Vládní nařízení o plánovitém řízení národního hospodářství

§ 80

(1) Státním rozpočtem mohou být ústředním orgánům (nikoli krajským národním výborům) stanoveny objemy finančních rezerv, kterých tyto orgány používají v podnicích jimi řízených k ekonomickému vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků změn plánů a k rozšíření závazných úkolů, jakož i k zajišťování hospodářské stability. Zvláštním druhem finančních rezerv jsou rizikový a rezervní fond ministerstva zahraničního obchodu, dále fondy ministerstva zemědělství a lesního hospodářství*) a ministerstva národní obrany.**)

(2) Finanční rezervy podle odstavce 1 se tvoří z prostředků státního rozpočtu a z dalších zdrojů; způsob tvorby a použití finančních rezerv stanoví ministerstvo financí.

(3) Rezervy mzdových prostředků, které si při rozpisu závazných limitů prováděcího plánu ponechaly orgány a organizace, mohou být použity buď k dodatečnému rozpisu nebo mohou být vázány. Dodatečným rozpisem rezervy mzdových prostředků se mění původně rozepsaný plán podřízených organizací.

§ 81

(1) Disponovat ústředními rezervami ve státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu a v úvěrovém plánu může jen vláda; v určitém rozsahu může pověřit dispozicí vedoucí ústředních orgánů, přičemž zároveň stanoví pravidla pro hospodaření s těmito rezervami.

(2) Právo disponovat s rezervami v hospodářských plánech národních výborů a v hospodářských plánech socialistických organizací má vždy jen orgán nebo organizace vytvářející tyto rezervy. Účelových rezerv může být použito jen k určenému účelu.

§ 82

(1) Základem obchodních vztahů socialistických organizací jsou úkoly plánu a v jejich rámci vzájemné dohody o dodávkách anebo službách, jakož i o podmínkách vzájemné spolupráce. Orgány hospodářského řízení usměrňují tyto vztahy tak, aby byly zabezpečeny záměry a cíle státního plánu rozvoje národního hospodářství; v případě potřeby mohou do těchto vztahů zasahovat způsobem a za podmínek stanovených právními předpisy.

(2) Výrobní podniky a podniky služeb jsou oprávněny si v rámci předmětu činnosti vymezeného zřizovací listinou určit svůj výrobní program v souladu s potřebami trhu a v souladu se stanovenými závaznými úkoly a závaznými limity; v rozporu s požadavky odběratelů nesmějí omezovat výrobu anebo vypouštět z výrobního programu výrobky, pokud jim k tomu nedá souhlas nadřízený orgán.

(3) K prodeji zboží na vnitřním trhu jsou oprávněny všechny socialistické organizace, které zboží samy vyrábějí, anebo u nichž je prodej zboží předmětem jejich činnosti, popř. ostatní socialistické organizace (zejména organizace služeb), u nichž doplňkový prodej zboží představuje rozšíření služeb nad základní rámec, a to za podmínek stanovených zvláštními předpisy. Obchodní podnikání zahrnuje též právo organizace prodávané zboží upravovat nebo jinak zpracovávat a poskytovat služby s prodejem související.

(4) Socialistická organizace nesmí odmítnout uzavření smlouvy na dodávku nebo poskytnutí služby za obvyklých podmínek, pokud dodávka (služba) je v mezích jejích možností a organizace nemá svoji kapacitu z hlediska požadovaného termínu plnění vyčerpanou jinými již uzavřenými smlouvami o dodávkách, popř. smlouvami o přípravě dodávek; je přitom povinna přednostně uspokojovat požadavky na dodávky (služby) sloužící k zabezpečení úkolů, které jsou ve státním plánu rozvoje národního hospodářství uvedeny jako preferované, a dále požadavky těch odběratelů, pro jejichž uspokojování byla zřízena.

