národní kmitočtová tabulka

Plán přidělení kmitočtových pásem
(národní kmitočtová tabulka)

Kapitola 1

1. I. Význam zkratek

   § 2 Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)

   ADS-B	Automatický dohledový systém [Automatic Dependent Surveillance – Broadcast]
   AIS	Automatický identifikační systém
   AMS(R)S	Družicová letecká pohyblivá (R) služba [Aeronautical Mobile-Satellite (R) Service]
   (CS)	Ústava ITU [Constitution of the ITU]
   (CV)	Úmluva ITU [Convention of the ITU]
   EESS	Služba družicového průzkumu Země
   e.i.r.p.	Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon [Equivalent Isotropically Radiated Power]
   EHF	Extra krátké vlny [Extra High Frequency]
   e.r.p.	Efektivní vyzářený výkon [Effective Radiated Power]
   GMDSS	Světový námořní tísňový a bezpečnostní systém [Global Maritime Distress and Safety System]
   HAPS	Stanice na platformě ve velké výšce [High Altitude Platform Station]
   HDFSS	Aplikace s velkou hustotou přenosů v družicové pevné službě
   HF	Krátké vlny [High Frequency]
   ILS	Soustava pro přistávání pomocí přístrojů [Instrument Landing System]
   IMT	Mezinárodní mobilní telekomunikace [International Mobile Telecommunications]
   ISM	Průmyslové, vědecké a lékařské aplikace [Industry, Science and Medical Application]
   ITU	Mezinárodní telekomunikační unie [International Telecommunication Union]
   ITU-R	Sektor radiokomunikací ITU [ITU Radiocommunication Sector]
   LF	Dlouhé vlny [Low Frequency]
   MF	Střední vlny [Medium Frequency]
   MIFR	Základní mezinárodní registr kmitočtů [Master International Frequency Register]
   MLS	Mikrovlnná přistávací soustava [Microwave Landing System]
   MSI	Námořní bezpečnostní informace [Maritime Safety Information]
   NAVTEX	Celosvětový systém pro vysílání námořních navigačních, meteorologických a varovných zpráv
   (OR)	Mimo národní a mezinárodní letové cesty [Off-route]
   pfd	Hustota výkonového toku
   PVRS	Plán využití rádiového spektra
   (R)	Národní a mezinárodní letové cesty [Route]
   Rev.	Revidovaný dokument
   RNSS	Družicová radionavigační služba (radiokomunikační)
   SART	Transpondér pro účely pátrání a záchrany [Search And Rescue Transponder]
   SHF	Super krátké vlny [Super High Frequency]
   SIT	Družicový interaktivní terminál
   SVTR	Soustavy využívající troposférický rozptyl
   UHF	Ultra krátké vlny [Ultra High Frequency]
   VHF	Velmi krátké vlny [Very High Frequency]
   VLBI	Radioastronomické pozorování spektrálních čar
   VLF	Velmi dlouhé vlny [Very Low Frequency]

1. II. Vymezení pojmů

   (Článek 1 Radiokomunikačního řádu ITU)

   Úvod

   1. 1.1 Pro účely plánu přidělení kmitočtových pásem mají následující pojmy dále definovaný význam. Tyto pojmy se však nemusí nezbytně užívat pro jiné účely. Pojmy shodné s těmi, které jsou obsaženy v Příloze k Ústavě Mezinárodní telekomunikační unie, jsou označeny „(CS)“ a v Příloze k Úmluvě Mezinárodní telekomunikační unie (Ženeva 1992) „(CV)“.
2. Poznámka 1: Pojem vytištěný kurzívou znamená to, že je sám tento pojem v této kapitole definován.
3. Poznámka 2: Názvosloví definovaná v příslušných předpisech (normách) České republiky nejsou zde uvedenými pojmy dotčena.
4. Poznámka 3: Pro účely zkrácení textu slovo „kmitočet“ znamená „rádiový kmitočet“ s výjimkou kmitočtů nad 3000 GHz, které nejsou rádiovými kmitočty dle Radiokomunikačního řádu ITU (dále jen „Řád“).

Všeobecné pojmyOddíl I.

1. 1.2 Správa: každá vládní složka nebo vládní služba odpovědná za plnění závazků převzatých podle Ústavy Mezinárodní telekomunikační unie, podle Úmluvy Mezinárodní telekomunikační unie a podle Řádu (CS 1002).
2. 1.3 Telekomunikace: jakýkoli přenos, vysílání nebo příjem značek, signálů, písemností, obrazů, zvuků nebo zpráv všeho druhu po vedení, rádiem, opticky nebo jinými elektromagnetickými soustavami (CS).
3. 1.4 Rádio: všeobecný pojem aplikovaný při využívání rádiových vln.
4. 1.5 Rádiové vlny nebo Hertzovy vlny: elektromagnetické vlny o kmitočtech nižších než 3000 GHz (dohodnutá mez), jež se šíří prostorem bez umělého vedení.
5. 1.6 Radiokomunikace: telekomunikace uskutečňované rádiovými vlnami (CS) (CV).
6. 1.7 Zemské radiokomunikace: veškeré radiokomunikace jiné než kosmické radiokomunikace nebo radioastronomie.
7. 1.8 Kosmické radiokomunikace: veškeré radiokomunikace zahrnující využití jedné nebo více kosmických stanic nebo jedné nebo více odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmickém prostoru.
8. 1.9 Rádiové určování: určování polohy, rychlosti a/nebo jiných charakteristik objektu nebo získávání informací o těchto parametrech pomocí vlastností šíření rádiových vln.
9. 1.10 Radionavigace: využití rádiového určování pro navigaci, včetně zjišťování překážek.
10. 1.11 Radiolokace: využití rádiového určování k jiným účelům než k radionavigaci.
11. 1.12 Rádiové zaměřování (radiogoniometrie): rádiové určování využívající příjem rádiových vln k určení směru ke stanici nebo objektu.
12. 1.13 Radioastronomie: astronomie založená na příjmu rádiových vln kosmického původu.
13. 1.14 Koordinovaný světový čas (UTC): časomíra založená na sekundě (SI), jak je uvedeno v Rezoluci 655.

