Český lékopis 1997

Roztok S. 2,5 g se rozpustí ve vodě destilované R a zředí se jí na 50 ml.

Vzhled roztoku. 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 20 ml. Tento roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +13,5° až +15,5°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,50 g v kyselině chlorovodíkové RS a zředěním stejnou kyselinou na 25,0 ml.

Látky reagující s ninhydrinem. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 50 ml.

Porovnávací roztok (a). 10 mg alaninu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml.

Porovnávací roztok (b). 5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí vodou R na 20 ml.

Porovnávací roztok (c). 10 mg alaninu CRL a 10 mg glycinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku, vysuší se na vzduchu a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R a 1-butanolu R (20 + 20 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 15 min při 100 °C až 105 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

Chloridy (2.4.4). 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 μg/g).

Sírany (2.4.13). 10 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (300 μg/g).

Amonium. Připraví se komůrka sestávající ze dvou hodinových sklíček o průměru 60 mm položených okraji na sebe. Na vnitřní stěnu horního sklíčka se přilepí papír lakmusový červený R o straně 5 mm a zvlhčí se několika kapkami vody R. 50 mg upráškované zkoušené látky se umístí na spodní hodinové sklíčko a rozpustí se v 0,5 ml vody R. K roztoku se přidá 0,30 g oxidu horečnatého těžkého R a rychle se zamíchá skleněnou tyčinkou. Sklíčko s lakmusovým papírem se přiklopí na sklíčko se zkoušenou látkou a zahřívá se 15 min při 40 °C. Papír lakmusový není intenzivněji modře zabarven než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem za použití 0,1 ml základního roztoku amonia (100 μg NH₄/ml), 0,5 ml vody R a 0,30 g oxidu horečnatého těžkého R (200 μg/g).

Železo (2.4.9). 1,0 g se rozpustí v dělicí nálevce v 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a vytřepává se třikrát po 3 min vždy s 10 ml isobutylmethylketonu R1. Ke spojeným organickým vrstvám se přidá 10 ml vody R a třepe se 3 min. Vodná vrstva vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 μg/g).

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

80,0 mg se rozpustí ve 3 ml kyseliny mravenčí bezvodé R, přidá se 30 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,1 ml naftolbenzeinu RS jako indikátoru do změny hnědožlutého zbarvení na zelené.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 8,91 mg C₃H₇NO₂.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Alcohol benzylicus

Benzylalkohol

Synonymum. Alcoholum benzylicum

Vlastnosti

Čirá bezbarvá světlolámající olejovitá kapalina. Je dobře rozpustný ve vodě, mísitelný s lihem 96%, s chloroformem, s etherem, s mastnými oleji a se silicemi.

Zkoušky totožnosti

K 5 ml manganistanu draselného RS se přidá 0,1 ml zkoušené látky a 1 ml kyseliny sírové zředěné RS; vznikne charakteristický pach benzaldehydu.

Zkoušky na čistotu

Rozpustnost. 2 ml se třepou s 60 ml vody R; úplně se rozpustí za vzniku čirého roztoku (2.2.1).

Kysele reagující látky. K 10 ml se přidá 10 ml lihu 96% R a 1 ml fenolftaleinu RS. Ke změně zbarvení indikátoru na růžové se spotřebuje nejvýše 1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

Index lomu (2.2.6). 1,538 až 1,541.

Relativní hustota (2.2.5). 1,043 až 1,049.

Benzaldehyd a jiné příbuzné látky. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28).

Zkoušený roztok. Použije se zkoušená látka.

Porovnávací roztok. 0,1 g dibutylftalatu R a 0,1 g benzaldehydu R se rozpustí ve zkoušené látce a zředí se jí na 100 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - skleněné kolony délky 2 m a vnitřního průměru 3 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro plynovou chromatografii R, impregnovanou 3 % polyfenylmethylsiloxanu R,
2. - dusíku pro chromatografii R, s průtokovou rychlostí 20 ml/min jako nosného plynu,
3. - plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se naprogramuje tak, aby vzrůstala od 85 °C do 290 °C rychlostí 10 °C/min. Teplota vstřikovacího prostoru se udržuje na 210 °C a teplota detektoru na 275 °C. 1 μl každého roztoku se nastříkne buď přímo na počátek kolony, nebo pomocí injektoru.

Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku odpovídajícího benzaldehydu větší než 1,5násobek plochy píku odpovídajícího dibutylftalatu na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,15 %); součet ploch píků, kromě píku odpovídajícího benzylalkoholu a benzaldehydu, není větší než dvojnásobek plochy píku odpovídajícího dibutylftalatu na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,2 %).

Látka určená pro výrobu parenterálních lékových forem obsahuje nejvýše 0,05 % benzaldehydu a nejvýše 0,1 % jiných příbuzných látek.

Halogenové sloučeniny a halogeny.

Všechno používané laboratorní sklo musí být prosté chloridů. Připraví se namočením do roztoku kyseliny dusičné R (500 g/l) přes noc, opláchnutím vodou R a uchováváním ve vodě R. Doporučuje se vyčlenit laboratorní sklo pro tuto zkoušku.

Roztok (a). 6,7 g se rozpustí v 50 ml lihu 96% R a zředí se vodou R na 100,0 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 7,5 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 0,125 g niklu Raneyova R. Směs se zahřívá 10 min na vodní lázni a ochladí se při pokojové teplotě. Pak se zfiltruje do 25ml odměrné baňky, třikrát se promyje 2 ml lihu 96% R a zředí se vodou R na 25,0 ml. Tento roztok se použije při přípravě roztoku A.

Roztok (b). Stejným způsobem se připraví roztok bez zkoušené látky. Tento roztok se použije na přípravu roztoku B.

Do čtyř 25ml odměrných baněk se převede odděleně 10 ml roztoku (a), 10 ml roztoku (b), 10 ml základního roztoku chloridů (8 μg Cl/ml) (použije se k přípravě roztoku C) a 10 ml vody R. Do každé baňky se přidá 5 ml síranu amonno-železitého RS5, promíchá se a pak se po kapkách za míchání přidají 2 ml kyseliny dusičné R a 5 ml thiokyanatanu rtuťnatého RS. Po protřepání se obsah každé baňky doplní vodou R na 25,0 ml a baňky se umístí na 15 min do vodní lázně 20 °C teplé. Měří se absorbance (2.2.25) při 460 nm roztoku A za použití roztoku B jako kontrolní tekutiny a absorbance roztoku C za použití roztoku připraveného s 10 ml vody R jako kontrolní tekutiny. Absorbance roztoku A není větší než absorbance roztoku C (300 μg/g).

Číslo peroxidové (2.5.5). Nejvýše 5.

Zbytek po odpaření. 2,0 g se odpaří do sucha na vodní lázni, odparek se suší 1 h při 100 °C až 105 °C a nechá se zchladnout v exsikátoru. Zbytek váží nejvýše 1 mg (0,05 %).

Stanovení obsahu

K 0,900 g (m g) se přidá 15,0 ml čerstvě připravené směsi objemových dílů acetanhydridu R a pyridinu R (1 + 7) a nechá se vařit 30 min pod zpětným chladičem na vodní lázni. Po ochlazení se přidá 25 ml vody R a titruje se hydroxidem sodným 1 mol/l VS (n₁ ml) za použití 0,25 ml fenolftaleinu RS jako indikátoru. Provede se slepá zkouška (n₂ ml).

Obsah C₇H₈O v procentech se vypočítá podle vztahu:

Uchovávání

Ve zcela naplněných dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Označování

V označení na obalu se uvede, zdaje látka vhodná pro výrobu parenterálních lékových forem.

