Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Ústavě a Úmluvě Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Ženevě dne 22. října 1992, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Kjótu dne 14. října 1994, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Minneapolis dne 6. listopadu 1998, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Marrákeši dne 18. října 2002, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Antalyi dne 24. listopadu 2006, k Listině měnící Ústavu a Úmluvu Mezinárodní telekomunikační unie, přijaté v Guadalajaře dne 22. října 2010

Celosvětové konference o mezinárodních telekomunikacích

1. 146 1. Celosvětová konference o mezinárodních telekomunikacích může částečně anebo ve výjimečných případech úplně zrevidovat mezinárodní telekomunikační řád a může se zabývat jakoukoliv otázkou celosvětové povahy v její kompetenci a vztahující se k její agendě.
2. 147 2. Rozhodnutí celosvětových konferencí o mezinárodních telekomunikacích mají být ve všech případech v souladu s Ústavou a Úmluvou. Při přijímání rezolucí a rozhodnutí mají konference předvídat možné finanční důsledky a vyhnout se přijímání rezolucí a rozhodnutí, které by mohly vyvolat výdaje překračující horní meze úvěrů stanovené Konferencí vládních zmocněnců.

Koordinační výbor

1. 148 1. Koordinační výbor se skládá z Generálního tajemníka, náměstka Generálního tajemníka a ředitelů úřadů pro rozvoj telekomunikací. Výboru předsedá Generální tajemník a v jeho nepřítomnosti náměstek Generálního tajemníka.
2. 149 2. Koordinační výbor pracuje jako vnitřní tým pro řízení, který radí Generálnímu tajemníkovi a poskytuje mu praktickou pomoc ve věcech administrativních, finančních a ve věcech týkajících se informačního systému a technické spolupráce, které nespadají do výhradní kompetence určitého sektoru nebo generálního sekretariátu, dále ve věcech vnějších vztahů a informování veřejnosti. Při svém jednání musí výbor brát plně zřetel na ustanovení Ústavy, Úmluvy, rozhodnutí Rady a zájmy Unie jakožto celku.

Volení funkcionáři a pracovníci Unie

1. 150 1. (1) Při výkonu svých povinností nesmějí ani volení funkcionáři, ani pracovníci Unie požadovat nebo přijímat příkazy od žádné vlády ani úřadu mimo Unii. Musejí se zdržet jakékoliv činnosti neslučitelné s jejich postavením mezinárodních funkcionářů.
   1. 151 (2) Každý člen Unie musí respektovat výhradně mezinárodní povahu funkcí a povinností těchto volených funkcionářů a pracovníků Unie a zdržet se snahy ovlivňovat je v jejich práci.
   2. 152 (3) Volení funkcionáři a pracovníci Unie nesmějí mít žádnou účast ani žádný finanční zájem v jakémkoliv podnikání týkajícím se telekomunikací mimo rámec své činnosti v Unii. Nicméně pojem “finanční zájem“ se nesmí vykládat tak, aby znemožňoval pokračovat v placení příspěvků na důchod z titulu předchozího zaměstnání nebo předchozích služebních poměrů.
   3. 153 (4) K zajištění účinného fungování Unie se má každý člen Unie, jehož příslušník byl zvolen do funkce Generálního tajemníka, náměstka Generálního tajemníka nebo ředitele některého úřadu, pokud možno zdržet odvolání tohoto příslušníka v období mezi dvěma konferencemi vládních zmocněnců.

1. 154 2. Hlavní péče při náboru pracovníků a při stanovení podmínek jejich zaměstnání bude věnována potřebě zajistit pro Unii maximální úroveň výkonnosti, kompetence a bezúhonnosti. Patřičná péče bude věnována významu přijímání pracovníků z co nejširší zeměpisné základny.

Finance Unie

1. 155 1. Výdaje Unie zahrnují náklady na:
   1. 156 a) Radu;
   2. 157 b) Generální sekretariát a sektory Unie;
   3. 158 c) Konference vládních zmocněnců a celosvětové konference o mezinárodních telekomunikacích.