    Pro většinu praktických použití spojených s Řádem je čas UTC rovnocenný střednímu slunečnímu času na základním poledníku (zeměpisná délka 0°), dříve označovanému jako GMT.

1. 1.15 Průmyslové, vědecké a lékařské (ISM) aplikace (rádiové energie): provozování přístrojů nebo zařízení určených pro výrobu a místní využívání rádiové energie pro průmyslové, vědecké, lékařské, domácí nebo podobné účely, kromě aplikací v oblasti telekomunikací.

Správa kmitočtůOddíl II.

1. 1.16 Přidělení (kmitočtového pásma): zápis určitého kmitočtového pásma do tabulky přidělení kmitočtových pásem za účelem jeho využití jednou nebo několika zemskými nebo kosmickými radiokomunikačními službami nebo radioastronomickou službou za specifikovaných podmínek. Stejný význam má tento pojem, jde-li o určité přidělené pásmo.
2. 1.17 Skupinové přidělení (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): zápis kmitočtového kanálu vyznačeného ve schváleném plánu, přijatém kompetentní konferencí ITU, za účelem jeho využití jednou nebo několika správami pro určitou zemskou nebo kosmickou radiokomunikační službu za specifikovaných podmínek v jedné nebo v několika zemích nebo zeměpisných oblastech.
3. 1.18 Příděl (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): oprávnění udělené národní správou rádiové stanici k využívání kmitočtu nebo kmitočtového kanálu za specifikovaných podmínek.

Radiokomunikační službyOddíl III.

1. 1.19 Radiokomunikační služba: služba definovaná v tomto oddílu zahrnující přenos, vysílání a/nebo příjem rádiových vln k specifickým telekomunikačním účelům.

   Pokud není stanoveno jinak, je jakákoliv radiokomunikační služba zahrnuta mezi zemské radiokomunikace.

1. 1.20 Pevná služba: radiokomunikační služba mezi stanovenými pevnými body.
2. 1.21 Družicová pevná služba: radiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi na daných stanovištích s využitím jedné nebo několika družic; tato stanoviště mohou být určité nebo jakékoli pevné body uvnitř specifikovaných oblastí; tato služba v některých případech zahrnuje spoje mezi družicemi, které mohou být také provozovány v mezidružicové službě; družicová pevná služba může také zahrnovat modulační spoje pro jiné služby kosmických radiokomunikací.
3. 1.22 Mezidružicová služba: radiokomunikační služba poskytující spojení mezi umělými družicemi.
4. 1.23 Služba kosmického provozu: radiokomunikační služba určená výhradně pro provoz kosmických plavidel, obzvláště kosmického sledování, kosmické telemetrie a kosmického dálkového řízení.

   Tyto činnosti se obvykle zajišťují v rámci služby, v níž je provozována kosmická stanice.

1. 1.24 Pohyblivá služba: radiokomunikační služba mezi pohyblivými stanicemi a pozemními stanicemi nebo mezi pohyblivými stanicemi navzájem (CV).
2. 1.25 Družicová pohyblivá služba: radiokomunikační služba:
   1. a) mezi pohyblivými pozemskými stanicemi a jednou nebo několika kosmickými stanicemi nebo mezi kosmickými stanicemi využívanými touto službou nebo
   2. b) mezi pohyblivými pozemskými stanicemi pomocí jedné nebo několika kosmických stanic.

   Tato služba může také obsahovat modulační spoje, potřebné k jejímu provozu.

1. 1.26 Pozemní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi základnovými stanicemi a pozemními pohyblivými stanicemi nebo mezi pozemními pohyblivými stanicemi navzájem.
2. 1.27 Družicová pozemní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na Zemi.
3. 1.28 Námořní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, nebo mezi přidruženými stanicemi pro palubní dorozumívání; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy.
4. 1.29 Družicová námořní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice na palubě lodí; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy.
5. 1.30 Služba přístavního provozu: námořní pohyblivá služba v přístavu nebo v jeho blízkosti mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž se přenášejí zprávy týkající se výhradně navádění, pohybu a bezpečnosti lodí a v naléhavých případech také bezpečnosti osob.

   V této službě se vylučuje přenášení zpráv povahy veřejné korespondence.

