vyhlášené znění

179 (4) Předměty uvedené pod 9 až 22, zabalené podle okrajových číslic 150 a 158 až 168 lze spojiti se střižním zbožím, a hračkami, od nichž však musí býti odděleny.

Hrubá váha sběrné bedny nesmí býti větší než 100 kg.

  1. C. Přepravní způsob.

    180 Předměty třídy Ic uvedené pod 23 až 26 není dovoleno adresovati na přihlášku.*)

  1. D. Údaje a osvědčení v nákladním listu.

    181 (1) V nákladním listu na předměty uvedené pod 2, 4, 5, 8, 9, 11, 12 a 15 až 28 musí odesilatel osvědčiti toto:

    „Povaha a obal vyhovují předpisům přílohy I k M. Ú. Z.“.

    182 (2) Při další přepravě celé zásilky nebo dílčí zásilky, pro kterou je třeba osvědčení v nákladním listu, jiným odesilatelem než vyrábějící továrnou, lze od osvědčení upustiti, prohlásí-li nový odesilatel v nákladním listu, že zásilka je původní, nebo že jednotlivé kusy pocházejí z původní zásilky, která byla zkoušena, a pro kterou bylo vydáno osvědčení, a že na původním obalu nebylo nic měněno. Na požádání je třeba předchozí prokázati.

    Příslušné prohlášení v nákladním listu musí zkráceně zníti takto: „Obsah i obal totožný s původní zásilkou.“

  1. E. Přepravní prostředky: Nakládání, nápisy a nálepky.

    183 (1) Přeprava musí býti provedena v krytých vozech.

    184 (2) Na lepenkové bedny s předměty uvedenými pod 1 — okrajová číslice 173, odst. b) — smějí býti pokládány jen kusy, třebas i ve více vrstvách nad sebou, které se zvlášť neliší ani co do obsahu, ani co do váhy od lepenkových beden s předměty uvedenými pod 1.

    185 (3) U lepenkových sudů s předměty uvedenými pod 3 je třeba dbáti toho, aby tyto sudy nebyly poškozeny jinými předměty.

    186 (4) U vozů, do nichž mají býti naloženy kusy opatřené nálepkami podle vzorců 1, (viz okrajovou číslici 175), musí býti nalepeny stejné nálepky na obě strany vozu dříve, než se začne nakládati.

  1. F. Zákaz nakládati spolu s jinými zásilkami.

    187 Žádný.

  1. G. Prázdné nádoby. Ostatní předpisy.

    188 Žádné zvláštní předpisy.

    189-200

Id. Stlačené, zkapalněné nebo tlakem rozpuštěné plyny.

Přepravovati je dovoleno jen tyto látky:

  1. 201 a) Stlačené plyny:
    1. 1. Kysličník uhličitý;
    2. 2. Vodní plyn, svítiplyn, smíšený plyn (olejový plyn s přísadou nanejvíce 30% acetylenu).
    3. 3. Olejový plyn (plyn bohatý).
    4. 4. Kyslík1), obsahující nanejvíce 4% vodíku, vodík (smíšený s metanem nebo nesmíšený), obsahující nanejvíce 2% kyslíku, dusík, kysličník uhelnatý, metan (báňský plyn), vzduch, fluorid boritý, vzácné plyny (argon, neon, helium, xenon, krypton nebo jejich směsi).
  1. 202 b) Zkapalněné plyny:
    1. 5. Etylen, kysličník uhličitý2), olejový plyn, kysličník dusný, etan, plyn zvaný „Z“ (zkapalněný olejový plyn, jehož tlak při 50° C není větší než 26 kg/cm2).
    2. 6. Propylen, čpavek1), propan, butan, isobutan, karbonylchlorid (fosgen).
    3. 7. Chlor, chlorovodík, kysličník siřičitý1), kysličník dusičitý, plyn zvaný „T“ (směs etylenoxydu a kysličníku uhličitého, jehož tlak při 50° C není vyšší než 14 kg/cm2.
    4. 8. Metylchlorid, etylchlorid, tento též odorisovaný (lance-parfum), vinylchlorid, brommetyl2), metyleter, metylamin, etylamin, etylenoxyd, butadien.
    5. 9. Kapalný vzduch, kapalný kyslík, kapalný dusík.
  1. 203 c) Plyny rozpuštěné tlakem.3)
    1. 10. Čpavek rozpuštěný ve vodě, v roztocích nad 35% a nepřevyšující 50%.
    2. 11. Acetylen rozpuštěný v acetonu a nassátý v pórovitých látkách.

