Vyhláška Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích

§ 100

Ochranné přilby

(1) Ochranné přilby řidiče a spolujezdců vozidel kategorie L a jejich doplňkové příslušenství vyrobené po 1. 1. 1986 musí být homologovány podle zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy.⁸⁹)

(2) Ochranné přilby pro cyklisty a jejich doplňkové příslušenství musí ode dne účinnosti této vyhlášky splňovat ustanovení zvláštního předpisu nebo doporučené technické normy⁸⁹)a musí být schváleny ministerstvem.

§ 101

Výrobní (tovární) štítky, výrobní čísla a homologační čísla

(1) Motorová a jejich přípojná vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena po 1. 1. 1985, musí mít na snadno přístupném místě v přední části vozidla dobře čitelný a trvanlivý výrobní (tovární) štítek s kódovým číselným a písmenným označením výrobce a typu vozidla VIN, který nesmí být snadno odstranitelný; dále musí být na štítku uvedeny zejména tyto údaje:

1. - celková hmotnost,
2. - celková hmotnost jízdní soupravy (u tažných vozidel),
3. - nejvyšší přípustná hmotnost připadající na jednotlivé nápravy (mimo vozidel kategorií L₁, L₃ a L₄),
4. - u vozidel kategorie M₁ celková hmotnost nebrzděného přípojného vozidla,
5. - číslo typového schválení technické způsobilosti k provozu v České republice.

Pokud ve výrobním čísle VIN není zakódován rok výroby nebo modelový rok, musí být rok výroby nebo modelový rok uveden na výrobním štítku. Některé údaje mohou být uvedeny i na zvláštním samostatném štítku.

(2) Na snadno přístupném místě vozidla musí být čitelně vyraženo výrobní číslo podvozku; na karosérii osobních automobilů a vozidel bez samostatného podvozku výrobní číslo karosérie; na motoru výrobní číslo motoru.

(3) Není-li výrobní číslo podvozku, karosérie nebo motoru čitelné nebo vůbec zjistitelné, nebo nelze-li je bezpečně určit, musí být vyraženo nové číslo přidělené orgánem, u něhož je vozidlo evidováno.

(4) Každé vozidlo, jeho součásti a příslušenství vyrobené nebo dovezené po 1. 1. 1985 schválené podle zvláštních předpisů,³) musí být opatřeno štítkem s vyznačeným schvalovacím znakem homologace. Schvalovací znak homologace musí obsahovat tyto údaje: země schválení, číslo zvláštního předpisu,³) série změn zvláštního předpisu, číslo homologace. Vozidlo, jeho součásti a příslušenství musí být opatřeny shodným homologačním znakem se znakem uvedeným v protokolu o homologaci. (Příklad schvalovacího znaku homologace: E8 10R-01 0047 (E8 musí být v kruhu) E8 = země schválení (ČR), 10R = Předpis EHK č. 10, 01 = série změn 01 Předpisu EHK č. 10, 0047 = číslo homologace podle předpisu EHK).

Pokud je vozidlo opatřeno výrobním štítkem výrobce, na němž je uvedeno číslo národního typového schválení v České republice, pak toto vozidlo určené k registraci v České republice nemusí být vybaveno zvláštním či integrovaným štítkem s vyznačením všech provedených dílčích homologací. Štítky s vyznačením homologací podle příslušných předpisů OSN EHK a směrnic EU/EHS se považují za vzájemně ekvivalentní.

§ 102

Značení některých údajů na vozidle

(1) Vozidla kategorií M₂, M₃, N₂, N₃ a O a vozidla uvedená v částích III., IV. a VII. této vyhlášky (s výjimkou traktorů) musí mít na zádi karosérie, a to pokud to konstrukce vozidla dovoluje, v levé polovině vyznačenu nejvyšší povolenou rychlost zaokrouhlenou

1. - u vozidel s konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h^-1 na nejbližší nižší celé číslo,
2. - u ostatních vozidel na nejblíže nižší celé číslo dělitelné pěti.

Označení se provede kruhem bílé barvy lemovaným červenou barvou o vnějším průměru 200 mm; písmena v kruhu musí mít výšku „k“ 35 mm, „m“ 24 mm, číslice 75 až 80 mm, tloušťku písmen 6 mm, číslic 12 mm, barvu nápisu černou. Kruh nesmí být zakryt.

(2) Není-li možno u přípojných vozidel opatřených závěsným zařízením s koulí ISO 50 a u pracovních strojů umístit značku o průměru 200 mm, je přípustné použít značky o průměru 150 mm.

(3) Vozidla (s výjimkou dvoukolových a jejich přípojných vozidel, přívěsů kategorií O₁ a O₂ a vozidel kategorie T) musí mít na vhodném místě vyznačen předepsaný tlak v pneumatikách (§ 37).