1. 159 2. Výdaje Unie jsou kryty z příspěvků jejich členů, jakož i subjektů a organizací oprávněných účastnit se na činnosti Unie podle příslušných ustanovení Úmluvy. Každý člen a každý takto oprávněný subjekt nebo organizace bude platit částku odpovídající počtu jednotek v příspěvkové třídě jím zvolené v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy.
2. 160 3. (1) Členové si příspěvkovou třídu pro úhradu výdajů Unie volí dobrovolně.
   1. 161 (2) Členové provedou volbu své příspěvkové třídy do šesti měsíců po skončení Konference vládních zmocněnců v souladu se stupnicí příspěvkových tříd obsaženou v Úmluvě.
   2. 162 (3) Jestliže Konference vládních zmocněnců přijme úpravu stupnice tříd příspěvků, která je obsažena v Úmluvě, má Generální tajemník informovat každého člena o datu vstoupení této úpravy v platnost. Každý člen bude do šesti měsíců ode dne tohoto sdělení informovat Generálního tajemníka o příspěvkové třídě, kterou si zvolil podle upravené platné stupnice.
   3. 163 (4) Příspěvková třída zvolená každým členem podle výše uvedených bodů 161 nebo 162 se bude používat až od 1. ledna následujícího jeden rok po vypršení šestiměsíční lhůty zmíněné ve výše uvedených bodech 161 a 162.

1. 164 4. Členům, kteří neoznámili své rozhodnutí ve lhůtách, stanovených ve výše uvedených bodech 161 a 162, se ponechávají příspěvkové třídy zvolené dříve.
2. 165 5. Příspěvková třída, zvolená členem, může být snížena jen podle výše uvedených bodů 161, 162 a 163. Avšak v případě mimořádných okolností, jako jsou přírodní pohromy vyžadující nasazení programů mezinárodní pomoci, může Rada schválit snížení počtu příspěvkových jednotek, je-li o to požádána členem, který prokázal, že již nemůže udržet své příspěvky v třídě původně zvolené.
3. 166 6. Podobně mohou členové, za předpokladu schválení Radou, zvolit příspěvkovou třídu nižší, než byla třída zvolená podle výše uvedeného bodu 161, jestliže je jejich relativní příspěvková situace od data stanoveného ve výše uvedeném bodě 163 pro nové příspěvkové období podstatně horší než jejich dřívější situace.
4. 167 7. Výdaje, vynaložené v souvislosti s konáním regionálních konferencí uvedených v bodě 43 této Ústavy, jdou k tíži všem členům v příslušném regionu na základě jejich začlenění v příspěvkových třídách a tam, kde to přichází v úvahu a podle stejného kritéria, i k tíži členů jiných regionů, kteří se takových konferencí zúčastnili.
5. 168 8. Členové, subjekty a organizace uvedené v bodě 159 platí své roční příspěvkové podíly předem, tak jak byly vypočítány na základě dvouletého rozpočtu schváleného Radou, jakož i na základě jakékoliv Radou schválené úpravy tohoto rozpočtu.
6. 169 9. Člen, který se zpozdil se svými platbami Unii, ztrácí své hlasovací právo definované v bodech 27 a 28 této Ústavy po dobu, po kterou je částka zpožděných plateb rovna nebo vyšší než výše příspěvku, který měl tento člen zaplatit za předcházející dva roky.
7. 170 10. Zvláštní ustanovení, týkající se finančních příspěvků subjektů a organizací podle výše uvedeného bodu 159 a finančních příspěvků jiných mezinárodních organizací, jsou obsažena v Úmluvě.

Jazyky

1. 171 1. (1) Úřední a pracovní jazyky Unie jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.
   1. 172 (2) Podle příslušných rozhodnutí Konference vládních zmocněnců mají být tyto jazyky používány pro vyhotovování a publikování dokumentů a textů Unie ve verzích se stejnou platností co do formy a obsahu, jakož i pro tlumočení během konferencí a porad Unie.
   2. 173 (3) V případě rozdílných výkladů nebo sporů je rozhodující francouzský text.
   3. 174 2. Jestliže se účastníci určité konference nebo určité porady takto dohodnou, mohou být jednání vedena v menším počtu jazyků, než je uvedeno výše.