Přepravní podmínky.

  1. A. Kusy: Obal, obmezení váhy, nápisy a nálepky.

    204 (1) Stlačené, zkapalněné nebo tlakem rozpuštěné plyny uvedené pod 1 až 8, 10 a 11 musí býti přepravovány v kovových, dobře uzavřených4) nádobách.

    205 (2) Nádoby musí býti zhotoveny z plávkové oceli nebo jiných speciálních ocelí, jež vykazují alespoň stejné vlastnosti jako plávková ocel jak co do křehkosti, tak co do houževnatosti.

    Užití mědi je však dovoleno:

    1. a) u stlačených plynů, jichž plnicí tlak není větší než 20 kg/cm2, vyjma však směsi obsahující acetylén (viz okrajovou číslici 201, pod 2);
    2. b) u těchto zkapalněných plynů: metylchloridu, etylchloridu, metyléteru a kysličníku siřičitého.

    Nádoby mohou býti beze švů, nýtované, svařované nebo pájené na tvrdo. Svařování nebo pájení na tvrdo je dovoleno jen, zaručí-li výrobce dobré provedení; u nádob svařovaných smí býti užito pouze oceli, již lze svařovati zcela bezvadně.

    Namáhání kovu na nejslabším místě při zkušebním tlaku nesmí činiti více než ⅔ meze průtažnosti.

    206 (3) Přepravovány mohou býti rovněž:

    1. a) v silných, skleněných, zatavených trubicích v malém množství zkapalněné plyny uvedené pod 5, 6 a 7: kysličník uhličitý, etan a kysličník dusný až do 3 g, čpavek, chlor a kysličník dusičitý do 20 g, kysličník siřičitý a karbonylchlorid (fosgen) do 100 g. Skleněné trubice smějí býti naplněny kysličníkem uhličitým, etanem a kysličníkem dusným jen do poloviny, čpavkem, chlorem a kysličníkem dusičitým do dvou třetin a kysličníkem siřičitým a karbonylchloridem (fosgenem) do tří čtvrtin. Každá skleněná trubice musí býti uložena ve spájeném pouzdře z bílého plechu, vyplněném infusorní hlinkou a zabaleném do pevné, dřevěné bedny. Je dovoleno zabaliti více pouzder z bílého plechu do téže bedny (viz též okrajovou číslici 232);
    2. b) dbáno-li předpisů o stupni plnění okrajové číslice 225, zkapalněné plyny uvedené pod 8 (v množství do 150 g) v silných, skleněných nebo kovových trubicích tak uzavřených, aby plyn nemohl uniknouti. Trubice musí býti uloženy pevně, aby se nepohybovaly, do silných bedniček ze dřeva nebo ze silné lepenky. Jedna bednička může obsahovati až 600 g kapaliny. Za obal bedniček musí býti užito silných, dřevěných beden, které musí býti opatřeny spájenou plechovou vložkou, přesahuje-li kapalina 5 kg. Hrubá váha jedné bedny nesmí činiti více než 60 kg, a jde-li o etylchlorid a lance-parfum, 75 kg.

    207 (4) Nádoby na roztoky acetylenu v acetonu, uvedené pod 11, musí býti zcela vyplněny jemnou pórovitou hmotou, stejnoměrně rozloženou, jež:

    1. a) nepůsobí škodlivě na železné nádoby a netvoří škodlivé sloučeniny ani s rozpouštědly acetylenu (acetonem), ani s acetylenem,
    2. b) ani při delším užívání a při otřesech se neslehne, a netvoří nebezpečné prázdné prostory ani při teplotě 50° C,
    3. c) s jistotou zamezuje, aby dokonce i při vysoké teplotě a vlivem prudkých nárazů povstaly rozklady acetylenu podobné výbuchu, nebo aby se dále šířily hmotou.

