zákoník mezinárodního obchodu

§ 339

účinné od 1. 4. 1964Kupující je povinen zaplatit kupní cenu a převzít dodané zboží.

§ 340

účinné od 1. 4. 1964(1) Kupující je povinen zaplatit smluvenou kupní cenu.

účinné od 1. 4. 1964(2) Není-li cena ve smlouvě určena a není-li stanoven ani způsob jejího určení a jestliže je smlouva platná s přihlédnutím k § 276 odst. 2, zaplatí kupující cenu, kterou prodávající zpravidla za totéž zboží dosahoval v době uzavření smlouvy, jinak zaplatí cenu přiměřenou cenám dosahovaným u obdobného zboží v době uzavření smlouvy za obdobných smluvních podmínek. Při opakujících se dodávkách téhož zboží má se zato, že zboží má být dodáno za tutéž cenu a za týchž dodacích podmínek jako v předešlé dodávce, ledaže se od uzavření předešlé smlouvy podstatným způsobem změnily dovozní ceny v zemi kupujícího.

§ 341

účinné od 1. 4. 1964(1) Kupující je povinen zaplatit kupní cenu v měně, v níž byla kupní cena stanovena. V téže měně platí smluvní strany v pochybnostech náhradu škody vzniklé z porušení smlouvy.

účinné od 1. 4. 1964(2) Jestliže právní předpisy země dlužníka nebo jiné právní předpisy, kterých se má užít, brání placení v měně uvedené v odstavci 1, je dlužník povinen nahradit škodu, která tím druhé straně vznikne.

§ 342

účinné od 1. 4. 1964Je-li kupní cena ujednána v určité měně a kupující má podle smlouvy nebo právních předpisů platit v jiné měně, je pro měnový přepočet rozhodný poměr platný v době placení kupní ceny. Ustanovení § 341 odst. 2 platí přiměřeně.

§ 343

účinné od 1. 4. 1964(1) Je-li kupní cena určena v jiné měně než v měně státu, v němž má sídlo (bydliště) prodávající, a jestliže se vzájemný poměr těchto měn změnil o více než 10 %, mění se v stejném poměru i kupní cena.

účinné od 1. 4. 1964(2) O tom, které měnové kursy jsou rozhodné, platí ustanovení § 403 odst. 2.

§ 344

účinné od 1. 4. 1964Je-li zlatý obsah měnové jednotky, v níž je kupní cena určena, v době placení kupní ceny změněn o více než 10 % ve srovnání se zlatým obsahem této jednotky v době uzavření smlouvy, mění se ve stejném poměru i kupní cena.

§ 345

účinné od 1. 4. 1964Lze-li zároveň použít ustanovení § 343 a 344, použije se toho z obou ustanovení, které má za následek větší změnu kupní ceny.

§ 346

účinné od 1. 4. 1964Ustanovení § 343 až 345 použije se přiměřeně i v případě přeměny měny, v níž má být kupní cena placena, v měnu jinou.

§ 347

účinné od 1. 4. 1964(1) Je-li cena stanovena podle váhy zboží, rozhoduje v případě pochybností čistá váha.

účinné od 1. 4. 1964(2) Dovozní clo a poplatky spojené s dovozem nese kupující, kdežto vývozní clo a poplatky spojené s vývozem nese prodávající. Jestliže podle smlouvy má prodávající nést dovozní clo nebo jiné poplatky týkající se dovozu zboží a po uzavření smlouvy dojde k jejich zvýšení, zvyšuje se kupní cena o rozdíl sazeb platných v době uzavření smlouvy a v stanovené době plnění, pokud jej prodávající skutečně zaplatil. Totéž platí obdobně při snížení dovozního cla a jiných poplatků týkajících se dovozu zboží jež má nést prodávající.