§ 83

(1) Socialistická organizace nesmí ve své hospodářské činnosti jednat způsobem, který je v rozporu s dobrými mravy soutěže a může poškodit jiné soutěžící organizace.

(2) Organizace, která je poškozena nebo ohrožena jednáním, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže, je oprávněna podle předpisů o nekalé soutěži požadovat, aby druhá organizace

1. a) tohoto jednání se zdržela,
2. b) odstranila protiprávní stav,
3. c) nahradila škodu včetně ušlého zisku.

§ 83a

(1) Socialistická organizace nesmí zneužívat svého postavení na trhu k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor jiných organizací.

(2) Zneužitím postavení na trhu je zejména:

1. a) vynucování nepřiměřených hospodářských podmínek při uzavírání smluv o dodávkách anebo o poskytnutí služeb (zvláště dohody o plnění, které je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k plnění organizaci poskytovanému nebo dohody o neodůvodněně nižších majetkových důsledcích pro případ porušení smluvních závazků, než jaké jsou podpůrně stanoveny právním předpisem),
2. b) vázání uzavření smlouvy o dodávce anebo o poskytnutí služby na další dodatkové plnění, které podle hospodářských zvyklostí s předmětem smlouvy nesouvisí.

§ 83b

(1) Socialistické organizace nesmějí zneužívat situace na trhu způsobem, který může vyvolat poruchu na trhu, zejména zastavit nebo omezit výrobu nebo prodej zboží, zatajovat nebo hromadit zboží, aby byl vyvolán jeho nedostatek za účelem udržení nebo neoprávněného zvýšení cen anebo získání jiného neoprávněného hospodářského prospěchu.

(2) Organizace se nesmí sama nebo v dohodě s jinými organizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání, které by mohlo vést k vyloučení nebo k omezení soutěže, jež by v rozporu se zájmy rozvoje národního hospodářství nepříznivě ovlivňovalo poměry na trhu na újmu jiných organizací nebo na újmu spotřebitelů.

(3) Organizace nesmí též překračovat rozsah svého oprávnění k hospodářské činnosti nebo jinak vykonávat určitou hospodářskou činnost neoprávněně.

§ 83c

(1) Organizace, která prokáže oprávněný zájem, se může domáhat toho, aby organizace jednající v rozporu s ustanoveními § 83a a § 83b se zdržela dalšího porušování, odstranila protiprávní stav a nahradila škodu včetně ušlého zisku.

(2) Byly-li jednáním poškozeny zájmy spotřebitelů nebo národního hospodářství, je organizace povinna odvést do státního rozpočtu dvojnásobek částky, kterou neoprávněně získala; na tento dodatkový odvod se však započte částka, kterou je organizace povinna zaplatit jako dodatkový odvod na základě vládního nařízení nebo jiných právních předpisů.

§ 85

(1) Organizace mohou uzavírat zájmové a účelové smlouvy (smlouvy o sdružení) v případech, kdy je účelné řešit otázky společné více organizacím soustředěním určitých činností anebo sdružováním finančních a jiných prostředků. Orgány hospodářského řízení nesmějí uzavírání takových smluv nařizovat.

(2) Smlouvou o sdružení se zavazují socialistické organizace, že spojí svoji činnost nebo část majetkových prostředků k dosažení určitého účelu, popř. v jiném společenském zájmu.

(3) Smlouva vymezí činnost, která je předmětem sdružení, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných organizací, úhradu nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a důsledky porušení smluvních povinností. Není-li ve smlouvě stanovena odpovědnost smluvních stran jinak, platí, že odpovídají vůči jiným socialistickým organizacím poměrně podle výše svých podílů na činnosti sdružení. Nestanoví-li smlouva jinak, dělí se účastníci sdružení o zisk podle poměru velikosti podílů, kterými přispěli k jeho dosažení.

(4) Zájmové a účelové smlouvy (smlouvy o sdružení) nesmějí být v rozporu s pravidly a zvyklostmi hospodářské soutěže (§ 82 a 83).