Alcohol cetylicus

Cetylalkohol

Synonymum. Alcoholum cetylicum

Vlastnosti

Bílá mastná hmota, prášek, vločky nebo granule. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno až mírně rozpustný v lihu 96%, snadno rozpustný v etheru. Roztavený se mísí s rostlinnými a živočišnými oleji, s tekutým parafínem a s roztaveným tukem z ovčí vlny.

Zkoušky totožnosti

1. A. Teplota tání (2.2.14). 46 °C až 52 °C.
2. B. Číslo hydroxylové (2.5.3). 218 až 238.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,5 g se rozpustí ve vroucím lihu 96% R, nechá se vychladnout a zředí se jím na 20 ml. Tento roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok H₆ (2.2.2, Metoda II).

Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 1,0.

Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 2,0; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky rozpuštěné v 25 ml chloroformu R.

Číslo zmýdelnění (2.5.6). Nejvýše 2,0; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.

Alcohol cetylstearylicus

Cetylstearylalkohol

Synonyma. Alcoholum cetylstearylicum, Alcohol cetylicus et stearylicus

Vlastnosti

Bílá až slabě nažloutlá voskovitá hmota ve tvaru vloček, šupinek nebo granulí. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v etheru, dobře rozpustný v lihu 90% (V/V) a v etheru petrolejovém; po roztavení je mísitelný s mastnými oleji, s tekutým parafínem a s roztaveným tukem z ovčí vlny.

Zkoušky totožnosti

Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Retenční časy dvou hlavních píků na chromatogramu zkoušeného roztoku se shodují s retenčními časy hlavních píků na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,50 g se rozpustí ve 20 ml vroucího lihu 96% R. Tento roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₆ (2.2.2, Metoda II).

Teplota tání (2.2.14). 49 °C až 56 °C.

Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 1,0.

Číslo hydroxylové (2.5.3, Metoda A). 208 až 228.

Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 2,0; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky rozpuštěné v 25 ml chloroformu R.

Číslo zmýdelnění (2.5.6). Nejvýše 2,0; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Provede se plynová chromatografie (2.2.28).

Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 60,0 mg cetylalkoholu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 40,0 mg stearylalkoholu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 1 ml porovnávacího roztoku (a) a 1 ml porovnávacího roztoku (b) se smíchají a zředí se ethanolem R na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 3 m a vnitřního průměru 4 mm naplněná křemelinou pro plynovou chromatografii R impregnovanou 10 % polydimethylsiloxanu R,
2. - dusíku pro chromatografii R s průtokovou rychlostí 30 ml/min jako nosného plynu,
3. - plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 200 °C, teplota vstřikovacího prostoru a detektoru na 250 °C. Nastříkne se odděleně po 2 μl každého roztoku. Průtoková rychlost se nastaví tak, aby rozlišení mezi dvěma hlavními píky na chromatogramu zkoušeného roztoku bylo nejméně 1,25. Zkoušku lze hodnotit, jestliže poměr signálu dvou hlavních píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) k šumu je nejméně 5. Obsah cetylalkoholu a stearylalkoholu se stanoví za použití chromatogramu zkoušeného roztoku metodou vnitřní normalizace z plochy píků, jejichž totožnost byla prokázána porovnáním s píky na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b).

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.

Alcohol cetylstearylicus emulsificans A

Emulgující cetylstearylalkohol (typ A)

Synonymum. Alcohol cetylicus et stearylicus emulsificans A

Je to směs, která obsahuje nejméně 90,0 % cetylstearylalkoholu a nejméně 7,0 % cetylstearylsíranu sodného, oba počítány na bezvodou látku.

Vlastnosti

Bílá nebo světle žlutá voskovitá hmota, plátky, vločky nebo granule. Je rozpustný v horké vodě za vzniku opalizujícího roztoku, prakticky nerozpustný ve studené vodě a těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B, C a D.

Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H silanizovaného R.

   Zkoušený roztok (a). 0,1 g se rozpustí zahřátím na vodní lázni v 10 ml trimethylpentanu R. Protřepe se s 2 ml lihu R 70% (V/V) a oddělí se. Spodní vrstva se použije jako zkoušený roztok (b). 1 ml horní vrstvy se zředí trimethylpentanem R na 8 ml.