§ 348

účinné od 1. 4. 1964(1) Kupující je povinen zaplatit prodávajícímu kupní cenu na své náklady a nebezpečí v smluveném místě, jinak v místě sídla (bydliště) prodávajícího. Jestliže po uzavření smlouvy se změní sídlo (bydliště) prodávajícího, nese prodávající zvýšené nebezpečí a náklady doručení kupní ceny, které tím kupujícímu vzniknou.

účinné od 1. 4. 1964(2) Má-li být kupní cena placena při odevzdání zboží nebo dokumentů, je místem placení místo odevzdání zboží, popřípadě dokumentů.

účinné od 1. 4. 1964(3) Zvláštní výzvy k zaplacení kupní ceny není třeba.

§ 349

účinné od 1. 4. 1964Má-li být kupní cena placena akreditivem nebo šekem, považuje se za zaplacenou teprve splněním závazku peněžního ústavu z akreditivu nebo šeku vůči prodávajícímu.

§ 350

účinné od 1. 4. 1964(1) Nezaplatil-li kupující kupní cenu nebo její část podle určených podmínek a porušil tím smlouvu podstatně, může prodávající kdykoli od smlouvy odstoupit, aniž by byl povinen stanovit kupujícímu dodatečnou lhůtu k placení.

účinné od 1. 4. 1964(2) V pochybnostech má se za to, že včasné nezaplacení kupní ceny je podstatným porušením smlouvy.

§ 351

účinné od 1. 4. 1964Porušil-li kupující tím, že nezaplatil kupní cenu nebo její část podle určených podmínek, smlouvu nepodstatně, je prodávající povinen poskytnout kupujícímu dodatečnou lhůtu k placení, po jejímž marném uplynutí může od smlouvy odstoupit. Bez poskytnutí této lhůty nebo před jejím uplynutím může však prodávající od smlouvy odstoupit, jestliže mu v souvislosti s prodlením kupujícího hrozí neúměrně vysoké náklady nebo značná škoda.

§ 352

účinné od 1. 4. 1964Prodávající může odstoupit od smlouvy, jen dokud kupující nezaplatí kupní cenu.

§ 353

účinné od 1. 4. 1964Bylo-li smluveno zajištění zaplacení kupní ceny, je kupující povinen předat prodávajícímu v době smluvené nebo odpovídající účelu smlouvy, jinak před odevzdáním zboží všechny doklady prokazující, že zaplacení kupní ceny bylo zajištěno podle smlouvy.

§ 354

účinné od 1. 4. 1964(1) Nejsou-li doklady stanovené v § 353 předány prodávajícímu včas, může prodávající odepřít odevzdat zboží před jejich předložením. Je-li tím podstatně porušena smlouva, může prodávající po uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, kterou kupujícímu poskytl, od smlouvy odstoupit.

účinné od 1. 4. 1964(2) Je-li zajištění, jehož se doklady týkají, jediným zajištěním zaplacení kupní ceny, má se za to, že smlouva byla porušena podstatným způsobem.

§ 355

účinné od 1. 4. 1964(1) Jestliže zaniklo zajištění zaplacení kupní ceny před tím, než prodávající, který je v prodlení, svůj závazek splnil, je kupující, který není oprávněn od smlouvy odstoupit nebo který toto své oprávnění nevyužil, povinen opatřit nové zajištění téhož druhu. Výlohy s tím spojené je oprávněn požadovat od prodávajícího.

účinné od 1. 4. 1964(2) Pokud kupující zaplacení kupní ceny znovu nezajistí a nedostatek zajištění by znamenal podstatné porušení smlouvy, může prodávající odstoupit od smlouvy a žádné ze stran nepřísluší nárok na náhradu škody pro nesplnění smlouvy. Nárok na náhradu škody pro nesplnění závazku však náleží kupujícímu, jestliže prokáže, že zřízení nového zajištění podle odstavce 1 bylo nemožné.

§ 356

účinné od 1. 4. 1964Závdavek na kupní cenu

účinné od 1. 4. 1964(1) Při placení kupní ceny nebo její části předem považuje se předem zaplacená částka až do čtvrtiny kupní ceny za závdavek.