(4) Vozidla [s výjimkou vozidel uvedených v § 74 odst. 2 písm. a) a b) této vyhlášky], jež jsou vybavena spojovacím zařízením, musí mít v blízkosti tohoto zařízení zřetelně a kontrastně vyznačenu celkovou hmotnost přípojného (přípojných) vozidla, které je možno bezpečně táhnout za všech provozních podmínek.

(5) Vozidla se vznětovým motorem musí mít na štítku vyznačenu hodnotu korigovaného součinitele absorpce.

(6) Ostatní nápisy, které musí být vyznačeny na vnějším povrchu karosérie vozidla podle této vyhlášky, musí mít rozměry písmen a číslic alespoň výšky 24 mm ( popř. 35 mm), tloušťku 6 mm; barva nápisu musí být bílá. Není-li nápis dostatečně kontrastní, je třeba zvýraznit jeho kontury.

(7) Informativní štítky umístěné na vozidle, které jsou nezbytné pro obsluhu vozidla a cestující, pokud nejsou v provedení piktogramovém, musí být v českém jazyce.

§ 103

Hasicí přístroje

(1) Autobusy s obsaditelností do 22 cestujících mimo řidiče, autobusy třídy I, osobní autobusové přívěsy a návěsy a pracovní stroje samojízdné určené pro sklizeň obilí musí být vybaveny jedním nebo několika hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 6 kg; ostatní autobusy musí být vybaveny hasicími přístroji s celkovou náplní nejméně 12 kg. Sanitní vozidla musí být vybavena hasicím přístrojem s náplní nejméně 2 kg. Vozidla taxislužby musí být vybavena hasicími přístroji podle zvláštních předpisů.⁹⁰)

(2) Hasicí přístroje musí být schváleného typu podle zvláštního předpisu,⁹¹) ve vozidle musí být v pohotovostním stavu, umístěny na dobře viditelném a snadno přístupném místě, přičemž jeden přístroj musí být v bezprostřední blízkosti řidiče vozidla.

§ 104

Přenosný výstražný trojúhelník

Pro vyznačení nouzového stání vozidla na pozemní komunikaci musí být motorová vozidla, s výjimkou dvoukolových motorových vozidel, jednonápravových traktorů s přívěsem, motorových ručních vozíků vybavena přenosným výstražným trojúhelníkem schváleného typu podle zvláštního předpisu.⁹²)

§ 105

Další výbava motorových a přípojných vozidel

(1) Každé motorové vozidlo musí být vybaveno prostředky a pomůckami, s jejichž pomocí je možno opravit běžné závady vzniklé na vozidle.

(2) Vozidla kategorií M a N musí mít tuto minimální výbavu:

1. a) náhradní elektrické pojistky, pokud jsou v elektrické instalaci používány, po jedné od každého užitého druhu,
2. b) po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla,
3. c) příruční zvedák schváleného typu o nosnosti rovnající se alespoň zatížení nejvíce zatížené nápravy vozidla nebo rovnající se hmotnosti zvedané části z celkové hmotnosti vozidla při zvedání této části způsobem stanoveným výrobcem pro použití zvedáku,
4. d) klíč na matice (šrouby) kol,
5. e) náhradní kolo (ráfek s pneumatikou) s takovým upevněním držáku, které zajišťuje, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; tato povinnost se nevztahuje na vozidla, která mají opatřena všechna kola pneumatikami zvláštní konstrukce umožňující nouzové dojetí po defektu; tahač návěsu může mít náhradní kolo umístěno na připojeném návěsu.

Pro traktory a pro pracovní stroje samojízdné platí ustanovení tohoto odstavce, s výjimkou písmene e) tohoto paragrafu, pro jednonápravové kultivační traktory tento odstavec neplatí.

(3) Přívěsy o celkové hmotnosti větší než 750 kg a návěsy musí mít náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou předepsaného druhu a rozměru upevněné v držáku, který zajišťuje, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; souprava tahače s návěsem může v případě stejných rozměrů pneumatik a stejného provedení kola mít jedno společné náhradní kolo. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro jednoúčelové zemědělské a lesnické pracovní stroje přípojné; výrobce k nim dodá náhradní kolo s ráfkem a s pneumatikou volně ložené na zvláštní přání.

(4) Vozidla kategorií L₃, L₄ a L₅ musí mít tuto minimální výbavu:

1. a) jednu náhradní pojistku,
2. b) po jedné náhradní žárovce od každého druhu žárovky používané pro vnější osvětlení a světelnou signalizaci vozidla.