   Zkoušený roztok (b). Použije se spodní vrstva získaná při přípravě zkoušeného roztoku (a).

   Porovnávací roztok (a). 40 mg cetylstearylalkoholu R se rozpustí v 10 ml trimethylpentanu R.

   Porovnávací roztok (b). 20 mg cetylstearylsíranu sodného R se zahřátím na vodní lázni rozpustí v 10 ml lihu R 70% (V/V).

   Na vrstvu se odděleně nanese po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R acetonu R a methanolu R (20 + 40 + 40) po dráze 12 cm. Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká roztokem kyseliny fosfomolybdenové R (50 g/l) v lihu 96% R a 15 min se zahřívá při 120 °C. Dvě hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) se polohou a barvou shodují s hlavními skvrnami na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Dvě skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a barvou shodují s hlavními skvrnami na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

1. B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Retenční časy dvou hlavních píků na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se shodují s retenčními časy dvou hlavních píků na chromatogramu porovnávacího roztoku.
2. C. Barví žlutě nesvítivý plamen.
3. D. K 0,3 g se přidá 20 ml ethanolu R a za protřepávání se zahřívá na vodní lázni. Směs se ihned zfiltruje, filtrát se odpaří do sucha a zbytek se rozpustí v 7 ml vody R. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 0,1 ml roztoku modři methylenové R (1 g/l), 2 ml kyseliny sírové zředěné RS a 2 ml dichlormethanu R a protřepe se; vzniká modré zbarvení dichlormethanové vrstvy.

Zkoušky na čistotu

Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 2,0.

Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 3,0; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky rozpuštěné ve 25 ml chloroformu R.

Číslo zmýdelnění (2.5.6). Nejvýše 2,0; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; stanoví se s 2,50 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Cetylstearylalkohol. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28).

Roztok vnitřního standardu. 0,60 g heptadekanolu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 150 ml.

Zkoušený roztok (a). 0,300 g se rozpustí v 50 ml roztoku vnitřního standardu, přidá se 50 ml vody R a čtyřikrát se vytřepává s 25 ml pentanu R. V případě potřeby se přidá chlorid sodný R k usnadnění oddělení vrstev. Spojené organické vrstvy se dvakrát promyjí 30 ml vody R, vysuší se síranem sodným bezvodým R a zfiltrují se.

Zkoušený roztok (b). 0,300 g se rozpustí v 50 ml ethanolu R, přidá se 50 ml vody R a čtyřikrát se vytřepává se 25 ml pentanu R. V případě potřeby se přidá chlorid sodný R k usnadnění oddělení vrstev. Spojené organické vrstvy se dvakrát promyjí 30 ml vody R, vysuší se síranem sodným bezvodým R a zfiltrují se.

Porovnávací roztok. 50 mg cetylalkoholu CRL a 50 mg stearylalkoholu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - kolony z křemenného skla 25 m dlouhé a vnitřního průměru 0,25 mm, jejíž vnitřní povrch je pokryt vrstvou polydimethylsiloxanu R,
2. - dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
3. - plamenoionizačního detektoru,
4. - dělicího poměru 1 : 100.

Teplota kolony se v době nástřiku udržuje na 150 °C, poté se zvyšuje rychlostí 5 ° C/min do 250 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru se udržuje na 250 °C. Látky jsou eluovány v pořadí: cetylalkohol, heptadekanol (vnitřní standard) a stearylalkohol.

Odděleně se nastříkne 1 μl zkoušeného roztoku (a) a 1 μl zkoušeného roztoku (b). Jestliže chromatogram zkoušeného roztoku (b) vykazuje pík se stejným retenčním časem jako pík odpovídající vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), vypočítá se poměr (r) podle vzorce:

,

v němž značí:

1. S_ci - plochu píku odpovídajícího cetylalkoholu na chromatogramu zkoušeného roztoku (b),
2. S_i - plochu píku se stejným retenčním časem, jako má pík odpovídající vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a).