účinné od 1. 4. 1964(2) Závdavek propadne ve prospěch prodávajícího, jestliže závazkový vztah zanikl pro nezaplacení kupní ceny nebo pro nepřevzetí zboží kupujícím. Prodávající může požadovat náhradu škody, jen pokud přesahuje výši závdavku.

§ 357

účinné od 1. 4. 1964(1) Kupující je povinen převzít zboží a k tomuto účelu včas poskytnout spolupůsobení potřebné k tomu, aby prodávající mohl zboží odevzdat, a po odevzdání zařídit vše potřebné k přijetí zboží.

účinné od 1. 4. 1964(2) Jestliže neposkytnutí potřebného spolupůsobení nebo nepřevzetí zboží má povahu podstatného porušení smlouvy nebo jestliže chování kupujícího způsobí odůvodněné obavy prodávajícího, že kupující nezaplatí včas kupní cenu, může prodávající odstoupit od smlouvy po marném poskytnutí přiměřené dodatečné lhůty k převzetí zboží.

§ 358

účinné od 1. 4. 1964Kupující nemůže odmítnout částečné plnění, pokud to neodporuje povaze zboží nebo není v rozporu s účelem smlouvy, jenž byl nebo musel být prodávajícímu znám v době uzavření smlouvy.

§ 359

účinné od 1. 4. 1964Pokud je kupující podle smlouvy oprávněn určit dodatečně po uzavření smlouvy formu, velikost nebo jiné vlastnosti zboží (prodej podle specifikace) a tohoto práva v smluvené, jinak v přiměřené lhůtě nevyužije, může mu prodávající poskytnout k tomuto účelu dodatečnou přiměřenou lhůtu nebo navrhnout vhodnou specifikaci. Jestliže kupující ani pak v přiměřené lhůtě prodávajícímu potřebné údaje nesdělí, je prodávající oprávněn od smlouvy odstoupit nebo plnit podle specifikace, kterou sám kupujícímu navrhl.

§ 360

účinné od 1. 4. 1964Kupující je povinen včas opatřit úřední povolení, kterého je zapotřebí k uskutečnění dovozu zboží nebo k zaplacení kupní ceny s příslušenstvím bez ohledu na to, zda nutnost takového úředního povolení byla stanovena před uzavřením smlouvy nebo po něm. Nesplní-li kupující tuto povinnost, je prodávající oprávněn po marném uplynutí dodatečné přiměřené lhůty od smlouvy odstoupit.

§ 361

účinné od 1. 4. 1964(1) Není-li ve smlouvě stanoveno o vztahu mezi plněním kupujícího a prodávajícího nic jiného, musí se zaplacení kupní ceny a odevzdání zboží uskutečnit současně; kupující však není povinen zaplatit kupní cenu, pokud mu byla odepřena možnost přezkoumat dodané zboží.

účinné od 1. 4. 1964(2) Lze-li zboží převzít nebo jím nakládat pouze na základě dokladů, je kupující povinen kupní cenu zaplatit při jejich převzetí a není oprávněn odmítat zaplacení kupní ceny z důvodu, že si nemohl zboží prohlédnout.

účinné od 1. 4. 1964(3) V případech upravených v odstavcích 1 a 2 je prodávající oprávněn odložit odevzdání zboží, popřípadě příslušných dokladů, až do zaplacení kupní ceny a kupující je oprávněn odložit zaplacení kupní ceny až do doby odevzdání zboží nebo dokladů umožňujících nakládání zbožím.