    208 (5) Pro kapalný vzduch, kapalný kyslík a kapalný dusík uvedené pod 9 se použije:

    1. a) Skleněných nádob s dvojitými stěnami, mezi nimiž je vzduchoprázdný prostor.

      Nádoby musí býti obaleny plstí a uzavřeny plstěnou zátkou tak, aby mohly plyny unikati, aniž způsobí uvnitř silný tlak, aby však nemohla kapalina vytékati. Tato plstěná zátka musí býti upevněna tak, aby se nemohla při naklonění nebo při převrácení láhve uvolniti. Každá láhev nebo několik lahví spolu spojených musí býti chráněno od nárazu drátěným košem nebo jinou podobnou nádobou pevně na zemi stojící. Tyto koše nebo jiné podobné nádoby musí býti uloženy do kovových truhlíků nebo dřevěných beden s plechovou vložkou, nahoře otevřených nebo pouze chráněných v hoření své části drátěnou sítí, dírkovaným víkem nebo jiným podobným způsobem ochranným. Kovové truhlíky nebo dřevěné bedny musí býti ve spodní své části úplně utěsněné do dostatečné výše, aby se nemohla při rozbití lahví kapalina z vnějších obalů rozlíti. Truhlíky a bedny s kapalným vzduchem nebo kapalným kyslíkem nesmějí obsahovati snadno zápalné látky balicí; látky jako plst a vlna jsou dovoleny.

    1. b) Nádob z jiných látek.

      Těch lze užíti jen s podmínkou, že jsou chráněny od pronikání tepla tak, že se nemohou ani opotiti ani ojíniti. Jiného obalu pro tyto nádoby není třeba. Předpisy uvedené v a) o uzávěře skleněných lahví platí obdobně o těchto nádobách.

  1. 2. Úprava nádob.

    209 (1) Každá kovová nádoba, sloužící ku přepravě stlačených, zkapalněných nebo tlakem rozpuštěných plynů (vyjma kapalný vzduch, kapalný kyslík a kapalný dusík) smí míti nanejvíce dva otvory, nečítajíc v to průlez, je-li uzavřen samočinně se zavírajícím víkem, ani otvor nutný k vypuštění produktů kondensace. Na těchto otvorech musí býti umístěna všechna zařízení k plnění a vypouštění, pro něž se musí užíti ventilů a nikoli šoupátek nebo kohoutů.

    Nádoby obsahující rozpuštěný acetylén mohou míti uzavírací ventily s třmenovým připojením.

    210 (2) Všechny spoje a uzavírací zařízení nádob musí dokonale těsniti a musí býti jen z materiálu, na který přepravované látky nepůsobí škodlivě. Zejména u rozpuštěného acetylenu nesmí kovové části uzavíracího zařízení obsahovati více než 70% mědi. U nádob obsahujících fluorid boritý nebo zkapalněný nebo ve vodě rozpuštěný čpavek, nejsou dovoleny ventily z mědi nebo z jiných kovů nebo slitin kovů, na které by fluorid boritý nebo čpavek mohly působiti škodlivě.

    K utěsnění spojů nebo k mazání uzavíracích zařízení u nádob na přepravu kyslíku, kysličníku dusičitého, kysličníku dusného a stlačeného vzduchu se nesmí užíti látek obsahujících tuky neb oleje.

    211 (3) Ventily musí míti ochranné železné kloboučky s jedním nebo více otvory. Měděné nádoby mohou býti opatřeny měděnými kloboučky. Ventily umístěné uvnitř hrdla nádoby, a chráněné našroubovanou a dobře připevněnou kovovou zátkou nemusí míti kloboučku.

    U olejového plynu, smíšeného plynu a čpavku rozpuštěného ve vodě lze užíti místo kovových ventilů zašroubovaných zátek, jež musí uzavírati tak dokonale, aby obsah nádoby nebylo cítiti.

    212 (4) Válcové nádoby, obsahující stlačené nebo zkapalněné plyny nebo tlakem rozpuštěný acetylén — nejsou-li zabalené v bednách a lze-li je umístiti na stojato — musí býti opatřeny vnějším zařízením, kterým by se zamezilo kutálení, pokud to platné řády odesílací země předpisují. Tato zařízení nesmějí býti spojena s ochranným kloboučkem. Tato ustanovení se netýkají velkých nádob opatřených obručemi, s obsahem od 100 litrů do 500 litrů.1) Takové nádoby jsou dovoleny jen na plyny uvedené pod 6, 7, 8 a 10.

