Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 118

účinné od 1. 7. 1964(1) Řízení o dávku se zahajuje žádostí u okresního národního výboru; žadatel může podat žádost též u místního (městského) národního výboru svého bydliště, který ji postoupí okresnímu národnímu výboru.

účinné od 1. 7. 1964(2) Řízení o poskytování služby sociálního zabezpečení zahajuje národní výbor buď na žádost nebo z vlastního podnětu nebo z podnětu společenské organizace.

účinné od 1. 7. 1964(3) Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví, v kterých případech je třeba vyjádření místního (městského) národního výboru, výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí nebo jiného orgánu o pracovním a osobním hodnocení žadatele.

§ 119

účinné od 1. 7. 1964(1) Pracovník podává žádost o důchod na závodě, v němž je zaměstnán, u příslušného orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí*). Totéž platí i pro občany, kteří již nejsou v pracovním poměru, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, a pro pozůstalé.

účinné od 1. 7. 1964(2) Je-li pracovník v době podání žádosti neschopen práce a bydlí v jiném okrese, než v kterém je sídlo závodu, nebo bydlí-li pozůstalý po pracovníkovi v jiném okrese, než ve kterém je sídlo závodu, v němž byl pracovník zaměstnán, může být podána žádost o důchod u okresního národního výboru místa bydliště žadatele.

účinné od 1. 7. 1964(3) Pracovníci těch závodů, u nichž není ustaven odborový orgán, podávají žádost o důchod u okresního národního výboru, v jehož obvodu mají bydliště.

§ 120

účinné od 1. 7. 1964(1) Závod je povinen poskytnout odborovému orgánu veškerou pomoc; zejména sepisuje žádost o důchod a zajišťuje, aby žádost byla doložena potřebnými doklady a včas zaslána okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě žadatel bydlí. K sepisování žádostí o důchod je závod povinen určit svého pracovníka.

účinné od 1. 7. 1964(2) Státní úřad sociálního zabezpečení informuje odborový orgán, žádá-li o to, o průběhu řízení a pošle tomuto orgánu na vědomí opis rozhodnutí.

§ 121

účinné od 1. 7. 1964Za den uplatnění nároku na důchod se považuje den, kdy se pracovník (pozůstalý po pracovníkovi) poprvé obrátil na orgán základní organizace Revolučního odborového hnutí a požádal o důchod. Den uplatnění nároku musí závod vyznačit v žádosti.

§ 122

účinné od 1. 7. 1964Postup při přechodu z dočasné pracovní neschopnosti do plné (částečné) invalidity

účinné od 1. 7. 1964O plné (částečné) invaliditě pracovníka**) rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení

1. účinné od 1. 7. 1964a) na podkladě žádosti pracovníka o invalidní (částečný invalidní) důchod,
2. účinné od 1. 7. 1964b) z podnětu lékařské poradní komise (lékařské komise), jestliže pracovník neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň tří měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti.

§ 123

účinné od 1. 7. 1964Povinnosti vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má

1. účinné od 1. 7. 1964a) u pracovníků v pracovním poměru závod, u něhož je pracovník zaměstnán;
2. účinné od 1. 7. 1964b) u pracovníků pověřených činností v zahraničí (§ 35 a násl.) závod v Československé socialistické republice, k nimž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě organizace, která převzala povinnosti závodu vyplývající z předpisů o důchodovém zabezpečení nebo jíž bylo jejich plnění uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu; to platí též, pokud jde o experty činné v zahraničí (§ 37 a násl.);
3. účinné od 1. 7. 1964c) u domáckých dělníků závod, pro nějž domácký dělník koná sjednanou práci;
4. účinné od 1. 7. 1964d) u učňů závod, který jinak plní povinnosti závodu pro nemocenské pojištění;
5. účinné od 1. 7. 1964e) u brigádníků závod, pro nějž brigádník pracuje;
6. účinné od 1. 7. 1964f) u poslanců národního výboru (§ 41 a násl.) národní výbor, který obstarává osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde;
7. účinné od 1. 7. 1964g) u advokátů - členů advokátních organizací krajské (městské) sdružení advokátů, popřípadě Ústředí československé advokacie, pokud jde o jeho funkcionáře;
8. účinné od 1. 7. 1964h) u studentů vysokých škol škola, na které se studenti vzdělávají, a to i v době, kdy při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci ať v pracovním či učebním poměru; závod je povinen sdělit škole údaje potřebné ke splnění těchto povinností; to platí též, pokud jde o studující na školách, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání, i když podle učebních plánů a osnov konají výrobní práci v pracovním nebo učebním poměru;
9. účinné od 1. 7. 1964ch) u vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení svých pracovníků; u studentů a vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství a kultury;
10. účinné od 1. 7. 1964i) u spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů okresní národní výbor místa bydliště těch osob;
11. účinné od 1. 7. 1964j) u členů výrobních družstev jejich družstvo nebo družstevní organizace;
12. účinné od 1. 7. 1964k) u dobrovolných spolupracovníků pečovatelské služby národní výbor, který pečovateli vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby;
13. účinné od 1. 7. 1964l) u odsouzených odpykávajících trest v útvaru nápravného zařízení náčelník útvaru.