1. 1.31 Služba pohybu lodí: bezpečnostní služba v rámci námořní pohyblivé služby, jiná než služba přístavního provozu, mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž je přenos zpráv omezen na ty, které se týkají pohybu lodí.

   V této službě se vylučuje přenášení zpráv povahy veřejné korespondence.

1. 1.32 Letecká pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi leteckými stanicemi a letadlovými stanicemi nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, jíž se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy na stanovených tísňových a pilnostních kmitočtech.
2. 1.33 Letecká pohyblivá (R) služba: letecká pohyblivá služba vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především na národních a mezinárodních letových cestách.
3. 1.34 Letecká pohyblivá (OR) služba: letecká pohyblivá služba určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty.
4. 1.35 Družicová letecká pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, v níž jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na palubách letadel; této služby se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy.
5. 1.36 Družicová letecká pohyblivá (R) služba: družicová letecká pohyblivá služba vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především na národních a mezinárodních letových cestách.
6. 1.37 Družicová letecká pohyblivá (OR) služba: družicová letecká pohyblivá služba určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty.
7. 1.38 Rozhlasová služba: radiokomunikační služba, jejíž vysílání jsou určena k přímému příjmu širokou veřejností. Tato služba může zahrnovat zvuková vysílání, televizní vysílání nebo jiné druhy vysílání (CS).
8. 1.39 Družicová rozhlasová služba: radiokomunikační služba, v níž jsou signály vysílané nebo přenášené družicovými stanicemi určeny k přímému příjmu širokou veřejností.

   V družicové rozhlasové službě zahrnuje pojem „přímý příjem“ individuální příjem i kolektivní příjem.

1. 1.40 Služba rádiového určování: radiokomunikační služba pro účely rádiového určování.
2. 1.41 Družicová služba rádiového určování: radiokomunikační služba pro účely rádiového určování zahrnující užívání jedné nebo několika družicových stanic.

   Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.

1. 1.42 Radionavigační služba: služba rádiového určování pro účely radionavigace.
2. 1.43 Družicová radionavigační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radionavigace.

   Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.

1. 1.44 Námořní radionavigační služba: radionavigační služba určená pro potřeby lodí a pro bezpečnost jejich provozu.
2. 1.45 Družicová námořní radionavigační služba: družicová radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách lodí.
3. 1.46 Letecká radionavigační služba: radionavigační služba určená pro potřeby letadel a pro bezpečnost jejich provozu.
4. 1.47 Družicová letecká radionavigační služba: radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách letadel.
5. 1.48 Radiolokační služba: služba rádiového určování pro účely radiolokace.
6. 1.49 Družicová radiolokační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radiolokace.

   Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.

1. 1.50 Pomocná meteorologická služba: radiokomunikační služba pro potřeby meteorologických pozorování a průzkumů, včetně hydrologických.
2. 1.51 Služba družicového průzkumu Země: radiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi a jednou nebo několika družicovými stanicemi, která může obsahovat i spoje mezi družicovými stanicemi, a ve které:
   1. a) se z aktivních senzorů nebo z pasivních senzorů na družicích Země získávají informace o vlastnostech Země a jejích přírodních jevech, včetně údajů o stavu prostředí,
   2. b) se sbírají obdobné informace z platforem nesených letadly nebo umístěných na Zemi,
   3. c) mohou tyto informace být distribuovány pozemským stanicím v rámci dané soustavy,
   4. d) mohou být platformy též dotazovány.

   Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.

1. 1.52 Družicová meteorologická služba: služba družicového průzkumu Země pro potřeby meteorologie.
2. 1.53 Služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační služba zajišťující pro vědeckou, technickou a jinou potřebu vysílání vybraných kmitočtů, časových signálů nebo obojích současně se stanovenou vysokou přesností a určených k obecnému příjmu.
3. 1.54 Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační služba využívající družicových stanic na družicích Země pro tytéž účely jako služba kmitočtových normálů a časových signálů. Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz.
4. 1.55 Služba kosmického výzkumu: radiokomunikační služba, v níž se využívá kosmických plavidel nebo jiných objektů v kosmu k vědeckým účelům nebo k účelům technického výzkumu.
5. 1.56 Amatérská služba: radiokomunikační služba pro sebevzdělávání, vzájemná spojení a technická studia prováděná amatéry, tedy řádně oprávněnými osobami zajímajícími se o radiotechniku pouze z osobní záliby a nevýdělečně.
6. 1.57 Družicová amatérská služba: radiokomunikační služba využívající družicové stanice na družicích Země pro tytéž účely jako amatérská služba.
7. 1.58 Radioastronomická služba: služba zahrnující využití radioastronomie.
8. 1.59 Bezpečnostní služba: každá radiokomunikační služba provozovaná trvale nebo dočasně pro zajištění bezpečnosti lidského života a majetku.
9. 1.60 Zvláštní služba: radiokomunikační služba, která není jinde v tomto oddílu definována, která je provozována výhradně pro stanovené potřeby obecného zájmu a není určena pro veřejnou korespondenci.

Rádiové stanice a soustavyOddíl IV.

