Hodnota pH (2.2.3). 3,0 až 4,5. Měří se roztok připravený rozpuštěním 1,0 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 50 ml.
účinné od 1. 2. 1998Specifická optická otáčivost (2.2.7). +175° až +195°, počítáno na bezvodou látku prostou rozpouštědla. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Dimethylanilin. Nejvýše 20 μg/g. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití N,N-diethylanilinu R jako vnitřního standardu.
účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 50,0 mg N,N-diethylanilinu R se rozpustí ve 4,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí vodou R na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. Ve zkumavce s kulatým dnem a se zabroušenou zátkou se rozpustí 0,500 g zkoušené látky ve 30,0 ml vody R. Přidá se 1,0 ml roztoku vnitřního standardu. Roztok se zahřeje na 26 °C až 28 °C. Přidá se 1,0 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS a míchá se do úplného rozpuštění. Přidají se 2,0 ml trimethylpentanu R. Třepe se 2 min a nechají se oddělit vrstvy. Použije se horní vrstva.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 50,0 mg dimethylanilinu R se rozpustí ve 4,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se vodou R na 50,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml a dále se 1,0 ml roztoku zředí 30,0 ml vody R. Přidá se 1,0 ml roztoku vnitřního standardu a 1,0 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS. Přidají se 2,0 ml trimethylpentanu R. Třepe se 2 min a nechají se oddělit vrstvy. Použije se horní vrstva.
účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- účinné od 1. 2. 1998- kapilární kolony z křemenného skla délky 25 m a vnitřního průměru 0,32 mm pokryté na vnitřní stěně 5 % polydifenyldimethylsiloxanu R (tloušťka filmu 0,52 μm),
- účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografií R jako nosného plynu, rozdělovači poměr 1 : 20, vstupní tlak 50 kPa, při průtokové rychlosti 20 ml/min,
- účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru,
- účinné od 1. 2. 1998- vstřikovací trubičky asi 1 cm dlouhé naplněné křemelinou pro plynovou chromatografií R impregnovanou 10% roztokem polydimethylsiloxanu R.
účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se po 5 min udržuje na 150 °C, poté se zvyšuje rychlostí 20 °C/min na 275 °C, při níž se udržuje 3 min. Teplota detektoru je 300 °C, teplota nástřikového prostoru 220 °C. Retenční časy jsou: dimethylanilinu asi 3,6 min, diethylanilinu asi 5,0 min.
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se šestkrát po 1 μl porovnávacího roztoku. Relativní směrodatná odchylka poměru plochy píků dimethylanilinu a vnitřního standardu není vyšší než 2 %.
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se 1 μl zkoušeného roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem odpovídajícím dimethylanilinu a nejblíže položeným píkem rozkladného produktu bakampicilinu není alespoň 1,5.
účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah dimethylanilinu ve zkoušené látce.
účinné od 1. 2. 1998Jiná organická rozpouštědla. Celkový obsah je nejvýše 50,0 ml/kg a nejvýše 20,0 ml/kg butylacetatu. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití propylacetatu R jako vnitřního standardu.
účinné od 1. 2. 1998Roztok vnitřního standardu. 1,0 ml propylacetatu R se zředí vodou R na 100 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se dále zředí vodou R na 500,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 0,200 g zkoušené látky se rozpustí v roztoku vnitřního standardu a zředí se jím na 10,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. 1,0 ml ethylacetatu R se zředí roztokem vnitřního standardu na 100,0 ml. 1,0 ml butylacetatu R se zředí roztokem vnitřního standardu na 200,0 ml. Smíchá se 10,0 ml roztoku ethylacetatu a 2,0 ml roztoku butylacetatu a zředí se roztokem vnitřního standardu na 100,0 ml.
účinné od 1. 2. 1998Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- účinné od 1. 2. 1998- kapilární kolony z křemenného skla délky 25 m a vnitřního průměru 0,32 mm pokryté na vnitřní stěně 5 % polydifenylmethylsiloxanu R (tloušťka vrstvy 0,52 μm),
- účinné od 1. 2. 1998- helia pro chromatografií R jako nosného plynu, rozdělovači poměr 1 : 25, vstupní tlak 35 kPa, při průtokové rychlosti 20 ml/min,
- účinné od 1. 2. 1998- plamenoionizačního detektoru,
- účinné od 1. 2. 1998- vstřikovací trubičky asi 1 cm dlouhé naplněné křemelinou pro plynovou chromatografií R, impregnovanou 10% roztokem polydimethylsiloxanu R.
účinné od 1. 2. 1998Teplota kolony se po 4 min udržuje na 40 °C, pak se zvyšuje rychlostí 10 °C/min na 100 °C, při níž se udržuje 1 min. Teplota detektoru je 300 °C a teplota nástřikového prostoru 200 °C. Retenční časy jsou: ethylacetatu asi 4,2 min, propylacetatu asi 6,5 min, butylacetatu asi 9,1 min.
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se šestkrát po 1 μl porovnávacího roztoku. Relativní směrodatné odchylky poměrů ploch píků ethylacetatu ku vnitřnímu standardu a butylacetatu ku vnitřnímu standardu nejsou vyšší než 2 %.
účinné od 1. 2. 1998Nastříkne se odděleně 1 μl zkoušeného roztoku a 1 μl porovnávacího roztoku.
účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah butylacetatu ve zkoušené látce.
účinné od 1. 2. 1998Vypočítá se obsah jiných rozpouštědel, vztažený na ethylacetat, ve zkoušené látce.
účinné od 1. 2. 1998Rozkladné produkty. Nejvýše 3,0 %. 0,175 g se rozpustí v 25 ml vody R a přidá se 10 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,6 a ihned se titruje dusičnanem rtuťnatým 0,02 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) s použitím srovnávací merkurosulfatové elektrody a indikační platinové nebo rtuťové elektrody.
účinné od 1. 2. 1998Obsah rozkladných produktů (D) vyjádřený jako C21H28ClN3O7S se v procentech vypočítá ze vzorce:
účinné od 1. 2. 1998
účinné od 1. 2. 1998v němž značí:
- účinné od 1. 2. 1998m - navážku zkoušené látky v gramech,
- účinné od 1. 2. 1998n - spotřebu dusičnanu rtuťnatého 0,02 mol/l VS v mililitrech.
účinné od 1. 2. 1998Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,8 %; stanoví se s 0,300 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 1998Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 1,5 %. Stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
účinné od 1. 2. 1998Stanovení obsahu
účinné od 1. 2. 1998K 65,0 mg se přidá 10,0 ml vody R a 0,2 ml acetanhydridu R a 3 min se míchá. Přidá se 10,0 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a nechá se 20 min stát. Poté se přidá 10,0 ml kyseliny dusičné 1 mol/l RS, 20 ml tlumivého roztoku octanového o pH 4,6 a ihned se titruje dusičnanem rtuťnatým 0,02 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) s použitím srovnávací merkurosulfatové elektrody a indikační platinové nebo rtuťové elektrody. Nebere se v úvahu žádná předběžná inflexe na titrační křivce.
účinné od 1. 2. 1998Obsah C21H28ClN3O7S se v procentech vypočítá ze vzorce:
účinné od 1. 2. 1998
účinné od 1. 2. 1998v němž značí:
- účinné od 1. 2. 1998m1 - navážku zkoušené látky v gramech,
- účinné od 1. 2. 1998n1 - spotřebu dusičnanu rtuťnatého 0,02 mol/l VS v mililitrech,
- účinné od 1. 2. 1998D - obsah rozkladných produktů v procentech, viz Zkoušky na čistotu.
účinné od 1. 2. 1998Uchovávání
účinné od 1. 2. 1998Ve vzduchotěsných obalech, při teplotě nepřevyšující 25 °C.
účinné od 1. 2. 1998Separandum.
účinné od 1. 2. 1998† Bacitracinum 
účinné od 1. 2. 1998Bacitracin
| CAS 1405-87-4 |
účinné od 1. 2. 1998Bacitracin obsahuje jeden nebo více protimikrobních polypeptidů produkovaných určitými kmeny mikroorganismů Bacillus licheniformis a Bacillus subtilis var. Tracy. Hydrolýzou vznikají následující aminokyseliny: L-cystein, kyselina D-glutamová, L-histidin, L-isoleucin, L-leucin, L-lysin, D-ornithin, D-fenylalanin a kyselina DL-asparagová.
účinné od 1. 2. 1998Počítáno na vysušenou látku, účinnost je nejméně 60 m.j. v miligramu.
účinné od 1. 2. 1998Vlastnosti
účinné od 1. 2. 1998Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky totožnosti
- účinné od 1. 2. 1998A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí ve směsi 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové R a 0,5 ml vody R. Zahřívá se 5 h v utěsněné zkumavce při 135 °C, odpaří se do sucha na vodní lázni a pokračuje se v zahřívání do vymizení pachu chlorovodíku. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml vody R.
účinné od 1. 2. 1998Porovnávací roztok. Připraví se stejně jako zkoušený roztok s 5 mg zinečnatého komplexu bacitracinu CRL.
účinné od 1. 2. 1998Další postup zkoušky se provádí za ochrany před světlem.
účinné od 1. 2. 1998Na vrstvu se nanesou odděleně 10mm proužky s 5 μl každého roztoku. V chromatografické komoře se deska umístí tak, aby nepřišla do styku s mobilní fází skládající se ze směsi 25 dílů vody R a 75 dílů fenolu R. Vrstva se impregnuje parami mobilní fáze nejméně 12 h a vyvíjí se toutéž mobilní fází po dráze 12 cm. Usuší se při 100 °C až 105 °C a postříká se ninhydrinem RS1. Pak se 5 min zahřívá při 110 °C. Skvrny ve tvaru pruhů na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku.
- účinné od 1. 2. 1998B. Asi 5 mg se rozpustí ve 3 ml vody R a přidají se 3 ml hydroxidu sodného zředěného RS. Protřepe se a přidá se 0,5 ml roztoku síranu měďnatého R (10 g/l); vzniká fialové zbarvení.
- účinné od 1. 2. 1998C. 0,2 g se žíhá. Zůstane nepatrný zbytek, který není za vysoké teploty žlutý. Nechá se vychladnout a rozpustí se v 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Přidá se 5 ml vody R a 0,2 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS; nevznikne bílá sraženina.
účinné od 1. 2. 1998Zkoušky na čistotu
účinné od 1. 2. 1998Roztok S. 0,25 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.
Následující stránka