Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 20

(1) Stejné nároky, jako při pracovním úrazu, má pracovník též při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti za okolností uvedených v § 54. Přitom se za průměrný měsíční výdělek (§ 9 zákona) považuje nejméně částka 800 Kčs.

(2) Nemoci z povolání jsou nemoci uvedené v příloze k této vyhlášce, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.

§ 21

Stal-li se znovu plně invalidním pracovník, který již dříve pobíral invalidní důchod, hodnotí se pro výši invalidního důchodu též doba pobírání dřívějšího invalidního důchodu, jestliže tato doba byla hodnocena jako doba přičtená pro výši tohoto dřívějšího důchodu.

§ 22

Obecné životní podmínky značně ztěžuje takový dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se projevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami (např. stav po amputaci končetiny), pro něž může pracovník vykonávat běžné životní úkony (oblékání, obstarávání jídla, cesta do práce) a uspokojovat obvyklé společenské a kulturní potřeby (návštěva veřejných místností, kulturních podniků) jen se značnými obtížemi ve srovnání se zdravými pracovníky žijícími v podobném prostředí.

§ 23

Jestliže nikdo z rodičů nebo z osob, na něž bylo dítě převážně odkázáno výživou, nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod, náleží oboustranně osiřelému dítěti sirotčí důchod, jen jestliže aspoň jeden z rodičů nebo z osob, na něž bylo dítě převážně odkázáno výživou, měl v době smrti trvalý pobyt v Československé socialistické republice.

§ 24

O splnění podmínky výchovy dítěte pro vznik nároku na vdovský důchod platí § 16 odst. 1 až 3.

§ 25

Souběh vdovského důchodu s jiným důchodem a s příjmem z výdělečné činnosti

(1) Příjmem z výdělečné činnosti je nejen hrubý výdělek z pracovního nebo obdobného poměru, nýbrž i příjem z jakékoli činnosti pravidelně konané. Do příjmu se zahrnují též peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) nahrazující ušlý příjem z výdělečné činnosti. Jde-li však o výdělečnou činnost, která by zakládala důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících, považují se za příjem z této činnosti vyměřovací základy stanovené podle předpisů o důchodovém pojištění uvedených osob.

(2) Do úhrnu důchodu a příjmu z výdělečné činnosti se nevčítá zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(3) Péčí o dítě se rozumí péče poskytovaná dítěti do skončení povinné školní docházky; poté nejdéle do 26. roku věku dítěte, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 33 odst. 3 zákona.

(4) Jestliže pracující poživatelce vdovského důchodu náleží invalidní (částečný invalidní) důchod nebo starobní důchod (§ 58 zákona), provede se nejprve úprava důchodů podle § 56 zákona a vdovský důchod nebo jeho část se krátí pro souběh s výdělkem podle ustanovení o souběhu vdovského důchodu s výdělkem.

§ 26

Sirotčí důchod a výchovné

Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují

1. a) stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku,
2. b) hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách,
3. c) výživné (alimenty) poskytované na dítě,
4. d) výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se na budoucí povolání v pracovním poměru získal v době své dovolené na zotavenou,
5. e) výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány,
6. f) příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i výdělek za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr; *)

jde-li o výchovné, nepovažuje se za vlastní příjem dítěte ani jeho sirotčí důchod včetně případného zvýšení pro bezmocnost.

§ 27

(1) Za potřebného se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena vlastními příjmy ani výživným od jiných osob.

(2) Výživa se zpravidla nepokládá za zabezpečenou, jestliže

1. a) jednotlivá osoba je odkázána na příjem nedosahující 550 Kčs měsíčně nebo manželská dvojice (druh a družka) na příjem nedosahující 900 Kčs měsíčně;
2. b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,5 ha a v horské oblasti 2 ha.

(3) Při posuzování potřebnosti se nehledí k vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, jestliže by jejím plněním byla ohrožena slušná životní míra povinného nebo příslušníků jeho rodiny.