Sídlo Unie

1. 175 Unie má své sídlo v Ženevě.

Právní způsobilost Unie

1. 176 Unie požívá na území každého člena takové právní způsobilosti, jakou potřebuje pro výkon svých funkcí a pro dosažení svých cílů.

Jednací řády konferencí a jiných setkání

1. 177 1. Pro organizaci své práce a pro vedení příslušných jednání používají konference a setkání Unie jednací řád obsažený v Úmluvě.
2. 178 2. Konference Rady mohou navíc přijmout pravidla, která považují za nezbytná k pravidlům jednacího řádu. Nicméně tato doplňující pravidla musejí být slučitelná s ustanoveními této Ústavy a Úmluvy; jestliže jde o doplňující pravidla přijatá na konferencích, publikují se jako dokumenty těchto konferencí.

Právo veřejnosti užívat mezinárodní telekomunikační službu

1. 179 Členové uznávají právo veřejnosti na styk prostřednictvím mezinárodní služby veřejného styku. Služby, poplatky a záruky jsou stejné pro všechny uživatele, v každé kategorii styku, bez jakýchkoli priorit nebo upřednostňování.

Pozastavení telekomunikací

1. 180 1. Členové si vyhrazují právo pozastavit přenos jakéhokoliv soukromého telegramu, který by se mohl jevit jako nebezpečný z hlediska bezpečnosti státu nebo jako příčící se jeho zákonům, veřejnému pořádku a dobrým mravům, s tou podmínkou, že neprodleně zpraví odesílací úřad o pozastavení celého telegramu nebo kterékoliv jeho části s výjimkou případu, kdy by se takové upozornění jevilo nebezpečné z hlediska bezpečnosti státu.
2. 181 2. Členové si také vyhrazují právo přerušit jakoukoliv jinou soukromou telekomunikaci, která by se mohla jevit nebezpečnou pro bezpečnost státu nebo odporující jeho zákonům, veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

Dočasné zastavení služby

1. 182 Každý člen si vyhrazuje právo dočasně zastavit mezinárodní telekomunikační službu, buď celkově, nebo jen pro některé relace nebo pro některé druhy odchozího, příchozího nebo tranzitního styku, za podmínky, že o tom zpraví neprodleně všechny ostatní členy k prostřednictvím Generálního tajemníka.

Odpovědnost

1. 183 Členové na sebe neberou žádnou odpovědnost vůči uživatelům mezinárodních telekomunikačních služeb, zejména pokud jde o nároky na náhradu škod.

Telekomunikační tajemství

1. 184 Členové se zavazují, že učiní veškerá možná opatření, slučitelná s užívanými telekomunikačními systémy, za účelem zajištění tajemství mezinárodních relací.
2. 185 Členové si nicméně vyhrazují právo hlásit tyto relace kompetentním úřadům za účelem zajištění aplikace zákonů svých zemí nebo dodržení mezinárodních úmluv, kterými jsou vázány.

Zřizováni, provozování a ochrana telekomunikačních linek a instalovaných zařízení

1. 186 1. Členové učiní potřebná opatření, aby byly za nejlepších podmínek zřizovány linky a zařízení potřebná pro rychlou a nepřetržitou výměnu mezinárodních telekomunikačních zpráv.
2. 187 2. V mezích možností je nutno tyto linky a tato zařízení provozovat podle metod a postupů, které se v praxi ukázaly jako nejlepší, je nutno je udržovat v dobrém provozním stavu a zajistit, aby odpovídaly současnému stavu vědeckotechnického vývoje.
3. 188 3. Členové zajistí, aby tyto linky a instalovaná zařízení zůstaly v rámci jejich jurisdikce.
4. 189 4. Pokud nejsou zvláštními dohodami stanoveny jiné podmínky, bude každý člen činit opatření potřebná k zajištění údržby těch úseků mezinárodních telekomunikačních okruhů, které spadají pod jeho pravomoc.

Oznamování přestupků

1. 190 S cílem usnadnit provádění ustanovení článku 6 této Ústavy se členové zavazují, že se budou vzájemně informovat o porušování jednotlivých ustanovení této Ústavy, Úmluvy a administrativních řádů.