(5) Smlouva vznikne jen dohodou zúčastněných organizací o celém obsahu smlouvy. Smluvní strany se však mohou dohodnout, že některé ustanovení smlouvy bude platit ve znění rozhodnutém na základě jejich žádosti hospodářskou arbitráží. Jinak nelze ustanovení § 153 odst. 2 a 3 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. použít.

(6) Na základě smlouvy o sdružení může vzniknout nová socialistická organizace podle zvláštních předpisů nebo po dohodě socialistických organizací se souhlasem ústředního orgánu státní správy příslušného podle předmětu činnosti zakládané organizace. Tento orgán též schvaluje statut nebo stanovy zakládané organizace a jejich změny a vykonává vůči organizaci funkci orgánu hospodářského řízení; o souhlasu se vznikem organizace rozhodne po vyjádření orgánů nadřízených organizacím, které uzavřely smlouvu o sdružení. Přísluší-li vydání souhlasu ke vzniku organizace několika ústředním orgánům státní správy, dohodnou se tyto orgány, který z nich bude vůči založené organizaci vykonávat funkci orgánu hospodářského řízení. Založená organizace se zapisuje do podnikového rejstříku. Členové sdružení ručí za závazky této organizace v případě jejího zániku neomezeně; není-li ve smlouvě stanoveno něco jiného, vypořádají se mezi sebou podle výše svých podílů.

(7) Smlouva o sdružení zaniká dohodou zúčastněných organizací nebo v případech stanovených ve smlouvě. Organizaci vzniklou na základě smlouvy o sdružení může zrušit též orgán, který vůči ní vykonává funkci orgánu hospodářského řízení.

§ 86

(1) Socialistické organizace a národní výbory se mohou podílet příspěvky svých prostředků na investiční výstavbě a provozu, zejména školských, zdravotnických, sociálních, tělovýchovných a kulturních zařízení, místních komunikací, vodohospodářských zařízení, veřejného osvětlení a zařízení pracovní rehabilitace. Za tím účelem dobrovolně smluvně sdružují své finanční a hmotné prostředky nebo poskytují pracovní výpomoc,*) popřípadě poskytují úhradu nákladů spojených s výukou pracovníků organizace.

(2) Dobrovolných příspěvků, které poskytují socialistické organizace národním výborům nebo národní výbory socialistickým organizacím, smí být použito výhradně pro účel, na který byly poskytnuty.

(3) Poskytování dobrovolných příspěvků a sdružování prostředků může podrobněji upravit ministerstvo financí.

§ 87

(1) V nezbytných případech může být socialistická organizace pověřena koordinací prací k zabezpečení závazných úkolů státního plánu badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací.

(2) Pověření podle odstavce 1 může udělit v souvislosti se závaznými úkoly plánu výzkumných a vývojových prací Státní komise pro techniku a v souvislosti se závaznými úkoly plánu badatelského výzkumu Československé akademie věd.

(3) V ostatních případech je takové pověření neplatné.

§ 88

(1) Odvody kontrolují příslušné finanční orgány. Tímto ustanovením není dotčeno kontrolní oprávnění nadřízených orgánů.

(2) Příslušný finanční orgán je oprávněn požadovat od kontrolovaných organizací potřebné podklady.

(3) Zjistí-li příslušný finanční orgán, že částky podle § 12 a § 89 odst. 2 a 3 nebyly organizacím odčerpány, uloží odvést tyto částky zvýšené o 50 % do státního rozpočtu.

(4) Odvolání proti rozhodnutí příslušných finančních orgánů, kterými bylo uloženo provedení odvodů podle tohoto nařízení do státního rozpočtu (rozpočtu příslušného národního výboru), na zvláštní účet státu nebo do státních fondů, nemá odkladný účinek. *)

§ 89

(1) Orgán hospodářského řízení je povinen uhradit organizaci způsobenou škodu, jestliže jí uloží povinnost platit odvod (dodatkový odvod) neoprávněně.