§ 124

účinné od 1. 7. 1964Povinnosti uložené závodu při vedení evidenčních listů plní u všech pracovníků téhož závodu, včetně pracovníků přidělených na pobočná (místně oddělená) pracoviště, útvar, u něhož je vedena účetní evidence jejich mezd.

§ 125

účinné od 1. 7. 1964(1) Závod je povinen zaznamenávat údaje o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši v evidenci pracovníků, a to zpravidla na mzdových listech.

účinné od 1. 7. 1964(2) Občan zaměstnávající pracovníka splní svou povinnost, jestliže má o pracovníku zaznamenány údaje předepsané v § 126 na mzdovém listě založeném pro účely daně ze mzdy*).

§ 126

účinné od 1. 7. 1964(1) Evidence, kterou závod vede o svých pracovnících, musí obsahovat pro účely sociálního zabezpečení tyto údaje:

1. účinné od 1. 7. 1964a) příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka; přitom se zaznamenávají i všechna dřívější příjmení;
2. účinné od 1. 7. 1964b) rodné číslo pracovníka uvedené v občanském průkaze;
3. účinné od 1. 7. 1964c) počátek a konec pracovního poměru pracovníka;
4. účinné od 1. 7. 1964d) přesné označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se druh činnosti označí podle názvosloví i podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech**);
5. účinné od 1. 7. 1964e) hrubý výdělek (mzdu) pracovníka za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky;
6. účinné od 1. 7. 1964f) kalendářní dobu, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, a dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého závodem pro účely studia účastníkům studia vedle zaměstnání;
7. účinné od 1. 7. 1964g) dobu, po kterou pracovník vykonával službu v ozbrojených silách;
8. účinné od 1. 7. 1964h) záznam, zda pracovník pobírá důchod a jaký.

účinné od 1. 7. 1964(2) Za hrubý výdělek (mzdu) pracovníka se považuje výdělek podle § 13; mzda nebo její náhrada poskytovaná při nástupu vojenské služby anebo po dobu jejího konání se nevykazuje jako výdělek.

účinné od 1. 7. 1964(3) Závod je povinen do 30. června 1965 založit, popřípadě doplnit záznamy o době výkonu a druhu zaměstnání zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie podle předpisů platných od 1. července 1964, a to i pro pracovníky, kteří toto zaměstnání vykonávali i před tímto dnem. Tyto záznamy je třeba vést nadále běžně.

§ 127

účinné od 1. 7. 1964Povinnost hlášení

účinné od 1. 7. 1964Závod je povinen vést a předkládat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení evidenční list o době zaměstnání a výdělku a na výzvu podávat i jiná hlášení; jde-li o pracovníka, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list a podávají se hlášení krajské vojenské správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra, podle toho, který orgán přiznal důchod.

§ 128

účinné od 1. 7. 1964(1) Evidenční list o době zaměstnání a výdělku založí závod ihned při vstupu pracovníka do pracovního poměru a vede jej po celou dobu, po kterou pracovní poměr trvá. Jakmile uplyne období, pro které je evidenční list určen, založí se nový evidenční list a dosavadní evidenční list se předloží podle § 130.

účinné od 1. 7. 1964(2) Přechází-li pracovník na jiné pracoviště téhož závodu, založí se pro něj nový evidenční list, jestliže jeho záznamy povede napříště jiný útvar závodu. V tom případě bude dosavadní evidenční list předložen jako při výstupu pracovníka ze zaměstnání (§ 130).

§ 129

účinné od 1. 7. 1964(1) Do evidenčního listu se zapisuje za každý kalendářní rok po uzávěrce mzdových listů, nejpozději do 30. dubna následujícího roku, doba trvání pracovního poměru, druh činnosti, hrubý výdělek (mzda) a doba, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy. U pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech.