  1. 3. Značení nádob a nápisy.

    213 (1) Na kovových nádobách, obsahujících plyny uvedené pod 1 až 8, 10 a 11, musí býti zřetelné a trvanlivé označení:

    1. a) u všech plynů:

      nezkrácený název plynu (razidlem nebo barvou), označení výrobce nebo majitele, jakož i pořadové číslo nádoby;

      váha prázdné nádoby i s výstrojí (s ventilem, s kovovou zátkou atd., ale bez ochranného kloboučku);

      zkušební tlak (viz okrajovou číslici 217), datum poslední zkoušky (viz okrajovou číslici 218) a razítko znalce, který vykonal zkoušku;

    1. b) u zkapalněných plynů a u čpavku rozpuštěného ve vodě:

      největší dovolené plnění [viz okrajové číslice 225 a 226, odst. b)];

    1. c) u stlačených plynů a u acetylénu rozpuštěného v acetonu:

      výše dovoleného plnicího tlaku [viz okrajové číslice 222 a 226, odst. a)]; mimo to u nádob na rozpuštěný acetylén v acetonu:

      váha prázdné nádoby i s výstrojí, váha pórovité hmoty a váha dovoleného množství acetonu v nádobě.

    214 (2) U nových nádob smějí býti vyražena předepsaná označení jen na zesílených částech stěny, a pokud jde o láhve, musí býti rozměry označení takové, aby je bylo možné vyraziti na zesíleném hrdle.

    Označení, která jsou vyražena na nádobách a nejsou již platná, nesmějí býti odstraněna, mohlo-li by tím nastati oslabení síly stěny pod dovolenou nejmenší míru. Označení se smí odstraniti nebo změniti jen, jsou-li nádoby zcela vyprázdněny a vyčištěny, a po schválení znalcem, který je ověřen příslušným úřadem. Znalec je povinen před novým užitím nádoby prohlédnouti a podrobiti je nové zkoušce.

    215 (3) Nádoby musí býti v bednách tak umístěny, aby bylo možné lehce nalézti zkušební značku.

  1. 4. Úřední zkoušení nádob.

    216 (1) Nádoby z plávkové oceli nebo mědi musí býti před užitím podrobeny odborníkem schváleným příslušným úřadem zkoušce vodním tlakem. Nádoby určené ku přepravě roztoků acetylenu musí býti mimo to před užitím přezkoušeny, pokud jde o jakost pórovité hmoty a množství dovoleného rozpouštědla [viz okrajové číslice 207 a 226, odst. a)].

    217 (2) Vnitřní tlak, kterému je nutné podrobiti nádoby při zkoušce vodním tlakem, musí býti:

    1. a) u stlačených plynů jeden a půl násobek plnicího tlaku, který nesmí převyšovati meze ustanovené v okrajové číslici 222. Zkušební tlak musí převyšovati plnicí tlak alespoň o 5 kg/cm2,
    2. b) u zkapalněných plynů vyjmenovaných pod 5, 6, 7 a 8:
      Id. Stlačené, zkapalněné nebo tlakem rozpuštěné plyny. Přepravní podmínky.
      u kysličníku uhličitého 250 kg/cm2
      u olejového plynu 250 „
      u kysličníku dusného 250„
      u etylenu225„
      u chlorovodíku a etanu120„
      u plynu zvaného „Z“40„
      u propylenu35„
      u čpavku30„
      u propanu30kg/cm2
      u karbonylchloridu (fosgenu)15„
      u chloru a plynu zvaného „T“30„
      u kysličníku siřičitého12„
      u kysličníku dusičitého22„
      u metylchloridu16„
      u metyleteru16„
      u metylaminu14„
      u etylchloridu, brommetylu, etylaminu, etylenoxydu, butanu a butadienu10„
      u isobutanu12„
      u vinylchloridu11„
    1. c) u plynů rozpuštěných tlakem:
      Id. Stlačené, zkapalněné nebo tlakem rozpuštěné plyny. Přepravní podmínky.
      u acetylenu rozpuštěného v acetonu60kg/cm2
      u čpavku, rozpuštěného tlakem ve vodě:
      nad 35% až do 40% váhových podílů čpavku8„
      nad 40% až do 50% váhových podílů čpavku12„