(5) Každé motorové vozidlo poháněné vlastní motorickou silou, kromě vozidel kategorií L₁, L₂ a L_M, jednonápravového traktoru s přívěsem, ručního motorového vozíku a jízdního kola s pomocným motorkem, musí být vybaveno příslušným druhem lékárničky (druhy lékárniček a jejich obsah je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky), podle druhu vozidla pro poskytnutí předlékařské dočasné první pomoci. Obsah lékárničky musí být uložen v samostatném pouzdře s charakteristickým označením. Lékárnička musí být ve vozidle uložena v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U vozidel pro hromadnou přepravu cestujících musí být lékárnička umístěna na označeném a přístupném místě v prostoru vozidla pro cestující. Provozovatel vozidla je povinen lékárničku udržovat v řádném stavu, přičemž doba použitelnosti jednotlivých druhů zdravotnických potřeb je omezena

1. a) dezinfekční roztoky a sterilní obvazové materiály dobou jejich expirace (životnosti),
2. b) ostatní obvazové materiály nejdéle pět let od data jejich expirace, pokud nemají porušený obal.

Lékárničkou pro dvoukolová a tříkolová vozidla (motolékárničkou) musí být vybaveno každé dvoukolové a tříkolové motorové vozidlo, kromě vozidel uvedených výše. Všechna motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly musí být vybavena lékárničkou (autolékárničkou) následujících velikostí

1. a) vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností více než 80 cestujících velikosti III,
2. b) vozidla pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností do 80 cestujících včetně, velikosti II,
3. c) ostatní motorová vozidla velikosti I.

Pro vozidla městské hromadné přepravy osob je dostačující autolékárnička velikosti II bez ohledu na jejich obsaditelnost. Motorová vozidla nově uváděná do provozu počínaje dnem 1. 1. 1997 musí být vybavena lékárničkou podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. U motorových vozidel uvedených do provozu do 31. 12. 1996 včetně se připouští výbava lékárničkou podle původních předpisů (ON 84 6635).

(6) Je-li vozidlo kategorie N a O vybaveno vázací soupravou pro upevnění nákladu, musí být souprava schválena. Postup a náležitosti schvalování stanoví ministerstvo.

(7) Nové vozidlo musí být vybaveno při jeho předávání prodejní organizací minimální výbavou podle odstavců 2 až 6 tohoto paragrafu.

§ 106

Přechodná ustanovení

§ 106a

Není-li termín nabytí účinnosti nebo termín ukončení platnosti určitých ustanovení této vyhlášky shodný s datem nabytí její účinnosti, platí termíny následující:

1. a) platnost technických popisů typu vozidla, které byly schvalovacím orgánem vydány s neomezenou dobou platnosti podle § 13 odst. 2, končí dne 30. června 2000,
2. b) platnost typových schválení, které byly schvalovacím orgánem vydány s neomezenou dobou platnosti podle § 20 odst. 2, končí dne 30. června 2000,
3. c) pláště pneumatik pro vozidla kategorií T a OT musí splňovat náležitosti stanovené podle § 37 odst. 1, pokud byly vyrobeny nebo dovezeny počínaje dnem 1. ledna 2001,
4. d) dvoupodlažní autobusy musí splňovat náležitosti stanovené podle § 42 odst. 1, počíná-li datum jejich první registrace dnem 1. července 2001,
5. e) prodej automobilového benzínu olovnatého přímým spotřebitelům podle § 49 odst. 2 písm. a) musí být ukončen nejpozději do dne 1. ledna 2001,
6. f) vozidla kategorií M₂, M₃, N₂, N₃ podle § 71 odst. 2 uvedená do provozu počínaje dnem 1. července 1995 musí mít instalovaný homologovaný tachograf a tato vozidla uvedená do provozu počínaje dnem 1. ledna 1990 musí mít takový tachograf instalovaný nejpozději do dne 1. července 2000; u vozidel uvedených kategorií uvedených do provozu přede dnem 1. ledna 1990 není nutné provádět výměnu instalovaných tachografů jiných provedení za tachografy homologované podle zvláštního předpisu, pokud původní tachograf splňuje podmínky pro něj stanovené,
7. g) vozidla kategorií M₁ a N₁ podle § 73 odst. 4 musí splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem tehdy, bude-li jejich technická způsobilost jako typ schvalována ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,
8. h) elektromobily podle § 95 odst. 1 musí při schvalování technické způsobilosti jejich typu splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem počínaje dnem 1. ledna 2001.