Jestliže r je menší než 300, vypočítá se korigovaná plocha S_Ha(kor) píku odpovídajícího vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) podle vzorce:

v němž značí:

1. S‘_Ha - plochu píku odpovídajícího vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
2. Sc - plochu píku odpovídajícího cetylalkoholu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a).

Za stejných podmínek se nastříknou odděleně stejné objemy porovnávacího roztoku a zkoušeného roztoku (a). Určí se totožnost píků na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) porovnáním jejich retenčních časů s píky na chromatogramu porovnávacího roztoku a stanoví se plocha každého píku.

Obsah cetylalkoholu v procentech se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

1. S_A - plochu píku odpovídajícího cetylalkoholu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
2. S_Ha(kor) - korigovanou plochu píku odpovídajícího vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
3. m_H - hmotnost vnitřního standardu ve zkoušeném roztoku (a) v miligramech,
4. m - hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném roztoku (a) v miligramech.

Obsah stearylalkoholu v procentech se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

1. S_B - plochu píku odpovídajícího stearylalkoholu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a).

Obsah cetylstearylalkoholu v procentech odpovídá součtu procentuálního obsahu cetylalkoholu a stearylalkoholu.

Cetylstearylsíran sodný. Asi 0,300 g se disperguje ve 25 ml chloroformu R, přidá se 50 ml vody R a 10 ml dimidiumbromidu s modří sulfanovou RS. Titruje se benzetoniumchloridem 0,004 mol/l VS za silného protřepávání. Před každým přidáním odměrného roztoku se nechají vrstvy oddělit a titruje se do změny zbarvení chloroformové vrstvy z růžové na šedomodrou.

1 ml benzetoniumchloridu 0,004 mol/l VS odpovídá 1,434 mg cetylstearylsíranu sodného.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.

Alcohol cetylstearylicus emulsificans B

Emulgující cetylstearylalkohol (typ B)

Synonymum. Alcohol cetylicus et stearylicus emulsificans B

Je to směs, která obsahuje nejméně 90,0 % cetylstearylalkoholu a nejméně 7,0 % laurylsíranu sodného, oba počítány na bezvodou látku.

Vlastnosti

Bílá nebo světle žlutá voskovitá hmota, plátky, vločky nebo granule. Je rozpustný v horké vodě za vzniku opalizujícího roztoku, je prakticky nerozpustný ve studené vodě a těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B, C a D.

Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2).

1. A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H silanizovaného R.

   Zkoušený roztok (a). 0,1 g se rozpustí zahřátím na vodní lázni v 10 ml trimethylpentanu R. Protřepe se s 2 ml lihu R 70% (V/V) a oddělí se. Spodní vrstva se použije jako zkoušený roztok (b). 1 ml horní vrstvy se zředí trimethylpentanem R na 8 ml.

   Zkoušený roztok (b). Použije se spodní vrstva získaná při přípravě zkoušeného roztoku (a).

   Porovnávací roztok (a). 40 mg cetylstearylalkoholu R se rozpustí v 10 ml trimethylpentanu R.

   Porovnávací roztok (b). 20 mg laurylsíranu sodného R se zahřátím na vodní lázni rozpustí v 10 ml lihu R 70% (V/V).

   Na vrstvu se odděleně nanese po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R acetonu R a methanolu R (20 + 40 + 40) po dráze 12 cm. Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká roztokem kyseliny fosfomolybdenové R (50 g/l) v lihu 96% R a 15 min se zahřívá při 120 °C. Dvě hlavní skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) se polohou a barvou shodují s hlavními skvrnami na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Jedna ze skvrn na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a barvou shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

1. B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Retenční časy dvou hlavních píků na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se shodují s retenčními časy dvou hlavních píků na chromatogramu porovnávacího roztoku.
2. C. Barví žlutě nesvítivý plamen.
3. D. K 0,3 g se přidá 20 ml ethanolu R a za protřepávání se zahřívá na vodní lázni. Směs se ihned zfiltruje, filtrát se odpaří do sucha a zbytek se rozpustí v 7 ml vody R. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 0,1 ml roztoku modři methylenové R (1 g/l), 2 ml kyseliny sírové zředěné RS a 2 ml dichlormethanu R a protřepe se; vzniká modré zbarvení dichlormethanové vrstvy.

