Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 1

účinné od 1. 7. 1964(1) Kde zákon požaduje pro dosažení výhod z I. (II.) pracovní kategorie, aby byl pracovník v této kategorii zaměstnán v den vzniku nároku na důchod*), zachovávají se tyto výhody, jestliže

1. účinné od 1. 7. 1964a) od skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie neuplynulo více než dva roky nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) takové zaměstnání skončilo z důvodů zdravotních, které uznala posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, nebo z jiných vážných důvodů uznaných okresním národním výborem na podkladě vyjádření orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí a pokud tyto důvody trvají.

účinné od 1. 7. 1964(2) Jestliže pracovník přerušil zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie a přerušení netrvalo déle než pět let, započítává se jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie i doba zaměstnání vykonávaného v této kategorii před přerušením. Trvalo-li však přerušení bez vážného důvodu déle než pět let, započítává se doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie před přerušením pro zachování výhod ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jen byl-li pracovník do dne vzniku nároku na důchod znovu zaměstnán v I. (II.) pracovní kategorii aspoň tři roky.

účinné od 1. 7. 1964(3) Doba uvedená v odstavci 1 písm. a) a doba přerušení zaměstnání uvedená v odstavci 2 se prodlužuje o dobu, po kterou pracovník požíval invalidní (částečný invalidní) důchod.

účinné od 1. 7. 1964(4) Je-li náhradní dobou doba odbojové činnosti uvedená v § 6 odst. 1 č. 1, započítává se jako doba zaměstnání II. pracovní kategorie; náhradní doba uvedená v § 6 odst. 1 č. 2 a 3 se započítává jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

účinné od 1. 7. 1964(5) Nebyl-li pracovník zaměstnán v I. nebo II. pracovní kategorii po celou dobu potřebnou pro získání výhod z této pracovní kategorie, započítává se doba zaměstnání v této pracovní kategorii jako doba zaměstnání v nejblíže nižší pracovní kategorii.

§ 2

účinné od 1. 7. 1964(1) Doba učebního poměru učně vychovávaného pro zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se posuzuje jako doba zaměstnání této pracovní kategorie, jestliže se v rámci učebního plánu pravidelně provádí odborný výcvik učně na pracovištích nebo v provozech, kde se vykonává zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

účinné od 1. 7. 1964(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i pro osoby připravující se k výkonu zaměstnání mimo učební poměr.

§ 3

účinné od 1. 7. 1964(1) Funkcionářům národního výboru a funkcionářům komise lidové kontroly a statistiky, u nichž se doba výkonu funkce považuje za zaměstnání (§ 41) a kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii bezprostředně před počátkem výkonu této funkce, se započítává doba výkonu této funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se funkcionáři po skončení výkonu funkce vrátili do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl jim nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.

účinné od 1. 7. 1964(2) Členu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, členu odborové rady na stavbě a funkcionáři základní organizace Komunistické strany Československa nebo Československého svazu mládeže, který byl uvolněn pro výkon této funkce na závodě ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

účinné od 1. 7. 1964(3) Doba zaměstnání pracovníků Odborového svazu zaměstnanců v hornictví, Odborového svazu zaměstnanců hutního průmyslu a rudných dolů a Odborového svazu zaměstnanců ve stavebnictví, kteří byli před nastoupením zaměstnání ve svazu zaměstnáni v I. pracovní kategorii aspoň 20 let a u nichž s výkonem nynějšího zaměstnání je spojena povinnost pravidelně navštěvovat pracoviště pod zemí v dolech, se započítává jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

§ 4

účinné od 1. 7. 1964Doba zaměstnání

účinné od 1. 7. 1964Za dobu zaměstnání se považuje též doba,

1. účinné od 1. 7. 1964a) po kterou pracovník byl zařazen do pracovního útvaru*),
2. účinné od 1. 7. 1964b) soustavné pracovní činnosti vykonávané v ústavech sociální péče občany, kteří jsou umístěni v těchto ústavech pro velmi těžké tělesné (smyslové) nebo duševní poškození (§ 106 až 108), jestliže pracovní odměna dosahuje aspoň 120 Kčs měsíčně,
3. účinné od 1. 7. 1964c) pracovní výchovy v třídících domovech mládeže,
4. účinné od 1. 7. 1964d) po kterou byl pracovník začleněn okupanty v době nesvobody do zvláštních útvarů zřízených pro válečné účely.