účinné od 1. 7. 1964(2) V evidenčních listech uvádí závod druh činnosti vykonávané do 30. června 1964 podle dosavadních předpisů. Je-li druh činnosti zařazen do výhodnější pracovní kategorie podle nových předpisů, uvede závod údaje podle těchto nových předpisů za celou dřívější dobu v rubrice „Poznámka“.

§ 130

účinné od 1. 7. 1964(1) Evidenční listy se předkládají za období a ve lhůtách stanovených Státním úřadem sociálního zabezpečení, a to prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodu je útvar závodu, ve kterém je vedena evidence mezd (mzdová účtárna). Vede-li útvar závodu se sídlem na Slovensku evidenční listy za jeho pracovníky, kteří mají pracoviště v českých krajích, odevzdá je okresnímu národnímu výboru příslušnému pro tato pracoviště. Obdobně se postupuje, má-li útvar v českých krajích pracoviště na Slovensku.

účinné od 1. 7. 1964(2) Obsah i rozsah zvláštního hlášení (§ 127) je určen výzvou.

účinné od 1. 7. 1964(3) Mimo lhůtu stanovenou pro periodická předkládání evidenčních listů je závod povinen předložit evidenční list do jednoho týdne po konečném mzdovém vyúčtování

1. účinné od 1. 7. 1964a) při výstupu pracovníka ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že pracovník v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu;
2. účinné od 1. 7. 1964b) při zrušení závodu.

účinné od 1. 7. 1964(4) Při úmrtí pracovníka a při zahájení řízení o přiznání dávky z důchodového zabezpečení, nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.

účinné od 1. 7. 1964(5) Zůstane-li pracovník v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod, založí pro něj závod nový evidenční list, na němž pokračuje v záznamech.

§ 131

účinné od 1. 7. 1964Odchylky

účinné od 1. 7. 1964(1) Státní úřad sociálního zabezpečení může stanovit odchylný způsob vedení záznamů a hlášení okolností rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení pro některé skupiny pracovníků, u nichž to vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti, a pro hlášení kampaňových, sezónních a jiných krátkodobých prací.

účinné od 1. 7. 1964(2) Státní úřad sociálního zabezpečení může též stanovit odchylný způsob vedení a předkládání evidenčních listů pro závody, které vedou záznamy o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši na děrných štítcích nebo na jiných prostředcích záznamů pro samočinné zpracování dat.

§ 132

účinné od 1. 7. 1964Hlášení vstupu do zaměstnání a některých změn ve výkonu zaměstnání

účinné od 1. 7. 1964(1) Závod (občan) je povinen ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání

1. účinné od 1. 7. 1964a) poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění);
2. účinné od 1. 7. 1964b) pracovník, jemuž vstupem do zaměstnání vznikne nárok na přídavky na děti, na které se poskytuje pracovníku nebo jiné osobě výchovné k důchodu.

účinné od 1. 7. 1964(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka, jeho rodné číslo, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku. U poživatelky vdovského důchodu je závod povinen hlásit každého půl roku výši dosaženého hrubého výdělku a výši vypláceného nemocenského, a to odděleně. Jde-li o pracovníka, na jehož dítě pobírá jiná osoba výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, osobní data, bydliště a rodné číslo osoby, která pobírá výchovné.

účinné od 1. 7. 1964(3) Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo údaje uvedené v předchozím odstavci číslo výměru o přiznání důchodu.

účinné od 1. 7. 1964(4) Závod (občan) je povinen hlášení odeslat do 8 dnů po dni, kdy došlo k vstupu do zaměstnání, popřípadě, kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, Státnímu úřadu sociálního zabezpečení nebo okresnímu národnímu výboru podle toho, který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce; hlášení týkající se poživatelů důchodů z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů je závod povinen v uvedené lhůtě odeslat krajské vojenské správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

§ 133

účinné od 1. 7. 1964Součinnost zdravotnických zařízení

účinné od 1. 7. 1964(1) Zdravotnická zařízení ústavní péče jsou povinna podávat hlášení o občanech přijatých do ústavní péče a požívajících jakoukoliv dávku z důchodového zabezpečení nebo zaopatřovací příspěvek, pokud ústavní ošetřování potrvá déle než dva měsíce, a jde-li o dítě, na které náleží výchovné k důchodu, déle než šest měsíců.