§ 362

účinné od 1. 4. 1964Má-li být podle smlouvy zboží odesláno prodávajícím do místa určení, jež není místem odevzdání zboží, a zaplacení kupní ceny není stanoveno na dobu pozdější, než je doba odevzdání zboží, může prodávající odložit odeslání zboží, dokud mu není kupní cena zaplacena, jestliže mu smlouva o přepravě nezachovává právo nakládat zbožím během dopravy. Jestliže smlouva o přepravě prodávajícímu umožňuje nakládat zbožím během přepravy, může prodávající odmítnout vydání zboží v místě určení, dokud mu není kupní cena zaplacena.

§ 363

účinné od 1. 4. 1964(1) Prodávající může odepřít odevzdání zboží i v případě, že se mělo uskutečnit před zaplacením kupní ceny, jestliže majetkové poměry kupujícího způsobují důvodné obavy prodávajícího, že kupní cena nebude včas zaplacena, ledaže kupující poskytne dostatečné zajištění řádného zaplacení kupní ceny.

účinné od 1. 4. 1964(2) Totéž platí, jestliže kupující je v prodlení s placením kupní ceny za jiné zboží dodané prodávajícím.

§ 364

účinné od 1. 4. 1964(1) Dověděl-li se prodávající teprve po odeslání zboží o skutečnosti opravňující jej k odložení odevzdání zboží může požádat toho, kdo má zboží u sebe v souvislosti s přepravou, aby zboží nevydával kupujícímu, a to i v případě, že kupující již obdržel doklad, který jej opravňuje k převzetí zboží.

účinné od 1. 4. 1964(2) Tohoto oprávnění nemůže prodávající užít, jestliže vydání zboží požaduje třetí osoba, která řádným způsobem nabyla dokladu, na základě něhož lze zbožím nakládat, ledaže třetí osoba věděla nebo musela vědět, že je prodávající převodem poškozován.

§ 365

účinné od 1. 4. 1964Jestliže kupující je podle smlouvy zavázán zaplatit kupní cenu nebo její část před odevzdáním zboží, může toto placení odepřít, jestliže majetkové poměry prodávajícího způsobují důvodné obavy kupujícího, že prodávající zboží neodevzdá včas, ledaže prodávající mu poskytne dostatečnou jistotu.

§ 366

účinné od 1. 4. 1964Náklady

účinné od 1. 4. 1964Náklady spojené s odevzdáním zboží hradí prodávající; všechny další náklady jdou k tíži kupujícího.

§ 367

účinné od 1. 4. 1964Při prodlení kupujícího s převzetím zboží nebo se zaplacením kupní ceny je prodávající, dokud od smlouvy neodstoupí, povinen se postarat o bezpečné uložení zboží na účet a nebezpečí kupujícího; prodávající je oprávněn odmítnout vydání takto uloženého zboží kupujícímu, dokud mu nejsou uhrazeny náklady spojené s uložením zboží.

§ 368

účinné od 1. 4. 1964(1) Kupující, jehož povinnost přijmout zboží zanikla po jeho odeslání, je povinen se postarat o bezpečné uložení zboží na účet a nebezpečí prodávajícího, jestliže získal právo zbožím nakládat a jestliže se kupující může postarat o uložení zboží bez zaplacení kupní ceny. Kupující je povinen umožnit prodávajícímu, aby mohl zbožím nakládat.

účinné od 1. 4. 1964(2) Jestliže kupující odmítá důvodně převzít zboží, které již obdržel, je povinen se postarat na účet a nebezpečí prodávajícího o jeho bezpečné uložení a v případě potřeby o zaslání zboží do místa, které mu oznámil prodávající.

účinné od 1. 4. 1964(3) Kupující může zboží uložené podle odstavce 1 nebo 2 prodávajícímu zadržovat, pokud mu nejsou uhrazeny náklady spojené s uložením nebo odesláním zboží.

§ 369

účinné od 1. 4. 1964Strana, která je povinna podle ustanovení § 367 a 368 postarat se o uložení zboží, může zboží po předchozím upozornění druhé strany a marném stanovení přiměřené lhůty také prodat na její účet.