§ 5

účinné od 1. 7. 1964(1) Jako náhradní doba se započítává:

1. účinné od 1. 7. 1964a) doba základní (presenční) služby, vojenského výcviku, cvičení ve zbrani, činné služby za mobilizace a jiné služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a v Československé armádě a v bezpečnostních sborech od 9. května 1945, pokud tyto služby nebyly konány z povolání,
2. účinné od 1. 7. 1964b) doba činné služby v poměru bývalých délesloužících poddůstojníků nebo další dobrovolné činné služby konané podle nařízení č. 224/1934 Sb., o podporučících a poručících v další činné službě, v obdobích uvedených pod písm. a).

účinné od 1. 7. 1964(2) Dobou jiné vojenské služby je:

1. účinné od 1. 7. 1964a) doba vojenské služby v Sovětské (Rudé) armádě do 8. května 1945,
2. účinné od 1. 7. 1964b) doba vojenské služby v československých legiích,
3. účinné od 1. 7. 1964c) doba vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,
4. účinné od 1. 7. 1964d) doba výkonu služby na hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu.

účinné od 1. 7. 1964(3) Do doby zaměstnání může být též započtena jako doba náhradní doba vojenské služby v jiných armádách (včetně doby zajetí), kterou konali povinně občané za doby nesvobody.

účinné od 1. 7. 1964(4) Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

§ 6

účinné od 1. 7. 1964(1) Do doby zaměstnání se započítává:

1. účinné od 1. 7. 19641. jedenapůlnásobně
   1. účinné od 1. 7. 1964a) doba činné služby v Sovětské (Rudé) armádě od 1. ledna 1923 do 21. června 1941,
   2. účinné od 1. 7. 1964b) doba činné služby v době nesvobody v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád, pokud se nezapočítává dvojnásobně (č. 2 a 3),
   3. účinné od 1. 7. 1964c) doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády,
   4. účinné od 1. 7. 1964d) doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody z politických, národnostních nebo rasových důvodů,
   5. účinné od 1. 7. 1964e) doba účasti na Slovenském národním povstání nebo na jiném domácím nebo zahraničním odboji**),
   6. účinné od 1. 7. 1964f) zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto paragrafu a nejdéle do skončení doby nesvobody;

1. účinné od 1. 7. 19642. dvojnásobně doba služby
   1. účinné od 1. 7. 1964a) v Sovětské (Rudé) armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 8. května 1945,
   2. účinné od 1. 7. 1964b) ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919,
   3. účinné od 1. 7. 1964c) v jednotkách 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu v době od 19. července 1941 do 8. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,
   4. účinné od 1. 7. 1964d) u polních útvarů v československých zahraničních nebo spojeneckých armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v severní Africe od listopadu 1940 do srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 8. května 1945, jestliže se tyto útvary zúčastnily bojů proti fašismu na západní frontě,
   5. účinné od 1. 7. 1964e) výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v období od srpna 1940 do srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,
   6. účinné od 1. 7. 1964f) v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,
   7. účinné od 1. 7. 1964g) v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území Československé republiky a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi,
   8. účinné od 1. 7. 1964h) československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939, a doba, kterou strávil v internačních táborech a v odbojovém hnutí ve Francii, v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech;

1. účinné od 1. 7. 19643. dvojnásobně doba
   1. účinné od 1. 7. 1964a) strávená za trvání činné služby na léčení ve zdravotnických ústavech na následky zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu služby uvedené pod č. 2, až do dne skončení nesvobody,
   2. účinné od 1. 7. 1964b) strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody pro aktivní politickou nebo odbojovou činnost proti fašismu a nacismu; stejně se započítává i doba věznění uvedená pod č. 1 písm. d), pokud vězeň byl prokazatelně účasten na aktivní odbojové činnosti přímo ve vězení, káznici nebo v koncentračním táboře.