1. 1.61 Stanice: jeden nebo několik vysílačů nebo přijímačů nebo soubor vysílačů a přijímačů včetně zařízení jejich příslušenství, potřebných na daném stanovišti k výkonu radiokomunikační služby nebo radioastronomické služby.

   Každá stanice se zařadí podle služby, na níž se trvale nebo dočasně podílí.

1. 1.62 Zemská stanice: stanice zajišťující zemské radiokomunikace.

   Pokud není stanoveno jinak, znamená každá stanice zemskou stanici.

1. 1.63 Pozemská stanice: stanice umístěná buď na povrchu Země, nebo v hlavní části zemské atmosféry a určená pro spojení:
   1. a) s jednou nebo několika družicovými stanicemi, nebo
   2. b) s jednou nebo několika stanicemi téhož druhu pomocí jedné nebo několika odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmu.
1. 1.64 Kosmická stanice: stanice umístěná na předmětu, který je, je určen, aby byl, nebo již byl nad hlavní částí zemské atmosféry.
2. 1.65 Stanice záchranného prostředku: pohyblivá stanice námořní pohyblivé služby nebo letecké pohyblivé služby určená výhradně pro potřeby přežití a umístěná na záchranném člunu nebo voru nebo na jiném záchranném zařízení.
3. 1.66 Pevná stanice: stanice pevné služby.
4. 1.66A Stanice na platformě ve velké výšce: stanice umístěná ve výšce 20 až 50 km na objektu ve specifikovaném jmenovitém pevném bodu vzhledem k Zemi.
5. 1.67 Pohyblivá stanice: stanice pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.
6. 1.68 Pohyblivá pozemská stanice: pozemská stanice družicové pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.
7. 1.69 Pozemní stanice: stanice pohyblivé služby, která není určena k využívání za pohybu.
8. 1.70 Pozemní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pohyblivou službu.
9. 1.71 Základnová stanice: pozemní stanice pozemní pohyblivé služby.
10. 1.72 Základnová pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pozemní pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pozemní pohyblivou službu.
11. 1.73 Pozemní pohyblivá stanice: pohyblivá stanice pozemní pohyblivé služby schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu.
12. 1.74 Pozemní pohyblivá pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové pozemní pohyblivé služby schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu.
13. 1.75 Pobřežní stanice: pozemní stanice námořní pohyblivé služby.
14. 1.76 Pobřežní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové námořní pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou námořní pohyblivou službu.
15. 1.77 Lodní stanice: pohyblivá stanice v námořní pohyblivé službě umístěná na palubě plavidla, které není trvale zakotveno, kromě stanice záchranného prostředku.
16. 1.78 Lodní pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice v družicové námořní pohyblivé službě umístěná na palubě lodi.
17. 1.79 Stanice palubní komunikace: pohyblivá stanice malého výkonu v námořní pohyblivé službě určená pro interní komunikaci na palubě lodi nebo pro spojení mezi lodí a jejími záchrannými čluny a záchrannými vory během cvičení nebo záchranných operací, nebo pro komunikaci ve skupině plavidel, která jsou vlečena nebo tlačena, jakož i pro pokyny při manévrování a kotvení.
18. 1.80 Přístavní stanice: pobřežní stanice služby přístavního provozu.
19. 1.81 Letecká stanice: pozemní stanice letecké pohyblivé služby. V některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na plošině na moři.
20. 1.82 Letecká pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové letecké pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou leteckou pohyblivou službu.
21. 1.83 Letadlová stanice: pohyblivá stanice letecké pohyblivé služby jiná než stanice záchranného prostředku umístěná na palubě letadla. Za umístění na palubě letadla se považuje též jiné umístění stanice, které umožňuje její použití pro komunikaci pilota letadla způsobilého létat bez pilota na palubě.¹)
22. 1.84 Letadlová pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové letecké pohyblivé služby umístěná na palubě letadla. Za umístění na palubě letadla se považuje též jiné umístění stanice, které umožňuje její použití pro komunikaci pilota letadla způsobilého létat bez pilota na palubě.¹)
23. 1.85 Rozhlasová stanice: stanice rozhlasové služby.
24. 1.86 Stanice rádiového určování: stanice služby rádiového určování.
25. 1.87 Radionavigační pohyblivá stanice: stanice radionavigační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech.
26. 1.88 Radionavigační pozemní stanice: stanice radionavigační služby, která není určena k využívání za pohybu.
27. 1.89 Radiolokační pohyblivá stanice: stanice radiolokační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech.
28. 1.90 Radiolokační pozemní stanice: stanice radiolokační služby, která není určena k využívání za pohybu.
29. 1.91 Radiogoniometrická (rádiová zaměřovací) stanice: stanice rádiového určování využívající radiogoniometrii (rádiové zaměřování).
30. 1.92 Stanice rádiového majáku: stanice radionavigační služby, jejíž vysílání jsou určena k tomu, aby umožnila pohyblivé stanici určení její polohy nebo směru ke stanici rádiového majáku.
31. 1.93 Stanice tísňové rádiové bóje pro určení polohy: stanice pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací.
32. 1.94 Stanice družicové tísňové rádiové bóje pro určení polohy: pozemská stanice družicové pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací.
33. 1.95 Stanice kmitočtových normálů a časových signálů: stanice služby kmitočtových normálů a časových signálů.
34. 1.96 Amatérská stanice: stanice amatérské služby.
35. 1.97 Radioastronomická stanice: stanice radioastronomické služby.
36. 1.98 Pokusná stanice: stanice užívající rádiové vlny při pokusech zaměřených na rozvoj vědy nebo techniky.