Zkoušky na čistotu

Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 2,0.

Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 3,0; stanoví se s 2,00 g rozpuštěnými v 25 ml chloroformu R.

Číslo zmýdelnění (2.5.6). Nejvýše 2,0; stanoví se s 2,00 g zkoušené látky.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; stanoví se s 2,50 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Cetylstearylalkohol. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28).

Roztok vnitřního standardu. 0,60 g heptadekanolu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 150 ml.

Zkoušený roztok (a). 0,300 g se rozpustí v 50 ml roztoku vnitřního standardu, přidá se 50 ml vody R a čtyřikrát se vytřepává s 25 ml pentanu R. V případě potřeby se přidá chlorid sodný R k usnadnění oddělení vrstev. Spojené organické vrstvy se dvakrát promyjí 30 ml vody R, vysuší se síranem sodným bezvodým R a zfiltrují se.

Zkoušený roztok (b). 0,300 g se rozpustí v 50 ml ethanolu R, přidá se 50 ml vody R a čtyřikrát se vytřepává s 25 ml pentanu R. V případě potřeby se přidá chlorid sodný R k usnadnění oddělení vrstev. Spojené organické vrstvy se dvakrát promyjí 30 ml vody R, vysuší se síranem sodným bezvodým R a zfiltrují se.

Porovnávací roztok. 50 mg cetylalkoholu CRL a 50 mg stearylalkoholu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - kolony z křemenného skla 25 m dlouhé a vnitřního průměru 0,25 mm s vnitřním povrchem pokrytým vrstvou polydimethylsiloxanu R,
2. - dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
3. - plamenoionizačního detektoru,
4. - dělicího poměru 1 : 100.

Teplota kolony se v době nástřiku udržuje na 150 °C, poté se zvyšuje rychlostí 5 °C/min do 250 °C, teplota nástřikového prostoru a detektoru se udržuje na 250 °C. Látky jsou eluovány v pořadí: cetylalkohol, heptadekanol (vnitřní standard) a stearylalkohol.

Odděleně se nastříkne 1 μl zkoušeného roztoku (a) a 1 μl zkoušeného roztoku (b). Jestliže chromatogram zkoušeného roztoku (b) vykazuje pík se stejným retenčním časem jako pík odpovídající vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), vypočítá se poměr (r) podle vzorce:

v němž značí:

1. S_ci - plochu píku odpovídajícího cetylalkoholu na chromatogramu zkoušeného roztoku (b),
2. S_i - plochu píku se stejným retenčním časem jako má pík odpovídající vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a).

Jestliže r je menší než 300, vypočítá se korigovaná plocha SHa(kor) píku odpovídajícího vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) podle vzorce:

v němž značí:

1. S‘_Ha - plochu píku odpovídajícího vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
2. S_c - plochu píku odpovídajícího cetylalkoholu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a).

Za stejných podmínek se nastříknou odděleně stejné objemy porovnávacího roztoku a zkoušeného roztoku (a). Určí se totožnost píků na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) porovnáním jejich referenčních časů s píky na chromatogramu porovnávacího roztoku a stanoví se plocha každého píku.

Obsah cetylalkoholu v procentech se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

1. S_A - plochu píku odpovídajícího cetylalkoholu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
2. S_Ha(kor) - korigovanou plochu píku odpovídajícího vnitřnímu standardu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
3. m_H - hmotnost vnitřního standardu ve zkoušeném roztoku (a) v miligramech,
4. m - hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném roztoku (a) v miligramech.