účinné od 1. 7. 1964(2) Doby odbojové činnosti (odstavec 1) se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem*) ve spolupráci se Svazem protifašistických bojovníků.

§ 7

účinné od 1. 7. 1964Pečuje-li žena o dítě, jehož oba rodiče nebo matka žijí, hodnotí se ženě péče o dítě, jen jestliže je dítě na ženu převážně odkázáno výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče.

účinné od 1. 7. 1964Úprava nároků získaných v různých druzích důchodového zabezpečení (pojištění)

§ 8

účinné od 1. 7. 1964Hodnocení nároků získaných v důchodovém zabezpečení družstevních rolníků

účinné od 1. 7. 1964(1) Nárok na důchod pracovníka, který byl členem jednotného zemědělského družstva, jež nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, a který nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků,

1. účinné od 1. 7. 1964a) jestliže byl tento pracovník po skončení pracovní činnosti v družstvu zaměstnán do vzniku nároku na důchod aspoň po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod; doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se v tomto případě započítává pro vznik i výši nároku na důchod;
2. účinné od 1. 7. 1964b) jestliže tento pracovník sice nesplňuje podmínku pod písm. a), avšak získal v samotném důchodovém zabezpečení pracovníků dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, a jde-li o starobní důchod, dobu potřebnou pro nárok na tento důchod; uplynulo-li však mezi skončením zaměstnání a vstupem do nového zaměstnání více než pět let, započítává se doba zaměstnání předcházející době pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu, jen jestliže byl znovu zaměstnán aspoň tři roky. Doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se započítává v tomto případě pro výši důchodu.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nelze-li nárok pracovníka uvedeného v předchozím odstavci posuzovat podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, posuzuje se podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků; doba zaměstnání se započítává v tomto případě jako doba důchodového zabezpečení družstevních rolníků.

účinné od 1. 7. 1964(3) Podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků se posuzuje vždy nárok na důchod pracovníka, který nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků a byl před vstupem do pracovního poměru

1. účinné od 1. 7. 1964a) členem jednotného zemědělského družstva s vyšší úrovní hospodaření, nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) členem jiného jednotného zemědělského družstva, jestliže mu byly při vstupu do družstva zachovány nároky na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků**), nebo
3. účinné od 1. 7. 1964c) členem jednotného zemědělského družstva a stal se při přeměně družstva na státní statek nebo na jinou zemědělskou organizaci pracovníkem tohoto statku nebo této organizace;

účinné od 1. 7. 1964ve všech těchto případech se doba důchodového zabezpečení družstevních rolníků započítává pro vznik i výši nároku na důchod.

účinné od 1. 7. 1964(4) Podmínkou pro hodnocení doby důchodového pojištění družstevních rolníků před 1. dubnem 1962 jako doby zaměstnání podle předchozích odstavců je, že bylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné; doba, za kterou nebylo zaplaceno pojistné, se nehodnotí.

účinné od 1. 7. 1964(5) Doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie; jestliže se však pracovní činnost v družstvu hodnotí podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků jako činnost II. pracovní kategorie, hodnotí se doba této činnosti jako doba zaměstnání II. pracovní kategorie.

§ 9

účinné od 1. 7. 1964Hodnocení nároků získaných v důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících

účinné od 1. 7. 1964(1) Nárok na důchod pracovníka, který byl důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící (spolupracující člen rodiny) a nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z tohoto pojištění, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, jestliže pracovník byl po skončení samostatné výdělečné činnosti zaměstnán aspoň po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, jde-li o invalidní (částečný invalidní) důchod, a aspoň po dobu 10 roků, jde-li o starobní důchod. Nesplňuje-li pracovník podmínky uvedené v předchozí větě, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících; doba zaměstnání se započítává v tomto případě jako doba důchodového pojištění osob samostatně hospodařících.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nárok na důchod pracovníka, který byl důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící (spolupracující člen rodiny), nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z tohoto pojištění a byl již před započetím samostatné výdělečné činnosti zaměstnán, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků obdobně podle § 8 odst. 1 písm. b).