(2) Organizace je povinna odvést nadřízenému orgánu částku, o niž byl příslušný fond neoprávněně zvýšen nebo snížen, jestliže poruší při tvorbě nebo použitý svých fondů povinnosti stanovené jí právními předpisy.

(3) Organizace, která poruší ustanovení § 31 odst. 4 nebo § 34 odst. 4, je povinna odvést nadřízenému orgánu částku ve výši vyplacených podílů.

(4) Použije-li organizace prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu k jiným než stanoveným účelům, uloží jí příslušný finanční orgán, aby vrátila neoprávněně použitou částku do státního rozpočtu a zaplatila z neoprávněně použitých prostředků do státního rozpočtu za každý den pokutu ve výši 1 promile. O postupu při výkonu tohoto rozhodnutí platí obdobně ustanovení § 88 odst. 4.

§ 90

Účast pracujících

Ústřední orgány, národní výbory, oborová ředitelství a státní socialistické organizace jsou povinny vytvářet podmínky a zajišťovat aktivní účast pracujících na řízení národního hospodářství, zejména ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím. Přitom vycházejí především z ustanovení zákoníku práce, z usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 a ze směrnic vydaných Ústřední radou odborů.

§ 91

(1) Výjimky z tohoto nařízení může povolit vláda.

(2) Výjimky z ustanovení § 68 a 69 může povolit ministerstvo financí.

(3) Pro organizace a výrobní hospodářské jednotky, které se souhlasem Státní plánovací komise provádějí experimenty za účelem dalšího zdokonalování plánovitého řízení, může na dobu provádění experimentu povolit výjimky z tohoto nařízení Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí.

(4) Při likvidaci celých závodů a samostatných, místně odloučených velkých provozů, popř. obdobných organizačních celků (dále jen „závody“), může ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu nebo krajského národního výboru povolit tyto výjimky:

1. a) podnik nezvyšuje odpisy o zůstatkovou cenu základních prostředků likvidovaných závodů,
2. b) ustanovení o zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků se netýká pracovníků převedených do jiných podniků.

(5) Při likvidaci podniků, popřípadě závodů může ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu nebo krajského národního výboru povolit:

1. a) odklad odvodů z odpisů základních prostředků do konečného vypořádání majetkových vztahů podniku, popřípadě upravit výši těchto odvodů podle výsledku likvidace,
2. b) snížení, popřípadě prominutí povinnosti platit odvod z odpisů základních prostředků podniku, který nemůže při převodu základního prostředku na jinou organizaci převést též povinnost odvodu z odpisů tohoto základního prostředku, jestliže by jinak příjmy z likvidace nestačily k úhradě závazků likvidujícího podniku,
3. c) snížení zůstatkové ceny základních prostředků, které podnik převádí do správy (vlastnictví) jiné organizace nebo kterých nadále používá k náhradní výrobě, a to bez zúčtování tohoto snížení na vrub nákladů.

§ 92

Zvláštní předpisy stanoví nezbytné odchylky pro způsob plánování, financování a přizpůsobování ekonomických nástrojů a hmotné zainteresovanosti pro oblast obrany a bezpečnosti státu, uranového průmyslu a státních hmotných rezerv.

§ 93

(1) Zrušují se:

1. 1. vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství;
2. 2. vyhláška č. 123/1960 Sb., o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát;
3. 3. vyhláška č. 152/1960 Sb., o finančních zdrojích hospodářských organizací řízených národními výbory a o úhradě jejich ztrát;
4. 4. vyhláška č. 78/1961 Sb., o změně úpravy finančního hospodaření některých hospodářských organizací.

(2) Vládní vyhláška č. 154/1960 Sb., o podnikových fondech pracujících, zůstává v platnosti pouze pro organizace, které určí Ústřední rada odborů.

§ 94