    Tato definice nezahrnuje amatérské stanice.

1. 1.99 Nouzový lodní vysílač: lodní vysílač, jehož se užívá výhradně na tísňovém kmitočtu pro potřeby tísně, pilnosti nebo bezpečnosti.
2. 1.100 Radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými nebo znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit.
3. 1.101 Primární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými z místa, jehož poloha se má určit.
4. 1.102 Sekundární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit.
5. 1.103 Radarové návěstidlo (racon): vysílač-přijímač přidružený k pevné navigační soustavě, který po aktivování radarem vrátí automaticky charakteristický signál, který se objeví na displeji aktivujícího radaru a poskytuje údaje o vzdálenosti, směru a totožnosti.
6. 1.104 Soustava pro přistávání pomocí přístrojů (ILS): radionavigační soustava, která poskytuje letadlům horizontální i vertikální vedení bezprostředně před přistáváním a při něm a která v určitých pevných bodech udává vzdálenost ke vztažnému bodu přistání.
7. 1.105 Horizontální rádiová naváděcí soustava: soustava horizontálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojů, která udává horizontální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty podél osy přistávací dráhy.
8. 1.106 Sestupová rádiová naváděcí soustava: soustava vertikálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojů, která udává vertikální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty.
9. 1.107 Rádiové návěstidlo: vysílač letecké radionavigační služby, který vertikálně vyzařuje charakteristický signál, poskytující letadlu údaj o poloze.
10. 1.108 Radiovýškoměr: radionavigační zařízení na palubě letadla nebo kosmického plavidla umožňující stanovení výšky letadla nebo kosmického plavidla nad povrchem Země nebo nad jiným povrchem.
11. 1.108A Meteorologická pomocná pozemní stanice: stanice v pomocné meteorologické službě, která není určena k použití za pohybu.
12. 1.108B Meteorologická pomocná pohyblivá stanice: stanice v pomocné meteorologické službě, která je určena k použití za pohybu nebo během zastávek v nespecifikovaných bodech.
13. 1.109 Rádiová sonda (radiosonda): automatický rádiový vysílač pomocné meteorologické služby nesený obvykle letadlem, neupoutaným balónem, drakem nebo padákem a vysílající meteorologické údaje.
14. 1.109A Adaptivní soustava: radiokomunikační soustava, která mění své rádiové vlastnosti podle jakosti kanálu.
15. 1.110 Kosmická soustava: jakákoliv skupina spolupracujících pozemských stanic a/nebo kosmických stanic využívajících kosmické radiokomunikace k specifikovaným účelům.
16. 1.111 Družicová soustava: kosmická soustava využívající jednu nebo několik družic Země.
17. 1.112 Družicová síť: družicová soustava nebo její část sestávající z jediné družice a s ní spolupracujících pozemských stanic.
18. 1.113 Družicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím jedné družice.

    Družicový spoj je složen z jednoho vzestupného a jednoho sestupného spoje.

1. 1.114 Vícedružicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím dvou nebo více družic bez další pozemské stanice.

   Vícedružicový spoj sestává z jednoho vzestupného spoje, z jednoho nebo více mezidružicových spojů a z jednoho sestupného spoje.

1. 1.115 Modulační spoj: rádiový spoj z pozemské stanice na daném stanovišti ke kosmické stanici nebo naopak přenášející informace pro kosmickou radiokomunikační službu jinou, než je družicová pevná služba. Toto stanoviště může být v určeném pevném bodě nebo v libovolném pevném bodě uvnitř určených oblastí.

Provozní pojmyOddíl V.

1. 1.116 Veřejná korespondence: každá telekomunikace, kterou jsou úřady a stanice povinny převzít k přenosu z důvodu, že jsou k dispozici veřejnosti (CS).
2. 1.117 Telegrafie²): druh telekomunikací, v němž jsou přenášené informace po přijetí určeny k zaznamenání jako písemnost; přenášené informace mohou někdy být prezentovány v odlišné podobě nebo mohou být uloženy pro pozdější použití (CS 1016).
3. 1.118 Telegram: písemnost určená k přenesení pomocí telegrafie za účelem jeho doručení adresátu. Tento pojem zahrnuje i radiotelegramy, pokud není stanoveno jinak (CS).

   V této definici má pojem telegrafie obecný význam uvedený v Úmluvě.