Obsah stearylalkoholu v procentech se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

1. S_B - plochu píku odpovídajícího stearylalkoholu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a).

Obsah cetylstearylalkoholu v procentech odpovídá součtu procentuálního obsahu cetylalkoholu a stearylalkoholu.

Laurylsíran sodný. Asi 0,300 g se disperguje ve 25 ml chloroformu R, přidá se 50 ml vody R a 10 ml dimidiumbromidu s modří sulfanovou RS. Titruje se benzetoniumchloridem 0,004 mol/l VS za silného protřepávání. Před každým přidáním odměrného roztoku se nechají vrstvy oddělit a titruje se do změny zbarvení chloroformové vrstvy z růžové na šedomodrou.

1 ml benzetoniumchloridu 0,004 mol/l VS odpovídá 1,154 mg laurylsíranu sodného.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.

Alcohol isopropylicus

Isopropylalkohol

Synonymum. Alcoholum isopropylicum

Vlastnosti

Čirá bezbarvá tekutina. Je mísitelný s vodou, s lihem 96% a s etherem.

Zkoušky totožnosti

1. A. Relativní hustota (2.2.5). 0,785 až 0,789.
2. B. Index lomu (2.2.6). 1,376 až 1,379.
3. C. K 1 ml se přidají 2 ml dichromanu draselného RS a 1 ml kyseliny sírové zředěné RS a směs se vaří. Vyvíjející se páry změní zabarvení kousku filtračního papim navlhčeného nitrobenzaldehydem RS do zelena. Filtrační papír se zvlhčí kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS; zabarvení se změní na modré.

Zkoušky na čistotu

Vzhled. Zkoušená látka je čirá (2.2.1) a bezbarvá (2.2.2, Metoda II). 1 ml se zředí vodou R na 20 ml. Po 5 min je roztok čirý (2.2.1).

Kysele nebo zásaditě reagující látky. 25 ml se 5 min mírně vaří. Přidá se 25 ml vody prosté oxidu uhličitého R a nechá se ochladit na vzduchu, za chránění před oxidem uhličitým. Přidá se 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení indikátoru na světle růžové se spotřebuje nejvýše 0,6 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

Benzen a příbuzné látky. Nejvýše 2 μg/g benzenu; stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28).

Zkoušený roztok (a). Zkoušená látka.

Zkoušený roztok (b). 1,0 ml 2-butanolu R1 se zředí zkoušeným roztokem (a) na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí zkoušeným roztokem (a) na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 0,5 ml 2-butanolu R1 a 0,5 ml 1-propanolu R se zředí zkoušeným roztokem (a) na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí zkoušeným roztokem (a) na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 0,10 ml benzenu R se zředí zkoušeným roztokem (a) na 100,0 ml. 0,2 ml tohoto roztoku se zředí zkoušeným roztokem (a) na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - skleněné kolony délky 1,8 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné křemelinou silanizovanou pro chromatografií R (136 μm až 173 μm), impregnovanou 15 % makrogolu 400 R,
2. - dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 30 ml/min,
3. - plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 50 °C, teplota nástřikového prostoru na 150 °C a teplota detektoru na 200 °C.

Nastříkne se po 2 μl každého roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) se ověří, že neobsahuje žádný pík se stejným retenčním časem, jako má pík 2-butanolu (relativní retenční čas vztaženo k 1-propanolu je 1,5) na chromatogramu zkoušeného roztoku (b).

Nastaví se citlivost systému tak, aby výšky píků odpovídajících 2-butanolu a 1-propanolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) nebyly menší než 50 % celé stupnice zapisovače.

Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení píku 2-butanolu a 1-propanolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) není menší než 1,2.

Plocha píku odpovídajícího benzenu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) není větší než rozdíl mezi plochou píku odpovídajícího benzenu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) a plochou píku odpovídajícího benzenu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a).