Přednost zpráv týkajících se osob v ohrožení života

1. 191 Mezinárodní telekomunikační služby musí poskytovat absolutní prioritu všem zprávám, které se týkají osob v ohrožení života, a to na moři, na zemi, ve vzduchu a v kosmickém prostoru, jakož i epidemiologickým zprávám Světové zdravotnické organizace s krajní naléhavostí.

Přednost vládních telekomunikačních zpráv

1. 192 S výhradou ustanovení článků 40 a 46 této Ústavy, mají v mezích možností zprávy vládního charakteru (viz definici 1014 v příloze k této Ústavě) přednost před jinými telekomunikačními zprávami, jestliže o to odesílatel výslovně požádá.

Zvláštní ujednání

1. 193 Členové Unie si pro sebe, pro jimi uznané provozovatele a pro jiné patřičně zmocněné provozovatele vyhrazují právo uzavírat zvláštní ujednání ve věci telekomunikací, které se netýkají všech členů. Taková ujednání však nesmějí být v rozporu s touto Ústavou, s Úmluvou a s administrativními řády, pokud jde o škodlivé interference, která by jejich provádění mohla způsobit provozu telekomunikačních služeb ostatních členů.

Regionální konference, regionální ujednání a regionální organizace

1. 194 Členové si vyhrazují právo svolávat regionální konference, sjednávat regionální ujednání a vytvářet regionální organizace za účelem řešení telekomunikačních problémů, které lze projednávat na regionální bázi. Taková regionální ujednání nesmějí být v rozporu ani s touto Ústavou, ani s Úmluvou.

Užívání kmitočtového spektra a oběžných drah geostacionárních družic

1. 195 1. Členové se budou snažit o omezení počtu kmitočtů a šíře spektra na nezbytné minimum postačující k poskytování potřebných služeb uspokojivým způsobem. K tomu účelu se musejí snažit v co nejkratší možné době využívat nejnovějších vymožeností techniky.
2. 196 2. Při užívání kmitočtových pásem pro radiokomunikační služby mají členové pamatovat na to, že radiokomunikační kmitočty a geostacionární oběžná dráha jsou omezenými přírodními zdroji a že je třeba je užívat racionálně, účinně a hospodárně, v souladu s ustanoveními radiokomunikačního řádu tak, aby měly jednotlivé země nebo skupiny zemí k této oběžné dráze a k těmto kmitočtům spravedlivý přístup, s přihlédnutím ke zvláštním potřebám rozvojových zemí a k zeměpisné poloze některých zemí.

Škodlivé interference

1. 197 1. Všechny stanice, ať je jejich účel jakýkoliv, musejí být zřizovány a provozovány tak, aby nepůsobily škodlivé rušení radiových komunikací nebo služeb ostatních členů nebo uznaných provozovatelů nebo jiných provozovatelů, kteří jsou patřičně zmocněni k zajišťování některé radiokomunikační služby a kteří se při provozu řídí ustanoveními Radiokomunikačního řádu.
2. 198 2. Každý člen se zavazuje, že bude vyžadovat od jím uznaných provozovatelů a od ostatních provozovatelů pro tento účel patřičně zmocněných, aby dodržovali jednotlivá ustanovení výše uvedeného bodu 197.
3. 199 3. Dále uznávají členové potřebu učinit veškerá prakticky uskutečnitelná opatření, jimiž by se zabránilo tomu, aby činnost elektrických přístrojů a zařízení všeho druhu působila škodlivé rušení radiokomunikačním službám nebo spojům zmíněným ve výše uvedeném bodu 197.

Tísňová volání a tísňové zprávy

1. 200 Radiokomunikační stanice jsou povinny přijímat s absolutní předností tísňová volání a tísňové zprávy bez ohledu na jejich původ, odpovídat na takové zprávy stejným způsobem a učinit okamžitě opatření, která v nich jsou požadována.