účinné od 1. 7. 1964(2) Hlášení se podává o poživatelích důchodu, kteří neplní vůči nikomu vyživovací povinnost (včetně ženatých a vdaných, jejichž rodinní příslušníci mají vlastní příjem), nebo kteří mají povinnost vyživovat jen osoby, jimž bylo přiznáno výživné (příspěvek na výživu) rozhodnutím soudu (např. rozvedený, který plní vyživovací povinnost stanovenou soudem vůči bývalé manželce nebo vůči dítěti); jde-li o poživatele zaopatřovacího příspěvku nebo o dítě, na něž náleží výchovné, podává se hlášení vždy. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo jejich rodinných příslušníků.

účinné od 1. 7. 1964(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště poživatele důchodu (zaopatřovacího příspěvku), jeho rodné číslo a den, kdy byl přijat do ústavního ošetřování. Jde-li o dítě, na něž náleží výchovné, musí hlášení obsahovat uvedené údaje toho, kdo na dítě pobírá výchovné. Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo uvedené údaje též číslo výměru o přiznání důchodu.

účinné od 1. 7. 1964(4) Hlášení nutno odeslat do 15 dnů před koncem druhého měsíce ústavního ošetřování, a jde-li o dítě, na něž náleží výchovné, do 15 dnů před koncem šestého měsíce ústavního ošetřování Státnímu úřadu sociálního zabezpečení. Jde-li o poživatele sociálního důchodu nebo zaopatřovacího příspěvku, odešle se hlášení okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě má ošetřovaný bydliště; jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, odešle se hlášení krajské vojenské správě podle bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

§ 134

účinné od 1. 7. 1964Opravné řízení

účinné od 1. 7. 1964(1) Rozhodnutí okresního národního výboru se nepovažuje za podklad rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; totéž platí, bylo-li rozhodnutí okresního národního výboru sice vydáno po uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení, o kterém přísluší rozhodovat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné úvahy národního výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze odvolat ke krajskému národnímu výboru. Soud však přezkoumává zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

účinné od 1. 7. 1964(2) Rozhodnutí okresního národního výboru, které je toliko podkladem pro rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá účastníku řízení písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

§ 135

účinné od 1. 7. 1964Osobní rozsah

účinné od 1. 7. 1964Náhrada nutných výloh a ušlého výdělku v řízení o dávkách a službách sociálního zabezpečení náleží

1. účinné od 1. 7. 1964a) žadatelům o dávky nebo o služby sociálního zabezpečení, důchodcům a rodinným příslušníkům těchto osob, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení;
2. účinné od 1. 7. 1964b) průvodcům osob uvedených pod písm. a), uzná-li lékař, že tyto osoby potřebují průvodce k cestě k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise;
3. účinné od 1. 7. 1964c) zákonným zástupcům nezletilců, jestliže je doprovázejí na vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise.

§ 136

účinné od 1. 7. 1964Náhrada jízdného

účinné od 1. 7. 1964(1) Občanům uvedeným v § 135 náleží náhrada jízdného při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvoláni, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než dva kilometry.

účinné od 1. 7. 1964(2) Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže oprávněný uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musel nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohl včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.

účinné od 1. 7. 1964(3) Měl-li oprávněný možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.

účinné od 1. 7. 1964(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřovaného nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy*).

účinné od 1. 7. 1964(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje jen, jsou-li prokázány.

§ 137

účinné od 1. 7. 1964Stravné a nocležné

účinné od 1. 7. 1964(1) Denní stravné náleží, jestliže řízení v místě mimo bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět -

účinné od 1. 7. 1964(2) Nocležné náleží, jestliže vyšetřovaný by se nemohl při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba prokazovat.

účinné od 1. 7. 1964(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.

§ 138

účinné od 1. 7. 1964Náhrada jiných nutných výloh

účinné od 1. 7. 1964Jiné nutné výlohy, které měli občané v souvislosti s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise, k nimž byli předvoláni (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.

§ 139

účinné od 1. 7. 1964Náhrada ušlého výdělku

účinné od 1. 7. 1964(1) Pracovníkům, kteří se v řízení o dávkách nebo službách sociálního zabezpečení na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim ušel výdělek, jeho náhrada.

účinné od 1. 7. 1964(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou pracovníku náleží nemocenské nebo za kterou mu závod poskytne náhradu mzdy.