účinné od 1. 7. 1964(3) Podmínkou pro hodnocení doby důchodového pojištění osob samostatně hospodařících (spolupracujících členů rodiny) jako doby zaměstnání je, že bylo včas zaplaceno pojistné*) za celou dobu trvání tohoto pojištění; doba důchodového pojištění se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.

§ 10

účinné od 1. 7. 1964(1) Nárok na starobní nebo invalidní důchod pracovníka, který byl před vstupem do zaměstnání osobou samostatně hospodařící a jemuž nevznikl nárok na důchod jako družstevníku nebo jako osobě samostatně hospodařící jen proto, že nebylo řádně zaplaceno pojistné, se posuzuje vždy jen podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků, popřípadě o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících pro něj platných v den, kdy se jinak splnily všechny podmínky pro nárok na důchod s výjimkou podmínky zaplacení pojistného.

účinné od 1. 7. 1964(2) Pracovníku, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků nebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, nepobíral po 30. červnu 1964 důchod a byl zaměstnán po splnění podmínek pro nárok na důchod aspoň 5 roků, může být přiznán důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, jestliže z celkové doby jeho pracovní činnosti připadají aspoň tři čtvrtiny na dobu zaměstnání.

§ 11

účinné od 1. 7. 1964(1) Pracovníku, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků nebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, zvyšuje se nárok na starobní důchod za dobu zaměstnání před 1. červencem 1964 podle předpisů platných před tímto dnem. Za dobu zaměstnání po 30. červnu 1964 se nárok na starobní důchod zvyšuje podle předpisů platných pro pracovníky, jestliže pracovník nepobíral po dobu zaměstnání starobní důchod; ustanovení § 16 odst. 2, § 17 odst. 2 a § 117 odst. 1 zákona tu však neplatí.

účinné od 1. 7. 1964(2) Zvýšení nároku na starobní důchod podle předchozího odstavce se vypočítává,

1. účinné od 1. 7. 1964a) jde-li o důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků z průměrné měsíční pracovní odměny, z níž byl důchod vyměřen. Nebyl-li důchod vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod;
2. účinné od 1. 7. 1964b) jde-li o důchod z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

účinné od 1. 7. 1964(3) Byla-li výplata důchodu zastavena na žádost pracovníka, může být obnovena, trvá-li zaměstnání, nejdříve po uplynutí jednoho roku.

§ 12

účinné od 1. 7. 1964(1) Do doby, z níž se vypočítává průměrný měsíční výdělek, se zahrnují též období, v nichž neměl pracovník žádný výdělek. Do této doby se však nezahrnují náhradní doby a doby, po které bylo zaměstnání přerušeno z vážných důvodů (§ 8 zákona).

účinné od 1. 7. 1964(2) Stal-li se poživatel invalidního (částečného invalidního) důchodu částečně invalidním (plně invalidním) a v době požívání důchodu nebyl zaměstnán, vyměřuje se částečný invalidní (invalidní) důchod vždy jen z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dosavadní důchod.

účinné od 1. 7. 1964(3) Jestliže pracovník požívá nebo požíval starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, který byl vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, nebo důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, který byl vyměřen z důchodového základu, nesmí být jeho důchod ze zaměstnání vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činila průměrná měsíční pracovní odměna nebo důchodový základ (§ 133 zákona), z nichž byl vyměřen dřívější důchod.

účinné od 1. 7. 1964(4) Nedotčena zůstávají ustanovení o výpočtu průměrného ročního výdělku pracovníků, kteří byli uvolněni nebo přemístěni v důsledku reorganizace průmyslu a státní správy*) anebo v souvislosti s přestavbou územní organizace státu, ke dni jejich uvolnění nebo přemístění, jestliže je to pro pracovníka výhodnější.

účinné od 1. 7. 1964(5) Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

§ 13

účinné od 1. 7. 1964Hrubý výdělek

účinné od 1. 7. 1964(1) Hrubým výdělkem je veškerá hrubá mzda (příjem) dosažená v zaměstnání nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním, jestliže podléhá dani ze mzdy.

účinné od 1. 7. 1964(2) Hrubým výdělkem je také hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše.

účinné od 1. 7. 1964(3) Do hrubého výdělku se nezapočítává mzda (příjem), která je osvobozena od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy.**).