    218 (3) Zkouška tlakem se musí opakovati:

    1. a) každé dva roky u nádob určených na přepravu fluoridu boritého, chloru (vyjma nádoby kotlových vozů), chlorovodíku, kysličníku dusičitého, kysličníku siřičitého (vyjma nádoby kotlových vozů), karbonylchloridu;
    2. b) každých pět let u nádob určených pro přepravu ostatních stlačených nebo zkapalněných plynů, čpavku tlakem rozpuštěného, jakož i u nádob určených pro přepravu chloru a kysličníku siřičitého v kotlových vozech.

    219 (4) Nádoby na přepravu rozpuštěného acetylenu musí býti podrobeny zkoušce každých deset let. Tato zkouška musí se týkati vnějšího stavu nádob a stavu pórovité hmoty (uvolnění, slehnutí). Není-li možné u nádob po odstranění pórovité hmoty provésti vnitřní prohlídku, je třeba vykonati zkoušky namátkou tím, že se rozřízne přiměřený počet nádob a zkouší se pečlivě vnitřek, jak pokud jde o rez, tak pokud jde o změny na materiálu a změny pórovité hmoty.

    220 (5) Nádoby musí vydržeti zkušební tlak, aniž se trvale deformují, a aniž vzniknou trhliny.

    221 (6) Pokud jde o veliké nádoby, které lze kutáleti, o nichž je zmínka v okrajové číslici 212, musí vnitřní prohlídka býti provedena ve stejné lhůtě, jak je předepsána pro zkoušku na tlak. Tato zkouška má býti, pokud možné, vykonána zároveň se zkouškou na tlak.

    U nádob kotlových vozů, určených pro přepravu chloru a kysličníku siřičitého, musí býti ještě provedena každé dva roky vnitřní prohlídka.

  1. 5. Plnění nádob.

    222 (1) Největší přípustný plnicí tlak u nádob na přepravu stlačených plynů činí při teplotě převedené na 15° C:

    Id. Stlačené, zkapalněné nebo tlakem rozpuštěné plyny. Přepravní podmínky.
    uplynného kysličníku uhličitého20kg/cm2
    usmíšeného plynu (olejového plynu, neobsahuje-li více než 30 % acetylenu) a vodního plynu10„
    uolejového plynu (bohatého plynu)125„
    ukyslíku, vodíku, svítiplynu, kysličníku uhelnatého, dusíku, metanu (báňského plynu), stlačeného vzduchu, fluoridu boritého a vzácných plynů200„

    223 (2) Stupeň čistoty stlačeného kyslíku a vodíku musí býti rozborem při plnění přezkoumán. Výsledek rozboru musí býti na požádání předložen.

    224 (3) Odesilatel každé zásilky stlačených plynů, uvedených pod 1 až 4, může býti vyzván, aby prokázal manometrem jevící se tlak v nádobách. Tento předpis neplatí pro olejový plyn a pro smíšený plyn přepravovaný v mořských bojích nebo v jiných podobných nádobách.

    225 (4) Největší dovolené plnění nádob na přepravu zkapalněných plynů uvedených pod 5, 6, 7 a 8 činí:

    Id. Stlačené, zkapalněné nebo tlakem rozpuštěné plyny. Přepravní podmínky.
    Litrů
    u kysličníku uhličitého1kgkapaliny na každých 1˙34}obsahu nádoby
    „ olejového plynu a u plynu zvaného „Z“„„„„„2˙50
    „ propylenu„„„„„2˙25
    „ kysličníku dusného „„„„„1˙34
    „ etylenu„„„„„3˙50
    „ etanu„„„„„3˙30
    „ čpavku„„„„„1˙88
    „ butadienu„„„„„1˙85
    „ karbonyl-chloridu (fosgenu)„„„ „„0˙80
    „ chloru„„„„„0˙80
    „ kysličníku siřičitého„„„„„0˙80
    „ kysličníku dusičitého„„„„„0˙80
    „ metyl-chloridu„„„„„1˙25
    „ etyl-chloridu „„„„„1˙25
    „ etylen-oxydu„„„„„1'30
    „ metyleteru„„„„„1˙65
    „ metyl-aminu„„„„„1˙70
    „ etylaminu„„„„„1˙70
    „ chloro-vodíku„„„„„1˙75
    „ vinyl-chloridu„„„„„1˙26
    „ brom-metylu„„„„„0˙70
    „ plynu zvaného „T“ „„„„„1˙34
    „ propanu„„„„„2˙35
    „ butanu„„„„„1˙92
    „ isobutanu„„„„„2˙05