Nepravé nebo klamné tísňové, naléhavé, bezpečnostní nebo identifikační signály

1. 201 Členové se zavazují, že budou podnikat patřičná opatření pro potlačení přenosu nebo oběhu nepravých nebo klamných signálů povahy tísňové, naléhavé, bezpečnostní nebo identifikační a že budou spolupracovat při lokalizaci a identifikaci stanic nacházejících se pod jejich jurisdikcí, které signály vysílají.

Instalovaná zařízení služeb národní obrany

1. 202 1. Členům Unie je ponechána naprostá volnost, pokud jde o vojenská radiokomunikační zařízení.
2. 203 2. Tato zařízení nicméně musejí, v mezích možnosti, zachovávat ustanovení týkající se pomoci poskytované v případě tísňových situací a opatření k zabránění škodlivých interferencí, jakož i ustanovení administrativních řádů týkající se druhů vyzařování a užívání doporučovaných kmitočtů, podle povahy služby poskytované prostřednictvím provozovaného zařízení.
3. 204 3. Navíc, jestliže tato zařízení poskytují také služby veřejných spojů nebo jiné služby, které se řídí administrativními řády, musejí odpovídat předpisům pro poskytování takových služeb.

Vztahy s OSN

1. 205 Vztahy mezi OSN a Mezinárodní telekomunikační unií jsou upraveny Dohodou uzavřenou mezi těmito dvěma organizacemi.

Vztahy s jinými mezinárodními organizacemi

1. 206 V rámci podporování úplné mezinárodní koordinace týkající se telekomunikací spolupracuje Unie s organizacemi, které mají související zájmy a činnosti.

Styky s nečlenskými státy

1. 207 Všichni členové si vyhrazují pro sebe a pro uznané provozovatele možnost stanovit podmínky, za kterých dovolí výměnu telekomunikačních zpráv se státem, který není členem Unie. Přijme-li člen některou telekomunikační zprávu pocházející od nesmluvního státu, musí tuto zprávu dopravit dále; pokud se dopravuje po telekomunikačních linkách některého člena, platí pro ni závazná ustanovení této Ústavy, Úmluvy a administrativních řádů, jakož i normální poplatky.

Ratifikace, přijetí nebo schválení

1. 208 1. Tato Ústava a Úmluva musejí být současně ratifikovány, přijaty nebo schváleny každým signatářským členem, v souladu s jeho ústavními pravidly ve formě jediného dokumentu. Tento dokument bude uložen co nejdříve u Generálního tajemníka. Generální tajemník bude členy o uložení každé takové listiny informovat.
2. 209 2. (1) Po dobu dvou let od data vstupu Ústavy a Úmluvy v platnost bude signatářský člen, i když neuložil ratifikační listinu nebo listinu a přijetí či schválení podle výše uvedeného bodu 208, požívat členských práv podle bodů 25 a 28 této Ústavy.
   1. 210 (2) Po uplynutí doby dvou let od vstoupení této Ústavy a Úmluvy v platnost signatářský člen, který neuložil ratifikační listinu nebo listinu o přijetí či schválení v souladu se výše uvedeným bodem 208, nebude již oprávněn hlasovat na žádné konferenci Unie, na žádné poradě jakéhokoliv sektoru Unie nebo během korespondenčních konzultací vedených podle příslušných ustanovení této Ústavy a Úmluvy, dokud takovou listinu neuloží. Jeho práva, mimo práva hlasovacího, nejsou dotčena.

1. 211 3. Po vstupu této Ústavy a Úmluvy v platnost podle článku 58 této Ústavy nabudou ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení účinnosti dnem jejich uložení u Generálního tajemníka.

Přistoupení

1. 212 1. Člen, který není signatářem této Ústavy a Úmluvy, nebo, s výhradou ustanovení článku 2 této Ústavy, jakýkoliv jiný stát v tomto článku zmíněný, může k této Ústavě a Úmluvě kdykoliv přistoupit. Takové přistoupení se provede současně formou jediného dokumentu zahrnujícího jak Ústavu, tak i Úmluvu.
2. 213 2. Listina o přistoupení bude uložena u Generálního tajemníka, který bude informovat členy o každém uložení jakékoliv takové listiny poté, co ji přijal, a zašle každému z členů její ověřenou kopii.
3. 214 3. Po vstupu této Ústavy a Úmluvy v platnost podle článku 58 této Ústavy nabude listina o přistoupení účinnosti dnem jejího uložení u Generálního tajemníka, pokud v ní není stanoveno jinak.