Na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) součet ploch píků, kromě hlavního píku a píku 2-butanolu, není větší než 3násobek plochy píku odpovídajícího 2-butanolu (0,3 %).

Peroxidy. Do 12ml zkumavky se zabroušenou zátkou o průměru asi 15 mm se převede 8 ml škrobu s jodidem draselným RS a doplní se zcela zkoušenou látkou. Intenzivně se třepe a nechá se 30 min stát za chránění před světlem; nevznikne žádné zabarvení.

Netěkavé látky. Zkouška se provede až po ověření, že zkoušená látka vyhovuje zkoušce

Peroxidy. 100 g se odpaří do sucha na vodní lázni a suší se v sušárně při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 2 mg (20 μg/g).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0,5 %, stanoví se s 5,00 g zkoušené látky.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Nečistoty

1. A. aceton,
2. B. benzen,
3. C. diisopropylether,
4. D. diethylether,
5. E. methanol,
6. F. propanol.

Alcohol stearylicus

Stearylalkohol

Synonymum. Alcoholum stearylicum

Vlastnosti

Bílé mastné šupinky, granulky nebo hmota. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, snadno rozpustný v etheru. Po roztavení je mísitelný s mastnými oleji, tekutým parafinem a s roztaveným tukem z ovčí vlny.

Zkoušky totožnosti

Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Retenční čas a velikost hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou přibližně shodné s retenčním časem a velikostí hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,50 g se rozpustí zahříváním k varu ve 20 ml lihu 96% R a nechá se zchladnout. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok H₆ (2.2.2, Metoda II).

Teplota tání (2.2.14). 57 °C až 60 °C.

Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 1,0.

Číslo hydroxylové (2.5.3, Metoda A). 197 až 217.

Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 2,0; stanoví se se 2,00 g zkoušené látky rozpuštěné, je-li třeba zahřátím, ve 25 ml chloroformu R.

Číslo zmýdelnění (2.5.6). Nejvýše 2,0; stanoví se s 10,0 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Provede se plynová chromatografie (2.2.28).

Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 0,100 g stearylalkoholu CRL se rozpustí v ethanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b). 5 mg cetylalkoholu CRL se rozpustí ve 4,5 ml porovnávacího roztoku (a) a zředí se ethanolem R na 5,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

1. - nerezové ocelové kolony délky 2 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné křemelinou pro chromatografii R impregnovanou 10 % polydimethylsiloxanu R,
2. - dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu s průtokovou rychlostí 30 ml/min,
3. - plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje na 220 °C, teplota nástřikového prostoru na 275 °C a detektoru na 250 °C.

Nastříknou se 2 μl porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení píku odpovídajícího cetylalkoholu a píku odpovídajícího stearylalkoholu je nejméně 4,0.

Nastříkne se odděleně po 2 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a). Procentuální obsah oktadekanolu se vypočítá metodou vnitřní normalizace.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.

Alcoholes adipis lanae

Alkoholy tuku z ovčí vlny

Synonyma. Lanalcolum, Alcoholes lanae

Vlastnosti

Slabě nažloutlá až hnědavě žlutá hmota, lámavá, při zahřátí měknoucí. Jsou prakticky nerozpustné ve vodě, dobře rozpustné v dichlormethanu, v etheru a ve vroucím ethanolu, těžce rozpustné v lihu 90% (V/V).

Zkoušky totožnosti

50 mg se rozpustí v 5 ml dichlormethanu R, přidá se 1 ml acetanhydridu R a 0,1 ml kyseliny sírové R; v několika sekundách se zabarví zeleně.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. K 1,0 g se přidá 10 ml etheru petrolejového R1 a zahřívá se na vodní lázni za protřepávání až do úplného rozpuštění. Po ochlazení je roztok čirý (2.2.1).

Zásaditě reagující látky. 2,0 g se rozpustí v 25 ml horkého lihu R 90% (V/V) a přidá se 0,5 ml fenolftaleinu RS1; nevznikne červené zbarvení.