1. 1.119 Radiotelegram: telegram, pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený vysílaný na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.
2. 1.120 Radiotelexové sdělení: telexové sdělení pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určené vysílané na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.
3. 1.121 Telegrafie s kmitočtovým posuvem: telegrafie s kmitočtovou modulací, v níž telegrafní signál mění kmitočet nosné mezi předem určenými hodnotami.
4. 1.122 Faksimile: druh telegrafie pro přenos nehybných obrazů s polostíny, nebo bez nich za účelem jejich reprodukce v trvalé podobě.
5. 1.123 Telefonie: druh telekomunikací zařízený přednostně na výměnu informací v podobě řeči (CS 1017).
6. 1.124 Radiotelefonní hovor: telefonní hovor pocházející z pohyblivé stanice nebo z pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený přenášený na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby.
7. 1.125 Simplexní provoz: způsob provozu umožňující přenos telekomunikačním kanálem střídavě v obou směrech například pomocí ručního ovládání³).
8. 1.126 Duplexní provoz: způsob provozu umožňující současný přenos telekomunikačního kanálu oběma směry³).
9. 1.127 Semiduplexní provoz: způsob přenosu se simplexním provozem na jednom konci telekomunikační cesty a s duplexním provozem na druhém konci³).
10. 1.128 Televize: druh telekomunikací pro přenos měnících se obrazů pevných nebo pohyblivých předmětů.
11. 1.129 Individuální příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání kosmické stanice družicové rozhlasové služby pomocí jednoduchých domovních zařízení a zejména zařízení s malými anténami.
12. 1.130 Kolektivní příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání družicové stanice družicové rozhlasové služby pomocí zařízení, jež mohou být i složitá a mohou mít větší antény než u individuálního příjmu a jež jsou určena pro využívání
    1. a) skupinou široké veřejnosti v jednom místě, nebo
    2. b) distribuční soustavou obsluhující vymezenou oblast.
1. 1.131 Telemetrie (dálkové měření): využívání telekomunikací pro dálkové samočinné hlášení nebo dálkový samočinný záznam měření.
2. 1.132 Radiotelemetrie (rádiové dálkové měření): telemetrie pomocí rádiových vln.
3. 1.133 Kosmická telemetrie (kosmické dálkové měření): telemetrie užívaná k přenosu výsledků měření prováděných na kosmickém plavidle včetně těch, která se týkají činnosti kosmického plavidla, z kosmické stanice.
4. 1.134 Dálkové řízení: využívání telekomunikací pro přenos signálů s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na dálku.
5. 1.135 Kosmické dálkové řízení: využívání radiokomunikací pro přenos signálů ke kosmické stanici s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na přidruženém kosmickém předmětu včetně této kosmické stanice.
6. 1.136 Kosmické sledování: určení oběžné dráhy, rychlosti nebo okamžité polohy předmětu v kosmu pomocí rádiového určování s vyloučením primárního radaru za účelem sledování pohybu tohoto předmětu.

Vlastnosti vysílání a rádiových zařízeníOddíl VI.

1. 1.137 Vyzařování: tok energie ze zdroje v podobě rádiových vln.
2. 1.138 Vysílání: vyzařování generované rádiovou vysílací stanicí, nebo generování vyzařování touto stanicí.

   Například energie vyzařovaná místním oscilátorem rádiového přijímače není vysílání, ale vyzařování.

1. 1.139 Třída vysílání: soubor vlastností vysílání označených standardními symboly, například modulace hlavní nosné, modulační signál, druh přenášených informací a případně i doplňkové vlastnosti signálu.
2. 1.140 Vysílání s jedním postranním pásmem: amplitudově modulované vysílání obsahující jen jedno z obou postranních pásem.
3. 1.141 Vysílání s jedním postranním pásmem s plnou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem bez omezení nosné.
4. 1.142 Vysílání s jedním postranním pásmem s omezenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž míra omezení nosné umožňuje její obnovu a použití pro demodulaci.
5. 1.143 Vysílání s jedním postranním pásmem s potlačenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž je nosná účinně potlačena a není určena k použití pro demodulaci.
6. 1.144 Mimopásmové vysílání: vysílání na kmitočtu nebo kmitočtech v bezprostřední blízkosti potřebné šířky pásma, která je výsledkem modulačního procesu, s vyloučením nepodstatných vyzařování.
7. 1.145 Nepodstatné vyzařování: vyzařování na kmitočtu nebo kmitočtech mimo potřebnou šířku pásma, jehož úroveň může být zmenšována, aniž to ovlivní příslušný přenos informace. Nepodstatná vyzařování zahrnují vyzařování harmonických, parazitní vyzařování, intermodulační produkty a produkty směšování kmitočtů, ne však mimopásmová vysílání.
8. 1.146 Nežádoucí vyzařování: souhrn nepodstatných vyzařování a vyzařování původu mimopásmových vysílání.
9. 1.146A Doména mimopásmového vysílání: kmitočtová oblast bezprostředně vně potřebné šíře pásma, v níž obecně převažují mimopásmová vysílání, která ale nezahrnuje doménu nepodstatného vyzařování. V doméně mimopásmového vysílání a v menší míře v doméně nepodstatného vyzařování se vyskytují mimopásmová vysílání definovaná na základě jejich zdroje. Podobně se mohou nepodstatná vyzařování vyskytovat jak v doméně mimopásmového vysílání, tak i v doméně nepodstatného vyzařování.
10. 1.146B Doména nepodstatného vyzařování: kmitočtová oblast vně domény mimopásmového vysílání, v níž obecně převažují nepodstatná vyzařování.
11. 1.147 Přidělené kmitočtové pásmo: kmitočtové pásmo, uvnitř něhož je povoleno vysílání stanice; šířka tohoto pásma se rovná potřebné šířce pásma zvětšené o dvojnásobek absolutní hodnoty kmitočtové tolerance. U kosmických stanic zahrnuje přidělené kmitočtové pásmo dvojnásobek maximálního Dopplerova posuvu, který se může vyskytnout vzhledem ke kterémukoli bodu na povrchu Země.
12. 1.148 Přidělený kmitočet: střed kmitočtového pásma přiděleného stanici.
13. 1.149 Charakteristický kmitočet: snadno rozpoznatelný a měřitelný kmitočet v daném vysílání.