Administrativní předpisy

1. 215 1. Administrativní předpisy, jak jsou specifikovány v článku 4 této Ústavy, jsou závazné mezinárodní dokumenty a musejí odpovídat ustanovením této Ústavy a Úmluvy.
2. 216 2. Ratifikace, přijetí nebo schválení této Ústavy a Úmluvy nebo přistoupení k těmto listinám podle článků 52 a 53 této Ústavy jsou též souhlasem s tím, že dotyčný člen bude dodržovat závazky plynoucí z administrativních předpisů přijatých kompetentními světovými konferencemi přede dnem podpisu této Ústavy a Úmluvy. Tento souhlas může být podmíněn jakoukoliv výhradou učiněnou v době podpisu uvedených administrativních předpisů nebo jejich změn s tím, že výhrada bude platná po dobu uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení či přistoupení.
3. 217 3. Změny administrativních předpisů, částečné nebo úplné, přijaté po výše uvedeném dnu, budou v rozsahu připuštěném jejich vnitrostátním zákonodárstvím prováděny prozatímně vzhledem ke všem členům, kteří tyto změny podepsali. Takové prozatímní provádění bude účinné od data nebo dat v ní uvedených a bude podmíněno výhradami, které budou popřípadě v souvislosti s podpisem těchto změn učiněny.
4. 218 4. Takové dočasné provádění bude pokračovat:
   1. 219 a) do doby, kdy člen oznámí Generálnímu tajemníkovi svůj souhlas s takovou změnu a v případě potřeby uvede, do jaké míry nadále uplatňuje jakékoliv výhrady vyslovené vůči zmíněné změně v souvislosti s jejím podpisem; nebo
   2. 220 b) do šedesáti dnů ode dne, kdy Generální tajemník obdrží od člena oznámení, že nesouhlasí s tím, aby byl takovou změnou vázán.

1. 221 5. Jestliže Generální tajemník neobdrží žádné oznámení podle výše uvedeného bodu 219 nebo 220 od člena, který takovou změnu podepsal, před vypršením doby třiceti šesti měsíců ode dne nebo ode dnů, které jsou v oznámení uvedeny jako začátek dočasného provádění, má se za to, že člen vyslovuje svůj souhlas s tím, že bude touto změnou vázán, přičemž platí veškeré jeho případné výhrady, které uplatnil při podpisu této změny.
2. 222 6. Kterýkoliv člen Unie, který nepodepsal žádnou takovou změnu administrativního řádu, ať již částečnou nebo úplnou, přijatou po dnu stanoveném ve výše uvedeném bodu 216, musí vyvinout úsilí, aby oznámil neprodleně svůj souhlas s tím, že je touto změnou vázán. Jestliže Generální tajemník neobdrží žádné takové oznámení před vypršením doby stanovené ve výše uvedeném bodu 221, bude se mít za to, že člen vyslovil svůj souhlas s tím, že bude zmíněnou změnou vázán.
3. 223 7. Generální tajemník bude informovat členy o jakémkoliv oznámení, které obdržel na základě tohoto článku.