§ 370

účinné od 1. 4. 1964(1) Jde-li o zboží mající běžnou cenu, může strana, jež je povinna se postarat o uložení zboží, dát je prodat pouze ve veřejné dražbě. Ostatní zboží může prodat z volné ruky; dokáže-li však druhá strana, že ten, kdo zboží prodal, mohl dosáhnout vyšší cenu, je oprávněna požadovat tuto vyšší cenu.

účinné od 1. 4. 1964(2) Jestliže bezprostředně hrozí značná škoda na zboží nebo jestliže jde o zboží, s jehož uložením by byly spojeny nepřiměřeně vysoké náklady nebo jiné obtíže, je povinna osoba, jež má povinnost zboží uložit, přikročit k jeho prodeji i bez předchozího upozornění.

§ 371

účinné od 1. 4. 1964S vrácením kupní ceny je prodávající povinen zaplatit i úroky ze zaplacené kupní ceny podle úřední eskontní sazby platné na území, kde má své sídlo (bydliště). Není-li tam taková sazba stanovena, je prodávající povinen zaplatit úrok ve výši stanovené v § 428.

§ 372

účinné od 1. 4. 1964Kupující není oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže nemůže vrátit zboží prodávajícímu ve stavu, v jakém mu bylo dodáno.

§ 373

účinné od 1. 4. 1964Ustanovení § 372 neplatí

1. účinné od 1. 4. 1964a) jestliže na zboží nebo jeho části vznikla škoda v důsledku vad zboží, pro něž došlo k odstoupení od smlouvy, a kupující škodě na zboží nemohl zabránit,
2. účinné od 1. 4. 1964b) jestliže zboží nebo jeho část byla v rámci obvyklého užívání spotřebována nebo zpracována před tím, než vady byly zjištěny,
3. účinné od 1. 4. 1964c) jestliže nemožnost vrátit zboží ve stavu, v jakém bylo dodáno kupujícímu, nebyla způsobena kupujícím nebo osobou, za niž kupující odpovídá.

§ 374

účinné od 1. 4. 1964V případě § 373 písm. b) ztrácí kupující nárok na vrácení kupní ceny odpovídající spotřebované, popřípadě zpracované části zboží, ledaže použití zboží nepřineslo mu žádný hospodářský prospěch.

§ 375

účinné od 1. 4. 1964Nastane-li nemožnost vrátit zboží ve stavu, v jakém kupujícímu bylo dodáno, teprve po jeho odstoupení od smlouvy, stane se toto odstoupení neúčinným, jestliže tuto nemožnost vrácení zboží způsobil kupující nebo osoba, za niž odpovídá.

§ 376

účinné od 1. 4. 1964Nárok kupujícího na náhradu škody zůstává zachován, i když kupující ztratil podle § 372 právo odstoupit od smlouvy nebo se toto odstoupení stalo neúčinným (§ 375).

§ 377

účinné od 1. 4. 1964(1) Strana, která odstoupila od smlouvy, má vůči druhé straně nárok na náhradu škody odpovídající rozdílu mezi cenou stanovenou ve smlouvě a běžnou cenou zboží platnou v době, kdy mohla nejdříve od smlouvy odstoupit. Vedle toho má odstoupivší strana nárok na úhradu skutečných a účelně vynaložených nákladů vzniklých jí z nesplnění závazku druhé strany.

účinné od 1. 4. 1964(2) Běžnou cenou rozumí se cena platná na trhu, na který by se obrátil za obvyklých okolností kupující, aby koupil, nebo prodávající, aby prodal smluvené zboží.

účinné od 1. 4. 1964(3) Jestliže však kupující uskutečnil náhradní koupi nebo prodávající náhradní prodej a postupoval při tom s náležitou péčí, je rozhodná pro výpočet škody cena při náhradním obchodě skutečně docílená.

účinné od 1. 4. 1964(4) Je-li předmětem smlouvy zboží, jež nemá běžnou cenu, má strana, která od smlouvy odstoupila, nárok na náhradu skutečně vzniklé škody.