    Jako charakteristický kmitočet může být označen například kmitočet nosné.

1. 1.150 Referenční kmitočet: kmitočet, který má pevnou a přesně určenou polohu vzhledem k přidělenému kmitočtu. Posunutí tohoto kmitočtu vzhledem k přidělenému kmitočtu je co do velikosti a smyslu rovno posunutí charakteristického kmitočtu vzhledem ke středu pásma obsazeného vysíláním.
2. 1.151 Kmitočtová tolerance: největší přípustná odchylka středního kmitočtu pásma obsazeného vysíláním od přiděleného kmitočtu, nebo charakteristického kmitočtu vysílání od referenčního kmitočtu.

   Kmitočtová tolerance se vyjadřuje v milióntinách nebo v hertzích.

1. 1.152 Potřebná šířka pásma: šířka kmitočtového pásma právě postačující při daném druhu vysílání pro zajištění přenosu informace požadovanou rychlostí a s požadovanou jakostí v daných podmínkách.
2. 1.153 Šířka zabraného pásma: šířka kmitočtového pásma, pod jehož dolním a nad jehož horním mezním kmitočtem je střední výkon vysílání rovný určenému procentu (β/2 z celkového středního výkonu vysílání.

   Nestanoví-li doporučení ITU-R pro daný druh vysílání jinak, bude se hodnotou β/2 rozumět 0,5%.

1. 1.154 Vlna s pravotočivou polarizací (ve směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí pravotočivě, tedy ve směru pohybu hodinových ručiček.
2. 1.155 Vlna s levotočivou polarizací (proti směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí levotočivě, tedy proti směru pohybu hodinových ručiček.
3. 1.156 Výkon: veškeré odkazy na výkon budou mít podle třídy vysílání jednu z následujících forem a použije se následujících dohodnutých znaků:
   1. a) špičkový výkon (PX nebo pX),
   2. b) střední výkon (PY nebo pY),
   3. c) výkon nosné (PZ nebo pZ).

   Pro normální provozní podmínky i pro stav bez modulace jsou vztahy mezi špičkovým výkonem, středním výkonem a výkonem nosné u různých druhů vysílání uvedeny v doporučeních ITU-R, kterých lze použít jako vodítek.

   Ve vztazích udává znak p výkon ve wattech a znak P výkon v decibelech vztažený k referenční úrovni.

1. 1.157 Špičkový výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu při největším rozkmitu daném modulační obálkou.
2. 1.158 Střední výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu dostatečně dlouhou ve srovnání s nejnižším modulačním kmitočtem.
3. 1.159 Výkon nosné (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem bez modulace do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu.
4. 1.160 Zisk antény: poměr, obvykle vyjádřený v decibelech, mezi výkonem potřebným na vstupu bezeztrátové referenční antény a výkonem, který by bylo třeba dodat na vstup dané antény, aby v daném směru a v téže vzdálenosti vytvářely obě antény stejně veliké elektromagnetické pole nebo hustotu výkonového toku. Pokud není určeno jinak, jde o zisk antény ve směru největšího záření. Tento zisk může být uvažován pro určenou polarizaci.

   Podle zvolené referenční antény se rozlišuje:

   1. a) absolutní či izotropní zisk (G_i), je-li referenční anténou prostorově izolovaná izotropní anténa;
   2. b) zisk vzhledem k půlvlnnému dipólu (G_d), je-li referenční anténou prostorově izolovaný půlvlnný dipól, jehož rovníková rovina obsahuje daný směr;
   3. c) zisk vzhledem ke krátké vertikální anténě (G_v), je-li referenční anténou lineární vodič mnohem kratší než čtvrtina vlnové délky kolmý k povrchu dokonale vodivé roviny, která obsahuje daný směr.
1. 1.161 Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.): součin výkonu dodávaného do antény a jejího izotropního či absolutního zisku v daném směru.
2. 1.162 Efektivní vyzářený výkon (e.r.p.) (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku v daném směru vztaženého k zisku půlvlnného dipólu.
3. 1.163 Efektivní vyzářený výkon na krátké vertikální anténě (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku vztaženého k zisku krátké vertikální antény v daném směru.
4. 1.164 Troposférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem, působeným nepravidelností nebo nespojitostí fyzických vlastností troposféry.
5. 1.165 Ionosférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem působeným nepravidelností nebo nespojitostí ionizace ionosféry.

Sdílení kmitočtůOddíl VII.