Ustanovení o změnách této Ústavy

1. 224 1. Změny této Ústavy může navrhnout kterýkoliv člen Unie. Takový návrh musí být v zájmu jeho včasného rozeslání všem členům Unie k posouzení doručen Generálnímu tajemníkovi ne později než osm měsíců před stanoveným dnem zahájení konference vládních zmocněnců. Generální tajemník má co nejdříve, nejpozději však šest měsíců před tímto dnem, rozeslat takový návrh všem členům Unie.
2. 225 2. Jakýkoliv návrh na úpravu Ústavy navržený podle výše uvedeného bodu 224 může však člen Unie nebo jeho delegace předložit kdykoliv během konference vládních zmocněnců.
3. 226 3. Aby mohlo během plenárního zasedání konference vládních zmocněnců dojít k posouzení jakéhokoliv návrhu změny této Ústavy, je potřebný souhlas nadpoloviční většiny delegací akreditovaných na konferenci vládních zmocněnců.
4. 227 4. Pro přijetí jakékoliv navržené úpravy nebo jakékoliv navržené změny jako celku, ať již upravené nebo neupravené, je třeba, aby tato změna či úprava byla na plenárním zasedání schválena nejméně dvěma třetinami delegací akreditovaných na konferenci vládních zmocněnců, které mají hlasovací právo.
5. 228 5. Pokud není v předcházejících odstavcích tohoto článku, které mají přednost, stanoveno jinak, platí všeobecná ustanovení týkající se konferencí a jednací řád konferencí a jiných zasedání obsažený v Úmluvě.
6. 229 6. Jakékoliv změny této Ústavy, které byly konferencí vládních zmocněnců přijaty, vstoupí jako celek a ve formě jediné listiny v platnost dnem určeným na konferenci pro členy, kteří před tímto dnem uložili svou ratifikační listinu, listinu o přijetí, schválení nebo přistoupení k stávající Ústavě včetně jejích změn. Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení jen k části těchto změn nejsou možné.
7. 230 7. Generální tajemník oznámí všem členům uložení každé ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení.
8. 231 8. Po vstupu jakékoliv takové změny v platnost se ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení v souladu s články 52 a 53 této Ústavy budou týkat již změněné Ústavy.
9. 232 9. Po vstupu jakékoliv takové změny v platnost, zaregistruje ji Generální tajemník u sekretariátu Organizace spojených národů v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů. Bod 241 této Ústavy platí rovněž pro veškeré dokumenty o změnách.

Řešení sporů

1. 233 1. Členové mohou řešit své spory k otázkám, týkajícím se výkladu a aplikace této Ústavy, Úmluvy a administrativních předpisů jednáním, diplomatickou cestou nebo podle postupů stanovených dvoustrannými nebo vícestrannými dohodami uzavřenými mezi nimi za účelem řešení mezinárodních sporů popřípadě podle jakéhokoliv jiného vzájemně dohodnutého postupu.
2. 234 2. Jestliže není ani jeden z těchto postupů řešení přijat, má každý člen, který je stranou sporu, možnost odvolat se k arbitráži podle postupu stanoveného v Úmluvě.
3. 235 3. Fakultativní protokol o povinném řešení sporů týkajících se této Ústavy, této Úmluvy a administrativních řádů bude použit mezi smluvními stranami, které tento protokol podepsaly.

Výpověď Ústavy a Úmluvy

1. 236 1. Každý člen, který ratifikoval, přijal, schválil Ústavu a mluvu nebo k nim přistoupil, má právo je vypovědět. V takovém případě musejí být Ústava i Úmluva vypovězeny současně, v jediné listině, a to oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi. Generální tajemník po obdržení takového oznámení o něm informuje ostatní členy.
2. 237 2. Takové vypovězení nabude účinnosti po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy Generální tajemník obdržel zmíněné oznámení.

Nabytí platnosti a s ním souvisící otázky

1. 238 1. Tato Ústava a Úmluva vstoupí v platnost dne 1. července 1994 mezi členy, kteří před tímto dnem uložili svou ratifikační listinu, listinu o přijetí, o schválení nebo o přistoupení.
2. 239 2. Dnem vstupu v platnost podle výše uvedeného bodu 238 se touto Ústavou a Úmluvou mezi stranami ruší a nahrazuje Mezinárodní telekomunikační úmluva z Nairobi (1982).
3. 240 3. V souladu s ustanoveními článku 102 Charty Organizace spojených národů, zaregistruje Generální tajemník Unie tuto Ústavu a Úmluvu u sekretariátu Organizace spojených národů.
4. 241 4. Originál této Ústavy a Úmluvy vypracovaný v anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském jazyce zůstane uložen v archivu Unie. Generální tajemník zašle její ověřený opis v požadovaných jazycích každému signatářskému členu.
5. 242 5. V případě jakéhokoliv rozporu mezi různými jazykovými verzemi je rozhodující text ve francouzštině.