účinné od 1. 7. 1964(3) Náhrada ušlého výdělku náleží ve výši a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích také průvodcům osob, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily k jednání posudkové komise, potvrdil-li lékař, že předvolaný se nemohl dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.

účinné od 1. 7. 1964(4) Nárok na náhradu ušlého výdělku nutno uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením závodu obsahujícím údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlého výdělku a jeho výše.

§ 140

účinné od 1. 7. 1964Nárok na náhradu se uplatňuje u národního výboru, při němž je zřízena posudková komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor rozhodne o náhradě a provede její výplatu.

§ 141

účinné od 1. 7. 1964Kategorie funkcí

účinné od 1. 7. 1964(1) Službou v ozbrojených silách se rozumí pro nárok na starobní a invalidní důchod podle § 99 až 103 zákona a pro úpravu důchodů podle § 131, 132 a 134 zákona doba služby v ozbrojených silách od 9. května 1945. Jako služba v ozbrojených silách se hodnotí v rozsahu uvedeném v § 6 i doba odbojové činnosti a věznění.

účinné od 1. 7. 1964(2) Doba služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a doba služby konané před 9. květnem 1945 v bývalých bezpečnostních sborech se hodnotí pro nárok na důchod jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie, pokud nejde o činnost výkonného letce.

účinné od 1. 7. 1964(3) Zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se hodnotí pro nárok na starobní a invalidní důchod jako služba vojáka z povolání v I. (II.) kategorii.

účinné od 1. 7. 1964(4) Pro nárok na starobní a invalidní důchod pracovníka se hodnotí služba v ozbrojených silách v I. (II.) kategorii jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

účinné od 1. 7. 1964(5) Vojáku z povolání, který vykonával funkci I. (II.) kategorie a byl uvolněn pro výkon funkce v organizaci Komunistické strany Československa nebo Československého svazu mládeže v ozbrojených silách nebo v bezpečnostních sborech, se započítává doba výkonu stranické (mládežnické) funkce jako doba výkonu funkce I. (II.) kategorie.

účinné od 1. 7. 1964(6) Ustanovení § 1 až 3 platí obdobně.

§ 142

účinné od 1. 7. 1964Hrubý výdělek

účinné od 1. 7. 1964Hrubým výdělkem vojáka z povolání je úhrn hrubého služebního příjmu a příplatků podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, podléhajících dani ze mzdy.

§ 143

účinné od 1. 7. 1964Starobní důchod

účinné od 1. 7. 1964Nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání podle § 99 odst. 1 zákona zůstává zachován, jestliže

1. účinné od 1. 7. 1964a) od propuštění ze služby v ozbrojených silách neuplynulo více než dva roky, nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) občan po propuštění ze služby v ozbrojených silách ze zdravotních důvodů na podkladě rozhodnutí lékařské komise nebo z jiných vážných důvodů byl dále zaměstnán a dosáhl věku stanoveného pro nárok na starobní důchod nejpozději do pěti let po propuštění ze služby v ozbrojených silách.

§ 144

účinné od 1. 7. 1964Služby sociálního zabezpečení

účinné od 1. 7. 1964Příspěvky podle § 103 se poskytují na žádost oprávněného nebo z vlastního podnětu orgánu ministerstva národní obrany nebo ministerstva vnitra anebo z podnětu společenské organizace. Žádost o poskytnutí příspěvku se podává u toho orgánu, který přiznal důchod.

§ 145

účinné od 1. 7. 1964Odchylky pro řízení

účinné od 1. 7. 1964Ministerstva národní obrany a vnitra rozhodují v oborech své působnosti o nárocích na dávky z důchodového zabezpečení, jestliže

1. účinné od 1. 7. 1964a) žadatel splnil ke dni propuštění z ozbrojených sil podmínku aspoň 25 roků doby zaměstnání, z toho nejméně 20 roků služby v ozbrojených silách,
2. účinné od 1. 7. 1964b) žadateli o důchod byl přiznán v době služby v ozbrojených silách nebo při propuštění z ní invalidní (částečný invalidní) důchod, anebo stane-li se invalidním (částečně invalidním) do dvou roků od propuštění ze služby v ozbrojených silách,
3. účinné od 1. 7. 1964c) jde o občany uvedené v § 131 odst. 3 zákona,
4. účinné od 1. 7. 1964d) jde o občany, u nichž bylo učiněno opatření podle § 129 odst. 3 zákona,
5. účinné od 1. 7. 1964e) jde o dávky pozůstalých po občanech uvedených pod písm. a) až d).