1. 1.166 Rušení: účinek nežádoucí energie působený v radiokomunikačním systému jedním nebo několika vysíláními, vyzařováními nebo indukcí při příjmu projevující se snížením jakosti přenosu, chybnou interpretací nebo ztrátou informace, což by bez přítomnosti takové nežádoucí energie nenastávalo.
2. 1.167 Přípustné rušení: pozorované nebo předpokládané rušení, které vyhovuje kvantitativním kritériím rušení a sdílení obsaženým v Řádu nebo v doporučeních ITU-R nebo ve zvláštních dohodách podle ustanovení Řádu při koordinaci přídělů mezi správami.
3. 1.168 Přijaté rušení: rušení, přijaté dohodou mezi dvěma nebo více správami při koordinaci přídělů bez újmy jiným správám, které je větší než rušení definované jako přípustné rušení.
4. 1.169 Škodlivá interference (rušení): rušení, které ohrožuje činnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnostních služeb, nebo závažně snižuje jakost, opětovně přerušuje nebo brání provozu radiokomunikační služby pracující v souladu s Řádem (CS).
5. 1.170 Ochranný poměr: nejmenší hodnota poměru užitečného a nežádoucího signálu na vstupu přijímače, obvykle vyjádřená v decibelech stanovená za blíže určených podmínek, při níž ještě má užitečný signál na výstupu přijímače určenou jakost.
6. 1.171 Koordinační oblast pro stanovení potřeby koordinace: oblast okolo pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, vně níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.
7. 1.172 Koordinační čára: čára vymezující koordinační oblast.
8. 1.173 Koordinační vzdálenost pro stanovení potřeby koordinace: vzdálenost v daném azimutu od pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, za níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.
9. 1.174 Ekvivalentní šumová teplota družicového spoje: šumová teplota vztažená na výstup přijímací antény pozemské stanice odpovídající rádiovému šumovému výkonu celkového šumu na výstupu družicového spoje kromě šumu vyvolaného rušením působeným družicovými spoji užívajícími jiné družice a zemskými soustavami.
10. 1.175 Efektivní oblast bodu zamíření (směrovatelného družicového svazku): oblast na povrchu Země, do níž se předpokládá zaměřovat bod zamíření směrovatelného družicového svazku.

    Může existovat více vzájemně nepropojených efektivních oblastí bodu zamíření, do nichž se předpokládá zaměřovat směrovatelný družicový svazek.

1. 1.176 Izočára efektivního zisku antény (směrovatelného družicového svazku): obálka čar stejné hodnoty zisku antény vzniklá pohybem bodu zamíření směrovatelného družicového svazku v mezích efektivní oblasti bodu zamíření.

Technické pojmy ve vztahu k družicímOddíl VIII.

1. 1.177 Daleký kosmos: kosmický prostor ve vzdálenostech rovných nebo větších než 2 × 10⁶ km od Země.
2. 1.178 Kosmické plavidlo: umělý dopravní prostředek určený k vyslání za hlavní část zemské atmosféry.
3. 1.179 Družice: těleso obíhající okolo jiného tělesa větší hmotnosti, jehož pohyb je přednostně určován přitažlivou silou tohoto většího tělesa.
4. 1.180 Aktivní družice: družice nesoucí stanici určenou k vysílání nebo k přenosu radiokomunikačních signálů.
5. 1.181 Odrazná družice: družice určená k odrážení radiokomunikačních signálů.
6. 1.182 Aktivní senzor: měřicí přístroj používaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace vysíláním a přijímáním rádiových vln.
7. 1.183 Pasivní senzor: měřicí přístroj užívaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace přijímáním rádiových vln přírodního původu.
8. 1.184 Oběžná dráha: dráha, kterou vzhledem k dané referenční soustavě opisuje těžiště družice nebo jiného kosmického předmětu převážně pod vlivem přírodních sil, zejména přitažlivé síly.
9. 1.185 Sklon oběžné dráhy (družice Země): úhel sevřený rovinou oběžné dráhy a rovinou zemského rovníku, měřený ve vzestupném uzlu oběžné dráhy od roviny zemského rovníku ve stupních v rozmezí 0° a 180° proti směru pohybu hodinových ručiček.
10. 1.186 Doba oběhu (družice): časový interval mezi dvěma po sobě následujícími průchody družice charakteristickým bodem její oběžné dráhy.
11. 1.187 Výška apogea nebo perigea: výška apogea nebo perigea nad daným referenčním povrchem nahrazujícím povrch Země.
12. 1.188 Geosynchronní družice: družice Země, jejíž doba oběhu se rovná době otočení Země kolem její osy.
13. 1.189 Geostacionární družice: geosynchronní družice, jejíž kruhová a dopředná oběžná dráha leží v rovině rovníku Země a která proto zůstává nehybná vzhledem k Zemi; v širším smyslu je to geosynchronní družice, která zůstává přibližně nehybná vzhledem k Zemi.
14. 1.190 Oběžná dráha geostacionární družice: kruhová a dopředná oběžná dráha geosynchronní družice ležící v rovině rovníku Země.
15. 1.191 Směrovatelný družicový svazek: družicový anténní svazek, který lze přesměrovávat.