účinné od 1. 7. 1964(4) Prémie se počítají do hrubých výdělků dosažených v té době, v níž byly vyplaceny.

účinné od 1. 7. 1964(5) Naturální požitky se pro určení hrubého výdělku oceňují stejně jako pro účely daně ze mzdy***).

účinné od 1. 7. 1964(6) Hrubým výdělkem pracovníka, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání (§ 6 zákona), je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání; pracuje-li pracovník také v jednotném zemědělském družstvu, započítávají se do hrubých výdělků i příjmy z pracovní činnosti započitatelné podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků pro stanovení průměrné měsíční pracovní odměny.

účinné od 1. 7. 1964(7) Do hrubých výdělků pracovníka, který v době, z níž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek, byl střídavě zaměstnán nebo důchodově zabezpečen jako člen jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva anebo jako příslušník ozbrojených sil, se započítávají také příjmy z pracovní činnosti započitatelné podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků pro stanovení průměrné měsíční odměny nebo hrubé výdělky ve výrobním družstvu (hrubé výdělky vojáků z povolání); příjmy z pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu za dobu před 1. dubnem 1962 se však započítávají, jen bylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě.

účinné od 1. 7. 1964(8) Do hrubého výdělku pracovníka, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do zaměstnání důchodově pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jiná osoba samostatně hospodařící, se započítávají jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vyměřovací základy, podle nichž se stanovila výše pojistného, avšak jen bylo-li včas zaplaceno pojistné.

účinné od 1. 7. 1964(9) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i o hrubém výdělku členů výrobních družstev; do výdělku se však včítá i doplňková odměna za práci, a to v tom roce, v němž byla vyplacena.

§ 14

účinné od 1. 7. 1964Odpočítávání některých dob při výpočtu průměrného měsíčního výdělku

účinné od 1. 7. 1964(1) Kryje-li se náhradní doba s dobou zaměstnání, hledí se k době zaměstnání a k výdělkům v ní dosaženým, je-li to pro pracovníka výhodnější.

účinné od 1. 7. 1964(2) K době učňovského poměru nebo studia ani k příjmům v této době dosaženým se nehledí, je-li to pro pracovníka výhodnější.

účinné od 1. 7. 1964(3) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ani když pracovnice nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

§ 15

účinné od 1. 7. 1964Rok prvého vstupu do zaměstnání. Rok výstupu ze zaměstnání

účinné od 1. 7. 1964(1) Jestliže rok prvého vstupu do zaměstnání spadá do období posledních 10 nebo 5 kalendářních let, za které se vypočítává průměrný měsíční výdělek, vypočítává se tento výdělek i za dobu kratší 10 (5) let z hrubých výdělků dosažených za kalendářní léta po roce prvního vstupu do zaměstnání.

účinné od 1. 7. 1964(2) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době zaměstnání ani k výdělkům dosaženým v kalendářním roce,

1. účinné od 1. 7. 1964a) v němž pracovník poprvé vstoupil do zaměstnání a
2. účinné od 1. 7. 1964b) v němž vznikl pracovníku nárok na důchod nebo v němž pracovník skončil zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod (§ 9 odst. 2 zákona).

účinné od 1. 7. 1964(3) Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem prvého vstupu do zaměstnání, vypočítá se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených za celou dobu zaměstnání; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, který je současně rokem prvého vstupu do zaměstnání.

§ 16

účinné od 1. 7. 1964Starobní důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena pečuje nebo pečovala o dítě aspoň do skončení jeho povinné školní docházky.

účinné od 1. 7. 1964(2) Podmínka výchovy dítěte je splněna též, jestliže žena nemohla dočasně osobně pečovat o dítě nebo dokončit jeho výchovu z vážných důvodů, zejména pro nemoc nebo proto, že dítě zemřelo nebo bylo delší dobu v ústavní péči. Podmínka výchovy není splněna, jestliže dítě zemřelo do šesti měsíců po narození nebo jestliže se žena ujala výchovy dítěte krátce před dosažením jeho zletilosti.

účinné od 1. 7. 1964(3) Péče ženy o jiné než její (i osvojené) dítě se hodnotí pro nárok na starobní důchod za podmínek stanovených v § 7.