§ 378

účinné od 1. 4. 1964Nárok na náhradu škody, určený podle § 377, nesmí přesahovat nárok na náhradu skutečně vzniklé škody podle § 251 až 257.

§ 379

účinné od 1. 4. 1964Strana, která odstoupila od smlouvy, je povinna učinit vše, aby rozsah škody způsobené nesplněním smlouvy druhou stranou byl co nejmenší, zejména včas usilovat o náhradní koupi nebo náhradní prodej; jinak má druhá strana nárok na přiměřené snížení závazku nahradit škodu.

§ 380

účinné od 1. 4. 1964(1) Nebezpečí škody na zboží přechází na kupujícího odevzdáním zboží bez ohledu na dobu, kdy kupující nabývá vlastnického práva, a bez ohledu na to, zda platnost smlouvy je vázána podmínkou. Strany si mohou smluvit, že nebezpečí škody na zboží určeném podle druhu přejde na kupujícího před odevzdáním zboží, jen jestliže je toto zboží v době uzavření smlouvy nebo před stanovenou dobou přechodu nebezpečí dostatečně odděleno a označeno k rozlišení od jiného zboží.

účinné od 1. 4. 1964(2) Nedojde-li k odevzdání podle odstavce 1 jen proto, že zboží má vady, přechází nebezpečí škody na zboží v době, v níž by k tomuto přechodu došlo, kdyby zboží vady nemělo, jestliže kupující, ač je k tomu oprávněn, bez zbytečného odkladu od smlouvy neodstoupí nebo nepožádá o dodání náhradního zboží nebo jestliže kupující takové oprávnění nemá; jinak přechází na kupujícího nebezpečí škody na zboží dodáním náhradního zboží bez vad.

účinné od 1. 4. 1964(3) Kupující, na něhož přešlo nebezpečí škody na zboží, je povinen zaplatit plnou kupní cenu, jestliže došlo k ztrátě, zničení, poškození nebo znehodnocení zboží po době přechodu nebezpečí, a to bez ohledu na to, z jakých příčin škoda vznikla, ledaže ji způsobil prodávající. Kupující není oprávněn odstoupit od smlouvy nebo uplatňovat nárok na náhradu škody, jestliže prodávající nesplnil svůj závazek pro škodu na zboží vzniklou po přechodu nebezpečí škody na zboží na kupujícího.

§ 381

účinné od 1. 4. 1964(1) Nebezpečí škody na zboží přechází na kupujícího i tehdy, je-li kupující v prodlení s převzetím zboží.

účinné od 1. 4. 1964(2) K přechodu nebezpečí podle odstavce 1 u zboží určeného podle druhu je zapotřebí, aby zboží bylo odděleno od ostatního zboží a zřetelně označeno jako zboží určené k splnění určité smlouvy a aby prodávající kupujícího o způsobu uložení zboží vyrozuměl.

§ 382

účinné od 1. 4. 1964Je-li v době uzavření smlouvy zboží již přepravováno (zboží na cestě), přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího okamžikem předání zboží prvnímu dopravci, jsou-li zároveň splněny podmínky pro odevzdání zboží. Jestliže prodávající při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že již došlo ke škodě na zboží, nese tuto škodu prodávající.

§ 383

účinné od 1. 4. 1964Smluvní ujednání určující místo, kam hradí prodávající dopravní náklady, neznamená v pochybnostech určení místa přechodu nebezpečí škody na zboží.

§ 384

účinné od 1. 4. 1964Při smíšených hromadných zásilkách, které obsahují zboží určené pro několik kupujících, přechází nebezpečí škody na zboží na každého z kupujících v poměru k jeho podílu na hromadné zásilce, jakmile došlo k odevzdání zboží jeho předáním prvnímu dopravci; prodávající je však povinen kupujícího vyrozumět o odeslání hromadné zásilky.