    226 (5) Pro rozpuštěné plyny tlakem v kapalinách je třeba dbáti tohoto:

    1. a) Největší dovolený plnicí tlak při teplotě 15° C u acetylenu rozpuštěného v acetonu, uvedeného pod 11, činí 15 kg/cm2.

      Normální množství rozpouštědla musí býti při teplotě převedené na 15° C takové, aby zvětšení objemu, které nastane nassátím acetylenu při konečném plnicím tlaku, zůstavilo uvnitř pórovité hmoty volný prostor rovnající se alespoň 15% obsahu vody, kterou nádoba může pojmouti.

    1. b) U čpavku rozpuštěného tlakem ve vodě, uvedeného pod 10, platí pro největší dovolené plnění nádoby toto:

      při více než 35% až do 40% váhových podílů čpavku 1 kg roztoku na 1.25 litru obsahu nádoby,

      při více než 40% až do 50% váhových podílů čpavku 1 kg roztoku na 1.30 litru obsahu nádoby.

    227 (6) Před každým plněním musí tovární znalec, pověřený plněním, přezkoumati dobrý stav nádob. Zbytky snad se vyskytnuvší musí býti odstraněny. K čištění je třeba přistoupiti především tehdy, lze-li zjistiti pohybem prázdnými nádobami, že jsou v nich pevné zbytky. Nádoby, jichž nápisy o zkouškách jsou vadné nebo neúplné, nebo jichž zkouška (viz okrajové číslice 213 až 221) nemůže býti se vší jistotou prokázána, se nesmějí plniti bez předchozí zkoušky.

    228 (7) Nádoby na zkapalněné nebo tlakem rozpuštěné plyny se musí po dobu plnění vážiti a dodatečně převážiti, aby se zjistilo, nevzniklo-li přeplnění.

  1. 6. Nápisy a nálepky na kusech.

    229 (1) Bedny, obsahující nádoby naplněné plyny uvedenými pod 1 až 8, 10 a 11, musí býti opatřeny zřetelným údajem obsahu; totéž platí i pro samotné nádoby (viz okrajovou číslici 213).

    230 (2) Jednotlivé kusy obsahující kapalný vzduch, dusík nebo kyslík, uvedené pod 9, musí býti opatřeny zřetelnými nápisy „Kapalný vzduch (dusík nebo kyslík)“ a nálepkou podle vzorce 6; dřevěné bedny a kovové truhlíky, obsahující skleněné láhve, o nichž je zmínka v okrajové číslici 208, musí býti opatřeny mimo to nálepkami podle vzorce 7.

  1. B. Balení spolu s jinými předměty.

    231 (1) Jsou-li nádoby, naplněné plyny uvedenými pod 5, 6 a 7 (vyjma chlor a kysličník dusičitý) nebo pod 8, zabaleny do beden, lze je společně zabaliti v jeden kus s jinými předměty.

    232 (2) Jsou-li zkapalněné plyny, uvedené pod 5, 6 a 7 zabaleny do pouzder z bílého plechu podle okrajové číslice 206, odst. a), lze je společně zabaliti vzájemně, nebo — vyjma chlor — s jinými předměty do silných dřevěných beden; trubice obsahující chlor však nesmějí býti umístěny do téže bedny s trubicemi obsahujícími čpavek nebo kyselinu siřičitou.

    233 (3) Jsou-li látky vyjmenované pod 8 zabaleny podle okrajové číslice 206, odst. b), lze je společně zabaliti v množství až do 5 kg s jinými předměty do silné bedny.

  1. C. Přepravní způsob.