§ 107

Vozidla v mezinárodním silničním provozu

(1) Vozidlem v mezinárodním silničním provozu se rozumí vozidlo, které

1. a) náleží fyzické nebo právnické osobě, která má trvalý pobyt mimo území České republiky a nemá přechodný pobyt včetně provozu vozidla v České republice delší jednoho roku,
2. b) není evidováno v České republice,
3. c) je na území České republiky dočasně dovezeno.

Za dočasně dovezené se nepovažuje vozidlo, které je na území České republiky déle než jeden rok (365 kalendářních dnů) bez přerušení trvajícího déle než tři měsíce (92 kalendářních dnů).

(2) Za jízdní soupravu v mezinárodním silničním provozu se považuje jízdní souprava, splňuje-li alespoň jedno vozidlo této soupravy podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto paragrafu.

(3) Pro vozidla v mezinárodním silničním provozu se použije ustanovení této vyhlášky, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smluvní dokument, kterým je Česká republika vázána.⁹⁴)

§ 108

Technická nezpůsobilost vozidel k provozu

(1) Neodpovídá-li schválené vozidlo technickým podmínkám stanoveným pro jeho provoz v takové míře, že ohrožuje bezpečnost a plynulost provozu nebo bezpečnost osob a majetku nebo poškozuje pozemní komunikaci a znehodnocuje životní prostředí, nesmí být použito v provozu po dobu, pokud závady nejsou odstraněny.²⁷)

(2) Za závady podle odstavce 1 se pokládají zejména

1. a) nedosahuje-li účinek brzd stanoveného limitu nebo rozdíl brzdných sil na obvodu jednotlivých kol téže nápravy je větší než 30 % z vyšší hodnoty,
2. b) je-li nutné opětovné sešlápnutí pedálu provozní brzdy před vyvoláním brzdného účinku,
3. c) vůle řízení převyšující povolenou maximální hodnotu nebo deformace řídicího ústrojí,
4. d) zjevné deformace náprav,
5. e) podstatné poškození čelního skla (např. poškrábání stěrátky, u vrstveného skla popraskání),
6. f) převyšuje-li opotřebení nebo poškození pneumatik přípustnou mez,
7. g) poškozené pérování a tlumiče pérování,
8. h) zjevné unikání paliva nebo oleje,
9. ch) nesvítí-li potkávací, obrysové nebo brzdové světlo u vozidla alespoň na straně přivrácené ke středu vozovky nebo směrová světla nebo nesplňují-li předepsanou svítivost,
10. i) nemožnost přepnutí dálkových světel na potkávací,
11. j) chybně seřízené nebo poškozené světlomety s potkávacími světly a světlomety a svítilny se světly do mlhy způsobující oslnění a chybně zapojená jednotlivá světla,
12. k) použití jiného než schváleného bezpečnostního skla,
13. l) poškození nebo deformace podvozku nebo karosérie, která mohou bezprostředně ohrozit bezpečnost provozu,
14. m) převyšuje-li objemový obsah oxidu uhelnatého (CO) nebo koncentrace nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukových plynech zážehového motoru anebo přípustná kouřivost vznětového motoru nebo vnější hluk vozidla povolenou hodnotu,
15. n) pevně zabudované neschválené příslušenství ovlivňující aktivní bezpečnost vozidla a životní prostředí,
16. o) u vozidel poháněných stlačeným nebo zkapalněným plynem závady podle § 93 této vyhlášky,
17. p) u přestavěných vozidel, pokud přestavba není zapsána v dokladech vozidla nebo přestavěné vozidlo svým provedením neodpovídá technickým podmínkám stanoveným v povolení pro danou přestavbu, zejména pokud provedená přestavba daného vozidla může bezprostředně ohrozit zdraví a bezpečnost přepravovaných osob nebo může bezprostředně ohrozit bezpečnou přepravu nákladu.

§ 109

Přehled homologačních předpisů EHK OSN

Úplný přehled homologačních předpisů EHK OSN, které tvoří přílohy k Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Ženeva 1958)³) uplatňovaných při schvalování technické způsobilosti typů vozidel je uveden v příloze č. 5 této vyhlášky a ve Věstníku dopravy a spojů.

§ 110

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

1. 1. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb.,
2. 2. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 10/1991 Sb., o podmínkách provozu silničních motorových vozidel poháněných stlačeným plynem,
3. 3. ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů, ta ustanovení, která stanovují technické podmínky provozu vozidel a jsou upravena touto vyhláškou,
4. 4. rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 25. května 1992 č.j. 511 970/92-512, ve znění pozdějších doplňků,
5. 5. směrnice Ministerstva dopravy ze dne 23. listopadu 1994 č.j. 25 150/94-222, č.j. 25 151/94-222 a č.j. 25 152/94-222.

§ 110a

Zrušuje se vyhláška č. 4/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 299/1996 Sb.

§ 111

Účinnost