§ 17

účinné od 1. 7. 1964(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než rok.

účinné od 1. 7. 1964(2) Soustavné zaměstnání je zaměstnání v pracovním poměru vykonávané s určitou pravidelností a v takovém rozsahu, že dosažený výdělek tvoří stálý zdroj příjmu pracovníka; takovým zaměstnáním však není zaměstnání, které nezakládá pojistnou povinnost v nemocenském pojištění podle předpisů platných pro pracovníky*).

účinné od 1. 7. 1964(3) Plně invalidním je též pracovník, který pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav může sice vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen za zcela mimořádných podmínek (např. slepci, osoby s velmi těžkými ortopedickými vadami).

účinné od 1. 7. 1964(4) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, jestliže je pracovníku zcela cizí a odlehlé jeho dosavadnímu zaměstnání a není-li v něm dostatečně využito jeho dřívějších schopností, takže z hlediska společnosti není účelné, aby pracovník vykonával takové nepřiměřené zaměstnání. Dřívějšími schopnostmi pracovníka se rozumí jak vrozené tělesné i duševní schopnosti, tak i dovednosti, vědomosti a zkušenosti získané před dlouhodobým zhoršením zdravotního stavu přípravou pro povolání v závodech nebo studiem na školách všech stupňů, popřípadě déle trvajícím výkonem zaměstnání.

§ 18

účinné od 1. 7. 1964(1) Za podstatný pokles výdělku pracovníka se zpravidla považuje, jestliže průměr jeho hrubých výdělků za posledních šest měsíců je aspoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává důchod, avšak neomezený podle § 9 odst. 3 zákona. Jde-li však o důchod, který podle dřívějších předpisů nebyl stanoven z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, nebo jestliže se pracovník stal částečně invalidním v době přípravy pro povolání anebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné změny ve mzdových poměrech pracovníků, srovnává se průměr hrubých výdělků pracovníka zpravidla za posledních šest měsíců s průměrnou mzdou obvykle dosahovanou v zaměstnání, které pracovník konal v době vzniku nároku na důchod.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nečiní-li hrubý výdělek pracovníka (poživatele částečného invalidního důchodu) více než 1000 Kčs měsíčně, považuje se podmínka podstatného poklesu výdělku za splněnou.

účinné od 1. 7. 1964(3) Zaměstnání stejně kvalifikované je zaměstnání, které není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání, klade podobné požadavky na zdatnost pracovníka a zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku jako v dosavadním zaměstnání.

účinné od 1. 7. 1964(4) Zvlášť ulehčené pracovní podmínky jsou podstatné pracovní úlevy, zejména zvláštní úprava pracovní doby (např. zkrácení pracovní doby a rozmnožení nebo prodloužení pracovních přestávek), snížení požadavků na pracovní výkon pracovníka pracujícího v úkolu apod.

účinné od 1. 7. 1964(5) Zaměstnání méně kvalifikované je zaměstnání, na něž pracovník stačí svými tělesnými a duševními schopnostmi, které však při srovnání s dosavadním zaměstnáním klade menší požadavky na tělesnou sílu, dovednost, vědomosti a zkušenosti, popřípadě na odpovědnost pracovníka, a zpravidla mu umožňuje dosáhnout jen podstatně nižšího výdělku než v dosavadním zaměstnání.

§ 19

účinné od 1. 7. 1964Stal-li se invalidním (částečně invalidním) občan, který utrpěl poškození zdraví následkem účasti v boji proti fašismu jako příslušník ozbrojených útvarů anebo následkem věznění z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody, předpokládá se, že invalidita (částečná invalidita) vznikla v souvislosti s touto účastí (vězněním), není-li tato souvislost vyloučena povahou případu.

§ 20

účinné od 1. 7. 1964(1) Stejné nároky, jako při pracovním úrazu, má pracovník též při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti za okolností uvedených v § 54. Přitom se za průměrný měsíční výdělek (§ 9 zákona) považuje nejméně částka 800 Kčs.

účinné od 1. 7. 1964(2) Nemoci z povolání jsou nemoci uvedené v příloze k této vyhlášce, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.